1
Jak citovat a zaznamenávat bibliografické údaje
Úvodem
Tento text vychází z různých dokumentů zabývajících se citováním původních zdrojů
s přihlédnutím ke zvyklostem psaní seminárních a závěrečných prací na KFJ. Příklady jsou uvedeny
tak, jak by se mohly použít v práci psané ve francouzském jazyce. Některé citace a jejich záznamy
neodpovídají skutečnosti a použili jsme je jen pro ilustraci daných příkladů.
Bibliografie, ze které se čerpalo pro tento dokument
BOLDIŠ, Petr. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Část 2 –
Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 (2004). c 1999–2004, poslední
aktualizace 2004-11-11 [cit. 2010-11-02]. Dostupné z: http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf
Citace.com [online]. 2010. Generátor citací. Dostupné z: http://www.citace.com
Citer correctement ses sources. Service des bibliothèques de l’UQAM [online]. 2009-06-29 [cit.
2010-11-02]. Dostupné z: http://www.bibliotheques.uqam.ca/recherche/plagiat/citer.html
KRATOCHVÍL, Jiří, Petr SEJK, Věra ANTHOVÁ a Marek STEHLÍK. Metodika tvorby
bibliografických citací. Brno, Knihovna univerzitního kampusu a Ústřední knihovna PřF MU, 2010.
Dostupné také z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.htm
KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. Blansko: Citace.com, 2014.
NĚMEC, Jiří a Petra ŠEDINOVÁ. Doporučení ke zpracování diplomové (bakalářské) práce.
Dostupné z kurzu RING na www.moodlinka.ped.muni.cz v sekci Ústřední knihovna.
Nová citační norma ČSN ISO 690:2011. Bibliografické citace - podrobný návod, jak citovat
literaturu a prameny, s českými příklady. [online]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.htm
Pokyn děkana č. 1/2010: K realizaci závěrečných (bakalářských, diplomových, rigorózních
a disertačních) prací (ve znění účinném od 1. 12. 2014). Masarykova univerzita. Pedagogická
fakulta. c2014 [cit. 2015-08-22]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/1441/VPAN/pokdek/Pokyn_dekana_c._1-2010.pdf
Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-10-11]. Vyhledávání
v předpisech ze sbírky zákonů. Dostupné z:
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/22512/_s.155/701?l=216/2006
SPOUSTA, Vladimír, Josef MAŇÁK, Jan ŠŤÁVA a Zdeňka DOHNÁLKOVÁ. Vádemékum
autora odborné a vědecké práce (se zaměřením na práce pedagogické). Brno: PdF MU, 2000.
ZBÍRAL, Robert. Příručka psaní seminárních a jiných vysokoškolských odborných prací. Praha:
Linde Praha, 2009.
1. Citační normy
ČSN ISO 690
ALBERT, Marie-Claude et Marc SOUCHON. Les textes littéraires en classe de langue.
Paris: Hachette, 2000. 190 p. ISBN 2.01.15.51.39.0.
MACUROVÁ, Alena a Petr MAREŠ. Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu.
1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1992. 226 s. ISBN 80-85899-14-0.
2
APA
ALBERT, Marie-Claude, et Marc SOUCHON. (2000). Les textes littéraires en classe de langue.
Paris: Hachette.
MACUROVÁ, Alena, & Petr MAREŠ. (1992). Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve
filmu. Praha: Univerzita Karlova.
KFJ
ALBERT, Marie-Claude et Marc SOUCHON. Les textes littéraires en classe de langue.
Paris: Hachette, 2000.
MACUROVÁ, Alena a Petr MAREŠ. Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha:
Univerzita Karlova, 1992.
2. Bibliografická citace
Bibliografické údaje lze podle ČSN ISO 690 vygenerovat na Citace.com [online]. 2010. Generátor
citací. Dostupné z: http://www.citace.com.
2.1. Bibliografická citace tištěných dokumentů
2.1.1. Monografie (knihy, učebnice, skripta)
Příklady pro text psaný ve francouzském jazyce s celým křestním jménem (u 1. a 3. záznamu
z křestních jmen poznáme, že se jedná o autorky: Marie-Claude, Sophie – viz vysvětlení níže).
COURAU, Sophie. Les outils de base du formateur : parole et support. Paris: ESF, 1993.
GERMAIN, Claude. Évolution de l’enseignement des langues : 5000 ans d’histoire. Paris: CLE
International, 1993.
