ekonomický růst, krize,
inflace
měnová a fiskální hospodářská
politika
Ekonomický růst – v HDP/obyv. za určit. období v %;.
• Hrubý domácí produkt (HDP, GDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty
statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území (kýmkoli);
• Hrubý národní produkt (HNP) je peněžní vyjádření celkové hodnoty všech
finálních výrobků a služeb vyrobených v daném období výrobními faktory ve
vlastnictví občana daného státu (kdekoli);
• Čistý ekonomický blahobyt (Net economic welfare - NEW)
alternativní výpočet HNP dopočítaný o odhady produkce:
šedé ekonomiky (+); samozásobitelství (+); hodnotu volného času (+; -);
vyšší kvalitu vyráběných výrobků; externality (+; -);
znečištění (-); kriminalitu (-) …..
Výpočet HDP:
• (1) produkční (výrobní) metoda: součet cen výrobku po odečtení
nakoupených materiálů a polotovarů (meziproduktů). ”Technicky”
sečtení přidaných hodnot v jednotlivých fázích produkčního řetězce.
• (2) výdajová (spotřební) metoda: hodnota finálních statků a služeb
spotřebovaných v jednotlivých sektorech Y = C + I + G + NX
• (3) důchodová (příjmová) metoda: sečtení všech příjmů domácností
realizovaných v jednotlivých sektorech ekonomiky:
YD = w + r + i + z + a + n, kde
w = mzdy, r = renty, i = úroky, z = zisky, a = amortizace, n = nepřímé
daně
Výkonnost ekonomiky - HDP
• Ekonomický růst = růst schopnosti země vyrábět zboží a poskytovat
služby = zvýšení reálného národního důchodu
• Vývoj výkonnosti ekonomiky (Y, HDP) kolísá v čase (t): modely hospod.
cyklu
Hospodářský cyklus:
• hospodářské cykly = střídání období hospodářského růstu (expanze) a
hospodářského poklesu recese (krize, deprese)
• krátkodobé – 12 až 24 měs., změna stavu zásob, rozpracovaná výroba,
• střednědobé – 4– 6 let – investice do strojů a zařízení (obnova
technického vybavení podniků, investiční optimismus); spuštění krize:
teorie bublin
• dlouhodobé – 30 až 50–60 let – objevy a zásadní změny technologie
výroby (např. parní pohon, spalovací motor, mikroprocesory).
Fáze hospodářského cyklu
• recese (krize) – výrazný pokles agregátní poptávky po určité období
(alespoň 2 čtvrtletí po sobě), klesají nákupy spotřebních statků a
narůstají obtížně prodejné či neprodejné zásoby statků dlouhodobé
spotřeby, prudce klesají investice do továrních budov a zařízení.
Omezuje se výroba a snižuje se reálný HDP, roste míra
nezaměstnanosti
• expanze (konjunktura, vzestup, oživení) – roste agregátní poptávka,
zaměstnanost, ceny i zisky. Růst investic je založen na očekávání
vysokých zisků, skutečný produkt roste rychleji než potenciální;
projevují se inflační tlaky
Nejznámější světové hospodářské krize:
• 1929 – 1933 Velká deprese, vznik v USA = burzovní bublina, přelití do
Evropy = hospodářská a zlatá deflační
• 2007/8 – 2009 (–2012) v USA finanční, resp. hypoteční (v Evropě
finanční a dluhová)
Indikátory recese v USA
Od počátku století do konce první světové války
Indikátory „nafukování bublin“ v USA před 11/1929
INDIKÁTORY RECESE V USA
Velká hospodářská krize 30. let (Velká deprese)
penize.cz
Kolísání výkonnosti ekonomiky USA v dlouhém období
Hospodářská politika
OBECNÉ „POLITICKÉ“ CÍLE
• ekonomický blahobyt
• životní jistoty, zvýšená životní úroveň
• trvale udržitelný rozvoj, kvalita života
• spravedlivá společnost
• obecný hospodářský cíl: ovlivnění hospodářského cyklu tak, aby se reálný
HDP blížil potenciálnímu produktu,
KONKRÉTNÍ CÍLE – tzv. magické n-úhelníky (nikdy nedosáhnu
100 % všech cílů)
MAGICKÝ N-ÚHELNÍK
KONKRÉTNÍ CÍLE HP
• ekonomický růst (HDP/obyv., v %)
hlavní subjekt: vláda, nástroje fiskální politiky
• cenová a finanční stabilita (míra inflace, v %)
hlavní subjekt: centrální banka, nástroje monetární politiky
• udržení nezaměstnanosti na úrovni její přirozené míry (míra
nezaměstnanosti, v %)
hlavní subjekt: vláda, nástroje fiskální politiky
• dlouhodobá rovnováha zahraničně-obchodních vztahů (rovnováha
platební bilance)
