Tvorba České zahraniční politiky CEVRO Jaroslav Kurfürst Cíle hodiny  Tvorba zahraniční politiky ČR – ústavní a institucionální rámec  Spojitost s demokratickým zřízením, zodpovědnost vlády  Jedna zahraniční politika nebo více zahraničních politik?  Role jednotlivých aktérů – ústava, kompetenční zákon, MZV. Výzvy a handicapy?  Koncepční dokumenty. BS, KZP, podrobnější koncepční dokumenty.  Rámec a principy tvorby zahraniční politiky Principy tvorby zahraniční politiky - Ústavní a právní rámec – parlamentní vs. prezidentská republika, autoritářské státy vs. demokracie - Národní zájmy – jak se formuluje zájem státu? (zdroje, velikost, sousedé, ekonomika, demografie, tradice) - Relativní kontinuita zahraniční politiky - Politický konsensus – základ odolnosti státu Právní rámec zahraniční politiky Ústava České republiky Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon). Ústavní Zákon o obraně aj. Mezinárodní smlouvy – závaznost, součást právního řádu Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii (vyhl. MZV č. 44/2004 Sb. m. s. a 72/2004 Sb. m.s.) Vídeňské úmluvy – o smluvním právu (vyhl. MZV č. 15/1998 Sb.), o konzulárních stycích (vyhl. MZV č. 32/1969 Sb.) a o diplomatických stycích (vyhl. MZV č. 157/1964 Sb.). Bilaterální smlouvy, multilaterální smlouvy, evropské právo (North Atlantic Treaty, konvence OSN, nařízení EU, delegované akty …) Právní rámec - Ústava České republiky • preambule - princip právního státu (dále také v článku 1 a článku 9). • preambule definice Česka jako „svobodného a demokratického státu, založeného na úctě k lidským právům“ • zařazení České republiky do „rodiny evropských a světových demokracií“ • 1. odst. čl. 1 Ústavy - princip svrchovanosti, • odst. 2. Ústavy- princip respektování mezinárodních závazků • Pravomoci hlavních institucí – viz dále • Procedury k uzavírání smluv • Vyhlašování válečného stavu • Vysílání sil a prostředků a umístění cizích sil a prostředků • … • Politický rámec České zahraniční politiky Koaliční smlouva – rámcová dohoda politických stran vytvářejících vládu (především část zahraniční politika, evropská politiky, bezpečnostní a obranná politika) Programové prohlášení vlády - jeho schválení v parlamentu a vyslovení důvěry vládě Koncepční rámec České zahraniční politiky Bezpečnostní strategie (2015) Koncepce zahraniční politiky (2015) Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce Koncepce prezentace České republiky Koncepce výzkumu MZV za období 2017–2021 Bezpečnostní strategie I. Úvod II. Východiska bezpečnostní politiky České republiky III. Bezpečnostní zájmy České republiky IV. Bezpečnostní prostředí, Strategický kontext, Nejvýznamnější trendy a faktory Bezpečnostní hrozby V. Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR Kolektivní rozměr zajištění obrany a bezpečnosti Strategie prevence a potlačování bezpečnostních hrozeb Ekonomický rámec zajištění bezpečnostních zájmů Institucionální rámec zajištění bezpečnosti Bezpečnostní systém České republiky 2 Nutnost aktualiza Změna bezpečnostního pro Změna akcentů vlády Koncepce zahraniční politiky (2015) 1. Východiska koncepce 2. Globální kontext 3. Východiska české zahraniční politiky 4. Cíle a nástroje české zahraniční politiky 4.1. Bezpečnost 4.2. Prosperita a udržitelný rozvoj 4.3. Lidská důstojnost a lidská práva 4.4. Služba občanům 4.5. Dobré jméno v zahraničí 5. Teritoriální zaměření české zahraniční politiky 5. 1. Euroatlantický prostor 5.2. Ostatní teritoria 6. Provádění koncepce Nutnost aktualizace! Změna bezpečnostního prostředí Změna akcentů vlády Instituce Veřejnost Parlament (Poslanecká sněmovna + Senát) - Udělení souhlasu, potřebného k ratifikaci mezinárodních smluv vč. mezinárodních smluv spojeneckých, mírových a jiných politických; smluv, z nichž vzniká členství v mezinárodní organizaci; mezinárodních smluv hospodářských, aj. - Rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, o plnění mezinárodních závazků o společné obraně v případě napadení a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. - Udělení souhlasu k vyslání ozbrojených sil České republiky mimo její území a k pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, pokud toto rozhodnutí není vyhrazeno vládě. Rovnocenné postavení Senátu. - Vykonává kontrolní funkci vůči činnosti vlády (v oblasti vládní zahraniční politiky) a možnosti vyslovovat vládě důvěru či nedůvěru (hlasování o důvěře vládě může být spojeno s otázkou vedení zahraniční politiky). - Evropská politika – aproximace legislativy, diskuse o mandátu pro jednání v Radě a Evropské radě - Výbory - Zahraniční výbor, Výbor pro evropské záležitosti, Výbor pro obranu a bezpečnost. Parlamentní diplomacie, COSAC, Parlamentní shromáždění mezinárodních organizací (OBSE, NATO) Prezident • Prezident je hlavou státu, zastupuje stát navenek - reprezentuje, vykonává a přijímá návštěvy, vede s nimi jednání. • • Hlavní pravomocí - pravomoc sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Rozhodnutím č. 144/1993 Sb. o sjednávání mezinárodních smluv. Tuto pravomoc částečně přenesl na vládu. Vyjednávání obstarává vláda, resp. ministerstvo. Smlouvy prezidentské (smlouvy vyžadující k ratifikaci souhlas Parlamentu nebo lidu, tj. smlouvy podle článku 10a a článku 49 Ústavy; jako jediný druh prezidentem skutečně ratifikovány, v praxi ale sjednávány vládou na základě ad hoc plné moci) na rozdíl od smluv vládních či resortních. • • pravomoc přijímat vedoucí zastupitelských misí jiných zemí - udělení tzv. agrément, převzetí pověřovacích listin. • • Pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí Česka. • • Prezident požívá výsad a imunit • Vláda Vláda je vrcholným orgánem odpovědným za formulaci zahraniční politiky, jakkoli je odpovědná sněmovně má výkonnou pravomoc. Vláda řídí, kontroluje a sjednocuje činnost všech ministerstev, ovlivňuje i tvorbu zahraniční politiky. Prostřednictvím úprav jednacího řádu nastavuje pravidla pro proces tvorby zahraniční politiky. Administrativní a organizační zajištění - Úřad vlády Premiér a další členové vlády se podílí na diplomacii státu, jednají s partnery. Vláda má pravomoc rozhodovat o navazování diplomatických styků a o jejich úrovni. Projednává návrhy na sjednání mezinárodních smluv. Navrhuje rozpočet vč. rozpočtu ministerstva zahraničních věcí. Na Úřadu vlády - Výbor pro Evropskou unii (VEU), Bezpečnostní rada státu (BRS) (v budoucnu Úřad národně-bezpečnostního poradce) VEU je pracovním orgánem vlády pro stanovování a koordinaci pozic České republiky v EU - formulování strategických zájmů v EU, definování postojů. Pracovní a vládní úroveň. Schvaluje instrukce pro jednání Výboru stálých zástupců (COREPER) a mandáty pro jednání ministrů na zasedání Rady EU. Koordinaci činnosti vlády v této oblasti zajišťuje ministr pro evropské záležitosti. Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Je zřízena článkem 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Tvoří ji předseda vlády a další členové vlády, přičemž o jejím složení rozhoduje vláda svým usnesením. Ministerstvo zahraničních věcí Postavení ministerstev je v Ústavě zmíněno v článku 79. Ministerstvo zahraničních věcí, stejně jako ostatní ministerstva, bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. MZV je ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky, jejíž koncepci také vytváří. Zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům a mezinár. organizacím a integračním seskupením a řídí zastupitelské úřady v zahraničí. Významnou funkcí, kterou ministerstvo zahraničí plní, je funkce koordinační - koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů. Dále koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim. Ministerstvo zahraničních věcí také koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod, zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a sleduje jejich dodržování a provádění. Nezastupitelnou je také ústřední role ministerstva zahraničních věcí při provádění veškeré běžné agendy spjaté se zahraniční politikou, včetně získávání a vyhodnocování informací. Tvorba jak vzniká zahraniční politika? Tvorba zahraniční politiky - proces Změna prostředí vyžaduje reakci (postoje aktérů, změna pravidel, veřejného mínění) Krizové situace Nové příležitosti (ekonomické příležitosti, CZ PRES, radar …) Střídání vlád doma i v zahraničí Proměny bezpečnostního prostředí Klíčové otázky k diskusi o tvorbě zahraniční politiky • Konsensus o české zahraniční politice a diskuse o jednotě • Instituce, ale i koaliční partneři uvnitř vlády • Veřejné mínění v době dezinformací a sociálních sítí – př. migrační krize • Představovaná geopolitika obyvatelstva, mentální mapy, národní mytologie, historické stereotypy, nálepkování • USA, Brusel, Německo, Rusko, NATO – reprezentace systému hodnot a pravidel Literatura • Michal Kořan (2016) Aktéři tvorba české zahraniční politiky • • Koncepce zahraniční politiky ČR • • Bezpečnostní strategie ČR Diskuse Tvorba české zahraniční politiky CEVRO