Fenomén křehkých států po konci Studené války Lucie Hrubá Vybrané bezpečnostní konflikty 2022: prezentuji 25.4 Studená válka – shrnutí 1947 - 1991 •USA x SSSR •Otevřeně, ale omezeně - politická, ekonomická a propagandistická sféra -Omezené použití zbraní - •Studená válka vychází ze světového uspořádání po 2. světové válce • • • •SSSR – 1948: dosazení komunistických vlád ve Východním Bloku Evropy • •1949: SSSR atomová hlavice a vznik NATO „Nejprve bych ráda krátce shrnula nejdůležitější momenty a události Studené války než se přesuneme k tématu prezentace – fenomén křehkých států po konci Studené války.“ Termín „Studená válka“ jako popsání vztahů SSSR a USA po 2. světové válce poprvé použil George Orwell v článku, který vyšel r. 1945. Z politiků ho poprvé použil r. 1947 Bernard Baruch v projevu ve State House v Columbii (Jižní Karolína) – Baruch však termín použil v souvislosti s právy dělníků (pracovníků) – někde je označován za autora termínu. 1947 – 48: plněn Marshallův plán: vliv na západní Evropu X Sovětský svaz nastolil ve východní Evropě komunistické režimy 1949 – jejich první atomová hlavice: konec monopolu USA na atomovou bombu NATO – sjednocené vojenské velení k odporu proti Sovětské přítomnosti v Evropě Zdroje: https://www.britannica.com/event/Cold-War https://www.britannica.com/event/Iron-Curtain https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Sergejevi%C4%8D_Gorba%C4%8Dov https://www.nato.int/cps/us/natohq/declassified_138294.htm Zdroj obrázku: https://www.google.com/search?q=cold+war&sxsrf=APq-WBuwth-ix3XfpBjdA9eROb074lGVjw:1649771155136&sou rce=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwjXiaa91I73AhVEO-wKHV56B2wQ_AUoAXoECAMQAw#imgrc=QRTEmlSEX6WPrM Studená válka II •1948-53 VRCHOL •1950 – 1953 – Korejská válka •1955 – VARŠAVSKÁ SMLOUVA •1962 – Kubánská raketová krize •1985 – nástup Gorbačova – snahy o demokratizaci sovětského politického systému •1991 – zhroucení SSSR – KONEC STUDENÉ VÁLKY Vrchol studené války 1948-53 Korejská válka - Sověty podporovaná komunistická vláda Severní Koreje napadla v roce 1950 USA podporovanou Jižní Koreu. Uvolnění: 1953 – 57 = napětí studené války se uvolnilo – smrt Josepha Stalina r. 1953 – nadále však PATOVÁ SITUACE (na mrtvém bodě, bez možného řešení, které by strany byly ochotny přijmout). 1955: Varšavská smlouva – smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi 8 zeměmi východního bloku: Albánie, Bulharsko, ČSR, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR - 1991 zánik VS (po invazi do ČSR r. 68 ji Albánie na protest vypověděla – invaze se též nezúčastnilo Rumunsko) 1960: rozpad jednoty komunistického bloku (neshody Číny a SSSR) 1962: v roce 1962 začali Sověti na Kubě tajně instalovat rakety, které by mohly být použity k jaderným útokům na americká města. Toto zažehlo Kubánskou raketovou krize (1962), konfrontace, která přivedla obě supervelmoci na pokraj války, než bylo dosaženo dohody o stažení raket. GORBAČOV: když nastalo období revolucí ve Východním bloku (1989 – 1990): - G. se smířil s jejich pádem smířil: po revolucích se sjednotilo V a Z Německo pod záštitou NATO a se souhlasem SSSR. G. reformy oslabily komunistickou stranu. 1989: Pád Berlínské zdi r. 1991 se SSSR rozpadl – vzniklo 15 nově nezávislých zemí. (Arménie; Ázerbajdžán; Bělorusko; Estonsko; Gruzie; Kazachstán; Kyrgyzstán; Lotyšsko; Litva; Moldavsko; Rusko; Tádžikistán; Turkmenistán; Ukrajina a Uzbekistán) Přechod k novému uspořádání světa. „Na úvod jsme si zopakovali nejdůležitější momenty a konec Studené války, nyní se budeme věnovat samotnému tématu prezentace – křehkým státům.“ Zdroje: https://www.britannica.com/event/Cold-War https://www.britannica.com/event/Iron-Curtain https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Sergejevi%C4%8D_Gorba%C4%8Dov https://www.nato.int/cps/us/natohq/declassified_138294.htm Zdroj obrázku: https://www.the-sun.com/news/4787142/which-countries-soviet-union/ Definice křehkého státu •Africká rozvojová banka •„Zvýšené riziko institucionálního zhroucení, kolapsu společnosti nebo vzniku násilného konfliktu.“ •Evropská unie •Slabé či selhávající struktury •Neschopnost či neochota státu plnit jeho základní povinnosti: •Poskytovat služby a řídit své zdroje, •vymáhat spravedlivě právo, •dodržovat rovný přístup k moci •zajišťovat bezpečnost a ochranu obyvatelstva •Prosazovat práva a svobody občanů • • Existuje několik definicí křehkého státu od různých institucí – zde uvedeny pouze 2. EU – Nestabilní situace. Křehkost státu představuje regionální i globální bezpečnostní rizika. Zájem zabývat se problematikou křehkých států nastal především po událostech z 11.9.2001 – 11. září a následující teroristické útoky ukázaly, jaké nebezpečí mohou křehké státy představovat pro zbytek světa. Křehké státy se stávají základnou pro teroristické a další zločinecké skupiny nebezpečné pro celý svět. Zdroje: https://www.afdb.org/fileadmin/uploads/afdb/Documents/Policy-Documents/Addressing_Fragility_and_Bui lding_Resilience_in_Africa-_The_AfDB_Group_Strategy_2014%E2%80%932019.pdf https://www.crisisgroup.org/global/fragile-states-and-conflict