Ústavní systém České republiky Ústavní systém České republiky (do r. 2013) Vláda jmenuje jmenuje presidenta a vicepresidenta na návrh PSP. N KU Prezident volí na schůzi jmenuje soudce společné obou komor Ustavní soud CNB volí členy Parlam ent ČR vyjadřuje důvěru vládě PSP Senát Krajská zastupitelstva volí v přímých volbách vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Obecní zastupitelstva t t t t t t t t t občané České republiky i1 i1 i1 i1 i1 i1 i1 t poslanecká snemovňa parlamentu České republikv ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY PREZIDENT ESKÉ REPUBLIKY jmenuje jmenuje VLÁDA jmenuje i volí ÚSTAVNÍ SOUD vyjadřuje důvěru volí vyjadřuje souhlas PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT POSLANECKÁ SNĚMOVNA — J II volí česká národní banka nejvySSí kontrolní ürad EVROPSKY PARLAMENT KRAJSKÁ ZASTUPITELSTVA OBECNÍ ZASTUPITELSTVA OBČANÉ ČESKÉ REPUBLIKY Suverenita Parlamentu a její limity Parlamentní forma vlády Parlament jako výlučný zákonodárce Parlamentní zákonodárství + akty přímé demokracie • ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo (či. 2 odst. 2 Ústavy) Limity věcného rozsahu zákonodárné činnosti Ústava může být měněna pouze ústavními zákony (čl. 9 odst. 1 Ústavy) změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná (čl. 9 odst. 2 Ústavy) Princip horizontální dělby státní moci Dodržení závazků vyplývajících z mezinárodního práva Výhrady zákona = kompetenční výsosti Ústavní východiska reprezentativní a přímé demokracie Politický systém a politická soutez „ Politicky systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů " (čl. 5 Ústavy) „Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. " (čl. 6 Ústavy) „ Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. " (či. 21 odst. 1 Listiny) - Vůle parlamentu je vůli občanů (Bohumil Baxa) Parlament České republiky OSLANECKÁ SNĚMOVNA 200 poslanců volených na 4 roky poměrný volební systém 14 volebních obvodů pasivní volební právo od 21 let kontrola vlády přijímá zákon o státním rozpočtu a státní závěrečný účet 81 senátorů volených na 6 let dvoukolový většinový volební systém 81 volebních obvodů pasivní volební právo od 40 let vyjadřuje souhlas se r jmenováním soudců ÚS je nerozpustitelný Základní principy volebního práva tajné hlasování na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva čl. 18 Ústavy: - Poslanecká sněmovna: podle zásad poměrného zastoupení - Senát: podle zásad většinového systému právo volit - nikoliv volební povinnost Omezení aktivního volebního práva - výkon trestu odnětí svobody zbavení způsobilosti k právním úkonům - omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu výkon vojenské služby, vyžaduje-li to plněšní povinností Funkce parlamentu I. Zastupitelská (reprezentativní) funkce • zastupitelská demokracie, volný mandát II. Legislativní funkce • schvalování ústavních a běžných zákonů • samostatná presentace III. Kontrolní funkce • vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně (čl. 68, odst.1) IV. Kreační funkce Kontrolní funkce politická kontrola činnosti vlády kontrolní mechanismy : - kreační závislost vlády na PS PČR (důvěra + nedůvěra) - interpelační právo - povinnost účasti členů vlády najednání parlamentních orgánů - zřizování vyšetřovacích komisí Kreační funkce §J Volba prezidenta republiky na společné schůzi obou komor Parlamentu - dnes zrušeno ! - (čl. 54 odst.2 Ústavy ČR) (J návrh na jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ - (čl. 97 Ústavy ČR) §J Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu - (čl. 84 Ústavy ČR) §J volba členů řídících a kontrolních orgánů: Dozorčí rada CKA někteří členové správní a dozorčí rady VZP členové prezídia Pozemkového fondu ... a mnohé další Rozpuštění Poslanecké sněmovny - čl. 35 Ústavy Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. Ustavní koncepce moci výkonné • Dualistická povaha exekutivy - Prezident republiky (čl. 54 - 66) - Vláda (čl. 67 - 80) - „vrcholný orgán státní moci" (čl. 67) • Racionalizovaný Parlamentarismus X poloprezidencialismus • Vztah k dalším ústavním orgánům: (čl. 64) • (1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. • (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Volba prezidenta republiky • čl. 56 Ústavy + zákon č. 275/2012 Sb. • volba se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva • dvoukolový systém volby • právo podávat návrhy: - petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky - nejméně dvacet poslanců - nejméně deset senátorů • volba prezidenta republiky se koná v období 60-30 dnů volebního období úřadujícího prezidenta (v případě uvolnění funkce do 90 dnů) • volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před jejím konáním Mandát prezidenta • prezidentem republiky může byt zvolen občan, který je volitelný do Senátu; nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou • volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu. • prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor: „^libuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nej lepšího vědomí a svědomí." • prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stínat pro přestupek nebo jiný správní delikt (čí. 65 odst. 1) • výjimka: velezrada nebo hrubé porušení ústavního pořádku r • zastupování prezidenta: čl. 66 Ústavy - předseda vlády + předseda PS Vláda ČR vrcholný orgán výkonné moci kolektivní orgán - absolutní většina hlasů ústavní a politická odpovědnost Poslanecké sněmovně (pouze kolektivní) dvojí kreační závislost (prezident + PSP) vydává nařízení k provedení zákona (61.78) Vláda ČR Jmenování vlády Kreační závislost vlády na Poslanecké sněmovně vyjádření důvěry nové vládě - 30 dnů od jmenování (čl. 68) žádost o vyslovení důvěry kdykoliv (čl. 71) možnost vyslovení nedůvěry vládě (čl. 72 Demise vlády - čl. 73 Demise ministra x demise předsedy vlády Odvolání vlády prezidentem republiky (čl. 73, 75) Odvolání člena vlády na návrh předsedy vlády (čl. 74) Ministerstva a jiné správní úřady Je možné zřídit a působnost stanovit pouze zákonem (čl. 79) - „kompetenční" zákon č. 2/1969 (80 novel) V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí. Ministerstva a jiné správní úřady V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, r 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad. Ministerstva a jiné správní úřady Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda ČR Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů plní Úřad vlády České republiky Organizační jednotkou Úřadu vlády České republiky je Generální ředitelství státní služby. Vedoucího Úřadu vlády České republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky. Vláda může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu. V jejím čele stojí člen vlády. Ustavní soud U soudní orgán ochrany ústavnosti. % 15 soudců jmenovaných na dobu deseti let. fj jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. % každý soudce Ústavního soudu musí být: bezúhonný občan, občan volitelný do Senátu vysokoškolské právnické vzdělání nejméně deset let činný v právnickém povolání. imunita ústavních soudců Soudce lze trestně stíhat jen se souhlasem Senátu. NKÚ Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Prezidenta a viceprezidenta Nej vyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. 15 členů volených Poslaneckou sněmovnou na návrh prezidenta NKU Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon č. 166/1993 Sb. ČNB Česká národní baňkaje ústřední bankou státu. Hlavním cílem činnosti je péče o cenovou stabilitu Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Členy bankovní rady jmenuje prezident republiky Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon č. 6/1993 Sb. Uzemní samospráva smíšený systém výkonu veřejné správy obce a kraje - veřejnoprávní korporace právo na samosprávu (vlastní orgány) právo na vlastní normotvorbu • ústavní omezení ústavní ochrana samosprávy • komunálni ústavní stížnost