HLAVNÍ ZDROJE KONFLIKTŮ PO KONCI STUDENÉ VÁLKY Petra Piknerová ROZPAD SOVĚTSKÉHO BLOKU 1991: Zánik Varšavské smlouvy, zánik Rady vzájemné a hospodářské pomoci NATO přebírá roli hlavního mocenského garanta celoevropské bezpečnosti. Vzniká program spolupráce Partnerství pro mír s postkomunistickými zeměmi. Dochází k rozšíření NATO (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Slovensko, …). OBSE – prevence konfliktů, kolektivní bezpečnost, rozvoj demokracie EU – založena Maastrichtskou smlouvou (1993), dochází k rozšíření EU o bývalé země sovětského bloku POST- BIPOLÁRNÍ SYSTÉM Hlavní aktéři: státy, mezinárodní organizace, nestátní aktéři Různé názory na povahu mezinárodního systému Multipolarita, hegemon, … Sjednocení a rozpady státních celků Velká škála hrozeb: hybridní, kybernetické, vojenské, sociální, environmentální, politické, ekonomické, … OSNOVA Hybridní oblast • Dezinformace, Putinovi trollové, dezinformační weby a rádia Kybernetická oblast Ekonomická oblast Sociální oblast • Etnické, náboženské, ideologické konflikty Environmentální oblast Politická oblast • Extremismus, nacionalismus, patriotismus, šovinismus Vojenská oblast • Proliferace ZHN, terorismus HYBRIDNÍ OBLAST Hybridní hrozby • „Primárně se jedná o metody či způsoby, jakými je vedena konfrontace/konflikt, tj. široká, komplexní, přizpůsobivá a integrovaná kombinace konvenčních a nekonvenčních prostředků, otevřených a skrytých aktivit, majících primárně charakter nátlaku a podvratné činnosti, které jsou prováděny vojenskými, polovojenskými a různými civilními aktéry.“ • Zahrnují různé formy hrozby • Útočí na škálu společenských, kulturních, náboženských i majetkových hodnot • Průkopníci: Rusko, Islámský stát Hybridní válka • Kombinace vojenské síly a nevojenských prostředků (ty jsou primární) • Cíl: ovládnout funkce politického vedení a aktivity obyvatel pomocí propagandy, klamných operací, zastrašováním apod., destabilizace cílové společnosti, vyvolání krize, převzetí kontroly nad cílovou společností • Aktéři: stát i nestátní aktéři, často organizace (např. Hamás) • Oběť mnohdy ani netuší, že je pod hybridním útokem DIMEFIL D) diplomacie/politika I) informace M) ozbrojené síly E) ekonomika F) finančnictví I) zpravodajství L) veřejný pořádek a právní stát HYBRIDNÍ HROZBY – PŘÍHODNÉ PODMÍNKY Napadená země je dlouhodobě špatně spravovaný stát Obyvatelstvo rozdělené (ideologie, rasa, …) Země přímo sousedí s útočníkem, není schopna kontrolovat hranice Země má přístupný kybernetický prostor a populace věří internetu DEZINFORMACE = Systematické a úmyslné klamání, šíření záměrně nepravdivých informací, zvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo médiím Cíl: ovlivnit rozhodování nebo názory, ekonomický prospěch, prosazování politických názorů, negativní ovlivnění důvěryhodnosti a spolehlivosti, podrývání národní prosperity a bezpečnosti Dezinformace často souvisejí s poškozováním pověsti státních institucí u různých sociálních skupin. Účelem je podporovat cíle zahraniční politiky nepřátelského státního subjektu. Následky: ovlivňování politiků v jejich rozhodování, rozvrat důvěry mezi vládou a občany, oslabování společenské pospolitosti či narušování spojenectví mezi státy „PUTINOVI TROLLOVÉ“ • Putin do propagandistické války investoval naprosto největší finanční prostředky v historii masového ovlivňování. • Ruské vedení vytvořilo novou frontu ve své informační válce. → kanceláře produkující lži a dezinformace pro sociální sítě = „trollí farma“, zaměstnanci = „trollové“ • Na sociálních sítích vystupují jako skuteční lidé s názorem a spravují své falešné profily. • Cílem je manipulace diskutérů na internetu, dostávají zadání, píší příspěvky na zpravodajské weby a sociální sítě • Častá témata: USA, EU, Ukrajina, chvála Putina DEZINFORMAČNÍ PRORUSKÉ WEBY A RÁDIA V ČESKÉ REPUBLICE Weby • AC24.cz • Parlamentní listy • Aeronet.cz • Vlastenecké noviny, … → Šíření ruské propagandy, neobjektivnost, oblíbenost u protiimigračních a