hlavní subjekt: vláda i centrální banka, nástroje fiskální i monetární
politiky
MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA A ČNB
• Hlavní subjekt: centrální banka (ČNB)
Postavení ČNB:
Cíl: cenová a celková finanční stabilita
1. nezávislá měnová autorita (v čele s bankovní radou, 7 členný kolektivní
orgán: guvernér, 2 viceguvernéři a 4 další členové bankovní rady)
• určuje měnovou politiku a sama rozhoduje o použití konkrétních měnových
nástrojů tak, aby dosáhla svého ústavního cíle stability cenové hladiny
vyjádřeného v inflačním cíli (CPi 2 % ± 1 %)
• emisní banka (včetně právních nástrojů ochrany měny)
2. dohled nad celým finančním trhem („regulátor“ v pozici správního úřadu)
3. bankovní služby státu a veřejnému sektoru (vede účty organizacím a
osobám napojeným na státní rozpočet; na pokyn MF a na účet státu emituje
státní dluhopisy a operuje na finančních trzích)
4. peněžní a obchodní služby fin. sektoru (zúčtování peněžního styku,
provádění vnější směnitelnosti Kč a cizích měn, správa devizových rezerv,
možnost půjček KB)
5. mezinárodní postavení – součást Evropského systému centrálních bank
(ale nejsme součást eurozóny)
• postavení upraveno v Ústavě, SFEU,
v zákoně o ČNB,
zákoně o bankách a dalších
Inflace a její měření
• Inflace je růst cenové hladiny za určité období
• Inflace vede ke znehodnocováním měny (peníze ztrácí svoji kupní sílu)
• Opakem inflace je deflace
• index spotřebitelských cen - CPI (pomocí spotřebního koše)
nejdůležitější ukazatel (konstrukce a složení viz www.czso.cz)
• index výrobních cen – PPI (Production Price Index)
• cenový deflátor (deflátor HDP) = (nominální HDP/reálné HDP) x 100
Měření inflace - interpretace
• Složení spotřebního koše: co (ne)obsahuje, jednotlivé váhy – k diskusi
• (aktualizace, srovnávání pomocí metodiky Eurostatu)
% růst cenové hladiny se nemusí rovnat % růstu cen jednotlivého zboží
(ceny některého zboží mohou i klesat)
Zvýšení roční míry spotřebitelské inflace o 10 % neznamená, že se ceny
10krát zvýšily !
Měření inflace - interpretace
• průměrný roční index spotřebitelských cen: vyjadřuje % změnu
průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12
předchozích měsíců (při propočtech reálných mezd, důchodů);
• ke stejnému měsíci předchozího roku (vyloučení sezónních vlivů tím,
že se porovnávají vždy stejné měsíce; při propočtech reálné úrokové
míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací apod.);
• Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských
cen daného měsíce k předchozímu měsíci (trendy);
• Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k
základnímu období (2016 = 100)
Příčiny inflace a „boj“ s inflací
• 1. Inflace tažená poptávkou (poptávková inflace) je inflace, jejíž
příčiny jsou dány zvýšením poptávky - zvýšení důchodů, snižování
daní, expanzivní fiskální politika, snadný přístup k úvěrům, atd.
• 2. Inflace tlačená náklady (nabídková) je případ, kdy se inflace zvyšuje
v důsledku zdražování vstupů do výroby (nákladů), např. zvýšení ceny
ropy na světových trzích vede ke zdražení pohonných hmot a
následně ke zdražení výrobků
• 3. Setrvačná (inflační očekávání)
• „Boj s inflací“ – centrální banky svou monetární politikou
• V rámci monetární politiky ČNB cílí inflaci (inflační cíl = meziroční růst
indexu spotřebních cen) na 2% +- 1%
monetární politika = regulace peněžní zásoby M (množství peněz v ekonomice),
kterou provádí centrální banka – transmisivní mechanismus:
expanzivní m.p restriktivní m.p.
zvýšenínabídky peněz
(zvýšení množství peněz
v ekonomice)
levné peníze, vyšší poptávka
vyšší hospodářský růst
vyšší zaměstnanost
vyšší míra inflace
snížení nabídky peněz
(snížení množství peněz
v ekonomice)
drahé peníze, nižší poptávka
nižší hospodářský růst
vyšší nezaměstnanost
nižší míra inflace
• K měření peněžní zásoby M se používají měnové agregáty,
které jsou obecně označovány písmeny M, L a D. Tyto
agregáty se liší likviditou a tvoří měnovou bázi (MB).