PUREN, Christian, Paola BERTOCCHINI et Edwige COSTANZO. Se former en didactique des
langues. Paris: Ellipses, 2001.
2.1.2. ČLÁNEK V ODBORNÉM PERIODIKU
HUNOLD, Johannes. Učení o mezikulturních vztazích. Cizí jazyky: Časopis pro teorii a praxi,
1999/2000, 43(1), 16-17.
IVANOVÁ, Anna. Le matériel iconographique en classe de langue. Lingua romana, 2010, 21(10),
9-17.
NOÉ, Alfred. Faciliter l’accès au texte. Le français dans le monde, 1993, 261, 45-46.
2.1.3. Kapitola v odborné knize nebo ve sborníku
KYLOUŠKOVÁ, Hana. Francouzský jazyk a dramatická výchova u žáků s SPU na školách
Jihomoravského kraje; výsledky výzkumu. In Miroslava BARTOŇOVÁ a Marie VÍTKOVÁ (éds.).
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami III / Education of Pupils with Special
Educational Needs III. Brno: Masarykova univerzita, 2009, p. 321-332.
3
2.1.4. Nevydané bakalářské, diplomové, rigorózní, doktorské práce (tzv. „šedá literatura“)
STRNADLOVÁ, Martina. Problématique de la classe à plusieurs niveaux. Brno, 2011. 49 p.
Mémoire de licence. Faculté de pédagogie, Université Masaryk. Directrice de mémoire Hana
Kyloušková. Disponible sur: https://is.muni.cz/auth/th/179109/pedf_b/Strnadlova_Bc.pdf
2.1.5. Obrázky a fotografie z tištěné knihy
Používání obrázků a fotografií, které nejsou dílem autora práce, je podřízeno licenčním
podmínkám. V textu je citujeme obvykle tak, že pod ně umístíme číslo (např. Image 1, Photo 1)
s popiskem nebo vysvětlivkou a na konec práce dáme jejich soupis s údaji.
Image 1: Barbizon. In Les plus beaux villages de France. Paris: France Loisirs, 1995, p. 15.
Image 2: Métro porte Dauphiné. In BOUDARD, Alphonse et Jean-Louis COURTINAT. In Paris
au petit bonheur. Paris: Éditions du Perron, 1992, première de couverture.
2.2. Bibliografická citace elektronických dokumentů
Upozornění: U citace z elektronického zdroje je lepší, když se text zarovnává vlevo. Na konci za
webovou adresou se nedělá tečka.
2.2.1. Monografie
NĚMEČKOVÁ, Lenka. Plagiátorství [en ligne]. Praha: Ústřední knihovna ČVUT, 2009 [cit.
2015-09-08]. Disponible sur: http://knihovna.cvut.cz/studium/jak-psat-
vskp/doporuceni/plagiatorstvi/
SCHEPENS, Paula. Guide sur la gestion collective des droits d'auteur : La société de gestion au
service de l'auteur et de l'usager [en ligne]. Paris: UNESCO, 2000 [cit. 2015-09-10]. Disponible
sur: http://unesdoc.unesco.org/images/0012/001206/12067
2.2.2. Článek v internetovém časopise
ASSELIN, Mario. Les blogues : de puissants outils pour faire apprendre. Vie pédagogique [en
ligne]. sept.-oct. 2006, no 140, p. 19-21 [cit. 2015-09-08]. Disponible sur:
http://www4.banq.qc.ca/pgq/2005/3034575/140.pdf
KUBROVÁ, Barbora. WWW prezentace jako nástroj online marketingu. Ikaros [en ligne]. 1998,
no 2, vol. 6 [cit. 2015-09-08]. Disponible sur: http://ikaros.cz/node/1022
2.2.3. Kapitola v monografii
BOUDON, Raymond. L'Objectivité des valeurs. In LANGLOIS, Simon et Yves MARTIN (éds.).
L'horizon de la culture : hommage à Fernand Dumont [en ligne]. 1996. Disponible sur:
http://www.bibl.ulaval.ca/doelec/pul/dumont/fdchap13.html
2.2.4. CD-ROM
SEKERA, Ondřej. Pedagogika: studijní opory ke kurzu Inženýrská pedagogika I [CD-ROM].
4
Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2010.
2.2.5. Webové sídlo
Masarykova univerzita [en ligne]. Brno: Masarykova univerzita. c1996–2012 [cit. 2015-09-01].
