Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas STRANY, VOLBY, VLÁDY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Osnova předmětu 1.Politické strany v moderních demokraciích 2.Typy politických stran 3.Budoucnost politických stran 4.Specifika stran v nových demokraciích střední a východní Evropy 5.Studium stranických systémů v kontextu společenských změn v západních zemích 6.Stranické systémy a vládnutí 7.Struktura vlády v parlamentním režimu 8.Prezidenti, premiéři a jejich vztahy 9.Většinové volební systémy v praxi 10.Poměrné volební systémy v praxi 11.Smíšené volební systémy v praxi 12.Vztah volebního a stranického systému a jejich vliv na vládnutí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura •Povinná •HLOUŠEK, Vít;, Lubomír KOPEČEK a Jakub ŠEDO. 2018. Politické systémy. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal •HLOUŠEK, Vít; KOPEČEK, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada •CHYTILEK, Roman; ŠEDO, Jakub; LEBEDA, Tomáš; ČALOUD, Dalibor. 2009. Volební systémy. Praha: Portál • •Doporučená •SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. 2001. Praha: SLON Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Podmínky ke zkoušce 1.Aktivní přístup při přednáškách – na každé přednášce bude zadáno čtení na příště, v úvodu příští přednášky proběhne diskuse o daném textu /až 40 %/ 2. 2.Ústní zkouška v rozsahu vybraných okruhů k Bc. Státním závěrečným zkouškám /min 60 %/ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Strany, volby, vlády POLITICKÉ STRANY V MODERNÍCH DEMOKRACIÍCH Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Klíčoví aktéři demokratického politického procesu •Drtivá většina liberálních demokracií ve světě se neobejde bez politických stran –Výjimky tvoří Nauru, Marshallovy ostrovy či Tuvalu - demokratické země bez existence politických stran •Politické strany tvoří v moderních konsolidovaných i v nově vzniklých demokraciích páteř demokratického rozhodování •Historicky se strany ukázaly jako nejefektivnější způsob reprezentace zájmů společenských skupin a prosazování jejich cílů •Vládnutí v demokratických režimech = vláda politických stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Současná demokracie ve své podstatě není nic jiného než „soutěž mezi jednotlivci a zorganizovanými skupinami (primárně politickými stranami) o klíčové pozice v systému vládnutí, a to prostřednictvím regulérních voleb a s vyloučením použití násilí“. •Česká ústava: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran.“ •Pouze v diktaturách je pro vládnoucí elitu z pochopitelných důvodů politická soutěž nežádoucí. Drtivá většina liberálních demokracií ve světě se neobejde bez politických stran Výjimky Nauru, Marshallovy ostrovy či Tuvalu = demokratické země bez existence politických stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Definice politické strany •LaPalombara, Weiner (1966) –trvalá organizace, tj. organizace, která pravděpodobná přežije své současné vůdce; –dobře zařízená a zjevně trvalá místní organizace, udržující pravidelné a rozmanité vztahy na celostátním měřítku; –rozhodná vůle celostátních a místních vůdců organizace dosáhnout a vykonávat moc, ať už sami nebo s jinými, a nikoli pouze moc ovlivňovat; –snaha vyhledávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným způsobem. •Sartori (1976) –strana je jakákoli politická skupina, která se představuje ve volbách a je schopna prostřednictvím voleb umístit kandidáty do veřejných úřadů •Pedersen (1982) –organizace, jakkoli slabě či silně organizovaná, která buď nominuje kandidáty do veřejných funkcí, nebo která alespoň tento záměr deklaruje Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Definice politické strany •LaPalombara, Weiner (1966) –trvalá organizace, tj. organizace, která pravděpodobná přežije své současné vůdce; –dobře zařízená a zjevně trvalá místní organizace, udržující pravidelné a rozmanité vztahy na celostátním měřítku; –rozhodná vůle celostátních a místních vůdců organizace dosáhnout a vykonávat moc, ať už sami nebo s jinými, a nikoli pouze moc ovlivňovat; –snaha vyhledávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným způsobem. •Sartori (1976) –strana je jakákoli politická skupina, která se představuje ve volbách a je schopna prostřednictvím voleb umístit kandidáty do veřejných úřadů •Pedersen (1982) –organizace, jakkoli slabě či silně organizovaná, která buď nominuje kandidáty do veřejných funkcí, nebo která alespoň tento záměr deklaruje Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Funkce politických stran •Artikulace a agregace zájmů – vyjadřují očekávání veřejnosti a požadavky sociálních seskupení (tzv. funkce politického mínění) •Rekrutace politického personálu a výchova budoucí generace – výběr a prezentace kandidátů (tzv. funkce výběru) •Vývoj polického programu – integrují různé zájmy do obecnějšího politického projektu, za kterým sjednocují veřejnost (tzv. funkce integrace) •Podpora politické socializace a participace - vytvářejí spojení mezi občany a politikou (tzv. funkce socializace a participace) •Organizace vlády – volby a obsahování vládních orgánů (tzv. funkce výkonu moci) •Legitimizace politického systému - spojení mezi občany, sociálními skupinami a politickým systémem (tzv. funkce legitimizační) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Role politických stran •souvisí s typem strany podle: –Ideologie –Cílů –Organizační struktury –Historického vývoje –Původu a vzniku –Pozice ve stranickém systému –Vztahu k režimu –Velikosti strany • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Role českých a československých politických stran •Rakousko-Uhersko •První republika •Druhá republika •Třetí republika •Komunistický režim •Polistopadové období –Do konce roku 1992 –1992-2013 –Po 2013 • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Text na příště •http://miroslavnovak.cz/systemypolitickychstran.pdf • kapitola 1. – str. 24-34 a 36-41 • •Soustřeďte se na téma vzniku stran a to, jak se vznik odráží v jejich fungování! • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Strany, volby, vlády TYPY POLITICKÝCH STRAN Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle ideologie •koncept stranických rodin (Klaus von Beyme, 1985) –Liberální a radikální strany –Konzervativní strany –Socialistické a sociálně demokratické strany –Křesťansko-demokratické strany –Komunistické strany –Agrární strany –Regionální a etnické strany –Extrémně pravicové strany –Ekologické strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle cílů politické soupeření •Vote-seeking •Policy-seeking •Office-seeking Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle organizace •přímé versus nepřímé –individuální členství •typické pro elitní strany a později i strany nově vzniklé –kolektivní členství •odbory, spolky, zájmové organizace •typické pro masové strany socialistického, agrárního a křesťanskodemokratického typu •centralizované versus decentralizované –zpravidla závisí na okolnostech vzniku – době a typu – volební a parlamentní X mimovolební a mimoparlamentní X odštěpení nebo sloučení –může se však měnit v čase •strany volebního typu –souvisí se specifickou konstrukcí politického systému – např. prezidentským režim – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle historického vývoje •Strany mas –Typickými příklady jsou dělnické strany •Strany kádrů/notáblů (M. Duverger) –Strana osobností, nízký počet členů •Catch-all strany (O. von Kirchheimer 1966) –Oslabení role ideologie –Oslabení role řadových členů na úkor vedení strany –Oslabení vztahu strany k určité sociální skupině –Posílení vazby na zájmové skupiny za účelem financování Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle původu – institucionalistický přístup (M. Duverger) •Volební a parlamentní původ strany –Elitní strany (strany kádrů či notáblů) –Volební výbory –Parlamentní kluby - zůstávají klíčovou mocenskou komponentou –Vyšší míra decentralizace a individualizace, silná role lídra •Mimovolební a mimoparlamentní původ strany –Masové strany –Báze existujících zájmových či nátlakových organizací (odbory, komory, intelektuálové, zednáři, církve, veteráni, politické ligy, tajné společnosti apod.) –Přeměna ve stranu, organizační struktura přejata –Více centralizované - místní pobočky vznikají shora - silná kolektivní vedení Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle původu – institucionalistický přístup (M. Duverger) •Strany vzniklé sloučením nebo odštěpením –Mohou vznikat v různých fázích vývoje stranického systému –Souvisejí s celou řadou faktorů: •frakcionalizací stran, •vznikem nových strukturálních konfliktů ve společnosti, •personální poměry ve straně, •otřesem důvěry ve strany a nutností nově oslovovat, •změnou vzorců chování v rámci stranického systému •__________________________ •Specifické případy: USA (spíše prezidentský než parlamentní původ), demokratizující se země, země třetího světa… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle původu – sociální – strukturální přístup •Sociální konflikty –politické strany vznikají z tohoto konfliktu a představují reprezentaci jedné nebo obou stran konfliktu •Sociální třídy –vznikají v důsledku stratifikace, spoluvytvářejí, kolektivní identity a ty jsou živnou půdou pro vznik organizací s potenciálem transformovat se do stran – ØM. Duverger a jeho přirozené dualismy; světová revoluce a komunisté, zahraniční politika ØS. Rokkan a M. S. Lipset - koncept „cleavages“ ØD.