https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/documents/terminology/wcms_504528.pdf (informace pro studenty: v případě zájmu se na uvedeném odkazu nachází tabulka v pdf., ve které jsou uvedeny další možné definice, které zveřejnili významné světové instituce – např. World Bank či g7+) Zdroje obrázků: EU - https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie AFDB - https://www.afdb.org/en Jak vzniká křehkost… (příčiny) a)Slabé postavení institucí – kombinace autokracie a demokracie b) V literatuře existují 3 teorie, které se snaží ukázat příčiny vzniku křehkého státu 1.Analýza nákladů a přínosů povstání 2.Ekonomická výkonnost 3.Tzv. teorie modernizace Slabé postavení institucí – političtí a státní aktéři nejsou schopni efektivně bojovat proti problémům, které se v zemi šíří. Nejsou schopni efektivně přerozdělovat bohatství z daní či nezajistí rovný přístup občanů ke státním institucím apod. Dalším faktorem pro vznik křehkosti státu je kombinace autokracie (tedy autoritářského režimu) a demokracie – na první pohled by se mohlo zdát, že křehké státy budou vznikat v nedemokratických režimech, ale tomu tak není autokratické a nedemokratické režimy nevykazují známky větší náchylnosti k rozvrácení státu – jedná se právě o hybridní státy s kombinací obou forem vlády. B) Některé se vzájemně překrývají a vytvářejí „křehkost“ – jiné ji zvládnou vytvořit samy o sobě. BI - politický systém je stabilní, pokud žádná skupina na tom nemůže být lépe vyvoláním povstání (opakem je nestabilita) = to je podstata analýzy nákladů a přínosů povstání – nemusí platit vždy: může být i projevem politiky jinými prostředky. Nemusí nám to nutně říkat proč politické systémy a instituce nedokážou zvládat napětí mírovou cestou. BII) Předpokládá souvislost mezi slabou ekonomickou výkonností a vznikem křehkosti státu. Nicméně analýza provedená State Failure Task Force uvádí, že růst a ekonomická výkonnost ve skutečnosti nemá významný vliv na riziko vážné křehkosti. BIII) jak se země vyvíjejí a stávají bohatší, zvýšené nároky na účast střední třídy se střetávají s vylučováním vládními představiteli. Tato teorie však nevysvětluje, jakou roli hrají instituce ve zvyšující se křehkosti státu. Zdroj: https://ageconsearch.umn.edu/bitstream/12824/1/pr050007.pdf Jak vzniká křehkost II c) Z teorií tedy vychází, že hlavní faktory pro vznik křehkosti státu jsou: i.Ekonomický rozvoj ii.Přírodní zdroje iii.Historie násilných konfliktů iv.Transformace státu v.Vnější šoky vi.Geografie, klima a výskyt nemocí vii.Mezinárodní systém Head with Gears ***C) „všechny body pod písmenem C) by mohly být podrobněji rozebrány, ale s ohledem na rozsah prezentace si je dopodrobna vysvětlovat nebudeme. Pro účely naší prezentace si vystačíme s názvy“ Bezpečnostní hrozby plynoucí z křehkosti a nestability států (důsledky) -Silný vztah mezi křehkostí státu a vznikem konfliktů 1.NESTABILINÍ SITUCE •Hrozba pro udržitelný rozvoj a zachování míru •Časté násilné konflikty - jedná se převážně o vnitřní konflikty či se zapojením okolních států •Vznik teroristických uskupení •Migrace ze země – vytváří vnitřní hrozby pro cílové země 2.NÍZKÝ PŘÍJEM A SLABÝ RŮST •Nedostatek státních kapacit • Křehkostí – především ve smyslu nestability 1.Zachování míru – jak regionální tak globální bezpečnostní rizika; nepředvídatelné a náhlé šoky mohou mít katastrofální dopady (až zhroucení státu). ›Násilné konflikty: státní převraty, atentáty na významné politické představitele, cenová nestabilita 2.Nedostatek státních kapacit obvykle vede k neschopnosti zprostředkovat vyjednávání o zájmech mezi soupeřícími stranami. Nízký příjem také snižuje náklady na povstání, čímž se stává atraktivnějším pro případné rebely. Zdroje: https://www.crisisgroup.org/global/fragile-states-and-conflict Fragile State Index - indikátory Křehkost států se měří pomocí FRAGILE STATE INDEX. Maximum bodů v indexu je 120 – čím více bodů, tím více je stát křehkým. V roce 2005 bylo z indexu vyřazeno slovo „failed state“ – tedy padlý stát a index byl přejmenován z FAILED STATE INDEX na FRAGILE STATE INDEX. Index vytvořil a sestavuje Fond pro Mír. Změna nastala, aby se do indexu mohly zařazovat i další země jako např. Rakousko, které rozhodně nejsou padlým státem – fond ke změně názvu přistoupil, aby použil lehce neutrálnější výraz. Dalším důvodem vyřazení bylo, že slovo Failed je finální stav, který ve své podstatě nedává prostor pro možnost změny – z toho důvodu fragile. To znamená, že státy nejsou poté označovány za neměnný stav, ale pouze se nachází ve velké míře křehkosti (která by se dala srovnávat s úpadkem, ale nejedná se o úpadek) – čili je zde ponechán prostor pro jejich růst a pokles jejich výsledku v indexu. Zde vysvětleno pouze zjednodušeně, jelikož by podrobné rozpracování indexu dalo na celou prezentaci. Index pochopíte při jeho aplikaci na vybrané státy, ale hodnocení do detailů se v prezentaci věnovat nebudu. 