Česko-ruské vztahy v historické perspektivě Procházka historií vztahů od všeslovanské myšlenky přes Koněva a Vrbětice až k agresi na Ukrajině CEVRO 6.4. 2022 Jaroslav Kurfürst Kyjevská Rus, Haličská Rus, Velkoknížectví Litevské Legendy; obchod; 1-2 manželky sv. Vladimíra; sňatky mezi Rjurikovci a Přemyslovci; Sv. Václav a Ludmila, cyrilometodějská tradice Moskevská Rus, Ruské impérium Snaha o sblížení Českých bratří s pravoslavnou církví (vztah k husitství) Neúspěšná mise Jana Rokyty u Ivana Hrozného (1570), zájem o Moskvii. Vladislav Jagellonský Pobyty Petra I v Čechách (1698, 1711, 1712) Ruští vojáci v Čechách Čechy a Morava jako přirozená brána spojující Německo a další země Evropy s Kyjevskou Rusí a ruskými knížectvími Dvorník považoval Poláky a Čechy za národy, které mohly zprostředkovat evropskou kulturu ruským knížectvím, která se dlouhodobě přikláněla k Východu či Západu. Likvidace Novgorodu a vítězství Moskevského knížectví posílilo východní vliv. Poprvé vyšlo v r. 1949 v Londýně: The Making of Central and Eastern Europe Krátké zastavení v dobách před-obrozeneckých Česká klasika Ruská klasika Antonij Florovskij: Češi a Východní slované, příspěvky k dějinám vzájemných vztahů rusko-českých od X. do XVIII. Století (1935/47) 19. století - nástup romantismu Paralelní proměna diskuse a zrod národních myšlenek š Geopolitické a ideové ohledy šNeexistující český stát vs. ruské mnoho -národní a -konfesionální impérium šFilosofický rámec konce 18. století – (Herder, Fichte, Schelling …), formování moderních národů – hnutí v Německu (Češi a Němci); šhnutí v Rusku: hledání národní identity a myšlenky, slavjanofilové vs. západnici šPo trojím dělení Polska byl Ruský stát geograficky velmi blízko!!! (Krakov, Varšava byly součástí Ruského impéria) šSlovanský charakter Ruska??? Na konci 19. stol. polovina národů nebyli Slované a dokonce nemluvila Rusky! š80. léta emigrace na Volyň a do jižního Ruska š š České národní obrození šEtapa kulturně-civilizační, romantická šVznik myšlenky všeslovanské jednoty (Čelakovský, Šafařík, Kollár, Hanka); slavistika a slovanské vzájemnost – zrání české diskuse šPo r. 1948 v Česku; po Krymské válce v Rusku – nástup realismu š šEtapa realistická; politický pohled na vztah Čechů a Ruska (K. H. Borovský) šAustroslavismus: F. Palacký – Psaní do Frankfurtu, Idea státu Rakouského š K.H. Borovský, Masaryk Ilustrace k diskusi o významu Ruska v české debatě 19. století Rusko do střední Evropy silně pronikalo •Trojí dělení Polska • •Invaze „četníka Evropy“ 1849 do Uher, • •Výzva všeslovanského sjezdu 1867 v Moskvě k přijetí pravoslaví, cyrilice a ruštiny. Střet představ Čechů o imperiálním Rusku: Starší silný bratr x zaostalý moloch x imperiální hrozba šČeský podíl na Panslavismu (hledání geopolitické alternativy, kulturní ochrana vůči Německu, slovanská vzájemnost, rozkladná strategie vůči Rakousku – romantické období 1. pol. 19. století – vystřízlivění - KHB) š šČeši a reálná zkušenost (austroslavismus, středoevropská federace, samostatný stát) šPřevažující politický realismus – strategie vyvažování … š š Představy Rusů o Češích Nejvyspělejší ze slovanské rodiny x Němci přeložení do slovanštiny x Nástupiště v boji proti Evropě (prostor, nikoli subjekt) šObdiv i paternalismus šDaniljevskij a „český Bastion“ (předsunutá pevnost Slovanstva; nástupiště v boji s románo-germánskou Evropou) šLeontěv a „nebezpeční Češi“ („Němci přeložení do slovanského jazyka“… „Kdyby došlo k plamennému a důvěrnému spojení všech Slovanů, i kdyby to bylo pod hegemonií Ruska, výsledkem nebude rozšíření svébytné pravoslavné kultury, na což spoléhal Danilevskij a ostatní slavjanofilové, ale rozšíření západního liberalismu v různých odstínech“) š šMeziprostor, mezi-Evropa; zwischen-Europa, blízká, srozumitelnější Evropa Češi a stát sovětů: Počátek vztahu „českého lva“ a „ruského medvěda“ šOba státy vznikají v přibližně stejné době na troskách impérií – rozdílné základy! šStát Sovětů: naděje i hrozba šRusko imperiální, Rusko sovětské, Rusko mimo Rusko (emigrace Ukrajinská, Běloruská aj.) šVliv legií a legionářů (ale i frakce; Hašek – Samara, Rudá armáda, Čuvaši, Burjati, komunismus) šRuská pomocná akce šBílý exil v Praze a ruská zpravodajská přítomnost – INO 1921 šKomunistický sen a 30. léta (Interhelpo) šKominterna – KSČ jako její sekce. šČeskoslovensko-sovětská smlouva 1934 šZdeněk Nejedlý. E. E. Kisch, Adolf Hoffmeister, Ferdinand Peroutka, Jiří Weil, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Josef Čapek, Vítězslav Nezval, Julius Fučík, Bohumír Šmeral, Ivan Olbracht, š ŠIMOVÁ, K.; KOLENOVSKÁ, D.; DRÁPALA , M. (eds.): Cesty do utopie. Sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů. Praha: Prostor, 2017. 872 s Masaryk vs. Kramář Symbolika dvou myšlenkových škol: Oba vzešli z realistů, oba se sporech o rukopisy postavili za vědeckost, oba považovali Rusko za vyvažující mocnost a oba neměli iluze o revoluci a udržitelnost SSSR. Po válce rozchod ba střet. Masaryk v r. 1920 – 1922 vyzývá svět k pomoci při hladomoru Nová Evropa, stanovisko slovanské, Sovětské Rusko a my Masaryk Rusko a Evropa: úryvek …1921 Ruská pomocná akce (RPA) Uznání SSSR až v r. 1934 Ústava Slovanské říše - vznik tzv. Slovanské říše (slovanské národy v čele s Ruskem). Jednotné obchodní území s jednotnou měnou a clem. V čele by stál ruský car (zároveň králem českým a polským, v jednotlivých zemích by jmenoval místodržitele). Kramář Ústava Slovanské říše Sen o slovanské říši (vize N. Daniljevského) Надежда Николаевна Хлудова, dříve Abrikosovová Masaryk inspirace ústavou USA Čechy jako součást Západu Charlotta Garrigue-Masaryková Ruská pomocná akce (RPA) Rozhodnutím vlády ze dne 28. července 1921, č. j. 23912/1921, bylo MZV pověřeno organizací a prováděním tzv. Ruské pomocné akce. (MZV jen 80 koncept. úředníků) Zájemci o studium velkorysé podmínky. Z původně plánovaných 5 000 se celkový počet zvýšil v roce 1925 na 25 000. Vznik odborných ústavů, vědeckých společností, knihoven, muzeí, pěveckých sborů, divadelních skupin, nakladatelství, ruské i ukrajinské gymnázium, Ruská lidová universita, Ukrajinská polytechnická akademie v Poděbradech, výtvarná akademie, Ústav pro výzkum Ruska, Ruská historická společnost, Ruský historický zahraniční archiv, Institut Kondakova… mnoho osobností. Akce trvala do r. 1938. ale podpora až do roku 1945 (vč, podpory významných emigrantských vědeckých institucí), ruské, tak ukrajinské gymnázium. 3 vlny emigrace: (1) polovina 30. let, (2) konec 30. let, kdy, první generace vymírá, (3) 1944 - jaro 1945). Zatýkání po celý květen, dokonce i o sobotách a nedělích. Oběti byly pod různými záminkami vylákány z domova nebo z pracoviště. Rodina bývala ujišťována, že si nemusí dělat starosti. Uznání SSSR ze strany Československa oficiální vztahy 1933 - 1939 Komplikované dědictví čs. legií, politický reprezentant ČS vlády 1920 – česká repatriační mise, pobočky vč. konzulátu ve Vladivostoku a GK Batumi 1921 – GK v Rize Tallinn, Kaunas (pozorovatelna) – poté uznání Baltů 1922 – Beneš + Čičerin – prozatímní dohoda - diplomatické zastupitelství oboustranně – ruské narůstalo a plnila běžné funkce ambasád až do uznání Pobočky zastupitelství Petrohrad, Novorosijsk, Tomsk, Tbilisi 1924 – uznání ze strany Velké Británie, spustilo uznávání, Česko se nepřidalo. 