-L. Seiler - genealogická klasifikace stran ØR. Inglehart - „silent revolution“ - materialismus versus postmaterialismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koncept konfliktních linií (Rokkan/Lipset) •Každé politické soupeření může vyprovokovat vznik konfliktní linie (cleavages) – když je dost silné, může dojit k rozčlenění společnosti na segmenty, které pak v politice reprezentují politické strany •Soudobá podoba stranických systémů je výsledkem historických procesů uvnitř společností – reformace, národní revoluce, průmyslová revoluce, mezinárodní revoluce 1917 •Strany a jejich systémy vznikly jako důsledek vytváření vazeb mezi skupinami voličů politickými stranami, jež reprezentují jejich zájmy • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní sociální konfliktní linie Teritoriální dimenze Funkcionální dimenze Národní revoluce Centrum - periferie Stát - církev Průmyslová revoluce Město - venkov Vlastníci – pracující Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy stran vzniklé konfliktními liniemi Centrum – periferie Regionální (autonomistické, separatist.) strany Stát – církev Křesťanské strany Město – venkov Agrární strany Vlastníci – pracující Sociálnědemokratické strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické konfliktní linie •Mezinárodní revoluce – reakce na bolševickou revoluci v Rusku – vznik komunistických stran •Vztah k demokratickému systému – fašistické a nacistické strany – občanská společnost X stát •Inglehart – postmateriální X materiální hodnoty a vznik stran zelených •Evropeizace – proevropské X protievropské •Globalizace – antiglobalizační levice / pravice • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické pozice v systému •G. Sartori – koncept relevance politických stran (1976) •Rozlišení politických stran podle jejich významu a role v rámci stranického systému •Relevantní strany – hrají roli v rámci stranického systému –Koaliční potenciál – strany jsou brány v potaz jako potenciální účastník procesu vytváření vládních koalic –Vyděračský potenciál – anti-systémové strany- jejich existence ovlivňuje chování a taktiku prosystémových stran •Anti-systémové strany – strany jejichž cíle, ideologie a východiska jsou v zásadním rozporu s demokratickými principy; usilují o svržení stávajícího systému a nahrazení jiným systémem •Extrémní strany – strany na kraji politického spektra •Extrémistické strany – strany, které prosazují extrémistickou politiku Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Monotematické strany •„single-issue party“ •Strany, které se profilují pouze v 1 klíčové otázce •Trvalejší strany nuceny formulovat komplexní program –strany zelených v původní podobě •Německo, Švédsko, Rakousko –„proti-evropská“ hnutí •Lidové hnutí proti Evropské unii (Dánsko) •Červnová listina (Švédsko) –antiimigrační strany •Listina Pima Fortuyna (Nizozemsko) •Demokraté Švédska (Švédsko) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace politických stran podle velikosti •Kritéria –Podíl hlasů –Podíl mandátů - má největší vliv na postavení ve stranickém systému –Počet členů •Numerický přístup –Jean Blondel - velké min. 40%, malé 10%, střední 15-20%, velmi malé 5 a méně % –Peter Mair - malá strana - 1-15% ve třech po sobě jdoucích volbách – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Malé strany ØMaurice Duverger (1991) §Malé strany osobností - „odbory kandidátů na ministry“; centristická pozice - často tzv. pivotální postavení pro tvorbu vládních koalic §Malé strany stálých menšin (národních, etnických, náboženských, geografických, politických - např. komunisté) - sklon k opozici a protestnímu charakteru; riziko pro integritu země v případě, že jde o většinovou stranu v jistém regionu (Katalánsko, Skotsko, Jižní Tyrolsko…) ØGordon Smith (1991) - 3 kritéria: umístění v prostoru, opoziční/koaliční role, účast v procesu změny §Marginální strana – nachází se na koncích stranického spektra, podle numerického přístupu může být velká, ale má malý koaliční potenciál §Pantová strana – umístěna v blízkosti centra politického spektra, má velký koaliční potenciál §Odtržená strana – nezařaditelná na klasické škále levice- pravice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Malé strany a jejich relevance –Souvisí se stranickým systémem: –V systému predominantní strany (Sartori) a v reálném bipartismu (Duverger) nemá žádná malá strana významný vliv na stranický systém - viz Skandinávie v době predominance soc. dem. nebo britský LibDem, resp. regionálních stran v UK –V systému dvou a půl stran (Blondel) může být „půltá“ strana velmi relevantní a často dokonce pivotální (pantovou) pozici, předpokladem je však její přijatelnost ideologická (viz FDP v Německu do nástupu zelených versus FPO v Rakousku až do 90. let) –V multipartismu s dominantní stranou jsou malé strany velmi důležité (viz koaliční partneři DC v italské 1. rep.) –V multipartismu dokonalém se malé stran seskupují kolem velkých stran a mohou hrát podpůrnou roli, jejich relevance je ale mnohem menší (viz Švýcarsko a zelení) –Jisté případy, kdy malé strany hrají roli „rozhodčího“ - viz FDP nebo situace v Česku v 90. letech Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Velké strany –Strany, které získávají min. 30%, obvykle jsou dvě, někdy i jen jedna –Aktuální situace v Evropě takovým stranám příliš nepřeje, resp. někdy staví do této pozice strany, které vlastně ani stranami nejsou –Strana s většinovým posláním (Duverger) – získává absolutní většinu parlamentních křesel, sama vykonává moc; v bipartismu mohou být i dvě; jsou nutně velmi realistické, protože cítí odpovědnost –Dominantní strana – mnohem silnější než jakákoli jiná strana, ale nemusí získat absolutní většinu mandátů (Duverger), resp. strana s min. 40%, které výrazně přesahuje ostatní strany (Blondel) –Predominantní strana (Sartori) – alespoň ve 3 volbách po sobě dosahuje absolutního počtu křesel v parlamentu, ale nemusí být výrazně větší než druhá největší strana; kategorie parlamentarismu s převahou politické strany –Ultradominantní strana – spojuje charakteristiky dominantní a predominantní strany • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Texty na příště •Budoucnost demokracie patří technologiím. Zejména však 18letým • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Strany, volby, vlády BUDOUCNOST POLITICKÝCH STRAN Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zajímavé zdroje k tématu •Political Parties | National Democratic Institute (ndi.org) •future-of-the-political-party.pdf (electoral-reform.org.uk) •CHHJ7131-Democracy-Technology-RP-INTS-200228.pdf (chathamhouse.org) • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní fenomény •Dealignment •Nástup Gorbačova a konec studené války •Konec iluze o trvalém vítězství liberální demokracie •Globalizace a její ekonomické, bezpečnostní a politické důsledky •Populismus •Nové typy stran •Perspektivy • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dealignment •70. léta - Velká Británie –snižující se třídní hlasování •Oslabení či rozklad tradičních vazeb mezi voliči a stranami •Oslabení cleavages •Zejména stranická identifikace –Sloužila tradičně k vysvětlení stability •X volatilita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příčiny fenoménu dealignment •Krátkodobé faktory –Skandály, selhání politiků a stran –Hospodářská krize •Dlouhodobé faktory –Vzrůstající úroveň vzdělání –Rostoucí sociální diverzifikace –Změna v sociální struktuře společnosti –Utlumení velkých sociálních konfliktů –Pluralita médií –Nezávislost médií na politických stranách –Vyšší míra dostupnosti informace o politice –Schopnost voliče obejít se bez informační podpory strany a zorientovat se v politice samostatně • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příčiny fenoménu dealignment •Nová témata •Selhání a změna strategie stran –Nové typy stran přebírají funkce tradičních stran –Catch-all strategie mainstreamových stran –Odcizení stran od voličů –Nástup státního financování stran • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Populistické strany •Různé přístupy –Populismus jako plnohodnotná „ideologie“ •Radikální hnutí a doktríny obhajující zájmy rolníků (USA, Rusko – konec 19. stol.) –Populismus jako tenká ideologie (thin-centred) •Nesoustředí se na plnohodnotnou vizi společnosti •Vybírá si některé specifické prvky společnosti, zejména politický systém a jeho strukturu –Populismus jako komunikační strategie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Definice populismu •Francisco Panizza (2005): analytické jádro populismu 1.Lidé a elity jsou chápány jako homogenní skupiny 2.Mezi lidmi a elitami je antagonistický vztah 3.Lidé – morálně čistý suverén, který má rozhodovat Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Lidé a elity = homogenní skupiny •Lid = homogenní skupina s kolektivními, společnými zájmy –Odmítá dělení společnosti do tříd či jiných skupin (sociální, náboženské…) –Lid – jednotný –Lidé = „obyčejní lidé“ •Elita = homogenní skupina s partikulárními zájmy –Sabotuje zájmy a demokratická práva lidu –Usilují o vlastní prospěch –Spojeny s negativními jevy ve společnosti (korupce, zneužívání moci, elitářství, privilegia) • – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png „Anti-political-establishment party“ (Andreas Schedler, 1996) –obviňují etablované strany z vytváření exkluzivního mocenského kartelu, neodpovědného a neodpovídajícího lidem –znázorňují veřejné politiky jako homogenní třídu líných, nekompetentních, sebe se obohacujících a po moci bažících lidech a gaunerech –hlavní politická, nikoli sociální „cleavage“ - mezi vládnoucími a ovládanými, voliči a elitami, kartelem elit a mlčící většinou –neútočí na demokracii, ale na způsob výkonu moci –voliči – zrazeni elitami a stranami - není rozdílu mezi opozicí a vládními stranami – proti pol. třídě jako celku – – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pojetí a typy populismu 1.Populismus může být kombinován s různými ideologiemi 2.Populismus jako strategie bez obsahu 3.Populismus – nezbytná směs u každé strany, každá strana je do určité míry populistická •__________ •Typy populismu –Strany čistě populistické • odmítají dělení levice vs. pravice jako zastaralé –Populismus jako součást určité ideologie •radikální populistická pravice •(radikální) populistická levice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Od extrémní k populistické pravici –radikálně kritické vůči socioekonomickému a politickému uspořádání (boj proti „establishmentu“) –anti-stranický sentiment –nejsou (alespoň podle své rétoriky) antisystémové –nejsou rasistické –zdůrazňují hodnotové a kulturní rozdíly (nikoli rozdíly biologické) danskfolkeparti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Levicový populismus •nazývaný také sociální populismus •politická doktrína, která kombinuje levicovou politiku s populistickou rétorikou a tématy •antielitářství, opozice vůči establishmentu a vystupování za "obyčejné lidi" •témata: –ekonomická demokracie, –sociální spravedlnost –skepse vůči globalizaci. –Socialistická teorie hraje menší roli než v tradičních levicových ideologiích • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Levicový populismus •kritika kapitalismu a globalizace je spojena s antimilitarismem jako reakcí na americké intervence •alternativou jsou nacionalistická levicová populistická hnutí v Latinské Americe •podpora práva menšin •nový levicový populismus •reakce na evropskou finanční a dluhovou krizi Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nové typy stran vzniklé v souvislosti s populismem –strany typu mluvčí - skupinové zájmy - menšiny, senioři, zemědělci… - nejsou spjaty s žádnou silnou ideologií –strany typu očišťovatelé a vyzyvatelé - ideologicky „čisté“ alternativy existujících stran, které se zpronevěřily svým idejím, příp. příliš uhnuly jinam –strany typu proroci - nastolují zanedbávaná témata –strany typu „projekt novosti“ - časté ve SVE • Democratic Party of Pensioners of Slovenia - Wikipedia Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nové typy stran dle organizace a leadershipu –strany typu firma (podnikatelská strana) –digitální (virtuální) strany –strany typu hnutí (nezávislých) –strany typu platforma – – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Na příště podcast •Vyprázdněná nebo defektní demokracie. Tak hodnotí stav střední Evropy světoví experti včetně Timothyho Snydera • mujRozhlas • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Strany, volby, vlády SPECIFIKA STRAN V NOVÝCH DEMOKRACIÍCH STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Struktura •Které země patří do střední a východní Evropy •Společné pohnuté dědictví 20. století a rozdílné rysy •Přechody k demokracii po roce 1989 •Specifické typy stran •Aktuální stav a perspektivy • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Map of Central and Eastern Europe (CEE) •Dědictví mnohonárodnostních říší a „národních“ států •Národnostní a náboženská struktura •Ekonomická vyspělost •Zkušenosti s demokracií •Světové války •Fašismus a nacismus / komunismus •Přechody k demokracii •Evropská unie •NATO Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konfliktní linie transformace Klíčové sporné otázky Strany profilující se na linii Spor o podobu režimu •Povaha (charakter) režimu, rychlost, intenzita a směřování společenské a politické transformace •Komunistické strany •Občanská hnutí typu fóra •Antikomunistické formace disidentské provenience Socioekonomická KL •Otázka zisků či ztrát ekonomické transformace •Spor o podobu a rychlost ekonomické transformace •Zárodek cleavage vlastníci versus-pracující •Liberálně-konzervativní formace •Sociáldemokratizované exkomunistické strany •Obnovené “historické” sociálnědemokratické či socialistické formace Nacionalistická KL •Existence menšinového etnika či specifického regionu •Existence jiného národa vnímaného jako tradiční “nepřítel” •Spor o podobu režimu (inkluzivní společnost versus “etnokracie”) •Strany/hnutí národnostních menšin •Regionální formace •Nacionalistické formace s “celonárodním posláním” Hloušek, Kopeček: Konfliktní demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konfliktní linie transformace Klíčové sporné otázky Strany profilující se na linii Reziduální KL z rané éry demokratizace v 19. a 20. století •Církev versus stát •Město versus venkov •Křesťanskodemokratické a křesťansko-národní strany •Agrární formace Reziduální KL komunismus v. antikomunismus •Proces dekomunizace •Vztah ke komunistické minulosti •Exkomunistické strany •Neokomunistické strany •Strany vzniklé z hnutí typu fóra Revitalizovaný spor o podobu režimu •Otázky respektování liberálních práv a hodnot, právního státu, férovost politické soutěže •Strany vzniklé z hnutí typu fóra (někdy) •Exkomunistické, křesťanskodemokratické, liberální a další formace Zárodečná postmaterialistická KL •Materiální versus postmateriální hodnoty •Strany zelených •Hnutí typu fóra (částečně) •Sociálně-liberální formace Hloušek, Kopeček: Konfliktní demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Hloušek a Kopeček •Nejvýznamnější byly nacionalistická a socioekonomická linie transformace •Jen v Česku se naplno prosadila socioekonomická linie – viz ODS versus ČSSD •Jinde převládla nacionalistická linie – viz postsolidaritní versus postkomunistický blok v Polsku – později vystřídaný dualismem národní konzervatismus versus kosmopolitní liberalismus, národní konzervativci versus socialisté a liberálové v Maďarsku, otázka práv maďarské menšiny na Slovensku, všechny balkánské státy v na čele se zeměmi býv. Jugoslávie… •Ve všech zemích však existovala určitá kombinace – viz Česko a moravistické strany nebo Polsko a liberální protržní část postsolidaritního tábora • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Další důležité momenty •Původ a vznik stran •Typy stran z organizačního pohledu •Financování stran a další prvky regulace •______________________________ •Spory o podobu režimu v revitalizované podobě •Vstup do integračních struktur •Globalizace •Imigrace a emigrace, vnitřní migrace •Krize demokracie a nástup autokratických vůdců • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Fiala, Strmiska •dynamické pojetí stranické rodiny •´Zdůrazňujeme, že vazba mezi těmito formacemi nemusí být výlučně genetické či ”historické” povahy, nýbrž že může se jednat též o novou ”spřízněnost volbou”.