Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 a odst, 4, § 41 odst. 2 a § 87 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů dne 4ô. října 2018 pod č.j. MSMT-22672/2018-3 Studijní a zkušební řád CEVRO Institutu, z. ú.
Mgr. Karolina Gondková ředitelka odboru vysokých škol
Studijní a zkušební řád
CEVRO Institut, z. ú.
CEVROINSTITUT
[ vysoká škola ]
Studijní a zkušební řád
CEVRO Institut, z.ú.
17. května 2018 Praha
CEVRO Institut, z.ú,
Studijní a zkušební řád 2018
1
Část I. - Obecná ustanovení
Článek 1. Úvodní ustanovení
1. Tento studijní a zkušební řád (dále jen „Řád") je vydán v souladu s požadavky stanovenými zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a navazuje na Statut vysoké školy CEVRO Institut, z.ú., v platném znění.
2. Tento Řád plně respektuje zásady Evropského systému převodu a akumulace kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, dále jen „ECTS").
3. Tento Řád upravuje pravidla a podmínky studia na vysoké škole CEVRO Institut, z.ú. (dále jen ;,vysoká škola").
Článek 2. Organizace studia a akademický rok
1. Vysoká škola uskutečňuje tyto studijní programy:
a) bakalářský studijní program
b) magisterský studijní program, který navazuje na bakalářský studijní program,
2. Pro absolventy magisterských studijních programů organizuje vysoká škola v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku (Část V. Rádu).
3. Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být:
a) akademicky zaměřený, nebo
b) profesně zaměřený.
4. Akademicky zaměřený profil studijního programu je orientován především na získání dostatečných teoretických znalostí daného oboru, a to ve vazbě na profil absolventa.
5. Profesně zaměřený profil studijního programu je orientován nejen na získání nutných teoretických znalostí, ale zejména i praktických zkušeností, dovedností a návyků v daném oboru umožňujících plné zapojení absolventa do praktického výkonu daného povolání (ve vazbě na profil absolventa).
6. Studijní program je v podrobnostech zpracován ve studijním plánu,
7. Forma studia studijních programů uskutečňovaných na vysoké škole je:
a) prezenční,
b) kombinovaná.
8. V prezenční formě studia je převážná část výuky organizována formou přednášek a seminářů, případně konzultací, a to jako forem výuky, které probíhají podle pravidelného, zpravidla týdenního rozvrhu.
9. V kombinované formě studia je převážná část výuky založena na řízených konzultacích a samostudiu, podporovaném zejména studijními oporami, které jsou studentům k dispozici v elektronickém informačním systému.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
2
10. Absolventům bakalářských studijních programů uděluje vysoká škola akademický titul „bakalář' (ve zkratce „Bc." uváděné před jménem).
11. Absolventům navazujících magisterských studijních programů uděluje vysoká škola akademický titul „magistr" (ve zkratce „Mgr." uváděné před jménem).
12. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a dělí se na tři semestry (dále jen „trimestr").
13. Začátek akademického roku a jeho závazný harmonogram stanoví rektor opatřením vydaným nejpozději do začátku kalendářního roku, v němž nastane začátek daného akademického roku. V harmonogramu akademického roku je uveden zejména začátek a konec výuky, zkouškového období, období prázdnin a dalších akademických aktivit.
Část II. - Studium
Článek 3. Zápis do studia
1. Přijatý uchazeč se stává studentem vysoké školy dnem zápisu do studia, kterému předchází podpis smlouvy o studiu a zaplacení poplatku za studium určeného smlouvou..
2. Po zápisu uchazeče do studia se koná do 30 dnů po zahájení výuky v prvním trimestru imatrikulace, v jejímž rámci skládá student do rukou rektora nebo prorektora imatrikulační slib. Účast zapsaných studentů na imatrikulaci je povinná.
3. Od okamžiku zápisu do studia jsou údaje o studentovi a o jeho průběhu studia evidovány ve studijním infomačním systému. Jako výkaz o studiu slouží výpis z informačního systému úředně potvrzený vysokou školou.
4. Studentům navazujícího magisterského studia, kteří absolvovali bakalářské studium, na něž jejich navazující magisterské studium přímo odborně nenavazuje, může prorektor pro studium po zápisu do studia rozhodnutím předepsat povinnost splnění zvláštních studijních povinností spočívajících v absolvování příslušných rozdílových předmětů včetně termínů, v nichž je třeba tyto povinnosti splnit. Kredity získané za splnění těchto studijních povinností se započtou do kreditů za volitelné předměty.
5. Během studia je student povinen pravidelně sledovat jemu přidělenou školní e-mailovou schránku (adresu) a zprávy studijního informačního systému vysoké školy. Všechny změny kontaktních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla) je povinen bezodkladně hlásit studijnímu oddělení. V případě, že student neplní povinnosti plynoucí z tohoto ustanovení, - jdou všechny následky s tím spojné k tíži studenta.
Článek 4. Doba studia
1. Standardní doba studia studijního programu je doba studia odpovídající průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích.
2. Za standardní dobu bakalářského studia se považují tři akademické roky. Za standardní dobu navazujícího magisterského studia se považují dva akademické roky.
3. Maximální doba studia je dvojnásobkem standardní doby studia a počítá se ode dne zápisu do studia.
4. Po uplynutí maximální délky studia student nesmí plnit studijní povinnosti. Jakékoliv splnění studijní povinnosti po uplynutí maximální délky studia se považuje za neplatné.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
3
■
5. Student je povinen řádně splnit všechny studijní povinnosti a ukončit tak studium úplným absolvováním studia během maximální doby studia. Pokud student rádně studium během maximální doby studia dle předchozí věty neukončí, nesplnil požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto Řádu a studium mu bude rozhodnutím prorektora pro studium ke dni uplynutí maximální délky studia ukončeno.
6. Do maximální doby studia se nezapočítává doba, po kterou bylo studium přerušeno, a doba, o kterou bylo v důsledku skutečností ležících na straně vysoké školy studium prodlouženo.
7. Nejdelší přípustná celková doba přerušení studia je taková doba přerušení studia, která spolu s dobou studia počítanou od prvního dne akademického roku, v němž se uchazeč zapsal, nepřesáhne maximální délku studia. Do nejdelší přípustné celkové doby přerušení studia se nezapočítává doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství a doba přerušení studia z vážného zdravotního důvodu.