12 indikátorů – měří stav státu v daném okamžiku – díky němu získáváme graf v čase na kterém můžeme pozorovat tendence zlepšení situace či zhoršení. Rozděleny do 4 kategorií: Soudržnost (Bezpečnostní aparát; Frakce elit; Skupinové stížnosti na situaci); Ekonomie (ekonomický pokles; nerovnoměrný ekonomický růst; Migrace ze země – zahrnuje i odchod intelektuálů); Politika (Legitimita státu; veřejné služby; Lidská práva a právní stát); Společnost (demografický tlak – např. stárnutí populace; počet uprchlíků; četnost vnějších zásahů) https://www.crisisgroup.org/global/fragile-states-and-conflict Odkaz pro studenty: https://fragilestatesindex.org/indicators/ (v případě zájmu se můžete podívat na podrobnější informace o FSI na uvedených internetových stránkách). – zároveň i zdroj Výčet vybraných křehkých států Afrika 1 2 3 4 5 6 7 9 Čína 8 10 Afghánistán – zahrnuje i sousední kmenové oblasti Pákistánu, ale ty v indexu nejsou započítány. (Zde pořadí podle indexu – v době tvorby prezentace: nyní je možné, že je pořadí lehce jiné, ale TOP10 bude pravděpodobně stále obsahovat stejné státy). Můžeme si všimnout, že se většina států nachází v Africe – pro prezentaci jsem vybrala 3, které se v Africe nenacházejí. https://www.crisisgroup.org/global/fragile-states-and-conflict https://fragilestatesindex.org/ - zároveň i zdroj obrázku Zdroj: https://fragilestatesindex.org/ Jak můžeme vidět je mnohem snazší křehkost vyvolat něž stabilizovat situaci. Zdroj: https://fragilestatesindex.org/ Zopakování teoretických znaků křehkých států na konkrétních příkladech. Rozbor vybraných křehkých států Afghánistán Sýrie Jemen Nyní se přesuneme k samotnému rozboru konkrétních křehkých států. Pro znázornění dopadů křehkosti státu jsem si vybrala Afghánistán, Sýrii a Jemen . Na státy nyní budeme aplikovat indikátory z FSI, které jsme si představili v teoretické části a společně si řekneme čím dané státy naplňují znaky křehkého státu. (Mám to tady seřazené od nejméně křehkého státu po nejvíce křehký.) Výčet vybraných křehkých států Afrika 1 2 3 4 5 6 7 9 Čína 8 10 https://fragilestatesindex.org/ - zároveň i zdroj obrázku Afghánistán I – ukazatele soudržnosti •Bezpečnostní aparát •Nyní de facto není - Země je pod nadvládou Talibanu. •Afghánští vojáci i policisté jsou často negramotní a mají katastrofální smysl pro povinnost a slabou vůli bojovat •300 tisíc afghánských vojáků VS 70 tisíc vojáků Taliban •Frakce elit •Někteří vysoce postavění funkcionáři krátce po převratu Talibanu přeběhli na jejich stranu •Skupinové stížnosti na situaci •Humanitární krize • „Začneme od nejméně křehkého státu.“ Bezpečnostní aparát: problém – existují i případy proniknutí tálibánských vojáků do afghánské armády. Na některých vojenských základnách musí afghánští vojáci nechávat své zbraně na vstupní bráně, aby přeběhlíci mezi nimi nemohli zaútočit na spojenecké vojáky. Po odchodu amerických a spojeneckých vojsk v srpnu 2021 ovládl Tálibán během jediného týdne Afghánistán, neboť vojáci vládních sil se vzdávali bez boje (americká armáda do afghánské armády během svého působení 2001-2021 investovala miliardy dolarů, cvičila je a vyzbrojovala – proto pro ně bylo překvapením jak rychle po jejich odchodu Talibán dobýval zpět území). „(Afghánská armáda) bohužel nebyla schopná bránit svou zemi a myslím, že to vysvětluje, proč se to událo tak rychle,“ prohlásil v krátce po odchodu američanů americký ministr zahraničí Anthony Blinken – jeden z hlavních představitelů vlády Spojených států, která dala rychlým stahováním svých vojáků dění v Afghánistánu do pohybu. 300 tisíc afghánských vojáků VS 70 Taliban - britská televize BBC upozorňuje, že afghánská vláda vždy usilovala o to, splnit cíle pro nábor nových rekrutů, a že někteří velitelé pobírali žold za neexistující vojáky, takzvané „mrtvé duše“. Armáda si tak nikdy nebyla jistá, kolik vojáků má ve skutečnosti k dispozici. Dalším problémem po odchodu Ameriky bylo přesunutí platby afghánským vojákům na Kábul. Armáda také často trpí nedostatkem munice a jídla. Armáda byla Amerikou také podporována prostřednictvím dodávek nejmodernějších technologií – avšak v potaz nebylo bráno, že afghánská armáda takovou technologii neumí ovládat a kvůli velké části negramotných vojáků je těžké je s ní naučit manipulovat. Problémem je i absence zpravodajských služeb afghánské armády, kdy Amerika v tomto ohledu hrála pro Afghánce klíčovou roli. – opět jak zmiňují by jen rozbor nedostatků afghánské armády svým obsahem vydal na celou prezentaci. Frakce elit: Přeběhli na jejich stranu – Talibán měl některé dohody s některými lokálními afghánskými elitami připravené dlouho dopředu. Někteří ministři a někteří velitelé a lokální vůdci na stranu Tálibánu přeběhli poměrně rychle po odchodu Američanů, ačkoliv se vůči němu posledních dvacet let tvrdě vymezovali. Američanům nezbývalo nic jiného, než z Afghánistánu odejít. Tomu se v teorii konfliktů říká „entrapment“. Ve chvíli, kdy do konfliktu investujete pořád víc a víc a přitom pořád víc ztrácíte, tak jediná cesta ven je odejít a smířit se s tím, že své investice už nikdy nedostanete zpět. Skupinové stížnosti na situaci: humanitární krize ohrožuje nejzákladnější lidská práva (jako např. právo na život) Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afghanistan-taliban-kabul-usa-stahovani-vojaku-nato-dezerce-mor