STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 2. DIL ÚOHS U RAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno Redakční rada: Markéta Dlouhá, Mojmír Florian, Martin Švanda Texty: Sekce veřejných zakázek Telefon: 542 167 111 E-mail: posta@uohs.cz https://www.uohs.cz Uzávěrka textu: 5. 12. 2019 Grafická úprava: Metoda, spol. s r. o. Tisk: KLEINWÄCHTER holding, s. r. o. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 23497 obsah ÚVODNÍ SLOVO...........................................................................2 2.1 JAKÝ DRUH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ VYBRAT?..........................................3 2.1.1. Otevřené řízení....................................................................5 2.1.2. Užší řízení........................................................................11 2.1.3. Zjednodušené podlimitnířízení.....................................................17 2.1.4. A co další druhy zadávacích řízení?..................................................21 2.2. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE.......................................................22 2.2.1. Je zadávací dokumentace důležitá?.................................................22 2.2.2. Co MUSI zadávací dokumentace obsahovat?.........................................23 2.2.3. Co JE VHODNÉ zahrnout do zadávací dokumentace?..................................24 2.2.4. Kam s ní? Na profil zadavatele!......................................................25 2.2.5. Mohu zadávací dokumentaci vysvětlovat, měnit a doplňovat? ..........................25 2.3. KVALIFIKACE....................................................................29 2.3.1. Obecně ke kvalifikaci aneb už vím, co chci... ale od koho to chci?.......................29 2.3.2. Jakou konkrétní kvalifikaci mohu jako zadavatel požadovat?............................33 2.3.3. Základnízpůsobilost...............................................................33 2.3.4. Profesní způsobilost...............................................................34 2.3.5. Ekonomická kvalifikace............................................................35 2.3.6. Technická kvalifikace..............................................................36 2.3.7. Čím vším mohou dodavatelé prokazovat kvalifikaci....................................37 2.3.8. Každý dodavatel se může napravit...................................................38 2.3.9. Co jako zadavatel mohu a co musím.................................................39 2.3.10. To by jeden nevěřil, co všechno je možné při prokazování kvalifikace....................41 2.3.10.1. Když na to dodavatel nestačí sám...................................................42 2.3.10.2. Kvalifikace při společné účasti dodavatelů aneb ve dvou se to lépe táhne................43 2.4. JAKVYBRATTOHONEJLEPŠÍHO...................................................45 2.4.1. Podle čeho zadavatel může hodnotit?................................................46 2.4.1.1. Nejnižší cena aneb cena je alfou a omegou...........................................46 2.4.1.2. Nejnižší náklady životního cyklu aneb Pořídím to za pusu, ale co ty náklady okolo?........47 2.4.1.3. Poměr cena/kvalita aneb Mohu chtít kvalitnější plnění, i když bude dražší?................49 2.4.1.4. Poměr náklady životního cyklu/kvalita................................................55 2.4.2. Nabídky mám. A co dál? (postup při hodnocení)......................................56 2.4.2.1. Sám si na hodnocení netroufáš? Nevadí, komise ti s tím poradí...........................56 2.4.2.2. Zadavatel nesmí zapomenout vše zaznamenat........................................56 Slovo závěrem.............................................................................57 STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 1 u vodní slovo Vážení čtenáři, do rukou se vám dostal další díl ze série informačních listů - Stručného průvodce zadavatele světem veřejných zakázek. Jedná se o publikace, jejichž prostřednictvím se Úřad snaží přiblížit proces zadávání veřejných zakázek a význam a účel jednotlivých v zásadě základních s tím souvisejících institutů. V prvním díle z této série informačních listů byl poskytnut náhled Úřadu na to, jakou roli v procesu zadávání má zadavatel, obecně byl popsán proces zadávání veřejných zakázek a jeho základní fáze. V souvislosti s tím bylo rovněž vysvětleno, co je potřeba vnímat pod pojmem veřejná zakázka, a byly objasněny základní zásady zadávání a jejich nezastupitelná role při zadáváníveřejných zakázek. Poslední části prvního dílu pak byly věnovány vymezení předmětu veřejné zakázky, předpokládané hodnotě veřejné zakázky a režimům, v jakých je možno veřejné zakázky zadávat. V tomto druhém díle Stručného průvodce zadavatele světem veřejných zakázek, který na první díl systematicky navazuje a staví i na jeho obsahu, budou čtenářům představeny další instituty, se kterými se každý „zakázkář" ve své praxi setká, a to včetně nahlédnutí do praktického zadavatelského života. Konkrétně budou představeny druhy zadávacích řízení, ve kterých je možno veřejnou zakázku zadat. Následně bude vysvětleno, co se skrývá pod pojmy zadávací dokumentace, kvalifikace či hodnocení. I v tomto díle bude text pro lepší názornost a pochopení úvah doplněn praktickými příklady, rozhodovací praxí apod. Při čtení následujících stran tohoto dílu informačních listů je všaktřeba mít nadále na paměti, že jeho účelem není (a ani nemůže být) poskytnutí univerzálního návodu, jak zadat veřejnou zakázku, ani nahrazení činnosti metodických orgánů pro oblast zadávání. Jeho cílem je přiblížit subjektům účastnícím se veřejného zadávání náhled Úřadu na jednotlivé Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s ním spjaté instituty, o nichž hojně při výkonu své dozorové činnosti rozhoduje. Snahou Úřadu je nejen přiblížení jednotlivých pojmů, ale i jejich propojení do vzájemného celku tak, aby předkládaný text dával čtenáři ucelený náhled na veřejné zakázky a jejich zadávání a zejména zadavatelé díky němu lépe zvládali celý proces zadávání v praxi úspěšně realizovat. 2 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 2.1 jaky druh zadávacího rizeni vybrat? Jak bylo pojednáno již v předchozím díle informačních listů, zadavatel je obecně povinen veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení. Zákon dává zadavateli možnost vybrat z celé řady druhů zadávacích řízení, a to od administrativně jednodušších až po ty poměrně administrativně náročné. Některé druhy zadávacích řízeníjsou více sešněrovány konkrétními pravidly postupu, jiné méně. Zadavatel je tím, kdo volí, vjakém druhu zadávacího řízení bude veřejná zakázka zadána a má možnost vybrat si z následujících druhů zadávacích řízení: zjeanoausene poanmitni nzeni otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění řízení se soutěžním dialogem řízení o inovačním partnerství koncesní řízení řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu Obecně lze říci, že zadávací řízení je zákonem vymezený postup, v rámci něhož zadavatel v ideálním případě dosáhne zadání veřejné zakázky a získá tak smluvního partnera, který pro něj zajistí poptávané plnění. Pi m, co,tzn. jaké plnění, p :ává (pochopitelně bude rozdíl, zda zadavatel poptává standardní kancelářské vybavení nebo například architektonický návrh). Dalším limitujícím faktorem pro volbu druhu zadávacího řízení je i režim veřejné zakázky. Ne vždy lze vybírat druh zadávacího řízení ze všech možností, které zákon zná. Některá zadávací řízení lze použít pouze v určitém režimu - například řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu lze použít (jak již sám název napovídá) pouze ve zjednodušeném režimu, zjednodušené podlimitní řízení zase pouze v pod-limitním režimu (a to dokonce ne vždy). Použití některých druhů zadávacích řízení je pak navíc vázáno na splnění zákonných podmínek. Zatímco například otevřené a užší řízení je možno použít (z hlediska zákona) téměř vždy, pro použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou již zákonem stanoveny přísné podmínky, bez jejichž naplnění nemůže zadavatel o využití tohoto postupu uvažovat. Jiným příkladem může být jednací řízenís uveřejněním,jehož použitíje v nadlimitním režimu vázáno na splněnízákonných podmínek, zatímco v podlimitním režimu se jedná o řízení použitelné všeobecně. V každém případě je tedy třeba podmínkám použití jednotlivých druhů zadávacích řízení věnovat náležitou pozornost. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 3 Z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení existují výjimky. Tyto výjimky jsou zákonem výslovně vymezeny a nelze jejich výčet rozšiřovat.1 Mezi výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízenípatříi veřejná zakázka malého rozsahu.2 adání veřejné zakázk ní,jedná se o postup mimo zadá- ^^^^ vací řízení. Zadavatel je však povinen iy. Zadavatel tedy nemůže pochybit, pokud využije při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postup obdobný například zjednodušenému podlimitnímu řízení, které bude dále v textu blíže popsáno. Zadavatel se rovněž může dobrovolně rozhodnout zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v některém z druhů zadávacích řízení. Pokud se tak zadavatel rozhodne, je po celou dobu zadávání veřejné zakázky povinen postupovat podle pravidel stanovených zákonem pro příslušný druh zadávacího řízení a jeho postup je přezkoumatelný Úřadem. V jakém druhu zadávacího řízení lze zadávat jednotlivé veřejné zakázky s ohledem na jejich předpokládanou finanční hodnotu? Jednoduše lze tyto možnosti shrnout do následujícího grafického přehledu,3 avšak jedná se skutečně o zcela základní přehled, kdy splnění všech zákonných podmínek pro použití jiných než třech základních či typických druhů zadávacího řízení (zjednodušeného podlimitního, otevřeného a užšího řízení) je třeba vždy pečlivě ověřit. r veřejná zakázka malého rozsahu nejedná se o druh zadávacího řízení, nejsou zákonem stanovena pravidla, ale je povinnost dodržovat základní zásady r J L zje podlimitní řízení* L adlim'rtní režim jednací řízení s uveřejněním jednací řízení bez uveřejnění řízení se soutěžním dialogem J *Pozor! U veřejné zakázky na stavební práce je možno využít pouze v případě, že předpokládaná hodnota nepřesáhne 50 000 000 Kč. 1 Výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení jsou pak stanoveny v § 29 a následujících zákona. Zvláštní pravidlo (výjimka) se například vztahuje i na podlimitní sektorovou zakázku, kterou není zadavatel povinen zadávat v některém z druhů zadávacích řízení (viz § 158 odst. 1 zákona). 