IRÁK. HOŘÍCÍ KOLÉBKA LIDSTVA. Andrej Štuk CEVRO Institut, Bezpečnostní politika, II. Ročník Předmět: Vybrané konfliktní regiony IRÁCKÁ REPUBLIKA. ZÁKLADNÍ FAKTA. Jazyk: arabština, kurdština, asyrština, turkmenština Náboženství: ší'itský islám (60–65 %), sunnitský islám (32–37 %), křesťané a další (3 %) MEZOPOTÁMIE. CIVILIZACE MEZI DVĚMA ŘEKAMI. Mezopotámie byla kolébkou civilizace. První sumerské obyvatelstvo sev Mezopotámii objevilo již na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Ve starověku byla rozdělena na severní Asýrii a jižní Babylonii. Na počátku první světové války se Osmanská říše přidala na stranu Německa a v roce 1914 vyhlásila válku proti Dohodě. V druhé půlce roku 1918 se fronty začaly hroutit a Osmanská říše proto 30. října 1918 urychleně uzavřela příměří. Na území Iráku vznikla konstituční monarchie. OSMANSKÁ ŘÍŠE. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA A ROZPAD IMPÉRIA. DOPADY DOHODY SMLOUVA BÝVÁ POVAŽOVANÁ ZA ZLOMOVÝ BOD DOBRÝCH VZTAHŮ MEZI ZÁPADEM A ARABY. 1921–1932 IRÁCKÉ KRÁLOVSTVÍ FAJSAL BIN AL-HUSAJN BIN ALÍ AL-HÁŠIMÍ. OD ROKU 1921 DO ROKU 1933 KRÁL IRÁKU. 1916–1918 SYKESOVA–PICOTOVA DOHODA ROZDĚLILA OSMANSKÉ ARABSKÉ PROVINCIE NA OBLASTI BRITSKÉHO A FRANCOUZSKÉHO VLIVU. DOPADY DOHODY ISLÁMSKÝ STÁT: „NÁŠ POSVÁTNÝ POCHOD SE NEZASTAVÍ, DOKUD NEZATLUČEME POSLEDNÍ HŘEBÍK DO RAKVE SYKESOVY–PICOTOVY DOHODY. KOMPLOTU.“ SYKESOVA–PICOTOVA DOHODA. Ideologicky strana Baas kombinuje arabský socialismus, nacionalismus a panarabismus. V roce 1968 se strana BAAS pokusila o puč a s pomocí armády uspěla. V roce 1979 se stal prezidentem Saddám Husajn. Oproti původně proklamovanému sekularismu přešli iráčtí baasisté k podpoře sunnitského islamismu. BIPOLÁRNÍ SVĚT. SOCIALISTICKÁ STRANA ARABSKÉ OBRODY (BAAS) SADDÁM HUSAJN SILNÝ KULT OSOBNOSTI PRO MNOHO ARABŮ PŘEDSTAVOVAL HRDINU BOJUJÍCÍHO PROTI ZÁPADU. 1980-1988 IRÁCKO-ÍRÁNSKÁ VÁLKA PŘÍČINOU KONFLIKTU BYLY OBAVY SADDÁMA HUSAJNA Z MOŽNÉ RADIKALIZACE UTLAČOVANÉ ŠÍITSKÉ VĚTŠINY V DŮSLEDKŮ ÍRÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REVOLUCE V ROCE 1979. PREZIDENT V LETECH 1979-2003 ZE ZAČÁTKU BUDOVÁNÍ MODERNÍHO IRÁKU, OTEVŘENÝ ZÁPADNÍMU SVĚTU. USA A SOVĚTSKÝ SVAZ JAKO SPOJENCI USA DODÁVALY IRÁKU SOFISTIKOVANÉ ZBRANĚ VČETNĚ VYBAVENÍ PRO VÝROBU CHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH ZBRANÍ. SADDÁM HUSAJN JE NASAZUJE PROTI VLASTNÍMU KURDSKÉMU OBYVATELSVU. HALABDŽA 1988 