alka-cesko_2108170010_eku Afghánistán II – ekonomické ukazatele •Ekonomický pokles: •Kolaps bankovního systému •Nedostatek likvidity •Sankce, zmrazení státního majetku •Migrace ze země: •2022 -1.507 (3.34% pokles z 2021) •2021 -1.559 (3.29% pokles z 2020) •2020 – 1.612 (3.12% pokles z 2019) •2019 – 1.664 (3.03% pokles z 2018) • •Nerovnoměrný ekonomický růst • • Ekonomický pokles: Jak se stále více Afghánců snaží uspokojit své základní potřeby, lidé ve zranitelných situacích – zejména domácnosti a děti v čele s ženami – jsou nuceni přijímat zoufalá opatření, včetně dětské práce, sňatků dětí, aby si zajistili přežití, a – podle některých zpráv – i prodej dětí. Migrace ze země: uváděno na 1000 obyvatel Nerovnoměrný ekonomický růst: viz graf HDP (následující slide pro představu a srovnání vývoj HDP v ČR) ** Afghanistán sankce obchází pomocí kryptoměn (nejčastěji bitcoin) – stejně tak Sýrie a obcházení sańkcí pomocí kryptoměn můžeme nyní pozorovat i ze strany Ruska – nakoupí btc – u kterého je velmi těžko vysledovatelné z jaké země pochází a poté ho změní zpět na např. dolar či euro. Zdroje: https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?locations=AF https://ourworldindata.org/economic-growth https://ourworldindata.org/ HDP ČR Pro srovnání ČR se pohybuje v desítkách tisíců a Afghánistán v jednotkách tisíců. Zdroj: https://ourworldindata.org/ Afghánistán III – Politické ukazatele •Legitimita státu •Talibanu je přiznávána různá míra legitimity různými aktéry – OFICIÁLNĚ NIKDO •Čína – chtěla Taliban začlenit do projektu Hedvábná stezka (ale má obavy ze jeho nepředvídatelnosti) •Pákistán – rozdělená politická scéna – odlišné názory •Rusko? – oficiálně ne – mlží svůj postoj •Veřejné služby •Centrální banka – nefunguje (vysoká inflace) – dalo by se zařadit do ekonomických ukazatelů •Kolaps základních zdravotnických a vzdělávacích služeb •Celková neexistence veřejných služeb • Legitimita – v demokratickém státě odvozována od lidu (svobodné volby). Bez legitimity státní útvar de facto není schopen vystupovat a fungovat v rámci mezinárodního prostředí (není uznáván jako samostatný stát ostatními státy). Bez legitimity není schopen uzavírat smlouvy s ostatními státy podle mzn. práva. (určité uznání můžeme pozorovat ze strany Číny – která ale pravděpodobně pouze sleduje své obchodní cíle a reálná legitimita – což s přihlédnutím k režimu v Číně ani očekávat nemůžeme- pro Čínu není důležitá. Co by Čína prioritně chtěla je podíl na zisku z těžby na doposud netěženém území Afghánistánu; Pákistán – 1996 legitimitu Afghánistánu uznal: nyní však potřebuje finanční pomoc od západu – čili otevřeně Taliban nepodporuje. (v rámci domácí politické scény Pákistánu Taliban uznává politická část islámští představitelé zastávající tvrdou linii) RUSKO: Moskva vyjádřila znepokojení nad příslibem Talibanu zajistit tolerantní a udržitelnou vládu. V září 2021 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zdůraznil, že prozatímní vláda Talibanu nedokázala odrážet „celou škálu afghánské společnosti“. Lavrov dále dodal, že mezinárodní uznání Talibanu ještě nebylo na stole. Dále uznávají: Saudská arábie; Spojené arabské emiráty ZÁPAD: západ Taliban neuznává VEŘEJNÉ SLUŽBY: Centrální banka: Firmy a domácnosti nemají přístup k bankovním vkladům, protože centrální banka ukládá přísné limity na výběr amerických dolarů a místní měny. Celková neexistence: obrovský problém, jelikož veřejné služby přestaly fungovat „ze dne na den“ a lidé neměli čas se na situaci připravit – chaos. Zdroje: https://www.airuniversity.af.edu/JIPA/Display/Article/2891270/legitimacy-and-international-developm ent-in-a-taliban-dominated-afghanistan/ https://www.worldbank.org/en/country/afghanistan/overview#1 https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/islamske-pravo-saria/r~3b5ffa40019a11ec94d2ac1f6b220ee8/ Afghánistán III – Politické ukazatele II. •Lidská práva •Ženy, novináři, bývalí představitelé afghánského státu, válečné zločiny, - především zabíjení civilistů •Právní stát •Šaría LIDSKÁ PRÁVA: Ženy: po srpnu 2021: Taliban okamžitě zrušil pokroky v oblasti práv žen a svobody sdělovacích prostředků. Většina středních škol pro dívky byla uzavřena a ženám bylo zakázáno pracovat ve většině vládních zaměstnání a v mnoha dalších oblastech. V novém kabinetu Talibanu nebyly žádné ženy a žádní ministři mimo vlastní řady Talibanu. Novináři: Tálibán bil a zadržoval novináře; mnoho médií uzavřelo nebo drasticky omezilo své zpravodajství, částečně proto, že mnoho novinářů uprchlo ze země. Bývalí členové afghánského státu: V mnoha městech Tálibán hledal, vyhrožoval a někdy zadržoval či popravoval bývalé členy afghánských národních bezpečnostních sil (ANSF), úředníky bývalé vlády nebo jejich rodinné příslušníky. Válečné zločiny: útoky na školy a mešity; nezákonné zabíjení; násilná zmizení; páchání válečných zločinů; Síly Talibanu také násilně vystěhovaly lidi z jejich domovů v řadě provincií včetně Dajkundi, Uruzganu, Kundúzu a Kandaháru, což byla zjevná odveta za domnělou podporu obyvatel