Disponible sur: http://www-muni.cz/
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [en ligne]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy. c2013-2015 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur: http://www.msmt.cz/
Université Laval [en ligne]. Québec: Université Laval. c2015 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur:
http://www2.ulaval.ca/accueil.html
2.2.6. Webová stránka
Jedná se o jednotlivou stránku webového sídla, která patří do jeho struktury (menu).
Absolventi. Masarykova univerzita [en ligne]. Brno: Masarykova univerzita. c1996–2012 [cit.
2015-09-01]. Disponible sur: http://www.muni.cz/alumni
Základní vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [en ligne]. Praha: Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy. c2013-2015 [cit. 2015-09-01]. Disponible sur:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani
Bibliothèque. Université Laval [en ligne]. Québec: Université Laval. c2015 [cit. 2015-09-01].
Disponible sur: http://www.bibl.ulaval.ca/
2.2.7. Vysílání v televizi nebo v rozhlase
Nobelova cena za literaturu pro francouzského spisovatele Patricka Modianiho. Události v kultuře.
TV, ČT art [en ligne]. 2014-10-09, 20:00. Disponible sur:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/214411000121009/
RICHTER, Václav. Sylvie Germain: Mon imaginaire s’est nourri de Prague et de la Bohême.
Český rozhlas 7. Rádio Praha [en ligne]. 2005-05-21 [cit. 2015-09-07]. Disponible sur:
http://www.radio.cz/fr/article/66725
2.2.8. Video na YouTube
JEAN DE FLORETTE. Trailer. YouTube [en ligne]. 2009-06-21 [cit. 2015-09-09]. Disponible sur:
https://www.youtube.com/watch?v=V44E_YanQsg
2.2.9. Wikipedie
Charles Perrault. Wikipedia: L’encyclopédie libre [en ligne]. Dernière modification 2015-09-04
[cit. 2015-09-07]. Disponible sur: http://fr.wikipedia.org/wiki/Charles_Perrault
2.2.10. Citace originálního díla, které bylo digitalizováno a je lokalizováno v digitální
knihovně (zahrnuje trvalý identifikátor ARK - Archival Resource Key)
ZOLA, Émile. L’Affaire Dreyfus : la vérité en marche. Paris: E. Fasquelle, 1901. IV, 314 p.
5
Bibliothèque Charpentier. Copie numérique disponible également sur le système de Gallica (ARK):
http://gallica2.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k113523m
2.2.11. Obrázky a fotografie (např. z Google)
Image 1: Barbizon. Creatives Commons CC BY ND [en ligne]. 2008-03-16 [cit. 2015-09-10].
Disponible sur: http://www.exworld.fr/?tag=barbizon
Image 2: Métro porte Dauphiné. Photographie de Peter Clericuzio. Wikipedia: L’encyclopédie
libre [en ligne]. 2005 [cit. 2015-09-10]. Disponible sur:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Porte_Dauphine_%28m%C3%A9tro_de_Paris%29#/media/File:Edicu
lePorteDauphine.jpg
2.2.12. Zaznamenaný rozhovor
Jestliže autor závěrečné práce pořídí rozhovor s nějakou osobu, může jej také citovat. Zapíše osobu,
se kterou byl rozhovor veden, do hranatých závorek název tématu, protože není nikde uveden, druh
nosiče, datum pořízení a archiv autora.
NOVÁKOVÁ. Alena. [État du français langue étrangère aux écoles tchèques] [bande sonore].
2015-09-10. Archive de l’auteur.
2.3. Jazyk bibliografických citací
U bibliografických záznamů citované literatury používáme jazyk původního dokumentu. Názvy děl
v jazycích, které nepoužívají latinku (např. ruština), mohou být transkribovány do latinky.
ECO Umberto, Come si fa una tesi di laurea. Milano: Bompiani, 1977, 2001.
HAUGELAND, John. Artificial intelligence: the very idea. 3e
éd. Cambridge (Massachusetts): MIT
Pres, 1985.
KOLESOV, Vladimir Viktorovich, Istorija russkogo jazyka v rasskazach. Sankt-Peterburg:
Azbuka-klassika, 2005.
KOSTELNÍKOVÁ, Mária. Práca s literatúrou pri výučbe cudzích jazykov. Cizí jazyky, 1998/1999,
42(7-8), 121-122.
LOHFERT, Walter. Kommunikative Spiele für Deutsch als Fremdsprache: Spielpläne und
Materialien für die Grundstufe. Ismaning: Hueber, 1982.
MACUROVÁ, Alena et Petr MAREŠ. Text a komunikace: jazyk v literárním díle a ve filmu.
