Jihočínské moře – SEZNÁMENÍ S REGIONEM Jihočínské moře – tropický ráj, nebo budoucí peklo? Stanislav Bolek Duben 2022 Jihočínské moře - OBSAH Aktéři Globální souvislosti Námořní trasy Nerostné suroviny Rybolov UNCLOS Čínské zájmy Územní nároky Militarizace Předpoklady konfliktu Závěr Jihočínské moře – REGIONÁLNÍ AKTÉŘI Územní spory Čína Tchaj-wan Vietnam Filipíny Malajsie Brunej Jihočínské moře – EXTERNÍ AKTÉŘI Mocenské spory Čína USA Japonsko … Jihočínské moře – SOUČÁST SVĚTOVÝCH OCEÁNŮ Oceány a moře • Pokrývají téměř ¾ povrchu Země • ¾ států má přístup k moři • 40% obyvatel žije do 100km od pobřeží • Zdroj potravy - rybolov představuje celosvětově 17% zdrojů bílkovin a ročně přináší cca 100 miliard USD • Obchod - 90% světového obchodu je realizováno prostřednictvím námořních tras • Těžba nerostných surovin je technologicky dostupnější Jihočínské moře • Rozloha cca 3,5 milionu km2 • Více než 200 ostrovů, útesů a atolů • 10% světového rybolovu • Více než 30% objemu světového obchodu • Nerostné bohatství (ropa, plyn) Nároky jednotlivých zemí a problémy související s využíváním moří a oceánů vyústily k přijetí mezinárodní úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která stanovuje pravidla pro všechna využití oceánů a jejich zdrojů. Jihočínské moře – NÁMOŘNÍ OBCHOD 30% Objem obchodu 3-5 bilionů USD ročně Mocenské ambice Číny jsou jedním z důvodů snahy o ovládnutí a kontroly námořních cest. Čína potřebuje dovážet suroviny a potřebuje přístup na světové trhy. Posilování a uplatňování námořní síly je nevyhnutelnou volbou. Hlavní trasy a přístavy světového námořního obchodu Čínské firmy vlastní nebo ovládají 60% strategických světových přístavů. Jihočínské moře – NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Vrtná souprava JDC Hakyryu – 5, pobřeží Vung Tao Oblasti těžby ropy a plynu v Jihočínském moři Odhadované zásoby Podle Amerického úřadu pro energetické informace - EIA 11 miliard barelů ropy 190 bilionů m3 plynu Podle China National Offshore Oil Corporation 130 miliard barelů ropy Překrývající se ekonomické zájmy. Průzkum a těžba probíhá často i ve výlučných ekonomických zónách (EEZ) jiných států. Legitimizace zájmů prostřednictvím územních nároků. Čínské průzkumné aktivity (2020 – 2021) Jihočínské moře - RYBOLOV Flotila čínských rybářských lodí Whitsun Reef (EEZ Filipín, 2021) Scarborough Shoal (EEZ Filipín) Roční výlov 16,5 milionů tun Scarborogh Shoal - Duben 2012 – Filipínské námořnictvo zadrží v atolu osm čínských rybářských lodí s nelegálním úlovkem. Situace se zkomplikuje vplutím přivolaných lodí čínské námořní stráže bránící zatčení čínských rybářů. Dvouměsíční pat končí „dohodou“, kterou Čína později popře. Filipíny v roce 2013 podávají žalobu k mezinárodnímu soudu. Stálý rozhodčí soud (PCA) v Haagu vyhověl Filipínám. Podle soudu nemá Peking žádný historický nárok na sporné vody. Ani na zdroje, které se v této oblasti nachází. Země navíc podle Haagu porušila svrchovaná práva Filipín. Čína rozhodnutí soudu ignoruje. Průmyslový rybolov vytlačuje tradiční formy obživy. Důsledkem nadměrného rybolovu je úbytek zdrojů ryb. K ekonomickým