bývalé vládě. PRÁVNÍ STÁT: Šária – neexistence právního systému – používají vlastní interpretaci islámského zákona (od 90. let 20. stol) náboženské islámské právo: Vychází hlavně ze svaté knihy - Koránu, ale také sunny, což jsou písemnosti o životě proroka Mohameda, jeho činech a zvycích. – viz následující video Obsah obrázku osoba, interiér Popis byl vytvořen automaticky Postoj Talibanu vůči právnímu státu. Natočeno krátce po odchodu Američanů (tedy v srpnu 2021). Talibán v Afghánistánu vyhlásil islámský emirát. (když mluví o návratu dalších Talibanců – jedná se převážně o piloty atd. – tedy o lidi, kteří se jim hodí na bojování.) Zdroj videa: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/saria-taliban-afghanistan-statni-zrizeni-demokracie-joe-bide n.A210819_095128_zahranicni_aha Afghánistán IV – Společenské ukazatele a)demografický tlak •Růst populace tempem 2,33% - 3 340 průměrný počet narozených za den •Úmrtí/den: 663 b)počet uprchlíků •Za den průměrně uprchne 166 lidí c)četnost vnějších zásahů •Po 2. světové válce: USA a SSSR •2001 – USA (odveta za11.9) – 2021 – a reakce na nevydání Usáma bin Ládina •Později i s podporou NATO • Demografický tlak: např. stárnutí populace; růst populace (Amerika: 0,57% ; ČR: 0,18% ; Německo:0,29%; Austrálie: 0,33% ; Čína: 0,29% ; Rusko: -0,07% ; Velká Británie: 0,43%) – nejvíce roste populace v Sýrii: 5,96%) – čili demografický tlak na Afghánistán je ve srovnání s ostatními zeměmi pro Afghánistán spíše příznivý: což by v budoucnu mohlo změnit situaci – samozřejmě záleží jaké politické názory bude většina občanů zastávat VNĚJŠÍ ZÁSAHY: po 2. světové válce USA a SSSR soupeří o vliv na území Afghánistánu. -Území v historii využíváno i pro zástupné války mezi USA a SSSR Zdroje: https://worldpopulationreview.com/countries/afghanistan-population https://www.hrw.org/legacy/backgrounder/asia/afghan-bck1023.pdf Zopakování teoretických znaků křehkých států na konkrétních příkladech. Rozbor vybraných křehkých států Afghánistán Sýrie Jemen Probrali jsme si Afghánistán. V následujících slidech se budeme věnovat Sýrii – ta se nachází na 3. místě v FSI a má o 8 více bodů křehkosti. Výčet vybraných křehkých států Afrika 1 2 3 4 5 6 7 9 Čína 8 10 https://fragilestatesindex.org/ - zdroj obrázku Sýrie I – Ukazatele soudržnosti • • • Skupinové stížnosti na situaci •Masové hroby •brutálně potlačované demonstrace •dezerce vojáků •celková vyčerpanost společnosti z dlouho probíhající občanské války Bezpečnostní aparát •Probíhající občanská válka: čili 2 armády – každá pro 1 stranu •Státní armáda •Svobodná syrská armáda – založena 2011 dnes spíše kriminální skupina: ale oficiální armáda Sýrie •2018: Trump stáhl ze Sýrie americké vojáky Bezpečnostní aparát: Syrské povstání 2011 - v rámci Arabského jara (Arabské jaro nebudu více rozvádět – měli jsme již toto téma zpracované v březnu): při této příležitosti byla založena Svobodná syrská armáda Svobodná syrská armáda – založena r. 2011; skupina rebelů, kterou v červenci vytvořili přeběhlíci ze syrské armády, ozbrojená opozice bojující v Sýrii, její autorita byla z velké části neuznaná místními milicemi. Umírněná strana – založena za účelem ochrany pokojných demonstrantů a zahájení vojenských operací proti Asádovu režimu. – tato armáda nyní jako žoldáci bojuje pod Ruskou vlajkou na Ukrajině. – Syrská armáda je poněkud roztříštěná: nemá jednotu. Dalo by se říci, že armáda existuje, ale je slabá (jak z hlediska výbavy, tak výcviku i chatrné loajality Sýrii – spíše se ohlíží na vlastní zájmy a na to jak vydělat). Zdroje: https://www.britannica.com/topic/Free-Syrian-Army https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_S%C3%BDrii#Z%C3%BA%C4%8Dastn%C4%9Bn%C 3%A9_strany https://cs.wikipedia.org/wiki/Syrsk%C3%A1_opozice Sýrie: FRAKCE ELIT • FRAKCE ELIT: U moci je Syrská arabská republika. Extrémně komplikované rozdělení stran v rámci probíhající občanské vlády, pro potřeby naší prezentace uvedeny pouze strany konfliktu zjednodušeně (konflikt si probírat v rámci této prezentace nebudeme): Režim a spojenci: současný prezident Bašár Al-Asad, podpora Ruska, Íránu a libanonského Hibzalláhu – není uznáván celým mezinárodním společenstvím (některé státy uznávají syrskou azylovou vládu). Do úřadu nastoupil jako nástupce svého otce. Autoritářský režim – hlásí se k muslimské sektě Alavitů. U moci od r. 2000. Rebelové/islámská militantní skupina: ovládají jedinou provincii (guvernorát – celkem 14 v Sýrii) Iblíb na západě Sýrie; sunnitští muslimové; město ovládají bývalí členové Al-káidy – v tomto městě i v r. 2011 vypukly první protesty, které vedli k začátku občanské války v Sýrii (cca 100 000 obyvatel?? – není 100% informace) Kurdové a jejich spojenci: odmítají spolupracovat s Bašárem (režim) – jejich hlavní cíl je svrhnout Bašára; Turecko je považuje za teroristickou skupinu; vedou syrské demokratické síly (to je název) – hl. skupina rebelů – podporováni hl. Saudskou arábií a Tureckem; údajná vazba na Al-káidu (západem považováni za teroristy) – sekundárním cílem je boj s ISIS (uvěznili cca 30 000 lidí z řad ISIS) – díky boji s ISIS jsou