´ è složená identita křesťanských stran versus různé osudy bývalých komunistických státostran •Rozhodující kritérium pro posouzení příslušnosti: –ideově–programová orientace –sebeidentifikace strany ve spojení s vnitropolitickým a mezinárodním uznáním této totožnosti – èhistorický původ strany má druhořadý význam Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany a stranické rodiny - stav •Rozklad celého stranického systému - všichni s výjimkou Chorvatska, Polska a do značné míry Maďarska a Estonska •Hluboká krize většiny „tradičních“ politických stran první a často i druhé generace - Slovinsko, Česko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko •Krize tradičních stranických rodin - na prvém místě sociálních demokratů, následovaných liberály a křesťanskými demokraty - zejména Polsko, Maďarsko, Litva a Slovensko •Nástup (staro)nových a obvykle pravověrnějších stran v rámci tradičních stranických rodin (konzervativci, liberálové, agrárníci) •Vznik a velký nástup nových formací populistického, protestního, antiestablishmentového typu, včetně jiných alternativ (Piráti, regionalisté) •V některých zemích i významné posílení krajní pravice - V4, Rumunsko, Bulharsko… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany a stranické rodiny - perspektivy •Většina výše zmíněných procesů má spíše tendenci dále růst •V některých případech se nová uskupení stabilizují a po jistou dobu budou hrát roli „tradičních“ stran - viz ANO nebo Smer •Zhroucení nových formací však skýtá prostor pro další nástup populismu a experimentování, spíše než návrat k tradičním stranám •Otázkou je budoucnost národně konzervativních stran (FIDESZ, PiS…) a zejména krajní pravice •Perspektivu mají i uskupení s generačním apelem - mladá generace nebo naopak senioři (resp. předdůchodový věk) •Dá se očekávat úpadek sociálních demokratů, které budou střídat / doplňovat menší (krajně) levicové strany nebo nová levice; anebo budou podléhat populistickým a podnikatelským stranám Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png STUDIUM STRANICKÝCH SYSTÉMŮ V KONTEXTU SPOLEČENSKÝCH ZMĚN V ZÁPADNÍCH ZEMÍCH Strany, volby, vlády Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Počet stran - velikost soutěžního prostoru, hodnotová velikost, jednoduché schéma pro rozdělení •Organizační uspořádání ve stranách - vnitřní diferenciace a vystupování navenek – soudržnost, stabilita, disciplína, •Model opozice - střetávání mocenských sil mezi vládou a opozicí, souvisí s počtem a organizačním uspořádáním •Síla, respektive velikost, politických stran - souvisí s počtem stran, ale na rozdíl od něj velikost znázorňuje počet křesel a formální sílu jednotlivých stran – počtu klíčová proměnná •Ideologie – souvisí se sociálním původem stran a prostorem - koncept polarizace, neboli ideologické vzdálenosti mezi stranami (Sartori), odstředivé a dostředivé tendence stranické soutěže Proměnné stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Souvisí s mnoha proměnnými: §volatilita voličů, §frekvence klíčových voleb, §fragmentace stranického systému, §efektivní počet stran, §míra disproporcionality, §úroveň stranické identifikace, §kontinuita elit, §frekvence změny, §alternace ve vládě, §inovace či stálost vládních alternativ , §přístup k vládnutí – možnost všech stran podílet na vládě Dynamika stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Strukturace •Institucionalizace – Stabilita stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Statická část (proměnná) – počet stran, neboli FORMÁT •Kolik relevantních jednotek se nachází uvnitř systému •Dynamická část (proměnná) – polarizace, neboli MECHANISMUS •Mechanismus určuje pomocí kritéria ideologie a ideologické vzdálenosti, jak se strany v ideologickém prostoru chovají a jaké vzorce tvoří. Giovanni Sartori a proměnné Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •proměnné pluralitních systémů: –počet stran –disciplinovanost (rigidita) vs. nedisciplinovanost (flexibilita) –vzájemná závislost –strany zaměřeny prakticko-technicky X teoreticko-doktrinálně, tj. metafyzicky –strany fungují "dualisticky" neboli bipolárně 1. Duvergerova typologie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •bipartismus vs. multipartismus •rigidní (disciplinované) vs. flexibilní (nedisciplinované) strany •strany nezávislé vs. závislé •systémy technické vs. metafyzické •dualistické, tj. bipolární vs. multipolární systémy Duverger - hlavní rozdělení Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Skutečný bipartismus •Pseudobipartismus •Zdánlivý (dualistický) multipartismus •Skutečný (multipolární) multipartismus Základní typy stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Dualistické (bipolární) systémy –Skutečný bipartismus –Zdánlivý multipartismus • •Multipolární systémy –Pseudobipartismus –Skutečný multipartismus Typy stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png –Polypartismus –Paradualistický systém = "systém dvou stran a půl“ (SRN, BEL, RAK - v minulosti) Další typy stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Jean Blondel (1968) •Dvoustranický systém - USA, UK, NZ, AUS •Systém dvou a půl strany - SRN, BEL, IRL, CAN •Multipartismus s dominantní stranou – SWE, ITA •Multipartismus bez dominantní stranou – DEN, FIN, NOR Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Koaliční potenciál •Vyděračský potenciál Giovanni Sartori a „relevantní strany“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sartoriho klasifikace Druh (formát) Typ (mechanismus) 1 strana Systém jediné totalit. strany - Systém hegemonické strany - 2 strany Systém dvou stran Systém dvou stran 3-5 stran Limitovaný pluralismus Umírněný pluralismus Více než 5 stran Extrémní pluralismus Polarizovaný pluralismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systém dvou stran •Jednobarevné většinové vlády •Alternace u moci •Dostředivé tendence Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Umírněný pluralismus •3-5 (6) stran •Dostředivé tendence •Nízká polarizace •Dva bloky stran •Většinové vlády Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Polarizovaný pluralismus •Antisystémové strany •Bilaterální opozice •Neodpovědná opozice •Populismus, trumfování •Vysoká polarizace •Odstředivé tendence • Zde konec 20.února Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Doplňková kategorie •Východiskem Duvergerova „dominantní strana“ •50 % a více mandátů po cca 3 volební období Systém predominantní strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Vyšší míra fragmentace – v drtivé většině zemí se významně zvýšil počet relevantních (nebo semirelevantních) stran, a to z těchto důvodů: –vyšší počet konfliktních linií, zpravidla však politických (tedy shora vnesených), –sílící personifikace různého stupně (celostátní, regionální, lokální), –sílící regionalizace, –vyšší voličská volatilita, včetně nestálé volební participace. •Sílící polarizace společnosti – nikoli však na původních liniích, ale v důsledku: –střetu mezi zastánci liberální demokracie a autoritáři, resp. populisty, –nástupu nových agend a ideologií, –reálného i instrumentalizovaného rozdělení společnosti na elitu a masy, –personifikace, která přivádí do popředí polarizující osobnosti, –neuvážených ústavních a institucionálních experimentů: přímá volba prezidenta, nástroje přímé demokracie, nepřiměřené protikorupční akce a z nich vyplývající regulace… Základní změny ve stranických systémech Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2019/20 a stranické rodiny EST FIN SPA BEL DEN GRE AUT POR POL SWI UK IRL SLK SER CRO NMC LIT komunisté 5 6 1 sociální demokraté 10 18 28 16 26 8+3 21 36 13 17 32 7 18 10 25 36 9+9+3 nová levice 8 13 9 8 32 10 25+3 7 4 zelení 11 12 7 14+2 3+1 13+8 3 7 křesť. demokraté 4 13 2 38 11 21 5 35 konzervativci 18+12 17 21 9 40 4 44 26+2 44 22 25+8 61 37 25+3 liberálové 29+23 2 7 16 23+9 1 8 28 27 15 12 7+6+6 2 4 9+7 agrárníci 14 9 18 krajní pravice 18 15 12 9 7 16 1 7 8+3 3 regional., autonom. 4,5 11 19 2 8 2 12+7 5 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2021 a stranické rodiny BUL ALB CYP CZE GER ISL MOL MON NED NOR komunisté 22 3 27 5 sociální demokraté 13 49+7+2 7 4 26 10+4 6 26 nová levice 5 13 6 8 zelení 4 1 15 6+3 4 křesťanští demokraté 28 24 10 4 konzervativci 24 39 28+4 24 26 5 21 liberálové 11+6 12 8 53 58 22+15 5 agrárníci 17+5 1 14 krajní pravice 3 7 10 10 6 11+2 12 regionalisté, autonomisté 11 2 15 ostatní 24+5+13 27+16 9+9 3+2+1 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Střední a východní Evropa (čl. státy EU) Země Hlavní KL Formát Mechanismus Bulharsko korupce, populismus, vztah ke konkrétní osobě, centrum-periferie extrémní multipartismus polarizovaný Česko populismus, globalizace, vztah ke konkrétní osobě, pravice-levice multipartismus semipolarizovaný Estonsko pravice-levice, centrum-periferie multipartismus umírněný Chorvatsko pravice-levice, centrum-periferie extrémní multipartismus semipolarizovaný Litva pravice-levice, populismus, město-venkov, centrum-periferie extrémní multipartismus semipolarizovaný Lotyšsko pravice-levice, centrum-periferie multipartismus umírněný Maďarsko nár. konz. – kosmopolit. soc. lib., vztah ke konkrétní osobě bipolární multipartismus semipolarizovaný Polsko nár. konz. – kosmopolit. soc. lib multipartismus semipolarizovaný Rumunsko pravice-levice, centrum-periferie multipartismus semipolarizovaný Slovensko pravice-levice, centrum-periferie, vztah ke konkrétní osobě, populismus extrémní multipartismus polarizovaný Slovinsko pravice-levice, centrum-periferie populismus, generační linie extrémní multipartismus umírněný Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Západní a severní Evropa Země Hlavní KL Formát Mechanismus Belgie centrum-periferie, populismus, pravice-levice, postmaterialismus extrémní multipartismus polarizovaný Lucembur-sko pravice-levice, postmaterialismus multipartismus umírněný Nizozemsko pravice-levice, populismus, stát-církev, centrum-periferie, postmaterialismus… extrémní multipartismus umírněný Dánsko pravice-levice, populismus, město-venkov, postmaterialismus multipartismus umírněný Norsko