Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
PŘECHOD K DEMOKRACII V ČESKOSLOVENSKU A ČR. KONSOLIDACE DEMOKRACIE


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Přechody k demokracii:
několik obecných poznámek
•Charakter (povaha) nedemokratického režimu
–Totalitní / posttotalitní / autoritářský
–Kitschelt: patrimoniální, byrokraticko-autoritářský a národně konsensuální komunismus
•Typologie ukončení režimů
–Aktéři a strategie: pakt, vnucení, reforma, revoluce
–Aktéři a tempo: posílení demokratizace, přechod revolučním bojem, přechod transakcí, přechod
zlomem
–Shrnutí: sjednaný p., p. kolapsem, p. sebevyloučením
•Etapy přechodu
–přípravná, rozhodující, uvykací
–liberalizace, demokratizace
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Československo pohledem
teorie a praxe přechodů
•Charakter (povaha) nedemokratického režimu
–Linz, Stepan: „zamrzlý posttotalitarismus“
–Kitschelt: byrokraticko-autoritářský
•Typologie ukončení režimů
–Huntington: přesun (kooperace)
–Karlová, Schmitter: reforma
–Linz, Stepan (Kunc, Dvořáková): kolaps
–Novák: vynucený přechod masovou mobilizací, opozičními silami a mezinár. událostmi
–Szomolányi, Civín, Mrklas: kombinace kolapsu a jednání

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Otevření čs. přechodu
•Nástup M. Gorbačova v SSSR - 1. signál
•Reformy v Maďarsku, Polsku, podzim 1989 v NDR
•Drobné změny i v ČSSR: mírné ekonomické reformy, zmírnění tlaku na kulturu, kritické příspěvky v
médiích, růst dynamiky opozičního hnutí (nové iniciativy, masovější protesty, Několik vět…)
•Klíčová událost - 17. listopad 1989 - studentské shromáždění
•Příčiny kolapsu:
–Machonin, Tuček: stagnace až regrese ekonomického, technologického a kult. vývoje
–Vodička: motivační krize
–Možný: proměna soc. statutu rodiny („rodinná kolonizace státu“)

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Aktéři a fáze čs. přechodu
•Umírnění z obou „táborů“
–Antiautoritáři: OF, VPN - antistranická a antihierarchická uskupení, krizové štáby
–Malá část pragmatické (nikoli reformistické!) elity odcházejícího režimu
–Osobnosti: Havel, Čalfa
•Prolnutí fáze liberalizace a demokratizace
•Strategie aktérů se formovala až v průběhu tranzice

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Klíčové body čs./č. přechodu
•
■Občanské fórum - vznik, vývoj a rozpad
■Ekonomická reforma
■Státoprávní spory a rozpad federace
■Ústava a zákonodárství
�

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 1990
Výsledek obrázku pro volby 1990
•Triumf OF
•Dále: KSČ, KDU, HSD-SMS
Slovensko
Vítězství VPN
Dále: KDH, KSČ, SNS, Spolužití

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Tři fáze přechodu k demokracii
1.Liberalizace
2.Demokratizace
3.Konsolidace

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Fáze konsolidace
•Zvýšení akceptace pravidel
•Institucionalizace postupů
•Upevnění institucionálních struktur
•
•Klaus von Beyme (1996): „Konsolidaci je možno považovat za ukončenou tehdy, jestliže všechny
relevantní skupiny akceptují pravidla hry.“

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Faktory ovlivňující proces konsolidace
•Hospodářský kontext
•Mezinárodní souvislosti
•Konfliktní linie ve společnosti
•Regionální kontext

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Úrovně konsolidace
–Konstituční k.
–K. systémů zájmových skupin a pol. stran
–K. poměrů u neformálních, nepřímých aktérů (armáda, podnikatelé…)
–K. občanské společnosti

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Konsolidace české demokracie (2002)
rovina
stav
konstituční
ano, s výjimkou některých souvisejících bodů (zj. volební systém)
přímí aktéři
spíše ano, zejména politické strany, u zájmových skupin existuje několik zásadních problémů
nepřímí aktéři
napůl, obtížná měřitelnost (např. výzkumy signalizují zvyšující se důvěru armádě)
občanská společnost
trvá nejdéle, zdaleka není ukončena, výzkumy potvrzují vzrůstající pol. participaci občanů

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Konsolidace české demokracie (2021)
rovina
2017
konstituční
napůl (přímá volba prezidenta, přímá demokracie, volební systém…)
přímí aktéři
ne, strany ani zájmové skupiny nejsou konsolidované
nepřímí aktéři
ne (např. velcí ekonomičtí hráči vstupují přímo do politiky a vlastní média)
občanská společnost
napůl, stále není ukončena, vše nasvědčuje vzrůstající pol. participaci, co covid ?

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Konsolidace české demokracie - srovnání
rovina
2002
2021
konstituční
Ano
1/2
přímí aktéři
Ano
Ne
nepřímí aktéři
1/2
Ne
občanská společnost
Ne
1/2
Celkem
2,5
1

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Základní rizika plynoucí
z tohoto stavu
•Vládní a politická nestabilita
•Neexistence konsenzu ve směřování země
•Politický radikalismus
•Politická neodpovědnost
•Svévole ústavních činitelů či (ne)formálních politických aktérů
•Fragmentace společnosti, stranického systému, potažmo celého politického
•Selhávání státu v krizových situacích
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
ÚSTAVA ČR: VZNIK, VÝVOJ, ZÁKLADNÍ PRINCIPY; DĚLBA MOCI


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Ústavní vývoj 1989-1992
•listopad 1989 - vypuštění článků o vedoucí úloze KSČ, NF a marxismu-leninismu è základní
předpoklad pro politický pluralismus
•únor 1990 - zásadní proměna podoby parlamentu: zkrácení volebního období (cesta ke svobodným
volbám), zakotvení institutu volného poslaneckého mandátu
•červen 1990 - první svobodné parlamentní volby do obou komor FS a obou republikových národních rad
•leden 1991 - přijetí Listiny základních práv a svobod (později recipována do právního řádu
samostatné ČR)
•červenec 1991 - ústavní zákon o referendu jako možná cesta k vyřešení státoprávních sporů / nebylo
využito
•červen 1992 - druhé parlamentní volby
•září 1992 - SNR schvaluje Ústavu SR, která ji prohlásí za svrchovaný a suverénní stát
•25.11.1992 - FS přijímá ústavní zákon o zániku čs. federace
•16.12.1992 - ČNR přijímá Ústavu ČR

