Konflikt v Jihočínském moři Jihočínské moře •Část Tichého oceánu o rozloze přibližně 3,5 milionů km2 •Mezi Malackým průlivem na jihozápadě a Tchajwanským průlivem na severovýchodě •Jeho součástí je mnoho ostrovů či zátok, nejvýznamnější: Paracelské a Spratleyho ostrovy •Území moře je rozděleno mezi několik států: Brunej, Vietnam, Čínu, Taiwan, Malajsii, Filipíny, Kambodžu, Thajsko a Indonésii • Hlubinná modrá voda Jihočínské moře •Strategické území, významné zejména z hlediska mezinárodního obchodu, rybolovu a zásob nerostných surovin •Až 1/3 celosvětové námořní dopravy prochází touto oblastí = jeden z nejvýznamnějších dopravních uzlů světa •Nachází se zde velmi bohatá loviště, díky čemuž se stalo centrem rybolovu JV Asie, zajišťující důležitý zdroj potravin a ekonomických příjmů •Dle odhadů se pod tamním mořským dnem skrývají značné zásoby ropy a zemního plynu Spratlyho ostrovy •Skupina ostrovů, ostrůvků a ponořených atolů ve východní části Jihočínského moře •Necelé 2 km2 půdy na ploše více než 425000 km2 •U pobřeží Filipín, Malajsie a jižního Vietnamu •Všechny Spratlyho ostrovy si nárokuje Čína, Taiwan a Vietnam •Podle britského velrybářského kapitána Richarda Spratlyho r. 1843 •Největším ostrovem je Itu Aba Obsah obrázku mapa Popis se vygeneroval automaticky. Paracelské ostrovy Obsah obrázku mapa Popis se vygeneroval automaticky. •V severovýchodní části Jihočínského moře přibližně ve stejné vzdálenosti od pobřeží Vietnamu a čínského ostrova Hainan •Skládají se zhruba z 35 ostrůvků a útesů na ploše 15 000 km2 •Největším ostrovem je Woody Island Vývoj konfliktu •Před dekolonizací byla oblast Jihočínského moře pod kontrolou Velké Británie, Francie, USA a Japonska •Před 2. sv. válkou byly Paracelské a Spratleyho ostrovy nejspornější částí Jihočínského moře, ovšem nikdo se neangažoval v posílení vlivu v této oblasti •Po konci války osídlila Čína některá území Spratleyho ostrovů a také Woody Island (součást Paracelských ostrovů) •Vietnam zamýšlel to samé, avšak obsadil pouze jeden z hlavních Paracelských ostrovů •Porážka Japonska a postupná dekolonizace znamenala vznik nových států a vznesení jejich nároků na území ostrovů Obsah obrázku mapa Popis se vygeneroval automaticky. •V roce 1947 byla načrtnuta tzv. Devíti pomlčková demarkační linie, díky které si Čína nárokovala přibližně 90 % území Jihočínského moře •Po vzniku Úmluvy OSN o mořském právu se tato linie dostala do rozporu s výlučnými ekonomickými zónami nově vznikajících států 70. léta 20. století •Na počátku 70. let 20. století bylo vydáno prohlášení o možném výskytu ropy a zemního plynu v oblasti Jihočínského moře •Čína tak začala postupně obsazovat klíčové ostrovy na území celého moře •Filipíny prohlásily Spratleyho ostrovy za „res nullius“ (zemi nikoho) s tím, že mají právo ostrovy osidlovat stejně jako ostatní státy •1978 prohlášeno za nedílnou součást filipínského území •Jižní Vietnam začal obsazovat Paracelské ostrovy - první ozbrojený konflikt mezi Čínou a Vietnamem (vítězí Čína) 80. léta 20. století •1982 Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) •Definuje výlučné ekonomické zóny - tedy právo států na území 200 námořních mil od jejich pobřeží •Zóna umožňuje státu využívat všechny živé i neživé zdroje nacházející se ve vodách, na mořském dně a v podloží dané oblasti nepřesahující 200 námořních mil od pobřeží •Pokud státy obhájí tvrzení, že jejich kontinentální šelf sahá dále než 200 námořních mil, mají právo využívat mořské dno až do vzdálenosti 350 námořních mil 90. léta 20. století •1992 v Číně prosazen „Zákon o teritoriálních vodách a jejich přilehlých zónách“ - celé území devíti čárkované linie prohlášeno za výhradní území Číny (zcela proti principům Úmluvy) •1995 Čína začala na území Spartleyho ostrovů stavět předsunuté základny, což vyvolalo potyčku s Filipínci Současný vývoj •2002 podepsána Deklarace o způsobech chování v Jihočínském moři v rámci organizace ASEAN - státy prohlašují, že se zdrží jakýchkoliv agresivních konfliktů •Čína toto ale nedodržela a spustila další ofenzívu s cílem