EMBEDDED JOURNALISM JEDNÁ SE O PRVNÍ VÁLKU V PŘÍMÉM PŘENOSU. NOVINÁŘI JSOU PŘIDRUŽENI K VOJENSKÝM JEDNOTKÁM. DŮVODY VÁLKY PO PŘEDCHOZÍ VÁLCE POTŘEBUJE FINANČNĚ VELICE OSLABENÝ IRÁK PRODUKOVAT ROPU ZA VYSOKOU CENU. TU SOUSEDNÍ KUVAJT SNIŽUJE SVOJÍ NADPRODUKCÍ. PRVNÍ VÁLKA V ZÁLIVU 1990-1991 OZBROJENÝ KONFLIKT MEZI IRÁKEM A KOALICÍ 28 STÁTŮ V ČELE S USA, KTERÝM OSN POSKYTLA MANDÁT K PROVEDENÍ VOJENSKÉ OPERACE ZA ÚČELEM OSVOBOZENÍ KUVAJTU. OCELOVÝ DÉŠŤ PÁTÝ DEN VÁLKY BYLA IRÁCKÁ PROTILETADLOVÁ OBRANA VYŘAZENA Z PROVOZU. CELKOVĚ PROBĚHLO 43 DNÍ BOMBARDOVÁNÍ. Ke konci 90. let začal účinek embarga uvaleného OSN slábnout. V tomto období se ale životní situace v zemi horšila, mnoho lidí trpělo podvýživou a nedostatečnou zdravotní péčí. Mimo to se zhoršovala úroveň vzdělání a kvůli nepříznivým podmínkám Irák opustily tři miliony obyvatel. VYČERPANÝ IRÁK. SANKCE, ZDECIMOVANÁ ARMÁDA Teroristický útok 11. září 2001 vyvolal v americké společnosti šok, jednotu a touhu po odplatě. Americký prezident George W. Bush přichází s pojmem „Osa zla“. Do ní patří státy, které napomáhají terorismu (poskytují zázemí teroristickým organizacím) a vyrábějí zbraně hromadného ničení. Mezi ně patří společně se Severní Koreou a Iránem také Irák. IRÁK A OSA ZLA. NÁSLEDKY 11. ZÁŘÍ. 11. ZÁŘÍ 2001 2006 NOVÁ IRÁCKÁ VLÁDA POD VEDENÍM NÚRÍ MÁLIKÍHO, PŘEDSEDY ŠÍITSKÉ ISLÁMSKÉ STRANY DAWA, VÝRAZNĚ ZVYŠUJE SEKTÁŘSKÉ NÁSILÍ MEZI SUNNITY A ŠÍITY. ROZMACH SEKTÁŘSKÝCH MILIC. PROSINEC 2006 BYL POPRAVEN SADDÁM HUSAJN. 2003 - DRUHÁ VÁLKA V ZÁLIVU V BŘEZNU 2003 SPOJENÉ STÁTY OZNÁMILY, ŽE „DIPLOMACIE SELHALA“ A USA BUDOU SPOLU S „KOALICÍ OCHOTNÝCH“ POKRAČOVAT VE SNAZE ZBAVIT IRÁK ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ VOJENSKÝMI PROSTŘEDKY. 2003 AŽ 2011 „AL-KAJDA V IRÁKU DOSTALA ZÁSADNÍ ÚDER, BYLA DOSTATEČNĚ NAVÝŠENA KAPACITA IRÁCKÉ ARMÁDY A NEDÁVNÉ PROVINCIÁLNÍ VOLBY BYLY DOKLADEM A PŘÍSLIBEM POKRAČUJÍCÍ DEMOKRATIZACE ZEMĚ.“ BARRACK OBAMA, PREZIDENT USA, 2011 2011 - MOCENSKÉ VÁKUUM. BUDEME MUSET JEŠTĚ NĚKDY DO IRÁKU? Internační tábory nabízely už od roku 2004 možnost propojování se sunnitskými zadrženými (mnoho z nich bylo z bývalé strany BAAS), kteří se právě v těchto táborech zradikalizovali a později sehráli zásadní roli při zrodu a rozmachu samozvaného Islámského státu. Tak tomu bylo u i prvního chalífy Abú Bakra al-Bagdádího. 