• měnová báze podle ČNB ... M3
• M0 = hotovost
• M1 = M0 + jednodenní vklady - úzké peníze
M2 = M1 + termínová depozita (se splatností 2 roky a s
výpovědní lhůtou 3 měsíce) - střední peníze
M3 = M2 + repo operace + akcie/podílové listy fondů
peněžního trhu + dluhové cenné papíry do 2 let - široké
peníze
tvorba peněz (tj. rozšiřování peněžní nabídky):
• minulost: za zlatého standardu – KB emisí bankovek (bankovních
směnek) na základě zásob zlata (plné, později částečné krytí zlatem a
obchodními směnkami)
• současnost a budoucnost:
a) emise peněz CB – CB vydá nové peníze, aby za ně koupila finanční
aktiva na sekundárním trhu (cenné papíry, nejčastěji pokladniční
poukázky a státní dluhopisy), nebo nakoupila zahraniční měny na
devizových trzích (ČNB v období 11/2013–4/2017)
• nově emitované peníze jsou bezhotovostní (změny stavu účtu KB u
CB; ale KB si tyto peníze mohou vyzvednout hotově)
tvorba peněz:
b) v systému částečných rezerv KB multiplikací pomocí bankovního
(peněžního) multiplikátoru (1/r) na základě stanovení povinných
minimálních rezerv (r) pro KB; [ČNB určí, kolik % z primárních vkladů si
KB musí nechat na svém účtě u ČNB „v rezervě“, zbytek KB může půjčit]
v ČR r = 2 %
1/r .... prostý multiplikátor depozit; je převrácenou hodnotou míry
povinných minimálních rezerv (r)
čím nižší r, tím více nových „bankovních“ peněz
HLAVNÍ NÁSTROJE MONETÁRNÍ POLITIKY standardní (konvenční):
dosažení infl. cíle (stabilita cenové hladiny)
Stanovení a změny povinných minimálních rezerv (viz výše)
• centrální banka – ze zákona právo stanovit komerčním bankám PMR
• 2 % z objemu primárních závazků dané banky vůči nebankovním subjektům, jsou
úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB.
• tvorba „bankovních peněz“ přes tzv. bankovní (peněžní) multiplikátor
Stanovení a změny úrokových sazeb (používaných v nástrojích ČNB při operacích
na otevřených trzích a facilitách)
• diskontní sazba 6,00 % ... za diskont si KB u ČNB ukládají likviditu přes noc
(neplést si s diskontní sazbou v USA!, za diskont u nás nikdo nikomu nic nepůjčí)
• 2T repo sazba 7,00 % (v ČR hlavní sazba „dno ceny peněz);
[důležité pro právníky: použití při výpočtu zákonných úroků z prodlení podle ObčZ
(repo + 8 %); pro daňové účely dvojnásobek) - mění se podle změny repo sazby!]
• lombardní sazba 8,00 % ... za lombard by si KB u ČNB půjčily likviditu přes noc
(marginální zápůjční facilita)
Operace na volném trhu
• Hlavní měnový nástroj = repo operace prováděných formou tenderů:
ČNB přijímá od bank peníze a bankám předává jako kolaterál (zajištění)
dohodnuté cenné papíry – stahuje likviditu (boj proti inflaci)
Za 14 dnů proběhne reverzní transakce, v níž ČNB vrátí bance jistinu
zvýšenou o dohodnutý repo-úrok (maximálně do výše 2T repo sazby) a
banka vrátí ČNB kolaterál.
Nyní slouží pouze k odčerpávání likvidity (stahovací operace); teoreticky
jsou možné i dodávací repo operace (ČNB dodá KB likviditu) za vyšší
úrok (2T repo +10 %)
Automatické facility
• slouží k permanentní možnosti poskytování nebo ukládání peněz přes
noc (O/N).
Koridor „ceny peněz“:
• Depozitní facilita poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB
svou přebytečné peníze. Depozita jsou úročená diskontní sazbou, a
proto zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých
úrokových sazeb na peněžním trhu.
• Marginální zápůjční facilita poskytuje bankám možnost vypůjčit si
přes noc od ČNB peníze. Finanční prostředky v rámci této facility jsou
úročeny lombardní sazbou. Skoro nevyužíváno, lombardní sazba
představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na
peněžním trhu.
Nekonvenční měnové nástroje:
když selhávají konvenční nástroje, tzv. technická úroková 0,
deflační past /měnové krize, nerovnováhy ….