získat strategická území především na Spratleyho ostrovech •2009 navrhli Vietnam a Malajsie Komisi pro hranice kontinentálního šelfu rozšíření jejich VEZ za linii 200 mil od pobřeží (za účelem získání jižních částí Jihočínského moře) - nelibost ostatních států •2013 po obsazení mělčiny Scarborough Čínou podaly Filipíny žalobu k mezinárodnímu tribunálu v Haagu - čínské aktivity na území filipínské VEZ označeny jako nezákonné •2014 Čína zavedla ropný vrt do země vzdálené zhruba 120 námořních mil od vietnamského pobřeží - konflikt vietnamských a čínských lodí, potopena jedna vietnamská rybářská loď •2016 arbitráž Stálého rozhodčího soudu v Haagu omezila čínské nároky v oblasti - Peking však uvedl, že arbitráž neuznává •https://www.youtube.com/watch?v=gPMCgxU7hKs • Hlavní příčiny konfliktu •Jednotlivé výlučné ekonomické zóny se kříží a státy se nemohou shodnout na stejných požadavcích •Zájem o nerostné suroviny a bohatá loviště •Touha po dominanci v oblasti a nacionální cítění jednotlivých států Nároky jednotlivých států •Čína, Taiwan a Vietnam si nárokují celé souostroví na základě historických práv •Filipíny, Malajsie a Brunej si nárokují pouze určité ostrovy na základě geografické blízkosti Obsah obrázku mapa Popis se vygeneroval automaticky. Čína •Nárok na základě historického objevu a obsazení již ve starověku •První kdo před 2000 lety objevil Paracelské a Spratleyho ostrovy •Nárokuje si veškerá území v rámci Devíti pomlčkové linie (celé Paracelské a Spratleyho ostrovy) •Ze Spratleyho ostrovů (230 územních celků) si nárokuje všechny, ale fakticky jich ovládá pouze 8 •V současnosti se snaží o budování umělých ostrovů za účelem kontroly tamějších oblastí Vietnam •Nárokuje celé území Paracelských ostrovů •Na základě historických důkazů – správy vietnamských císařů v 17.-19. stol. a koloniálního dědictví po Francii •V 70. letech obsadil třináct ostrovů •1989 další tři a začlenil souostroví do svých oficiálních map jako vietnamské území •Vietnam v současné době zaujímá největší počet Spratlyho ostrovů Taiwan •Nárokuje si totožná území jako pevninská Čína •Fakticky ovládá pouze jeden ostrov ze Spratleyho ostrovů, a to ten největší Itu Aba •S Čínou o ostatní ostrovy soupeří na diplomatické půdě a nepodniká žádné aktivní kroky k obsazování dalších území • Jasně modré moře a pláž shora Filipíny •Nárok na základě geografické blízkosti jejich kontinentálního šelfu a zároveň VEZ •Na rozdíl od předchozích si nárokuje 53 částí Spratleyho ostrovů, z čehož fakticky ovládá 7 •S Čínou probíhá spor o mělčinu Scarborough, která je sice ve výlučné ekonomické zóně Filipín, ale je okupována Čínou Tři ptáci plující pod oceánem Malajsie •Nároky vychází výhradně z její VEZ a hranic kontinentálního šelfu •Nárokuje si 12 části Spratleyho ostrovů, fakticky jich ovládá 5 •Jedná se především o sporná území mezi Čínou, Filipínami a Vietnamem •S Brunejí mají neslučitelná vymezení mezi svými námořními hranicemi kolem útesu Louisa Reef • Brunej •Vznáší nároky na poměrně malé území v rámci její VEZ •Stejně jako Malajsie si na základě geografické blízkosti a ustanovení UNCLOS nárokuje Louisa Reef, což je přirozeně ponořená formace v souostroví •Jediní bez přítomnosti na souostroví Spratly •Konflikt především s Čínou a její devíti pomlčkovou linií Kritika nároků •Čína nedisponuje důkazy o nepřetržité svrchované kontrole souostroví. Účinná kontrola Číny nad některými ostrovy je evidentní až od roku 1988 •Taiwan kontroluje ostrov Itu Aba a dle mezinárodního práva se jeho nárok na jiné ostrovy nevztahuje •V případě Vietnamu mezinárodní právo neuznává pouhá historická tvrzení bez trvalého osídlení a ani právo na koloniální dědictví Francouzů, neboť Francie neměla na souostroví zákonný nárok •Filipíny tvrdí, že se jedná o jejich ekonomickou zónu, avšak ostatní státy toto popírají a považují je za svá území •Podle Malajsie se jedná o prodloužení jejich pevniny, to však nelze aplikovat na ostrovy a skály stoupající nad hladinu •Brunej má oprávněný nárok na Louisa Reef, ten však ovládá Malajsie, která jej