2014 ZROD ISLÁMSKÉHO STÁTU. CAMP BUCCA 2014 DNE 4. LEDNA 2014 ABÚ BAKR AL-BAGDÁDÍ VYHLÁSIL VE MĚSTĚ FALLÚDŽA TZV. ISLÁMSKÝ STÁT V IRÁKU A LEVANTĚ. DNE 29. ČERVNA 2014 PŘEMĚNIL ISIL NA CHALÍFÁT ISLÁMSKÝ STÁT (IS) A PROHLÁSIL SE ZA CHALÍFU. ROZMACH ISLÁMSKÉHO STÁTU. VHODNĚ ZVOLENÁ MUSLIMSKÁ MYSTIKA A POMĚRNĚ SOFISTIKOVANÁ KOMUNIKACE UMOŽNILA ORGANIZACI CELOSVĚTOVÝ ZÁSAH A TÍM REKRUTOVÁNÍ NOVÝCH ČLENŮ. SEKTÁŘSKÉ NÁSILÍ SITUACE V POHOŘÍ SINDŽÁR HROZILA MNOŽSTVÍM ÚMRTÍ CIVILNÍHO OBYVATELSTVA. TATO SITUACE SPOLU S OSTŘELOVÁNÍM IRBÍLU VEDLA K AMERICKÉ INTERVENCI. BRUTALITA V PŘÍMÉM PŘENOSU IS PŘINESL I NOVÝ FENOMÉN. VIDEA Z BRUTÁLNÍCH POPRAV Z NICH UDĚLALA OBÁVANÉHO PROTIVNÍKA. A CO BUDE DÁL? PO VYTLAČENÍ IS PŘICHÁZÍ NOVÁ SÍLA! NOVÝ GENERÁLNÍ KONZULÁT USA V KURDSKÉM IRBÍLU Irácká vláda během boje s Islámským státem výrazně prohloubila spojení s íránskými revolučními gardami, které díky tomu získaly veliký vliv na dnešní bezpečnostní i politickou situaci. Milice Popular mobilization forces (Al-hashd ash-Shaʿbī ) se díky své velikosti a výbavě staly relevantní armádou. KDO TADY VLÁDNE? ÍRÁNSKÉ MILICE JAKO ZÁSADNÍ SÍLA. VOLBY 2021 ŘÍJEN 2021 V ZEMI SE KONAJÍ PARLAMENTNÍ VOLBY, JEDNY Z NEJVÍCE ZABEZPEČENÉ OSN. DŮLEŽITÉ TÉMA JE VLIV ÍRÁNU NA IRÁK. 2022 NEREFORMOVANÁ EKONOMIKA A DOPAD KLIMATICKÝCH ZMĚN. 23. 1. 2020 AMERICKÝ DRON ZABIL VELITELE ÍRÁNSKÝCH REVOLUČNÍCH GARD KÁSIMA SULEJMÁNÍHO A VELITELE IRÁCKÝCH MILICÍ AL-HASHD ASH-SHAʿBĪ ABÚ MAHDÍ MUHANDISE. MUQTADA AL-SADR VZRŮSTAJÍCÍ VLIV KLERIKA A LÍDRA SADRISTICKÉHO HNUTÍ. DEKLARUJE NUTNOST ODPOUTÁNÍ SE OD VLIVU ÍRÁNU. FRAGILE STATES INDEX IRÁK JE ZA ROK 2021 NA 20 MÍSTĚ. HIGH WARNING Současné výzy: Nárůst chudoby, vylidňování venkova, radikalizace mladé populace Nedostatek základních zdrojů (voda), klimatická změna, environmentální migrace Politická nestabilita regionu (Irán vs. Saudská Arábie) ZDROJE Tripp, Charles, 2000, A history of Iraq, Cambridge University Press, ISBN 0 521 55404 7 Bojang, M. B. S. 2016. „The Hidden Agenda Behind the Invasion of Iraq: The Unjust War Over Iraq in 2003.“ Central European Journal of Politics 2 (2): 1–14. Lawler, Dave, Britzky, Haley, Jul 9, 2017, Timeline: the rise and fall of ISIS in Iraq and Syria, Axios Chambers, Richard L., Britannica, https://www.britannica.com/place/Iraq The Observatory of Economic Complexity, (2021) https://oec.world/en/profile/country/irq DĚKUJU Andrej Štuk CEVRO Institut, Bezpečnostní politika, II. Ročník Předmět: Vybrané konfliktní regiony