sporům se přidávají environmentální problémy. Jihočínské moře – ČÍNSKÉ ZÁJMY Velmocenský růst Číny Čínská hra TRPĚLIVOST Čínská snaha o příznivé uspořádání poměru sil v regionu s možnými dopady na globální rovnováhu moci vedoucí k zajištění trvalého růstu. „CUKR“ „BIČ“ Obavy z negativních dopadů případné čínské hegemonie Jihočínské moře – NÁMOŘNÍ REŽIM UNCLOS UNCLOS United Nations Convention on the Law of the Sea (Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu) UNCLOS - Signatářské státy UNCLOS – Pásma mořských vod Byla podepsána 10. prosince 1982. Účinnosti nabyla 16. listopadu 1994. Mezinárodní smlouva o mořském právu stanovuje pravidla pro využívání oceánů a jejich zdrojů. Klíčovými prvky úmluvy je výkon suverenity v teritoriálních vodách (12 nm) a využívání práva ve výhradní ekonomické zóně (EEZ), pokud jde o přírodní zdroje a určité ekonomické aktivity, a vykonávají jurisdikci nad mořským vědeckým výzkumem a ochranou životního prostředí (200 nm), nebo využívání práva ne kontinentální šelf (od 200 nm). EEZ Pevnina Ostrov Kontinentální šelf Jihočínské moře – ÚZEMNÍ NÁROKY ČÍNY Čína si nárokuje suverenitu nad všemi ostrovy v Jihočínském moři a jejich přilehlými vodami a své nároky vymezuje tzv. hranicí „devíti čar“ (nine dash line), zakreslenou na mapě vydané v roce 1947. Podle Číny vyplývají její práva z praktik před vytvořením moderních mezinárodních námořních zákonů, a historického vlastnictví. Podpora Čínských nároků je nově vymezena teorií čtyř ostrovních skupin „FOUR SHA“, která nahrazuje, ale nepopírá linii „devíti čar“, postrádající přesné vymezení hranic. Nároky Vietnamu, Malajsie, Tchaj-wanu, Bruneje a Filipín, opírající se více či méně o mořské právo (UNCLOS) se překrývají s nároky Číny, která nevyvrací režim UNCLOS, ale zdůrazňuje historickou příslušnost jihočínských ostrovů k Číně. Jihočínské moře – REGIONÁLNÍ ÚZEMNÍ NÁROKY Značná ložiska zemního plynu a ropy, nebo lukrativní loviště ryb leží na sporných územích. Nejvýraznější spornou oblastí jsou v současnosti Spratlyho ostrovy. Jihočínské moře - ÚZEMNÍ SPORY Spratlyho ostrovy Kontrola významných ostrovů Vietnam 21 Filipíny 9 Čína 7 Malajsie 5 Tchaj-Wan 1 Pět států okupuje téměř 70 sporných útesů a ostrůvků. Je zde vybudováno cca 90 základen různého určení. Část slouží vojenským účelům, některé ostrovy zaznamenaly významnou expanzi. Jihočínské moře – MILITARIZACE REGIONU Leden 2014 Září 2015 „Kde nic není, bude Čína“. Kde dříve nebylo vůbec nic, stojí umělé ostrovy s heliporty, letištěm, přístavy a zázemím vhodným pro vojenské účely. REKULTIVACE Stavba umělých ostrovů? Jihočínské moře – MILITARIZACE REGIONU Březen 2015 Červen 2015 Leden 2016 Březen 2020 Výstavba zařízení dvojího použití Od roku 2013 zahájila Čína bezprecedentní bagrování a umělé budování ostrovů. Vystavěla celkem cca 1300 Ha nové pevniny. Fiery Cross - Mischief - Subi Výrazné navýšení operačního dosahu Kapacita až 24 bojových letounů Radarové stanice Raketové systémy (YJ-12B, HQ-9B) Březen 2014 Jihočínské moře – MILITARIZACE REGIONU Ostrovní základny upevňují vojenskou dominanci a schopnost Číny kontrolovat