Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png TRADICE ČESKÉ POLITIKY A POLITICKÉ SYSTÉMY 1848-1918 AR 2019/20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Periodizace •1848-1918 PS habsburské monarchie a Předlitavska •1918-1938 PS První republiky •1938-1939 PS Druhé republiky •1939-1945 „PS“ Protektorátu •1939-1945 „PS“ zahraničního odboje a tzv. prozatímní státní zřízení •1945-1948 PS Třetí republiky •1948-1989 PS komunistického Československa Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Otevřená / uzavřená společnost Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Suverenita / vazalství Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Národní stát / mnohonárodní stát Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Unitární stát / federace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Monarchie / republika Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Konstitucionalismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Demokracie / autoritarianismus/ totalitarismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Přechody k demokracii Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Parlamentarismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Politický pluralismus / Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Základní práva a svobody Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • •Role národních vůdců Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png POLITICKÝ SYSTÉM 1848-1918 AR 2019/20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém 1848-1918 •Základy moderní české politiky –položeny základy konstitucionalismu a parlamentarismu –5 politických táborů: národně liberální – sociálně demokratický – agrární – katolický – národně sociální • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní mezníky období 1848-1918 •1848 - první oktrojovaná tzv. Pillersdorfova ústava •1848 - 1849 - říšský sněm (Vídeň, Kroměříž) •1849 – oktrojovaná tzv. Stadionova ústava •1851 - Silvestrovské patenty - konec konstitucionalismu •1860 - císařský manifest a tzv. říjnový diplom •1861 - třetí tzv. Schmerlingova oktrojovaná ústava •1867 - Říšské zastupitelstvo přeměněno v ŘR s ústavodárnou kompetencí, dále zákon o odpovědnosti ministrů •1867 - tzv. prosincová ústava •1873, 1882, 1896 a 1907 – volební reformy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prosincová ústava (1867) •soubor pěti zákonů - princip dualismu; skut. konstituce platná až do vypuknutí války •Dělba moci: –císař – branná moc, státní smlouvy, svolávání a rozpouštění ŘR, sankce na zákony, nouzová nařízení, jmenování ministrů a čl. panské sněmovny –Dvoukomorová ŘR: Panská sněmovna (princové, virilisté, jmenovaní, dědiční); Poslanecká sněmovna – 203 čl. nepřímo volených ZS s možností vypsat přímé volby (tak se i stalo po obstrukcích) –ZDI: vláda, obě sněmovny – pro schválení nutný souhlas obou komor a cís. sankce (abs. veto); ústavní zákony – 2/3 v obou komorách); nouzová nařízení panovníka – kontrasignace ministra – provizorní, potvrzení ŘR –Tzv. ústavní odpovědnost ministrů – ne klasická odp. parl., nýbrž věrnost ústavnímu pořádku – ačkoli min. předsedové nemuseli mít důvěru, často se o ni ucházeli, resp. zajišťovali si většinu –ústavní soudnictví Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební reformy 1.1873: přímá volba v prvních třech kuriích – velkostatkářské, městských obcí, obchodních a živnostenských komor; venkovské obce nadále NV – kolegia volitelů ne již ZS; VP nerovné /1. kurie 1 poslanec na 59 voličů, 4. kurie na 8400 voličů/, v některých případech ani tajné; relativní většinový systém – jednomandátové obvody 2.1882: snížení censu na 5 zlatých přímých daní ročně v kuriích městské a venkovské – přibylo několik set tisíc voličů 3.1896 - tzv. Badeniho reforma: 5. kurie – všichni muži st. 24 let + snížení censu ve 3. a 4. kurii è nacionalizace politiky 4.1907 - tzv. Beckova reforma: všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasování pro muže nad 24 let, ne vojáci a četníci – říšské zastupitelstvo rozšířeno na 516; omezení počtu členů panské sněmovny jmen. císařem – převaha nad dědičnými; dvoukolový většinový systém (z 516 posl. Čechy 130, Morava 49, Slezsko 15) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png POLITICKÉ SYSTÉMY 1918-1989 AR 2019/20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura •Balík, S. – Hloušek , V. – Holzer, J. – Šedo, J.: Politický systém českých zemí 1848-1989. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity 2003 •Balík, S. - Hloušek, V. – Holzer, J. - Kopeček, L. - Pšeja, P. – Roberts, A.: Od Palackého k Babišovi - Česká politika 19. až 21. století. Brno: Dokořán, Masarykova univerzita 2019 • •Další autoři: Eva Broklová, Věra Olivová, Antonín Klimek, Zdeněk Kárník, Jan Rychlík, David E. Miller, Karel Kaplan, Jan Gebhart, Jan Kuklík, Tomáš Pasák, Václav Kural, Jiří Kocian, Michal Pehr, Miloš Trapl… • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Periodizace •1918-1938 První republika •1938-1939 Druhá republika •1939-1945 Protektorát Čechy a Morava •1939-1945 „PS“ zahran. odboje a tzv. prozatímní st. zřízení •1945-1948 Třetí republika •1948-1989 Komunistické Československo »Úvodní, nejvíce represivní fáze (1948 - 1953) »Přechodné, avšak stále silně represivní období (1953 - 1958) »Fáze uvolnění (1958 - 1968) »Demokratizující se posttotalitarismus (1968) »Čistky a konsolidace režimu - dynamická normalizace (1969-poč. 70. let) »Zamrznutí režimu - statický normalizovaný režim (čtvrtina 70. let - polovina 80. let) »Nárůst dynamiky (pretranziční éra) - závěr 80. let - 1989 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png První republika - základní mezníky •28. 10. 1918 vyhlášení Čs. republiky – Národní výbor (vláda konventu) •13. 11. 1918 Prozatímní ústava – Revoluční NS (rozšířený NV) • volba TGM prezidentem • Kramářova vláda •23. 5. 1919 novela PÚ à posílení prezidenta •29. 2. 1920 Ústava ČSR (viz dále) •léto 1920 ustavena Pětka •1920 dílčí novely ústavy (Senát, volební soud, Ústavní soud, volba prezidenta…) •30. 9. 1938 přijetí tzv. Mnichovské dohody •1920, 1925, 1929, 1935 - volby obou komor NS Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava 1920 •Tvůrci: Jiří Hoetzel, Antonín Švehla (koncept), František Weyr, Václav Bouček, Alfréd Meissner (revize) •Logický výsledek: –návaznost na rakouskou tradici (prosincová ústava 1867) –dobové trendy a inspirace (francouzská III. republika, Výmarská republika, preambule americké ústavy) –rozpravy v NV a RNS –tlak politických stran, prezidenta Masaryka… • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém •Silně proporční volební systém do obou komor NS –Neexistence omezovací klauzule –Hare a Hagenbach-Bischoff •Přísně vázané kandidátky •Efekty –vysoký počet stran (v PS 14-16) a roztříštěnost –absence inovace –nehybnost, personální degenerace, –koaliční vládnutí - celkem 18 vlád, z toho 3 úřednické, ostatní koaliční - různé typy: •Všenárodní •Rudoezelená •Občanská •Široká Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický systém •Křížení různých konfliktních linií - centrum/periferie, město/venkov, práce/kapitál, stát/církev, světová revoluce, nacionalismus, zahraničně-politická orientace, charakter režimu… •Extrémní multipartismus (nebo atomizovaný systém) - až 16 stran v PS; skutečně relevantních bylo kolem 10 •Polarizovaný pluralismus - silná polarizace, přítomnost antisystémových stran, absence konstruktivní systémové opozice a tudíž i alternace (stranická ministerská léna), obsazený střed, oboustranná opozice, politická neodpovědnost vlády i opozice •Nízká stabilita vlád a postupně i celého systému •Malá akceschopnost vlád - typické zejména pro období krize •Částečné vyvážení partitokratickými tendencemi Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby do PS NS 1920 1925 1929 1935 podíl hlasů (%) křesla podíl hlasů (%) křesla podíl hlasů (%) křesla podíl hlasů (%) křesla Čsl.soc.dem. 25,7 74 8,9 29 13 39 12,6 38 Čsl.lid. 11,3 33 9,7 31 8,4 25 7,5 22 Něm.soc.dem. 11,1 31 5,8 17 6,9 21 3,6 11 Rep. (čsl.agr.) 9,7 28 13,7 45 15 46 14,3 45 Čsl.nár.soc. 8,1 24 8,6 28 10,4 32 9,2 28 Čsl.nár.dem. 6,3 19 4 13 4,9 15 5,6 17 Slov.