podporováni USA (okrajové zkrácené představení frakce pro potřeby této prezentace – poměrně složitá a špatně čitelná hierarchie a vazby na další organizace) – nazýváni též jako „syrské demokratické síly“ Turci a spojenci: od r. 2016 Turecko postupně dobývá oblasti na severu Sýrie – zde zavádí turečtinu jako jazyk ve školách atd. (spekuluje se o záměru Turecka připojit Sýrii ke své zemi a udělat z ní svoji provincii – to jsou však pouze pomněnky, které nejsou podložené). Turecká operace „Olivová ratolest“ – turecký název (turecká invaze do Afrínu – na mapce cca vyznačeno černým křížkem), r. 2018 Turecko v rozporu c mzn. právem napadlo Kurdy ovládané území – a to z důvodu, že považují kurdy za teroristickou společnost. Západem podporované skupiny: snaha stabilizovat situaci v zemi, americké vojenské základy za účelem stabilizace regionu a především pro ochranu hranic s Jordánskem. Daesh: skupina se nachází ve vězení, které je kontrolováno Kurdy **“Zkráceně jsme si probrali rozdělení společnosti v Sýrii. Jak jsem již několikrát zmínila, tak na probrání do hloubky není prostor. – Nejsem si 100% jestli je rozdělení země takto 100% aktuální.“ – pro potřeby prezentace a znázornění zobrazení rozdělení území. Postačí? Zdroje: https://www.arabnews.com/node/1996421/middle-east https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-v-syrii-rezim-basara-asada_2202082045_ern https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A1%C3%A1r_al-Asad https://cs.wikipedia.org/wiki/Idlib https://www.ispionline.it/en/pubblicazione/iraq-and-syria-daesh-coming-back-33008 https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/navrat-osmanske-rise-turecko-si-ne pozorovane-privlastnuje-sever-syrie-40364755 Sýrie II – ekonomické ukazatele •ekonomický pokles •Kurz syrské libry: 1SYP = 0.0090 Kč •Inflace: cca 160% za r. 2020 • •Nezaměstnanost: 10% - Pro srovnání ČR má 3% Co se týče Sýrie, tak si nebudeme ukazovat jednotlivé indikátory zvlášť na grafech – jelikož to jsme již viděli u Afghánistánu a je to téměř stejné. – Sýrie je v horší situaci než Afghánistán. Viz. Následující video, které ekonomickou situaci v zemi znázorňuje velmi výstižně – nemá se cenu ani bavit o ekonomických ukazatelích více do hloubky – u Jemenu si je ani probírat nebudeme. Zdroje: https://www.youtube.com/watch?v=HV9jdvTL6zE https://www.kurzy.cz/kurzy-men/ https://www.youtube.com/watch?v=HV9jdvTL6zE Sýrie III – Politické ukazatele •Legitimita státu •Legitimita mezi arabskými státy? •Bašár Asad •Rusko? – uznává rebely? •Veřejné služby •Špatná dostupnost pro chudší obyvatelstvo – v souvislosti s pandemií COVID-19: zhoršení situace Bašár Asad Legitimita státu Legitimita mezi arabskými státy? - Spojené arabské emiráty usilují o obnovení legitimity Sýrie spolu s Egyptem a Jordánskem. Snaha zpřetrhat vazby mezi Sýrií a Íránem – samozřejmě se jedná o vztahy s Bašárem Asadem (nikoliv radikálními skupinami). Ačkoliv Asad je kritizován ostatními státy za nelegitimní volby, které vedli k jeho znovu-zvolení - je ve výsledku Sýrii přiznávána částečná legitimita – a to důvodu vysoké míry rozdělení „politické scény“ a výskytu mnoha stran, které se v zemi snaží získat moc. Spíše se co se týče Sýrie legitimita týká určitých skupin a politických stran, ale o jednotné legitimitě vůči celému území řeč být nemůže. Nedávným faktorem pro snížení legitimity Sýrie bylo uznání „speciální operace - invaze“ Ruska na Ukrajinu Bašárem. – čili Sýrie spíše působí, že má zájem o vztahy s ne úplně demokratickými režimy. Sýrie získala 1.43 v demokratickém indexu: celkově 162. místo (X Švédsko – 9.26: celkově třetí); ČR – 7.74: celkově 29. místo) – nejlepší pozici v indexu mají severské země. Zdroje: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/syrane-voli-pristiho-prezidenta-asada-kritika-zapadnich-zemi-neza jima/2042406 https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3401358-syrie-se-vraci-do-arabskeho-zahranicnepolitickeho-ringu- na-obnoveni-vztahu-pracuje-rada https://www.economist.com/graphic-detail/2022/02/09/a-new-low-for-global-democracy https://www.britannica.com/place/Syria/Local-government https://reliefweb.int/report/syrian-arab-republic/un-strategic-framework-syrian-arab-republic-2022- 2024 https://www.hrw.org/world-report/2021/country-chapters/syria Zdroj obrázku: https://www.rferl.org/a/syria-assad-thanks-russia-iran/28686801.html Sýrie III – Politické ukazatele II **co se týče lidských práv a právního státu se situace v Sýrii zlepšila, ale pro nás žijící v západním světě je situace stále nepředstavitelná. (pro obyvatele Sýrie lepší, jelikož jsou zvyklí na horší zacházení). „Na obrázku můžete vidět oběti chemických zbraní, které byly použity v rámci občanské války, obrázek sice pochází z r. 2013, ale situace je v zemi stejná.