2 Veřejná zakázka malého rozsahu je definována v § 27 zákona; jedná se o veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč a v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč. Výjimka pro veřejnou zakázku malého rozsahu je stanovena v § 31 zákona (zadavatel není povinen zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení). 3 Grafický přehled reflektuje možnosti zadavatele při zadávání veřejných zakázek, které nejsou koncesemi a současně v něm není zohledněn ani tzv. zjednodušený režim (viz kapitola 1.6.4. předchozího dílu informačních listů). 4 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 Mezi t ní, jak již bylo naznačeno výše, patří jednoznačně o ní. Tyto druhy zadávacích řízení je zadavatel oprávněn použít de facto neomezeně. Zadavatel může v těchto zadávacích řízeních postupovat, aniž by musel splňovat jakékoli v speciální podmínky, a to jak v případě podlimitních, tak i nadlimitních veřejných zakázek. Pro veřejné zakázky s nižší předpokládanou hodnotou (v případě veřejných zakázek na dodávky a služby v rozsahu hodnot pro podlimitní režim a v případě veřejných zakázek na stavební práce nesmí předpokládaná hodnota přesáhnout 50 000 000 Kč) pak lze jako představitele hojně využívaného druhu zadávacího řízení označit zjei ní. Tyto tři druhy zadávacích řízení lze považovat za jakýsi základ zadávání, se kterým by si měl zadavatel při zajišťování standardních potřeb vystačit. Velmi výrazným společným znakem těchto tří „základních" zadávacích řízení je nemožnost jednat s dodavatelem o podané nabídce. Již na tomto místě je pak možno říci, že pokud by zadavatel cítil potřebu o podaných nabídkách s dodavateli jednat (což může být případ velmi komplikovaných plnění), nevystačí si s těmito základními druhy zadávacích řízení a bude muset zadávací řízení realizovat složitější formou (například za použití soutěžního dialogu). Jelikož série těchto informačních listů nesoucí příznačný název Stručný průvodce zadavatele světem veřejných zakázek\e zaměřena na základy zadávání veřejných zakázek, bližší pozornost bude věnována zejména výše uvedené „základní" trojici druhů zadávacích řízení. V rámci této kapitoly budou postupy zadavatele v zadávacím řízení popsány obecně. Čtenáři pak budou dále s jednotlivými zde zmiňovanými instituty seznámeni i podrobněji. Obecně lze k postupům zadavatelů v jednotlivých druzích zadávacích řízení odkázat i na materiál zpracovaný metodickým orgánem v oblasti veřejných zakázek - Ministerstvem pro místní rozvoj.4 2.1.1. Otevřené řízení Jakjiž název tohoto druhu zadávacího řízení- otevřené řízení- napovídá, jedná se o druh zadávacího řízení, který je „otevřen" všem dodavatelům. Zákon na jednotlivé druhy zadávacích řízení klade určité požadavky, a to včetně způsobu jejich zahájení. Otevřené řízení je představitelem „jednofázového" zadávacího řízení, pro něžje charakteristické, že zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Jak lze jednoduše popsat otevřené řízení, jaké kroky má zadavatel činit? Krok 1 - zahájit a uveřejnit zadávací dokumentaci Otevřené řízení zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění5 do Věstníku veřejných zakázek6 (v případě podlimitní veřejné zakázky) a v případě nadlimitní veřejné zakázky nadto i do Úředního věstníku Evropské unie7 (pro Úřední věstník Evropské unie se rovněž používá označení „TED" z anglického „Tenders Electronic Daily"). Tímto způsobem dává zadavatel dodavatelům vědět, že poptává určité plnění. C íl tímto zákonem stanoveným postupem za í nabídek. Jedná se o lhůtu, ve které jsou dodavatelé povinni podat svou nabídku, chtějí-li se zadávacího řízení účastnit. 4 K průběhu celého zadávacího řízení a jeho povinným náležitostem lze v podrobnostech odkázat na metodiky Ministerstva pro místní rozvoj „Otevřené řízení", „Procesní postup graficky otevřené řízení", „Užší řízení", „Procesní postup graficky užší řízení" dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-.-o-zadavani-verejnych-za kazek/Metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim. 5 Podrobnosti k uveřejňování formulářů jsou stanoveny v § 212 zákona ve spojení s vyhláškou č. 1 68/201 6 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. 6 Věstník veřejných zakázek je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Věstník veřejných zakázekje jednotným místem pro uveřejňovánízákladních informací o veřejných zakázkách, kteréjsou zadávány podle zákona. Věstník veřejných zakázek je dostupný na https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/. 7 Pozor na povinnost vyplývající z § 212 odst. 7 zákona. Formulář nesmí být uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. Úřední věstník Evropské unie je dostupný na https://ted.europa. eu/TED/main/HomePage.do?action=cl&lgld=cs. Uvedené pravidlo neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 5 Lhůtu pro podání nabídek stanovuje zadavatel. Na otázku, jakou lhůtu pro podání nabídek má zadavatel stanovit, existuje pouze jedna univerzální odpověď. Ta odpověďzní: „Přiměřenou!". Zákon dává zadavateli určité vodítko, jaké lhůty jsou minimální,8 a to ještě ve vztahu k různým okolnostem postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, jelikož zákonem stanovená minimální lhůta neplatíabsolutně (shodně pro všechny případy). Platí však, že za žitost předmětu veřejné zakázky a jím vznesených požadavků, které musí dodavatelé zohlednit při ík. Rovněž platí, že v některém případě bude přiměřená i minimální lhůta stanovená zákonem (nelze stanovit lhůtu pro podání nabídek kratší, než je zákonné minimum), avšak pro jiný případ nemusí být přiměřená (například právě kvůli objektivní obtížnosti a časové náročnosti přípravy nabídky) ani lhůta, která bude dvojnásobkem této zákonné minimální lhůty. Pro přehlednost lze minimální lhůty pro podání nabídek dle zákona shrnout do následující tabulky, přičemž lhůty zde uvedené platí pro nadlimitní veřejné zakázky: minimální lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení počet dnů neumožnění podání elektronických nabídek neuverejnení celé zadávací dokumentace základní lhůta (viz § 57 odst. 1 zákona) 30 + 5 dnů + 5 dnů lhůta při uveřejnění předběžného oznámení [viz § 57 odst. 2 písm. a) zákona]* ■ + 5 dnů + 5 dnů lhůta při naléhavé okolnosti [viz § 57 odst. 2 písm. b) zákona] + 5 dnů + 0 dnů *Zadavatel může (ale nemusí) před zahájením zadávacího řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejnit tzv. předběžné oznámení, kterým předem avizuje, že bude v určitém časovém horizontu zadávat veřejnou zakázku a rámcově vymezí, co bude jejím předmětem. Uveřejnění předběžného oznámení zadavatele nezavazuje zahájit zadávací řízení na takovou veřejnou zakázku; na druhou stranu mají dodavatelé delší časový úsek pro seznámení se s úmyslem zadavatele zadávat veřejnou zakázku. Aby mohlo být uplatněno snížení minimální lhůty pro podání nabídek, musí zadavatel předběžné oznámení uveřejnit minimálně 35 dnů a nejvíce 12 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. V případě podlimitních veřejných zakázekjsou minimálnízákonné lhůty kratší a jsou vymezeny následovně: minimální lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení počet dnů zkrácení základní lhůty v případě uveřejnění předběžného oznámení (viz § 54 odst. 4 zákona)* základní lhůta pro veřejné zakázky na služby a dodávky [viz § 54 odst. 2 písm. a) zákona] 15 pracovních dnů až -5 pracovních dnů základní lhůta pro veřejné zakázky na stavební práce [viz § 54 odst. 2 písm. b) zákona] 20 pracovních dnů až -5 pracovních dnů *Předběžné oznámení - viz informace u tabulky týkající se lhůt pro nadlimitní veřejnou zakázku. V případě podlimitní veřejné zakázky musí být předběžné oznámení uveřejněno nejméně 16 pracovních dní a nejvýše 12 měsíců přede dnem, ve kterém bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení. 8 K minimálním lhůtám pro podání nabídek v jednotlivých zadávacích řízeních lze v podrobnostech odkázat na metodiky Ministerstva pro místní rozvoj dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/ Metodiky-k-zakonu-c-1 34-2016-Sb-.-o-zada vani-veřej nych-zakazek/Metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim. 6 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 64 Při stanovení lhůty pro podání nabídek nesmí zadavatelé zapomínat, že posledníden lhůty pro podání nabídek musí (v případě zákonného minima) uběhnout celý. Nejde například stanovit konec lhůty pro podání nabídek v případě, kdy minimální lhůta pro podání nabídekje 30 dnů, na 30. den v 10 hodin. V takovém případě by lhůta pro podání nabídek byla stanovena kratší, než je zákonem stanovené minimum. Lhůtu pro podání nabídek lze stanovit až na den následující po uplynutí 30. dne.9 Nejenže zadavatel při zahájenízadávacího řízení stanovuje lhůtu pro podání nabídek, ale musísi být vědom i toho, že spolu se zahájením zadávacího řízení jsou na něj zákonem kladeny i další povinnosti. C uveřejnění oznámení o zahájenízadávacího řízení je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit za-ntaci, ve které dodavatele seznámí s detaily veřejné zakázky. Zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna nejméně do konce lhůty pro podání nabídek. Krok 2 - lhůta pro podání nabídek běží Zahájením zadávacího řízení, kterému by měla předcházet důkladná přípravná fáze, již jde zadavatel „s kůží na trh". Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen při zahájení zadávacího řízení uveřejnit i zadávací dokumentaci, seznamují se od tohoto okamžiku dodavatelé se všemi podmínkami a požadavky týkajícími se dané veřejné zakázky. Zadavatel musí být již v této fázi připraven na to, že může čelit případnému nepochopení či nesouhlasu ze strany dodavatelů. C informací a požadavků, které zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, stejně tak mohou zadavatele nek. Zadavatel má povinnost na tyto žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace reagovat. Zadavatel je rovněž oprávněn, pokud například sám dojde k závěru, že je možno některý požadavek v zadávacích podmínkách lépe popsat, eventuálně změnit, vydat lů. Již zde je třeba zadavatele upozornit, že v určitých případech je po doplnění nebo změně zadávacích podmínek povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to dokonce v některých případech i nejméně o celou její původní délku. Stejně tak musí být zadavatel připraven, že d cy, a to jak v podobě námitek proti zvolenému postupu zadavatele, tak proti stanoveným zadávacím podmínkám (pozor, námitky pak lze podávat proti jakémukoliv úkonu zadavatele i v dalším průběhu zadávacího řízení). Zadavatel je povinen o podaných námitkách rozhodnout. Krok 3 - uplynutí lhůty pro podání nabídek a otevírání nabídek Ve lhůtě pro podání nabídek mají dodavatelé možnost podat zadavateli nabídku. Uplynutím lhůty pro podání nabídek končí možnost podat nabídku do zadávacího řízení, tzn. nelze akceptovat pozdě podané nabídky. F lit. To je mu dovoleno až po uplynutí této lhůty, kdy je naopak povinen přistoupit k otevření podaných nabídek. Při otevření nabídek zadavatel zjišťuje, kdo má zájem o získání veřejné zakázky a za jakých podmínek. Tento moment - uplynutí lhůty pro podání nabídek a otevření nabídek - lze považovat za zásadní mezník v procesu zadávání veřejné zakázky, protože od této chvíle má zadavatel k dispozici uzavřený okruh nabídek, ze kterých začíná vybírattu nejvýhodnější(a splňující všechny podmínky), a to podle předem jasně stanovených pravidel. 9 Viz například rozhodnutí Úřadu ze dne 26. 2. 2016, č.j. ÚOHS-S0062/2016/VZ-07598/2016/533/HKu. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 7 Zákon pamatuje i na situaci, kdy zadavatel neobdrží žád ou nabídku. V takovém padě je zadavatel povinen zrušit zadávací řízení, čímž je zadávací řízení ukončeno. To, že dojde ke zrušení zadávacího řízení z důvodu, že nebyly podány žádné nabídky, neznamená, že by zadavatele nestíhaly další povinnosti. Zadavatel má i v souvislosti s tímto způsobem u končení zadávacího řízení povinnost vyhotovit písemnou zprávu zadavatele10 a splnit uveřejnovací povinnosti. Stejně tak zadavatel nesmí zapomenout, že je povinen archivovat dokumentaci o zadávacím řízení." Krok 4 - cesta k výběru nejvýhodnější nabídky Zákon oproti předchozí právní úpravě dává zadavateli určitou volnost, jak bude při výběru nejvýhodnější nabídky postupovat; v zásadě jsou možné dva přístupy směřující k výběru dodavatele. Prvním z nich je za a až poté u ní zkontro- lovat, zda splňuje vše, co splňovat má. Druhým je pak možnost postupovat tak, jak to upravovala předchozí právní úprava, tj. za ky. U všech nabídek posoudit, zda splňují vše, co zadavatel požadoval, zda je řádně účastníkem prokázána kvalifikace a až takto posouzené nabídky (s eventuálním vyřazením nabídky a následným vyloučením účastníka, který vše nesplnil) hodnotit a z nich vybrat tu nejvýhodnější. Při volbě cesty vedoucí k výběru nejvýhodnější nabídky je více než vhodné reflektovat, jaké kritérium hodnocení zadavatel zvolil. ... přímá cesta k vítězi Typickým příkladem, kdy je vhodné zvolit zjednodušený postup při výběru dodavatele (nejvýhodnější nabídky), je situace, kdy zadavatel hodnotí na cenu. V takovém případě zadavatel již po otevření nabídek a zjištění nabídkových cen vjednotlivých nabídkách na první pohled vidí, která nabídka je na základě kritéria ekonomické výhodnosti v podobě nejnižší nabídkové ceny nejvýhodnější. V takovém případě si zadavatel může udělat určitý „předvýběr" - ví, kdo podal nejvýhodnější nabídku - a zaměřit se pouze na tuto nabídku. U této nabídky si zadavatel ověří, zda splňuje všechny požadavky, které na ni kladl [například zda je prokázána kvalifikace účastníka, nabízený předmět plnění splňuje na něj kladené požadavky, včetně nabídkové ceny (například z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny nebo splnění eventuálně stanovené podmínky v podobě maximální možné výše nabídkové ceny), jsou akceptovány smluvní podmínky a podobně)]. V takovém případě se zadavatel nemusí zabývat dalšími podanými nabídkami, neboť našel nabídku, která je nejvýhodnější a splňuje vše, co požadoval. O této skutečnosti - výběru dodavatele - musí zadavatel následně informovat všechny účastníky zadávacího řízení. Může však nastat situace, kdy zadavatel sice „předvybral" nejvýhodnější nabídku s ohledem ^^^^ na zvolené kritérium hodnocení, ale při následném posouzenítéto nabídky zjistí, že nesplňuje ^v^V požadavky, které na ni kladl v rámci zadávacích podmínek. V takovém případě je zadavatel povinen daného účastníka vyloučit ze zadávacího řízení. Stejným způsobem může zadavatel následně vybírat ze zbylých podaných nabídek tu nejvýhodnější. ... cesta k vítězi s kontrolou každé nabídky Ne vždy lze jít v rámci zadávacího řízení výše popsanou přímou cestou k výběru vítěze (vybraného dodavatele). Buď se sám zadavatel chce zaobírat obsahem každé podané nabídky, nebo jej k tomu „donutí" okolnosti zadávacího řízení. Jestliže „přímý" výběr lze spojovat s jednoduchým způsobem hodnocení (zejména hodnocením na cenu), v případě vícekriteriálních hodnocení, nejčastěji v situaci, kdy dochází 10 Náležitosti písemné zprávy zadavatele jsou vymezeny v § 21 7 zákona. 11 Povinnost uchovávat dokumentaci o zadávacím řízeníje stanovena v § 21 6 zákona. 8 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 k porovnávání nabídek navzájem mezi sebou, bude zadavatel nucen před výběrem nejvýhodnější nabídky posoudit a zkontrolovat všechny podané nabídky. Důvodem je skutečnost, že mezi sebou mohou soupeřit a být porovnávány pouze nabídky, které mají šanci uspět, tzn. nebudou vyřazeny z důvodu, že nesplňují nějaký z požadavků na ně kladených. Pokud by byly hodnoceny i nabídky bez reálné šance na úspěch (právě z důvodu, že „něco" nesplňují), mohlo by dojít ke zkreslení výsledků hodnocení nabídek. Proto je potřeba nejdříve vyselektovat tyto nabídky (vyloučit účastníky zadávacího řízení, jejichž nabídky nesplňují všechny požadavky) a hodnotit následně pouze „perfektní" nabídky. Postupuje-li zadavatel takto za výše uvedených specifických okolností, z pohledu Úřadu takový postup významně snižuje riziko napadení výběru dodavatele ze strany ostatních účastníků zadávacího řízení. Povinnost zadavatele zajistit, aby hodnocení ovlivňovaly pouze relevantní (tj. „perfektní") nabídky, není v zákoně výslovně zakotvena. Zákon ponechává plně na uvážení zadavatele, jakým způsobem přistoupí k výběru nejvýhodnější nabídky. Z pohledu Úřadu, jakožto orgánu dozoru, všaktato povinnost logicky vyplývá z povinnosti dodržovat základnízásady. Po provedeném hodnocení nabídek pak již shodně s „jednodušším" postupem zadavatel ví, kdo je vybraným dodavatelem a bude muset tuto skutečnost oznámit všem účastníkům zadávacího řízení. Krok 5 - Víte, že už jsem vybral? Podívejte se, koho! Zadavatel je po provedeném výběru dodavatele povinen tuto skutečnost oznámit všem účastníkům ní. Jednak z důvodu, aby o této skutečnosti věděl vybraný dodavatel a současně z důvodu, aby i jeho „soupeři" věděli, kdo vyhrál a popřípadě mohli proti výběru dodavatele brojit. Může se stát, že dodavatelé nebudou souhlasit s postupem zadavatele při výběru dodavatele a stejně takjako proti jiným úkonům zadavatele v zadávacím řízení i proti výběru dodavatele mohou podávat námitky. ííjednat unáhleně. Nemůže o davatelem. Předkládat je však (znovu) nemusí, pokud již byly v zadávacím řízení předloženy (a to i například formou odkazu na některý z informačních systémů veřejné správy). Originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci musí vybraný dodavatel předložit i v případě, kdy původně předložil zadavateli (typicky v nabídce) jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky - stále je třeba vycházet z toho, že jednotné evropské osvědčení je „jen" čestným prohlášením, byť určitým způsobem formalizovaným. Naopak není třeba již znovu dokládat skutečnosti doložené certifikátem vydaným v rámci systému certifikovaných dodavatelů (pokud certifikát neobsáhne prokázání veškeré zadavatelem požadované kvalifikace, musí dodavatel tuto chybějící část samozřejmě prokázat předložením originálů či ověřených kopií příslušných dokladů). Konečně nelze opomenout, že zákon stanoví i pravidlo týkající se aktuálnosti dokladů prokazujících základní způsobilost a povinně vyžadovanou profesní způsobilost - musí prokazovat splnění požadované kvalifikace nejpozději v době tří měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. 2.3.8. Každý dodavatel se může napravit Dodavatel, který nesplňuje základní způsobilost (a z tohoto důvodu s ním až na výše uvedenou výjimku nemůže být uzavřena smlouva na veřejnou zakázku), se může podle výslovného ustanovení zákona (vycházejícího z evropských směrnic)34 pokusit zadavateli prokázat, že přijal dostatečná nápravná opatření, čímž svoji způsobilost obnovil.35 Zadavatel se může s uplatněním tohoto institutu tzv. „self-cleaning" setkat v podstatě ve dvou fázích zadávacího řízení: (a) buďsi je dodavatel své nezpůsobí losti vědom a přijatá nápravná opatření bude tvrdit a dokládat již v nabídce či žádosti o účast(což bude v případě nesplnění požadavků na základnízpůsobilost dosti raritní; touto cestou bude dodavatel spíše předcházet vyloučeníz důvodu nezpůsobílosti podle § 48 zákona), 34 Viz § 76 zákona. 35 Totéž ustanovení dopadá i na důvody vyloučení účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobí lost dle § 48 odst. 5 a 6 zákona - i v těchto případech se může dodavatel pokusit své vyloučení zvrátit přijetím nápravných opatření. 