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Ústavní vývoj 1993-2022
•1.1.1993 - vznik České republiky - Ústava se stává základním zákonem a v ní zakotvené instituce,
jsou-li ustaveny, přebírají své funkce
•září 1995 - zákon o volbách do Parlamentu ČR - cesta k naplnění Senátu
•1996 - volby do PS a Senátu
•1997 - ústavní zákon o zřízení VÚSC (krajů) - naplněn v roce 2000
•březen 1998 - zákon o zkrácení volebního období do PS coby řešení vládní krize z konce roku 1997
•1998-2002 - pokusy o zásadnější reformy ústavy a volebního systému končí nezdarem - výsledkem je
stávající podoba volebního systému do PS
•2002 - ústavní zákon o referendu v otázce přistoupení ČR k EU
•2003 - naplnění Nejvyššího správního soudu
•2009 – Ústavní soud „ruší“ předčasné volby
•2012 – změna způsobu volby prezidenta republiky

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Okolnosti vzniku Ústavy ČR
•Prof. Jan Filip
•Ústava nevznikla v důsledků vítězství v revoluci nebo ve válce, ani v důsledku porážky; nebyla ani
důvodem demokratizace
•Vznikla jako pragmatické řešené složité státoprávní a politické situace
•Nebyla výsledkem tužeb, ani aspirací – a dokonce vznikla v době, kdy se teprve hledala idea české
státnosti
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Proces přijímání Ústavy ČR
•Ustavení dvou komisí
–Vládní (předseda – V. Klaus, místopředseda – J. Kalvoda, sekretář – C. Svoboda, členové: F.
Šedivý, J. Vlach, V. Cepl, D. Kroupa, V. Benda, V. Peřich, J. Litomiský, M. Výborný, V. Novotný, M.
Sylla, P. Zářecký, D. Hendrych)
–Parlamentní – komise předsednictva ČNR (M. Benda, J. Bílý, P. Hirsch, A. Hrazdíra, I. Janů, H.
Marvanová, I. Mašek, J. Ortman, J. Payne, A. Röschová, V. Sochor, M. Uhde, J. Vik)
•Návrhy politických stran a hnutí – některé ve formě tezí, jiné kompletní: ČSSD, Levý blok,
LSU-ČSS, OH, Koruna česká
•Při projednávání převažovala “většinová” strategie vládní koalice – návrhy opozice byly
diskutovány jen s ohledem na nutnost její podpory
•Naprosto zásadní vývoj mnoha míst ústavy – často téměř protiklad počáteční úpravy

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Základní sporné body
•Bikameralismus – velká škála řešení:
–hayekovská představa o zvláštní působnost (Senát – soukromé právo; Sněmovna – veřejné právo)
–regionální Senát tvořený přednosty okresních úřadů
–Senát projednávající jen ústavní zákony a zákony z čl. 40 platné Ústavy
–Prozatímní Senát tvořený poslanci FS
•pravomoc PS samu sebe rozpustit
•trestní parlamentní řízení proti ministrům
•volební systémy do obou komor
•3/5 versus nadpoloviční většina pro ústavní zákony
•územní samospráva - zemské uspořádání – zemské zákonodárství
•spor o přímou demokracii – referenda
•Listina základních práv a svobod

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vliv historických a zahraničních ústavních textů
•zásadní návaznost na ústavní listinu z roku 1920
•málo patrný je i vliv ústavy z roku 1960, resp. její federalizační  novely z roku 1968 –
konstrukce Ústavního soudu
•španělská ústava – pravidla pro jednání společné schůze obou komor
•tzv. malá polská ústava – rozlišení hlasování o návrzích zákonů , které Senát zamítl nebo vrátil
s pozměňovacími návrhy
•Francie a USA – parciální obnova Senátu po 1/3
•Německo a Polsko – vztah komor v ZD procesu

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Základní ústavní a politické principy
•svrchovanost lidu a reprezentativní demokracie
•dělba moci - parlamentarismus – klasického republikánského typu s prvky racionalizace; dualismus
jednotlivých složek moci
•jednotný (unitární) stát
•právní stát (vláda práva); ústavnost - silná pozice Ústavního soudu
•lidská práva – Listina
•většinový princip a ochrana menšin
•volná soutěž politických stran
•odmítnutí násilí jako prostředku politiky
•územní a profesní samospráva

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
ČESKÝ PARLAMENTARISMUS


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Základní charakteristiky
českého parlamentarismu
•Vladimír Klokočka a Giovanni Sartori
Øklasický republikánský parlamentarismus s některými drobnými racionalizačními opatřeními a nově
též prezidiálními rysy
Øparlamentarismus s převahou parlamentu
•Bikameralismus
•Pozitivní parlamentarismus
•Parlament pracovního typu
•Parlamentarismus spojený s multipartismem polarizovaného typu a bez dominantní politické strany
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Základní fakta o Parlamentu ČR
•Dvoukomorový parlament
–návaznost na tradici Rakousko-Uherska a I. republiky s významnými odlišnostmi:
1.odlišné role a funkce obou komor,
2.odlišná délka mandátu,
3.odlišné volební systémy.
•Jednání obou komor se řídí vlastními jednacími řády, které mají formu zák

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Základní funkce Parlamentu ČR
•Kontrolní
•Reprezentační
•Legislativní
•Kreační
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Reprezentační role
•vychází z převažujícího zastupitelského charakteru českého  ústavního a politického systému
•obě komory reprezentují všechny voliče
•reprezentace je odlišná jen v důsledku rozdílných volebních systémů a termínů voleb
•svoji roli hraje i obměňování 1/3 senátorů každé dva roky

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Kreační pravomoci PČR
•Z Ústavy:
–PS - návrh na jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ prezidentovi republiky
–Senát - souhlas se jmenováním soudců ÚS
–Dále:
•veřejný ochránce práv a jeho zástupce - volí PS z návrhů prezidenta a Senátu
•mediální rady
•Pozemkový fond, členové NKÚ, Úřad na ochranu osobních údajů...