odmítá vydat • • Postoj USA •Oficiálně na žádné straně, avšak mají spojenectví či strategické partnerství s Filipínami, Malajsií a Vietnamem •Stojí o řešení především mírovou cestou •Stěžejní je pro ně zachovaní bezpečné plavby a obchodu v Jihočínském moři •Neuznávají uzemní požadavky Číny dle Devíti pomlčkové linie •Svoji vojenskou přítomností v oblasti se snaží o zachovaní stability •V současnosti aplikují politiku „status quo“ (zachování současného stavu) •https://www.stream.cz/zahranicni-1240695-1/konflikt-vjihocinskem-mori-usa-prijdou-na-pomoc-filipin am-63851193 • Role Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) •Hlavní role v tomto konfliktu jako protiváha Číny •S důrazem na zabránění použití síly mezi jednotlivými státy •Hlavním prostředkem ASEANu pro zajišťování bezpečnosti v regionu jsou regionální fóra •Jejich cílem je demonstrování jednotné síly a snaha zapojit do jednání Čínu, která se proti multilaterálnímu přístupu vymezuje a upřednostňuje spíše bilaterální jednání Potencionální možnosti řešení sporů •Mnohostranné diplomatické iniciativy • •V roce 2002 ASEAN a Čína podepsaly Deklaraci, kterou se zavázaly o vyřešení sporů mírovými prostředky, především prostřednictvím diplomatického vyjednávání • •Mezinárodní přístup společné komise • •Vytvoření mezinárodní smíšené komise prostřednictvím účasti stejného počtu zástupců z každé sporné strany • Potencionální možnosti řešení sporů •Schéma vzájemného rozvoje •Strany sporu by opustili své nároky na svrchovanost a prohlásily území za „polouzavřené moře“, aby tak mohly vzájemně těžit ze společného využívání zdrojů •Mnohostranný park mořského míru •Přeshraniční chráněná území, která se formálně věnují ochraně a zachování biologické rozmanitosti, přírodních a kulturních zdrojů, podpoře míru a spolupráce •V praxi dočasné pozastavení územních nároků na sporné ostrovy Závěr •V tomto konfliktu se jedná především o přístup k obchodním cestám, strategickým bodům (ostrovům, mělčinám, zálivům), nerostným surovinám a také o práva k rybolovu ve sporných oblastech •Existuje mnoho protichůdných stran a nároků, a proto není snadné dosáhnout dohody •Úspěšné řešení závisí na vzájemné dohodě mezi všemi stranami •Spor pravděpodobně zůstane nadále vyhrocený, ale zároveň latentní kvůli tomu, že státy jsou si vědomy, jaký vliv by měl na situaci ozbrojený konflikt - zejména oslabení obchodních vztahů mezi státy a narušení jejich ekonomiky • • Otázka k diskusi •Jakým způsobem by se podle Vás měl tento konflikt vyřešit nebo jak myslíte, že se do budoucna bude vyvíjet ? Zdroje •http://journal.yiil.org/home/pdf/publications/2019_12_1_pdf/jeail_v12n1_08.pdf •THIM, Michal. Jádro sporu: Jihočínské moře [online]. 18. 3. 2016 [cit. 2022-04-03]. Dostupné z: https://www.amo.cz/jadro-sporu-jihocinske-more/ •https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/27187/1/Bakalarkska%20prace%20Kostkova.pdf •LOUDA, Petr. Konflikt v Jihočínském moři [online]. Centrum politických studií, z. s, 2017 [cit. 2022-04-03]. Dostupné z: https://americkykongres.cz/wp-content/uploads/Konflikt-v-Jiho%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9m-mo%C5%99i-VZK.p df •KOSTKOVÁ, Martina. Čínská politika v Jihočínském moři [online]. Plzeň, 2017 [cit. 2022-04-03]. Dostupné z: https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/27187/1/Bakalarkska%20prace%20Kostkova.pdf. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. •https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/cina-a-filipiny-se-pohadaly-o-jihocinske-more-403787 37 •https://www.google.com/search?q=spratlyho+ostrovy&sxsrf=AOaemvJw0omdMtyh3u-kiExTQO-YOuvYXw:1633887 456135&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwi1w7OLscDzAhVE5eAKHWRvD-sQ_AUoAnoECAEQBA&biw=1231&bih=5 51&dpr=1.56#imgrc=XooEFgDXDElXAM •https://www.google.cz/url?sa=i&url=https%3A%2F%2Fph.news.yahoo.com%2Fint-l-maritime-experts-downpl ay-china-nine-dash-210009658.html&psig=AOvVaw3nS21usl45tDSWrA5e4gFO&ust=1648839930477000&source=ima ges&cd=vfe&ved=0CAsQjRxqFwoTCJDQtsqF8fYCFQAAAAAdAAAAABA9 • • •