38 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 (b) nebo nápravná opatření uplatní při objasňování nabídky (na základě výzvy zadavatele) nebo jako důvod pro podání námitek proti svému vyloučení z účasti v zadávacím řízení (což bude v případě neprokázání základnízpůsobilosti pravidlem). Pro zadavatele je podstatné, že n >k. To zna- mená, že ve chvíli, kdy dodavatel začne vůči zadavateli tvrdit a prokazovat přijetí příslušných nápravných opatření, je zadavatel povinen je řádně posoudit a rozhodnout, zda je považuje za dostatečná k obnovení způsobilosti. Zjednodušeně řečeno, zadavatel posuzuje a rozhoduje, zda se jedná o nápravná opatření, která dostatečně garantují obnovení způsobilosti dodavatele, a zda jejich provedení dodavatel prokázal či nikoliv. Pokud zadavatel dospěje kzávěru, že přijaté nápravné opatřeníje dostatečné, neníoprávněn vtako-vém případě vyloučit dodavatele ze zadávacího řízení, případně je povinen zrušit své předešlé rozhodnutí o vyloučení.36 Každopádně jakýkoliv závěr zadavatele v tomto směru musí být řádně odůvodněn a nemůže být výsledkem zadavatelovy libovůle. Příklad z praxe: Jednatel dodavatele byl shledán vinným ze spáchání trestného činu pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Při hodnocení byla nabídka tohoto dodavatele vybrána jako nejvýhodnější. Následně však byl tento vybraný dodavatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení, protože nesplňuje základní způsobilost. V rámci námitek pak s odkazem na institut „self-cleaning" uvedl, že provedl nápravné opatření spočívající v odvolání odsouzeného jednatele z jeho funkce, což doloží zápisem z valné hromady a aktuálním výpisem z obchodního rejstříku. V případě, že je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, může dodavatel využít „self-cleaning" pouze za situace, že zadavatel požaduje prokázání splnění podmínek základní způsobilosti a zároveň v zadávacích podmínkách možnost využití „self-cleaning" připustil. 2.3.9. Co jako zadavatel mohu a co musím Zadavatel je při stanovování požadavků na kvalifikaci zákonem do značné míry limitován. Existují však situace, kdy má zadavatel možnost volby a je čistě na jeho uvážení, zda bude požadovat prokázání kvalifikačních požadavků, a pokud ano, takjakých. Základní rozdíl u stanovování požadavků na kvalifikaci je dán zejména použitým druhem zadávacího řízení, který se odvíjí zejména od režimu veřejné zakázky, jenž závisí (s níže popsanou výjimkou) na její předpokládané hodnotě. Jak již bylo popsáno v předchozím díle informačních listů, podle výše předpokládané hodnoty může veřejná zakázka spadat pod „režim" veřejné zakázky malého 36 Viz například rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 11. 2017. č. j. ÚOHS-S0361 /2017/VZ-32456/2017/544/MPr. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 39 rozsahu, podlimitní režim a nadlimitní režim. Obecně lze říci, že čím vyššíje předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tím jsou ze zákona kladeny vyšší nároky i na zadavatele co do nastavení požadavků na kvalifikaci. Nejdříve je třeba si vtéto souvislosti připomenout, jaké má vlastně zadavatel možnosti, má-li zadávat podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku vzadávacím řízení. Pro zadá n í veřej ně zakázky v nadlimitním režimu může použít otevřené řízení, užší řízení a za splnění určitých podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu pak může použít zjednodušené podlimitní řízení a dále druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim. Tady je třeba uvést, že v p veřejnou zakázku v podlimitním režimu, ale v zadávacím řízení pro nadlimitní režim, platí pravidlo, že pro stanovení kvalifikačních požadavků se použijí podmínky stanovené pro nadlimitní režim. Z právě uvedeného pak vyplývá, že z hlediska stanovení kvalifikačních požadavků má smysl v nadlimitním a podlimitním režimu uvažovat pouze o dvou možnostech: 1. zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení, 2. zadává ní veřejné zakázky v některém z druhů zadávacích řízení pro nadlimitní režim (bez ohledu na režim, v jakém je ta která zakázka zadávána). Kritéria kvalifikace při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení • zadavateli je dána velká volnost v tom, které požadavky/kritéria kvalifikace bude požadovat po dodavatelích prokázat • zadavatel je oprávněn po dodavatelích požadovat prokázání i jiných kritérií kvalifikace, než jaká jsou vymezena zákonem pro nadlimitní režim - základní/profesnízpůsobilost, ekonomická/technická kvalifikace • zadavatel je dokonce oprávněn vůbec nepožadovat prokázání splnění kvalifikace V souvislosti se stanovením požadavků na kvalifikaci ve zjednodušeném podlimitním řízení je třeba zadavatele upozornit na dva důležité aspekty. 1. To, že zákon umožňuje, aby zadavatel požadoval prokázání i jiných kritérií kvalifikace, než těch, která jsou v zákoně výslovně upravena, neznán ost. Stále totiž platí, že jakýkoliv zadavatelův požadavek musí být v souladu se základními zásadami, v tomto případě tedy především n iý(v podrobnostech lze plně odkázat na obecný úvod této části). 2. Byťje zadavateli při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení přiznána volnost při stanovování požadavků na kvalifikaci až do té míry, že zadavatel nemusí mít žádné požadavky na kvalifikaci, lze zadavateli jen doporučit, aby si takový případný postup náležitě promyslel. V drtivé většině případů je totiž zřejmě namístě, aby si zadavatel způsobilost (schopnosti, zkušenosti) dodavatele alespoň nějak ověřil. Přistoupí-li zadavatel k ověření, může snížit riziko, že pro realizaci veřejné zakázky vybere dodavatele, u kterého až v rámci plnění zjistí, že vlastně není schopen poskytnout plnění kvalitně, případně není schopen realizovat předmět veřejné zakázky vůbec. Přitom je třeba si uvědomit, že ve zjednodušeném podlimitním řízení lze zadat i zakázky s poměrně významnou předpokládanou hodnotou (v případě veřejné zakázky na stavební práce až do hodnoty nepřesahující 50 000 000 Kč). 40 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 Kritéria kvalifikace při zadávání veřejné zakázky v některém z druhů zadávacích řízení pro nadli mitní režim (v otevřeném řízení, užším řízení apod.) Vtomto případě nenízadavatel oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, nežje stanovena zákonem (základní/profesní způsobilost, ekonomická/technická kvalifikace)! POVINNÁ KRITÉRIA KVALIFIKACE Základní způsobilost Profesní způsobilost v rozsahu povinného požadavku • prokázánítéto části kvalifikace nemusí zadavatel požadovat v jednacím řízení bez uveřejnění NEPOVINNÁ KRITÉRIA KVALIFIKACE Profesní způsobilost v rozsahu nepovinných požadavků Ekonomická kvalifikace • zadavatel není oprávněn požadovat ekonomickou kvalifikaci v případě veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou architektonické, stavební, technické a inspekční služby! Technická kvalifikace 0 Existují rovněž veřejné zakázky, které může zadavatel zadat v tzv. zjednodušeném režimu. Pro možnost jeho využití není určující výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, ale předmět plnění veřejné zakázky. Blíže je o možnostech využití zjednodušeného režimu pro zadání veřejné zakázky pojednáno na konci předchozího dílu informačních listů. Z hlediska požadavků na kvalifikaci je situace v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu obdobná jako ve zjednodušeném podlimitním řízení.37 Ve zjednodušeném režimu se však automaticky uplatní právní úprava tzv. self-cleaning". Pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu a nepostupuje v žádném zadávacím řízení podle zákona, nemusí po dodavatelích logicky požadovat ani prokázání kvalifikace. Platí však již několikrát zmíněné pravidlo, že zadavatel musí dodržovat základní zásady dle § 6 zákona. Tedy například když už si zadavatel nějaké požadavky na „kvalifikaci" v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu stanoví, musí přistupovat ke všem dodavatelům stejným způsobem a posuzovat prokázání požadovaných skutečností u všech dodavatelů totožně. Je naprosto nepřijatelné, aby zadavatel v případě neprokázání dané „kvalifikace" jednoho dodavatele vyloučil, a druhého nikoliv například s odůvodněním, že „dodavatele zná a myslí si, že to zvládne i bez prokázané kvalifikace". 2.3.10. To by jeden nevěřil, co všechno je možné při prokazování kvalifikace Jak již bylo uvedeno výše, kvalifikační požadavky představují požadavky kladené na osobu dodavatele, která zadavateli nabízí požadované plnění a uchází se o to, aby mohla toto plnění následně realizovat. Na první pohled by se tak dalo očekávat, že dodavatelé budou v zadávacím řízení požadovanou kvalifikaci prokazovat sami za sebe. Jak tomu však bývá i v běžném životě, není vždy vše tak jednoduché a stejně tak 37 K tomu srovnej úpravu v § 53 odst. 4 zákona pro zjednodušené podlimitní řízení a v § 129 odst. 6 zákona pro řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 41 tomu je i při zadávání veřejných zakázek. Běžnou praxí totižje (zejména u složitějších plnění), že dodavatelé prokazují kvalifikaci nejenom doklady vztahujícími se k jejich osobě, ale i pomocí kvalifikace dalších osob. Zadavatel se tedy musí připravit i na situaci, kdy například obdrží nabídku, kterou společně podává více dodavatelů a část kvalifikace prokazují společně, nebo nabídku, v rámci které si dodavatel pro le. Uvedené situace jsou možné a zákonná úprava s nimi počítá. 