1. v ČR: devizové intervence při dlouhodobé fixaci kurzu měny X (jako
• občasný nástroj jemného „ladění trhu a kurzu“ jsou devizové
intervence konvenční)
2. kvantitativní uvolňování (Japonsko, USA, VB, ECB)
3. záporné úrokové sazby (v některých zemích EU)
Ad 1. Nekonvenční devizové intervence
ČNB 11/2013 – 4/2017
• dlouhodobý závazek ČNB udržení fixace kurzu měny na jedné straně
(27 Kč a více = 1 euro)
• udržení závazku: devizové intervence
• primární cíl: dosažení inflačního cíle (z 0 na 2 % CPI),
• zprostředkované cíle: podpora exportu, zaměstnanosti
Graf: Cíl intervencí ČNB – dosažení inf. cíle:
Výdaje na intervence ČNB:Měsíční objemy intervencí ČNB
listopad 2013 202,5 mld. Kč
červenec 2015 27,9 mld. Kč
srpen 2015 100,8 mld. Kč
září 2015 62,7 mld. Kč
listopad 2015 10 mld. Kč
prosinec 2015 41,6 mld. Kč
leden 2016 58 mld. Kč
únor 2016 16,8 mld. Kč
duben 2016 10,6 mld. Kč
květen 2016 15,5 mld. Kč
červen 2016 8,5 mld. Kč
červenec 2016 8,3 mld. Kč
srpen 2016 28,6 mld. Kč
září 2016 99,5 mld. Kč
říjen 2016 106,9 mld. Kč
listopad 2016 14,1 mld. Kč
prosinec 2016 87,9 mld. Kč
leden 2017 391 mld. Kč
únor 2017 219,7 mld. Kč
březen 2017 520 mld. Kč
duben 2017 17,6 mld. Kč
(uvedeny jsou pouze měsíce, ve kterých byla centrální banka na trhu aktivní)
www.aktualne.cz
Devizové rezervy ČNB (přepočet na USD)
Ad 2 Kvantitativní uvolňování
• Využívá se, pokud jsou standardní nástroje měnové politiky málo
efektivní
• Standardní nástroje x mimořádné nástroje (kvantitativní uvolňování)
• Standardní nástroje – využívají především nákup a prodej vládních dluhopisů za
účelem udržení tržních úrokových měr na požadované úrovni
• Kvantitativní uvolňování: centrální banka nakupuje státní dluhopisy na
sekundárním trhu či přímo z primární emise (v EU by podle zákona neměla).
Kvantitativní uvolňování zvyšuje ceny nakupovaných aktiv, a tím snižuje jejich
výnos. Centrální banka vytváří nové peníze na základě toho, že nakupuje i další
druhy finančních aktiv od komerčních bank nebo i soukromých institucí,
(například podnikové dluhopisy, akcie, směnky, nebo hypotéční zástavní listy).
• Kvantitativní uvolňování zvyšuje rezervy bankovního systému a dává komerčním
bankám možnost poskytovat nové úvěry
Kvantitativní uvolňování
Cíl:
• Stimulace ekonomiky – „politika levných peněz“ k povzbuzení
růstu HDP
• „Sanace“ důvěry v banky (USA) – FED „vykoupil“ toxické cen.
Papíry
• Podpořit ekonomiku růstem likvidačních peněžních prostředků
• Podpořit úvěry poskytované bankami, především v situaci, kdy
úrokové sazby jsou už velmi nízké a nelze je dále snižovat = snížit
úvěrové sazby
• Může být použito k zabránění inflace a deflační tlaků – třeba ho
však používat opatrně je třeba brát ohled na zpoždění (cca 1 až 2
roky)
Fiskální (rozpočtová) politika a její cíle
• CÍL: ovlivňovat vývoj hlavních makroekonomických veličin, především
ekonomickou aktivitu (růst HDP) tak, aby bylo zajištěno finanční
fungování státu,
• další cíle:
snižovat nezaměstnanost a usměrňovat strukturu hospodářství,
prostřednictvím působení na agregátní poptávku
• a) bezprostřední – regulace agregátní poptávky
• b) konečné, dlouhodobé – sociální, životní prostředí)
Typ hospodářské politiky:
prostřednictvím působení na agregátní poptávku:
• expanzivní fiskální politika – vláda zvyšuje produkt i zaměstnanost pokles
zdanění a/nebo zvýšení vládních nákupů zboží a služeb (resp.