pravice-levice, populismus, město-venkov, postmaterialismus extrémní multipartismus umírněný Švédsko pravice-levice, populismus, město-venkov, postmaterialismus multipartismus umírněný Finsko pravice-levice, populismus, město-venkov, postmaterialismus multipartismus umírněný Island pravice-levice, populismus, město-venkov, postmaterialismus extrémní multipartismus semipolarizovaný Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Západní a severní Evropa Země Hlavní KL Formát Mechanismus Švýcarsko centrum-periferie, stát-církev, pravice-levice, postmaterialismus, populismus extrémní multipartismus semipolarizovaný Německo pravice-levice, centrum-periferie, postmaterialismus, populismus multipartismus semipolarizovaný Rakousko pravice-levice, populismus, město-venkov, postmaterialismus multipartismus semipolarizovaný Francie populismus, globalizace, pravice-levice, postmaterialismus, personifikace extrémní multipartismus polarizovaný Irsko centrum-periferie, pravice-levice extrémní multipartismus polarizovaný UK pravice-levice, centrum-periferie bipartismus umírněný Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Středomoří a jižní Evropa Země Hlavní KL Formát Mechanismus Portugal-sko pravice-levice, populismus, postmaterialismus extrémní multipartismus umírněný Španělsko centrum-periferie, populismus, globalizace, pravice-levice, extrémní multipartismus polarizovaný Itálie centrum-periferie, populismus, globalizace, pravice-levice, postmaterialismus extrémní multipartismus polarizovaný Řecko pravice-levice, populismus, extrémní multipartismus polarizovaný Malta pravice-levice bipartimus umírněný Kypr pravice-levice, populismus multipartismus semipolarizovaný Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Text na příště •https://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/2008/3/Polcas_2008_3_pp_183_205.pdf Østr. 183-197 • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png STRANICKÉ SYSTÉMY A VLÁDNUTÍ Strany, volby, vlády Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Vládní systémy v Evropě –Monarchie / republika –Unitární / regionální / federace –Parlamentní / prezidentská / poloprezidentská (semiprezidentská) / direktoriální –Unikamerální / bikamerální •Postavení premiéra •Typy vlád Struktura přednášky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postavení premiéra •Terminologie –premiér, ministerský předseda, předseda vlády, (spolkový) kancléř, první ministr •Existence funkce: –ano – parlamentní a poloprezidentský –ne – prezidentský a direktoriální •Historický vznik •Faktory –ústavní •vztahy s hlavou státu •vztahy s parlamentem •vztahy uvnitř vlády –zvykové –stranicko-politické Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postavení premiéra v parlamentarismu (Sartori) •první nad nerovnými –je nejdůležitějším představitelem výkonné moci, vůdcem strany a téměř není možnost jej sesadit parlamentním hlasováním, protože dostatečná většina poslanců je jeho stranickými podřízenými, –jmenuje a odvolává ministry na základě vlastní vůle •první mezi nerovnými –nemusí být výlučně šéfem strany, přesto je parlamentem stěží sesaditelný – často z důvodu konstruktivního vyjádření nedůvěry –může provádět změny členů vlády a sám zůstávat v úřadu •první mezi rovnými –premiérova existence je spojena s jeho ministry, pokud rezignují oni, tak končí i on, –má nad nimi malou moc a přijímá složení vlády, které je mu vnuceno. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postavení premiéra v poloprezidencialismu •Základním faktorem je vztah premiér x prezident •Období souhlasných většin –Převahu má zpravidla prezident, který je stranickým vůdcem –Vybírá si premiéra, který je loajální a nemůže mu konkurovat –Premiér se stává vykonavatelem prezidentovy vůle –Pokud premiér přestane hrát tuto roli, bude vyměněn •Období nesouhlasných většin (kohabitace) –Záleží na osobních vztazích P/P, postavení premiéra uvnitř strany (bloku) a soudržnosti vládní většiny –Možná je jak rovnováha P/P, tak převaha premiéra Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy vlád •dle síly v parlamentu –většinové –menšinové •dle počtu partnerů –jeden – jednobarevná –více – koaliční vláda •dle ideologické a programové vzdálenosti –propojené –nepropojené • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teorie koalic •koalice – partnerství 2 a více aktérů •formy koalic: –volební –legislativní –vládní •navazuje na teorii racionální volby a teorii her •co je racionální? –dosažení maxima cílů za vynaložení minima nákladů –cíle: peníze, moc, křesla v parlamentu, křesla ve vládě –náklady: úsilí, peníze, čas, kompromisy… •v teorii koalic - zajištění potřebné legislativní většiny k prosazení návrhů vlád Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teorie koalice (S. Balík) •Třídy koalic – počet politických a případně i mandátů •Typy koalic – zohledňují ideologickou blízkost či vzdálenost • Třída koalic Typ koalice Minimální vítězná Minimální vítězná ideově propojená Minimálně vítězná ideově nepropojená Minimální vítězná i nadměrná Velká Nadměrná Nadměrná ideově propojená Nadměrná ideově nepropojená Široká Všestranická Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png STRUKTURA VLÁDY V PARLAMENTNÍM REŽIMU Strany, volby, vlády Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Záleží na celkovém charakteru – většinová/menšinová resp. jednobarevná/koaliční, příp. politická/úřednická či jiná •Poměr mezi ministry za jednotlivé strany (případně koalice – viz česká realita) •Poměr mezi klíčovými ministerskými posty: zahraniční věci, vnitro, obrana, finance, hospodářství… •Pro některé strany však mohou být klíčová i jiná ministerstva (zelení a ŽP, křesťanští demokraté a sociální politika, rodina, kultura, agrární strany a zemědělství aj.) •Nestraničtí ministři (odborníci) • • Složení vlády Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Formálně zastupuje premiéra vlády v době jeho nepřítomnosti •Neformálně jde o „druhé“, „třetího“ a případně dalšího ministra v pořadí po premiérovi •Některé ústavy či další zákony přímo upravují počet •U jednobarevných vlád tuto funkci obvykle zastává druhý nejsilnější politik vládní strany – viz Deputy Prime Minister Dominic Raab (UK) •U koaličních vlád obvykle tuto pozici či pozice vykonávají zástupci (často předsedové) menších koaličních partnerů – viz Fialova vláda a její čtyři místopředsedové za čtyři koaliční strany nebo spolkový vicekancléř Habeck za Zelené •Pozice je často spjata s vedením konkrétního ministerstva nebo jiného speciálního vládního orgánu (rady, komise aj.) •Vztahy s premiérem závisejí na celé řadě okolností, především však na síle premiéra Postavení vicepremiéra(ů) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Podřízené premiérovi, avšak záleží na politických souvislostech • •Ministři bez portfeje • •Řízení ministerstva pověřeným ministrem, případně přímo premiérem • •V některých případech může parlament vyslovit nedůvěru i jednotlivým ministrů • • Postavení ministrů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Různé modely fungování úzkých vedení ministerstev –státní tajemníci –parlamentní státní tajemníci –první náměstci –náměstci •odborní •političtí Náměstci a státní tajemníci Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Německo Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Itálie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Čtení na příště •Stein, R. Národ ďáblů. Proč si necháváme vládnout? Brno: Masarykova univerzita, 2017, kap. 2, str. 21-40 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Hlavy vlád v Evropě (2021) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png VĚTŠINOVÉ VOLEBNÍ SYSTÉMY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy ve světě (2017) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Většinové systémy •Přidělují mandát vítězi (vítězům) •Pokud se ve volebním obvodu rozděluje více mandátů, není jejich snahou rozdělit je v poměru, nýbrž většině hlasů •Dále se dělí na (možnost různých kombinací): –Relativně většinové –Absolutně většinové –Jednokolové –Dvoukolové (TRS) – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Většinové systémy Počet kol / charakter většiny Relativní většina Absolutní většina Jednokolový FPTP, (BV/PBV/LV/SNTV) AV Dvoukolový TRS s (částečně) otevřeným 2. kolem TRS s uzavřeným 2. kolem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png First past the post system (FPTP) •označovaný i jako plurality system •v české literatuře relativně většinový či jednokolový systém, což ovšem není přesné •druhý nejčastěji využívaný systém na světě: více než 60 zemí a dalších více než 60 závislých území plus nespočet regionálních a státních zastupitelských sborů •USA, Kanada, Indie, Nigérie, Barma, Jamajka, Panama, Keňa, Ghana, Afrika, Amerika, Oceánie, Karibik; častá složka smíšených systémů (např. Německo) •Vlastnosti: jednoduchost, disproporcionalita, nadreprezentace silných a podreprezentace slabších, napomáhá bipartismu – ovšem za jistých předpokladů (viz Sartori) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Blokové