1934 – uznání SSSR ze strany Československa (USA 1933), v červnu velvyslanectví Bohdan Pavlů, po něm Z. Fierlinger 16. května 1935 podepsal Beneš se SSSR spojeneckou smlouvu propojenou s ujednáním Paříže a Moskvy. Po 15. březnu 1939 Fierlinger rezignoval, jednání Rojíčka s Němci o předání (vydána část archivu!), Fierlinger se vrátil, považován za soukromou osobu, ale tolerován. Molotov Ribbentrop - uznání Slovenského štátu ze strany SSSR- čs. mise ukončena. Převažující postoje české společnosti k Rusku od založení státu do konce 2. světové války •Rusofilství na počátku budování republiky •Lhostejnost koncem 20. let •Inspirace levicových intelektuálů •Naděje ve 30. letech (ekonomická krize, tlak Německa) •Zklamání Molotov Ribbentrop a uznání Slovenského Štátu •Idealizující obdiv k SSSR po vítězství u Stalingradu. SSSR jako osvoboditel i kolonizátor š šOkolnosti spojenecké smlouvy z r. 1943 – základy „satelizace“ šOsvobození Rudou armádou - Smerš (Vladimír Bystrov) šNové společenské paradigma (charisma a prestiž SSSR / levicové hnutí) šUž od 1. 9. 1945 se ve školách začala učit ruština šV únoru na sjezdu ČS-Sovětského přátelství: „Se sovětským časem na věčné časy a nikdy jinak!“ š„Vítězný“ únor 1948, a americké překvapení, impulz pro vytvoření NATO š50. léta a „sovětizace“ kdysi demokratické společnosti š1968 a doktrína omezené suverenity šNormalizace a vazalství 1. Smlouva o přátelství z r. 1943 šPo napadení SSSR Německem rychlé obnovení styků prozatímní vlády v Londýně se SSSR (mise H. Píky) šDo Moskvy vyslán opět Z. Fierlinger na znamení kontinuity š1943 cesta Beneše nejprve do USA (Roosevelt) a SSSR (Stalin) – příprava čs. – sovětské spojenecké smlouvy šBritové zpochybňovali moudrost podpisu šBeneš odjel za Stalinem a 12. prosince 1943 se Stalinem dohlížel na podpis (Fierlinger – Molotov) „Smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a SSSR“ šSmlouva formalizovala spojenství; v čl. 4 se SSSR zavazoval, že bude respektovat nezávislost a svrchovanost ČS a nebude se vměšovat do jeho vnitřních záležitostí. šBeneš však vzápětí pořádal Moskvu o zahraničněpolitická stanoviska, aby čs. diplomacie postupovala společně se sovětskou. Sovětizace, Pražské jaro, normalizace, perestrojka šDo hry se v r. 1943 vrací slovanská myšlenka a spolupráce se „slovanskými zeměmi“. š1945 Košický vládní program – orientace na SSSR, posílení pro-sovětských kádrů na MZV š1947 vláda 2x schválila účast na Marshallově plánu, na nátlak Stalina během osudové návštěvy Moskvy odmítla. (Masarykův údajný citát: „Jel jsem do Moskvy jako ministr suverénního státu. Vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek.“). š23. 2. 1948 – akční výbor MZV provolání k nerozbornému přátelství se SSSR a očistě úřadu. š10. 3. 1948 – neobjasněná smrt Jana Masaryka – Československo se stává satelitem řízeným z Moskvy (sovětizace a poradci, stalinizace, politické procesy procesy) šPražské jaro vyústilo v invazi nasazeno 300 tisíc vojáků, 7000 tanků a 3000 děl, 20 leteckých pluků. Po skončení invaze až 150 tis. vojáků zůstalo … 7.5. 1970 nová Smlouva o přátelství … šOkupace, normalizace Smlouva o přátelství z r. 1993 Odsun sovětských vojsk Vztahy demokratického Česka a postsovětského Ruska I. šZásadní geografická změna – ze států se společnou hranicí ke státům geopoliticky vzdáleným šRozpad diplomatické infrastruktury (Varšavské smlouvy, RVHP) šGeopolitické otočení zády k sobě šRozvázání ekonomických vazeb (dnešní český export do Ruska je 1,9%, i do země jako je Belgie vyvážíme více, Rusko je cca 13. nejvýznamnější destinace; V dovozu je celkově 7. největším dovozcem (6%), drtivá většina dovozu tvoří ropa a plyn) šRůzné řešení vnitřních problémů transformace (privatizace, lustrace, restituce …) šPro Rusko bylo Česko odběratelem surovin a místem kde Rusko disponuje kontakty, které ztratily vliv. Vztahy demokratického Česka a postsovětského Ruska II.. – Periodizace relace šVzájemná ignorace a střet vizí a (1991 – 2001) š šEkonomizace vztahů (2001 – 2013) šCZ v NATO a v přededveří EU; Rusko aktivizuje geoekonomiku a obnovuje zpřetrhané vazby. Bohatí Rusové – investice, srozumitelná Evropa (bankovnictví, stavebnictví, ICT, letectví, těžký