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Kontrolní funkce PČR
•Klíčová je kontrolní funkce vůči složkám výkonné moci - zejména vládě, částečně i prezidentovi
republiky
èPoslanecká sněmovna - vláda ČR; zpravodajské služby
èSenát - prezident republiky
èobě komory - pravomoci v oblasti bezpečnosti státu

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Legislativní proces v PS


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Poslanecká sněmovna a
vláda ČR
•Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně
Øodpovědnost se projevuje zejména v hlasování o důvěře / nedůvěře (vyšší kvorum - projev
racionalizovaného parlamentarismu)
vjednání o důvěře probíhá do 30 dnů od jmenování vlády, a to vždy
vvláda může také sama požádat o vyslovení důvěry, a to buď samostatně nebo v souvislosti s návrhem
zákona
vnávrh na vyslovení nedůvěry může podat nejméně 50 poslanců

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Kontrolní mechanismy
Sněmovny vůči vládě
•vyjádření důvěry / nedůvěry
•doporučení vládě
•schvalování státního rozpočtu - klíčové politikum - může podat jen vláda, a to nejpozději 3 měsíce
před začátkem rozpočtového roku - zvláštní procedura trojího čtení
•schvalování státního závěrečného účtu
•interpelace
•právo požadovat informace a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních úřadů
•účast ministrů či jejich náměstků na zasedání výborů PS (platí i pro Senát)
•vyšetřovací komise PS

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Parlament ČR a prezident
•prezident je neodpovědný, nikoli však absolutně - výjimkou je možnost stíhat prezidenta pro
velezradu, a to před ÚS na základě žaloby Senátu (čl. 65 Ústavy ČR)
•obě komory se mohou navíc usnést, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad;
jeho pravomoci jsou pak převedeny na předsedu vlády a předsedu PS, příp. Senátu

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Pravomoci PČR v oblasti
bezpečnosti státu
•obě komory mají rovnocenné postavení:
–vyhlášení válečného stavu
–souhlas s vysláním či pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR
–souhlas s účastí ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem
–souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území státu
•
–PS také kontroluje zpravodajské služby (BIS, VOZ, NBÚ)

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
PREZIDENT REPUBLIKY VLÁDA


Ústavní postavení prezidenta republiky
•Bez kontrasignace
•Jmenuje a odvolává premiéra a členy vlády
•Svolává zasedání PS
•Rozpouští PS
•Jmenuje soudce ÚS
•Jmenuje předsedu a mpř. NS
•Suspenzivní právo veta
•Podepisování zákonů
•Jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ
•Jmenuje členy Bankovní rady ČNB
•Odpouští a zmírňuje tresty
•S kontrasignací
•Sjednávání a ratifikace mez. smluv
•Zastupuje stát navenek
•Vrchní velitel ozbrojených sil
•Státní vyznamenání
•Pověřuje a odvolává ved. zast. misí
•Vyhlašuje volby do PS a Senátu
•Jmenuje a povyšuje generály
•Přijímá ved. zast. misí
•Jmenuje soudce
•Uděluje amnestii
•Volen přímo na 5 let (možno dvakrát za sebou)
•Hlava státu, z výkonu funkce není odpovědný, neodvolatelný
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Politická pozice prezidenta republiky
•Tradičně podstatně silnější
•Tzv. Hrad – neformální občanská a politická autorita, resp. Intelektuálně-zájmové mocenské
uskupení
•Hledání vztahu k politickým stranám, vládě a veřejnosti
•Otázka způsobu volby prezidenta
•
•Prezidenti samostatné ČR
•1993-2003 Václav Havel (poprvé zvolen bez větších problémů, znovuzvolen těsnou parlamentní
většinou)
•2003-2013 Václav Klaus (poprvé zvolen až ve 3. kole 3. volby, podruhé ve 3. kole 2. volby)
•2013-… Miloš Zeman (první a druhý přímo volený prezident, zvolen  vždy ve 2. kole)

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Prezident republiky a
Vláda ČR
•Komplikované vztahy
–legitimita rozdílného typu
–mocenské zápolení: stranická politika, „kohabitace“ po česku, zahraniční politika…
–odlišný typ pravomocí
–odlišné kontrolní mechanismy
–brzdy a protiváhy:
•výběr a jmenování premiéra,
•kontrasignace,
•prezidentské veto,
•společné kreační pravomoci,
•žaloba k ÚS…
–
–

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vláda ČR - základní informace
•vrcholný orgán výkonné moci
•skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů (počet není nikde stanoven)
•odpovědna Poslanecké sněmovně
•premiér jmenován prezidentem a na jeho návrh jsou jmenováni i odvoláváni ostatní členové vlád
•do 30 dnů od jmenování předstupuje před PS se žádostí o důvěru
•vyslovení důvěry / nedůvěry
•premiér - demise do rukou prezidenta; ostatní členové ji podávají prostřednictvím premiéra
•vláda rozhoduje ve sboru (nadpoloviční většinou všech členů)
•ministerstva a jiné úřady lze zřídit jen zákonem

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Postavení premiéra
•kontinentální typ parlamentarismu s rozhodující rolí parlamentu, v našem případě zejména
Poslanecké sněmovny
•kolísá mezi:
–primus inter pares (jestliže se vláda usnese podat demisi, musí se podřídit)
–prvního mezi nerovnými (demise premiéra = demise celé vlády)
•přesto někteří premiéři byli skutečně dominantní:
–Klaus I
–Zeman
–Babiš I/II
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Čeští premiéři
Počet dní v úřadu
Pořadí
Václav Klaus
ODS
1828
1.
Josef Tošovský
nestr
218
Miloš Zeman
ČSSD
1460
3.
Vladimír Špidla
755
7.
Stanislav Gross
274
Jiří Paroubek
498
8.
Mirek Topolánek
ODS
997
6.
Jan Fischer
nestr
461
Petr Nečas
ODS
1109
5.
Jiří Rusnok
nestr/SPOZ
219
Bohuslav Sobotka
ČSSD
1427
4.
Andrej Babiš
ANO2011
1472
2.
Petr Fiala
ODS
123
ODS
4057
ČSSD
4414
ANO2011
1472
nestr
898