nacionalistických stran a hnutí, přetisk článků z ryze prokremelských serverů, vychvalování Putina, kritika Ukrajiny (střílení civilistů ukrajinskými vojáky) Rádia • Svobodné rádio • Častý prostor pro Tomia Okamuru (SPD), který je zároveň sponzor • Šíření dezinformací, konspirační teorie (např. chemtrails – čáry za letadly mají obsahovat chemikálie, kterými nás vláda tajně „sprchuje“). • Svobodný vysílač • Šíření dezinformací, ruské propagandy • Velký prostor pro šéfredaktora dezinformačního webu Aeronet, který vystupuje pod pseudonymem VK (Vedoucí kolotoče). KYBERNETICKÁ OBLAST • Kybernetický prostor představuje prostředí, kde se jednotlivé dimenze moci prolínají, jeho význam pro fungování států a ekonomik je kritický. • Kybernetické útoky umožňují zasáhnout a ohrozit fungování veřejné správy, kritické infrastruktury (dodávky elektřiny apod.), finančního sektoru, mohou ohrozit bezpečnost důležitých objektů, jsou prostředkem špionáže, dezinformační kampaně atd. • Útočné metody: kybernetická sabotáž, hackerství, internetové podvody a krádeže (ohrožení internetového bankovnictví, krádeže dat z kreditních karet, zneužívání osobních údajů), praní špinavých peněz s pomocí virtuálních měn, stalking, spam, projevy extremismu, zneužívání internetu k teroristickým aktivitám a propagandě) KYBERÚTOK NA NEMOCNICI V BENEŠOVĚ • 11.12.2019 • Na nemocnici útočil tzv. ransomware • Výpadek začal v 2:17 na chirurgické ambulanci, kde se zpomalovaly počítače a ve 2:50 již nebyly IT systémy funkční po celé nemocnici. • Virus překonal bránu firewall, a dva antivirové systémy, nemocnici ochromil zhruba na 2 týdny, způsobil škodu přes 59 milionů korun. Pachatel nebyl dopaden. • Nemocnice přišla o internetový objednávkový systém u dárců krve, ztratila se také některá administrativní a ekonomická data, nešel pustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, nebylo možné použít např. rentgen • Všechny plánované operace byly zrušeny, pacienti z JIP a ARO se převáželi na jiná místa EKONOMICKÁ OBLAST • Nestabilita světových trhů, nerovnoměrnost mezinárodního ekonomického vývoje • Nejzávažnější a nejobtížněji zvladatelnou ekonomickou hrozbu představuje propukání ekonomických krizí, jejichž důsledkem bývají sociální otřesy a politická nestabilita. • Konflikty z ekonomických důvodů – jde především o přírodní zdroje, o trhy, obchod a peníze. • Ekonomické zájmy hrají důležitou roli téměř v každém konfliktu/válce, ne vždy ale musí být dominantní (např. 1. světová válka – kolonie, 2. světová válka – surovinové bohatství, války v Perském zálivu – kontrola ropných zdrojů a cen na světových trzích). • Výrazný ekonomický rozměr mají také války, jež propukají kvůli kontrole obchodu s drogami. SOCIÁLNÍ OBLAST • Hrozby týkající se společnosti a lidské bezpečnosti • Lidská bezpečnost = ochrana lidí bez ohledu na to, zda je hrozba zakořeněná ve vojenském napadení, epidemii nebo živelné katastrofě • Migrace, uprchlictví, etnické, náboženské, kulturní střety (jazyk, zachování kultury, zvyků, …) • Výskyt primárně v rozdělených společnostech (jak etnicky, nábožensky, tak i kulturně) ETNICKÉ KONFLIKTY Hybnou silou těchto konfliktů jsou etnické skupiny, jejichž příslušníci se cítí být spojení dědictvím svých předků, jazykovými, kulturními a náboženskými pouty. Příčinou konfliktů tohoto druhu je vystupňovaná nenávist mezi různými etnickými skupinami. K válkám může vést i snaha etnických skupin o vytvoření svého vlastního státu. Příkladem mohou být války doprovázející rozpad Jugoslávie v 90. letech. NÁBOŽENSKÉ KONFLIKTY Náboženské přesvědčení patří k nejhlubším a nejčastějším příčinám válek. Je spojeno s často až bezmeznou vírou v určité ideály a hodnoty, s nesmířlivostí k jiným přesvědčením a především pak s odhodláním položit za vlastní víru i život. Nejkonfliktnějším náboženstvím je islám, jelikož jeho stoupenci bojují v několika ozbrojených konfliktech či válkách na střetu s jinými náboženstvími ve světě. S největším nasazením bojují tam, kde