Článek 5. Průběh a obsah studia
1. Studijní programy jsou charakterizovány zejména profilem absolventa, studijním plánem a standardní dobou studia.
2. Studijní pián určuje obsah studia daného studijního programu, zejména stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a ověření studijních výsledků (dále jen „studijní povinnosti"). Studijní plán charakterizuje též obsah státní zkoušky a podmínky zpracování kvalifikační práce. U studijních předmětů (dále jen „předměty") studijní plán stanoví:
a) seznam povinných studijních předmětů a pravidla pro výběr předmětů v té části studijního programu, ve které si student může. předměty vybírat,
b) doporučenou, případně povinnou obsahovou posloupnost předmětů, a
c) doporučenou, případně povinnou časovou posloupnost jejich plnění.
3. Plnění požadavků studijního plánu se posuzuje prostřednictvím kreditového systému založeného na zásadách ECTS.
4. Kredity vyjadřují kvantifikaci průměrné studijní zátěže vyplývající z účasti na výuce a přípravy na splnění studijních povinností. Jeden kredit odpovídá přibližně 28 hodinám studijní zátěže průměrného studenta.
5. Student kredity získává úspěšným absolvováním studijních povinností nebo jejich uznáním. V průběhu bakalářského studia je student povinen získat 180 kreditů, v průběhu navazujícího magisterského studia je student povinen získat 120 kreditů, a to ve struktuře požadované studijním plánem.
Článek 6. Pravidla pro výběr předmětů
1. Předměty se dělí na povinné a volitelné.
2. Povinný předmět si musí zapsat všichni studenti podle daného studijního plánu příslušného studijního programu.
3. Volitelný předmět si student volí ze skupiny předmětů určené pro všechny studijní plány daného stupně studia či mimořádných předmětů vyhlašovaných prorektorem pro studium. Student si předměty v této skupině volí tak, aby vyhověl požadavku čl. 5 odst. 7
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
4
tohoto Řádu. Platí přitom, že student si může vybrat i jiný předmět vyučovaný vysokou školou v rámci jiného studijního programu, a to včetně předmětů povinných s tím, že studentem zvolený předmět bude vždy posuzován jako volitelný předmět, a to bez ohledu na zařazení tohoto předmětu v příslušném studijním programu.
4. Seznam povinných předmětů studijního programu vyhlásí prorektor pro studium v návaznosti na příslušný studijní plán opatřením vydaným nejpozději do konce měsíce června předcházejícího akademického roku.
5. O zařazení předmětu mezi volitelné předměty rozhoduje prorektor pro studium opatřením vydaným po projednání s garantem studijního programu a příslušným vedoucím katedry, která daný předmět vypisuje a garantuje. V odůvodněných případech může prorektor pro studium rozhodnout, že určitý volitelný předmět nebude studentům určitého studijního programu přístupný.
Článek 7. Pravidla pro získávání kreditů
1. Student bakalářského studijního programu je povinen získat do konce prvního ročníku 50 kreditů, do konce druhého ročníku 100 kreditů. Pokud student pokračuje v posledním ročníku podle čl. 8, je následně povinen do jeho konce získat všechny kredity s výjimkou kreditů za státní závěrečnou zkoušku.
2. Student magisterského studia je povinen získat do konce prvního ročníku 50 kreditů. Pokud student pokračuje v posledním ročníku podle čl. 8, je následně povinen do jeho konce získat všechny kredity s výjimkou kreditů za státní závěrečnou zkoušku.
3. Právo studenta absolvovat studijní povinnosti, případně dát si je uznat a získat tak příslušný počet kreditů, je kvantitativně vyjádřeno pomocí poukázek na zápis studijních povinností (dále jen „poukázky"). Student bakalářského studia má na začátku studia k dispozici 216 poukázek, student magisterského studia má na začátku studia k dispozici 144 poukázky.
4. Aby si student mohl zapsat studijní povinnost, opravit si její výsledek nebo si ji dát uznat, musí mít k dispozici dostatečný počet poukázek. Ty pak Čerpá takto:
a) zapsáním studijní povinnosti student vyčerpá tolik poukázek, kolik činí počet kreditů přidělený dané studijní povinnosti,
b) uznáním studijní povinnosti, kterou student ■ úspěšně absolvoval při studiu v zahraničí, na něž byl vyslán v rámci studia na vysoké škole, student vyčerpá tolik poukázek, kolik činí počet kreditů uznávané studijní povinnosti,
c) uznáním jiné studijní povinnosti student vyčerpá o pětinu více poukázek, než kolik činí počet kreditů uznávané studijní povinnosti,
d) při opravě výsledku studijní povinnosti vyčerpá jednu poukázku.
5. Prorektor pro studium může studentovi na základě písemné žádosti přidělit další poukázky, a to celkem nejvýše 18 v bakalářském studiu a 12 v magisterském studiu. Prorektor pro studium může poukázky přidělit i o své vůli, a to studentovi, který při plnění studijních povinností významně reprezentoval vysokou školu navenek.
6. Prorektor pro studium může studentovi v mimořádném případě a na základě písemné žádosti omluvit nesplněnou studijní povinnost. Na základě omluvení studijní povinnosti jsou studentovi vráceny poukázky, které vyčerpal při jejím zapsání.
CEVRO Institut, z.U.
Studijní a zkušební řád 2018
5
Článek 8. Zápis do dalšího ročníku
1. Po skončení každého roku studia probíhá kontrola plnění studijního plánu a zápis studentů do dalšího ročníku, případně pokračování ve stávajícím ročníku.
2. Student, který má k dispozici počet poukázek postačující k řádnému ukončení studia a zároveň do stanoveného termínu vyhověl požadavkům stanoveným v čl. 7 odst. 1 a 2 Řádu, případně požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4, čl. 8 odst. 4 a čl. 12 odst. 8 Řádu, je zapsán do dalšího ročníku, případně, jde-li o studenta posledního ročníku, pokračuje ve stávajícím ročníku.