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vlády České republiky 1992-2006
1
1992/96
ODS + KDU-ČSL + ODA + KDS
Václav Klaus
105
9:3:3:2
Minimální vítězná koalice s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, minimální vítězná
ideologicky propojená koalice
2
1996/7
ODS + KDU-ČSL + ODA
Václav Klaus
99 (100)
8:4:4
Menšinová koaliční
3
1997/8
US + KDU-ČSL + ODA
Josef Tošovský
(dův. 123)
---
Menšinová polopolitická (poloúřednická) koaliční s časově omezeným mandátem
4
1998-2002
ČSSD
Miloš Zeman
74
20
Menšinová jednobarevná
5
2002/4
ČSSD + KDU-ČSL + US
Vladimír Špidla
101
11:3:3
MVK s nejmenším počtem mandátů, MVK s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, MVK ideologicky
propojená
6
2004/5
ČSSD + KDU-ČSL + US
Stanislav Gross
101
11:3:3
totéž
7
2005/6
ČSSD + KDU-ČSL + US
Jiří Paroubek
101
12:3:3
totéž

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vlády České republiky od roku 2006
8
2006/7
ODS
Mirek Topolánek
81
15 (9/6)
Menšinová jednobarevná – nedostala důvěru PS
9
2007/9
ODS + KDU-ČSL + SZ
Mirek Topolánek
100 (+2)
8:4:4
Menšinová koaliční (resp. MVK s nejmenším počtem mandátů, progr. vzdáleností, ideologicky propojená
koalice)
10
2009/10
(ODS + ČSSD + SZ)
Jan Fischer
(dův. 156)
17
Vláda odborníků - nestraníků s širokou politickou podporou (původně s jasným dočasným mandátem -
půdorys VK)
11
2010/13
ODS + TOP09 + VV (Lidem)
Petr Nečas
118
6:5:4 (+1)
MVK s nejmenší programovou vzdáleností, ideologicky propojená
12
2013
?
Jiří Rusnok
93
?
Vláda odborníků (prezidentský kabinet) - nedostala důvěru
13
2013-17
ČSSD + ANO2011 + KDU-ČSL
Bohuslav Sobotka
111
8:6:3
MVK s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, ideologicky propojená
14.
2017-18
ANO2011
Andrej Babiš
78
15
Menšinová jednobarevná - nedostala důvěru PS
15.
2018-21
ANO2011 + ČSSD
Andrej Babiš
93
10:5
Menšinová koaliční
16.
2021-…
ODS + TOP09 + KDU-ČSL + Piráti + STAN
(Spolu + PirStan)
Petr Fiala
108
6 : 2 : 3 : 3 : 4 (11 : 7)
MVK s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, minimální vítězná ideologicky propojená
koalice/nadbytečná koalice

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Typy vlád
•Převažují vlády koaliční - z toho 7 MVK, 3 menšinové
•Zastoupeny jsou i jednobarevné kabinety, pouze 1 však získal důvěru
•Specifický typ představují vlády Tošovského, Fischera, Rusnoka
•Během 29 let se vystřídalo 16 vlád a 13 premiérů
•ČR se nijak zásadně nevymyká kontinentálnímu průměru, nadprůměrná je však variabilita vlád
Většinové vlády
Menšinové vlády
Celkem
Koaliční vlády
7
3
9
Jednobarevné vlády
-
3
3
Specifické případy
(2)
(1)
3
Celkem
7 (9)
6 (7)
16

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY V ČESKÉ REPUBLICE


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby v České republice
•Prezident republiky 2023, 2028
•Poslanecká sněmovna 2025, 2029 (?)
•Senát 2022, 2024, 2026, 2028
•Zastupitelstva krajů 2024, 2028
•Zastupitelstva měst a obcí 2022, 2026
•Evropský parlament 2024, 2029

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volební systémy v Česku - základní přehled
Většinový dvoukolový s uzavřeným
2. kolem
Senát
Prezident republiky
Poměrného zastoupení listinného typu
Poslanecká sněmovna
2 skr., Imperialiho kvóta, M = 5-26, 5 % (pro koalice 8 a 11 %), 4 pref. hlasy
Zastupitelstva obcí
1 skr., 5 %, M = 6-65, ingerence ZO, panašování
Zastupitelstva krajů
1 skr., modifikovaný D´Hondt,
M = 45-65, 4 pref. hlasy
Evropský parlament
1. skr., D´Hondt, M = 21, 2 pref. hlasy

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volební systém do Senátu
•Většinový princip vyplývá z ústavy
•Dvoukolový většinový – absolutní většina (při volbách ZD tělesa prakticky neužívaný) ►►častá
negativní volba ve druhém kole
•Efekty:
–Posilování „nezávislých“ a středových kandidátů, kteří „nejméně vadí“ – částečná relevance jinak
nerelevantních stran
–Vcelku překvapivě výrazně podléhá dobovým náladám (viz 4K 2000, ODS 2006, ČSSD po roce 2010)
–Posilování osobností a kandidátů s populárním povoláním (lékaři, učitelé…)
–Výrazné oslabování extremistů

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volební systém do Poslanecké
sněmovny do roku 2000
•Základní proměnné
–velké volební obvody – jen (průměr 25 mandátů)
–dvě skrutinia
–Hagenbach-Bischoffova kvóta
–5% klauzule (7 pro 2 strany, 9 pro 3 a 11 pro vícestranné koalice) - jediná proměnná omezující
proporcionalitu
–4 preferenční hlasy (10 % hranice pro posun)
•Efekty
–Vysoká míra proporčnosti
–Nefavorizoval vítěznou stranu ani strany silnější, naopak svojí silnou proporcionalitou posiloval
postavení malých stran - napomáhal vládní nestabilitě a neakceschopnosti
–Posilování postavení antisystémových formací (KSČM, SPR-RSČ)
–Nízká personalizace
–Volilo se v neexistujících krajích