2.3.10.1. Když na to dodavatel nestačí sám Může tedy nastat situace, kdy si dodavatel k prokázání kvalifikace „půjčí" schopnosti či zkušenosti jiného dodavatele (tzv. poddodavatele). K takovému postupu dodavatel přistoupí logicky zejména v případě, kdy není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace prostřednictvím vlastních zdrojů a kapacit. Kdo ale vlastně je poddodavatel? Poddodavatelem je „dodavatel dodavatele", tedy osoba, která neu-zavírá smlouvu přímo se zadavatelem, ale na plnění veřejné zakázky se podílí realizací části zakázky le. Dodavatel, jakožto jediný smluvní partner zadavatele, nese vůči němu odpovědnost za realizaci veřejné zakázky jako celku, tedy včetně řádného plnění svého poddodavatele. Prostřednictvím poddodavatele pak může dodavatel prokázat i část zadavatelem požadované kvalifikace, kterou sám nedisponuje. Pokud jde o prokázání chybějící kvalifikace, je důležité uvést, že prostřednictvím poddodavatele nemůže dodavatel prokazovat všechny výše uvedené druhy kvalifikace. P ti (tj. vyjma požadavku na předložení výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence) a Dále platí, že pokud této možnosti dodavatel využije, musí se poddodavatel reálně zavázat k plnění předmětu veřejné zakázky, a to v rozsahu, v jakém prokazuje chybějící kvalifikaci dodavatele. Z tedy >davatele předložen i příslušný písem Forma tohoto písemného závazku však nenízákonem stanovena. Může se tedyjednat o jednostranný závazek ze strany poddodavatele nebo smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem a poddodavatelem. Zároveň platí pravidlo o důležitosti obsahu závazku a nikoliv jeho formy. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy dodavatel využije možnosti prokázat část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, musí dodavatel předložit zadavateli ve své nabídce výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence poddodavatele, doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, doklady prokazující splněnízákladnízpůsobilosti poddodavatele a výše popsaný písemný závazek.38 38 V této věci lze odkázat na poměrně přísnou judikaturu správních soudů. Například lze zmínit rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 2 As 119/2015-23 či rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2014, č. j. 62 Af 57/201 3-90 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 204/2014-46. v němž Nej vyšší správní soud mimo jiné judikoval, že „[sjubdodavatelská smlouva proto vždy musí splňovat minimálně obecné požadavky na platnost právních úkonů. To znamená, že kromě obecných požadavků na platnost právního úkonu musí subdodavatelská smlouva být dostatečně určitá a srozumitelná. Mimo těchto minimálních požadavků je však třeba trvat také na tom, aby formulace takové smlouvy byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele. Uvedený požadavek je dán tím, že subdodavatelská smlouva tvoří právní základ pro doplnění kvalifikace dodavatele v chybějícím rozsahu subdodavatelem." 42 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 Příklad z praxe: Předmětem plnění veřejné zakázky na stavební práce je celková rekonstrukce budovy základní školy včetně zateplení fasády. Zadavatel v rámci požadavků na kvalifikaci dodavatele mimo jiné stanovil, že dodavatel musí předložit osvědčení o referenční zakázce dokládající realizaci zateplení fasády ve finančním objemu minimálně jednoho milionu korun bez DPH. Vzhledem k tomu, že dodavatel příslušnou kvalifikací nedisponuje, prokazuje tuto část kvalifikace prostřednictvím poddodavatele majícího požadovanou zkušenost, přičemž součástí nabídky dodavatele je kromě požadovaných referencí od poddodavatele rovněž závazek poddodavatele (učiněný například prostřednictvím smlouvy uzavřené mezi dodavatelem a poddodavatelem), že část poptávaného plnění spočívajícího právě v zateplení fasády základní školy bude reálně provádět poddodavatel. Je také nezbytné uvést, že p íezit tak, že v zadávací dokumentaci určí konkrétní významné činnosti, které jsou předmětem veřejné zakázky, přičemž požaduje, aby tyto významné činnosti byly realizovány pouze a přímo samotným dodavatelem. Zadavatel však může tento svůj požadavek uvést pouze v případě, že zadává veřejnou zakázku na stavební práce nebo služby nebo v případě veřejné zakázky na dodávky, zahr-nují-li tyto dodávky umístění nebo montáž. I ve vztahu k tomuto tzv. omezení „poddodavatelského řetězce" by měl zadavatel přistupovat obezřetně. Jedná se nepochybně o opatření limitující hospodářskou soutěž, které je sice obecně zákonem dovolené, ale jehož přiměřenost (a vůbec soulad se základními zásadami) může být vždy zpochybněna. Proto by k němu měl zadavatel přistoupit pouze v situaci, kdy je schopen jeho použití rozumným způsobem odůvodnit. Dodavatel může prokázat splnění chybějící části kvalifikace i pomocí mateřské či dceřiné společnosti z koncernu, aniž by tato osoba musela být ve vztahu k dodavateli v postavení poddodavatele. Dodavatel v tomto případě nemusí předkládat písemný závazek uvedené osoby k poskytnutí plnění, neboť se skutečnost, že může s prostředky společnosti patřící do téhož koncernu disponovat, pokládá za prokázanou již na základě samotného koncernového vztahu. 2.3.10.2. Kvalifikace při společné účasti dodavatelů aneb ve dvou se to lépe táhne Jak již bylo výše uvedeno, zadavatel se může také setkat se situací, kdy se o veřejnou zakázku uchází více dodavatelů společně, tj. tito dodavatelé podajíjednu společnou nabídku. Zadavatel musí mít na paměti, že ú vatelé rovněž prokázat - každý sám za sebe! - svoji základní způsobilost a povinnou profesní způsobilost (tj. předložit výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence). Pokud jde o zbývající kritéria kvalifikace, pakje zadavatel - pokud se rozhodne projejich stanovení- oprávněn stanovit bližší pravidla pro společné prokazování kvalifikace (například požadavek, aby každý z dodavatelů předložil minimálně dvě reference apod.). Zadavatel však nikdy nesmí vyloučit povinnost každého z dodavatelů, kteří podávajíspolečnou nabídku, prokázat splněnízákladnízpůsobilosti a profesnízpůsobilosti spočívající v předložení výpisu z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 43 Zadavatel si však musí být plně vědom, že přistoupí-li k úpravě pravidel pro společné prokazování kvalifikace, bude to s ohledem na jinak platný zákonný režim (viz níže) a na zákaz zmírňování požadavků ve vztahu kzákladnízpůsobilosti a povinné profesnízpůsobilosti (viz výše) znamenat zpřísnění požadavků na kvalifikaci. Bude se tedyjednat o postup, který nepochybně omezuje hospodářskou soutěž a zadavatel by měl umět racionálně zdůvodnit a obhájit, proč se k němu uchýlil. Pokud zadavatel tato bližší pravidla nestanoví, prokazuje se kvalifikace (tj. nepovinná profesní způsobilost a ekonomická a technická kvalifikace) společně, což - zjednodušeně řečeno - znamená, že rozhodující je součet kvalifikace jednotlivých dodavatelů, kteří se účastní zadávacího řízení společně. Postačujícím tedyje prokázání splnění kvalifikace třeba jen jedním z těchto dodavatelů. Uvedené lze představit na následující situaci. Zadavatel stanoví požadavek na předložení čtyř referenčních zakázek, dodavatel podávající společnou nabídku s jiným dodavatelem může například předložit buď všechny čtyři referenční zakázky sám, nebo může každý z dodavatelů předložit po dvou referenčních zakázkách, případnějiné kombinace v počtu referenčních zakázek, ovšem musí platit, že dodavatelé předloživ součtu celkem čtyři referenční zakázky. Výše uvedené ve vztahu k prokazování kvalifikace v případě společné účasti dodavatelů lze zjednodušeně shrnout následovně: Kvalifikace v případě společné účasti dodavatelů Kvalifikace prokazovaná samostatně Základní způsobilost (§ 74 zákona) • Profesní způsobilost (§ 77 odst. 1 zákona) výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k České republice nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje Kvalifikace prokazovaná společně • „Zbylá" profesní způsobilost (§ 77 odst. 2 zákona) • Ekonomická a technická kvalifikace (§ 78-80 zákona) 44 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 2.4. jak vybrat toho nejlepšího Jednou z klíčových fází zadávacího řízení je bezpochyby hodnocení nabídek. Je tomu tak proto, že právě v rámci hodnocení zadavatel (podle předem stanovených pravidel) rozhoduje, který dodavatel mu nabídl plnění nejlépe odpovídající jeho požadavkům a potřebám (popsaným v zadávacích podmínkách - viz ktomu kapitola „Předmět veřejné zakázky-co poptávám" v předchozím díle informačních listů), tedy plnění pro zadavatele nejlepšía nejvýhodnější, a se kterým by proto měla být následně uzavřena smlouva. Na hodnocení musí zadavatel nutně nahlížet ze dvou perspektiv: jednak (1) musí (v zadávací dokumentaci) předem stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, jednak (2) musí následně fakticky hodnocení provést, a to přesně v souladu s těmito pravidly. V dalších částech tohoto dílu informačních listů bude pozornost věnována právě těmto aspektům. Jak zajistit, aby smlouva byla uzavřena s tím nejlepším? Nejdůležitější je si všechno včas promyslet... a podrobně popsat v zadávacích podmínkách Zadavatel musí o hodnocení nabídek uvažovat již od samého počátku, tj. již ve chvíli, kdy se pro pořízení nějakého plnění rozhodl. Už při přípravě zadávacích podmínek, tedy ještě před vlastním zahájením zadávacího řízení by se měl zamyslet, jakým způsobem bude nabídky hodnotit.39 Za tímto účelem pak z. íožností, respektive cest, který Důležitou roli v tomto případě hraje úvaha zadavatele, jaké plnění má zájem získat. Zda je v jeho zájmu získat konkrétní(především snadno do detailu popsatelné) plněníco nejlevněji, a budetedy hodnotit pouze cenu, případně náklady životního cyklu (což je vlastně také cena, jen v širším pojetí), nebo jsou pro něj důležitá i jiná hlediska, tedy kvalitativní aspekty nabízeného plnění, a je pro něj žádoucí, aby i úroveň splněnítěchto kvalitativních vlastností byla předmětem soutěže. Tato prvotní úvaha zadavatele je naprosto zásadní pro výběr jeho postupu při hodnocení nabídek. Již bylo uvedeno, že zadavatel má povinnost předem v zadávací dokumentaci popsat způsob, jakým bude vybrána nejvýhodnější nabídka. Co všechno to obnáší? Zjednodušeně řečeno, ze zadávací dokumentace musí být zřejmé, co zadavatel plánuje hodnotit a jakým způsobem plánuje hodnotit. Zadavatel tedy musí v zadávací dokumentaci věnovat náležitou pozornost nejen vymezení jednotlivých kritérií hodnocení, na jejichž základě bude provedeno hodnocení nabídek, ale rovněž popisu způsobu hodnocení podle těchto hodnotících kritérií. Pokud zadavatel plánuje hodnotit nabídky podle více kritérií, pak musí vymezit vztah mezi jednotlivými hodnotícími kritérii (typicky v takovém případě stanovuje váhu jednotlivých kritérií). 39 Například rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 2. 