3. Student, který má k dispozici počet poukázek postačující k řádnému ukončení studia, avšak do stanoveného termínu nevyhověl požadavkům stanoveným včl. 7 odst. 1 a 2 Řádu, případně požadavkům stanoveným v čl. 3 odst. 4, čl. 8 odst. 4 a čl. 12 odst. 8 Řádu, musí písemně požádat prorektora pro studium bud' o zápis do dalšího ročníku, nebo o pokračování v ročníku stávajícím. Tuto žádost je student povinen podat nejpozději do konce prvního týdne výuky v daném trimestru. Nesplnění této povinnosti se považuje za nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle tohoto Řádu, pro které bude studium studenta ukončeno. Prorektor pro studium může v mimořádně závažných případech na žádost studenta prodloužit stanovenou lhůtu, nebo její promeškání prominout.
4. Pokud prorektor pro studium studentovi povolí zápis do dalšího ročníku, případně pokračování v ročníku stávajícím, může zároveň ve svém rozhodnutí studentovi předepsat splnění určitých předmětů a s tím souvisejících studijních povinností, a to s termíny pro jejich absolvování.
5. Zamítnutí (nevyhovění) žádosti dle Čl. 8 odst. 3 tohoto Řádu je považováno za nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle tohoto Rádu, pro které bude studium studenta ukončeno.
6. Student, který nemá k dispozici počet poukázek postačující k řádnému ukončení studia, nemůže být zapsán do dalšího ročníku ani pokračovat v ročníku stávajícím. Nedostatek poukázek je považován za nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle tohoto Řádu, pro které bude studium studenta ukončeno.
Článek 9. Organizace výuky a individuální studijní plán
■1. Výuka jednotlivých předmětů probíhá zejména formou přednášek, cvičení, seminářů, specializovaných seminářů, řízených konzultací a případně exkurzí. Sylabus předmětu obsahuje určení, v jakém rozsahu je účast studentů na výuce povinná. Účast na řízených konzultacích v kombinovaném studiu je nepovinná.
2. Pro účely zápisu předmětů stanoví prorektor pro studium opatřením nejvyšší přípustný počet studentů v jednotlivých předmětech, případně ve studijních skupinách v rámci předmětů. Prorektor pro studium je také oprávněn určit nejnižší počet studentů potřebných pro otevření volitelného předmětu.
3. Průběh výuky jednotlivých předmětů určuje vyučující. Studenti jsou povinni řídit se po dobu výuky pokyny vyučujícího. Ze závažných studijních, zdravotních či sociálních důvodů může prorektor pro studium studentovi na základě jeho písemné žádosti povolit v daném akademickém roce individuální studijní plán, když zároveň stanoví a specifikuje jeho průběh a podmínky.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
6
4. V rámci individuálního studijního plánu může být student zproštěn povinnosti navštěvovat povinné části výuky, může mu být povoleno vykonávat studijní povinnosti mimo zkouškové období, či mu může být rozloženo studium do více úseků (roků) studia. Prorektor pro studium po poradě s garanty příslušných předmětů stanoví pro tento účel náhradní způsob studia a způsob a kritéria hodnocení tak, aby zůstala zachována studijní zátěž schválená v sylabu předmětu.
5. Prorektor pro studium kladně rozhodne o žádosti o individuální studijní plán v těchto případech:
a) student požádá o individuální studijní plán v souvislosti s péčí o dítě po uznanou dobu rodičovství, když prorektor pro studium při stanovení proběhu a podmínek individuálního studijního plánu přihlédne k délce a době trvání uznané doby rodičovství,
b) student požádá o individuální studijní plán v souvislosti s péčí o závislou osobu podle zvláštního právního předpisu,
c) student požádá o individuální studijní plán v souvislosti s reprezentací České republiky ve sportovním odvětví, nebo z důvodu přípravy na takovou reprezentaci; student je v takovém případě povinen doložit uvedené důvody potvrzením od příslušné sportovní organizace,
d) student požádá o individuální studijní plán z vážného zdravotního důvodu.
6. Prorektor pro studium není povinen žádosti q individuální studijní plán odůvodněné některým z důvodů uvedených v čl. 9 odst. 5 Řádu vyhovět, pokud jsou u studenta naplněny důvody, pro které lze studium ukončit.
Článek 10. Charakteristika studijních povinností
1. Studijní povinnost je určena sylabem předmětu. Sylabus předmětu musí být schválen příslušným vedoucím katedry, která výuku předmětu zajišťuje. Sylabus ústní části státní závěrečné zkoušky (tzv. atestace) a sylabus obhajoby kvalifikační práce musejí být schváleny garantem studijního programu. Platné znění sylabu předmětu musí být zveřejněno nejpozději na začátku trimestru, ve kterém je studijní povinnost uskutečňována, v informačním systému.
2. Sylabus studijní povinnosti zejména obsahuje:
a) název v jazyce, ve kterém se studijní povinnost uskutečňuje, a v českém a anglickém jazyce,
b) název garantující katedry a jméno garanta, příp. vyučujícího,
c) seznam vyučujících nebo zkoušejících,
d) počet přidělených kreditů,
e) formu a rozsah výuky (u předmětů), ř) formu splnění studijní povinnosti,
g) jazyk, v němž se studijní povinnost realizuje,
h) doporučený stupeň a ročník studia,
i) trimestr, ve kterém se studijní povinnost uskutečňuje, j) omezení pro zápis studijní povinnosti,
k) zaměření studijní povinnosti, výsledky učení a obsahovou osnovu, případně
tematické okruhy, I) způsob studia, metody výuky (u předmětů) a studijní zátěž, m) způsoby a kritéria hodnocení,
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
7
n) seznam základní povinné a doporučené literatury.
Článek 11. Splnění studijních povinností
1. Splnění studijních povinností je buď známkované (zkouška), nebo neznámkované (zápočet). Zápočtem mohou být zakončeny pouze předměty, u nichž povaha výsledků učení nepodporuje podrobnější klasifikaci úspěšných studentů.
2. Pro úspěšné splnění studijní povinnosti je nutné splnit požadavky stanovené sylabem studijní povinnosti z alespoň 50 %. Sylabus může také stanovit, že u některých požadavků je pro úspěšné splnění studijní povinnosti nezbytné jejich úplné splnění.