Praha: Univerzita Karlova, 1993.
MARTONIY Éva. A québeci irodalomról. Magyar Napló, 1999, XI(6), 17-19.
PUREN, Christian, Paola BERTOCCHINI et Edwige COSTANZO. Se former en didactique des
langues. Paris: Ellipses, 1998.
2.4. Automatické vkládání bibliografických citací uložených v PC
Ve Wordu 2007 a 2010 lze citace vkládat automaticky prostřednictvím karty Odkazy (Word 2007)
nebo Reference (Word 2010) v sekci Citace a bibliografie.
V LibreOffice cestou Vložit/Rejstříky a tabulky/Položka v seznamu použité literatury.
6
2.5. Odkazy v textu na bibliografické citace
Umístění bibliografických citací je podle ČSN ISO 690 bezprostředně za citátem (či parafrází).
Následující text je citován z 68. strany publikace Légeron, Patrick. Le Stress au travail, Paris: Odile
Jacob, 2003.
« Lorsqu’ils ne travaillent pas (les week-ends ou pendant les vacances), ils se sentent mal,
insatisfaits, et, par contrecoup, s’investissent encore plus dans leur travail. » (Légeron, 2003, 68)
Co se týče odkazů na internetové zdroje, v seznamu literatury se označí tak, aby v textu práce za
citací byl v závorce jen krátký odkaz. Budeme-li např. citovat z níže uvedeného dokumentu, do
citace napíšeme Pokyn děkana, 3/2014, 3/1, kde poslední číselný údaj značí článek 3, odstavec 1.
Pokyn děkana č. 3/2014: Řádné ukončení studia v bakalářských, magisterských a navazujících
magisterských prací. Masarykova univerzita: Pedagogická fakulta [online]. 2014. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/1441/VPAN/pokdek/Pokyn_dekana_c._1-2010.pdf
„Termín pro podání přihlášky k SZZ v podzimním semestru je dán časovým rozmezím od začátku
semestru do 30. listopadu včetně. Je-li posledním dnem období sobota, neděle nebo den
pracovního klidu1, je možné přihlášku podat také v první následující pracovní den.“ (Pokyn
děkana 3/2014, 3/1)
3. Citace nebo parafráze myšlenek/závěrů jiných autorů a poznámky pod čarou
3.1. Přímá (doslovná) citace
Přímá citace je doslovný přepis převzatého textu, který nesmíme změnit, můžeme jej však částečně
zkrátit s uvedením tzv. výpustky […] nebo provést drobné úpravy, např. změnit velikost písmen,
část textu zvýraznit apod.
Může se stát, že v původním textu je nějaká neobvyklost, např. gramatická chyba, špatný pravopis
apod. V tomto případě ji neopravujeme, ale za daný výraz uvedeme (sic!), což je latinské slovo
znamenající tak nebo právě tak.
3.1.1. Příklad návaznosti přímé citace na vlastní text práce
Varianta 1: Text citace přímo navazuje na vlastní text práce - [il] v hranaté závorce znamená, že
citace v originálním znění začínala velkým písmenem, ale my chceme použít malé, aby byl text
kontinuální.
Upozornění: V původním textu bylo kurzívou zvýrazněno compréhension de mots isolés. Naopak
nyní v citaci psané kurzívou je tento výraz normálním písmem, abychom zachovali jeho důležitost.
Comme nous avons lu dans L’Œuvre d’art littéraire, « [il] faut se rendre compte que recherche du
sens du texte ne repose pas à la compréhension de mots isolés, surtout, s’il agit d’un texte littéraire
où chaque mot est étroitement lié avec un autre et tous les mots ensemble dépendent du contexte. »
(Ingarden, 1983, 20)
Varianta 2: Stejná citace, ale jinak navázaná na vlastní text práce s jinak vloženým odkazem.
Upozornění: Pokud uvedeme jméno autora, ze kterého čerpáme už v textu před citací, pak do
závorky dáme jen rok vydání a číslo strany.
7
Roman Ingarden (1983, 20) dans L’Œuvre d’art littéraire écrit : « Il faut se rendre compte que la
recherche du sens du texte ne repose pas à la compréhension de mots isolés, surtout, s’il agit d’un
texte littéraire où chaque mot est étroitement lié avec un autre et tous les mots ensemble dépendent
du contexte. »
Varianta 3: Stejná citace, ale jinak uvedený odkaz.
