Ústavní rámec bezpečnosti 2023 Ústavní rámec bezpečnosti 2023 JUDr. Cyril Svoboda, PhD 1.10.2023 D:\01_Zakazky\Cevro\2015\_stala_grafika\Foto_CI_repre_2015\Brozura_repre_2015\Obory\Dalsi_ucitele_s tudenti\JS_X0552.JPG Základní pojmy Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 2 Ústavní základy Pololegální ústava – vymezení ústavního pořádku České republiky Ústavní uspořádání v České republice. Podle ústavního pořádku je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Česká republika jen založen na osvědčených principech právního státu. Ústava vymezuje jednotlivé základní státní orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní a upravuje jejich pravomoc a vzájemné vztahy. Právě při řešení krizového stavu dochází k tomu, že jsou omezována některá základní práva a svobody, nebo jsou ukládány mimořádné povinnosti. Proto je třeba poznat základní kompetence a vztahy mezi hlavními nositeli státní moci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 3 Právní stát Právní stát má své základy: 1. Vláda lidu znamená vláda zákona. 2. Nikdo nesmí být trestán, jeho majetková práva a osobní integrita nesmí být porušena, pokud by taková osoba neporušila zákon. 3. Nikdo nestojí na zákonem, ani samotný stát veřejná moc. 4. Lidská práva a svobody jsou respektována a jsou pod ochranou moci nezávislých soudů. 5. Politický systém je pluralitní, založený na volné soutěži politických stran. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 4 Materiální základ Ústavy Materiální pojetí ústavního pořádku znamená, že stát se sice neváže na nějakou ideologii nebo náboženství, ale je založen na základních demokratických hodnotách. Jedním z takových znaků je princip suverenity (svrchovanosti) lidu, na princip republikánské formy vlády. Materiální pojetí státu je zárukou, že se stát neuchýlí k násilí ani vně, ani uvnitř. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 5 Hodnota státu Hodnota státu Státní suverenita Územní celistvost. Demokratické základy České republiky. Ústavní vymezení dále pokračuje výčtem hodnot, jako jsou vnitřní pořádek a bezpečnost, ochrana života a zdraví, ochrana majetkových hodnot nebo životní prostředí. Je tedy hodně hodnot, které je třeba chránit. Obecně lze konstatovat, že jde o životní zájem České republiky zajistit svou bezpečnost. Pro jeho zajištění musí být naše země připravena využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky. V Evropě se zrodil právní stát, v Evropě vypukly zatím dvě světové války. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 6 Státní suverenita Princip suverenity nenarušuje, jestliže stát svobodně podle ústavních pravidel přenese část své suverenity na jiný subjekt. Žádný stát není zcela suverénní, absolutní suverenita by mu byla ke škodě Největší přenos části suverenity státu je spojen s členstvím v Evropské unii. Suverenitu státu je třeba bránit proti těm, kdo by neústavní cestou narušovali suverénní moci našeho státu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 7 Územní celistvost Hranice našeho státu jsou vymezeny ústavními zákony a jsou uznány mezinárodním společenstvím. Jsou potvrzeny mezinárodními smlouvami. Hodnota, kterou musíme hájit, je, aby výkon státní moci se týkal celého území státu. Je nepřijatelné, aby někdo na našem území někdo vyhlašovat nějakou novou republiku nebo jiný „státní útvar“. Naše území musí zůstat jednotné a celistvé. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 8 Demokratické základy státu Demokracie není jen abstraktní pojem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Demokracie je politický systém založený na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Demokracii je třeba bránit proti všem, kdy by usilovali o její narušení nebo nahrazení nějakým autoritativním či totalitním způsobem vládnutí 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 9 Bezpečnost země Zajištění: svrchovanosti a územní celistvosti České republiky Ochrana jejích demokratických základů a Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 10 Individuální bezpečnost Nutná obrana - Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Krajní nouze - Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 11 Svépomoc Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 12 Neutralita politická Ozbrojené síly jsou tedy toliko nástroj k naplnění bezpečnostní a obranné politiky státu. Příslušníci armády proto nemohou být členy politických stran a hnutí. Politické strany a politická hnutí nelze v armádě zakládat, a ani politické strany a politická hnutí nemohou v armádě působit. Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně. V armádě platí absolutní oddělení života politického a výkon vojenské služby. Vojáci dále nemají právo na stávku. Armáda souží svému státu a všem občanům České republiky. Armáda jako ozbrojený sbor musí být politicky neutrální, protože jejich posláním je bránit stát Příslušníci ozbrojených sil mají dvě povinnosti, být loajální je svému státu a bránit ho na základě rozhodnutí k tomu kompetentních státních orgánů. Rozhodovat o použití armády (ozbrojených sil) tedy náleží ústavním činitelům a státním orgánům. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 13 Neutralita ideologická Armáda jako ozbrojený sbor musí být politicky neutrální, protože jejich posláním je bránit stát bez ohledu na to, jakou orientaci má poltická reprezentace demokratického státu. Armáda nemůže být spojena s jakoukoliv ideologií nebo náboženstvím. V armádě existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti, rozhoduje se formou rozkazu a voják se zavazuje nasadit při výkonu své služby i život . 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 14 Zajištění bezpečnosti státu Bezpečnost České republiky zajišťují: ozbrojené síly, (armáda) ozbrojené bezpečnostní sbory, (policie) záchranné sbory a havarijní služby. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 15 Ozbrojené síly Ozbrojené síly se člení na: Armádu České republiky Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 16 Ozbrojené sbory Bezpečnostní sbory České republiky jsou nedílnou součástí bezpečnostního systému České republiky. Svým působením přispívají k ochraně demokratických základů státu a k ochraně životů, zdraví a majetkových hodnot. Ozbrojené sbory České republiky jsou Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 17 Krizové stavy Zvládnutí každé mimořádné události, krizového stavu, vyžaduje mimořádné úsilí, které vybočuje z běžného rámce překračuje řádné fungování orgánů veřejné moci, ale i chování a jednání dalších osob. Mimořádný stav vyžaduje mimořádné řešení. Aby bylo možné takové stavy zvládat, umožňuje náš právní řád odchýlit se od běžného dodržování principů právního státu. Dává možnost, aby po omezenou dobu, na nezbytně nutném území bylo možné omezit některá základní práva a svobody a ukládat určité povinnost za účelem zvládnutí krizového stavu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 18 Mezinárodní bezpečnostní prostředí Náš stát je součástí společenství států. Nerozhoduje izolovaně, bez vazeb přes své hranice, a to jak fyzických, tak i politických. Téměř každý vážný krizový stav je třeba zvládat a řešit ve vazbě k jiným subjektům. Každý krizový stav vzniklý intencionální (antropogenní) hrozbou i neintencionální hrozbou má mezinárodní přesah. Je proto nutné, aby i naše schopnost zvládat krizový stav a zajistit naši bezpečnost byla zabezpečena na mezinárodní úrovni. K tomu je vytvořen kolektivní systém bezpečnosti 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 19 Hrozba Hrozba - primární, nezávisle existující, neodvozený fenomén, který chce nebo může poškodit nějakou chráněnou hodnotu. Neintencionální hrozba - vnější fenomén (činitel), existuje nezávisle na chtění člověka ( hrozba povodně, vichřice, zemětřesení. Intencionální hrozba (antropogenní) je zamýšlená. Připravuje ji, spouští a uskutečňuje jedinec jako v případě hrozby teroristické akce nebo kolektivní aktér při hrozbě ozbrojeného konfliktu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 20 Riziko Riziko je vždy odvozené a odvoditelné z konkrétní hrozby. Míra rizika je pravděpodobnost škodlivých následků vyplývajících z hrozby a ze zranitelnosti zájmu. Riziko je vyjádřením pravděpodobnosti vzniku hrozby. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 21 Přijatelné riziko Numerické hodnoty se tedy mohou pohybovat pouze od nuly (0) do jedné (1), při vyjádření v procentech od 1% do 100%. Přijatelné riziko je stavem, kdy je vnímáno ohrožení, a jsou připravovány aktivity, jejichž cílem je snížení pravděpodobnosti, že nastane. Společenství, stát, jednotlivec se připravují tak, aby byly případné následky co nejmenší 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 22 Asymetrické konflikty Asymetrie zájmů Asymetrie hodnot Asymetrie v oblasti taktiky a strategie 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 23 Cíle asymetrického konfliktu (války) Symbolické civilizační cíle (sídla, stavby) Ústřední orgány stání moci a správy Energetické zdroje, zdroje základních životních potřeb (vody) Infrastruktura (dopravní, energetická) Obyvatelstvo Ozbrojené síly a ozbrojené sbory 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 24 Dysimetrie Dysimetrie znamená výraznou převahu v oblasti: Výzbroje Technologie Systému spojení Systém vedení bojové činnosti 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 25 Zájem Chráněný zájem – je to soubor základních hodnot, které jsou předmětem ochrany ( například pro společnost zejména životy, zdraví, majetková práva obyvatel, životní prostředí a kritická infrastruktura). Postulovaný zájem – je v zahraniční politice vyslovený, nebo předpokládaný zájem státu. Vyplývá z Koncepce zahraniční politiky. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 26 Principy zajištění bezpečnosti Princip ustálenosti, spočívá v dlouhodobě tvořeném přístupu. Princip systémovosti, propojení všech potřebných aktivit. Princip přesnosti spočívá v jednoznačnosti, jasném stanovení hranic a mezí. Princip rozvoje znamená obohacování o nové prvky, jak se mění bezpečnostní prostředí 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 27 Epidemie Epidemie je zvýšený výskyt nemoci, který je geograficky a časově omezen. Při epidemii infekčního onemocnění dochází zpravidla k prudkému nárůstu počtu onemocnění v čase, kdy nemocnost dosahuje hodnot vyšších, než je běžná sporadická nemocnost. Hodnoty nemocnosti, při kterých dochází již k epidemickému šíření (tzv. epidemický práh) jsou různé a liší se podle nemoci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 28 Znaky epidemie Hlavním kritériem, zda se jedná o epidemii či nikoli, je pak vzájemná, epidemická souvislost jednotlivých případů nemoci. Rychlost šíření nemoci v populaci je závislá na původci nákazy, inkubační době nemoci a zejména na cestách přenosu. Inkubační doba představuje období mezi vstupem infekčního původce do organismu a prvním nástupem klinických příznaků či symptomů nemoci 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 29 Přístupy k zajišťování bezpečnosti Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 30 Předcházení konfliktům ČR dává přednost aktivnímu předcházení ozbrojeným konfliktům a preventivní diplomacii. V případě vypuknutí krize či ozbrojeného konfliktu usiluje o řešení. politickými a diplomatickými prostředky Pokud tyto selžou, může ČR – v souladu s ústavním pořádkem, zákony, principy Charty OSN a v rámci spojeneckých závazků a solidarity – použít sílu k ochraně svých životních a v případě nutnosti i strategických zájmů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 31 Kolektivní bezpečnost Základními východisky pro zajištění obrany a bezpečnosti ČR jsou aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopností EU pro zvládání krizí a spolupráce s partnerskými zeměmi. Členství v NATO a EU přináší výhody kolektivního zajištění vlastní obrany a bezpečnosti, stejně jako závazek ke společné obraně a bezpečnosti přispívat.. Členství v mezinárodních organizacích z ČR nesnímá její prvotní odpovědnost za vlastní obranu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 32 Bezpečnostní zájmy ČR ČR rozlišuje své bezpečnostní zájmy podle stupně důležitosti. V ČR jsou zájmy rozděleny do tří kategorií: 1.životní, 2.strategické a 3.další významné 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 33 Životní zájmy Životním zájmem je zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Ochrana životních zájmů státu a jeho občanů je základní povinností vlády i všech orgánů veřejné správy. Pro jejich zajištění a obranu je ČR připravena využít všech legitimních přístupů a použít všechny dostupné prostředky 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 34 Strategické zájmy Strategické zájmy jsou nástrojem. Jejich naplňování napomáhá ochraně životních zájmů. Zároveň slouží k zajištění společenského rozvoje a prosperity ČR. K jejich prosazování jsou voleny přístupy a prostředky přiměřené situaci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 35 Základní strategické zájmy prevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků, posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby, rozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, demokratizace a posilování vzájemné důvěry a bezpečnosti, zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti ČR a adekvátní úrovně strategických rezerv, zajištění kybernetické bezpečnosti a obrany ČR 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 36 Další strategické zájmy Účelem prosazování dalších významných zájmů je přispět k zajištění životních a strategických zájmů a zvyšovat odolnost společnosti vůči bezpečnostním hrozbám 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 37 Příklady dalších strategických zájmů snižování kriminality vytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost, potlačování extremismu zvyšování efektivity a profesionality státních institucí vědecko-technický rozvoj s důrazem na nové technologie s vysokou přidanou hodnotou inovace rozvíjení technických a technologických schopností při zpracování a přenosu utajovaných a citlivých informací s důrazem na jejich ochranu a dostupnost ochrana životního prostředí. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 38 Ústavní rámec bezpečnosti Rozhodovací proces Ústavní vymezení bezpečnosti Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace 1.nouzový stav, 2.stav ohrožení státu 3.válečný stav. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 40 Nouzový stav Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vláda může vyhlásit nouzový stav, nastanou-li předpokládané podmínky. Nouzový stav se vyhlašuje v případě neintencionálních hrozeb. Pojem jiné nebezpečí umožňuje vyhlásit nouzový stav v obdobných případech neintencionální hrozby. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 41 Omezení práv a svobod Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Vyhlášení nouzového stavu nemůže vést k trvalému omezení základů parlamentní demokracie v České republice. Obecný rozsah základního vymezení základních práv a svobod i povinností jsou upraveny v krizovém zákoně. Tento obecný rozsah určuje maximální rámec, kam až může výkonná moc zajít. V zásadě žádný krizový stav nemůže odůvodňovat aplikaci všech zákonem předvídatelná omezení. Poslanecká sněmovna nese vedle vlády ústavní a politickou odpovědnost za rozsah opatření, která se mají vynucovat. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 42 Stav ohrožení státu Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Vyhlášení stavu ohrožení státu připadá v úvahu u intencionální (antropogenní) hrozby, za kterou stojí osoba. Může jít o osobu fyzickou i právnickou. Osoba chce vyvolat krizový stav. Je-li tím bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy, jsou splněny podmínky pro vyhlášení stavu ohrožení státu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 43 Způsob vyhlášení Stav ohrožení státu vyhlašují na návrh vlády obě komory Parlamentu. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 44 Válečný stav Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napaden. Válečný stav může vyhlásit ze své vůle jen Parlament, jeho obě komory. Podobně jako u vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu absolutní většiny obou komor Parlamentu, tedy 101 poslance a 42 senátorů. Vyhlásit válečný stav je možné jen ve dvou případech, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. V každém případě musí jít o reakci proti nepřátelskému napadení. To odpovídá pojetí české armády jako armády toliko obranné. Omezení prostoru pro rozhodnutí vylučuje preventivní vyhlášení válečného stavu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 45 Zkrácení legislativního procesu Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. Nesmí jít o návrh ústavního zákona. Navrhovatelem může být toliko vláda. O takovém vládním návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 46 Prodloužení volebního období Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 47 Omezení nouzového stavu Nouzový stav se vyhlašuje na časově omezenou dobu maximálně 30 dnů. Na návrh vlády může Poslanecká sněmovna nouzový stav prodloužit. Vyhlašuje se pro území celého státu, nebo jen jeho části, určitého území. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 48 Garance prána na stávku Právní úprava brání možnému zneužití vyhlášení nouzového stavu. Nouzový stav proto nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Stát tedy nemůže bránit stávce tím, že by uložil všem stávkujícím povinnost nastoupit do práce nebo že by jiným osobám uložil nastoupit do práce místo stávkujících. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 49 Pravomoc prezidenta republiky Je vrchním velitelem ozbrojených sil, Jmenuje a povyšuje generály Rozhodnutí prezidenta republiky vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 50 Obsah pravomoci vrchního velitele ozbrojených sil Jako vrchní velitel ozbrojených sil prezident republiky má další pravomoci, které nejsou uvedeny v samotné Ústavě, ale jsou vymezeny v běžném zákoně. Na jejich základě prezident republiky dále: ·schvaluje základní vojenské řády ·jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky ·propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a vojenským zařízením, ·propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 51 Pravomoc vlády Vláda nese odpovědnost za bezpečnostní politiku státu Řídí a koordinuje ministerstva a jiné správní úřady v oblasti obrany státu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 52 Pravomoc vlády vyslat ozbrojené síly do zahraničí Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů. Vláda je omezena lhůtou 60 dnů. Lhůtu nelze prodloužit, ani ji nelze obejít třeba tím, že by vláda vyslala ozbrojené síly vyslala opětovně těsně před skončením šedesáti denní lhůty na dalších 60 dnů. Nad lhůtu 60 dnů může vyslat ozbrojené síly pouze Parlament. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 53 Ústavní důvody pro vyslání ·plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení nebo ·účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu nebo ·účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 54 Průjezd a přelet Vláda rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky. Vláda rozhoduje o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. Vláda rozhoduje jednotlivě o každém případu samostatně 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 55 Pracovní orgány vlády Vláda má k dispozici poradní a koordinační orgány, které připravují nezbytné podklady, analýzy a doporučení pro výkonnou moc, aby vláda mohla odpovědně rozhodnout. Svými doporučeními tyto orgány výrazně ovlivňují rozhodování vlády. Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. Členem Bezpečnostní rady státu může být jen ministr. Musí jím být vždy předseda vlády. Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky. Prezident republiky má právo účastnit se jednání Bezpečnostní rady státu. Může vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 56 Ústřední krizový štáb Zvláštním pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu je Ústřední krizový štáb. Ústřední krizový štáb jako pracovní orgán Bezpečnostní rady státu je vytvořen pro zabezpečení řešení krizových situací nebo jiných závažných situací týkajících se bezpečnostních zájmů České republiky: a) v gesci ministra obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na obnovení míru a udržení míru, nebo b) v gesci ministra vnitra v případě ostatních druhů ohrožení České republiky, při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí a při zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 57 Právo Parlamentu vyslat ozbrojené síly do zahraničí Pouze obě komory Parlamentu mají právo vyslat ozbrojené sily České republiky mimo území České republiky nebo vyslovit souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. Parlament není vázán ani lhůtou, může vyslat ozbrojené síly na jakoukoliv dobu, a ani není vázán věcně, může ozbrojené síly vyslat z jakékoliv důvodu. K rozhodnutí tohoto typu je třeba většiny nejméně 101 poslance nebo 41 senátora (nadpoloviční většiny členů příslušné komory Parlamentu). 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 58 Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany České republiky a řízení Armády České republiky. Armáda je pořízena ministerstvu. V parlamentní demokracii je pravidlem, že ozbrojené síly jsou řízeny civilní politickou reprezentací. Ministr obrany je vždy civilista. Ministrovi obrany je podřízen náčelník generálního štábu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 59 Působnost Ministerstva obrany 1.Podílí se na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, 2.Navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky, 3.Řídí vojenské zpravodajství 4.Organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky 5.Povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. 6.V rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 60 Všeobecná působnost ministerstva obrany Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany České republiky, řízení Armády České republiky, správu vojenských újezdů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 61 Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci se mimo jiné podílí na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim. Prosazuje bezpečnostní politiku státu v mezinárodních organizacích a v Evropské unii. Zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením. Z hlediska bezpečnostní politiky prosazuje bezpečnostní zájmy státu na mezinárodní úrovni, sbírá a vyhodnocuje informace o hrozbách a rizicích v zahraničí a informuje o svých zjištěních Bezpečnostní radu státu a vládu. V oblasti bezpečnosti spolupracuje s Úřadem pro zahraniční styky a informace. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 62 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu. Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sít pro potřeby policie a služby integrovaného záchranného systému. V době vyhlášení krizového stavu ministerstvo plní další úkoly. Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení mimo jiné sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 63 Ministerstvo financí Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy. Mimo jiné připravuje návrhy státního závěrečného účtu a návrh válečného a mimořádného státního rozpočtu pro rozhodnutí vlády. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 64 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro tvorbu surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. V době vyhlášení krizového stavu ministerstvo průmyslu a obchodu je oprávněno: 1.přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 2.uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 65 Správa státních hmotných rezerv Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 66 Hmotné rezervy Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 67 Mobilizační rezervy Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 68 Pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené k zajištění nezbytných dodávek pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů, v systému nouzového hospodářství, kterou nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí. Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 69 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast státního dozoru nad jadernou bezpečností a pro oblast ochrany před ionizujícím zářením. V jeho pravomoci jsou otázky především jaderné bezpečnosti, tedy ochrana proti působení zbraní hromadného ničení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 70 Český telekomunikační úřad Český telekomunikační úřad je ústřední správní úřad pro výkon státní správy v oblasti regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací. Český telekomunikační úřad je oprávněn vydávat opatření obecné povahy, takzvaná všeobecná oprávnění, která stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a k využívání čísel. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 71 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany. Dále má na starosti problematiku veřejně regulované služby v rámci družicového systému Galileo. Poslání Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se týká ochrany před hrozbami v kybernetickém prostoru. Kybernetický prostor je digitální prostředí, které umožňuje vznik, zpracování a výměnu informací, je tvořen informačními systémy, službami a sítěmi elektronických komunikací. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 72 Navigační systém Galileo Plánovaný autonomní evropský Globální družicový polohový systém (GNSS). Jeho výstavbu zajišťuje Evropská unie reprezentovaná Evropskou komisí a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Plný systém sestává z třiceti družic (27 operačních + 3 záložní) obíhajících ve třech rovinách po kruhových drahách na střední oběžné dráze Země ve výšce 23 222 km. Systém slouží mimo jiné ke sledování pohybu. Má proto největší potenciál především v dopravě, nabízí široké využití i v oblasti bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 73 Poradce pro národní bezpečnost Poradce pro národní bezpečnost, je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 74 Inspektor pro kybernetickou obranu Inspektor pro kybernetickou obranu je nezávislý a je vázán pouze právním řádem České republiky. Svou funkci je povinen vykonávat nestranně a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost a profesionalitu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 75 Zpravodajská komunita Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 76 Poslaní zpravodajských služeb Zpravodajské služby jako organizace bývají řazeny mezi bezpečnostní sbory ( ozbrojené bezpečnostní sbory) Patří systémově do oblasti exekutivy – moci výkonné. Oblast zpravodajských služeb je nepochybně oblastí sui generis. (Získávají /šíří/, analyzují a vyhodnocují informace pro zajištění bezpečnosti státu). Některé zpravodajské služby mají pravomoc vyšetřovat. To neplatí v ČR. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 77 Zpravodajské služby Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu, Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 78 BIS Zjišťuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, zpravodajských službách cizí moci, činnostech ohrožujících státní a služební tajemství, činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky, týkající se organizovaného zločinu a terorismu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 79 Ředitel BIS Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 80 ÚZSI Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky. Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 81 Vojenské zpravodajství Zabezpečuje informace : mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky, o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 82 Ředitel VZ Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 83 Odpovědnost za zpravodajské služby Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 84 Podávání zpráv Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti. Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně. Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou. Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 85 Další ozbrojené sbory Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 86 Přehled ozbrojených sborů Policie ČR, Vězeňská služba ČR a Celní správa ČR. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 87 Policie české republiky Policie České republiky je jednotný ozbrojený sbor s pevně danými vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Plní rovněž úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, předpisy Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Policie české republiky je podřízena ministerstvu vnitra. Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 88 MV-Policie ČR Policie je podřízena ministerstvu. Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 89 Základní činnosti PČR Ochrana celospolečenských zájmů, zákonnosti Ochrana fyzických osob, jejich života, zdraví a lidské důstojnosti, Ochrana právnických osob Ochrana majetku bez rozdílů vlastníků Mezinárodní spolupráce (INTERPOL) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 90 Policejní prezident V čele Policejního prezidia České republiky stojí prezident. Policejní prezident je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných k plnění úkolů v ministerstvu nebo v útvarech vyšetřování. Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 91 Struktura PČR Policejní prezidium – v čele policejní prezident jmenovaný ministrem vnitra Útvary s působností na celém území státu (ÚOOZ, národní protidrogová centrála---) Útvary s územně vymezenou kompetencí (krajská ředitelství..) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 92 Obecní (městská) policie Obecní policii řídí starosta (primátor) obce. Obecní policie může na základě veřejnoprávní smlouvy vykonávat svou činnost pro více obcí najednou. Obecní policie přispívá k ochraně bezpečnosti, dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití, odhaluje přestupky a jiné správní delikty.. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 93 Veřejná stráž Myslivecká stráž Lesní stráž Vodní stráž Stráž přírody Funkce je osoby jmenována krajským úřadem. Po jmenování je třeba složit předepsaný slib 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 94 Integrovaný záchranný systém Základní složky IZS: 1.HZS ČR 2.Jednotky požární ochrany 3.Policie ČR 4.Zdravotní záchranná služba (ZZS) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 95 Dělení krizových stavů Nevojenské (stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu) Vojenské (stav ohrožení státu, válečný stav) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 96 Mezinárodní zajištění bezpečnosti Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 97 OSN Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 98 Valné shromáždění Každý stát bez rozdílu má jeden hlas. O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě, rozhoduje dvoutřetinová většina, o dalších prostá většina. Řádné výroční zasedání začíná vždy v září a pokračuje během celého roku. Na začátku probíhá Všeobecná rozprava, kde vystupují zpravidla nejvyšší představitelé států a vlád a prezentují názory svých zemí na důležitá mezinárodněpolitická témata. V jeho čele stojí předseda, který je volen na jeden rok. V letech 2002 a 2003 funkci šéfa Valného shromáždění zastával někdejší ministr zahraničních věcí a místopředseda Vlády České republiky Jan Kavan. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 99 Rada bezpečnosti Rada bezpečnosti má patnáct členů, z toho pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Zbývajících deset volí Valné shromáždění na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení. Zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“ 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 100 Pravomoc Rady bezpečnosti Spory k projednání mohou Radě předložit členské státy OSN, Valné shromáždění Generální tajemník 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 101 Závaznost rozhodnutí RB Rozhodnutí Rady bezpečnosti jsou pro členy závazná, jejich nedodržení může vyústit v udělení sankcí. Po vyčerpání mírových prostředků a jsou-li splněny legitimní předpoklady může Rada bezpečnosti podle článku VII Charty rozhodnout i o použití síly. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 102 Oznamovací povinnost Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 103 Ekonomická a sociální rada Fórum určené k projednávání otázek obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek. Má 54 členů (států) volených na tříleté období. Při hlasování rozhoduje prostá většina. ECOSOC každoročně pořádá několik krátkých zasedání, na něž zve i zástupce občanské společnosti. Kromě toho se každý rok schází v červenci na velkém čtyřtýdenním zasedání, které se koná střídavě v New Yorku a Ženevě. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 104 Poručenská rada V roce 1945 bylo na světě jedenáct území – převážně v Africe a Tichomoří – pod mezinárodním dohledem. Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti. Poručenská rada je složena ze stálých členů Rady bezpečnosti (Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie). Fakticky byla již zrušena. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 105 Mezinárodní soudní dvůr Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. Pokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko). Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká, nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 106 Sekretariát Sekretariát zodpovídá za poskytování služeb ostatním orgánům OSN. Při OSN jsou akreditovány i více než tři tisíce nevládních organizací, mnohé se účastní některých jednání. V čele generální tajemník OSN 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 107 NATO Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 108 Projev W. Churchilla v Fultonu 5.3.1946 Název řeči Skutečný název tohoto proslovu je Sinews of Peace (Opory míru). Výzva k úzké spolupráci USA a Velké Británie Bezpečnost světa vyžaduje novou jednotu Evropy, od níž by žádný národ neměl být stále odloučen. Nepřipustit myšlenku, že nová válka je nevyhnutelná, nebo lépe řečeno, že se k nové válce schyluje. Naše štěstí leží v našich vlastních rukou a že my jsme s to zachránit budoucnost. Neexistuje nic, co obdivovat více než sílu a neexistuje nic, k čemu by mělo být menší vážnosti než je slabost, 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 109 Bruselská smlouva Přímou reakcí některých západních států na nastalou situaci byl podpis tzv. Bruselské smlouvy 17. březnu 1948. Byl projevem rozhodnutí pěti západoevropských států – Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Velké Británie – vytvořit systém společné obrany a posílit vzájemné vztahy takovým způsobem, který by jim umožnil odolat ideologickému, politickému a vojenskému ohrožení jejich bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 110 Severoatlantická aliance Slovy prvního generálního tajemníka Hastingse Ismaye bylo hlavním úkolem NATO „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi“. Zároveň pomoc Německu – prolomit blokádu Berlína (2 milióny obyvatel) Letecký most 277 264 letů. Každou minutu na vrcholu jedno letadlo, denně spadlo z nebe 8000 tun zásob 1949 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 111 Podpis Washingtonské smlouvy Dne 4. dubna 1949 , podepsalo deset zemí západní Evropy, USA a Kanada Severoatlantickou dohodu (anglicky North Atlantic Treaty). Smlouva vstoupila v platnost 24. srpna 1949 po uložení ratifikačních listin všech signatářských států. Jejím hlavním cílem tehdy bylo vytvořit koalici vzájemné pomoci jako odpověď na riziko, že by Sovětský svaz usiloval o rozšíření svého vlivu, jež získal ve státech východní Evropy, i na další části starého kontinentu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 112 Rozšiřování NATO do roku 1989 18. února 1952: přistoupení Řecka a Turecka 6. května 1955: vstup Spolkové republiky Německo - v reakci na to vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavské smlouvy 30. května 1982: přistoupení Španělska 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 113 Rozšiřování NATO po roce 1989 (31 členů) 12. března 1999: přistoupení ČR, Maďarska a Polska; šlo o první rozšíření NATO po studené válce, kdy se k Alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy 29. března 2004: přistoupení celkem sedmi států - Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska; jedná se o největší kolo rozšíření 1. dubna 2009: vstup Albánie a Chorvatska 5. června 2017: vstup Černé Hory 27. března 2020: vstup republiky Severní Makedonie do NATO. Stala se 30. členskou zemí Aliance. 4. dubna 2023 vstoupilo Finsko do NATO 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 114 Rozšíření NATO po vypuknutí války na Ukrajině V roce 2022 požádaly o členství v NATO a byly pozvány Finsko a Švédsko Finsko se stalo 31. členským státem NATO 4.4.2023 Švédsku v vstupu brání nesouhlas Turecka kvůli poskytnutí azylu tureckým Kurdům na území Švédska Finsko má 1340 Km společné hranice s RF (nejdelší společná hranice) Finsko má 30 000 osob v ozbrojených silách a za válečného stavu ho může zvýšit na 280 000 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 115 Hlavní úkoly NATO zajišťování kolektivní obrany svých členů, zvládání bezpečnostních krizí mimo své území budování kooperativní bezpečnosti s partnery schopnost odstrašit případného útočníka a ubránit členské země před napadením schopnosti řešit celé spektrum krizí, od prevence konfliktů až po dosažení stability v post-konfliktních situacích. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 116 Vlastní text smlouvy Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 117 Preambule smlouvy Strany této smlouvy znovu potvrzují svoji víru v cíle a zásady Charty OSN a svoji touhu žít v míru se všemi národy a všemi vládami. Jsou odhodlány hájit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Jejich snahou je podporovat stabilitu a blahobyt národů v severoatlantickém prostoru. Jsou rozhodnuty spojit své úsilí o kolektivní obranu a zachování míru a bezpečnosti. Proto se dohodly na této Severoatlantické smlouvě. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 118 Čl. 1 Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 119 Čl. 2 Smluvní strany budou přispívat k dalšímu rozvoji mírových a přátelských mezinárodních vztahů posilováním svých svobodných institucí, usilováním o lepší porozumění zásadám, na nichž jsou tyto instituce založeny, a vytvářením podmínek pro stabilitu a blahobyt. Budou usilovat o vyloučení z konfliktu ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat hospodářskou spolupráci mezi všemi smluvními stranami jednotlivě nebo společně. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 120 Čl. 3 Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 121 Čl. 4 Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 122 Čl. 5 Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 123 Čl.6 Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na Alžírské departmenty Francie, na území Turecka nebo na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantickém prostoru severně od obratníku Raka; na ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli smluvní strany, jež se nacházejí na těchto územích nebo nad nimi nebo na kterémkoli jiném území v Evropě, kde byla umístěna okupační vojska kterékoli smluvní strany v den vstupu této smlouvy v platnost, nebo ve Středozemním moři, nebo v severoatlantickém prostoru severně od obratníku Raka 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 124 Čl. 7 Tato smlouva se nedotýká a nebude žádným způsobem vykládána , jako by se dotýkala práv a povinností smluvních stran, které jsou členy OSN, vyplývající z Charty, ani základní zodpovědnosti Rady bezpečnosti za zachování světového míru a bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 125 Čl. 8 Každá ze smluvních stran prohlašuje, že žádné její současně platné mezinárodní závazky vůči kterékoli jiné smluvní straně nebo kterémukoli třetímu státu nejsou v rozporu s ustanoveními této smlouvy, a zavazuje se, že nepřijme žádný mezinárodní závazek, který by byl s touto smlouvou v rozporu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 126 Čl. 9 Smluvní strany tímto zřizují Radu, v níž bude každá z nich zastoupena, aby projednávala věci týkající se plnění této smlouvy. Rada bude organizována tak, aby se mohla kdykoli pohotově sejít. Rada zřídí takové pomocné orgány, jaké mohou být potřebné, zejména ihned zřídí výbor pro obranu, který bude doporučovat opatření nutná k k plnění článků 3 a 5. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 127 Čl. 10 Smluvní strany mohou na základě jednomyslného souhlasu vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad této smlouvy a přispět k bezpečnosti severoatlantického prostoru, aby přistoupil k této smlouvě. Každý takový smluvní stát se může stát smluvní stranou tím, že uloží u vlády Spojených států amerických svoji listinu o přistoupení. Vláda Spojených států amerických vyrozumí každou ze smluvních stran o uložení každé takové listiny o přistoupení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 128 Čl. 11 Tato smlouva bude ratifikována a její ustanovení budou smluvními stranami plněna v souladu s jejich ústavními postupy. Ratifikační listiny budou uloženy co nejdříve vládou Spojených států amerických, která uvědomí všechny ostatní signatáře o každém uložení. Smlouva vstoupí v platnost mezi státy, které ji ratifikovaly, jakmile budou uloženy ratifikační listiny většiny signatářů, sestávající z ratifikačních listin Belgie, Francie, Kanady, Lucemburska, Nizozemska, Spojeného království a Spojených států, a pro další státy smlouva nabude účinnosti dnem uložení jejich ratifikačních listin. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 129 Čl. 12 Poté, co bude smlouva v platnosti deset let, nebo kdykoli později, se smluvní strany, jestliže o to některá z nich požádá, poradí o revizi smlouvy, přičemž vezmou v úvahu faktory ovlivňující mír a bezpečnost severoatlantické oblasti včetně vývoje světových i regionálních uspořádání podle Charty OSN pro zachování mezinárodního práva a bezpečnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 130 Čl.13 Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 131 Čl. 14 Tato smlouva, jejíž anglické i francouzské znění mají stejnou platnost originálu, bude uložena v archivu Spojených států amerických. Řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních signatářů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 132 Orgány NATO Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 133 Severoatlantická rada Hlavní rozhodovací orgán NATO. Její rozhodnutí se vztahují ke všem aspektům činnosti organizace, návrhy jsou přijímány jednomyslným souhlasem. NAC sestává ze stálých zástupců (velvyslanců) všech členských zemí, schází se také na úrovni ministrů obrany, ministrů zahraničních věcí či hlav států a vlád zemí NATO. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 134 Zasedání Rady Rada zasedá každý týden na úrovni velvyslanců členských zemí, popřípadě častěji, pokud je to nutné. Pravidelná zasedání Rady probíhají také na úrovni ministrů zahraničních věcí nebo obrany. Každý rok nebo dva pořádá Aliance svůj summit, na kterém hlavy států a vlád rozhodují o strategických otázkách týkajících se NATO. Pravidelná zasedání se také konají se zástupci partnerských zemí NATO 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 135 Skupina pro jaderné plánování Hlavní rozhodovací orgán v oblasti jaderné politiky NATO. Zabývá se širokým okruhem otázek jaderné politiky včetně otázek rozmístění, technického zabezpečení, bezpečnosti jaderných zbraní, ochrany před nimi a možnosti přežití jejich použití včetně otázek souvisejících se šířením jaderných zbraní. Schází se na úrovni velvyslanců a ministrů obrany. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 136 Generální tajemník Nejvyšší výkonný funkcionář NATO. Odpovídá za usměrňování a prosazování procesu konzultování a rozhodování v NATO. Předkládá věci k projednání a rozhodnutí a je oprávněn uplatnit své služby v případě sporů mezi členskými zeměmi. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 137 Instituce NATO v oblasti obranné infrastruktury Vojenské struktury Výbory Severoatlantické rady Správa Mezinárodního sekretariátu Národní instituce 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 138 Vojenské struktury Vojenský výbor Mezinárodní vojenský štáb Hlavní velitelství NATO Vrchní velitelství spojených sil v Evropě (SHAPE) Vrchní velitelství spojených sil v Atantiku 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 139 Vojenský výbor NATO Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO a jeho rolí je jednak poskytovat vojenské poradenství a doporučení Severoatlantické radě a Skupině pro jaderné plánování, a jednak po něj spadají obě alianční strategická velitelství. Členské země do Vojenského výboru vysílají své zástupce na pozice vojenských představitelů při NATO. Na úrovni stálých vojenských zástupců členských států se schází alespoň jednou týdně. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 140 Výbor pro civilní nouzové plánování Jedním z takových výborů je například Výbor pro civilní nouzové plánování, který je hlavním poradním orgánem Severoatlantické rady pro oblast civilní připravenosti. Zabývá se ochranou civilní populace a využitím civilních zdrojů pro podporu cílů NATO. Poskytuje expertízu a civilní podporu jak ve vojenské oblasti, tak v případě civilních krizí. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 141 Správa pro infrastrukturu Odbor pro infrastrukturu Odbor pro logistiku Odbor pro civilní nouzové plánování 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 142 Národní instituce Ministerstvo obrany Národní orgány velení, které se podílejí na vypracování požadavků na infrastrukturu NATO Národní vojenské stavební organizace, které monitorují realizaci projektů instruktory NATO 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 143 Rada NATO-RUSKO Rada NATO-Rusko byla založena v roce 2002 kdy nahradila Stálou společnou radu Rusko-NATO (Permanent Join Council). Slouží ke konzultaci o bezpečnostních a vojenských otázkách. V roce 2009 ruský prezident Dmitrij Medvěděv kritizoval rozšiřování NATO na východ, které podle něho porušilo sliby dané západními politiky po sjednocení Německa. V roce 2014 NATO přerušilo s Ruskem veškerou spolupráci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 144 Parlamentní shromáždění Parlamentní shromáždění sestává z poslanců parlamentů všech členských států a 14 přidružených států. Má pouze konzultativní charakter. Delegáti pracují v pěti výborech: ekonomickém, politickém, bezpečnostním a vědecko-technickém a ve zvláštní skupině pro středomořský dialog. Počet poslanců zemí je odvozen od počtu obyvatel; v shromáždění jich zasedá celkem přes 300, z toho z ČR 7 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 145 Financování NATO Členské státy se na hrazení nákladů na fungování Severoatlantické aliance podílejí dvěma způsoby, přímo a nepřímo. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 146 Civilní rozpočet Civilní rozpočet: pokrývá výdaje na Mezinárodní sekretariát NATO, chod centrály v Bruselu, plánování operací, zastupitelské úřady v nečlenských zemích či veřejnou diplomacii. Státy do něj přispívají z rozpočtů svých ministerstev zahraničí. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 147 Vojenský rozpočet Vojenský rozpočet: obsahuje až 50 různých podrozpočtů, do nichž se přispívá z rozpočtů ministerstev obrany členských států. Využíván je k financování Vojenského výboru NATO, mezinárodního vojenského štábu (Brusel), aliančních velitelství (ACO v Monsu, ACT v Norfolku), operačních center a programů NATO a dalších vojenských aktivit Aliance 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 148 Nepřímé náklady Nepřímá účast je stěžejní formou financování aktivit pod hlavičkou NATO a spočívá zejména ve financování vyzbrojování, výcviku a nasazení vlastních jednotek členských zemí. Státy tak například hradí náklady spojené s účastí svých vojáků v aliančních operacích či cvičeních. Tyto prostředky nejsou součástí „rozpočtu NATO“ a státy je vyčleňují samostatně a dobrovolně. Důležitým ukazatelem je v tomto ohledu výše HDP, kterou státy vyčleňují na obranu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 149 Závazek příspěvku Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali zvýšit vojenské rozpočty, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Na vyšší investice do armád naléhají především USA v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, které vydávají na obranu nejvíce procent HDP (3,5). Kryjí tak 22% celkového rozpočtu NATO. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 150 Smlouvy mezi NATO a ČR 19. listopadu 1990 V Paříži ji podepsali zástupci 16 členských států NATO a šesti členských států Varšavské smlouvy. Obě vojenské aliance vydaly prohlášení o tom, že se již nepovažují za protivníky, čímž byla de facto ukončena studená válka. 19. června 1995 V Bruselu byla přijata Dohoda mezi členskými státy NATO a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statusu jejich ozbrojených sil a Dodatkový protokol k Dohodě (Sbírka zákonů 297/1996). 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 151 Protiraketová obrana Na pražském summitu bylo dohodnuto přezkoumání možnosti ochrany území Aliance před raketovými hrozbami. USA později začaly vyjednávat s Polskem a ČR o vybudování protiraketové obrany na jejich území. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 152 Sjednaná smlouva V roce 2007 bylo dohodnuto, že základny mají být do provozu uvedeny do roku 2015. V červenci 2008 Česko a Spojené státy podepsaly předběžnou dohodu o umístění základny protiraketové obrany na českém území a s Polskem byla podobná dohoda uzavřena v srpnu. V reakci na to v Česku více než 200 000 lidí podepsalo petici požadující referendum o zřízení základny. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 153 Změna postoje USA Dne 17. září 2009 americký prezident Barack Obama oznámil, že opouští od plánu na protiraketové střely dlouhého doletu a místo toho bude Evropa chráněna proti střelám středního a krátkého doletu loďmi využívající systém Aegis. Rusko rozhodnutí uvítalo a oznámilo, že opatření přijatá v reakci na americký projekt, mimo jiné rozmístění raket typu 9K720 Iskander v Kaliningradské oblasti, zruší. Nově zvolený generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navrhl Rusku spolupráci týkající se konkrétně protiraketové obrany. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 154 Pozvání ČR do NATO V roce 1997 ČR jako první ze všech kandidátů připojení k NATO úspěšně prošla prvním kolem vyhodnocování své připravenosti. Na summitu v Madridu téhož roku bylo rozhodnuto, že NATO nabídne členství ČR, Maďarsku a Polsku, což znamenalo, že ČR okamžitě zahájila vstupní rozhovory. 16. 12. 1997 ministři zahraničních věcí Aliance podepsali Protokoly o vstupu těchto tří zemí do NATO 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 155 Ratifikace Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. (Čl.10 Ústavy) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem (čl. 43) K ratifikaci smluv spojeneckých je třeba souhlasu obou komor Parlamentu ( čl. 49) K přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 156 Vstup ČR do NATO Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 15. dubna 1998 přistoupení ČR do NATO a Senát vyslovil souhlas s přistoupením 30. dubna1998 Dne 12. března roku 1999 se ČR stala oficiálním členem NATO a od té doby je plně zapojena do všech činností i misí Aliance 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 157 KBSE - OBSE Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 158 KBSE Konference o bezpečnosti a spolupráci (KBSE) v Evropě byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy. Roku 1966 státy Varšavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE. První ze série jednání byla přípravná konference v Helsinkách v listopadu 1972, které se účastnili diplomatičtí zastupitelé. Následná konference ministrů zahraničních věcí v Helsinkách byla uskutečněna v červenci 1973 a odstartovala vlastní proces jednání, byla stanovena pevná pravidla pro proces KBSE. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 159 Summit Jednání o podobě Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE. Zlepšování vztahů skrze dodržování Helsinského závěrečného aktu bylo navíc podpořeno sérií navazujících setkání v Bělehradě (4. října 1977–8. března 1978), Madridu (11. listopadu 1980–9. září 1983) a ve Vídni (4. listopadu 1986–19. ledna 1989). 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 160 Závěrečný akt konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě otázky bezpečnosti v Evropě spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a techniky bezpečnost a spolupráce států při Středozemním moři spolupráce v oblasti humanitární pokračování procesu KBSE, 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 161 10 principů KBSE 1. svrchovaná rovnost, respektování práv vyplývajících ze svrchovanosti, 2. zdržení se hrozby silou nebo použití síly, 3. neporušitelnost hranic, 4. územní celistvost států, 5. pokojné urovnávání sporů, 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 162 10 principů KBSE 6. nevměšování do vnitřních záležitostí, 7. respektování lidských práv a základních svobod včetně, svobody smýšlení, svědomí, náboženství nebo přesvědčení, 8. rovná práva a sebeurčení národů, 9. spolupráce mezi státy, a 10. poctivé plnění závazků mezinárodního práva. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 163 Politický dopad konference Helsinský akt znamenal průlom v zablokovaném jednání mezi státy obou bloků. Vyvrcholil tak proces détente. Pro SSSR to znamenalo konec „noční můry“ z útoku Západu na dosavadní status quo. Brežněvovi šlo o to, aby západní země uznaly neměnnost poválečného pořádku v Evropě – čili uznání východních zemí jako sovětských satelitů, včetně NDR. Státům Západu šlo zejména o lidská práva. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 164 Politický vliv KBSE v ČSSR Prohlášení Charty 77 č. 1, dne 1.1.1977 Dne 13.10.1976 byly ve Sbírce zákonů ČSSR (č. 120) zveřejněny „Mezinárodní pakt o občanských a politických právech“ a „Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“, které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 165 Vývoj po roce 1989 Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 166 Prostředí po roce 1989 Na summitu NATO prezident Bush ohlásil začátek "nové éry spolupráce" mezi Západem a Východem (prohlášení předcházela schůzka Bush-Gorbačov na Maltě 2. až 3. prosince 1989). Ministři zahraničí členských zemí NATO a Varšavské smlouvy a pozorovatelé z dalších zemí KBSE se sešli v Ottawě na konferenci o "Otevřeném nebi". 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 167 Vývoj po roce 1989 (KBSE-OBSE) Změna mezinárodního prostředí vyžadovalo změnu role KBSE. Tu realizovala Pařížská charta pro novou Evropu, která byla podepsána dne 21. listopadu 1990. Rozhodnutí o změně označení z „konference“ na „organizaci“ pak bylo přijato v Budapešti v roce 1994. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 168 Pařížská konference V Paříži se konal (19. až 21. 11. 1990) summit států KBSE. Byla podepsána Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, přijata Charta pro novou Evropu a schváleno prohlášení 22 zemí NATO a Varšavské smlouvy o konci studené války. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 169 OBSE OBSE ( Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference). OBSE sdružuje převážně evropské státy. Členem je 57 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 170 Charta pro novou Evropu Nová doba demokracie, míru a sjednocení založená na principech 1.Lidská práva a právní stát, 2.Hospodářská svoboda a odpovědnost 3.Přátelské vztahy mezi zúčastněnými státy 4.Bezpečnost 5.Sjednocení 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 171 Hlavní aktivity OBSE Hlavní aktivity OBSE pokrývají tři dimenze bezpečnosti: 1) politicko-vojenskou, 2) ekonomicko-environmentální a 3) lidskoprávní 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 172 Konkrétní aktivity Jedná se např. o následující oblasti: komplexní prevence a řešení konfliktů vč. postkonfliktní obnovy; kontrola zbrojení, boj proti terorismu, kybernetická bezpečnost, boj proti korupci a praní špinavých peněz, environmentální aktivity. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 173 Lidskoprávní rozměr činnosti OBSE Respekt k lidským právům a fungující demokratické instituce jsou klíčové prvky pro trvalou bezpečnost. Proto se účastnické státy OBSE zavázaly dodržovat lidská práva a demokratické principy. Skrze aktivity a mechanismy lidskoprávní dimenze OBSE podporuje spravedlivé volby, vládu práva, svobodu médií, práva národnostních menšin, toleranci a nediskriminaci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 174 Orgány OBSE Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 175 OBSE 1.Summit (nepravidelně) 2.Ministerská rada 3.Vysoká rada; ekonomické fórum (jednou ročně) 4.Stálá rada 5.Fórum pro bezpečnostní spolupráci 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 176 Summit Summit je setkání hlav států nebo vlád zúčastněných států. Summit přijímá rozhodnutí na nejvyšší politické úrovni, stanovuje základní principy a určuje základní směřování pro činnost organizace. Od vzniku KBSE v roce 1975 se do dnešních dnů uskutečnilo celkem sedm Summitů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 177 Rada ministrů Rada ministrů (Ministerial Council) je druhým nejvyšším rozhodovacím orgánem OBSE, kde jsou účastnické státy zastoupené svými ministry zahraničních věcí. Ministerská rada se schází jednou ročně, zpravidla na konci kalendářního roku. Rada ministrů projednává relevantní otázky, vyhodnocuje aktivity organizace a přijímá rozhodnutí či deklarace. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 178 Stálá rada Stálá rada (Permanent Council) je politický konzultační a rozhodovací orgán na úrovni stálých představitelů/velvyslanců účastnických států, Schází se pravidelně jednou týdně v kongresovém centru paláce Hofburg ve Vídni. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 179 Fórum pro bezpečnostní spolupráci Fórum pro bezpečnostní spolupráci (Forum for Security Cooperation; FSC). FSC se zaměřuje především na jednání o kontrole zbrojení a budování důvěry, vojenské a bezpečnostní spolupráci mezi účastnickými státy a implementaci dohodnutých opatření. Schází se jednou týdně ve vídeňském Hofburgu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 180 Instituce OBSE Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšavě) Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu) OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 181 Výkonný předseda Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; pochází vždy z předsednické země Generální tajemník (sídlo ve Vídni); Sekretariát (sídlo ve Vídni) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 182 Předsednictví OBSE Ministr zahraničních věcí předsednické země vždy přebírá roli tzv. úřadujícího předsedy. Jeho hlavním úkolem je koordinace rozhodovacího procesu OBSE a všech jejích současných aktivit. Úřadující předseda rovněž předsedá jednáním Rady ministrů. Post rotuje po ročních cyklech. Rozhodnutí o předsednictví OBSE přijímá Ministerská rada na základě konsensu zpravidla dva roky před jeho začátkem. ČSFR předsedala OBSE v roce 1992. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 183 Společná bezpečnostní a zahraniční politika EU Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 184 Čl. 10a Ústavy ČR Přenesení pravomoci Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. K ratifikaci takové mezinárodní smlouvy je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 185 Evropské obranné společenství (EOS) EOS bylo návrhem vojenského paktu, který v r. 1950 inicioval francouzský předseda vlády René Pleven (Plevenův plán) v reakci na americké výzvy k znovuvyzbrojení SRN. Záměrem bylo vytvoření panevropských obranných sil jako alternativy k navrhovanému přistoupení západního Německa do NATO. Evropské obranné společenství mělo zahrnovat západní Německo, Francii, Itálii a Benelux. Smlouva o Evropském obranném společenství byla podepsána 27. 5. 1952, ale nikdy nevešla v platnost. Zamítl ji francouzský parlament. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 186 Další kroky 1970 - založení Evropské politické spolupráce 1993 - založení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Maastrichtskou smlouvou 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 187 SFEU Lisabonská smlouva sice zrušila pilířovou strukturu Unie a pokusila se sjednotit vnější zastupování EU napříč vnějšími aktivitami, odlišná pravidla pro rozhodování SZBP ovšem ponechala. V rámci SZBP tak státy stále dospívají k rozhodnutí téměř vždy jednomyslně. (Byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, Českou republikou byla ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009.) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 188 Vliv na SZBP Vliv Evropské Komise je výrazně omezen. Evropský parlament nemá v podstatě vůbec žádný vliv. Evropský soudní dvůr je ze SZBP zcela vyloučen. Také implementace konkrétních rozhodnutí leží valnou měrou na bedrech členských států 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 189 Nástroje zahraniční a bezpečnostní politiky V rámci SZBP nemůže Evropská unie přijímat žádná legislativní opatření. To znamená, že se všechna rozhodnutí vztahují pouze ke konkrétním situacím a nemají obecnou platnost. Pro členské státy jsou sice závazná, ale vzhledem k tomu, že evropské právo nezná žádné sankce za porušení, tlak na jejich dodržování je pouze politický – státy jsou vedeny snahou zůstat spolehlivým partnerem 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 190 SEU Smlouva o Evropské unii čili Maastrichtská smlouva je smlouva posilující významně evropskou integraci a federalizaci a zakládající Evropskou unii. Byla podepsána v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Smlouva zavedla nové oblasti spolupráce členských zemí a vytvořila strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů EU“. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 191 Smysl SZBP Evropská unie zaujímá: Společný postoj Společnou akci Každé takové rozhodnutí musí být velmi přesně definováno a jsou v něm vymezeny „cíle, rozsah, prostředky, které budou Unii poskytnuty, podmínky jejich provádění, a je-li to nezbytné, doba trvání". Členské státy si tak udržují kontrolu nad svými závazky. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 192 Společný postoj V konkrétních otázkách zeměpisné nebo tematické povahy přijímá Rada rozhodnutí, která vymezují společný postoj Unie. Takové rozhodnutí například může definovat názor EU v rámci probíhajících mezinárodních jednání nebo vést k sankcím proti představitelům nedemokratických režimů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 193 Společná akce Je-li zapotřebí konkrétní operativní činnost, přijme Rada rozhodnutí o společné akci. Na tomto právním základě jsou postaveny nejdůležitější a nejviditelnější aktivity EU v oblasti SZBP. Pomocí akce Rada jmenuje zvláštní vyslance pro určitý region nebo také vyšle do problematické oblasti vojenskou nebo policejní misi pod hlavičkou společné bezpečnostní a obranné politiky. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 194 Cíle SBZP 1.ochrana společných hodnot, základních zájmů, nezávislosti a integrity EU v souladu se zásadami Charty OSN 2.posilování bezpečnosti EU ve všech směrech 3.zachování míru a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN a Helsinského procesu 4.podpora mezinárodní spolupráce 5.rozvoj demokracie a právního státu a respektování lidských práv a základních svobod 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 195 Rozhodování o SZBP Na základě zásad a cílů, kterými jsou: demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva určuje Evropská rada strategické zájmy a cíle Unie. Evropská rada o strategických zájmech a cílech rozhoduje jednomyslně 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 196 Rozhodovací pravidlo Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům. Je vymezována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, nestanoví-li Smlouvy jinak. Přijímání legislativních aktů jev její oblasti vyloučeno. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 197 Vykonávání SZBP Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vykonávají: 1.vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a 2.členské státy. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 198 Zapojení Radě EU V Radě Evropské unie se problematice věnuje Rada pro zahraniční věci, která je odpovědná za vnější činnost EU zahrnující: zahraniční politiku, obranu a bezpečnost, obchod, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 199 Zapojení EP V rámci Evropského parlamentu se tématem zabývá Výbor pro zahraniční věci. Podvýbor pro bezpečnost a obranu. Podvýbor pro lidská práva 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 200 Závazek členských států Členské státy: 1. aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v a respektují činnost Unie v této oblasti. duchu loajality a vzájemné solidarity 2.Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 201 Operativní (společná) akce Vyžaduje-li mezinárodní situace operativní akci Unie, přijme Rada nezbytná rozhodnutí. V rozhodnutích jsou vymezeny cíle, rozsah, prostředky, které budou Unii poskytnuty, podmínky jejich provádění, a je-li to nezbytné, doba trvání Dojde-li ke změně okolností majících podstatný vliv na záležitost, která je předmětem rozhodnutí, přezkoumá Rada zásady a cíle tohoto rozhodnutí a přijme nezbytná rozhodnutí. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 202 Povinnost dotčeného členského státu Dotčený členský stát oznámí každý svůj postoj nebo opatření, které plánuje na základě rozhodnutí, s dostatečným předstihem, aby se v případě potřeby mohly konat předběžné konzultace v Radě. V nevyhnutelných případech vyplývajících ze změn situace a nebylo-li rozhodnutí přezkoumáno, mohou členské státy s ohledem na obecné cíle tohoto rozhodnutí přijmout nezbytná okamžitá opatření. Dotyčný členský stát o těchto opatřeních okamžitě uvědomí Radu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 203 Nesouhlasný postoj Prohlásí-li člen Rady, že se ze zásadních důvodů státní politiky, které musí uvést, zamýšlí postavit proti přijetí některého rozhodnutí kvalifikovanou většinou, hlasování se nekoná. Vysoký představitel v úzké konzultaci s dotyčným členským státem hledá řešení přijatelné pro tento stát. Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému rozhodnutí. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 204 Rozhodování Rady Zdrží-li se člen Rady hlasování, může to odůvodnit formálním prohlášení. V takovém případě není povinen provést rozhodnutí, uznává však, že rozhodnutí zavazuje Unii. V duchu vzájemné solidarity se dotyčný členský stát zdrží jakékoli činnosti, která by se mohla dostat do rozporu s činností Unie založené na takovém rozhodnutí nebo jí bránit, a ostatní členské státy jeho postoj uznávají. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 205 Blokovací menšina Zastupují-li členové Rady, kteří učinili takové prohlášení, nejméně jednu třetinu členských států, které představují nejméně jednu třetinu obyvatelstva Unie, není rozhodnutí přijato. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 206 Povinnost konzultací S cílem vymezit společný přístup vedou členské státy v Evropské radě a v Radě vzájemné konzultace o všech otázkách obecného zájmu týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dříve než členský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scéně nebo přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy. Sbližováním činností zajišťují členské státy, že je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scéně. Členské státy jsou mezi sebou solidární. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 207 Koordinace v mezinárodních organizacích Členské státy koordinují svou činnost v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích. Na nich zastávají postoje Unie. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťuje organizaci této koordinace. Členské státy, které jsou současně členy RB OSN, harmonizují svůj postup a plně informují ostatní členské státy a vysokého představitele. Členské státy, které jsou členy RB, budou při výkonu svých funkcí hájit postoje a zájmy Unie. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 208 Mise členských států K zachování hodnot Unie a službě jejím zájmům může Rada v rámci Unie pověřit provedením mise skupinu členských států. Mise, při kterých může Unie použít civilní a vojenské prostředky, zahrnují společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, mise pro předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil k řešení krizí, včetně misí pro prosazování míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů. Všechny tyto mise mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 209 Evropská obranná agentura Evropská obranná agentura (EDA) byla založena v roce 2004. Jejím cílem je pomáhat členským státům (26 zemím EU s výjimkou Dánska) rozvíjet jejich vojenské zdroje. Prosazuje jejich spolupráci, vytváří nové iniciativy a navrhuje možnosti, jak zlepšovat obranyschopnost členských zemí. Kromě toho členským státům, které mají zájem, pomáhá s rozvojem společné obranyschopnosti. Agentura má sídlo v Bruselu a zaměstnává přibližně 140 osob. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 210 Poslání evropské obranné agentury Představuje tak určité centrum evropské spolupráce v oblasti obrany. Díky vysoké odbornosti jejích pracovníků a rozvinuté síti kontaktů může agentura pokrýt značné spektrum otázek obranné politiky, jako je např.: harmonizace požadavků na operační schopnosti výzkum a inovace v oblasti vývoje technologických demonstrátorů odborná příprava a praktický výcvik na podporu operací v rámci společné bezpečnosti a obranné politiky 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 211 Strukturovaná spolupráce Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 212 PESCO V prosinci 2017 rozhodli představitelé 23 členských zemí EU o aktivaci stálého rámce pro užší spolupráci v obraně a bezpečnosti. Posílená spolupráce v těchto oblastech: "Stálá strukturovaná spolupráce" ("Permanent Structured Cooperation") umožní společný, lépe synchronizovaný rozvoj obranných schopností zúčastněných států a větší investice do společných projektů. Povede to k navýšení operační připravenosti a příspěvku členských států bezpečnosti a obraně Evropy. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 213 Podstata PESCO V rámci PESCO členské státy navrhují projekty, které mohou napomoci posílení evropských obranných schopností. Rada schvaluje projekty, které jsou v rámci PESCO realizovány. Kromě navrhující země, která je od schválení Radou zodpovědná za vedení a realizaci projektu, se jednotlivých projektů účastní, na základě svého dobrovolného rozhodnutí, i další členské státy. množství projektů. Nezapojily se pouze Malta a Dánsko. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 214 Zapojení členských států Členské státy, které si přejí účastnit se stálé strukturované spolupráce, splňují kritéria a přijímají závazky týkající se vojenských schopností stanovené v Protokolu o stálé strukturované spolupráci, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Do tří měsíců od oznámení přijme Rada rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 215 Přistoupení k PESCO Každý členský stát, který si v pozdějším stadiu přeje účastnit se stálé strukturované spolupráce, oznámí svůj záměr Radě a vysokému představiteli. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 216 Strukturovaná spolupráce Stálá strukturovaná spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii je otevřena každému členskému státu, který se zaváže: 1.postupovat intenzivněji k rozvoji svých obranných schopností prostřednictvím rozvoje svého vnitrostátního příspěvku a případné účasti v mnohonárodních silách, v hlavních evropských programech pro výbavu a v činnosti agentury pro oblast rozvoje obranných schopností, výzkumu, pořizování a vyzbrojování (Evropská obranná agentura) 2.mít schopnosti poskytnout, buď na vnitrostátní úrovni, nebo coby součást mnohonárodních skupin sil, bojové jednotky určené pro plánované mise, strukturované na taktické úrovni jako bojová seskupení, s podpůrnými prvky včetně dopravy a logistiky, které jsou během 5 až 30 dnů schopny provádět mise, zejména v reakci na žádost OSN, a které mohou být drženy po úvodní dobu 30 dnů, jež může být prodloužena až na nejméně 120 dnů 3. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 217 Obsah spolupráce Vytvoření společných projektů Každá země připraví Národní implementační plán (NIP), závazků. NIP konzultuje s Evropskou službou vnějších vztahů European External Action Service (EEAS) a s Evropskou obrannou agenturou European Defence Agency (EDA) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 218 Rozhodnutí Rady Strategické směřování a vedení PESCO Pořadí závazků ve dvou fázích (2018-20) (2021-25) Aktualizace a zlepšení závazků Vyhodnocení příspěvky členských států Stanovení seznam projektů v rámci PESCO Stanovení společných pravidel realizace projektů Stanovení pravidel pro účast třetích zemí 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 219 Financování PESCO Evropský obranný fond (příspěvky dosud nerozhodnuty – navýšení příspěvků nebo realokace stávajících) Okno pro výzkum Okno pro schopnosti 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 220 Účast ČR v PESCO „Zjednodušení a sjednocení postupů přeshraničního pohybu vojenských jednotek", který diplomaté popisují jako "vojenský Schengen". Jeho cílem je zjednodušit přesuny vojsk napříč Evropou. Po zjednodušení přesunů vojsk napříč Evropou volá také NATO, které v této věci hodlá s EU úzce spolupracovat. Projekt na snazší přesuny vojsk, se kterým přišlo Nizozemsko, má také největší podporu; zapojit se do něj chce 22 zemí a Evropská komise už připravila příslušný návrh. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 221 Národní - vazba na mezinárodní úroveň Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 222 Krajská úroveň Bezpečnostní rada kraje Bezpečnostní rada města (obce) Pracovními orgány hejtmanů a starostů je krizový štáb (kraje, obce) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 223 Krizové řízení Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 224 Bezpečnostní rada státu Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 225 Složení Bezpečnostní rady státu Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 226 Poslání BRS Základním úkolem BRS je: podílet se na tvorbě spolehlivého bezpečnostního systému státu, zabezpečovat koordinaci a kontrolu opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky a mezinárodních závazků. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 227 Pracovní orgány BRS V rámci BRS působí šest stálých pracovních výborů BRS 1.Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (v gesci ministra zahraničních věcí), 2. Výbor pro obranné plánování (v gesci ministra obrany), 3.Výbor pro vnitřní bezpečnost (v gesci ministra vnitra), 4.Výbor pro civilní nouzové plánování (v gesci ministra vnitra), 5.Výbor pro zpravodajskou činnost (v gesci předsedy vlády), a. 6.Výbor pro kybernetickou bezpečnost (v gesci předsedy vlády). 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 228 Externí účast BRS může na svou schůzi podle potřeby přizvat: předsedu Poslanecké sněmovny předsedu Senátu ministry a vedoucí jiných správních úřadů, kteří nejsou členy BRS a představitele orgánů územní samosprávy, případně další odborníky. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 229 Ústřední krizový štáb Ústřední krizový štáb jako pracovní orgán BRS pro zabezpečení řešení krizových situací nebo jiných závažných situací týkajících se bezpečnostních zájmů České republiky v gesci ministra obrany nebo v gesci ministra vnitra v případě ostatních druhů ohrožení České republiky, při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí a při zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací v případě havárií a živelních pohrom. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 230 Ústřední krizový štáb Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je pracovním orgánem vlády k řešení krizových situací a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu. ÚKŠ po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, jakož i při hrozbě vzniku krizové situace, nebo při jiných závažných situacích týkajících se bezpečnostních zájmů České republiky, připravuje návrhy řešení těchto situací 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 231 Metoda práce ÚKŠ Štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady a orgány územních samosprávných celků k zamezení vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace, nebo jiné závažné situace, a poskytuje podporu činnosti orgánům krizového řízení územních správních úřadů a orgánům územních samosprávných celků 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 232 Aktivace ÚKŠ O aktivaci ÚKŠ rozhoduje předseda vlády, v době jeho nepřítomnosti v České republice nebo z jiných závažných důvodů první místopředseda vlády nebo jiný předsedou vlády pověřený místopředseda. Návrh na aktivaci Štábu může podat člen vlády. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 233 Předseda ÚKŠ Předsedou ÚKŠ jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů Štábu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 234 Složení ÚKŠ Náměstci ministrů: MV, MO, MZV MF MZDR, MD, MŠMT, MMR, MŽP MZE, MPSV, MK, MSP. předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident České republiky, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády ČR 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 235 Předseda ÚKŠ svolává zasedání ÚKŠ, řídí jeho činnost a odpovídá za ni předsedovi vlády, stanovuje dobu a místo zasedání pravidelně informuje BRS popřípadě na pokyn předsedy vlády přímo vládu, o činnosti ÚKŠ, o vývoji situace a o provedených a přijímaných opatřeních. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 236 Výbor pro civilní nouzové plánování Výbor pro civilní nouzové plánování je stálým pracovním orgánem BRS pro oblast civilního nouzového plánování (CNP) a pro koordinaci a plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 237 Organizační struktura Výboru pro CNP Předsedou Výboru pro CNP je ministr vnitra. Výbor pro CNP plní úkoly uložené BRS včetně úkolů vyplývajících z dokumentů NATO, EU a dalších mezinárodních organizací pro zajištění funkcí civilního nouzového plánování v České republice MV – gestor za činnost Výboru – zabezpečuje prostřednictvím svého představitele zastoupení ČR ve Vyšším výboru pro civilní nouzové plánování NATO („SCEPC“). 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 238 Spolupráce s obranou Výbor koordinuje s Výborem pro obranné plánování potřeby zabezpečení vojenské obrany státu a spolupracuje s příslušnými ústředními správními úřady v plánování činnosti v oblasti nevojenských opatření obrany a v oblasti plánování využití ozbrojených sil při řešení nevojenských krizových situací. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 239 Výbor pro obranné plánování Výbor pro obranné plánování je stálým pracovním orgánem BRS pro koordinaci plánování opatření k zajištění obrany ČR. Výbor pro OP má 19 členů, předsedou Výboru je ministr obrany. Výkonným místopředsedou je náměstek ministra obrany. Výbor pro OP projednává záměry plánovacích a přípravných aktivit v oblasti zajištění obrany ČR, strategické a koncepční návrhy státních orgánů, ministerstev a jiných správních úřadů v oblasti plánování obrany 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 240 Externí spolupráce ÚKŠ může na svá zasedání přizvat představitele dalších ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů územních samosprávných celků a další odborníky. O jejich přizvání rozhoduje předseda ÚKŠ. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 241 Krizový zákon Přednáška VSCI Krizový zákon Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinnost (240/2000 Sb.) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 243 Omezení základní práv Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdrav Vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 244 Omezení základních práv svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 245 Krizová opatření Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit: 1.evakuaci osob a majetku z vymezeného území 2.zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území 3.ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky 4.bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 246 Další pravomoc vlády nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, omezit vstup na území ČR osobám, které nejsou občany ČR, a další opatření podle krizového zákona 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 247 Ministerstvo vnitra sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 248 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 249 Ministerstvo dopravy Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 250 Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO může přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 251 Právo fyzické osoby Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 252 Povinnost fyzické osoby strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc v době krizového stavu, zdržet se činností zakázaných krizovým opatřeními poskytnout požadované věcné prostředky fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 253 Poskytnutí náhrady Za 1.omezení vlastnického nebo užívacího práva, 2.poskytnutí věcného prostředku, 3.vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 254 Poskytovatel náhrady Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 255 Náhrada škody Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Hradí se vzniklá škoda, nehradí se ušlý zisk. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 256 Uplatnění nároku Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 257 Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu. Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 258 Finanční pomoc při krizové situaci velkého rozsahu Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis (například nařízení vlády) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 259 Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 260 Účel zákona Zákon upravuje: zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 261 Utajovaná informace Utajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 262 Materiální znak Informace musí být zaznamenána na nějakém nosiči. Totéž se týká situace, kdy je utajovaná informace „oddělena“ z nosiče. Materiální znak – formální znak informace je za utajovanou označena. Utajovaná informace – utajovaný dokument (může obsahovat i neutajované informace) JUDr. Cyril Svoboda PhD 4/15/21 263 Zájem české republiky Zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 264 Újma zájmům České republiky Újmou zájmu České republiky se rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na: mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 265 Vyzvědačství Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu, jejíž zneužití může vážným způsobem ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu a bezpečnost České republiky nebo jiného státu anebo obranu a bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů v uvedených oblastech se Česká republika zavázala, s cílem vyzradit ji cizí moci, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci, nebo kdo takovou utajovanou informaci cizí moci úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. JUDr. Cyril Svoboda PhD 4/15/21 266 Ohrožení utajované informace Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. JUDr. Cyril Svoboda PhD 4/15/21 267 Stupně utajení 1.Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky, 2.Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky, 3.Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky, 4.Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 268 Druhy zajištění ochrany utajovaných informací Ochrana utajovaných informací je zajišťována: personální bezpečností průmyslovou bezpečností administrativní bezpečností 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 269 Administrativní bezpečnost Administrativní bezpečnost - tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemi JUDr. Cyril Svoboda PhD 4/15/21 270 Personální bezpečnost Personální bezpečnost - tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacím, ověřování podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacím, jejich výchova a ochrana. JUDr. Cyril Svoboda PhD 4/15/21 271 Personální bezpečnost Osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení (Osvědčení vydává NBÚ) Platnost osvědčení podle stupně utajení: DŮVĚRNÉ 9 let (opakovaná žádost se podává 3 měs. předem) TAJNÉ 7 let (opakovaná žádost se podává 7 měs. předem) PŘÍSNĚ TAJNÉ 5 let (opakovaná žádost se podává 10 měs. předem) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 272 Průmyslová bezpečnost Průmyslovou bezpečností - tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k utajovaným informacím a k zajištění nakládání s utajovanou informací u podnikatele JUDr. Cyril Svoboda PhD 4/15/21 273 Druhy zajištění ochrany utajovaných informací fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost v informačním nebo komunikačním systému kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informací použitím kryptografických metod a kryptografických materiálů při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informací. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 274 Podmínky pro vydání osvědčení FO Státní občanství ČR nebo státní příslušnost členského státu EU nebo NATO Věk 18 let, plná svéprávnost a bezúhonnost (Podmínku bezúhonnosti splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, anebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla.) Osobní způsobilost. (Podmínku osobnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost nebo schopnost utajovat informace.) a spolehlivost( Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko.) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 275 Zvláštní přístup k utajované informaci Osobami, které mají přístup k utajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou: 1.prezident republiky, 2.poslanci a senátoři Parlamentu, 3.členové vlády, 4.Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 5.Soudci, 6.prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 276 , Přístup k utajované informaci cizí moci 1.Prezident republiky, 2.předseda Senátu Parlamentu, 3.předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu, 4.předseda vlády a 5.ministr zahraničních věcí, mají přístup k utajované informaci cizí moci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 277 Přístup k utajované informaci na základě uznání bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí Má-li mít fyzická osoba nebo podnikatel přístup k utajované informaci cizí moci, musí splňovat podmínky prověření, a požaduje-li tak cizí moc, být též držitelem osvědčení pro cizí moc. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 278 Citlivé činnosti Za citlivé činnosti se pro potřeby zpravodajské služby považují úkony prováděné pro zpravodajskou službu na základě dohody v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného důvodu. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 279 Role BIS Formou utajení si každý stát chrání informace důležité pro jeho bezpečnost a fungování. Úkolem Služby je zpravodajsky chránit subjekty, které s utajenými poznatky pracují (podle zákona o ochraně utajovaných informací č. 412/2005 Sb.) a vyhodnocovat a označovat klíčová místa, kde hrozí potenciální nebezpečí úniku. Pokud BIS získá varovné indicie o pokusu utajení prolomit, podniká kroky k jeho eliminaci. Zjišťuje pozadí rizikových aktivit, stupeň ohrožení, rozsah případných následků apod. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 280 Poslání VZ Základním úkolem Vojenského zpravodajství je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky. Vojenské zpravodajství integruje jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činnost, zabezpečuje tedy informace jak domácí, tak pocházející ze zahraničí. Vojenské zpravodajství se soustřeďuje na informace o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti a namířených proti zabezpečování obrany České republiky. Monitoruje také aktivity cizích zpravodajských služeb v oblasti obrany. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 281 Zpravodajské disciplíny HUMINT Zpravodajství lidských zdrojů (Human Intelligence) shromažďuje a zpracovává informace poskytované lidskými zdroji. SIGINT Signálové zpravodajství (Signal Intelligence) zpracovává data a informace získané z elektromagnetického spektra vyzařovaného komunikačními a nekomunikačními elektronickými prostředky. OSINT Zpravodajství z otevřených zdrojů (Open Source Intelligence) zpracovává informace získané z veřejně dostupných zdrojů a z ostatních zdrojů neutajovaného charakteru, jež jsou omezeně publikovány či zpřístupňovány. IMINT Obrazové zpravodajství (Imagery Intelligence) zpracovává informace z obrazových záznamů získané fotografickými, radiolokačními, elektrooptickými, infračervenými, termovizními, laserovými a multispektrálními senzory. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 282 Seznam utajovaných informací Nařízení vlády ze dne 7. prosince 2005, kterým se stanoví seznam utajovaných informací 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 283 Bezprostřední akce Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 284 Kvóty Dočasný systém distribuce lidí v ochraně mezinárodního práva na základě spravedlivé a vyrovnané účasti všech členských států Kritéria – velikost HDP, počet obyvatel, výše nezaměstnanosti, zkušenost s přistěhovaletstvím (předzvěst dlouhodobého řešení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 285 Realokace EU Lhůta pro registraci do relokačního programu z Itálie a Řecka skončila 26. září 2017. Členské státy nicméně mohou v relokacích pokračovat na dobrovolné bázi. K 26. listopadu 2017 bylo celkově relokováno 31 779 osob z Řecka a Itálie, což představuje zhruba 20 % úspěšnost v naplnění celkové relokační kvóty 160 000 osob. Z Řecka bylo ke dni 26. listopadu 2017 relokováno celkem 21 323 osob. V období od 30. 10. do 26. 11. 2017 došlo k relokaci 120 osob, z toho 40 do Irska, 35 do Nizozemska, 34 do Francie, 7 do Švýcarska a 4 do Německa. Z Itálie bylo ke dni 26. listopadu 2017 relokováno celkem 10 456 osob. V období od 30. 10. ‑ 26. 11. 2017 došlo k relokaci 421 osob, a to 176 do Švédska, 157 do Německa, 35 do Nizozemska, 26 do Belgie, 15 do Španělska, 10 do Bulharska, 2 do Litvy. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 286 Přesidlování V červenci 2015 se ČR dobrovolně zapojila, spolu s dalšími 19 státy, do Evropského přesídlovacího schématu, a to přesídlením 4 rodin nemocných syrských dětí (celkem 20 osob) z Jordánska v rámci přesídlovacího programu, který vláda schválila v lednu 2015, a přesídlením 32 Iráčanů z Libanonu v rámci přesídlovacího programu Nadačního fondu Generace 21. V rámci tohoto programu bylo nadále humanitárně přijato 57 Iráčanů z Iráckého Kurdistánu. Celkem bylo do členských států EU přesídleno v rámci Evropského přesídlovacího schématu přes 14 000 osob. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 287 Systém hospodářských opatření pro krizové stavy Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 288 Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 241/2000 Sb. upravuje přípravu hospodářských opatření pro: stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 289 Cíle systému hospodářských opatření Uspokojit základní životní potřeby fyzických osob (ne všech) Podpořit činnost ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, HZS a havarijních služeb Podpořit výkon státní správy 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 290 Dva základní principy Subsidiarity Kontinuity Postup na základě plánu nezbytných dodávek Pohotovostní zásoby (pro podporu obyvatelstva, havarijních služeb HZS a zajišťují nezbytné dodávky). Povinně smluvní vztahy 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 291 Frontex – ochrana vnějších hranic Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 292 Poslání Agentura Frontex, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, byla zřízena v roce 2004 s cílem pomoci členským státům EU a zemím přidruženým k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.) chránit vnější hranice prostoru volného pohybu EU 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 293 Frontex . Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 Zahájila svou činnost v roce 2005 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 294 This presentation demonstrates the new capabilities of PowerPoint and it is best viewed in Slide Show. These slides are designed to give you great ideas for the presentations you’ll create in PowerPoint 2011! For more sample templates, click the File menu, and then click New From Template. Under Templates, click Presentations. Správní a řídicí struktura agentury Správní rada Výkonný ředitel Zástupce výkonného ředitele Úředník pro otázky základních práv 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 295 Jmenování výkonného ředitele Výkonné ředitele jmenuje správní rada na návrh EK. EK navrhuje nejméně tři vhodné kandidáty Kandidáti procházejí slyšením v příslušných výborech EP 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 296 Výkonný ředitel Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů Unie a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjekt. EP nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 297 Složení správní rady Správní rada z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců EK, přičemž každý z nich má hlasovací právo. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje jednoho člena správní rady a jednoho náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. EK jmenuje dva členy a dva náhradníky. Funkční období trvá čtyři roky. Může být prodlouženo 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 298 Úředník pro otázky základních práv Správní rada jmenuje úředníka pro otázky základních práv ze seznamu tří kandidátů po konzultaci s poradním fórem. Úředník pro otázky základních práv musí mít nezbytnou kvalifikaci, odborné znalosti a profesní zkušenosti v oblasti základních práv. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 299 Národní koordinační centrum Každý členský stát určí, provozuje a spravuje národní koordinační centrum. Každý členský stát oznámí zřízení svého národního koordinačního centra EK, která o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a agentur 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 300 Zásah rychlé reakce Na žádost členského státu o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích musí obsahovat popis situace, možných cílů a předpokládaných potřeb a profily potřebných pracovníků, včetně případných profilů pracovníků s výkonnou pravomocí. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, okamžitě vyslat odborníky agentury, aby situaci na vnějších hranicích dotčeného členského státu posoudili. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 301 Podpůrné týmy pro řízení migrace Pokud členský stát čelí nepřiměřeným migračním výzvám v konkrétních hotspotech na svých vnějších hranicích, jež spočívají ve velkých, dovnitř směřujících smíšených migračních tocích, může požádat o technickou a operativní posilu od podpůrných týmů pro řízení migrace, které sestávají z odborníků z příslušných institucí a jiných subjektů Unie. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 302 Kontrola veřejné správy v oblasti bezpečnosti Přednáška CIVS 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 303 Funkce kontroly veřejné správy 1.funkce poznávací 2.funkce zjišťovací 3.funkce porovnávací 4.funkce hodnotící 5.funkce nápravná 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 304 Dělení kontroly správní kontrola vnitřní správní kontrola vnější 1.preventivní 2.průběžná 3.následná 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 305 Vnější kontrola veřejné správy kontrola vykonávaná zákonodárným sborem, respektive zastupitelskými orgány kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem kontrola vykonávaná správními orgány kontrola vykonávaná na základě podání občanů kontrola vykonávaná prostřednictvím Veřejného ochránce práv kontrola vykonávaná soudy 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 306 Parlamentní kontrola Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 307 Působnost sněmovny Sněmovna má právo: 1.kontrolovat činnost vlády, 2.jednat o důvěře vládě a 3.usnášet se na vyslovení nedůvěry vládě (§ 50 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu PS) 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 308 Vyslovení důvěry vládě Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně 1.Nově jmenovaná vláda předstoupí do 30 dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry 2.Vláda může kdykoliv předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry. 3.Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 309 Vyslovení nedůvěry vládě Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi Sněmovny. O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Odepře-li Sněmovna vyslovit vládě důvěru nebo jí vysloví nedůvěru, oznámí to předseda Sněmovny prezidentu republiky 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 310 Projednání petic Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 311 Vyšetřovací komise Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců (40) může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 312 Povinnost svědčit Každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o věci, která má být vyšetřena, nebo o okolnostech důležitých pro vyšetření této věci. Svědek nesmí být vyslýchán tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl zproštěn této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 313 Parlamentní kontrola podle zvláštních zákonů Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 314 Stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby Stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Kontrolní orgán se skládá z nejméně 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 315 Stálá komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace Na základě zákona č. 153/1994 o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, pro kontrolu činnosti tohoto Úřadu. Stálá komise pro kontrolu činnosti ÚZSI se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem zvláštního kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 316 Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle zákona č. 289/2005 Sb., o VOZ pro kontrolu této jednotné ozbrojené zpravodajské služby České republiky. Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 317 Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole: 1.Vlády, 2.Poslanecké sněmovny a 3.Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 318 Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů na základě zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, zřizuje ke kontrole této Inspekce. Stálá komise Poslanecké sněmovny provádí kontrolu činnosti Inspekce, včetně kontroly použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 319 Základní poslání GIBS Hlavním předmětem činnosti GIBS je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie ČR, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce anebo zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 320 Stálá komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu na základě zákona č. 412/2005 Sb., jako zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti NBÚ. Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 321 Základní poslání NBÚ NBÚ je orgánem moci výkonné, byl zřízen zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a je ústředním správním úřadem pro ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Uvedený zákon přesně vymezuje dokumenty a informace, které ředitel NBÚ této komisi standardně předkládá, a dokumenty a informace, jejichž předložení si komise může vyžádat. Jde zejména o předkládání zprávy o činnosti NBÚ, zprávy o jednotlivých bezpečnostních řízeních a o materiály týkající se rozpočtu NBÚ. Komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků NBÚ a nahrazovat jejich řídící činnost. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 322 Stálá komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na základě zákona č. 205/2017 Sb., kterým se novelizoval zákon o kybernetické bezpečnosti, jako zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti NÚKIB. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů komise tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 323 Poslání NÚKIB NÚKIB řeší problematiku ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů, kryptografickou ochranu, působí jako koordinační orgán ve stavu kybernetického nebezpečí a rovněž vykonává působnost v oblasti veřejné regulované služby Evropského programu družicové navigace Galileo. Ředitel NÚKIB předkládá kontrolnímu orgánu zprávu o činnosti Úřadu, návrh rozpočtu a podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu, vnitřní předpisy Úřadu a na vyžádání zprávu o jednotlivých kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a informačních systémů základní služby. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 324 Navigační systém Galileo Navigační systém Galileo je plánovaný autonomní evropský Globální družicový polohový systém (GNSS). Jeho výstavbu zajišťuje Evropská unie (EU) reprezentovaná Evropskou komisí (EC) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Plný systém bude sestávat z 30 družic (27 operačních + 3 záložní) obíhajících ve třech rovinách po kruhových drahách na střední oběžně dráze Země ve výšce 23 222 km. Systém Galileo má největší potenciál především v dopravě (letecká, silniční, železniční, námořní a říční, městská, atd.), přesto však nabízí široké využití i v dalších oblastech, kde zvýší bezpečnost, přesnost a komfort (energetický průmysl, bankovnictví, zemědělství, civilní ochrana, životní prostředí, stavebnictví atd. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 325 Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Úkony dle § 88 a § 158d trestního řádu související s odposlechy a sledováním osob jsou důležitým nástrojem pro odhalování, prověřování a vyšetřování nejzávažnějších forem páchání trestné činnosti, jako například zneužití pravomoci úřední osoby, korupce, organizovaného zločinu, drogové, násilné nebo mravnostní kriminality. Použití těchto úkonů však na druhé straně představuje významný zásah do lidských práv a svobod, zaručených Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, proto je podrobeno přísné parlamentní kontrole. Kontrolu provádí kontrolní orgán Poslanecké sněmovny v příslušných útvarech policie po předchozím vyrozumění ministra vnitra. Ministr vnitra předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně zprávu o použití zmíněných prostředků, jednou ročně analýzu použití úkonů a dále též na jeho žádost informace o použití těchto prostředků. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 326 Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Vláda Poslanecké sněmovně navrhne vždy nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 327 Oprávnění Orgánu nezávislé kontroly Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou Má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 328 Kontrola výkonné moci Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 329 Interpelace Působnost sněmovny je projednávat odpovědi vlády a jejích členů na písemné interpelace poslanců zařazené na pořad schůze Sněmovny Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího podání. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 330 Právo na informace a vysvětlení Poslanec a senátor mají také právo požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebná pro výkon své funkce. Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout senátorovi nejpozději do 30 dnů. Vyšetřovací komise poslanecké sněmovny Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců (40) může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise. Komise Senátu Senát může ze senátorů a dalších osob, které nejsou senátory, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Komise se zřizují zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 333 Pravomoc obou komor Parlamentu Parlament vyslovuje souhlas: 1.s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území ČR, 2.s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 334 Kontrola veřejností Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 335 Svobodný přístup k informacím Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. zákon upravuje: 1.pravidla pro poskytování informací a 2.podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 336 Povinnost poskytovat informace Povinnými subjekty, které mají podle zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou: 1.státní orgány, 2.územní samosprávné celky a jejich orgány a 3.veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnost. Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 337 Žadatel Žadatelem podle zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 338 Informace Informací se pro účely zákona rozumí: 1.jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, 2.zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního Informací podle zákona není počítačový program. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 339 Poskytování informací Povinné subjekty poskytují informace: 1.na základě žádosti nebo 2.zveřejněním. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 340 Informace poskytována na základě žádosti Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména: a.sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, b.poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, c.poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, d.nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, e.sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo f.umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem,… 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 341 Poskytování informací zveřejněním Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 342 Všeobecné povinnosti Každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: 1.důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, 2.popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, 3.místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, 4.postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 343 Další všeobecné povinnosti 1.přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnut, 2.sazebník úhrad za poskytování informací, 3.elektronickou adresu podatelny. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 344 Kontrola obecnými soudy a ústavním soudem Přednáška VSCI 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 345 Pravomoc obecných soudů Soud rozhoduje o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, Rozhoduje o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánů do základních práv a svobod, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, když správní orgán je nečinný, kdy je třeba určit správní úřad, který má rozhodnout. Kontrolují svými rozhodnutími orgány moci výkonné (prezidenta republiky, vládu, předsedu vlády), správní úřady Podnět k nápravě Soud nemůže zahájit řízení sám od sebe. Aby mohl soud zahájit řízení a rozhodnout je potřeba, aby soudu byl doručena žaloba (návrh na zahájení řízení). Soud pak ve své kontrolní funkci posuzuje toliko právní stránku sporu. Poslaní Ústavního soudu Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 348 Věcná působnost Ústavního soudu Ústavní soud rozhoduje mimo jiné: 1.o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, 2.o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem, 3.o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, 4.o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 349 Zahájení řízení před ÚS Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem může podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává. Řízení lze zahájit jen na návrh. Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu. Účastník nebo vedlejší účastník se může dát v řízení před Ústavním soudem zastupovat pouze advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 350 Rozhodnutí ÚS Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem a v ostatních věcech usnesením. Nálezy musí být odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 351 Řízení o ústavních stížnostech Stížnost jsou oprávněny podat: 1.fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem 2.zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 352 Lhůta k podání ústavní stížnosti Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 353 Řízení o ústavních stížnostech Fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 354 Lhůta pro podání stížnosti Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 355 Předběžné opatření Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, může Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběžné opatření). 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 356 Nález Ústavního soudu Ústavní soud rozhodne nálezem, kterým: 1. ústavní stížnosti zcela vyhoví nebo 2.ústavní stížnost zcela zamítne anebo 3.jí zčásti vyhoví a zčásti ji zamítne 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 357 Důsledky nálezu ke stížnosti FO nebo PO Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby, Ústavní soud: 1.zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo 2.jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením 4/15/21 JUDr. Cyril Svoboda PhD 358 Mezinárodní trestní odpovědnost Přijetí statutu Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, ČLR, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy ( Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis. Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací, prezident republiky ratifikoval 8. července 2009 Právní subjektivita soudu Soud má mezinárodněprávní subjektivitu. Má rovněž takovou právní způsobilost, která může být potřebná k výkonu svých funkcí a plnění svých cílů. Soud má jurisdikci pouze nad zločiny spáchanými po vstupu Římského statutu v platnost, s tím že stát jeho platnost přijal Výkon jurisdikce Soud může vykonávat jurisdikci nad zločinem pokud: 1.smluvní strana podala žalobci oznámení o situaci nasvědčující tomu, že byl spáchán takový zločin či zločiny 2.oznámení o situaci nasvědčující tomu, že byl spáchán takový zločin či zločiny podala žalobci Rada bezpečnosti OSN 3.žalobce zahájil vyšetřování takového zločinu Otázka přípustnosti Věc je přípustná, jestliže: 1.vyšetřování nebo stíhání ve věci vede stát, do jehož jurisdikce věc spadá, kromě případů, kdy je tento stát neochoten nebo neschopen skutečně vést vyšetřování nebo stíhání 2.vyšetřování věci vede stát, do jehož jurisdikce věc spadá, a tento stát se rozhodl nestíhat dotčenou osobu, kromě případů, kdy důvodem rozhodnutí byla neochota nebo neschopnost státu skutečně vést stíhán 3.dotčená osoba již byla souzena pro skutky, které jsou předmětem stížnosti Neochota státu vykonat spravedlnost Nastanou-li okolnosti: 1.účelem řízení či rozhodnutí na národní úrovni bylo nebo je chránit dotčenou osobu před trestní odpovědností za zločiny spadající do jurisdikce Soudu 2.v řízení nastaly neopodstatněné průtahy, které za daných okolností nejsou slučitelné s úmyslem postavit dotčenou osobu před soud 3.řízení nebylo nebo není vedeno nezávisle nebo nestranně a způsob jeho vedení není za daných okolností slučitelný s úmyslem postavit dotčenou osobu před soud Jurisdikce soudu Jurisdikce Soudu je omezena na nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek 1.zločinu genocidy 2.zločinům proti lidskosti 3.válečným zločinům 4.zločinu agrese Zločiny spadající do jurisdikce Soudu jsou nepromlčitelné Genocida Genocidou rozumí kterýkoli činů spáchaný v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou: 1.usmrcení příslušníků takové skupiny 2.způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny 3.úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení 4.opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí 5.násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné. Zločiny proti lidskosti Zločinem proti lidskosti rozumí kterýkoli činů, spáchaný v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu při vědomí existence takového útoku: 1.Vražda 2.Vyhlazování 3.Zotročování 4.Deportace nebo násilný přesun obyvatelstva a další činy uvedené ve smlouvě 5. Válečné zločiny Zločiny spáchané v rozporu s právem válečným. Agrese Kdo v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem nebo řídit jeho politické anebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva plánuje, připravuje, zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly takovým státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly takovým státem jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou OSN a který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty OSN, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem. Příprava útočné války Kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet Česká republika, a tím přivodí pro Českou republiku nebezpečí války, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem. Podněcování útočné války Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje, bude potrestán odnětím svobody až na pět let. Veřejné spáchání trestného činu Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo před nejméně třemi osobami současně přítomnými. (§ 117 Tr.Z) Styky ohrožující mír Občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu přivodit válku nebo ozbrojenou akci proti České republice nebo jinému státu sama nebo prostřednictvím jiného naváže nebo udržuje styky s cizí mocí, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až dvanáct let. Porušení mezinárodních sankcí Kdo ve větším rozsahu poruší příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv nebo boje proti terorismu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána ze svého členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem Použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu nebo za bojové situace nařídí použití zakázaného bojového prostředku nebo materiálu obdobné povahy anebo takového prostředku nebo materiálu použije, nebo nařídí vedení boje zakázaným způsobem nebo sám takto boj vede, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let Válečná krutost Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu poruší předpisy mezinárodního práva tím, že nelidsky zachází s civilním obyvatelstvem, utečenci, raněnými, nemocnými, s příslušníky ozbrojených sil, kteří zbraně již složili, nebo s válečnými zajatci, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let Perzekuce obyvatelstva Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy vyplývající z rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní nebo jiné podobné diskriminace nebo terorizuje civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití, bude potrestán odnětím svobody na pět až patnáct let. Apartheid je označení pro politiku rasové segregace. Služba v cizích ozbrojených silách Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (§ 321 TZ) Válečná zrada Občan České republiky, který za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu koná službu v nepřátelských ozbrojených silách, bude potrestán odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem. Příprava je trestná. (§ 320 TZ) Plenění v prostoru válečných operací Kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným konfliktem nebo na obsazeném území okrádá padlé nebo si jinak přisvojí cizí věc, nebo svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje nebo zneužívá bude potrestán odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestem Zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije označení Červeného kříže nebo jiných rozlišovacích znaků nebo barev uznávaných mezinárodním právem pro označení zdravotnických institucí nebo dopravních prostředků zdravotnické pomoci nebo evakuace, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. Zneužití vlajky a příměří Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje jiného státu, který je stranou v konfliktu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vyhlášeného příměří nebo vlajky příměří, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let Ublížení parlamentáři Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo kdo takovou osobu neprávem zadrží, bude potrestán odnětím svobody až na pět let. Parlamentář je osoba, zpravidla voják, která je vyslána svým velitelem, aby vyjednávala s nepřítelem, např. ohledně dočasného zastavení palby nebo výměny zajatců. Své postavení demonstruje bílou vlajkou Vyloučení z promlčení Skupinu tvoří trestné činy proti lidskosti, jež jsou obsaženy v Hlavě desáté trestního zákona (§§ 259-265). Nepromlčitelnost této skupiny trestných činů je stanovena v souladu se závazky, které pro Českou republiku pramení z mezinárodních smluv. Patří sem trestný čin Genocidia, trestný čin Mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, dále trestný čin nazvaný Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, trestné činy Používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, Válečná krutost, Persekuce obyvatelstva, Plenění v prostoru válečných operací a Zneužívání mezinárodně uznávaných a státních znaků