3. Hodnotící stupně u neznámkovaných předmětů jsou „započteno" pro úspěšné studenty a „nezapočteno" pro neúspěšné studenty.
4. Hodnotící stupně u známkovaných studijních povinností jsou ECTS známkami, a to podle následující tabulky:
Známka	České slovní označení	Anglické slovní označení	Kdo známku dostane
A	výborně	excellent	nejlepších 10 % úspěšných studentů
B	velmi dobře	very good	dalších 25 % úspěšných studentů
C	dobře	good	dalších 30 % úspěšných studentů
D	uspokojivě	satisfactory	dalších 25 % úspěšných studentů
E	vyhovující	sufficient	nejhorších 10 % úspěšných studentů
F	nevyhovující	insufficient	neúspěšní studenti
Je-li počet úspěšných studentů v studijní povinnosti příliš nízký, aby bylo možno korektně spočítat známky A-E, může vyučující nebo zkoušející pro tento,účel do výpočtu zahrnout také výsledky studentů v minulém trimestru, případně minulých trimestrech. V případě, že tento postup nelze použít, použijí se pro udělení známky následující pravidla:
a) A úspěšným studentům, kteří splnili požadavky studijní povinnosti z alespoň 90 %,
b) B dalším úspěšným studentům, kteří splnili požadavky studijní povinnosti z alespoň 80 %,
c) C dalším úspěšným studentům, kteří splnili požadavky studijní povinnosti z . alespoň 70 %,
d) D dalším úspěšným studentům, kteří splnili požadavky studijní povinnosti z alespoň 60 %, a
e) E zbylým úspěšným studentům.
5. Úspěšně splněné studijní povinnosti si student nesmí znovu zapsat, a to ani v následujícím stupni studia. Rovněž si nelze zapsat studijní povinnost, kterou student již splnil v jiné jazykové mutaci. Pro studenty, kteří absolvovali předchozí stupeň studia na jiné vysoké škole, platí toto ustanovení přiměřeně.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
8
Článek 12. Plnění požadavků studijních povinností
1. Termíny a místo splnění studijních povinností, jako jsou ústní zkoušky a písemné části zkoušek či zápočtů, případně způsob přihlašování k nim, musejí být zveřejněny s dostatečným předstihem. U předmětů musí vyučující nebo zkoušející vypsat řádné termíny nejpozději na začátku zkouškového období, a to v souhrnné kapacitě alespoň o třetinu vyšší, než činí počet studentů předmětu, z toho alespoň jeden termín v každé polovině zkouškového období. Dále musí, v případě potřeby, vypsat alespoň jeden termín určený převážně pro opravné pokusy.
2. Student musí být ke každé studijní povinnosti přihlášen prostřednictvím informačního systému, a to nejpozději 24 hodin před jejím konáním.
3. Student má právo se odhlásit nejpozději 24 hodin před začátkem plnění studijní povinnosti, 'nestanoví-li vyučující nebo zkoušející prostřednictvím informačního systému jiný termín pro odhlášení.
4. Odhlásí-li se student později, odstoupí-li v průběhu plnění studijní povinnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla absolvování, je jeho výsledek v daném požadavku nulový.
5. Neúspěšný výsledek studijní povinnosti si student může dvakrát opravit. Neúspěšný výsledek závěrečné státní zkoušky si student může jednou opravit. Podmínkou pro absolvování každé opravy je vyčerpání jedné poukázky.
6. V případě, že studijní povinnost obsahuje více požadavků k úspěšnému absolvování, stanoví její sylabus, které z nich se v případě opravy opakují, případně jak se mění jejich váha v celkovém hodnocení. V případě obhajoby kvalifikační práce může zkušební komise rozhodnout, zda je podmínkou pro opakování i vypracování nové kvalifikační práce.
7. Vyučující nebo zkoušející, případně vedoucí příslušné katedry, může rozhodnout, že oprava výsledku plnění studijní povinnosti (zkoušky) bude komisionálni. Student má právo požadovat komisionálni opravu po neúspěšném řádném a neúspěšném prvním opravném pokusu o splnění studijní povinnosti.
8. Právo opravy nesplněné studijní povinnosti (zkoušky) musí student uplatnit do konce zkouškového období, v termínech určených vyučujícím nebo zkoušejícím. Právo opravy státní zkoušky nebo obhajoby kvalifikační práce je omezeno maximální dobou studia.
9. Předmět musí být splněn v rámci jednoho trimestru; neúspěšně absolvovaný předmět si student musí znovu zapsat v některém z následujících trimestru. Státní zkoušky a obhajoba kvalifikační práce nemusejí být splněny v rámci jednoho trimestru; neúspěšné absolvování státní zkoušky nebo obhajoby kvalifikační práce je považováno za nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle tohoto Řádu, pro které bude studium studenta ukončeno.
10. Zda student úspěšně ukončil studijní povinnost a procentuální výsledek splnění požadavků studijní povinnosti (je-li procentuální výsledek stanoven) zapisuje vyučující nebo zkoušející, případně předseda zkušební komise do informačního systému do 5 pracovních dnů od ukončení studijní povinnosti. Je-li časově posledním požadavkem ukončení studijní povinnosti ústní zkouška, musí být výsledek sdělen studentovi neprodleně a do informačního systému zanesen do 3 pracovních dnů od vykonání zkoušky. Konkrétní ECTS známka u úspěšných studentů musí být do informačního systému zanesena do konce zkouškového období daného trimestru.
11. Student může požádat o přezkoumání výsledku studijní povinnosti vedoucího garantující katedry, případně následně prorektora pro studium na základě písemné žádosti.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
9
12. Vyskytne-li se na straně studenta vážná, zejména zdravotní překážka pro plnění požadavků studijní povinnosti, může student požádat vyučujícího nebo zkoušejícího, případně vedoucího garantující katedry o omluvení dílčího požadavku v rámci dané studijní povinnosti. Žádost musí podat do 3 pracovních dnů od termínu, kdy měl splnit dílčí požadavek studijní povinnosti, případně bezodkladně poté, co nastala nebo pominula překážka na jeho straně.
