Rozsah látky ke zkoušce z předmětu

                                   „Vybrané konfliktní regiony“


·         Aspekty, které mají vliv na bezpečnost – jejich vztah k možnosti vzniku a vývoje
vojenského konfliktu (bezpečnostní prostředí, bezpečnostní hrozba, bezpečnostní riziko, aktér,
zájmy, konflikt, válka).

·         Dynamika ozbrojeného konfliktu. Vývoj ozbrojeného konfliktu od fáze latence po
postkonfliktní urovnání vztahů. Vývoj ozbrojeného konfliktu na Balkáně od rozpadu Jugoslávie po
současnost.

·         Kvalitativní a kvantitativní kritéria pro hodnocení rozsahu ozbrojeného konfliktu.
Přístup hlavních výzkumných institucí ke stanovení těchto kritérií. Klasifikace hlavních
probíhajících konfliktů současnosti.

·         Tvrdá a měkká síla uplatňovaná v zahraniční politice států. Úloha diplomacie, ekonomické
a kulturní spolupráce a udržování mocenské rovnováhy. Příklad současné praxe hlavních světových
mocností.

·         Znaky nejvýznamnějších ozbrojených konfliktů současnosti, chování jejich aktérů z
hlediska obecných příčin, typologické začlenění.

·         Metody a nástroje pro regulaci možnosti vzniku a řešení ozbrojených konfliktu a zachování
míru. Možnosti a omezení těchto metod a nástrojů v současnosti.

·         Hlavní zásady mezinárodního humanitárního práva (ius ad bellum, ius in bello). Na čem je
mezinárodní humanitární právo postaveno, nástroje pro jeho vymáhání. Příklady jeho aplikace a
porušování v současném bezpečnostním prostředí.

·         Mezinárodní vztahy z hlediska hlavních teoretických přístupů. Zásady
idealisticko-liberálních a neoliberálních přístupů, a realistických a neorealistických přístupů.
Hlavní představitelé jednotlivých škol a uplatňování v současné praxi subjektů mezinárodních
vztahů.

·         Vztah globalizace a ozbrojených konfliktů. Vliv globalizace na vývoj bezpečnostního
prostředí na globální, regionální a lokální úrovni. Aspekty globalizace, které mohou přímo nebo
nepřímo zapříčinit vznik ozbrojených konfliktů. Mezinárodní migrace jako důsledek globalizace.

·         Hlavní příčiny konfliktů od rozpadu bipolarity. Vývoj bezpečnostního prostředí od roku
1990, co ovlivnilo největší ozbrojené konflikty v Evropě, Africe a na blízkém východě. Reakce
mezinárodního prostředí a účinnost přijatých opatření k řešení konfliktů.

·          „Zhroucené státy“ a ozbrojené konflikty. Vnitřní situace ve slabých a zhroucených
státech, příčina vzniku konfliktů, možnosti prevence jejich vzniku a řešení. Příklad vývoje
v Sýrii.

·         Mocenská rovnováha. Chápání mocenské rovnováhy v mezinárodních vztazích z hlediska
liberalizmu a realizmu. Nástroje na dosahování mocenské rovnováhy. Role mocenského odstrašování
v mocenské rovnováze.

·         Mezinárodní instituce a jejich role v bezpečnostním prostředí. Mezinárodní organizace a
mezinárodní režimy v oblasti bezpečnosti, jejich role v úsilí o zachování míru a při řešení
ozbrojených konfliktů. Silné a slabé stránky mezinárodních institucí v současném světě.

·         Úloha OSN v současném světě. Hlavní principy činnosti OSN v oblasti zachování míru a při
řešení ozbrojených konfliktů. Hlavní nástroje OSN, jejich použití v období od roku 2000. Typy
mírových misí OSN, jejích cíle.

·         Asymetrické konflikty a terorizmus. Podstata asymetrických konfliktů – příklady. Rozdíl
mezi konvenční válkou, partizánskou válkou a terorizmem; podstata vnitropolitického a mezinárodního
terorizmu. Nástroje na potlačování terorizmu; účinnost, možnosti boje proti terorizmu v současném
světě.

·         Význam NATO při zajišťování míru a při řešení ozbrojených konfliktů v rámci krizového
řízení a kooperativní bezpečnosti. Uveďte, které operace krizového řízení NATO proběhly od roku
2000 a jaký byl (je) jejích význam pro zajišťování globální bezpečnosti a bezpečnosti členských
zemí NATO.

·         Předsunutá vojenská přítomnost NATO ve východní části Aliance. Cíle a význam z hlediska
možného rozšíření ozbrojeného konfliktu na teritorium členských zemí NATO. Hlavní zásady
Strategické koncepce NATO přijaté v Madridu v roce 2022.

·         Války v Perském zálivu. Příčiny, průběh a důsledky první a druhé války v Zálivu, resp. v
Iráku.

·         Islámský stát. Vzestup, rozmach a pád Islámského státu v širším kontextu vývoje na
Blízkém východě po konci studené války.

·         Válka v Afghánistánu. Příčiny, průběh a důsledky války v Afghánistánu.

·         Politika Čínské lidové republiky. Expanzivní cíle Čínské lidové republiky a jejich
naplňování po skončení studené války, včetně důsledků pro mezinárodní bezpečnost.

·         Rozpad Jugoslávie.  Příčiny a vývoj ozbrojených konfliktů na území bývalé Jugoslávie.
Reakce OSN, NATO a Evropského společenství k navedení míru. Daytonské dohody.

·         Konflikty v postsovětském prostoru po rozpadu Sovětského svazu. Příčiny a vývoj
ozbrojených konfliktů. Charakteristika současné situace.

·         Konflikty v Africe po konci studené války. Charakteristika vývoje, příčiny konfliktů,
zájmy mocností.  Konflikt ve Rwandě, Somálsku, Súdánu, Angole, v Mali.

·         „Křehké státy“. Charakteristika, možnosti stabilizace, chyby a úspěchy světového
společenství při navádění stabilizace a míru. Uvést na příkladech v Africe, Asii a Blízkém východě.