odmítají vnucování západních hodnot – důležitým místem se tak staly Afghánistán a Irák. IDEOLOGICKÉ KONFLIKTY Nebezpečný potenciál ideologií spočívá především v jejich schopnosti strhávat a mobilizovat široké masy lidí do boje za určité konstrukce často spojené s nesmiřitelností vůči jiným. Silný ideologický náboj měla právě bipolární konfrontace během studené války. PŘÍKLAD ETNICKÉHO KONFLIKTU - GENOCIDA VE RWANDĚ • Označována za nejrychlejší genocidu • Vypukla z 6. na 7. dubna 1994 po sestřelení letadla s prezidenty Rwandy Habyarimanou a Ntaryamirou (oba patřili k Hutuům) • Skončila 18. července 1994 • Za 100 dní zmasakrovali Hutuští extremisté na 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů • Zhruba 2,7 milionu lidí muselo uprchnout ze svých domovů • Vzrostl počet infikovaných virem HIV, byla zničena infrastruktura země a vylidnění vedlo k velkému propadu ekonomiky PROGRAM R2P (RESPONSIBILITY TO PROTECT) Přijato na světovém summitu OSN v roce 2005 Reakce na genocidy a etnické čistky ve Rwandě a Jugoslávii, neschopnost mezinárodního společenství na tyto činy adekvátně reagovat Snaha, aby mezinárodní společenství již nikdy neselhala v zastavení krutých zločinů 4 hlavní hrozby lidské bezpečnosti: genocida, válečné zločiny, etnické čistky, zločiny proti lidskosti a lidské rase ENVIRONMENTÁLNÍ OBLAST – ZDROJE HROZEB: Antropogenní • Chemické, radioaktivní, jaderné a biologické látky • Narušení funkčnosti kritické infrastruktury • Terorismus se závažnými dopady na životní prostředí • Havárie velkého rozsahu Přírodního původu • Dlouhodobé sucho, extrémní teploty, srážky, vítr, požáry vegetace • Zemětřesení, sopečné výbuchy KONFLIKTY • Nárůst obyvatelstva a s tím související spotřeba přesahující únosnou kapacitu planety → konflikty o zdroje, nedostatek orné půdy a pitné vody, ubývající zásoby jídla, rozšiřující se záplavy, stále větší sucho zasahují různé regiony světa (Blízký východ, střední Asie, Turecko, Irák, Sýrie, SA, …) • Napětí se může prohloubit a vést k politické nestabilitě s vážnými důsledky pro evropskou bezpečnost. • Narůstání hladin moří a zvyšující se frekvence a intenzita přírodních pohrom jako hrozba pro pobřežní populaci. Ustupující pobřeží a zatopení oblastí může vyústit ve ztrátu území, což může vést k migraci do vyspělých zemí. • Jedním z nejvýznamnějších potenciálních konfliktů je boj o přístup ke zdrojům a jejich kontrola, protože většina těchto zdrojů se nachází v oblastech náchylných k dopadům klimatických změn a protože mnoho států, které produkují ropu a plyn, již čelí značným sociálně ekonomickým a demografickým problémům. POLITICKÁ OBLAST • Diktátorské režimy: omezeny svobody slova, médií, shromažďování, … snahy režim změnit. • Takové režimy jsou hrozbou pro své sousedy, pro regionální stabilitu, pro nerušený pohyb strategicky významných surovin a zdrojů energie. Mohou ohrozit ekonomické zájmy řady států a mezinárodní stabilitu. • Hrozby plynoucí z porušování lidských práv • Co ovlivňuje stabilitu státu: nacismus, fašismus, rasismus, extrémismus, komunismus, nacionalismus, patriotismus, dezinformace, organizovaný zločin, terorismus, … • Separatismus = snaha o odtržení území od současného státu, může se pojit s terorismem, náboženskými či etnickými konflikty • Konflikty plynoucí z nestabilních vlád → Konflikty s politickými cíli propukají tehdy, když jedna země chce jiné zemi vnutit vládu, která s ní bude spolupracovat. EXTREMISMUS Náboženský, společenský, politický (pravicový, levicový) Popírá koncepci rovnosti lidí a vyzdvihuje vlastní národ a rasu Usiluje o nastolení systému, který vychází z představy, že příslušnost k určitému národu nebo rase určuje hodnotu člověka Pravicoví extremisté se svými aktivitami snaží působit destruktivně na demokratický systém, který se snaží nahradit totalitním systémem nebo diktaturou Snaží se rozdělit společnost a oslabovat stát pomocí demonstrací a projevů násilí, snaží se mobilizovat veřejnost a naverbovat sympatizanty, formují