Roman Ingarden dans L’Œuvre d’art littéraire écrit : « Il faut se rendre compte que la recherche du
sens du texte ne repose pas à la compréhension de mots isolés, surtout, s’il agit d’un texte littéraire
où chaque mot est étroitement lié avec un autre et tous les mots ensemble dépendent du contexte. »
(1983, 20)
Upozornění: Co se týče jména autora, na něhož v textu odkazujeme, je vhodné, aby při první
zmínce v základním textu byl uveden celým křestním jménem, např. Françoise Cornaire, a dále už
jen jeho zkratkou: F. Cornaire. Je to běžná praxe, ale navíc je to velmi důležité u cizojazyčných
jmen, kde ze zkratky křestního jména nepoznáme, zda se jedná o muže či ženu (Françoise Cornaire
X François Cornaire). Usnadní to navíc identifikaci rodu autora při psaní v českém jazyce:
F. Cornaire napsala, nebo přechylování: Jak zdůrazňuje F. Cornairová.
3.1.2. Příklad citace pod textem
Citace delší se obvykle píše do samostatného odstavce odsazeného od levého okraje (1 cm,
max. 1,25 cm), bez kurzívy a menším písmem (10 b). Uvedená citace je delší než tři řádky, proto je
vytažena pod text s odsazením od levého okraje.
Quant à la moralité dans la version française dont nous avons déjà parlé plus haut, elle est explicite
et donne au conte l’air instructif qui le rapproche des fables :
On voit ici que de jeunes enfants, surtout de jeunes filles belles, bien faites, et gentilles, font très mal d’écouter toute
sorte de gens, et que ce n’est pas chose étrange, s’il en est tant que le loup mange. Je dis le loup, car tous les loups
ne sont pas de la même sorte. Il en est d’une humeur accorte, sans bruit, sans fiel et sans courroux, qui privés,
complaisants et doux, suivent les jeunes demoiselles jusque dans les maisons, jusque dans les ruelles. Mais hélas !
qui ne sait que ces loups doucereux, de tous les loups sont les plus dangereux. (Soriano, 1968, 52)
3.1.3. Překlady citací
Pokud citujeme text, který je v jiném jazyce než vlastní text práce, obvykle postupujeme tak, že text
z odborné literatury píšeme v základním textu v překladu a v poznámce pod čarou jej uvedeme
v originále.
Citáty z krásné literatury však vždy uvádíme v základním textu v originále, v poznámce pod čarou
uvedeme jejich překlad.
Pokud překládáme originální text sami, uvedeme na příslušném místě: Vlastní překlad. Co se týče
překladů, vždy záleží na tom, komu je práce určena, tj. zda čtenář porozumí textu v originále.
3.2. Nepřímá (parafrázovaná) citace
Nepřímou citací parafrázujeme, čili volně uvádíme myšlenky a závěry, které byly publikovány
v cizí práci. Ten není opsán doslova, ale přeformulován nebo vyjádřen vlastními slovy autora práce
při zachování původní myšlenkové podstaty. Písmo nepřímé citace se neliší od písma textu práce.
Upozornění: I když se nejedná o doslovně převzatý text, musí být uveden přesný záznam pramene,
ze kterého pochází. V tomto případě dáváme v odkaze na zdroj do závorky výrazy Srov./srov. nebo
8
Viz/viz, ve francouzské práci Voir/voir. Velká a malá písmena se uvádějí dle momentálního místa
v textu práce, tj. je-li před závorkou tečka, pak bude uvedený výraz velkým písmenem (viz níže).
Původní text z knihy Légeron, Patrick. Le Stress au travail, Paris: Odile Jacob, 2003:
Leur principal problème n’est pas tant le travail lui-même (ils y excellent souvent) que leur
incapacité totale à trouver du plaisir en dehors de celui-ci. Lorsqu’ils ne travaillent pas (les weekends
ou pendant les vacances), ils se sentent mal, insatisfaits, et, par contrecoup, s’investissent
encore plus dans leur travail. (Légeron, 2003, 68)
Parafrázovaný text:
D’après Patrick Légeron, ce n’est pas le travail qui pose problème aux workaholics. C’est plutôt le
fait qu’il leur est impossible de retirer une quelconque satisfaction des moments de détente, comme
les fins de semaine et les périodes de vacances, et ce à un point tel que cela aura pour conséquence
qu’ils se consacreront encore plus à leur travail. (Voir Légeron, 2003, 68)
3.3. Poznámky pod čarou
Do poznámky pod čarou vkládáme text, který nebylo nutné uvést v hlavní části dokumentu, ale
považujeme za důležité jej zmínit. Mohou zde být různé informace, které chce autor čtenáři sdělit
mimo text, ale nově již ne odkazy na zdroje, protože ty už jsou zakomponovány do textu práce.