1992
1996
1998

%
křesla
%
křesla
%
křesla
ČSSD
6,5
16
26,4
61
32,3
74
ODS
29,7
76
29,6
68
27,7
63
KSČM
14
35
10,3
22
11
24
KDU-ČSL
6,3
15
8,1
18
9
20
US-DEU
0
0
0
0
8,6
19
SZ
0
0
0
0
1,1
0
SPR-RSČ
6
14
8
18
3,9
0
ODA
5,9
14
6,4
13
0
0
LSU
6,5
16
0
0
0
0
HSD-SMS
5,9
14
0
0
0
0

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Reforma volebního systému
2000/2001
•2000 - změna většiny základních parametrů:
–35 volebních obvodů (5-8 mandátů)
–Modifikovaný D´Hondt (od 1,42)
–Aditivní kvorum
–Jiný způsob financování stran – větší podíl za mandáty než za získané hlasy
•Podle modelových propočtů by systém vedl k zisku absolutní většiny mandátů pro jednu stranu – ODS
v roce 1996 a ČSSD v roce 1998
•1999-2001 – velká diskuse mezi odbornou veřejností
–Pro reformu: Miroslav Novák, Petr Fiala, Miroslav Mareš, Michal Kubát, Tomáš Lebeda…
–Proti reformě: Michal Klíma, Jiří Kunc, Vladimíra Dvořáková, Karel Vodička, Vojtěch Šimíček, Jan
Filip, Jiří Pehe…
•2001 - reformu zastavil Ústavní soud – na návrh prezidenta zrušil většinu jejích výsledků

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Reforma volebního systému
2007/2008
•Kýžené efekty:
–Vyšší proporcionalita (zejména pro menší strany)
–Větší odstup v zisku mandátů pro první a druhou stranu („bonus pro vítěze“)
•Tři návrhy paragrafového znění do PS
1.175 křesel ve 14 krajích za pomoci St.-Lague + 25 křesel celostátní úroveň - nejsilnější strana
d´Hondt, ostatní St.-Lague/dánský dělitel
2.Kraje se spojují do NUTS II, tam Hagenbach-Bischoff/Hare, zbývající mandáty získává vítězná
strana
3.Distribuce mandátů na celostátní úrovni, d´Hondt, část mandátů - tzv. degresivní bonus (max. 10
křesel pro vítěze)
–
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volební systém do roku 2021
•Kompromisní podoba po pádu volební reformy
•Hybrid
–14 volebních krajů – nesrovnatelná velikost (5-25 mandátů) a tudíž zcela odlišné až protikladné
efekty – viz výsledky letošních voleb
•Jediné skrutinium
•D´Hondt
•Aditivní kvorum zůstalo
•4 preferenční hlasy – od voleb 2010  5 % hranice pro posun na kandidátce
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2002
ČSSD
30,2
70
35
ODS
24,47
58
29
KSČM
18,51
41
20,5
Koalice
14,27
31
15,5
>
Propad hlasů: 12,55 %

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2006
ODS
35,38
81
40,5
ČSSD
32,32
74
37
KSČM
12,81
26
13
KDU-ČSL
7,22
13
6,5
SZ
6,29
6
3
Propad hlasů: 5,98 %
>

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2010
ČSSD
22,08
56
28
ODS
20,22
53
26,5
TOP 09
16,7
41
20,5
KSČM
11,27
26
13
VV
10,88
24
12
Propad hlasů: 18,85 %
>

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2013
Propad hlasů: 12,62 %
ČSSD
20,45
50
25
ANO 2011
18,65
47
23,5
KSČM
14,91
33
16,5
TOP 09
11,99
26
13
ODS
7,72
16
8
Úsvit
6,88
14
7
KDU-ČSL
6,78
14
7
>

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2017
Propad hlasů: 6,29 %
ČSSD
7,27
15
7,5
ANO 2011
29,64
78
39
KSČM
7,76
15
7,5
TOP 09
5,31
7
3,5
ODS
11,32
25
12,5
SPD
10,64
22
11
Piráti
10,79
22
11
STAN
5,18
6
3
KDU-ČSL
5,8
10
5

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Rozhodnutí Ústavního soudu
z února 2021
•Zrušení:
–způsobu distribuce mandátů mezi kraje
–metody přepočtu hlasů na mandáty (D´Hondt)
–tzv. aditivního kvóra pro koalice
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Nový volební systém
–kraje zůstaly
–místo dělitele kvóta
»konkrétně Imperialiho
–dvě skrutinia
–nová kvóra pro volební koalice
–
–kýžený efekt: vyšší míra proporcionality (zvláště pro velmi malé strany), konec diskriminace
koalic
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2021
Propad hlasů: 19,91 %
Spolu
27,79
71
35,5
ANO 2011
27,12
72
36,0
Piráti-STAN
15,62
37
18,5
SPD
9,56
20
10,0
Přísaha
4,68
0
0
ČSSD
4,65
0
0
KSČM
3,60
0
0
TSS
2,76
0
0

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
POLITICKÉ STRANY A STRANICKÝ SYSTÉM DO ROKU 2010


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Socioekonomická linie transformace
•Ekonomická reforma
–klíčové dělítko české politické scény od roku 1990 (1991) – střet o rychlost a rozsah uvnitř OF
–personálně Václav Klaus versus Valtr Komárek – lídři ODS a ČSSD ve volbách 1992
–Koncept tzv. lidového kapitalismu, včetně kupónové privatizace, stál u zrodu občanské pravice –
ODA a ODS
–ODS – pokus o vytvoření historicky první catch-all party napravo od středu
•Související střet o podobu politiky uvnitř OF – strany versus hnutí (politická versus nepolitická
politika) - ODS versus OH

