Politické strany VŠEM Cyril Svoboda Právo sdružovat se v politických stranách •Občané mají právo se sdružovat v politických stranách a v politických hnutích. Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na 1. vytváření zákonodárných sborů a 2.orgánů vyšších územních samosprávných celků a 3.orgánů místní samosprávy. Kdo může být členem politické strany •Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby. •Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí. •Ustanovení zvláštních zákonů o neslučitelnosti členství nebo funkcí ve stranách a hnutích s výkonem jiných činností či funkcí nejsou tímto zákonem dotčena. (Výkon státní služby, služební poměr,…) • Právní postavení politické strany •Strany a hnutí jsou právnickými osobami. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích. •Sídlo strany musí být na území České republiky •Nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách a hnutích. Ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit. •Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem strany a hnutí, že se účastní jejich činnosti nebo je podporuje anebo že stojí mimo ně. • Omezení práva zakládat politickou stranu •Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí, 1.které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, 2.které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány, 3.které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů, 4.jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobod Oddělení politické strany od státu 1.Strany a hnutí jsou odděleny od státu. 2.Nesmějí vykonávat funkce státních orgánů ani tyto orgány nahrazovat. 3.Nesmějí řídit státní orgány ani ukládat povinnosti osobám, které nejsou jejich členy. 4.Strany a hnutí nesmějí být ozbrojeny a nesmějí zřizovat ozbrojené složky. • Vznik politické strany •Strana a hnutí vznikají registrací. • Návrh na registraci strany a hnutí podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí, který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. •Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí: 1.petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, datum narození a bydliště, 2.stanovy (organizační řád) • Postavení ministerstva vnitra •Registraci provede MV a zapíše politickou stranu do rejstříku stran a hnutí •Rejstřík stran a hnutí vedený MV je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. •Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Zánik politické strany •Strana a hnutí zanikají dnem, kdy MV provede výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí. Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti straně a hnutí nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle jiného právního předpisu. •Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace. •Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí. • Zrušení politické strany •Strana a hnutí se zrušují: 1.vlastním rozhodnutím, a to dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na spolek, 2.pokud nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu k 1. dubnu následujícího roku za uplynulý rok 3.rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění. • Pozastavení a zrušení politické strany •Rozhoduje Nejvyšší správní soud •Návrh podává vláda, neučiní-li tak do 30 dnů od vzniku důvodu k podání návrhu, návrh může podat (není povinen) prezident republiky •Důvodem je porušování zákona nebo stanov, jak to předpokládá zákon – shora uvedené podmínky vzniku politické strany nebo hnutí) •Pozastavení znamená, že strana nebo hnutí může činit jen to, co vedena k odstranění důvodu pozastavení její činnosti Hospodaření politických stran •Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí. •Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat •Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti: 1.Provozování vydavatelství, nakladatelství tiskáren, rozhlasového a televizního vysílání 2.Publikační a propagační činnost 3.Pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo 4.Výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí. • • Příjmy politické strany 1.Příspěvek ze státního rozpočtu na úhradu volebních nákladů, 2.Příspěvek ze státního rozpočtu na činnost 3.Členské příspěvky 4.Dary a dědictví 5.Příjmy z nájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku 6.Úroky z vkladů 7.Příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob 8.Příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí 9.Půjčky a úvěry Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí •Úřad se sídlem v Brně je ústřední správní úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí v zákonem stanoveném rozsahu. •Úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy. •Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. •Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává prezident republiky. Předsedu Úřadu jmenuje prezident republiky ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a jednoho navrhuje Senát. •Předseda Úřadu je jmenován na dobu 6 let a nemůže být jmenován na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. • Čtyři členové úřadu •Členy Úřadu jmenuje z kandidátů zvolených Senátem prezident republiky na dobu 6 let; člen Úřadu může být jmenován i opakovaně. •Kandidáty na členy Úřadu navrhují Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Z kandidátů navržených prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu zvolí Senát jednoho kandidáta na člena Úřadu. •Další dva kandidáty na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou a jednoho kandidáta na člena Úřadu zvolí Senát z kandidátů navržených jednotlivými senátory. • Příspěvek ze státního rozpočtu •Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. •Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. •Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo zastupitelstva hlavního města Prahy. Výše příspěvku ze státního rozpočtu •Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. •Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 855 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 237 500 Kč. •