Integrace Evropy, výsledek diplomatického úsilí po 2. světové válce CEVRO Jaroslav Kurfürst Cíle hodiny  Poválečný kontext v Evropě   Vývoj Integrace   Současné problémy integrace EU  Prehistorie integrace Evropy 1462-1464 Jiří z Poděbrad (+Antonio Marini): listina CONGREGATION CONCORDIE – resp. Liga křesťanských princů („projekt managementu konfliktů“: arbitrážní soud evropských států měl trestat narušitele míru a mezinárodního řádu). Dante Alighieri – myšlenka unie států, Abbé de Saint Pierre – sjednocení Evropy, spis Saint Simona a Thierry – sjednocení Evropy, Immanuel Kannt – úvahy o evropské federaci jako prostředku zachování míru Po 1. světové válce - Versailleský mír: reparace s cílem podvázat ekonomickou a vojenskou sílu Německa. Důsledek: ekonomicka krize a nárůst politického extremismu v Německu – nacismus Po 2. světové válce snaha o opak – Marshalův Plán Mezitím rozvoj multilaterální diplomacie 1921/1922 -1940 BELUX: Belgicko-lucemburská celní a měnová unie 1923 – Richard Coudenhove – Kalergi: kniha „Paneuropa“ – (inspirován spisem Pan-Amerika A. Frieda). Od 1924 vydává ve fr. a něm. časopis „Panevropa“ a zakládá Panevropskou unii (sídlo Vídeň-Hofburg) 1926: 1. kongres Panevropské Unie ve Vídni (Schönbrunn)- čestným předsedou fr. Zaminir Aristide Briand Coudenhove-Kalergi a Panevropa Argumenty: 1. Versalilleský systém je nedokonalý. Společnost národů zklamala. Mír lze zabezpečit sjednocováním! 2. 3. Panevropa je ekonomicky nezbytná. Jednotný hospodářský prostor, tzn. celní unie a společný trh. Zvýší životní úroveň. Ekonomická spolupráce musí být podpořena politicky! 4. 5. Panevropa bude lépe chránit Evropu před imperiálními snahami Ruska a před světovou hegemonií USA. „Dějiny stavějí Evropu před rozhodnutí: buď se povznese nad národní nepřátelství a sjednotí do státního společenství, nebo padne za oběť ruské dobyvačnosti. Třetí možnost Evropa nemá“ 6. 7. Zrušením hranic ve sjednocené Evropě se definitivně vyřeší národnostní a menšinové otázky. Panevropa bude nástrojem obnovení tvůrčích sil Evropy. „Evropa zůstává nejkvalitnějším lidským rezervoárem světa. Úspěšní Američaní jsou Evropané přesazení do jiného politického prostředí. “ 8. 9. Roztříštěná Evropa je anachronismus. Technický rozvoj (např. rozvoj dopravy) a ekonomická konkurence si vyžadují politicky sjednocenou Evropu. Kontext integrace 1 1929 – celosvětová ekonomická krize 1933 – nástup Hitlera k moci – program „národního socialismu“ 1939-1945 – II. Světová válka 1941 - Manifesto of Ventotene: za svobodnou a sjednocenou Evropu 1945 – chaos, bída, rozvrat ekonomik, posílení národních animozit / Marshallův plán 1946 W. Churchil projev na universitě v Zürichu: Vytvořte USE – Spojené státy evropské! - Základem musí být spolupráce Francie s Německem - První praktický krok: vytvoření Rady Evropy (Council of Europe) 1947 – Churchil „Speech of Fulton“ – „železná opona“ + „studená válka“ 1947 – Trumanova doktrína „zatlačování komunismu“ 1947 – Marshallův plán 1948 – Bruselský pakt – Západní UnieEuropean Recovery Programme 1948 – založena OEEC: mezivládní Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci Cíl: Koordinace akcí a rozdělení pomoci v rámci Marshallova plánu - Kontext integrace 2 4.4. 1949 – založeno NATO – Severoatlantická smlouva 12 států 5.5. 1949 – založena Rada Evropy (Council of Europe - CofE) !!! 