Upozornění: Poznámka pod čarou je normální věta a musí tedy končit tečkou.
Alors, il faut expliquer aux apprenants que les contes de Perrault, à leur origine, n’étaient pas
destinés à l’amusement des enfants. Ces histoires pleines de moralité servaient de moyen éducatif
pour avertir les jeunes de tous les dangers qui les menacent : danger de se laisser happer dans le
bois par les animaux sauvages ou les hommes, danger de tomber dans l’eau, etc.1
1
Le loup qui représente le danger dans Le Petit Chaperon rouge était alors le danger bien réel. Chaque année, un
nombre considérable d’enfants et d’adultes a été tué par ces fauves, surtout dans les régions situées à l’écart des
grandes voies.
4. Seznam použité literatury
Součástí literární rešerše je seznam použité literatury a dalších zdrojů. V textu uvádíme odkazy na
citované zdroje a jejich kompletní seznam dáme na konec práce.
4.1. Bibliografie a Webografie (Sitographie)
Bibliografie je seznam použitých pramenů v tištěné podobě, Webografie (ve FJ také také
Sitographie) je seznam použitých pramenů v elektronické podobě. Obojí musí zahrnovat všechna
díla, z nichž autor práce čerpal. Soupis je řazen abecedně, internetové zdroje se někdy řadí
samostatně nakonec. Nemají-li některé odkazy autora, řadí se abecedně podle prvního písmene názvu
odkazu. Příklad, kde je Bibliografie i Webografie v jednom seznamu.
ABDALLAH-PRETCEILLE, Martine et Louis PORCHER. Éducation et communication
interculturelle. Paris: PUF, 1996.
BEACCO, Jean-Claude et Simone LIEUTAUD (éds.). Moeurs et mythes : lecture des civilisations et
authentiques écrits. Paris: Hachette/Larousse, 1981.
9
DE CARLO, Maddalena. L’interculturel. Paris: CLE International, 1998.
Kit pédagogique. Idées, ressources, méthodes et activités pour l’éducation interculturelle
informelle avec des adultes et des jeunes [en ligne]. Conseil de l’Europe, 2004 [cit. 2011-10-11].
Disponible sur: http://www.eycb.coe.int/edupack/pdf/fr_part_a.pdf
Le Point du FLE. Apprendre et enseigner le français et les langues [en ligne]. 2002-2015.
Disponible sur: http://www.lepointdufle.net
PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Un cadre européen de référence pour les langues : apprendre, enseigner, évaluer. Ouvrage
collectif pour le Conseil de l’Europe. Paris: Éditions Didier, 2001. Disponible aussi sur:
http://www.coe.int/t/dg4/linguistic/cadre1_fr.asp
Upozornění: Jestliže autor v daném roce publikoval více prací, pak za rokem píšeme malá písmena.
Stejně je to pak uvedeno i za citací v textu (Bakešová, 2014a, 156) nebo (Bakešová 2014b, 81).
BAKEŠOVÁ, Václava. Deux lettres de Marie Noel a Francois Mauriac. Nouveaux Cahiers
Francois Mauriac, 2014a, 22(1), 157-156.
BAKEŠOVÁ, Václava. Pauvreté et richesse du monde dans l oeuvre de Marie Noel. Nouveaux
Cahiers Francois Mauriac, 2014b, 22(1), 75-82.
4.2. Primární, sekundární a další literatura
Příklad seznamu použité literatury k práci zabývající se spisovatelkou Sylvie Germainovou a jejího
vztahu k České republice:
Littérature primaire / Sources primaires
GERMAIN, Sylvie. Bohuslav Reynek à Petrkov. Saint-Cyr-sur-Loire: Christian Pirot, 1998.
GERMAIN, Sylvie. La Pleurante des rues de Prague. Paris: Gallimard, 1992.
GERMAIN, Sylvie. Les Éclats du sel. Paris: Gallimard, 1996.
Littérature secondaire / Sources secondaires
GOULET, Alain. Sylvie Germain : Œuvres romanesques. Un monde de cryptes et de fantômes.
Paris: L’Harmattan, 2006.
VIART, Dominique et Bruno VERCIER. La littérature française au présent. Paris: Bordas 2008.