ĺud. (s ČSL) 6,9 23 5,8 19 6,9 22 Něm.nár. 5,3 15 3,4 10 2,6 7 (s SdP) Něm.nár.soc. (s nár.) 2,4 7 2,8 8 Něm.agr. 3,9 11 8 24 5,4 16 1,7 5 Něm.křesť.soc. 3,0 10 4,4 13 4,7 14 2 6 Čsl.živn.obch. 2,0 6 4,4 13 3,9 12 5,4 17 Maďarské strany 5,0 10 1,4 4 3,5 9 3,6 9 KSČ - - (po rozkolu 23) 13,2 41 10,2 30 10,3 30 SdP - - - - - - 15,2 44 ostatní 8,6 20 5,2 2 2,5 7 2,1 6 celkem 100 281 100,0 300 100,0 300 100,0 300 Ost.: slov.agr. 12 něm.lib. 5 soc. Modráček 3 SĹS spol. ČSL Ost.: pol. 1 rus. 1 Ost.: Liga 3 polské str. 4 čsl. fašisté 6 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Síla stranických rodin 74 31 4 24 3 28 11 1 12 33 10 5 6 19 5 15 ČSDSD DSAP m ČSS s RSČV BdL m SNR ČSL DCV m ž ČSND f DNP 41 29 17 28 43 24 1 31 13 23 4 1 13 13 7 10 KSČ ČSDSD DSAP ČSS RSZML BdL a ČSL DCV SĽS m p živ ČSND nac. DNP 30 39 21 32 46 16 25 14 19 9 4 12 15 3 8 7 KSČ ČSDSD DSAP ČSNS RSZML BdL ČSL DCV HSĽS m pž živ ČSND L nac. DNP 30 38 11 28 45 5 22 6 22 9 17 17 6 44 KSČ ČSDSD DSAP ČSNS RSZML BdL ČSL DCV AB (HSĽS) m živ NSj NOF SdP Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Síla stranických rodin Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png České (československé) strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dichotomie ústavního textu a politické reality •Mimoústavní mocenská centra – Pětka a Hrad •Postavení prakticky všech ústavních institucí –Prezident –Vláda –Poslanecká sněmovna –Senát –Ústavní soud –Volební soud •Partitokracie –vázané kandidátky + „imperativní“ mandát (majetek strany) –Pětka – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Druhá republika •30. 9. 1938 - 15. 3. 1939 •Opuštění prvorepublikových demokratických tradic •Tendence k autoritativnímu režimu: –Oklešťování lidských a politických práv –Oklešťování názorové a politické plurality (média, politické stranictví…) –Prvky stavovského korporativismu (Státní hospodářská rada) –Paralyzace ústavního pořádku - zmocňovací zákony –Omezování ekonomických svobod • XXX –Zachování nezávislosti soudního systému –Absence plánování hospodářství a direktivního řízení, resp. znárodňování Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Protektorát Čechy a Morava •Aplikace klasického totalitního modelu: státní ideologie, totální cenzura, kontrola ekonomiky státem, monopol na prostředky ozbrojené moci, fyzický a psychický teror + vůdcovský princip, antisemitismus, mýtus germánské rasy •3 fáze: neurathovská, heydrichovská a frankovská •Vazalský stát zbavený mezinárodní subjektivity •Instituce: státní prezident, protektorátní vláda, zástupce u říšské vlády + říšský protektor •Národní souručenství x Politické ústředí, Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme, Ústřední vedení odboje domácího, Rada tří, komunistický odboj • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prozatímní státní zřízení (1940-1945) •Specifické uspořádání - „kvazi-suverénní institucionální síť“ - specifické cíle: opětovné uznání čs. orgánů v zahraničí ze strany Spojenců, koordinace odboje, formulace pol. uspořádání poválečné ČSR •Exilová mocenská centra - Londýn, Moskva - kooperace / konkurence •Konec v dubnu 1945, kdy byla jmenována vláda Národní fronty •Orgány: –Prezident republiky (od r. 1940) - dekrety –Prozatímní vláda (Msgre. Šrámek) –Státní rada • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Třetí republika - základní mezníky •12. 12. 1943 čsl.-sovětská smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci •Březen 1945 vyhlášení Národní fronty Čechů a Slováků •5. 4. 1945 Košický vládní program (vláda Zdeňka Fierlingera) •Červen 1945 tzv. velký retribuční dekret •26. 5. 1946 parlamentní volby •2. 7. 1946 jmenována vláda Klementa Gottwalda •Říjen 1946 vyhlášení dvouletky •10. 7. 1947 odmítnutí Marshallova plánu •20. 2. 1948 demise 12 ministrů •25. 2. 