1949 – vznik SRN 1950 – !!! Římská smlouva „Evropská konvence na ochranu lidských práv a základních svobod“ Ohrožení ze strany SSSR. Existence vnější konkurences a snaha o koordinaci protekcionistických opatření (např. evropské zemědělství vs. USA, „fortress Europa“) Snaha o zvýšení schopnosti prosazovat společné zahraničně politické zájmy a následně ekonomické zájmy ve vnějším prostředí (Evropa: ekonomický obr a politický trpaslík) Osobnosti integrace 50.let: Richard Coudenhove Kalergi, Winston Churchil, George Marshall, Jean Monnet, Robert Schuman, Konrad Adenauer, Alcide de Gasperi, DeGaulle, Paul Henri Spaak, Walter Hallstein, Altiero Spinelli ESUO, EHS a EURATOM Jean Monnet, Robert Schuman – sjednocení Evropy 1951 (18.4.) - Pařížská smlouva Zakládající ESUO - Evropské společenství uhlí a oceli Sektorální (funkcionální) supranacionální ekonomická integrace, uhelný a ocelářský průmysl jsou vyjmuty z pravomocí vlád a podřízeny společným institucím ESUO - kontrola německého ocelářství. 6 členských států: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko Paul Henri Spaak –rozhovory o možnostech integrace přesahující smlouvu o ECSC Spaakův program – založit 2 Společenství: • EHS Evropské hospodářské společenství • EURATOM podpora jaderného výzkumu a mírové využití výsledků (F, D, I, B, NL, LUX) • Římské smlouvy – 1957 zakládající Evropské hospodářské společenství EHS Další integrace vertikální i horizontální, ES 1957 doplněk smluv, Společné parlamentní shromáždění pro 3 organizace Společný soudní dvůr pro 3 organizace 1967 „Evropská Společenství“ (European Communities)- Sloučení institucí a vytvoření společných institucí pro 3 Společenství: Vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise evropských společenství 1966 Lucemburský kompromis Celní unie: přechod od konsensuálního hlasování ke hlasování kvalifikovanou většinou avšak (Francie) veto pokud by byly ohroženy žitotní zájmy státu Vytvoření Celní unie 1.7. 1968 (1970) 6 členských států „západní“ rozšíření ES – 1973 (horizontální integrace) UK, Dánsko, Irsko. 1979 - první přímé volby do Evropského parlamentu „jižní“ rozšíření ES – 1981 (horizontální integrace) 1981 – Řecko, 1986 – Španělsko a Portugalsko 1986 - 12 členů ES 80. Léta - prohlubování integrace 1982 – referendum v Grónsku 52% pro vystoupení 1984 – dohoda Dánska s ES: Grónsko v r. 1985 vystupuje z ES svoboda pohybu zboží zajištěna Schengenská dohoda 1985 Německo, Francie a státy Beneluxu podepisují samostatnou dohodu o odstranění hraničních kontrol mezi účastnickými státy. Dohoda nebyla součástí práva ES. Jednotný evropský akt (Single European Act) první významná revize Římských slmuv 1986 – Lucemburská smlouva - Dokončení Jednotného vnitřního trhu do 1.1. 1993 - Posilování kooperace v oblasti zahraniční politiky - Posílení supranacionálních prvků: • V oblasti politik Společného trhu • Rozhodnutí přijímaná v Radě i kvalifikovanou většinou • Posílení zákonodárné role Evropského Parlamentu – spolurozhodování • jednotný vnitřní trh oficiálně vytvořen k 1.1.1993 – ale nedokončen (naplnění cílů smlouvy o EHS a JEA) Maastrichtská smlouva a Kodaňská kritéria Zásadní prohloubení vertikální integrace – 2. revize smluv; Zakládá Evropskou Unii EU (European Union) – od 1.11.1993. EU má 3 pilíře: 1.pilíř supranacionální Evropská společenství (European Communities) + rozhodnutí o ustavení hospodářské a měnové unie HMU-Maastrichtská kritéria +Transevropské sítě (TEN), Fond koheze, životní prostředí 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika (CFSP) 3. Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věci (CJHA) EU má 12 členských zemí k 1.11. 1993 1993 – Kodaňský summit (kritéria pro přistoupení) Demokracie, právní stát, dodržování lidských práv, ochrana práv menšin, konkurenceschopná tržní ekonomika, schopnost EU přijmout nové členy bez ohrožení integrační dynamiky Cesta k „Eurolandu“ - měnové unii „Severní“ rozšíření EU/ES 1995; noví členové: Finsko, Švédsko, Rakousko, Norské „ne“ v referendu. Amsterdamská smlouva 1997 – ačkoli nepřipravila reformu institucí před rozšířením, nastavila: - Začlenění Schengenské smlouvy do smlouvy o EU - Spolupráce v oblasti imigrační, vízové a azylové politiky, potírání mezinárodního organizovaného zločinu - ER může označit čl. stát, jenž jenž hrubě porušuje základní zásady EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát). Mohou být, pozastavena některá práva vč. hlasování v Radě EU Měnová Unie - 1999 1999 – ECB – zafixování směnných kurzů měn k EURO, EURO v bezhotovostním styku 2002 – zavedení bankovek a mincí 12 zemí z 15 (kromě UK, DK a SE) Smlouva z Nice 2000 Ratifikace referendem Problém: Irsko schválilo napodruhé Mj. reformy institucí před 4. „východním“ rozšířením Rozšíření na východ „východní“ rozšíření ES/EU - 2004, rozšíření o 10 zemí – na 25 členů 2007, rozšíření o Rumunsko a Bulharsko – na 27 států 2013, rozšíření o Chorvatsko – na 28 států 2020, vystoupení UK z EU – na 27 států Přístupové rozhovory Sousedská politika Východní partnerství – 3 země s evropskými aspiracemi (UA, GE, MD) Středomořská unie Některé změny v TEU (v Lisabonské smlouvě) Konvent a Smlouva zakládající ústavu pro Evropu, podpis 2004, následovaný referendy; Zamítnuto ve Francii a Nizozemsku, následně 2009 schválena „Lisabonská smlouva“ Posun od jednomyslnosti k hlasování QMV v 45 oblastech (politikách) Nová kalkulace QMV – dvojí většina Hlasuje-li Rada o návrhu Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kvalifikované většiny je dosaženo, jsou-li splněny dvě podmínky: 55 % členských států hlasuje pro návrh (15 z 27 států) a návrh podporují členské státy zastupující nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Pravidlo „dvojí většiny“. Blokační menšina - nejméně čtyři členové Rady, kteří zastupují více než 35 % obyvatelstva EU. (Zvl. Případy) Nové pravomoci pro Evropský parlament Vytvoření postu stálého předsedy Evropské rady Vytvoření Evropské diplomacie (EEAS) sloužící jako podpora pro HR pro SZBP / VP EK Od krize ke krizi do dnešních dnů r. 2011 Řecká dluhová krize, r. 2013 Bankovní krize (Itálie, Irsko, Portugalsko, Španělsko) = euroval, Fiskální kompakt 2015 Migrační krize a tlak na reformu Schengenu 2017 Brexit (dokonán 2020) 2019 – volby do EP a nová EK. Mj. Green a Digital transformation 2020 COVID-19 – Plán obnovy a fiskální stimuly Energetická transformace – spor o jádro a plyn, taxonomie, trh povolenek Mezitím: Vývoj CSDP (EDA, EDF, EPF …), debata o vlastních zdrojích. Literatura Lacina, Strejček, Blížkovský (2016) Učebnice evropské integrace Petr Fiala (2010) Evropský mezičas Diskuse Další rozšíření? Federace nebo mezivládní spolupráce ? Velká témata: mj. green deal, digitální transformace Integrace Evropy, výsledek diplomatického úsilí po 2. světové válce