průmysl, hutnictví, nemovitosti). šCo do počtu vlastněných firem jsou Rusové na prvním místě mezi zahraničními vlastníky – na konci r. 2011 vlastnili v Česku 17 tisíc firem s tím, že řada dalších ruských vlastníků se skrývá např. za investicemi z Kypru. Co do objemu silně zaostává. š šDiferenciace a politická instrumentalizace (2013 - dosud) š Vztahy demokratického Česka a postsovětského Ruska III. Diferenciace a politická instrumentalizace Střední Evropa pro Rusko: prostor nebo subjekt? šČesko jako objekt/nástroj ve větší hře •Návrat pojetí střední Evropy jako geopolitického meziprostoru •zwischen-Europa, mezi-Evropa, ale také srozumitelná Evropa v EU a NATO •Rozšiřování NATO, EU snaha Ruska se uchytit … •Střet narativů: expanze NATO versus rozšíření NATO (prostor – objekt vs. aktér – subjekt s vlastní vůlí) • šRuské podcenění role malých států (velké ruské „grand strategies“) šDiskuse kolem radaru – polygon vlivových operací (2007 – 2009) š Česko má zájem na kohezi EU a NATO (citlivost na suverenitu) Rusko má zájem o rozmělnění EU a NATO. Využívá vnitřních rozporů. Česko nemá zájem na silném a transakčně založeném vztahu Ruska a Německa, chce Evropu pravidel. Rusko usiluje o naplnění bipolárně organizovaného konceptu velké Evropy s centry v Berlíně a Moskvě. Česko má zájem na posilování suverenity zemí v postsovětském prostoru a na Západním Balkáně a jejich prozápadní vektor. Rusko usiluje o omezení suverenity zemí v postsovětském prostoru a vytvoření rusocentrické zóny geopolitické loajality s východním vektorem Česko má zájem o stabilní, odpolitizované a dodávky energetických surovin za nízké ceny. Rusko využívá dodávky energetických surovin ke geopolitickým účelům, za to nabízí kompetitivní ceny. Česko má zájem o pronikání na ruský trh. Rusko je připraveno umožnit CZ pronikání na ruský trh, má však zájem o pronikání do některých sektorů ekonomiky v Česku (energetika, bankovnictví, stavebnictví, ICT, letectví, těžký průmysl, nemovitosti). Kontrola migrace, nezávislý prodemokratický a pravidla respektující charakter ruské diaspor, omezení zpravodajských aktivit. Posilování vlivu ruského státu v diaspoře, v pravoslavné církvi, ovlivňování Rusku nakloněných komunit, vlivové operace. Otevření archívů, interpretace minulosti nezatížená geopolitickými ambicemi. Snaha interpretovat minulost ve prospěch odkazu SSSR, uzavřenost archívů. zájmy Česka vs. zájmy Ruska Hybridní působení – př.: dezinformace, politické, zpravodajské operace, zastrašování, lawfare ekosystém vysílacích kanálů přejímajících ruské narativy š Vrbětická kauza – bilance •2 mrtví čeští občané •materiální destrukce ve výši několika miliard •vyhoštění diplomatů 18+64 diplomatů cl. 11 VC •seznam „nespřátelených zemí“ •bilaterální sankce Příprava agrese proti Ukrajině a napadení Ukrajiny od dubna 2021 na ruské ambasádě – 100 osob 6 balíčků sankcí EU, demontáž bilaterálních vztahů Neúplný seznam otevřených otázek v relaci 1.Absence politického dialogu (expertní; 2005 MZV; 2013 premiéři) 2.Nedobytné pohledávky ČEB/EGAP 3.Licence na některé položky zbrojní výroby 4.Vyhoštění Člověka v tísni a přístup k českým nevládním společnostem 5.Údržba vojenských hrobů v Rusku 6.Přístup historiků do archívů (20.století) 7.Ruský majetek v Praze 8.Český dům a český majetek v Moskvě 9.Neadekvátní asymetrie diplomatické přítomnosti (počet ruských diplomatů v Česku) - pořešeno 10.Ruská zpravodajská přítomnost v Praze 11.Počet diplomatických vozidel 12.Otázky „národní paměti“ (Socha Koněva, „památník Vlasovcům“ a „deska Osvobození“ na budově Staroměstské radnici jsou výhřezem širší diskuse o národní paměti obou zemí) 1. Česko-ruské vztahy v historické perspektivě Procházka historií vztahů od všeslovanské myšlenky po Koněva Přednáška pro DA 20. 5. 2020 Zdroj: Stratfor Děkuji za pozornost