13. Student je v průběhu plnění požadavků studijní povinnosti povinen dbát pokynů přítomného vyučujícího.
Článek 13. Uznávání studijních povinností
1. Studijní povinnosti, které student úspěšně absolvoval na jiné vysoké škole, může prorektor pro studium uznat na základě písemné žádosti studenta, a to dle doporučení vedoucího odborně příslušné katedry. Uznat je možné studijní povinnosti s klasifikací odpovídající hodnotícím stupňům A-D, a to pouze do pěti let ode dne jejich absolvování.
2. Studijní povinnosti, které student úspěšně absolvoval na vyšší odborné škole, lze uznat pouze tehdy, pokud nejsou nezbytné k dosažení cílů studia a profilu absolventa studijního programu. Uznat je možné studijní povinnosti s klasifikací odpovídající hodnotícím stupňům A-D, a to pouze do pěti let ode dne jejich absolvování.
3. Prorektor pro studium může v souvislosti s uznáním studijních povinností rozhodnout o zařazení studenta do vyššího ročníku studiav Student pak podléhá tomu odpovídajícím požadavkům stanoveným v čl. 7 odst. 1 a 2 Řádu, a je povinen plnit studijní povinnosti, které pro daný ročník studia stanovuje příslušný studijní plán.
4. Student je povinen požádat o uznání všech studijních povinností, které absolvoval při studiu v zahraničí, na něž byl vyslán v rámci studia na vysoké škole, a to nejpozději při zápisu do dalšího ročníku, případně při pokračování ve stávajícím ročníku.
Článek 14. Průměrný prospěch
1. Průměrný prospěch se vypočítává z úspěšně splněných známkovaných studijních povinností (včetně uznaných). Vypočítá se jako vážený průměr; hodnotícím stupňům je přiřazena pomocná číselná hodnota podle následující tabulky a vahou každé studijní povinnosti je počet jejích kreditů. Vypočítaný průměrný prospěch lze převést zpět na hodnotící stupeň pomocí pomocných intervalů uvedených v tabulce.
Hodnotící stupeň	Pomocná číselná hodnota	Pomocný interval
A	1	<1;1,25>
B	1,5	(1,25;1,75>
C	2	(1,75;2,25>
D	2,5	(2,25;2,75>
E	3	(2,75;3,5>
F	4	(3,5;4>
CEVRO Institut, z.U.
Studijní a zkušební řád 2018
10
Rozhodným dnem pro výpočet průměrného prospěchu je konec trimestru,
Článek 15. Přerušení studia
1. Prorektor pro studjum může studentovi na základě jeho písemné žádosti přerušit i opakovaně studium. Žádost o přerušení studia student podá bezodkladně poté, kdy vzniknou důvody pro přerušení studia.
2. Prorektor pro studium žádosti o přerušení studia vyhoví v těchto případech:
a) student požádá o přerušení studia z důvodu těhotenství, porodu, rodičovství, nebo v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na
' základě rozhodnutí příslušného orgánu, a to na dobu, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená,
b) student požádá o přerušení studia v souvislosti s péčí o závislou osobu podle zvláštního právního předpisu,
c) student požádá o přerušení studia v souvislosti s reprezentací České republiky ve sportovním odvětví, nebo z důvodu přípravy na takovou reprezentaci; student je v takovém případě povinen doložit uvedené důvody potvrzením od příslušné sportovní organizace,
d) student požádá o přerušení studia z vážného zdravotního důvodu.
3. Prorektor pro studium není povinen žádosti o přerušení studia odůvodněné některým z důvodů uvedených v či. 15 odst. 2 tohoto Řádu vyhovět, pokud jsou u studenta naplněny důvody, pro které lze studium ukončit.
4. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů lze studium přerušit nejdříve po prvním trimestru studia.
5. Minimální doba přerušení je jeden trimestr, maximální doba souvislého přerušení je jeden rok. Přerušení studia se zaznamenává do informačního systému.
6. Studium se přerušuje dnem nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia, nebo pozdějším dnem, který je ve výrokové části rozhodnutí uveden.
7. Po dobu přerušení studia přestává být osoba studentem.
8. Doba přerušení studia podle či. 15 odst. 2 písm. a) až d) tohoto Řádu se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia.
9. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia ve studijním programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše, vyzve ji vysoká škola k zápisu do studia v náhradní, přiměřeně dlouhé lhůtě. Pokud se osoba ani v této náhradní lhůtě k zápisu do studia nedostaví, považuje se tato skutečnost za nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle tohoto Řádu, pro které bude studium ukončeno. Zmeškání lhůty může prorektor pro studium ve zvlášť odůvodněných případech prominout.
10. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může prorektor pro studium na písemnou žádost osoby, jíž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Prorektor pro studium vždy ukončí přerušení studia, pokud pominou důvody přerušení uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. a) až d) Řádu.
11. Po ukončení přerušení studia je student povinen plnit studijní povinnosti, které pro daný ročník studia, v němž bylo studium přerušeno, stanovuje příslušný studijní plán.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
11
Pokud došlo v prflběhu přerušení studia ke změně příslušného studijního plánu, může prorektor pro studium rozhodnutím předepsat povinnost splnění příslušných studijních povinností u rozdílových předmětů a termíny, v nichž je třeba tyto povinnosti splnit.
Článek 16. Ukončení studia
1. Dnem ukončení studia je den, kdy byla úspěšně vykonána poslední část státní závěrečné zkoušky.
2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu vydává vysoká škola spolu s dodatkem k diplomu.
3. Studium se dále ukončuje z důvodů uvedených v příslušných právních předpisech1 a v tomto Řádu.
Část III. - Státní závěrečná zkouška a vyslovení neplatnosti vykonání státní
závěrečné zkoušky
Článek 17. Státní závěrečná zkouška
1. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Jejími částmi jsou ústní zkoušky z atestací stanovených ve studijním plánu a obhajoba kvalifikační práce. Každá část státní závěrečné zkoušky se koná a hodnotí, případně opravuje samostatně.
2. Podmínkou pro skládání státních závěrečných zkoušek je získání všech kreditů ve struktuře předepsané studijním plánem s výjimkou kreditů za jednotlivé části státní závěrečné zkoušky. Podmínkou pro konání obhajoby kvalifikační práce je její zpracování a řádné odevzdání.
3. K obhajobě kvalifikační práce se může student přihlásit nejdříve vtrimestru, který následuje po trimestru, ve kterém mu bylo schváleno zadání kvalifikační práce.