1948 přijetí demise prezidentem Benešem a jmenování vlády „obrozené“ NF Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém 1945-1948 •Ústavně právní návaznost na První republiku (včetně platné ústavy 1920), v praxi však značné odchylky •Návaznost na prozatímní státní zřízení - prezidentské dekrety •Inspirace ze SSSR - systém národních výborů, Národní fronta, politizace ozbrojených složek •Rozsáhlé znárodňování •odsun neslovanského obyvatelstva (nakonec jen Němců) •vyrovnávání se s „kolaboranty“ •hybridní demokracie / pretotalitní režim Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický systém třetí republiky •Limitovaný pluralismus - Národní fronta •Čtyři politické strany v Čechách a na Moravě - KSČ, ČSSD, ČSNS, ČSL; čtyři na Slovensku - KSS, DS, SP, SSl •Nebyla umožněna obnova agrární strany, národních demokratů, živnostenské strany a mnoha jiných předválečných formací •Závazek participovat - absence opozice •Tzv. Socialistický blok v rámci NF •Postupné útoky proti dem. stranám (nejprve slov. DS) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 1946 Strana Čechy (v %) Morava a Slezsko (v %) Slovensko (v %) Počet mandátů KSČ 43,3 34,5 - 93 ČSNS 25,2 20,2 - 55 ČSL 16,3 27,6 - 46 ČSSD 15,0 16,7 - 37 DS - - 61,4 43 KSS - - 30,5 21 SSL - - 4,2 3 SP - - 3,1 2 prázdné lístky 0,3 0,4 0,8 - Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 1946 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém komunistického Československa •Vnitřní dynamika v návaznosti na mezinárodně politickou situaci, vnitřní poměry v KSČ a poměry uvnitř společnosti (včetně ekonomických) •Řada různých fází režimu: –Úvodní, nejvíce represivní fáze (1948 - 1953) –Přechodné, avšak stále silně represivní období (1953 - 1958) –Fáze uvolnění (1958 - 1968) –Demokratizující se posttotalitarismus (1968) –Čistky a konsolidace režimu - dynamická normalizace (1969-poč. 70. let) –Zamrznutí režimu - statický normalizovaný režim (čtvrtina 70. let - polovina 80. let) –Nárůst dynamiky (pretranziční éra) - závěr 80. let - 1989 – –Fáze se od sebe odlišují dynamikou, měrou represe, ideologičností, byrokratičností, pozicí mocenských pák atd. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vybrané atributy komunistického režimu •Ústavní vývoj (dichotomie dikce a reality) •Vedoucí role KSČ •Systém Národní fronty •Monopol marxismu-leninismu •Represe a represivní orgány •Vnitřní vývoj KSČ - kliky, elity versus masy, národnostní otázka, dogmatici versus reformátoři, vztah k SSSR a KSSS •Satelity KSČ •Národní výbory •Ideologie •Mlčení versus souhlas… •Ekonomická politika a ekonomická realita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png PŘECHOD K DEMOKRACII PO ČESKU (ČESKOSLOVENSKU) AR 2019-20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přechody k demokracii: několik obecných poznámek •Charakter (povaha) nedemokratického režimu –Totalitní / posttotalitní / autoritářský –Kitschelt: patrimoniální, byrokraticko-autoritářský a národně konsensuální komunismus •Typologie ukončení režimů –Aktéři a strategie: pakt, vnucení, reforma, revoluce –Aktéři a tempo: posílení demokratizace, přechod revolučním bojem, přechod transakcí, přechod zlomem –Shrnutí: sjednaný p., p. kolapsem, p. sebevyloučením •Etapy přechodu –přípravná, rozhodující, uvykací –liberalizace, demokratizace • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Československo pohledem teorie a praxe přechodů •Charakter (povaha) nedemokratického režimu –Linz, Stepan: „zamrzlý posttotalitarismus“ –Kitschelt: byrokraticko-autoritářský •Typologie ukončení režimů –Huntington: přesun (kooperace) –Karlová, Schmitter: reforma –Linz, Stepan (Kunc, Dvořáková): kolaps –Novák: vynucený přechod masovou mobilizací, opozičními silami a mezinár. událostmi –Szomolányi, Civín, Mrklas: kombinace kolapsu a jednání Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Otevření čs. přechodu •Nástup M. Gorbačova v SSSR - 1. signál •Reformy v Maďarsku, Polsku, podzim 1989 v NDR •Drobné změny i v ČSSR: mírné ekonomické reformy, zmírnění tlaku na kulturu, kritické příspěvky v médiích, růst dynamiky opozičního hnutí (nové iniciativy, masovější protesty, Několik vět…) •Klíčová událost - 17. listopad 1989 - studentské shromáždění •Příčiny kolapsu: –Machonin, Tuček: stagnace až regrese ekonomického, technologického a kult. vývoje –Vodička: motivační