hlasování (BV) •FPTP v rámci vícemandátových obvodů – obvykle ne příliš mnoho •Každý volič má tolik hlasů, kolik se volí poslanců (zastupitelů) – ty může rozdělit, ale nemůže je tzv. kumulovat •Mandáty získají ti kandidáti, kteří získali největší počet hlasů •Cca 16 zemí – Kuvajt, Mauritius, Libanon… •Vlastnosti: jednoduchost, disproporcionalita – s velikostí obvodu se se ale snižuje Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Limitované hlasování (LV) / jednojmenné nepřenosné hlasování (SNTV) •Modifikace blokového hlasování –LV – počet hlasů každého voliče je nižší než počet volených poslanců, ale vždycky je vyšší než jeden, hlasy nelze kumulovat –SNTV – totéž jako LV – jen každý volič má jediný hlas; složitá strategická koordinace pro stranu – ta musí umět rozhodnout, kolik a jaké voliče v obvodu postaví •Alokace mandátů stejná jako u BV •LV – Gibraltar, SNTV – do r. 1993 Japonsko, nyní Jordánsko, Afghánistán, Vanuatu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické blokové hlasování (PBV) •Odlišná podoba hlasovacích lístků •Volič si nevybírá mezi kandidáty, ale mezi kandidátními listinami stran – hlas uděluje celé straně •Na rozdíl od proporčního systému ale všechny mandáty získává ta strana, která obdrží největší počet hlasů! •Vůbec nejvíce disproporční užívaný systém – ještě větší bonus pro silné strany •Kamerun, Čad, Egypt, Pobřeží slonoviny, Singapur Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Alternativní hlasování (AV) •Jednokolová alternativa absolutní většiny •Nazývá se též „australské hlasování“ nebo „preferenční hlasování“ •V rámci jednoho kola vyjadřuje volič několik preferencí – kandidáty na hlasovacím lístku označuje číslicemi podle toho, v jakém pořadí by je volil •Nejprve jsou sečteny „první“ preference, pokud nikdo nezíská většinu, začne se přerozdělovat, nejslabší kandidát je vyřazen a jeho druhé preference přiřazeny zbývajícím kandidátům, takto se pokračuje až do okamžiku, kdy některý z kandidátů získá absolutní většinu prvních a dalších preferencí •Nevýhodou je složitost a nesrozumitelnost pro řadu voličů, výhodou malé propadání hlasů nebo možnost strategického hlasování •Různé typy dle povinnosti/volitelnosti alternativního hlasování •V praxi takřka výhradně Pacifik: Austrálie, Fidži, Papua - N. Guinea Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Účinky AV •Produkce vítězů s absolutní většinou •Nápomoc při agregaci příbuzných zájmů •Zabránění tříštění hlasů •Sofistikovaná informace ze strany voličů •„preferenční výměna“ jako prostředek centrismu a umírněnosti politiky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Doplňkové hlasování (SV) •Jiný mechanismus zpracování odevzdaných preferencí •Volič označí číslicemi 1, 2, 3 kandidáty podle svého pořadí •Pokud nikdo nezíská absolutní většinu z první preferencí, zůstávají jen dva nejúspěšnější – systém tak leží někde mezi AV a TRS •V praxi např. starosta Londýna nebo prezident Šrí Lanky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Bordovo hlasování/Borda count (BC) •Lze využít v jedno i vícemandátových obvodech •Volič seřadí kandidáty – jeho hlas ale nemá přenositelný charakter – každé místo v pořadí je spojeno s určitým počtem bodů, které kandidát získá – vítězí ten kandidát, který získá největší počet bodů; nebo ve vícemandátovém obvodu více kandidátů na prvních místech •Nauru, italská a maďarská menšina ve Slovinsku Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kumulativní hlasování (CV) •Modifikace blokového hlasování •Volič může své hlasy kumulovat ve prospěch menšího počtu kandidátů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dvoukolový systém s uzavřeným 2. kolem •Někdy též zvaný prezidentský •Senát PČR Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dvoukolový systém s otevřeným 2. kolem •Někdy též zvaný parlamentní •Různé nastavení hranice pro postup do 2. kola •Francie a dalších takřka 20 zemí – Mali, Haiti, Vietnam, SAR, Írán, Uzbekistán; součást smíšeného systému – Litva, Gruzie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Spojené Království •Dualismus –Od druhé poloviny 19. století - konzervativci versus liberálové (specifické postavení Irska) –1905-1935 - nahrazování liberálů labouristy - dočasný tripartismus –Po roce 1935 - konzervativci versus labouristé •Souboj dle jedné konfliktní linie - levice - pravice •Obě hlavní strany měly dlouhá desetiletí svoje bašty a ve skutečnosti se bojovalo jen o desítky mandátů (zj. Midlands) •Od poloviny 70. let - posilování liberálních demokratů a regionalistických formací (SNP a PC) •Po roce 2000 2010UKElectionMap.svg •2010 • •výsledky •2015 • •výsledky 2015UKElectionMap.svg „Maggie“ http://i.telegraph.co.uk/multimedia/archive/03296/election_simpsons__3296830b.jpg •2017 • • 2017UKElectionMap.svg 2019 https://www.electoralgeography.com/new/en/uk2018/1024px-2019UKElectionMap.svg-1.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png USA •FPTP na mnoha různých úrovních, včetně voleb monokratických orgánů (guvernéři, starostové, prezident s dodatkem, že nejde o striktně přímou volbu) •Jasná převaha dvou stran volebního typu - republikáni / demokraté • • • • 2012 2014 Podíl hlasů Podíl mandátů Podíl hlasů Podíl mandátů Rep 47,4 53,8 50,7 56,8 Dem 48,8 46,2 45,3 43,2 Lib 1,3 0 1,2 0 Ind 1,2 0 0,9 0 Sněmovna reprezentantů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kanada •Původně dualismus LP a (P)CP •Tradičně přítomnost lokálních stran - CCF, SCP, ND •80. léta nástup PQ (BQ) •90. léta nástup RP, krize PCP - predominance LP •2003 - spojení PCP a RP è CP •Zdaleka ne vždy má vítězná strana absolutní většinu •V současnosti krize LP, CP vítězí, ale teprve naposledy získala většinu •Proměňující se regionalizace kanadské politiky • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kanada - volby do Sněmovny 2008 2011 2015 mand. podíl mand. podíl hlasů mand. podíl mand. podíl hlasů mand. podíl mand. podíl hlasů Con 143 46,4 37,7 166 53,9 39,6 99 29,9 31,9 ND 37 15,9 26,3 103 33,4 30,6 44 13,0 19,7 Lib 77 25 18,2 34 11 18,9 184 54,4 39,5 BQ 49 12 10 4 1,3 6 10 3,0 4,7 GR 0 0 6,8 1 0,3 3,9 1 0,3 3,4 Ind 2 0,6 0,7 0 0 0,5 0 0 0,8 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kanada 2015 Canada 2015 Federal Election.svg Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kanada 2019 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Francie •577 jednomandátových volebních obvodů •V I. kole zvolen ten, kdo získá více než 50% hlasů •Do II.kola postupují kandidáti, kteří v I. kole získají aspoň 12,5% hlasů všech oprávněných voličů – k volbě postačuje prostá většina •Velmi disproporční (možná vůbec nejvíce) účinky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Duverger: „dvojpólová čtverylka“ (quadrille bipolaire) •Levice: socialisté + komunisté • versus •Pravice: gaullisté (RPR) + negaullistická pravice (UDF) • •Výměna podpory před II., resp. v některých případech už I. kolem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Změny •90. léta •zmnožení aktérů na levici i pravici: FN, environmentalisté, trockisté, euroskeptické strany levice i pravice •souvisí s experimentem s poměrným systémem z roku 1986 a volebními systémy užívanými v regionálních, lokálních a evropských volbách •souvisí ovšem i se samotným volebním systémem - nápomoc množení stran postavených na silných osobnostech •Po roce 2000 •pokus o sjednocení pravice - UMP, složitá situace UDF (MoDem) a jeho další štěpení - pokus o pozici 3. v pořadí •Socialisté hledají jiného partnera na levici - PCF vystřídána PRG a EELV •____________________ •Nový trend - FN a její pokoření dvoukolového prokletí Volby v roce 2007 PCI PS RPR/UMP UDF FN V Hlasy v I. kole v % 4,3 24,7 39,5 10,0 4,3 3,3 Mandáty v % 2,6 32,2 54,2 4,3 0 0,7 • •Dominance UMP na pravici a PS na levici Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • 2007-france-legislative-first Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • 2007-france-legislative-second Volby v roce 2012 PCI PS RPR/UMP MoDem FN V Hlasy v I. kole v % 6,9 29,4 (39,9) 27,2 (34,7) 1,7 13,6 5,5 Mandáty v % 1,7 48,5 (57,7) 33,6 (39,7) 0,4 0,4 3,0 • •Dominance UMP na pravici a PS na levici •Velmi semknuté bloky a vyrovnané síly - ve druhém kole získala levice 50 % a pravice 44 % hlasů (na ostatní zbyly paběrky v podobě necelých 6 %) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strana nebo hnutí 1. kolo 2. kolo Mandátů Podíl mandátů "Macron" 28,21 43,06 308 53,4% gaullisté 15,77 22,23 112 19,4% MoDem 4,12 6,06 42 7,3% PS 7,44 5,68 30 5,2% UDI 3,03 3,04 18 3,1% Nepodrobená Francie 11,03 4,86 17 2,9% PCF 2,72 1,2 10 1,7% FN 13,2 8,75 8 1,4% ostatní 12,9 5,12 32 5,5% Francie 2017 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 2017/1. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 2017/2. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Australský AV v praxi •Až do I. světové války soupeření labouristů a pravice, pak agrární krize ohrožující pravici > změna z FPTP na AV •Zavedení AV – nástup farmářské strany, stojící mezi Lab a Nat, schopné získávat druhé preference od obou •Postupem času došlo k vytvoření tripartismu s bipolárním mechanismem – Lab versus Lib/Nat (dnes rozšířené o regionální uskupení) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Austrálie 2019 Strana/koalice % hlasů mandáty % mandátů Liberal/National Coalition 41,44% 77 50,99% Labor 33,34% 68 45,03% Greens 10,40% 1 0,66% Independents 3,40% 3 1,99% Liberal 27,99% 44 29,14% Liberal National Quennsland 8,67% 23 15,23% National 4,51% 10 6,62% Country Liberal 0,27% 0 0,00% Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentské volební systémy •přímé / nepřímé •Přímé •Jednokolové –FPTP - Mexiko, Island, Bosna a Hercegovina –AV - Irsko, Republika Srbská v BiH –SV – Šrí Lanka •Dvoukolové – celkem skoro 90 zemí –Uzavřené 2. kolo - Francie, Brazílie, Finsko, Rakousko, Česko, Slovensko… – – – – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentské volební systémy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png SYSTÉMY POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ V PRAXI Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systémy poměrného zastoupení •Velká variabilita: –Velikost volebního obvodu –Volební formule (přepočítavácí metody) –Počet skrutinií –Volební klauzule –Prémie –Charakter kandidátky (míra personalizace) •důsledkem je nestejně silná reprezentativita a proporcionalita – SPZ může mít proporční i většinový efekt!!! – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Velikost volebních obvodů •Nejdůležitější proměnná volebních systémů - „district magnitude“ (M) •Označuje počet mandátů, které se rozdělují ve volebním obvodu •3 kategorie volebních obvodů –Malé (2-4) –Střední (5-9) –Velké (10 a více) •Čím menší volební obvody, tím větší disproporcionalita (rozdíl mezi podílem hlasů a podílem mandátů) •Efekt „zrcadlení“ (podíl hlasů = podíl mandátů) nastává s obvody s 20 a více mandáty Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 185. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební formule •Nutná souvislost každého systému poměrného zastoupení (viz rozhodnutí ÚS, díky kterému nyní není možné uskutečnit volby!) •Matematické metody, které slouží k převodu hlasů na mandáty •2 hlavní skupiny: –volební kvóty –volební dělitelé Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 185. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební kvóty •V češtině též „volební číslo“ •V zahraničí – metody nejvyšších zbytků (largest remainder) •2 veličiny –S – celkový počet křesel (seats) –V – celkový počet hlasů (votes) •Obvykle nedokáží rozdělit všechny mandáty a jsou proto doplňovány: –na úrovni obvodu – např. metodou nejvyššího zbytku nebo nejvyššího průměru –na úrovni státní - více skrutinií a další matematické metody Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 190. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kvóty –Q = V / S – • •V = celkový počet platných hlasů v konkrétním volebním obvodu •S = počet mandátů v konkrétním volebním obvodu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební kvóty •Hareova kvóta - Q = V / S •Hagenbach-Bischoffova kvóta - Q = V / (S + 1) •Imperialiho kvóta - Q = V / (S + 2) •posílená Imperialiho kvóta - Q = V / (S + 3) •Hare-Niemeyerova metoda Ss = (Vv x S) / V –Nepočítá ale mandátové číslo, nýbrž přímo počet mandátů, které kandidující strana získá (Ss). Počet hlasů, které strana obdržela ve volbách (Vv), se vynásobí celkovým počtem přidělovaných mandátů a takto získané číslo se vydělí celkovým počtem odevzdaných hlasů. Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 190. Hagenbach-Bischoffova kvóta - příklad 1 strana A strana B strana C strana D strana E součet Hlasů 485 290 140 75 10 1000 Q = 143 3 2 0 0 0 zbytek 56 4 140 75 10 největší zbytek 0 0 1 0 0 Celkem mandátů 3 2 1 0 0 6 Počet mandátů: 6 Počet kandidujících stran: 5 Q = V / (S + 1) Q = 1000 / 7 Q = 143 Hagenbach-Bischoffova kvóta - příklad 2 Počet mandátů: 9 Počet kandidujících stran: 6 Q = V / (S + 1) Q = 1000 / 10 Q = Strana A Strana B Strana C Strana D Strana E Strana F Hlasy 120 240 300 180 40 120 Q = zbytek největší zbytek Celkem mandátů Imperialiho kvóta - příklad 1 strana A strana B strana C strana D strana E součet Hlasů 485 290 140 75 10 1000 Q = 143 3 2 1 0 0 zbytek 110 40 15 75 10 největší zbytek 0 0 0 0 0 Celkem mandátů 3 2 1 0 0 6 Počet mandátů: 6 Počet kandidujících stran: 5 Q = V / (S + 2) Q = 1000 / 8 Q = 125 Imperialiho kvóta - příklad 2 Počet mandátů: 9 Počet kandidujících stran: 6 Q = V / (S + 1) Q = 1000 / 11 Q = Strana A Strana B Strana C Strana D Strana E Strana F Hlasy 120 240 300 180 40 120 Q = zbytek největší zbytek Celkem mandátů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební dělitelé •Metody, které dělí počet hlasů, které strana získala číselnou řadou •Nejvyšší dosažené podíly získávají mandáty •Při použití jsou vždy rozděleny všechny mandáty v prvním skrutiniu na úrovni daného volebního obvodu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební dělitelé •D‘Hondtův dělitel –užívá dělení číselnou od 1; v systému poměrného zastoupení nejpoužívanější; mírně zvýhodňuje silné strany •Imperialiho dělitel –stejný postup jako i D´Hondtova, jen se vynechává dělení číslem 1; výrazně posiluje velké strany •Saint-Lagüeho dělitel –užívá dělení číselnou řadou lichých čísel, tedy 1, 3, 5…;posiluje slabší strany •Vyrovnávací Saint-Lagüeho dělitel –užívá dělení číselnou řadou lichých čísel, ale nezačíná 1, nýbrž odmocninou ze dvou; má smíšený efekt •Dánský dělitel –užívá dělení číselnou řadou 1, 4, 7, 10…; užívá se jen k alokaci kompenzačních mandátů D‘Hondtův dělitel - příklad 1 strana A strana B strana C strana D strana E Hlasů 485 290 140 75 10 dělitel: 1 485 1. 290 2. 140 6. 75 10 dělitel: 2 242,5 3. 145 5. 70 37,5 5 dělitel: 3 161,7 4. 96,7 46,7 25 3,3 dělitel: 4 121,3 72,5 35 18,8 2,5 Celkem mandátů 3 2 1 0 0 Počet mandátů: 6 Počet kandidujících stran: 5 D‘Hondtův dělitel - příklad 2 strana A strana B strana C strana D strana E strana F Hlasů 120 240 300 180 40 20 dělitel: 1 dělitel: 2 dělitel: 3 dělitel: 4 dělitel: 5 dělitel: 6 dělitel: 7 Celkem mandátů Počet mandátů: 9 Počet kandidujících stran: 6 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Uzavírací klauzule •také „volební práh“, „umělý volební práh“ nebo „volební klauzule“ •zákonem stanovené procento hlasů, které musí strany překročit, aby jim přiděleny mandáty •cílem je snížení stranické fragmentace –Nejčastěji 5% (ČR, Slovensko, Německo, Estonsko, Polsko, Chorvatsko, Lotyšsko…), ale i 8% Lichtenštejsko, 10% Turecko, 17% Řecko (1974-1981), 2% Izrael, Dánsko, 3% Španělsko, Řecko … –_____________ •Kromě umělého volebního prahu existuje i přirozený volební práh – udává skutečnou procentuální hranici k zisku poslaneckého mandátu - vzniká v důsledku působení různých faktorů volebního inženýrství Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 200-201. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Charakter kandidátních listin •Kritérium: do jaké míry může volič do kandidátní listiny zasahovat •3 typy kandidátních listin –Přísně vázané kandidátní listiny –Vázané kandidátní listiny –Volné kandidátní listiny – Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 209-10. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nizozemsko •Segmentovaná země •Jeden z nejvíce proporčních systémů vůbec –Jeden volební obvod (M = 150) –Hareova kvóta + metoda nejvyšších průměrů (jen pro hlasy nerozdělené při prvním výpočtu; druhého výpočtu se zúčastňují pouze strany, které získaly aspoň 1 mandát) –Klauzule ve výši - 0,67% • Nizozemsko - rozdělení mandátů (1977-2006) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nizozemsko - volby 2006 mandáty % hlasů % mandátů CDA 41 26,5 27,1 PvdA 33 21,2 21,3 SP 25 16,7 17,3 VVD 22 14,8 14,8 PVV 9 5,9 6 GL 7 4,6 4,8 CU 6 4 4 D66 3 2,.0 2 PvdD 2 1,8 1,3 SGP 2 1,6 1,3 ostatní – 1 – Celkem 150 100 100 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Porovnání podílu hlasů a mandátů 2006 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nizozemsko - volby 2017 podíl hlasů mandátů podíl mandátů VVD 21,0% 33 22,0% PVV 13,1% 20 13,3% CDA 12,4% 19 12,7% D66 12,2% 19 12,7% GL 9,1% 14 9,3% SP 9,1% 14 9,3% PvdA 5,7% 9 6,0% CU 3,4% 5 3,3% PvdD 3,2% 5 3,3% 50+ 3,1% 4 2,7% SGP 2,1% 3 2,0% DENK 2,1% 3 2,0% Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png > Porovnání podílu hlasů a mandátů 2017 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko •nejtypičtější případ tzv. majorizovaného PR •vyšší míra disproporcionality než u relativního většinového systému v USA ! –350 poslanců –50 volebních obvodů (provincie) - velké rozdíly ve velikosti 2 - 34 (velké ale jen Barcelona a Madrid - oba přes 30, zbylé 4-8 mandátů) / + 2 jednomandátové v.o. (Ceuta, Melilla) –D´Hondtův dělitel –3 % klauzule na úrovni provincie • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko - volby do Sněmovny (v % hlasů) 1977 1979 1982 1986 1989 1993 1996 2000 2004 2008 PSOE 