“ Zdroj obrázku: https://en.wikipedia.org/wiki/Human_rights_violations_during_the_Syrian_civil_war#/media/File:Ghout a_massacre1.JPG Sýrie IV – Společenské ukazatele •Demografický tlak •Náboženství: islám, křesťanství, drúzové •Počet uprchlíků •Syrští uprchlíci vytvořili největší migrační krizi na světě •Četnost vnějších zásahů •Amerikou vedená intervence v občanské válce od 22.9.2014 – trvá •Ruská vojenská intervence od 30.září 2015 do 11. prosince 2017 Demografický tlak: Náboženství: islám (87 %, z toho 74 % sunnitský islám, 13 % šíitský islám), křesťanství (10 %), drúzové (3 %) – víceméně není problém. Cca 20 mil. Obyvatel Počet uprchlíků: 13 milionů lidí opustilo zemi; 11 let trvající uprchlická krize – převážně se jedná o ekonomickou migraci – lidé by chtěli v Sýrii žít, ale vzhledem k ekonomické situaci je život v jejich zemi extrémně složitý Četnost vnějších zásahů: Amerikou vedená intervence v občanské válce od 22.9.2014 – trvá: Proti Bašáru Asadovi a boj proti terorismu Ruská vojenská intervence od 30.září 2015 do 11. prosince 2017 (Putin stáhl většinu armády) Podpora Bašára Asáda a boj proti terorismu Zdroje: https://www.worldometers.info/world-population/syria-population/ https://en.wikipedia.org/wiki/American-led_intervention_in_the_Syrian_civil_war Zopakování teoretických znaků křehkých států na konkrétních příkladech. Rozbor vybraných křehkých států Afghánistán Sýrie Jemen Výčet vybraných křehkých států Afrika 1 2 3 4 5 6 7 9 Čína 8 10 https://fragilestatesindex.org/ - zdroj obrázku V případě Jemenu si probereme pouze ukazatele soudržnosti a politické ukazatele – společenské ukazatele a ekonomické ukazatele jsou velmi podobné předešlým státům. Jemen I – ukazatele soudržnosti •Bezpečnostní aparát •Problém kmenové hierarchie; Gubernie •Frakce elit •2 hlavní strany: •Mezinárodně-uznávaná vláda •Hútíové (oficiálně Ansar Alláh) •Teroristické uskupení •AQAP – Al Qaeda - sunitská organizace vytvořená z jemenských a´saudi alquada členů • •Skupinové stížnosti na situaci •Útoky na civilisty, hladomor a nemoci (epidemie cholery) Vliv Al-Káidy na Arabském poloostrově Hútiové (Ansar Allah) Vládní kontrola Vliv vlády Stav v lednu 2022. Bezpečnostní aparát: Kmenová hierarchie – existují státní i nestátní vojenské aparáty, které mají protichůdné zájmy. Gubernie - Země je rozdělena na regiony (gubernie), které mají vlastní vojenské útvary, které ale nepracují koordinovaně se státním bezpečnostním systémem. Existují zde i vojenské kmenové útvary a vojenské mecenášské útvary. Celkově v zemi panuje chaos ve smyslu řízení bezpečnosti – nejednotný bezpečnostní útvar tak vytváří nestabilní prostředí, které je náchylné k sebemenší hrozbě – ať už vnitřní či vnější. Z tohoto důvodu pro rozsah prezentace bezpečnostní aparát hlouběji analyzovat nebudu – jelikož bychom se museli podívat na každou gubernii zvlášť. Frakce elit: Mezinárodně-uznávaná vláda – podporována mezinárodní vojenskou koalicí vedenou Saudskou Arábií Hútíové – povstalci podporováni Íránem, kteří svrhli jemenskou vládu. Organizace vznikla z uskupení šiítů ze severu Jemenu. (na obrázku zeleně) –POZOR – nemá vůbec nic společného s Hutu z Rwandy, Konga a Burundi. Do války jsou zapojeny i další skupiny – militantní islamistické skupiny či separatisté podporovaní Saudskou Arábií. Země je i celkově rozdělena na Sever a Jih. AQAP – název: islámská militantní skupina Al-Káida na Arabském poloostrově (to je její název); (na obrázku pruhované). Problém je, že AQAP na svých územích obyvatelům poskytuje určité státní služby, což vede k jejich podpoře veřejností. Ansar Al-Sharia- povstalecká skupina s vazbou na AQAP, podporuje je Írán, Hibzalláh (Libanonská teroristická skupina): mají odlišné náboženské vnímání (různé náboženské směry šiítů) s Íránem, ale stejný geopolitický cíl. Zdroje: https://www.wilsoncenter.org/publication/safety-and-security-yemen-main-challenges-and-stakeholders https://www.cfr.org/backgrounder/yemen-crisis Zdroj obrázku: https://www.cfr.org/backgrounder/yemen-crisis Jemen II – politické ukazatele •Legitimita státu •Prezident Abd Rabú Mansúr Hádí a jeho vláda •Veřejné služby •Zdravotnictví, sociální pracovníci - fungují •Veřejné služby do jisté míry fungují i díky velké finanční podpoře západu (EU, USA) Abd Rabú Mansúr Hádí (na obrázku)– prezident Jemenu: de facto prezident pouze pro území kontrolovaná vládou, jak jsme si ukázali na předchozím slidu. Jediný, koho USA a zbytek mezinárodního společenství uznává (USA však jedná i s Hútii, jelikož kontrolují velkou část území Jemenu) – ty podle slov USA uznává jako „skupinu, která dosáhla významných zisků“ (objevily se i kontroverzní výroky ze strany amrických politických představitelů, které tvrdily, že je třeba Húti uznávat, ale ty byly USA jako celkem odmítnuty) pozn. – občas se Húti označují i jako Husíni, ale to je pouze jiný název. Veřejné služby: Zdravotnické služby (samozřejmě ze strany vlády) fungují, ale problém je v nedostatku financí, kdy lékaři často i rok pracují zadarmo a k tomu léky kupují z vlastních peněz. Stejná situace je i u sociálních pracovníků, kteří svou práci vykonávají, ale nedostávají zaplaceno. (do jisté míry je financují Lékaři bez hranic) Zdroje: https://www.arabnews.com/node/1883521/middle-east https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/jemen-statni-zdravotnici-zachranuji-zivoty-ale-nedostavaji- plat http://world-psi.org/en/public-services-union-psu-yemen