4. Státní závěrečná zkouška se koná v termínech určených rektorem a její průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Způsob přihlašování studentů k jednotlivým částem státní závěrečné zkoušky, jakož i její organizační zabezpečení stanoví prorektor pro studium opatřením.
5. Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je tříčlenná a je složena z předsedy a ostatních členů, které jmenuje rektor ze seznamu osob, jež jsou schváleny za členy zkušebních komisí rozhodnutím akademické rady. Předsedu zkušební komise jmenuje prorektor pro studium z profesorů nebo docentů. Členy zkušební komise mohou být též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem nebo odborníci schválení akademickou radou.
6. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně dva její členové. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
1 Ustanovení § 55 a násl. zákona č. 111/1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonfi, ve znění pozdějších předpisů
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
12
7. O průběhu státní závěrečné zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda zkušební komise a nejméně jeden další člen zkušební komise. Zápis obsahuje průběh a hodnocení všech částí státní závěrečné zkoušky.
Článek 18. Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její časti
1. V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její části rozhoduje rektor vysoké školy.
2. Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její části se použijí ustanovení příslušného právního předpisu.2
Část IV. - Kvalifikační práce a zásady jejich zveřejňování
Článek 19. Kvalifikační práce
1. Kvalifikační prací je bakalářská práce v bakalářském studijním programu a diplomová práce v magisterském studijním programu. Kvalifikační prací student prokazuje, že je schopen analyzovat a řešit zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Obsahové i formální náležitosti kvalifikačních prací stanoví prorektor pro studium opatřením.
2. Témata kvalifikačních prací na základě návrhu vedoucích prací vypisují v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku vedoucí kateder. Témata mohou vycházet i z návrhů předložených studenty. Termíny a způsob zveřejnění a výběru témat kvalifikačních prací studentem stanoví rektor.
3. Zadání kvalifikační práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu a cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny a jméno vedoucího práce. Zadání kvalifikační práce schvaluje prorektor pro studium po konzultaci s relevantními odborníky v daném oboru.
4. Vedoucím bakalářské práce je zpravidla profesor, docent, odborný asistent nebo asistent v pracovním či jiném obdobném poměru k; vysoké škole. Vedoucím diplomové práce je zpravidla profesor, docent či odborný asistent v pracovním či jiném obdobném poměru k vysoké škole. Vedoucím kvalifikační práce může být i odborník v daném oboru, který není zaměstnancem vysoké školy.
5. Vedoucí kvalifikační práce a její oponent, kterého jmenuje prorektor pro studium na návrh vedoucího katedry, vypracují posudky k této práci. Student má právo se s posudky seznámit nejméně pět dní před konáním obhajoby.
6. Obhajoba kvalifikační práce se skládá. z prezentace hlavních výsledků práce, z odpovědí na otázky uvedené v posudcích a položené během obhajoby a z obecné rozpravy nad tématem práce.
2 Ustanovení § 47f zákona č. 111/1998, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
13
Článek 20. Zveřejňování kvalifikačních prací
1. Kvalifikační práci, která je určena k obhajobě, student odevzdá ve stanovené lhůtě v písemné i elektronické podobě. Podmínky odevzdání kvalifikační práce v písemné i elektronické podobě stanoví prorektor pro studium opatřením dle čl. 19 odst. 1 Řádu, Kvalifikační práce v písemné i elektronické podobě musejí být shodné,
2. Odevzdaná kvalifikační práce se v písemné podobě před konáním obhajoby uloží v Knihovně vysoké školy a je dostupná k nahlédnutí veřejnosti, a to nejméně pět dní přede dnem konání obhajoby kvalifikační práce. Každý si může pořizovat opisy, kopie či výpisy z takto zveřejněné písemné podoby kvalifikační práce. Podmínky pořizování těchto opisů, kopií a výpisů, včetně poplatků s tím spojených, se řídí Knihovním řádem vysoké školy, případně je může stanovit ředitel pokynem.
3. Odevzdaná kvalifikační práce se v elektronické podobě uloží do příslušné elektronické databáze kvalifikačních prací vysoké školy. Text odevzdané kvalifikační práce se po jeho zařazení do databáze kvalifikačních prací prozkoumá z hlediska jeho shody s texty kvalifikačních a závěrečných prací uložených v databázi kvalifikačních a závěrečných prací na úrovni vysoké školy i v rámci meziuniverzitní databáze, jakož i s testy dalších publikací. Výsledek porovnání shody se zpřístupní vždy studentovi, jenž kvalifikační práci odevzdal, dále vedoucímu kvalifikační práce, oponentovi a též členům komise pro obhajobu kvalifikační práce.
4. Kvalifikační práce, u které proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby, se zveřejňuje prostřednictvím elektronické databáze kvalifikačních prací, kterou vysoká škola spravuje. Podmínky zpřístupnění databáze kvalifikačních prací stanoví prorektor pro studium opatřením dle čl. 19 odst. 1 tohoto Řádu.
5. Vysoká škola může odložit zveřejnění kvalifikační práce nebo její části po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle po dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění vysoká škola zpřístupní v Knihovně vysoké školy, a to včetně odůvodnění tohoto odložení. Vysoká škola zašle jeden výtisk kvalifikační práce, jíž se odložení týká, bez zbytečného odkladu po obhájení kvalifikační práce k uchování Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Část V. - Státní rigorózní zkouška
Článek 21. Obecné ustanovení
1. Vysoká škola pro absolventy magisterských studijních programů organizuje v téže oblasti vzdělávání státní rigorózní zkoušku.
2. Po vykonání státní rigorózní zkoušky vysoká škola udělí akademický titul „doktor filozofie", ve zkratce „PhDr." uváděné před jménem.
3. Státní rigorózní zkoušku lze konat, pokud má vysoká škola oprávnění přiznávat akademické tituly podle příslušného právního předpisu.3
Článek 22. Přihláška ke státní rigorózní zkoušce
1. Přihlášku ke státní rigorózní zkoušce může podat uchazeč:
Ustanovení § 78 odst. 10, § 46 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
14
a) který absolvoval magisterský studijní program a získal titul „magistr" podle příslušného právního předpisu,4
b) který získal titul „magistr" podle předchozí právní úpravy,5
c) jehož zahraniční vysokoškolské vzdělání bylo pravomocně uznáno veřejnou vysokou školou nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra jako rovnocenné vysokoškolskému vzdělání získanému v magisterském studijním programu v České republice,
d) jehož zahraniční vysokoškolské vzdělání je rovnocenné vzdělání získanému v magisterském studijním programu v České republice na základě mezinárodní smlouvy.