krize –Možný: proměna soc. statutu rodiny („rodinná kolonizace státu“) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Aktéři a fáze čs. přechodu •Umírnění z obou „táborů“ –Antiautoritáři: OF, VPN - antistranická a antihierarchická uskupení, krizové štáby –Malá část pragmatické (nikoli reformistické!) elity odcházejícího režimu –Osobnosti: Havel, Čalfa •Prolnutí fáze liberalizace a demokratizace •Strategie aktérů se formovala až v průběhu tranzice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klíčové body čs./č. přechodu • ■Občanské fórum - vznik, vývoj a rozpad ■Ekonomická reforma ■Státoprávní spory a rozpad federace ■Ústava a zákonodárství Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 1990 Výsledek obrázku pro volby 1990 •Triumf OF •Dále: KSČ, KDU, HSD-SMS Slovensko Vítězství VPN Dále: KDH, KSČ, SNS, Spolužití Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png KONSOLIDACE DEMOKRACIE AR 2017-18 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Tři fáze přechodu k demokracii 1.Liberalizace 2.Demokratizace 3.Konsolidace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Fáze konsolidace •Zvýšení akceptace pravidel, •Institucionalizace postupů •Upevnění institucionálních struktur • •Klaus von Beyme (1996): „Konsolidaci je možno považovat za ukončenou tehdy, jestliže všechny relevantní skupiny akceptují pravidla hry.“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Faktory ovlivňující proces konsolidace •Hospodářský kontext •Mezinárodní souvislosti •Konfliktní linie ve společnosti •Regionální kontext Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Úrovně konsolidace –Konstituční k. –K. systémů zájmových skupin a pol. stran –K. poměrů u neformálních, nepřímých aktérů (armáda, podnikatelé…) –K. občanské společnosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konsolidace české demokracie (2002) rovina stav konstituční ano, s výjimkou některých souvisejících bodů (zj. volební systém) přímí aktéři spíše ano, zejména politické strany, u zájmových skupin existuje několik zásadních problémů nepřímí aktéři napůl, obtížná měřitelnost (např. výzkumy signalizují zvyšující se důvěru armádě) občanská společnost trvá nejdéle, zdaleka není ukončena, výzkumy potvrzují vzrůstající pol. participaci občanů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konsolidace české demokracie (2017) rovina 2017 konstituční napůl (přímá volba prezidenta, přímá demokracie, volební systém…) přímí aktéři ne, strany ani zájmové skupiny v tomto momentu nejsou plně konsolidované nepřímí aktéři stále obtížné určit, ale spíše ne (např. velcí ekonomičtí hráči vstupují přímo do politiky, vlastní média) občanská společnost napůl, stále není ukončena, vše nasvědčuje vzrůstající pol. participaci, jež má ovšem často nestandardní formu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konsolidace české demokracie - srovnání rovina 2002 2017 konstituční Ano 1/2 přímí aktéři Ano Ne nepřímí aktéři 1/2 Ne občanská společnost Ne 1/2 Celkem 2,5 1 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Spokojenost s vládou (CVVM) odkaz Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní rizika plynoucí z tohoto stavu •Vládní a politická nestabilita •Další odcizování politiky •Politický radikalismus (extremismus) •Rozklad politického systému •Svévole ústavních činitelů či (ne)formálních politických aktérů • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png ÚSTAVA ČR: VZNIK, VÝVOJ, ZÁKLADNÍ PRINCIPY; DĚLBA MOCI AR 2019-20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní vývoj 1989-1992 •listopad 1989 - vypuštění článků o vedoucí úloze KSČ, NF a marxismu-leninismu è základní předpoklad pro politický pluralismus •únor 1990 - zásadní proměna podoby parlamentu: zkrácení volebního období (cesta ke svobodným volbám), zakotvení institutu volného poslaneckého mandátu •červen 1990 - první svobodné parlamentní volby do obou komor FS a obou republikových národních rad •leden 1991 - přijetí Listiny základních práv a svobod (později recipována do právního řádu samostatné ČR) •červenec 1991 - ústavní zákon o