https://www.hrw.org/world-report/2021/country-chapters/yemen Lidská práva: Válečné zločiny na lidech – útoky na civilisty, na školy, zdravotnická zařízení, dále též útok na vězení (o kterém jsem mluvila v předchozích slidech). Jedná se o dívky a chlapce, kterým je kolem 14-15ti let. V Jemenu je přítomná velmi rozsáhlá korupce – právo vzhledem k situaci, která na území panuje není nijak vymáháno – jelikož vláda ovládá pouze část území a ostatní části jsou ovládány skupinami, které mají svá vlastní pravidla, která by se těžko z pohledu Evropana dala považovat za právo. Úkoly pro studenty: Jak jiné státy naplňují definici? nebo Jak by se situace dala podle vás změnit? Rozděleny do 4 kategorií: (kategorie podle FSI) •Soudržnost (Bezpečnostní aparát; Frakce elit; Skupinové stížnosti na situaci) •Ekonomie (ekonomický pokles; nerovnoměrný ekonomický růst; Migrace ze země – zahrnuje i odchod intelektuálů) •Politika (Legitimita státu; veřejné služby; Lidská práva a právní stát) •Společnost (demografický tlak – např. stárnutí populace; počet uprchlíků; četnost vnějších zásahů) Státy I: Afghánistán, Sýrie, Jemen Státy II: Somálsko, Jižní Sudán, , Kongo, Středoafrická republika , Chad, Sudán, Zimbabwe FSI = Fragile state index 2 varianty aktivity: ÚKOL: Vybrat si jeden stát a 1 ukazatel ze 4 kategorií, které jsme si probrali a zamyslet se nad způsoby, kterými by se daná situace v zemi mohla řešit – vybírat ze státy I. NEBO ÚKOL II: Státy II – jak tyto státy naplňují 1 ukazatel ze 4 kategorií – vybírat ze státy II. KONEC Zdroje •https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Sergejevi%C4%8D_Gorba%C4%8Dov •https://fragilestatesindex.org/ •https://www.afdb.org/fileadmin/uploads/afdb/Documents/Policy-Documents/Addressing_Fragility_and_Bu ilding_Resilience_in_Africa-_The_AfDB_Group_Strategy_2014%E2%80%932019.pdf •https://www.britannica.com/event/Cold-War •https://www.britannica.com/event/Iron-Curtain •https://www.crisisgroup.org/global/fragile-states-and-conflict •https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/documents/terminology/wcms_504528.pdf •https://www.nato.int/cps/us/natohq/declassified_138294.htm •https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/afghanistan-taliban-kabul-usa-stahovani-vojaku-nato-dezerce-mo ralka-cesko_2108170010_eku •https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?locations=AF •https://www.businessinfo.cz/navody/afghanistan-souhrnna-teritorialni-informace/2/ •https://ageconsearch.umn.edu/bitstream/12824/1/pr050007.pdf • •https://www.airuniversity.af.edu/JIPA/Display/Article/2891270/legitimacy-and-international-develop ment-in-a-taliban-dominated-afghanistan/ •https://www.worldbank.org/en/country/afghanistan/overview#1 • https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/saria-taliban-afghanistan-statni-zrizeni-demokracie-joe-bi den.A210819_095128_zahranicni_aha •https://worldpopulationreview.com/countries/afghanistan-population •https://www.hrw.org/legacy/backgrounder/asia/afghan-bck1023.pdf •https://www.youtube.com/watch?v=HV9jdvTL6zE •https://www.kurzy.cz/kurzy-men/ •https://www.arabnews.com/node/1996421/middle-east •https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-v-syrii-rezim-basara-asada_2202082045_ern •https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A1%C3%A1r_al-Asad •https://cs.wikipedia.org/wiki/Idlib •https://www.ispionline.it/en/pubblicazione/iraq-and-syria-daesh-coming-back-33008 •https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/navrat-osmanske-rise-turecko-si-n epozorovane-privlastnuje-sever-syrie-40364755 •https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/syrane-voli-pristiho-prezidenta-asada-kritika-zapadnich-zemi-nez ajima/2042406 •https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3401358-syrie-se-vraci-do-arabskeho-zahranicnepolitickeho-ringu -na-obnoveni-vztahu-pracuje-rada • • • • Zdroje II •https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/syrane-voli-pristiho-prezidenta-asada-kritika-zapadnich-zemi-nez ajima/2042406 •https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3401358-syrie-se-vraci-do-arabskeho-zahranicnepolitickeho-ringu -na-obnoveni-vztahu-pracuje-rada •https://www.economist.com/graphic-detail/2022/02/09/a-new-low-for-global-democracy •https://www.britannica.com/place/Syria/Local-government •https://reliefweb.int/report/syrian-arab-republic/un-strategic-framework-syrian-arab-republic-2022 -2024 •https://www.hrw.org/world-report/2021/country-chapters/syria • https://www.worldometers.info/world-population/syria-population/ •https://en.wikipedia.org/wiki/American-led_intervention_in_the_Syrian_civil_war • https://www.wilsoncenter.org/publication/safety-and-security-yemen-main-challenges-and-stakeholde rs •https://www.cfr.org/backgrounder/yemen-crisis •https://www.arabnews.com/node/1883521/middle-east • https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/jemen-statni-zdravotnici-zachranuji-zivoty-ale-nedostavaj i-plat •http://world-psi.org/en/public-services-union-psu-yemen •https://www.hrw.org/world-report/2021/country-chapters/yemen Zdroje III