2. Přihláška ke státní rigorózní zkoušce musí být doručena vysoké škole v písemné formě, a to na předepsaném formuláři, který je zveřejněn na internetových stránkách vysoké školy. Přihláška musí být doplněna ověřenými kopiemi dokladů prokazujících dosažené vzdělání, které je podmínkou přípustnosti podání přihlášky dle předchozího odstavce.
3. Podrobnosti k podání přihlášky a jejím formálním a obsahovým náležitostem může stanovit rektor opatřením, a to včetně určení výše, splatnosti a způsobu úhrady poplatku za státní rigorózní zkoušku.
4. Nelze-li na vysoké škole konat státní rigorózní zkoušku v oblasti studia, ve které uchazeč získal titul „magistr", vysoká škola uchazeči přihlášku vrátí s příslušným odůvodněním.
5. Vysoká škola do 40 dnů od dne doručení přihlášky písemně sdělí uchazeči, zda přihláška vyhovuje všem formálním a obsahovým náležitostem a zda vysoká škola přihlášku přijímá. S přijetím přihlášky současně vysoká škola sdělí uchazeči, že byl odsouhlasen i název a základní osnova rigorózní práce a bližší podrobnosti o konání a požadavcích ke státní rigorózní zkoušce.
6. Uchazeč může vzít přihlášku ke státní rigorózní zkoušce zpět, a to až do doby zahájení státní rigorózní zkoušky. Poplatek za státní rigorózní zkoušku se nevrací.
Článek 23. Státní rigorózní zkouška
1. Státní rigorózní zkouška se skládá z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce.
2. Obsah ústní zkoušky zaměřením odpovídá obsahu státní závěrečné zkoušky. Okruhy otázek ke státní rigorózní zkoušce jsou formulovány tak, aby uchazeč projevil hlubší znalosti problematiky. Řádné vykonání státní rigorózní zkoušky předpokládá u uchazeče hlubší znalosti dané problematiky.
3. Rigorózní prací uchazeč prokazuje, že je schopen analyzovat a řešit zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení, jakož i schopnost samostatné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje nebo další samostatné tvůrčí činnosti.
4. Obhajoba rigorózní práce se skládá z prezentace hlavních výsledků práce, z odpovědí na otázky uvedené v posudcích a položené během obhajoby a z obecné rozpravy nad tématem práce.
4 Ustanovení § 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném zněni
5 Ustanovení § 21 nebo § 43 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
15
5. Státní rigorózní zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh státní rigorózní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků je veřejné. Zkušební komise je tříčlenná a je složena z předsedy a ostatních Členů, které jmenuje^ a odvolává rektor. Předsedu zkušební komise jmenuje rektor z profesorů nebo docentů. Členy zkušební komise mohou být též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem nebo odborníci schválení akademickou radou.
6. O konání státní rigorózní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a nejméně jeden další člen komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Předseda komise ustanoví jednoho oponenta, který vypracuje posudek předložené rigorózní práce.
7. Státní rigorózní zkouška je klasifikována „prospěl/a" - „neprospěl/a", klasifikaci „prospěl/a" komise stanoví, složí-li uchazeč ústní zkoušku a obhájí-li rigorózní práci.
8. Ústní zkoušku a obhajobu rigorózní práce lze opakovat jen jednou. Pokud komise rozhodla, že uchazeč rigorózní práci neobhájil, stanoví, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za tři měsíce.
9. O vykonání státní rigorózní zkoušky vydá vysoká škola diplom s uvedením akademického titulu, který byl udělen. Přílohou diplomu je vysvědčení o státní rigorózní zkoušce. Předání diplomu se uskuteční při slavnostní promoci.
Článek 24. Zveřejňování rigorózních prací
1. Rigorózní práci, která je určena k obhajobě, uchazeč odevzdá v písemné i elektronické podobě. Podmínky odevzdání rigorózní práce v písemné i elektronické podobě stanoví rektor opatřením dle čl. 22 odst. 3 tohoto Řádu. Rigorózní práce v písemné i elektronické podobě musejí být zcela shodné.
2. Odevzdaná rigorózní práce se v písemné podobě před konáním obhajoby uloží v Knihovně vysoké školy a je dostupná k nahlédnutí veřejnosti, a to nejméně pět dní přede dnem konání obhajoby. Každý si může pořizovat opisy, kopie či výpisy z takto zveřejněné písemné podoby Rigorózní práce. Podmínky pořizování těchto opisů, kopií a výpisů, včetně poplatků s tím spojených, se řídí Knihovním řádem vysoké školy, případně je může stanovit ředitel pokynem.
3. Odevzdaná rigorózní práce se v elektronické podobě uloží do příslušné elektronické databáze, kterou spravuje vysoká škola. Text odevzdané rigorózní práce se po jeho zařazení do databáze prozkoumá z hlediska jeho shody s texty kvalifikačních, závěrečných a rigorózních prací uložených v databázi na úrovni vysoké školy, i v rámci meziuniverzitní databáze, jakož i s testy dalších publikací. Výsledek porovnání shody se zpřístupní vždy uchazeči, jenž rigorózní práci odevzdal, dále oponentovi a též členům komise pro státní rigorózní zkoušku.
4. Rigorózní práce, u které proběhla obhajoba, včetně posudků oponenta a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby, se zveřejňuje prostřednictvím elektronické databáze, kterou vysoká škola spravuje. Podmínky zpřístupnění databáze stanoví rektor opatřením dle čl. 22 odst. 3 Řádu.