se do extremistických skupin a domobran, nelegálně se ozbrojují a útočí vůči etnickým skupinám, rozšíření i díky migrační krizi NACIONALISMUS Myšlenkové tendence, ideologie či politika zdůrazňující význam národa, který sdílí společný původ, jazyk, historii, kulturu a území Z nacionalismu vychází myšlenka národního státu, který se opírá o myšlenku, že národ tvoří stát a v každém suverénním státu by měl ideálně žít jeden národ Klíčová je tedy národní suverenita a správa vlastních věcí bez vnějšího vlivu Významné jsou demonstrace a manifesty vymezující se proti něčemu, co je označeno za ohrožení národa a národní suverenity a práva na samosprávu Nacionalistické cítění může vyústit ve strach nebo nedůvěru vůči cizím národům PATRIOTISMUS Na rozdíl od nacionalismu je to emotivní podpůrný postoj, který vyjadřuje oddanost a pocit sounáležitosti k určité sociální skupině nebo území Významné jsou státní svátky, hymny, manifesty Patriot je hrdý na své tradice a rozvíjí a chrání svou komunitu ŠOVINISMUS Vyhrocený nacionalismus s militarismem a agresivitou Založený na slepé víře v nadřazenost vlastního národa a nenávisti k jiným národům a rasám, které nedosahují stejných kvalit Projevuje se militantním smýšlením, silnou touhou po agresi, expanzi a válce VOJENSKÁ OBLAST Různé pojetí bezpečnosti: 1.vojenské prostředky, vojenské cíle (vojenské operace, námořní síly, letectvo, bombardování, raketové útoky, ZHN, otázka užití jaderných zbraní) 2.vojenské prostředky, nevojenské cíle (nasazení sil v humanitárních operacích) 3.nevojenské prostředky, nevojenské cíle (ekonomické sankce) Zejména terorismus, provázanost s náboženstvím, etnicitou, separatistické tendence, boje za nezávislost, proliferace ZHN PROLIFERACE – ŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ • Proliferace = „šíření zbraní hromadného ničení, včetně jejich nosičů a mezinárodně kontrolovaných položek, kam patří zejména zboží dvojího použití, výbušniny a jejich prekurzory, a konvenční zbraně.“ • Proliferační aktivity mají hlavní význam při vzniku, průběhu a udržování ozbrojených konfliktů • Hrozba – vznik migračních vln, nárůst organizovaného zločinu (nelegální migrace, pašování zbraní a dalších komodit, netransparentní finanční transakce atd.), radikalizace obyvatelstva vyúsťující až k provedení teroristického útoku TERORISTICKÉ ÚTOKY 11. ZÁŘÍ 2001 • série koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech amerických • Al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina obvinila USA a jejich spojence z konfliktů v muslimském světě. • Provedlo je 19 sebevražedných útočníků islamistické organizace al-Káida. • Dvě letadla narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, zabila všechny lidi na palubě a další uvnitř budov. • Třetí letadlo narazilo do Pentagonu. • Čtvrté se zřítilo do polí u města Shanksville v Pensylvánii, když se pasažéři na palubě proti teroristům vzbouřili. ÚTOČNÍCI • Únosy provedlo devatenáct lidí, kteří pracovali ve třech týmech po pěti a jednom ze čtyř (v letadle, které havarovalo v Pensylvánii). • Každá skupina zahrnovala někoho, kdo absolvoval pilotní výcvik. To bylo provedeno v leteckých školách v samotných USA. • Patnáct únosců byli Saúdové jako sám Bin Ládin. Dva byli ze Spojených arabských emirátů, jeden z Egypta a jeden z Libanonu. • Hlavní organizátor: Chálid Šajch Muhammad ÚTOČNÍCI • Spiknutí z 11. září ukázalo, že al-Káida byla organizací s globálním dosahem • Schůzky v Malajsii, lidé učící se létat v USA, převody peněz z Dubaje, sídlo vůdců spiknutí v Hamburku, nábor sebevražedníků ze zemí Blízkého Východu • Muhammad Atta v čele operace • Únosci se v dostatečném předstihu usadili v USA, někteří absolvovali letecký výcvik. • Atta informoval prostřednictvím emailu • Přítelkyně „Jenny“, kódy • „Nineteen certificates for private education and four exams.” → certifikáty znamenaly 19 únosců a zkoušky 4 cíle útoků • „Two sticks, a dash and a cake with a stick down—what is it?” → 11-9 11. ZÁŘÍ 2001 • První