Rozsah látky k závěrečné zkoušce z předmětu „Bezpečnostní management a působnost orgánů ČR“


·         Prvky řízení bezpečnostního systému ČR. Popište představitelé, orgány a instituce řízení
bezpečnostního systému ČR. Charakterizujte jejich místo, význam a jejích hlavní úkoly
v bezpečnostním systému ČR.

·         Poslání Parlamentu ČR v systému řízení bezpečnosti. Jaké jsou úkoly Poslanecké sněmovny a
Senátu při kontrole a řízení obrany, vnitřní bezpečnosti a zpravodajských služeb?

·         Úkoly vlády a ústředních správních úřadů (ÚSÚ) v oblasti bezpečnosti. Charakterizujte
úlohu vlády jednotlivých ministerstev a ostatních ÚSÚ v systému řízení bezpečnosti ČR, s důrazem na
tzv. silová ministerstva.

·         Bezpečnostní rada státu (BRS). Co je to BRS, jaké je její složení, které úkoly plní, jaké
je její právní postavení? Charakterizujte funkci a úkoly jednotlivých výborů a Ústředního krizového
štábu.

·         Analýza bezpečnostních hrozeb a rizik. Popište hlavní kategorie a zásady analýzy
bezpečnostních hrozeb a rizik. Co je to hodnota chráněného (referenčního) objektu, jak ji lze
charakterizovat. Uveďte hlavní chráněné hodnoty z hlediska analýzy bezpečnostních hrozeb a rizik.

·         Kvantitativní a kvalitativní analýza rizik. Popište zásady kvantitativní analýzy
intencionálních a neintencionálních rizik a kvalitativní analýzy rizik. Jaký je vtah bezpečnostní
hrozby a bezpečnostního rizika?

·         Rozšířený koncept bezpečnosti. Jaký je význam tzv. Kodaňské školy při implementaci zásad
rozšířeného konceptu bezpečnosti v konstrukci bezpečnostního systému ČR?

·         Kodaňská škola. Popište zásady a kategorie tzv. Kodaňské školy při popisu komplexního
bezpečnostního prostředí. Co tvoří politický, vojenský, ekonomický, environmentální a společenský
sektor? Co je to sekuritizace?

·         Zajišťování bezpečnosti ČR. Popište hlavní zásady zajišťování bezpečnosti ČR z hlediska
Ústavy ČR, ústavních zákonů a zásad stanovených v Bezpečnostní strategii ČR.

·         Strategický management bezpečnosti. Pojednejte o významu a hlavních zásadách
strategického řízení bezpečnosti. Jaký je význam bezpečnostní politiky v systému řízení
bezpečnosti?

·         Strategické rozhodování. Charakterizujte význam strategického rozhodování v procesu
strategického řízení. Jaké jsou požadavky na hlavní představitele ústředních správních úřadů při
přijímání strategických rozhodnutí.

·         Metody strategického rozhodování. Charakterizujte hlavní metody strategického rozhodování
(empirické, exaktní a heuristické metody). Uveďte příklady.

·         SWOT analýza. K čemu slouží SWOT analýza, jaká je její struktura a jaké jsou požadavky
pro její tvorbu? Jaký má význam prezentace SWOT analýzy v rámci Auditu národní bezpečnosti?

·         Metody tvorby rozhodnutí v procesu strategického rozhodování. Charakterizujte metody
SMART, Balanced Scorecard, DOTMPLFI, metody dynamické simulace a metodu tvorby koncepcí a jejich
ověřování (CD&E). V jakých situacích vidíte jejích praktické využití?

·         Dokumenty bezpečnostní politiky ČR. Které hlavní dokumenty legislativní a nelegislativní
povahy tvoří formální rámec vyjadřující bezpečnostní politiku ČR. Jaký je význam strategických
bezpečnostních dokumentů v procesu řízení bezpečnosti. Jaký je vztah mezi právními předpisy a
strategickými dokumenty?

·         Bezpečnostní strategie ČR a Obranná strategie ČR. Jaký je význam těchto dokumentů, co je
jejich obsahem a jak se implantují v praxi strategického řízení?

·         Metodika přípravy veřejných strategií. Charakterizujte Metodiku přípravy veřejných
strategií. Co obsahuje, pro koho je určená a jaký je její význam při tvorbě bezpečnostních
strategických dokumentů?