2017, č. j. ÚOHS-S0051/2016/VZ-0441 5/2017/532/KSt. Z rozhodovací praxe vyplývá, že je kladen důraz na řádné vymezení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci, aby všem potenciálním dodavatelům bylo zřejmé, jaká plnění mají nabízet, aby jejich nabídka mohla být co nejlépe hodnocena. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 45 Praktický příklad vymezení vztahu mezi více hodnotícími kritérii: Zadavatel plánuje pořídit tiskárnu a je pro něj rozhodující cena tiskárny, náklady na tiská rychlost tisku. Cena tiskárny s váhou 60 % Náklady na tisk jedné strany s váhou 25 % Rychlost tisku (počet stran za jednu minutu) s váhou 15 % 2.4.1. Podle čeho zadavatel může hodnotit? 2.4.1.1. Nejnižší cena aneb cena je alfou a omegou Hodnocení nabídek podle nejnižší nabídkové ceny je z pohledu zadavatele nejjednodušším způsobem hodnocení nabídek. Pokud se totiž zadavatel rozhodne, že bude hodnotit nejnižší nabídkovou cenu, pak ií nabídkových cen jednotlivých dodavatelů, respektive v sestavení pořadí nabídek od nejlevnější po nejdražší a vybere tu nejlevnější. + snadný a jednoduchý popis způsobu hodnocení (jedno kritérium, žádné vzorce, poměry, složité výpočty) + rychlost + nezpochybnitelná objektivita a transparentnost (do hodnocení nevstupuje žádná vlastní úvaha zadavatele, která by mohla být zpochybněna NEVÝHODY nemožnost zohlednit aspekty kvality nemožnost zohlednit náklady životního cyklu (mohou vzniknout dodatečné náklady, které nejsou hodnocením zohledněny) není prostor pro inovace (zadavatel dostane „jen" přesně to, co chce) Hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny nachází své uplatnění především v případech, kdy zadavatel „ví přesně, co chce" a umí plnění dostatečně přesně popsat, tedy v případech, kdy je zadavatel schopen jednoznačně definovat své požadavky na kvalitu a vlastnosti předmětu plnění prostřednictvím jeho technické specifikace. VHODNÝ způsob pro: Jednodušší veřejné zakázky, kde vyšší kvalita dodávky (například kancelářské potřeby, pohonné hmoty), než je standard stanovený v zadávací dokumentaci, nepřináší zadavateli žádný užitek. 46 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 S ohledem na to, že kvalita plnění není při tomto způsobu hodnocení rozhodující, musí zadavatel věnovat zvýšenou pozornost stanovení kvalitativních standardů předmětu plnění. Vtomto případě totiž platí, že zadavateli bude v nabídkách s ohledem na jejich konkurenceschopnost v zásadě nabídnuto přesně to, co odpovídá minimálnímu standardu popsanému v zadávací dokumentaci. To je také základní rozdíl oproti hodnocení„na kvalitu"(viz ktomu dále v navazující části tohoto dílu informačních listů). Příklad z praxe: Zadavatel potřebuje nakoupit co nejlevněji kancelářský papír, na který je možno tisknout barevné propagační materiály. Běžný kancelářský papír o gramáži 70-80 g/m2 je pro tyto účely nevhodný. Jako vhodný vyhodnotil zadavatel papír o gramáži 130 g/m2. Proto tento (minimální) požadavek na gramáž papíru stanoví jako technický parametr poptávaného plnění. Existujízvláštní případy, kdy zadavatel nesmí hodnotit pouze na základě nejnižší nabídkové ceny (viz § 114 odst. 3 zákona). 2.4.1.2. Nejnižší náklady životního cyklu aneb Pořídím to za pusu, ale co ty náklady okolo? V praxi je běžné, že zadavatel poptává plnění, u kterého mimo pořizovacích nákladů (ceny) nejsou zanedbatelné ani další náklady spojené s jeho užíváním/provozováním. Pi tiění, zákon umožňuje zadavateli h životního cyklu. Co ale vlastně jsou náklady životního cyklu? Jedná se(vždj náklady související s předmětem veřejné zakázky od okamžiku jeho vzniku až do okamžiku ukončení ti, případně náklady související s negativními dopady na životní prostředí. Náklady životního cyklu mohou být zejména: * ostatní pořizovací náklady - například přepravní náklady * náklady související s užíváním (provozem) předmětu veřejné zakázky - například spotřeba energie nebo jiných zdrojů * náklady na údržbu - například servis, čištění, náhradní díly * náklady spojené s koncem životnosti předmětu - například recyklace, odvoz, ekologická likvidace zařízení * náklady způsobené dopady předmětu plnění na životní prostředí - například náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek, náklady na zrnu není změny klimatu, náklady na rekultivaci STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 47 Pokud se zadavatel rozhodne, že bude hodnotit nabídky podle nejnižších nákladů životního cyklu, pak může v některých případech postupovat obdobným způsobem jako v případě hodnocení nabídek podle nejnižší nabídkové ceny. V takovém případě s< lu a vybere z nich tu nejlevnější. Na druhou stranu je zřejmé, že t< Minimálně proto, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci mimojiné stanovit metodu, kterou použije ke stanovení nákladů životního cyklu podle údajů,jež mu dodavatelé poskytnou v nabídkách, což nemusí být v mnoha případech zrovna lehké. NEVÝHODY nemožnost zohlednit aspekty kvality nutnost stanovit v zadávací dokumentaci metodu pro stanovení nákladů životního cyklu VHODNÝ způsob pro: Veřejné zakázky, u kterých typicky náklady na provoz a údržbu (například u informačních systémů, stavebních objektů), případně následné náklady spojené s ukončením životnosti/likvidací předmětu plnění, mohou tvořit významnou položku rozpočtu nebo dokonce převyšovat jeho pořizovací náklady. v_) Příklad z praxe: Zadavatel plánuje pro své zaměstnance postavit novou administrativní budovu. Je mu známo, že zejména následné provozní náklady stavby nejsou zanedbatelné. Zadavatel proto do očekávaných nákladů životního cyklu dané stavby může zahrnout mimo samotné ceny za stavbu též například náklady na provoz, tj. náklady na elektrickou energii, na vytápění/klimatizaci, na osvětlení a pod. Jak však bylo řečeno, musí si dopředu ujasnit, na základě jakých údajů bude tyto náklady stanovovat (tj. musí dodavatelům sdělit, jaké údaje mu mají v nabídkách poskytnout) a jakou metodou je z těchto údajů následně stanoví/vypočte. Je též nepochybné, že mají-li mezi sebou dodavatelé soutěžit, například v tom, kdo postaví energeticky úspornější (tj. z hlediska provozních nákladů výhodnější) budovu, nemůže se v daném případě jednat o zakázku, jejímž předmětem je „jen" její výstavba podle již detailně zpracovaného projektu, ale dodavatelé musí mít k dispozici určitý prostor pro vlastní řešení ovlivňující právě například energetickou úspornost stavby. V'oblasti stavebnictvítak v zásadě jakékoli sofistikovanějšíhodnocení přichází v úvahu zejména tam, kde se dodavatel může reálně podílet i na rozhodování o tom, co se bude stavět (tj. staví to, co v mantinelech obecných podmínek stanovených zadavatelem sám navrhl - tzv. systém design & build). 48 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 Zadavatel může stanovit, že hodnocení bude provedeno pouze ve vztahu k určité specifické části (fázi) životního cyklu předmětu plnění. 2.4.1.3. Poměr cena/kvalita aneb Mohu chtít kvalitnější plnění, i když bude dražší? i\ samozřejmě může chtít kvalitnější plnění, i když bude dražší! V souladu s moderními trendy tak může - kromě ceny, respektive čistě ekonomických (finančně vyjádřitelných) kritérií - při hodnocení tiění. Díky hodnocení nabídek na základě kritérií kvality se pakjednoduše může stát, že zvítězí nabídka dodavatele, který nabízí kvalitnější plnění, ačkoliv je za vyšší cenu. Při stanovení kvalitativních kritérií, mezi která zákon počítá i environmentálni a sociální kritéria, musí brát zadavatel vždy v potaz, že tato kritéria musí být spojena s předmětem veřejné zakázky, tedy musí mít souvislost s užitnou hodnotou plnění, a tím, že by znevýhodňovala určitou skupinu dodavatelů či by naopak byla „na míru ušita" konkrétnímu dodavateli. Jak ale chápat kvalitativní, environmentálnía sociální hlediska hodnotících kritérií, když zákon jednoznačně neuvádí, co se těmito hledisky rozumí? Lze na to jít logickou úvahou „od lesa". ✓ Kvalitativní hlediska v užším smyslu Kvalitativní hlediska v užším smyslu lze chápat jako aspekty předmětu veřejné zakázky, které mohou pro zadavatele znamenat vyššítechnickou, užitnou, estetickou hodnotu, respektive aspekty, u kterých lze očekávat, že jejich vyšší úroveň lépe zajistí uspokojení současných či budoucích potřeb zadavatele. Může se tedy jednat například o kvalitu zpracování, pohodlnost, výkon, jednoduchost ovládání, doplňkové funkce, délku záruky, spolehlivost, trvanlivost a další. ✓ Environmentálni hlediska Environmentálni hlediska představují hlediska vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí. Jak již bylo uvedeno v souvislosti s náklady životního cyklu, půjde typicky o způsob a míru využití zdrojů či zatížení životního prostředí v souvislosti s předmětem veřejné zakázky (s výrobou, přepravou, použitím, likvidací atd.), tedy například míru použití ekologicky šetrných technologií nebo materiálů, energetickou náročnost a recyklovatelnost. ✓ Sociální hlediska Sociálními hledisky se rozumí hlediska možného společenského vlivu předmětu veřejné zakázky. Typicky půjde o možnost hodnotit zapojení nějakým způsobem znevýhodněných osob při plnění zadávané veřejné zakázky, například osob zdravotně postižených, sociálně vyloučených, absolventů, starších osob, vězňů a osob se záznamem v trestním rejstříku atd. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 49 r Z výše uvedeného vyplývá, že rozsah pojmu „kvalita plnění" je velmi široký. Zadavatel musí - s přihlédnutím ke svým potřebám - sám uvážit, který aspekt plnění je pro něj natolik důležitý, že by se měl :h. Pokud totiž zadavatel stanoví některé kvalitativní hledisko jako hodnotící kritérium, pak mu bude nabízeno plnění (v požadovaném ohledu) ve vyšší kvalitě. Oproti tomu pokud tento aspekt uvede pouze jako technickou podmínku, pak je mu zpravidla nabídnut právě tento minimální požadovaný standard (nabízet v takovém případě vyšší standard nemá pro dodavatele smysl - žádné „body navíc" za to nedostane). Není neobvyklé, že zadavatel v rámci technických podmínek stanoví minimální hodnotu požadovaného kritéria a vyšší než jím stanovenou minimální hodnotu kritéria dále hodnotív rámci příslušného hodnotícího kritéria. Ze se to zdá být složité? Uveďme si jednoduché příklady. Příklady z praxe: (1) Jak je již výše uvedeno, zadavatel potřebuje nakoupit co nejlevněji kancelářský papír, na který je možno tisknout barevné propagační materiály. Jako vhodný vyhodnotil zadavatel papír o gramáži 130 g/m2. Tuto gramáž papíru stanoví jako minimální technický parametr poptávaného plnění. Je si však vědom, že když bude mít poptávaný papír vyšší gramáž, výsledné propagační materiály budou vypadat lépe (přičemž je ochoten si za takovou vyšší kvalitu třeba i připlatit). Zadavatel proto zvolí „gramáž papíru" jako hodnotící kritérium, v rámci kterého bude hodnotit nabídku papíru s vyšší gramáží vyšším počtem bodů, přičemž stanovením technické podmínky na úrovni 130 g/m2 si zajistil, že mu nebude nabídnuto plnění, které vůbec neodpovídá jeho požadavkům. (2) Zadavatel má v úmyslu do školní jídelny pořídit nové chladničky. Jelikož se chce chovat jako řádný hospodář, je pro něj podstatnou vlastností energetická třída spotřebiče. V technických podmínkách tedy uvede, že požaduje minimální energetickou třídu skupiny A. Vzhledem k tomu, že na trhu jsou u chladniček k dispozici ještě vyšší třídy energetické účinnosti (typicky A+, A++ nebo A+++), které by mu přinesly ještě vyšší užitek (velkou úsporu elektrické energie), stanoví jako hodnotící kritérium „energetickou třídu spotřebiče", v rámci kterého pak chladničce s vyšší třídou energetické účinnosti přidělí větší počet bodů v porovnání s tou, která splňuje minimální požadovanou energetickou třídu. 50 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 + zohlednění více kritérií + zohlednění aspektů kvality + prostor pro inovace NEVÝHODY - složitost popisu způsobu hodnocení (více kritérií, nutnost vyjádřit, co a jak bude hodnoceno i vztah mezi kritérii) - vyšší pravděpodobnost zpochybňování průběhu hodnocení ze strany dodavatelů (zejména v případě subjektivních hodnotících kritérií) VHODNÝ způsob pro: Veřejné zakázky se složitějším předmětem plnění, u kterého vedle ceny hraje velkou roli i jeho kvalita; veřejné zakázky, u kterých je velmi složité, případně nemožné reálně popsat jejich kvalitativní standard (například intelektuální služby); veřejné zakázky, při jejichž plnění chce zadavatel naplňovat i širší, „strategické" (sociální, environmentálni) cíle. 0 Kritéria kvality a pravidla pro hodnocení musí být v zadávací dokumentaci vymezena jasně Jí/ a srozumitelně tak, aby podle nich byly nabídky porovnatelné a splnění kritérií ověřitelné. V případě hodnocení nabídek dle kvalitativních kritérií lze rozlišit dva typy kritérií: (1) kritéria počitatelná, tzv. „objektivní", a (2) kritéria nepočitatelná, tzv. „subjektivní". V Počitatelná kritéria kvality Počitatelnými kritérii kvality se rozumítaková kritéria kvality, která jsou matematicky (číselně) vyjádřitelná, proto je jejich využití v praxi celkem jednoduché a ze strany zadavatelů oblíbené. Při hodnocení počitatel-ných kritérií kvality totiž lze postupovat v zásadě obdobným způsobem jako v případě hodnocení nejnižší nabídkové ceny, je však třeba uvést například vzorec či slovní popis, který bude obsahovat mechanismus přidělování bodů té které hodnotě nabídky. Praktický příklad popisu způsobu hodnocení podle počitatelných hodnotících kritérií: Vraťme se zpět k zadavateli, který si plánuje pořídit tiskárnu. Výše bylo uvedeno, že stanovil následující hodnotící kritéria: (1) „cena tiskárny" s váhou 60 %, (2) „náklady na tisk jedné strany" s váhou 25% a (3) „rychlost tisku (počet stran za jednu minutu)" s váhou 15 %. Zadavatel při popisu způsobu hodnocení podle stanovených hodnotících kritérií může v zadávací dokumentaci uvést například: V rámci hodnotícího kritéria „rychlost tisku" bude hodnocena rychlost černobílého jednostranného tisku měřená v jednotkách „počet stran za minutu". Počet obdržených bodů za hodnotící kritérium „rychlost tisku" bude vypočten tak, že se poměr rychlosti tisku (počtu stran za minutu) nabízené tiskárny a tiskárny s nabízenou nejvyšší rychlostí tisku (počtu stran za minutu) vynásobí váhou příslušného kritéria, tedy podle následujícího vzorce: STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 51 počet bodů = 15 * počet stran za minutu hodnocené nabídky/nejvyšší nabídnutý počet stran za minutu Počet získaných bodů bude zaokrouhlen na dvě desetinná místa. Obdobným způsobem zadavatel postupuje rovněž v případě hodnotícího kritéria „cena tiskárny" a „náklady na tisk jedné strany". Závěrem pak zadavatel uvede, že celkový počet obdržených bodů se získá sečtením počtu bodů získaných v rámci jednotlivých kritérií, přičemž nejvýhodnější je nabídka, která získá nejvyšší celkový počet bodů. Zadavatel může určitý počitatelný kvalitativní aspekt plnění hodnotit například jen v určitém intervalu, který je pro jeho potřeby přínosný/odpovídající, tzv. si ho „zastropovat". Ktéto situaci může dojít zejména tehdy, když zadavatel vyhodnotí, že určitý (vyšší) stupeň kvality pro jeho potřeby již postrádá smysl, tedy že mu (nad stanovený „strop") kvalitnější plnění nepřináší žádnou přidanou hodnotu a za tuto vyšší kvalitu plněn ľ již není ochoten platit. Vhodným způsobem se tato myšlenka dá prezentovat na výše uvedeném příkladu s tiskárnou, kdy si zadavatel stanovil mimo jiné hodnotící kritérium „rychlost tisku". Zadavatel předpokládá, že tuto novou tiskárnu bude využívat pět zaměstnanců v rámci kanceláře, proto mu záleží na tom, aby tiskárna tiskla rychle (jako technickou podmínku si může stanovit určitou minimální rychlost tisku, například 25 stran za minutu). Zadavatel si však je současně vědom, s ohledem na stávající standardní objem tisku, že od určité rychlosti tisku (dejme tomu 35 stran za minutu) už pro něj vyšší rychlost není přínosná a nechce za ni „připlácet". V pravidlech pro hodnocení si tedy může stanovit, že k rychlosti vyšší než 35 stran za minutu nebude v rámci hodnocení přihlížet a že tedy nabízená tiskárna s rychlostí tisku 35 stran za minutu a vyšší obdrží maximální počet bodů (tj. 15 bodů). Jako t] zakázky, nejrůznější číselně vyjádřitelné technické parametry poptávaného plnění (výkon motoru určitého stroje, světlá výška nebo brodivost terénního automobilu, maximální hodnoty rozlišení u zobrazovací techniky...), n rozsah) zkušeností klíčových členů realizačního týmu, záručí VÝHODY + snadný a relativně jednoduchý popis kritéria, respektive způsobu hodnocení + rychlost hodnocení + jen obtížně zpochybnitelná objektivita a transparentnost (do hodnocení vstupuje jen minimum vlastních úvah zadavatele, které by mohly být zpochybněny) NEVÝHODY - lze hodnotit jen číselně vyjádřitelné parametry 52 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 VHODNÝ způsob pro: Složitější veřejné zakázky, kde je vyšší kvalita dodávky, služby či stavebních prací pro zadavatele žádoucí a současně je schopen požadovaná kritéria kvality kvantifikovat. ✓ Nepočitatelná kritéria kvality Nepočitatelná kritéria kvalityjsou pak kritéria, která nelze matematicky vyjádřit a hodnocení (míry) jejich naplnění je založeno na subjektivním názoru (tedy vlastní úvaze) každého z hodnotitelů. Na základě tohoto pak získala mezi odbornou veřejností (ve skutečnosti ne zcela přiléhavé) označení „subjektivní". Je však třeba připomenout, že subjektivní kritérium kvality se musí vázat k objektivním skutečnostem souvisejícím s předmětem veřejné zakázky a jeho aspekty. Jak může naznačovat termín „subjektivní", právě nepočitatelná kritéria kvality a pravidla pro jejich hodnocení způsobují v praxi zadavatelům největší problémy, a to již ve fázi jejich stanovení. Právě z tohoto důvodu se jim věnuje bohatá rozhodovací praxe Úřadu i soudů,40 která však má jedno jediné východisko. Tím je, že nepočitatelná kritéria kvality a pravidla pro jejich hodnocení musí být v zadávací dokumentaci popsána s náležitou péčí, aby dodavatelé věděli, co bude zadavatel hodnotit a co musí nabízené plnění splňovat, aby obdrželo vyšší bodové hodnocení (v podstatě tedy vymezení, jaké plnění považuje za „vhodnější"), a IX jakým způsobem bude zadavatel hodnotit (stanoví mechanismus, jakým bude kvalita nabízeného ^ plnění hodnocena dle popsaného kritéria „přeměněna" typicky na body). Typickým příkladem nepočitatelného kritéria kvality je hodnocení estetických vlastností či uživatelské přívětivosti. Při použití takovýchto kritérií je třeba věnovat zvýšenou pozornost náležitému vymezení kritéria a způsobu jeho hodnocení.41 Za povšimnutí stojí, že zákon konkrétní přípustné metody vyhodnocení nestanovuje. Je tedy na zadavateli, aby k nastavení metody vyhodnocení přistoupil odpovědně. V případě subjektivních hodnotících kritérií lze stanovit metodu vyhodnocení například takto: prostřednictvím známkování požadovaných vlastností předmětu plnění od 1 do 5, kdy čím nižší známka, tím lepší hodnocení(1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - uspokojivě, 5 - nevyhovuje), l=[/> stupnicí hodnocení splnění požadavků zadavatele (splňuje, splňuje s výhradami, nesplňuje). V obou případech pak zadavatel musí udělené hodnocení patřičně odůvodnit. Výhodou právě nastíněného možného způsobu hodnocení je, že při nižším počtu úrovní stupnice zadavatel nemá při hodnocenítakový problém mezi jednotlivými nabídkami míru naplnění požadavků zadavatele rozlišovat a poměrně snadno 40 Například rozhodnutí Úřadu ze dne 15. 1. 2016, č.j. ÚOHS-S0855/2015/VZ-01921/2016/532/KSt a ze dne 3. 2. 2017, č.j. ÚOHS--S0760/2016/VZ-03609/2017/531/VNe. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2012, č.j. 31 Af 23/2012-40 nebo rozsudek Nej vyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2011, č.j. 1 Afs 8/2011 - 107. 41 Například rozsudek Nej vyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222. ve kterém je uvedeno „(...) zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ,soutěžit'. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota." STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 53 pak může hodnocení spojit se slovním odůvodněním, aby tato byla ve vzájemném souladu. (Opět nezbývá než zopakovat, že stále samozřejmě platí výše uvedené, totiž že zadavatel musí v zadávacích podmínkách jednoznačně a srozumitelně vymezit, coje onou úrovní „splňuje", respektive co bude rozhodovat, zda předmět plnění dostane známku 1, 2 nebo třeba 4). V opačném případě, tedy za situace, kdy zadavatel bude mít v rámci hodnocení daného kritéria k dispozici stanovenou například stupnici o 100 bodech, bude pro něj náročné relevantně zdůvodnit, proč jedna nabídka obdržela například 95 a druhá jen 93 bodů.42 N. přidělením procent například za jednotlivé (zadavatelem vymezené) vlastnosti či příslušenství, které ^ jsou nad rámec základních požadavků zadavatele. V tomto případě je snazší odůvodnit přidělená procenta, neboť zadavatel pouze hodnotí metodou „ano x ne", zda je ta která (nepočitatelná) vlastnost či příslušenství nabízena (pak přidělí příslušný počet procent) či ne (pak procenta nepřidělí). + zohlednění více kritérií + zohlednění aspektů kvality + lze zohlednit i číselně nevyjádřitelné parametry plnění NEVÝHODY náročnější popis nepočitatelného kritéria a pravidel pro hodnocení je třeba podrobněji popsat průběh hodnocení, aby bylo považováno za transparentní j VHODNÝ způsob pro: Složitější veřejné zakázky, kde je pro zadavatele žádoucí vyšší kvalita parametrů plnění, které nejsou číselně vyjádřitelné. Malá VELKÁ rada pro zadavatele na závěr: kuste se na pravidla pro hodnocení podívat očima dodavatele (zda pochopí, co nabíd-out, aby získal co nejvíce bodů) i hodnotitele (zda bude vědět, jak má provést hodnoce-í). Zamyslete se, jestli jsou vymezena srozumitelně a jednoznačně. 42 Viz k tomu například rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 8. 201 7, č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-23182/2017/532/MOn. V daném případě zadavatel stanovil mimo jiného u kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací" bodovací stupnici v rozsahu 0 až 1 00 bodů. Ve vztahu k provedenému hodnocení Úřad konstatoval, že musí být „[z] popisu odůvodnění počtu přidělených bodů jednotlivým nabídkám zřejmé a zpětně přezkoumatelné, z jakého důvodu některá nabídka vyhověla požadavkům zadavatele méně nebo více než nabídka jiná a proč, a na základě čeho hodnotící komise dospěla k závěru, že některá nabídka obdrží v rámci hodnoceného dílčího subjektivního kritéria právě konkrétní počet bodů"; obdobně pak rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 9. 2017, č. j. ÚOHS-S0302/201II VZ-27091/2017/511/ŠKm. 54 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 2.4.1.4. Poměr náklady životního cyklu/kvaľrta V případě hodnocení nejvhodnějšího poměru nákladů životního cyklu a kvality se v podstatě jedná o obdobný způsob hodnocení jako v případě hodnocení na základě poměru cena/kvalita (kterýje popsán výše), avšak s tím rozdílem, že ekonomickou stránku kritéria zde nereprezentuje pouze cena plnění, ale i náklady životního cyklu. VÝHODY + zohlednění více kritérií + zohlednění aspektů kvality + zohlednění dalších nákladů (vedle pořizovací ceny) + zohlednění dopadů na životní prostředí + prostor pro inovace VHODNÝ způsob pro: Veřejné zakázky se složitějším předmětem plnění, u kterého vedle ceny a nákladů životního cyklu hraje velkou roli i jeho kvalita; veřejné zakázky, u kterých je velmi složité, případně nemožné reálně popsat jejich kvalitativní standard (například stavba energeticky úsporné budovy); veřejné zakázky, při jejichž plnění chce zadavatel naplňovat i širší, „strategické" (sociální, environmentálni) cíle. Příklady z praxe: (1) Opět se vraťme k zadavateli, který plánuje pořídit tiskárnu. Využívat ji bude každodenně. Důležitou roli proto pro něj hraje nejen cena tiskárny, ale také náklady na tisk a rychlost tisku. Současně šije vědom toho, že tiskárna občas bývá poruchová a servisní práce drahé. V zadávacích podmínkách si tedy například stanoví, že bude hodnotit náklady životního cyklu (tzn. cenu tiskárny, náklady na tisk jedné strany, hodinovou sazbu servisních prací) a kvalitativní kritéria „rychlost tisku (počet stran za jednu minutu)" a „délku záruční doby". (2) A co náš zadavatel, který plánuje postavit pro své zaměstnance novou administrativní budovu? Ten zahrnul do očekávaných nákladů životního cyklu stavby mimo jiné náklady na provoz, tj. náklady na elektrickou energii, náklady na vytápění/klimatizaci, náklady na osvětleníapod. Jelikož je to příkladný zaměstnavatel, tak ví, že jeho zaměstnancům se bude pracovat lépe, když budou umístěni v takové budově, kde se budou po všech stránkách cítit dobře. Zadavatel proto zvolí jako kritérium kvality například dodání lepších, k lidským očím šetrnějších svítidel, oken s trojskly pro lepší odhlučnění a izolaci apod. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 55 2.4.2. Nabídky mám. A co dál? (postup při hodnocení) Hodnotit. Poté, co zadavatel obdrží nabídky, přistoupí k samotnému hodnocení nabídek, a to dle pravidel hodnocení - hodnotících kritérií a metod hodnocení, které stanovil na samém začátku zadávacího řízení a uvedl je v zadávací dokumentaci. Zjednodušeně řečeno, k čemu se zadavatel v zadávacích držet. Zákon totiž odchylky od předem stanoveného způsobu hodnocenízásadně nepřipouští. Pokud zadavatel nehodnotíjen na cenu, respektive jen počitatelná kritéria (kde by odůvodnění hodnocení mělo vyplývat v podstatě ze samotných matematických pravidel), musí hodnocení náležitě odůvodnit, aby hodnocení bylo transparentní a zpětně přezkoumatelné. Mimo jiné musí dbát, aby přidělené body a slovní odůvodnění provedeného hodnocení byly vzájemně v souladu.43 2.4.2.1. Sám si na hodnocení netroufáš? Nevadí, komise ti s tím poradí... Zadavatel se může dostat do situace, kdy si není jistý, zda bude schopen sám po odborné stránce vyhodnotit, která nabídka co nejvíce naplňuje hodnotící kritéria. Opět se typicky jedná o situaci, kdy zadavatel využívá nepočitatelných hodnotících kritérií. Zákon pro tyto případy nabízí řešení. íěj. Pro činnost komise zákon nestanovuje pravidla. I v tomto případě však platí, že komise musí v souvislosti se svou činností dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, především pakzásadu transparentnosti a přiměřenosti. Na otázku, zda by se zadavatel tím, že hodnocením nabídek pověří komisi, nemohl zbavit odpovědnosti za zákonnost provedeného hodnocení, je jednoznačná odpověď. Nemohl. I v p ustanovení hodnotící komise rozhodne, je to stále zadavatel, kdo nese plnou odpovědnost za soulad průběhu zadávacího řízení se zákonem, tedy i za průběh hodnocení nabídek. Platítedy, že veškeré úkony činěné vzadávacím řízení hodnotící komisíjsou považoványza úkonyzadavatele. 2.4.2.2. Zadavatel nesmí zapomenout vše zaznamenat O průběhu každého provedeného hodnocení musí zadavatel vytvořit písemnou zprávu. Pokud zadavatel hodnocení nabídek neprovádí(například z důvodu, že v zadávacím řízenízbyla pouze jedna nabídka k hodnocení), písemnou zprávu o hodnocení pořizovat nemusí. Zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek popíše celý svůj postup při hodnocení každé Z písemné zprávy o hodnocení nabídek tak musí být jasné, co a jakým způsobem zadavatel hodnotil, aby bylo zpětně přezkoumatelné, že dodavatel, který byl hodnocený nejlépe, skutečně předložil zadavateli nabídku s nejvýhodnějšími (nejkvalitnějšími) podmínkami plnění. Všechny hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých dodavatelů zadavatel musí popsat v písemné zprávě o hodnocení nabídek srovnatelným způsobem. 43 Viz k tomu například rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2016, č. j. 62 Af 92/2015-85 nebo rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 8. 201 7, č. j. ÚOHS-S0030/201 7/VZ-231 82/201 7/532/MOn. ve kterém Úřad dospěl k závěru, že „obdobnému či zcela identickému slovnímu hodnocení u jednotlivých nabídekv konkrétním hodnotícím aspektu zadavatel přidělil různým hodnoceným nabídkám opakovaně diametrálně odlišné bodové ohodnocení." 56 INFORMAČNÍ LIST 3/2019 Písemná zpráva zadavatele je zásadním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zada- proto by měl zadavatel jejímu zpracování věnovat náležitou pozornost. Co do podrobnosti informací zaznamenaných v písemné zprávě zadavatele pak platí „raději více, než méně". semná zpráva o hodnocení nabídek zpravidla (při zadávání v nadlimitním režimu) tvo-součást oznámení o výběru dodavatele, které je zadavatel povinen zaslat všem dotčeným )davatelům. Pokud si to zadavatel vyhradí v zadávací dokumentaci, lze hodnocení nabídek provést prostřednictvím elektronického nástroje - tzv. elektronické aukce (blíže k tomu § 119 a násl. zákona), díky které zadavatel může obdržet výhodnější parametry nabídek, tj. nejen ceny, ale i jiných číselně vyjádřitelných kritérií hodnocení. Zadavatel totiž musí dodavatelům umožnit průběžně se seznamovat s aktuálním pořadím nabídek, čímž jsou dodavatelé motivováni k předložení vylepšených aukčních hodnot, které vedou ke zlepšení jejich postavení v pořadí dodavatelů. Lze tedy shrnout, že elektronická aukce posiluje prvek soutěže mezi dodavateli. Slovo závěrem Právě jste dočetli poslední stránku druhého pokračováníSíručného průvodce zadavatele světem veřejných zakázek. Oproti úvodnímu dílu byla tato část zaměřena mnohem více prakticky, neboť jsme v ní probrali jednotlivé druhy zadávacích řízenía v rámci vybraných základních třídruhů zadávacích řízenízjednodušeně představili sled kroků, které v nich zadavatel činí. Dozvěděli jste se také o důležitosti zadávací dokumentace a o případných možnostech její úpravy. Dále byla představena kvalifikace, jaké existují druhy kvalifikace a jakým způsobem může být prokazována. Závěr tohoto dílu průvodce byl věnován hodnocení nabídek. V příštím díle stručného průvodce se detailněji podíváme na postup zadavatele po podání nabídek, způsoby ukončení zadávacího řízenía možnost obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, včetně řízení u Úřadu. STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK / 2.DÍL 57 STRUČNÝ PRŮVODCE ZADAVATELE SVĚTEM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 2. DIL INFORMAČNÍ LIST 3/2019