referendu jako možná cesta k vyřešení státoprávních sporů / nebylo využito •červen 1992 - druhé parlamentní volby •září 1992 - SNR schvaluje Ústavu SR, která ji prohlásí za svrchovaný a suverénní stát •25.11.1992 - FS přijímá ústavní zákon o zániku čs. federace •16.12.1992 - ČNR přijímá Ústavu ČR Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní vývoj 1993-2020 •1.1.1993 - vznik České republiky - Ústava se stává základním zákonem a v ní zakotvené instituce, jsou-li ustaveny, přebírají své funkce •září 1995 - zákon o volbách do Parlamentu ČR - cesta k naplnění Senátu •1996 - volby do PS a Senátu •1997 - ústavní zákon o zřízení VÚSC (krajů) - naplněn v roce 2000 •březen 1998 - zákon o zkrácení volebního období do PS coby řešení vládní krize z konce roku 1997 •1998-2002 - pokusy o zásadnější reformy ústavy a volebního systému končí nezdarem - výsledkem je stávající podoba volebního systému do PS •2002 - ústavní zákon o referendu v otázce přistoupení ČR k EU •2003 - naplnění Nejvyššího správního soudu •2009 – Ústavní soud „ruší“ předčasné volby •2012 – změna způsobu volby prezidenta republiky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Okolnosti vzniku Ústavy ČR •Prof. Jan Filip •Ústava nevznikla v důsledků vítězství v revoluci nebo ve válce, ani v důsledku porážky; nebyla ani důvodem demokratizace •Vznikla jako pragmatické řešené složité státoprávní a politické situace •Nebyla výsledkem tužeb, ani aspirací – a dokonce vznikla v době, kdy se teprve hledala idea české státnosti • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Proces přijímání Ústavy ČR •Ustavení dvou komisí –Vládní (předseda – V. Klaus, místopředseda – J. Kalvoda, sekretář – C. Svoboda, členové: F. Šedivý, J. Vlach, V. Cepl, D. Kroupa, V. Benda, V. Peřich, J. Litomiský, M. Výborný, V. Novotný, M. Sylla, P. Zářecký, D. Hendrych) –Parlamentní – komise předsednictva ČNR (M. Benda, J. Bílý, P. Hirsch, A. Hrazdíra, I. Janů, H. Marvanová, I. Mašek, J. Ortman, J. Payne, A. Röschová, V. Sochor, M. Uhde, J. Vik) •Návrhy politických stran a hnutí – některé ve formě tezí, jiné kompletní: ČSSD, Levý blok, LSU-ČSS, OH, Koruna česká •Při projednávání převažovala “většinová” strategie vládní koalice – návrhy opozice byly diskutovány jen s ohledem na nutnost její podpory •Naprosto zásadní vývoj mnoha míst ústavy – často téměř protiklad počáteční úpravy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní sporné body •Bikameralismus – velká škála řešení: –hayekovská představa o zvláštní působnost (Senát – soukromé právo; Sněmovna – veřejné právo) –regionální Senát tvořený přednosty okresních úřadů –Senát projednávající jen ústavní zákony a zákony z čl. 40 platné Ústavy –Prozatímní Senát tvořený poslanci FS •pravomoc PS samu sebe rozpustit •trestní parlamentní řízení proti ministrům •volební systémy do obou komor •3/5 versus nadpoloviční většina pro ústavní zákony •územní samospráva - zemské uspořádání – zemské zákonodárství •spor o přímou demokracii – referenda •Listina základních práv a svobod Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vliv historických a zahraničních ústavních textů •zásadní návaznost na ústavní listinu z roku 1920 •málo patrný je i vliv ústavy z roku 1960, resp. její federalizační novely z roku 1968 – konstrukce Ústavního soudu •španělská ústava – pravidla pro jednání společné schůze obou komor •tzv. malá polská ústava – rozlišení hlasování o návrzích zákonů , které Senát zamítl nebo vrátil s pozměňovacími návrhy •Francie a USA – parciální obnova Senátu po 1/3 •Německo a Polsko – vztah komor v ZD procesu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní ústavní a politické principy •svrchovanost lidu a reprezentativní demokracie •dělba moci - parlamentarismus – klasického republikánského typu s prvky racionalizace; dualismus jednotlivých složek moci •jednotný (unitární) stát •právní stát (vláda práva); ústavnost - silná pozice Ústavního soudu •lidská práva – Listina •většinový princip a ochrana menšin •volná soutěž politických stran •odmítnutí násilí jako prostředku politiky •územní a profesní samospráva