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Socioekonomická linie transformace
•Volby 1992 – česko-slovenský střet o reformu a státoprávní uspořádání – kombinace socioekonomické
a nacionalistické linie - vítězství odlišných konceptů v obou republikách à à rozpad společného
státu
•Vznik středopravicové vlády Václava Klause
•1993-96 – vzestup levicové alternativy v podobě ČSSD v čele s Milošem Zemanem (radikální kritika)
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Socioekonomická linie transformace
•Volby 1996 a 1998 – střet o další pokračování ekonomické transformace a zejména jejího sociálního
rozměru à à „standardní“ střet levice versus pravice – unikát v rámci SVE
•Základní dualita ČSSD versus ODS – narušena jen opozičně-smluvní spoluprací obou stran
•Volby 2002 – střet o sociální stát, ale ve stínu tzv. opoziční smlouvy – vítězství ČSSD, která se
od této smlouvy distancovala
•Volby 2006 – volba podle „peněženky“ + silná personalizace à à silná bipolarizace
•Volby 2010 - odklon od bipolarizace - issue „staré versus nové strany“ (několikanásobná protestní
volba) + růst významu socioekonomické konfliktní linie à protichůdné trendy

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Konfliktní linie levice versus pravice (stát/trh)
•V letech 1996 až 2008 (2010) - naprostá dominance – základní dualita politické scény
•Postupně se naplňovala obsahem:
–„třídní“ rozměr
–voličská jádra + potenciální voliči
–2010 a 2013 - významné snížení role
–střety o středové voliče:
•ve volbách do PS až do roku 2006 výrazně úspěšnější ČSSD
•2006 - velký úspěch ODS
•2010 - úspěch nových stran, velké ztráty ČSSD a ODS
•2013 - úspěch nových stran, další ztráty - zejména ODS a nově i TOP09
•
•
•
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Další linie
•Zahraniční politika
•Postmaterialismus
•Církev – stát (náboženství a morálka – sekularita a tolerance)
•Libertarianismus – autoritarianismus
•Město – venkov
•Protestní volba - „staré versus nové strany“
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Postoje voličů ve dvou hlavních hodnotových dimenzích (ČVS 2006)


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
POLITICKÉ STRANY A STRANICKÝ SYSTÉM PO ROCE 2010


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
STRANICKÝ SYSTÉM 2010-2013


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2010
Strana
% hlasů
mandáty
% mand.
ČSSD
22,08
56
28
ODS
20,22
53
26,5
TOP 09
16,7
41
20,5
KSČM
11,27
26
13
VV
10,88
24
12
KDU-ČSL
4,36
-
-
SPOZ
4,33
-
-
Suverenita
3,67
-
-
SZ
2,44
-
-
DSSS
1,14
-
-
Propad hlasů
18,85 %
Celková volatilita
39 %
Vnitrosystémová
22 %
Vněsystémová
17 %
Vnitrobloková
37 %

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Formát stranického systému
•Přetrvává multipartismus bez dominantní strany (Blondel)
•Přetrvává 5 relevantních stran à umírněný pluralismus (Sartori)
•
•Multipolarismus
–dva hlavní póly: ČSSD a ODS
–dva vedlejší: KSČM a KDU-ČSL (ta však poprvé skončila mimo PS)
–nové strany: TOP09 (vnitrobloková), VV, SPOZ, Suverenita (vněsystémové)

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Mechanismus - ideologická
polarizace
•Velký distanc mezi ČSSD a ostatními stranami způsobil izolaci sociální demokracie a její odchod do
opozice, ačkoli vyhrála volby
•Krajní póly stále představují KSČM a ODS à relativně velká ideologická vzdálenost
•Antisystémová KSČM
•Nadějné perspektivy středového populismu
•Náznaky pravicového populismu

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vládnutí
•Nová situace
–jednoznačně většinová vláda - poprvé od roku 1996
–soudržnost, stabilita a akceschopnost se nedostavily; VV se rozpadly do dvou frakcí
–kompromisy v podobě ústavní reformy (přímá volba prezidenta), daňové reformy razantně zvyšující
daňové zatížení
–vláda přesto nevydržela celé volební období
•Rusnokova vláda - nový typ - „prezidentský“ kabinet

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Situace a vývoj v jednotlivých stranách
•ČSSD – odchod Jiřího Paroubka, stranu přebírá Bohuslav Sobotka, rozkol ohledně základního
směřování i postoje vůči MZ přetrvává, celkově spíše posun do středu
•ODS – znovu vládne, uvnitř ale narůstají problémy, série afér a odchodů ministrů, postupná izolace
Petra Nečase, po pádu vlády jeho odchod a provizorium v podobě tandemu Němcová a Kuba
•TOP09 – úspěšné etablování, přímá konkurence ODS – návrat pravicového dualismu, součástí i nástup
STAN
•KSČM – postupně vydělává na propadu ČSSD, vnitřně stabilní
•VV – po vstupu do vlády rozkol a rozpad, faktický zánik
•Ostatní: KDU-ČSL – generační obměna a nový start pod Bělobrádkem; SPOZ neuspěla, ale stala se
můstkem pro nástup MZ; utváření podhoubí pro nové formy populismu ve formě podnikatelských stran –
Babiš, Okamura, Valenta…

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
STRANICKÝ „SYSTÉM“
2013-2017

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2013
Strana
% hlasů
mandáty
% mand.
ČSSD
20,45
50
25
ANO 2011
18,65
47
23,5
KSČM
14,91
33
16,5
TOP 09
11,99
26
13
ODS
7,72
16
8
Úsvit
6,88
14
7
KDU-ČSL
6,78
14
7
SZ
3,19
-
-
ČPS
2,66
-
-
Svobodní
2,46
-
-
SPOZ
1,51
-
-
Propad hlasů
12,62 %
Celková volatilita
38 %
Vnitrosystémová
16 %
Vněsystémová
22 %
Vnitrobloková
37 %

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Formát stranického systému
•Multipartismus bez dominantní strany (Blondel)
•Nově 7 relevantních stran à přesun k polarizovanějšímu pluralismu a extrémnímu multipartismu
(Sartori)
•
•Multipolarismus
–Dva hlavní póly zásadně oslabily, což se týká především ODS, TOP09 ji však nenahradila, přetrval
tak vlastně jen jeden – ČSSD
–Obrovský úspěch populismu a otázka jeho zařazení - ANO
–vedlejší póly: KSČM, KDU-ČSL, Úsvit