·         Metodika tvorby strategických dokumentů. Popište jednotlivé etapy tvorby strategických
dokumentů. Co tvoří vstupy a výstupy z činností, které tvoří jednotlivé etapy?

·         Základní analytické metody. Vyjmenujte a popište základní analytické metody využitelné
při tvorbě bezpečnostních strategických dokumentů.

·         Metoda DOTMPLFI. Jaký je význam metody DOTMPLFI při tvorbě strategického dokumentu. Na
příkladě uveďte její praktické použití při tvorbě Koncepce výstavby Armády ČR.

·         Plán obrany ČR. Popište zásady tvorby Plánu obrany ČR, co je jeho obsahem a kdo se na
jeho tvorbě podílí. Jaký je význam dílčího plánu obrany ČR, co je jeho obsahem a kdo jej
zpracovává.

·         Politicko-vojenské ambice ČR. Charakterizujte politicko-vojenské ambice ČR a jejich
význam v procesu výstavby ozbrojených sil ČR.

·         Obranné plánování. Uveďte význam a hlavní zásady obranného plánování ČR a jeho
provázanost s NATO Defence Planning Process. Jaký je vztah obranného plánování a výstavby
schopností ozbrojených sil ČR?

·         Příprava občanů pro obranu státu (POKOS). Jaké jsou zásady POKOS z hlediska relevantních
zákonů a strategických dokumentů. Kdo se POKOS podílí, jaká je úloha škol v tomto systému?

·         Hospodářská opatření pro krizové stavy (HOPKS). Charakterizujte význam a hlavní zásady a
plánování HOPKS, co zahrnuje, kdo se na něm podílí.

·         Krizové řízení při řešení krizových situacích nevojenského charakteru. Popište hlavní
principy krizového řízení podle Zákona č. 240/2000 Sb. Co je krizový plán a kdo jej zpracovává?
Jaký je vztah Krizového plánu a Plánu obrany ČR?

·         Ochrana obyvatelstva. Jaký je význam systému ochrany obyvatelstva při řešení mimořádných
událostí a krizových situací při jednotlivých krizových stavech? Vyjmenujte a popište základní
opatření ochrany obyvatelstva.

·         Působnost orgánů systému řízení obrany státu za stavu ohrožení státu. Popište, jaké úkoly
plní vláda, Parlament ČR, Ministerstvo obrany, ostatní ministerstva a ostatní ústřední orgány.

·         Působnost orgánů systému řízení obrany státu při vyhlášení válečného stavu. Popište, jaké
úkoly plní vláda, Parlament ČR, Ministerstvo obrany, ostatní ministerstva a ostatní ústřední
orgány.

·         Zabezpečení hostitelskou zemí (HNS). Jaký je význam opatření HNS při pobytu spojeneckých
vojsk na území ČR, které hlavní úkoly a opatření je nutné řešit hostitelském státem?
Charakterizujte zodpovědnost resortů státní správy za HNS s důrazem na Ministerstvo obrany,
Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra.

·         Principy řízení bezpečnosti na úrovni kraje a obce s rozšířenou působností (ORP). Uveďte
základní principy, působnost jednotlivých představitelů, orgánů a institucí na úrovni kraje a ORP.

·         Krajské operační a informační středisko (KOPIS). Co je posláním KOPIS, kdo se na jeho
činnosti podílí a jakou má funkci při řešení mimořádných událostí a krizových situací?

·         Krajské vojenské velitelství (KVV) v systému krizového řízení kraje. Jakou úlohu plní KVV
v systému krizového řízení na krajské úrovni a v systému velení a řízení v rámci Armády ČR?

·         Jaké jsou základní fáze optimalizace bezpečnostních institucí a systémů?

·         Co je to koordinace a integrace – u jakých bezpečnostních činností je optimální využití
těchto dvou forem optimalizace v rámci bezpečnostních systémů?

·         Jaké jsou základní etapy optimalizace bezpečnostního systému ČR a jaké byly výsledky
těchto etap?

·         Jak lze měřit odolnost bezpečnostních systémů vůči působení bezpečnostních hrozeb?

·         Jaké základní transformační projekty bezpečnostních institucí byly doposud realizovány
v ČR?

·         Jaké by měly být cíle další optimalizace bezpečnostního systému ČR?

·         Co lze optimalizovat v oblasti mezinárodních bezpečnostních institucí?