5. Vysoká škola může odložit zveřejnění rigorózní práce nebo její části po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle po dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění vysoká škola zpřístupní v Knihovně vysoké školy, a to včetně odůvodnění tohoto odložení. Vysoká škola zašle jeden výtisk rigorózní práce, jíž se odložení týká, bez zbytečného odkladu po obhájení rigorózní práce k uchování Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
16
Část. VI. - Rozhodování o právech a povinnostech studentů, doručování Článek 25. Řízení a rozhodování o právech a povinnostech studentů
1. Při rozhodování o právech a povinnostech studentu vede vysoká škola řízení, jež má charakter správního řízení podle zvláštního právního předpisu6 s odchylkami, jež jsou stanoveny v zákoně o vysokých školách7.
2. Řízení v prvním stupni vede prorektor pro studium. Řízení je zahájeno dnem, kdy písemná žádost studenta byla doručena vysoké škole.
3. V písemné žádosti je student povinen uvést své identifikační údaje, skutkový stav odůvodňující předmět žádosti, čeho se domáhá a vlastnoruční podpis. Pokud žádost nesplňuje předepsané formální a obsahové náležitosti, vyzve prorektor pro studium studenta ke zjednání nápravy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud ve stanovené lhůtě student žádost neopraví nebo nedoplní, prorektor pro studium řízení usnesením zastaví.
4. Rozhodnutí prorektora pro studium se vyhotovuje v písemné formě; rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení o možnosti podat odvolání. Písemné rozhodnutí je opatřeno razítkem vysoké školy a vlastnoručním podpisem prorektora pro studium. Výroková část může obsahovat jeden i více výroků. V odůvodnění jsou uvedeny důvody, které vedly k přijetí rozhodnutí uvedeného ve výroku. V poučení je uvedeno, zda, v jaké lhůtě a ke komu je možno podat odvolání proti rozhodnutí v prvním stupni.
5. Rozhodnutí prorektora pro studium nabývá právní moci marným uplynutím lhůty pro odvolání, nebo v okamžiku, kdy se student práva na odvolání platně vzdal, nebo v případech, kdy je odvolání nepřípustné, a to vydáním takového rozhodnutí.
6. Student může proti rozhodnutí v prvním stupni podat k rektorovi prostřednictvím prorektora pro studium písemné odvolání. Odvolací lhůta činí 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí studentovi. Prominout zmeškání této lhůty může pouze rektor a pouze z mimořádně závažných důvodů, je-li odvolání podáno bez zbytečného odkladu poté, co odpadla překážka, která bránila v podání odvolání v řádné lhůtě.
7. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, a to jednotlivý výrok, některé výroky nebo všechny výroky. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. 2 odvolání musí být patrno, proti kterému rozhodnutí směřuje a co se navrhuje.
8. Včas podané odvolání má odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost ani jiné právní účinky rozhodnutí.
9. Prorektor pro studium může doplnit řízení, pokud shledá, že je to nezbytné.
10. Prorektor pro studium může rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání. Proti takovému rozhodnutí prorektora pro studium se nelze odvolat.
11. Neshledá-li prorektor pro studium podmínky pro postup podle předchozího odstavce, předá spis se svým stanoviskem rektorovi, a to do 30 dnů ode dne doručení odvolání.
12. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání prorektor pro studium předá spis rektorovi bez zbytečného odkladu se stanoviskem obsahujícím rozhodné skutečnosti pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání.
6 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.
7 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění.
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
17
13. Opozdené nebo neprípustné odvolání rektor zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Pokud nenastanou důvody k tomuto postupu, přezkoumá rektor soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy. K vadám řízení, které nemohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy, se nepřihlíží.
14. Jestliže rektor dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy, rektor:
a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání prorektorovi pro studium; v odůvodnění rozhodnutí rektor vysloví právní názor, jímž je prorektor pro studium ve věci vázán,
c) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; rektor nemůže napadené rozhodnutí změnit v neprospěch studenta, ledaže je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy;
d) napadené rozhodnutí změní nebo zruší jen zčásti, ve zbytku je potvrdí; podmínky písm. b) a c) se užijí obdobně.
15. Neshledá-li rektor důvod pro některý z postupů dle předchozích odstavců, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí prvního stupně potvrdí.
16. Pokud rektor zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví.
17. Rektor vydá rozhodnutí v odvolacím řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne předání spisu rektorovi.
18. Proti rozhodnutí rektora se nelze odvolat. Rozhodnutí rektora nabývá právní moci jeho doručením studentovi.
19. Pokud student vzal podané odvolání kdykoliv v průběhu řízení o odvolání zpět, je řízení o odvolání zastaveno dnem zpětvzetí odvolání. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí prvního stupně právní moci.
Článek 26. Doručování
Doručování písemností studentům a uchazečům o studium se řídí podmínkami stanovenými v příslušném právním předpise.8
Část VII. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Článek 27. Přechodná ustanovení
1. Práva a povinnosti studentů, kteří započali své studium před účinností tohoto Studijního a zkušebního řádu, se řídí dosavadním Studijním a zkušebním řádem, a to do prvního dne akademického roku 2019/2020. Tento Studijní a zkušební řád se na práva a povinnosti studentů, kteří započali své studium před účinností tohoto Studijního a
Ustanovení § 69a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
18
zkušebního řádu, použije v rozsahu, v němž je to nezbytné pro řádné splnění studijních povinností.
2. Řízení zahájená podle dosavadního Studijního a zkušebního řádu se dokončí podle dosavadního Studijního a zkušebního řádu s tím, že je-li to nezbytné pro řádné uplatnění práv a povinností studentů, použije se tento Studijní a zkušební řád v nezbytném rozsahu.
1. Studijní a zkušební řád vysoké školy CEVRO Institut, z.ú., registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod č.j. MSMT-26958/2016-1 dne 6. října 2016, se zrušuje k prvnímu dni akademického roku 2019/2020.
2. Tento Studijní a zkušební řád byl schválen Akademickou radou dne 17.5.2018.
3. Tento Studijní a zkušební řád nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
4. Tento Studijní a zkušební řád nabývá účinnosti 10. října 2018.
5. Ustanovení čl. 2 odst. 2 a Části V. tohoto Řádu nabývají účinnosti až právní mocí rozhodnutí, kterým byla CEVRO Institutu udělena akreditace ke státní rigorózní zkoušce.
Článek 28. Závěrečná ustanovení
prof. Ing. J
CEVRO Institut, z.ú.
Studijní a zkušební řád 2018
19