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Mechanismus - ideologická
polarizace
•Krajní póly stále představují KSČM a ODS à relativně velká ideologická vzdálenost
•Pokles významu levo-pravé konfliktní linie
•Nové linie - staré/nové, korupce, imigrace
•ANO, Úsvit - populistické formace, zatím bez velké ideologizace
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vládnutí
•Opět změněná situace
–vysoká míra vládní stability (teprve třetí vláda, která přestála celé volební období),
–za cenu existence vládní koalice dvou nejsilnějších stran, jejichž mandáty však nestačí na
absolutní většinu hlasů
•Návrat oboustranné opozice – napravo navíc zdvojené + Úsvit
•Nízká míra akceschopnosti

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Situace a vývoj v jednotlivých stranách
•ČSSD – volební vítězství, ale rozkol pokračuje, střety premiéra a prezidenta, v závěru je Sobotka
vystřídán Zaorálkem
•ODS – obrovský volební propadák přinutil stranu k razantní změně v čele, nastupuje Fiala a dochází
ke stabilizaci a pomalému růstu
•TOP09 – střídání v čele Schwarzenberga střídá Kalousek, strana však neustále padá až k hranici 5 %
•KSČM – postupně vydělává na propadu ČSSD, vnitřně stabilní
•ANO – rychlý vzestup, vstup do vlády, postupné odchody ministrů, vydělává na odstranění Babiše z
vlády, stává se jasným favoritem voleb
•KDU-ČSL – po letech růstu stagnace, neúspěšný pokus o integraci se STAN
•Úsvit – se rozpadá a vzniká SPD, která přebírá jeho pozici, nicméně posouvá se více k pravému
kraji politického spektra – identita, proti imigraci
•Ostatní: STAN – se osamostatňuje a hledá nového partnera, nakonec se rozhodne pro samostatný
postup; Piráti – pomalu se etablují, což platí především o posledním roce před volbami

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
STRANICKÝ „SYSTÉM“
PO ROCE 2017

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2017
Propad hlasů
6,29 %
Strana
% hlasů
mandáty
% mand.
ANO
29,64
78
39,0
ODS
11,32
25
12,5
ČPS
10,79
22
11,0
SPD
10,64
22
11,0
KSČM
7,76
15
7,5
ČSSD
7,27
15
7,5
KDU-ČSL
5,8
10
5,0
TOP09
5,31
7
3,5
STAN
5,18
6
3,0
Svobodní
1,56
 -
-
SZ
1,46
 -
-

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Důležitá data k volbám 2017
•
•Přesuny voličů
•Krajské srovnání
•Výzkum pro volební studio ČT
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Formát stranického systému
•Posun od multipartismu bez dominantní k multipartismu s s dominantní stranou – ANO (Blondel)
•Nově již 9 relevantních stran à přesun k polarizovanějšímu pluralismu a extrémnímu multipartismu
či dokonce atomizovanému systému (Sartori)
•
•Multipolarismus
–Vítězství strany, která nereprezentuje jasný pól
–Zánik původního základního bipolarismu a nahrazení multipolarismem s některými duálními póly:
KSČM, ČSSD, (ANO), KDU-ČSL, piráti, ODS+TOP09, SPD…ot. Zařazení STAN
•Volební koalice – nový fenomén voleb 2021

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Mechanismus - ideologická
polarizace
•Krajní póly stále představují KSČM a SPD – velká ideologická vzdálenost, ale překryv části voličů!
•KSČM poprvé jako smluvně-opoziční partner menšinové vlády
•Další pokles významu levo-pravé konfliktní linie
•Zvýšení významu konfliktní linie spojené s (nejen) ekonomickou globalizací
•Posílení generační linie
•Oboustranná opozice, odstředivý charakter soutěže

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png



Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Vládnutí
•Vystřídaly se dvě vlády:
–Babiš I. – jednobarevný poloúřednický kabinet, který nedostal důvěru
–Babiš II. – menšinová koaliční vláda ANO a ČSSD, vzniklá za aktivní podpory opoziční a smluvně
spolupracující KSČM

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Situace a vývoj v jednotlivých stranách
•ČSSD – těžká porážka, po které následuje další sestup, nejistá budoucnost
•ODS – návrat na 2. místo, následně velký koaliční potenciál proměněný do řady dílčích úspěchů,
včetně zformování koalice SPOLU
•TOP09 – další oslabování, zastavené až po uzavření SPOLU, nejistá budoucnoust
•KSČM – slábne a čeká na rozuzlení v podobě voleb 2021
•ANO –  až do covidu pozice dominantní strany, která posiluje vazbu svých voličů, následně
oslabování, nadále zcela provázána s pozicí AB
•KDU-ČSL – oslabování a vyklízení pozic, dvě změny ve vedení, nejistá budoucnosti
•Piráti – největší fenomén politické scény, od generační revoltě ke straně s potenciálem catch-all,
koaliční potenciál – spolupráce se STAN
•SPD – krajně pravicové populistická strana, důkaz sílící globalizační linie, závislá na popularitě
Okamury
•STAN – po osamostatnění stagnace, silná reg. báze, nový impuls volby 2020 a spolupráce s ČPS

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
STRANICKÝ SYSTÉM 2022


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volby 2021
Propad hlasů: 19,91 %
Spolu
27,79
71
35,5
ANO 2011
27,12
72
36,0
Piráti-STAN
15,62
37
18,5
SPD
9,56
20
10,0
Přísaha
4,68
0
0
ČSSD
4,65
0
0
KSČM
3,60
0
0
TSS
2,76
0
0

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Volební chování 2021
•
•Analýza volebního chování ve sněmovních volbách 2021 (PAQ Research)
•
•Volební geografie
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Současný stranický systém
Kategorie
Umírněný pluralismus
Polarizovaný pluralismus
Ano
ü
üPřítomnost antisystémových stran
üDvojstranná opozice
Napůl
üDostředivost
üIdeologická umírněnost
üBipolární vztahovost
üPolitika nesplnitelných slibů
üNeodpovědná opozice
üOdstředivost
üObsazení politického středu
Ne
üNeomezené formování a střídání vládních koalic
üIdeologický přístup k politice
Skóre
10,5
16,0

