Prameny práva a zákonodárný proces Policejní akademie Právní vědomí •Společenská i individuální znalost práva o povědomí o něm. •Zahrnuje názory: 1.co právem je a 2.co není, 3.co by právem mělo být. • Ústavní pořádek lPojem zavedený Ústavou lJde o neuzavřený soubor všech platných ústavních zákon lVšechny tvoří ústavu České republiky v širším smyslu •Přímo uvedené ústavní zákony: lÚstava, Listina základních práv a svobod lNepřímo zmíněné ústavní zákony upravující státní hranice a ústavní zákony přijaté ČNR po 6. 6. 1992 • Sbírka zákonů a mezinárodních smluv •Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se vyhlašují: 1)Ústavní zákon, 2)Zákon 3)Zákonné opatření Senátu 4)Nařízení vlády 5)Prováděcí právní předpis vydaný ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou, pokud jiný právní předpis nestanoví jiný postup jeho vyhlášení. Mezinárodně právní prameny práva 1.Platná mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, 2.Mezinárodní smlouva, která je současně sjednána Evropskou unií a Českou republikou se vyhlašuje odkazem na částku Úředního věstníku Evropské unie, ve které byla vyhlášena Mezinárodní smlouvy 1.Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu. 2.Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Prameny práva EU •Primární právo EU 1.Zakládací smlouvy 2.Obecné zásady právní 3.Charta práv EU 4.Přístupové smlouvy •Sekundární právo EU 1. Směrnice 2. Nařízení 3. Rozhodnutí • Směrnice •Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. •Její účinky vůči dalším osobám jsou zajišťovány prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů Nařízení •Nařízení má obecnou působnost. •Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. •Obecná působnost: vztahuje se na všechny adresáty, kterých se týká • Přímá použitelnost nařízení •Zavazuje v celém rozsahu: nelze přistupovat k jednotlivým ustanovením selektivně, všechna mají stejnou právní sílu a závaznost. •Je přímo použitelné bez nutnosti zajistit ji prostřednictvím vnitrostátních předpisů • Rozhodnutí •Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. •Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně. • Evropské právo jako součást právního řádu ČR •Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. •K ratifikaci mezinárodní smlouvy je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. Zakládací smlouvy •Smlouva o Evropské unii (SEU) byla podepsána 7. února 1992 v Maastrichtu a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. •Smlouva o fungování EU (SFEU) podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, •Českou republikou byla ratifikována 3. listopadu 2009. •Vstoupila v platnost 1. prosince 2009. • • Zákonodárný proces •Policejní akademie Zákonodárná iniciativa •Návrh zákona může podat: 1.Poslanec, 2.Skupina poslanců, 3.Senát, 4.Vláda 5.Krajské zastupitelstvo •Za Senát, Vládu a krajské zastupitelstvo mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců, odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. •Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Podmínky návrhu •Návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Sněmovna usnést. •Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která odůvodňuje principy nové právní úpravy. Zhodnotí se v ní platný právní stav a vysvětlí nezbytnost nové úpravy v jejím celku (obecná část) i jednotlivá ustanovení (zvláštní část). •Důvodová zpráva obsahuje též předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky. Vyjádření vlády •Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. •Nevyjádří-li se vláda do třiceti dnů od doby, kdy jí byl návrh zákona doručen, platí, že se vyjádřila kladně. •Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry. Legislativní pravidla Vlády •Legislativní rada vlády je poradní orgán vlády. Posuzuje návrhy právních norem, zda jsou: 1.v souladu s právními předpisy vyšší právní síly a s nálezy Ústavního soudu a stal se organickou součástí celého právního řádu, 2.v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, 3.v souladu s právem Evropské unie, 4.koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně. • Věcný záměr návrhu zákona •Věcný záměr zákona vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády. • Právo prezidenta republiky •Prezident republiky má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního První čtení návrhu zákona •Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny. •V prvním čtení se Sněmovna může usnést: 1. že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo 2.že jej zamítne. •Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům. Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Druhé čtení návrhu zákona •V druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel. •Po navrhovateli vystoupí zpravodaj garančního výboru, popřípadě zpravodajové dalších výborů s informací o projednání návrhu zákona ve výboru. •Pokud výbor doporučí Sněmovně přijmout k návrhu zákona pozměňovací návrhy, zpravodaj výboru je odůvodní. •O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání •Pak proběhne podrobná rozprava. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. •I po podrobné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. •Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy Třetí čtení návrhu zákona •Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 14 dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům. •Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze: 1.navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě 2.podat návrh na opakování druhého čtení. •Na závěr třetího čtení Sněmovna nejdříve hlasuje: 1.o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté 2.o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona 3.poté se sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. Účast Senátu v zákonodárném procesu •Návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, zašle její předseda bez zbytečného odkladu Senátu. 1.Schválí-li Senát návrh zákona, s nímž vyslovila Sněmovna souhlas, 2.Neusnese se k němu do 30 dnů od jeho postoupení 3.Vyjádří usnesením vůli nezabývat se takovým návrhem, •je návrh zákona přijat. •Jestliže Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda jej na nejbližší schůzi předloží Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. •Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat Veto Poslanecké sněmovny •Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. •Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. Účast prezidenta republiky v zákonodárném procesu •Předseda Sněmovny postoupí přijatý zákon prezidentu republiky •Vrátí-li prezident republiky přijatý zákon Sněmovně do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, doručí se vrácený zákon a stanovisko prezidenta poslancům. •Předseda předloží vrácený zákon Sněmovně na nejbližší schůzi. •Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. •Setrvá-li Sněmovna na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. •Jinak platí, že zákon nebyl přijat Legislativní proces ve stavu legislativní nouze •Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. •Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. •Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. Projednání státního rozpočtu •Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. •Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu •Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. •Předseda přikáže návrh zákona o státním rozpočtu k projednání rozpočtovému výboru. •Součástí zákona o státním rozpočtu nemohou být změny, doplnění nebo zrušení jiných zákonů. Prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu •Návrh zákona o státním rozpočtu uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru. •Sněmovna v obecné rozpravě projedná v prvém čtení základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. •Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. •Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. Sněmovna se současně usnese na přikázání jednotlivých kapitol návrhu zákona o státním rozpočtu výborům Druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu •V druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj •O návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy rozpočtového výboru Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu •Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze: 1.navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě 2.podat návrh na opakování druhého čtení. •Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. •Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas. Jednání o mezinárodních smlouvách •Sněmovna jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je třeba jejího souhlasu k ratifikaci •O mezinárodní smlouvě a návrhu výboru se koná rozprava. Po jejím skončení Sněmovna rozhodne, zda vyslovuje s ratifikací souhlas. •Se smlouvou musí vyslovit souhlas i Senát Zkrácené jednání o návrzích zákonů •Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. •O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. •Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání •Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona Podpis a vyhlášení zákona •Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. •K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Podzákonné normy •K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. •Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.