Jihočínské moře „Čína je nyní schopna ovládat Jihočínské moře ve všech scénářích, s výjimkou války se Spojenými státy“ (Admirál Philip S. Davidson, 2018) Spratly Thitu Fiery cross Itu Aba Swallow Second Thomas „filipínská základna“ Sierra Madre 1x 1x 1x 1x 4x Jihočínské moře – NOVÉ ZÁVODY VE ZBROJENÍ Početní převaha bitevních lodí neznamená silnější námořnictvo, mohla by však být výhodou v malém bitevním prostoru, jako je Tchaj-wanský průliv. (NavyTimes) Jihočínské moře – ROLE USA a ASEAN USA Protiváha k vlivu ČLR Ochrana vlastních obchodních zájmů (1/5 podíl USA na obchodu) Prosazování svobodné plavby Spojenecké závazky ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie) Deklarace o Jihočínském moři Deklarace o způsobech chování v Jihočínském moři Neschopnost společného postupu Ekonomická závislost členů na Číně Vnitřní spory Jihočínské moře – PŘEDPOKLADY KONFLIKTU Ekonomické zájmy Kolize vojenské techniky Nátlakové akce, obtěžování Demonstrace síly Konflikty pobřežních hlídek Odepírání přístupu ke zdrojům a území Ozbrojené rybářské milice Militarizace ostrovů Útoky na rybáře Environmentální problémy (ničení přírodních zdrojů) Mocenská konfrontace Číny s USA (+ Japonsko a Austrálie) Územní spory Historické křivdy Kulturní rozdíly Nacionalismus ? KONFLIKT ? Jihočínské moře - ZÁVĚR Nejhlasitější regionální oponenti, Vietnam a Filipíny, ztrácejí ve sporné oblasti pozice, o to více ovšem usilují o bližší spolupráci s USA. Čínská asertivita vyvolává reakce i v Japonsku, Indii a Austrálii. Časté incidenty nízké intenzity mohou kdykoliv eskalovat ve vážnější konflikt. Čínská politika bilaterálních vztahů bude i nadále rozdělovat zájmy okolních států. Budování ekonomické závislosti bude zřejmě posilováno nabídkou čínských investic. Trpělivá Čína tak „salámovou metodou“ může Jihočínské moře ovládnout bez nutnosti vojenské konfrontace. Jihočínské moře - ZDROJE Cinor M. Savoy, Janina Staghun - Global Development in an Era of Great Power Competition https://www.csis.org/analysis/global-development-era-great-power-competition Miloš Krejčí - Jihočínské moře: Bitva o 130 miliard barelů https://ekonomickydenik.cz/jihocinske-more-bitva-o-130-miliard-barelu/ Gabriel Honrada - China fully militarizes key South China Sea features https://asiatimes.com/2022/03/china-fully-militarizes-key-south-china-sea-features/ Michael Hart - Brunei Abandons South China Sea Claim for Chinese Finance https://www.geopoliticalmonitor.com/brunei-abandons-south-china-sea-claim-for-chinese-finance/ Michal Thim - Jádro sporu: Jihočínské moře https://www.amo.cz/jadro-sporu-jihocinske-more/ Satelitní snímky https://amti.csis.org Gregory B. Poling - The South China Sea in Focus https://www.csis.org/analysis/south-china-sea-focus Juraj Nosál - Region Jihočínského moře jako bezpečnostní komplex https://www.valka.cz/14665-Region-Jihocinskeho-more-jako-bezpecnostni-komplex Sam Bateman - Bigger fish to fry than militias in the South China Sea https://www.eastasiaforum.org/2018/02/13/bigger-fish-to-fry-than-militias-in-the-south-china-sea/ Incidenty https://csis-ilab.github.io/cpower-viz/csis-china-sea/