letadlo zasáhlo severní věž v 08:46 (let American Airlines 11 z Bostonu) • Druhé letadlo (let United Airlines 175 taky z Bostonu) narazilo do jižní věže v 09:03. • Budovy okamžitě vzplanuly, někteří uvěznění lidé raději skočili z věží. Poškozená jižní věž Světového obchodního centra se zhroutila v 9:59, severní věž o 29 minut později. • Třetí letadlo (let American Airlines 77 startující z letiště poblíž Washingtonu) zasáhlo jihozápadní stranu Pentagonu v 9:37. • Čtvrté letadlo (let United Airlines 93 z New Jersey) se zřítilo v 10:03 poblíž Shanksville v Pensylvánii poté, co se cestující proti únoscům vzbouřili. O situaci informovali prostřednictvím mobilního telefonu. NÁSLEDKY • USA vyhlašují v reakci na útoky z 11.září 2001 válku proti terorismu. • Následuje invaze do Afghánistánu • Zpřísněna letová bezpečnost po celém světě, zpřísněna bezpečnostní opatření na letištích, vládních budovách, sportovištích • USA PATRIOT Act - rozšířil pravomoci FBI a dalších donucovacích orgánů • Odbor vnitřní bezpečnosti • The 9-11 Commission • Národní památník a muzeum (2006-2011, 2006-2014) • One World Trade Center (2014) • Mnoho dalších států také posílilo antiteroristické pravomoci svých bezpečnostních složek. OBĚTI • O život přišlo necelých 3 000 lidí • Většina z nich v New Yorku • Zahynulo všech 246 cestujících a členů posádky na palubě čtyř letadel • Ve dvojčatech zemřelo 2 606 lidí • V Pentagonu bylo zabito 125 lidí • Když udeřilo první letadlo, bylo ve věžích odhadem 17 400 lidí. Nad dopadovou zónou v Severní věži nikdo nepřežil • Mezi oběťmi byli občané 77 různých zemí. DĚKUJI ZA POZORNOST • Vnímáte kolem sebe dezinformace? Ve spojitosti s jakým tématem? Považujete je za významnou hrozbu? Můžou dezinformace ovlivnit konflikt (např. Ukrajina)? • Co považujete za nejzávažnější zdroj konfliktu obecně? ZDROJE • ALVAROVÁ, Alexandra. Průmysl lži: Propaganda, konspirace a dezinformační válka. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2017. ISBN 978-80-7553-492-7. • ARO, Jessikka. Putinovi trollové: skutečné příběhy z frontových linií ruské informační války. Praha: N Media, 2020. ISBN 978-80-907922-1-0. • EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - AVIS, 2006. ISBN 80-7278-326-2. • POSPÍŠIL, Ivo a Zdeněk KŘÍŽ. Ozbrojené konflikty po konci studené války. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Mezinárodní politologický ústav, 2012. ISBN 978-80-210-6047-0. • VESELÝ, Zdeněk. Dějiny mezinárodních vztahů. 2., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. ISBN 9788073802783. • RESIST: Příručka pro boj s dezinformacemi. ZDROJE • A 9/11 Reflection: The Pentagon in Photos. In: U.S. Department of Defense. 11.9.2019. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.defense.gov/News/Feature-Stories/story/Article/1939053/a-911-reflection-the-pentagon-in-photos/ • Benešovskou nemocnici ochromil počítačový virus, pacienty z JIP převezli jinam. In: Novinky.cz. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/clanek/v-benesovske-nemocnici-nelze-spustit-pristroje-system-ochromil-virus- 40306652 • Bezpečnostní hrozby. In: Ministerstvo vnitra ČR. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby- 337414.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D • Co jsou to hybridní hrozby. In: Ministerstvo vnitra ČR. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/co-jsou- hybridni-hrozby.aspx • JACKSON, Patrick. September 11 attacks: What happened on 9/11? In: bbc.com. 3.8.2021. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-us-canada-57698668 • Proliferace – šíření zbraní hromadného ničení. In: BIS. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.bis.cz/proliferace-sireni-zbrani- hromadneho-niceni/ • September 11 attacks. In: Britannica. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.britannica.com/event/September-11-attacks • What is R2P? In: Global centre for the responsibility to protect. [cit. 18.2.2022]. Dostupné z: https://www.globalr2p.org/what-is-r2p/