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Současný stranický systém
•Formát
–Zastoupeno celkem 7 stran, o 2 méně než v minulém volebním období
–Uspěly celkem 4 volební strany nebo koalice
–Propadly 2 ze 4 tradičních stran, obě levicové
–5 vládních stran kandidovalo ve 2 volebních koalicích, voleb se zúčastnily i některé další koalice
–Samostatnou kapitolou je otázka počtu pólů
–
•Mechanismus
–Polarizace se přeformovala do podoby populismu, který využívá každou příležitost, jež se namane
–Populistická linie stále sílí a dvě základní okolnosti (v opozici jsou výhradně populisté a jsme
ve stavu hluboké krize) povedou k jeho nebývalému rozkvětu
–Druhá polarizační linie vede skrze personalizaci

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Počet stran


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Poměr síly nejsilnějších stran


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Důležité proměnné českého
stranického systému (1990-2021)

1992
1996
1998
2002
2006
2010
2013
2017
2021
průměr
Index fragmentace
0,86
0,81
0,79
0,79
0,74
0,85
0,87
0,86
0,81
0,81
0,82
Index efekt. počtu stran
7,31
5,33
4,72
4,82
3,91
6,75
7,62
6,93
3,33
4,75
5,64
Počet stran zastoupených
8
6
5
5
5
5
7
9
4
7
6
Podíl hlasů pro 2 největší str.
43,8
56,1
60,1
54,7
67,7
42,3
39,1
41
54,9
54,9
51,1
Podíl mandátů pro 2 nejv. str.
55,5
64,5
68,5
64
77,5
54,5
48,5
51,5
71,5
53
61,8
Podíl hlasů pro strany pod 5%
19,1
11,2
11,3
12,6
6
18,9
12,6
6,3
19,9
19,9
13,1
Počet kandid. stran
19
20
18
29
26
27
24
31
22
22
24

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Perspektivy stranického systému
•Otázkou je míra fragmentace, která nyní zdánlivě poklesla
•Pravděpodobná je sílící polarizace na populistické linii a linii personalizace
•Otázkou je i budoucnost pólů či bloků
•Nejasná je perspektiva alternace u moci
•V tomto období se dá očekávat stabilita, vykoupená však nižší akceschopností, do budoucna však
hrozí i vyšší míra nestability
•

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
ORGANIZOVANÉ ZÁJMY V ČESKÉ POLITICE


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Transformace systému
organizovaných zájmů po roce 1989
•Vývoj po listopadu 1989 znamenal zásadní změnu podoby organizovaných zájmů v Československu.
Postupně se začal vytvářet  systém organizovaných zájmů, typický pro demokratické země.
•Vytváření systému organizovaných zájmů a jeho následné fungování nejvíce ovlivnily následující
faktory:
–nahrazení starých politických a ekonomických elit novými
–ekonomická reforma
–právní úprava činnosti zájmových skupin
–spor o podobu zprostředkování v ČR (Klaus vs. Havel)

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Právní rámec
•Listina základních práv a svobod
–zaručeno právo svobodně se s jinými sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích
(čl.20)
–občané mají právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich (čl. 20)
–politické strany i další sdružení jsou odděleny od státu (čl.20)
–každý má právo hájit své ekonomické či sociální zájmy (čl.27)
–odborové organizace vznikají nezávisle na státu, omezovat jejich počet je nepřípustné (čl.27)
–právo na stávku je zaručeno zákonem, toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům
ozbrojených a bezpečnostních složek (čl.27)
–stát má právo zákonem omezit za určitých podmínek zde zmíněná práva soudcům, prokurátorům,
příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních složek a zaměstnancům státní správy a samosprávy
(č.44)
–církve mají právo spravovat své záležitosti, zejména ustavovat své orgány a jmenovat duchovní a
zřizovat instituce nezávisle na státu a jeho orgánech (čl.16).

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Rada hospodářské a sociální
dohody - tripartita
•společný dobrovolný dohadovací a iniciativní orgán odborů, zaměstnavatelů a vlády pro tripartitní
vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje
•jejím cílem udržet sociální
•skládá  se ze 7 zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů
–vládu reprezentují premiér, MF, MPSV, MZe, MPO, MD, MZdr
–zaměstnavatele zastupují Svaz průmyslu a dopravy ČR (4 místa) a Konfederace zaměstnavatelských a
podnikatelských svazů ČR (3 místa)
–zaměstnance Českomoravská konfederace odborových svazů (6 míst) a Asociace samostatných odborů (1
místo)

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Systém organizovaných zájmů
•rozvinuté spektrum zájmových skupin, které je zcela srovnatelné se západními demokraciemi
•vliv zájmových skupin na politická rozhodnutí je však zřetelně menší než v západních zemích
•nedostatek ideologických a historických vazeb mezi zájmovými skupinami a politickými stranami
způsobuje, že se mezi těmito aktéry příliš nerozvíjí dlouhodobá kooperace
•hlavními aktéry v procesu vytváření politiky jsou nadále politické stran
•systém organizovaných zájmů je relativně početný, roztříštěný a slabý
•sektorové a regionální uspořádání
•převládají prvky pluralismu – slabá tripartita

Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png
PERSPEKTIVY POLITICKÉHO SYSTÉMU


Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png
Perspektivy politického systému
•Klíčová bude dynamika stranického systému (viz výše)
•Vedle toho jsou tu ale další zásadní faktory
1.mezinárodního rozměru:
•Stabilita mezinárodního systému a perspektiva „západního světa“
•Ekonomická kondice a ekonomické cykly, ale i zahraniční investice
•Identitní a bezpečnostní otázky globálního typu
•Zahraniční politické vlivy (volby, politické reformy…)
2.domácího rozměru:
•Současný a budoucí prezident - síla, role, tendence
•S tím související postavení institucí, které prezident (spolu)formuje: ČNB, ústavního soudu
•Reformy úst. a pol. systému (referenda, lidová hlasování, přímé volby, recall, volební systémy…)
•Stav samosprávy na obecní a krajské úrovni
•Generační otázky