29,3 30,4 48,1 44,1 39,6 38,8 37,6 34,2 42,6 43,9 PP 8,2 6,1 26,4 26 25,8 34,8 38,8 44,5 37,7 39,9 PCE/IU 9,3 10,8 4 4,6 9,1 9,6 10,5 5,5 4,1 3,8 CiU 3,7 2,7 3,7 5 5 4,9 4,6 4,2 3,2 3 ERC 0,8 0,7 0,7 0,4 0,4 0,8 0,7 0,8 2,5 1,2 PNV 1,6 1,7 1,9 1,5 1,2 1,2 1,3 1,5 1,6 1,3 CC 0 0 0,0 0,3 0,3 0,9 0,9 1,1 0,9 0,9 UCD 34,4 34,8 6,8 0 0 0 0 0 0 0 ostatní 9 12,8 8,4 18,4 18,9 9 5,6 8,2 7,4 6 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sněmovna mandáty (v %) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko - volby do Sněmovny 2011 > podíl hlasů mandáty podíl mandátů PP 44,60% 186 53,14% IU 6,90% 11 3,14% ERC 1,10% 3 0,86% DiL (CiU) 4,20% 16 4,57% ost. 14,40% 24 6,86% http://parties-and-elections.eu/links.gif Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko - volby do Sněmovny 2015 http://parties-and-elections.eu/links.gif podíl hlasů mandáty podíl mandátů PP 28,70% 123 35,14% PSOE 22,00% 90 25,71% Podemos 20,70% 69 19,71% C´s 13,90% 40 11,43% IU 3,70% 2 0,57% ERC 2,40% 9 2,57% DiL (CiU) 2,30% 8 2,29% ost. 6,30% 9 2,57% http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif http://parties-and-elections.eu/links.gif Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko – volby 2019 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Irsko - jednojmenné přenosné hlasování –166 poslanců voleno ve 41 v.o. po 3-5 mandátech –Strany kandidují buď jednoho nebo více kandidátů - dle své odvahy –Kandidát je zvolen, když naplní tzv. Droopovu kvótu: – Q = H/(M + 1) + 1 –Volební lístek se jmény kandidátů všech stran – volič sestavuje pořadí podle svých preferencí, a to zapsáním číslice od 1 do x –Tolik skrutinií, aby byla obsazena všechna křesla – metody shora (přerozdělování dalších hlasů kandidáta, který už byl zvolen) a zdola (pokud nejsou ještě naplněna místa, nastupuje v podstatě australský systém) –Hlasy jednoho voliče se tak dají používat několikrát, aniž by musel jít znovu k volbám Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Irsko - dolní komora - volby 2011 > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png SMÍŠENÉ VOLEBNÍ SYSTÉMY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Smíšené volební systémy •Kombinace proporčních a většinových systémů pro volby do jediné komory •Každý ze systémů musí být zastoupen aspoň v 5 % mandátů •Moderní trend při volebních reformách Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typologie smíšených systémů •Podle vstupů - otázka vzájemného nastavení jednotlivých složek –Závislá kombinace –Nezávislá kombinace –Supersmíšený •Podle výstupů - více odráží konkrétní volební výsledky –Většinové smíšené systémy –Poměrné smíšené systémy –Speciální kategorie - Itálie a Maďarsko Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typologie na vstupu - vztah mezi složkami •Závislá kombinace –Korekce /kompenzace/ (Itálie, Nový Zéland, Skotsko) –Podmíněný systém (Itálie od roku 2006) •Nezávislá kombinace –Koexistence (Senát ve Francii) –Navrstvení (Litva, Andorra, Arménie, Gruzie, Japonsko, J. Korea, Monako) –Fúze (Francie - zastupitelstva nad 3.500 obyvatel) •Supersmíšený –Kombinuje prvky závislé i nezávislé kombinace (Maďarsko) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příklad navrstvení - Litva •Disproporční účinky + nestabilita • •2 složky, 2 hlasy • •141 mandátů –71 v jednomandátových v.o. - absolutní většinový systém: v 1. kole buď absolutní většina nebo aspoň 1/5 všech voličů v případě, že volební účast není aspoň 40 %; jinak 2 nejúspěšnější z 1. kola do 2. –70 PR, 1 volební obvod, 5/7 %, Hare + metoda nejvyššího zbytku, 5 preferenčních hlasů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Litva - volby 2012 • • • • • proporční část většinové obvody celkem podíl hlasů mandáty podíl mandátů mandáty podíl mandátů mandáty podíl mandátů Soc. demokraté 18,4% 15 21,4% 23 32,9% 38 27,1% Vlastenecká unie 15,8% 13 18,6% 20 28,6% 33 23,6% Strana práce 19,8% 17 24,3% 12 17,1% 29 20,7% Právo a spravedlnost 7,3% 6 8,6% 5 7,1% 11 7,9% Liberální hnutí 8,6% 7 10,0% 3 4,3% 10 7,1% Volební akce Poláků 5,8% 5 7,1% 3 4,3% 8 5,0% Cesta odvahy 8% 7 10,0% – 0 7 5,0% Rolnická a zelená unie 3,9% 0 0 1 1,4% 1 0,7% Liber. a centr. unie 2,1% 0 0 – – nezávislí – – 3 4,3% 3 2,1% celkem 100 70 70 140 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Litva 2012 > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příklad korekce - Itálie (1994-2001) •Většinový smíšený systém s částečnou kompenzací •2 úrovně, 2 hlasy •630 poslanců –475 poslanců voleny v jednomandátových obvodech FPTP –155 voleno proporčně v 26 volebních obvodech (2-11 mandátů), 4% klauzule, Hareova kvóta + nejvyšší zbytek – èVýpočet: na úrovni v.o. tzv. efektivní hlasy - součet hlasů odevzdaných pro listinu oproštěný od hlasů pro úspěšné kandidáty ve většinové části navýšený o jeden (hlasy 2. v pořadí + 1) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příklad podmíněného systému - Itálie od r. 2006 (Sněmovna) •Poměrný základ + umělý bonus pro vítěznou formaci •617 poslanců voleno v 26 vícemandátových volebních obvodech (Hareova kvóta + metoda nejvyšších zbytků) •Komplex klauzulí –Samostatná kandidatura nebo v rámci koalice s méně než 10 % - 4 % –V rámci aliance s více než 10 % - aspoň jedna strana s 2 % –Strany menšin na úrovni obvodu min. 20 % –Mandáty jsou rozděleny stranám, které v rámci aliance získaly aspoň 2 % hlasů (neplatí pro první stranu, jež obdrží méně než 2 %) •Prémie pro vítěze - 340 mandátů v případě, že již nemá více na základě přepočtu •13 poslanců voleno separátně - Valle d´Aosta, voliči žijící v zahraničí - Hare + met. nejvyšších zb. • •Klasifikace je sporná: poměrný systém s většinovou prémií versus podmíněný smíšený systém Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Itálie - příklad • • • •Volby 2012 - Poslanecká sněmovna Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Německo - sporný klasifikační případ •Personalizovaný systém poměrného zastoupení (mixed member proportional system) •Celkem 598 křesel •Každý volič má 2 hlasy –1.hlas pro volby v jednomandátových volebních obvodech •systém relativní většiny •299 jednomandátových obvodů –2.hlas pro stranické kandidátky •Druhý hlas je rozhodující – určuje celkový poměr mandátů •Novinka od roku 2013 Německo - volby v roce 2009 volební obvody listina celkem hlasy % Mandáty +/− hlasy % Mandáty +/− mandáty +/− % CDU 13,852,743 32 173 67 11,824,794 27,3 21 −53 194 14 31,2 CSU 3,190,950 7,4 45 1 2,830,210 6,5 0 −2 45 −1 7,2 SPD 12,077,437 27,9 64 −81 9,988,843 23 82 5 146 −76 23,5 FDP 4,075,115 9,4 0 0 6,313,023 14,6 93 32 93 32 15 Linke 4,790,007 11,1 16 13 5,153,884 11,9 60 9 76 22 12,2 Zelení 3,974,803 9,2 1 0 4,641,197 10,1 67 17 68 17 10,9 celkem 43,235,817 299 43,357,542 323 8 622 8 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Německo 2013 • • •Volby ve volebních obvodech • Německo - volby v roce 2013 Volební obvody Kandidátní listiny celkem hlasy v % mandáty hlasy v % mandáty mandáty mandáty v % CDU 37.2 191 34.1 64 255 40.5 CSU 8.1 45 7.4 11 56 8,9 SPD 29.4 58 25.7 135 193 30,5 Linke 8.2 4 8.6 60 64 10.2 Zelení 7.3 1 8.4 62 63 10.0 FDP 2.4 0 4.8 0 0 0 AfD 1.9 0 4.7 0 0 0 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png VZTAH VOLEBNÍHO A STRANICKÉHO SYSTÉMU A JEJICH VLIV NA VLÁDNUTÍ - SHRNUTÍ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vztah volebního a stranického systému •Odborníci se shodnou na tom, že účinky volebního systému na stranický systém existují, neshodnou se však na intenzitě •Duvergerův mechanický a psychologický efekt •Sartoriho pohled na strukturovanost stranického systému a sílu volebního systému –strukturovaný stranický systém znamená, že voliči volí strany, ne osobnosti –zásadní je i role voličského rozptylu versus voličských bašt (především FPTP) –klíčové je nastavení proměnných, které ovlivňují proporčnost volebního systému •Otázka personalizace voleb pro fungování stranického systému Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický systém a vládnutí •spor reprezentativity a efektivity vládnutí •koaliční chování – koaliční a „vyděračský“ potenciál •„přímá volba“ premiéra versus nejistota, kdo získá post ministerského předsedy •postavení premiéra (a hlavy státu) dle ústavy a dle síly v rámci strany, resp. vládní koalice •institucionální nastavení •opozice a alternace u moci • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Okruhy ke zkoušce •Politické strany – jejich vymezení, typy a funkce, vznik a vývoj politických stran. •Koncept konfliktních linií (příklady zemí, linií a stran). Nové typy politických strana a diskuse o nich. •Stranické systémy – jejich definice, skladebné prvky a hlavní vysvětlující proměnné. •Stranické systémy bez svobodné soutěže a se svobodnou soutěží. •Sartori a stranické systémy. Formát a mechanismus, relevantní strany. Kritika Sartoriho pojetí. •Většinové volební systémy, jejich dělení a účinky (příklady). •Poměrné volební systémy, jejich hlavní proměnné a účinky (příklady). •Smíšené volební systémy a volební inženýrství (příklady).