transferů poskytovaných domácnostem a firmám)
• zpravidla doprovázeno rozpočtovými deficity
• restriktivní fiskální politika – při „přehřáté ekonomice“, výjimečně při
růstu cenové hladiny (to nechává na CB)
růst zdanění a/nebo pokles vládních nákupů (resp. transferových
výdajů)
Nástroje fiskální politiky
• příjmová stránka veřejných rozpočtů (a její jednotlivé součásti)
• výdajová stránka veřejných rozpočtů (a její jednotlivé součásti)
• vestavěné (automatické) stabilizátory
STRUKTURA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ:
• A. Státní rozpočet
• B. Územní rozpočty:
• Rozpočty krajů
• Rozpočty obcí
• C. Rozpočty státních fondů
• D. Národní fond (toky peněz z EU a dalších zahraničních fondů)
• Za rozpočty státních fondů jsou považovány pouze rozpočty fondů, které jsou za
státní fondy považovány podle zákona:
• Státní fond dopravní infrastruktury
• Státní zemědělský intervenční fond
• Státní fond rozvoje bydlení
• Státní fond životního prostředí ČR
• Státní fond kinematografie
• Státní fond kultury ČR
STÁTNÍ ROZPOČET, jeho struktura a funkce
• má povahu zákona; nyní zákon č. 449/2022 Sb., zákon o státním rozpočtu
na rok 2023,
• navrhuje vláda, schvaluje jen PS; průběžné informování o plnění SR
• neschválí-li PS státní rozpočet včas (do začátku nového rozpočtového
období)  tzv. rozpočtové provizorium  stát mezitím hospodaří podle
tohoto provizoria
• základem je 1/12 předchozího finančního roku
• finanční plán – sumarizuje předpokládané roční příjmy a výdaje státu
• plán × realita: na konci se porovnává se státním závěrečným účtem;
projedná se v PS
• fungování fiskální politiky se odráží v SALDU STÁTNÍHO ROZPOČTU (rozdíl
mezi příjmy a výdaji rozpočtu): přebytek (kladný) nebo deficit (záporný)
• strukturální deficit (již navržen ve struktuře SR)
• cyklický deficit (vznikl v průběhu hospodářského roku (např. vypuknutí
krize)
Výsledek hospodaření vlády:
• vyrovnaný rozpočet = dosáhnou-li očekávané příjmy státu stejné výše
jako očekávané výdaje
dosažení zcela vyrovnaného rozpočtu je v praxi nepravděpodobné –
některé faktory nelze s přesností předvídat (ekonomické a politické
faktory)
• rozpočtový přebytek = příjmy jsou větší než výdaje
• rozpočtový deficit, schodek = příjmy jsou menší než výdaje na rok
2023 plán 295 mld. Kč
• financování deficitu: státní dluhopisy; půjčky
Kumulované deficity SR:
• Pojem vládní (veřejný) dluh = státní dluh z jednotlivých deficitů SR +
dluhy obcí, krajů + vládních příspěvk. organizací + státních fondů +
zdravotních pojišťoven, státních agentur, atd.)
• v ČR přes 90 % tvoří veřejný dluh víceletá akumulace deficitů státního
rozpočtu (proto v běžné řeči státní dluh=veřejný dluh)
Financování prostřednictvím finančních trhů (záleží na ratingu státu)
• konkrétní výše SR, dluhu a dluhové služby viz www.mfcr.cz
FUNKCE STÁTNÍHO ROZPOČTU
• 1. alokační funkce:
• soustřeďuje finanční prostředky potřebné k zabezpečení produkce
veřejných statků (příp. dalších statků poskytovaných ve veřejném zájmu –
veřejně poskytované statky)
• korekce pozitivních a negativních externalit – prostřednictvím daní a
dotací
• 2. redistribuční funkce:
• přerozdělování (redistribuování) příjmů – důchodů
• cílem: zmírnění důchodových a majetkových nerovností
• rozsah přerozdělení závisí na prioritách vlády:
• individualistická sociálně-ekonomická filozofie – zdůrazňuje osobní
odpovědnost
• kolektivistická orientace – zdůrazňuje společenskou solidaritu
• 3. stabilizační funkce:
• ovlivňování agregátní poptávky v národním hospodářství – fiskální
politika
• cílem: tlumit výkyvy hospodářského cyklu
Příjmová a výdajová strana státního rozpočtu
Ekonomický pohled: podle účelu
Právní pohled: podle tzv. kapitol (odpovědných subjektů)
• Příjmy státního rozpočtu na rok 2023: 1,928 bil. Kč
• slouží jako:
financování výdajů státu
nástroj fiskální politiky
Příjmy státního rozpočtu
• tvořeny: daně (přímé a nepřímé, kromě daně z nemovitostí – ta jde do
obecního rozpočtu)
• platby sociálního pojištění placené zaměstnanci a zaměstnavateli (+
ostatní kvazidaňové platby)
• poplatky (cla jen přerozdělením v rámci EU)
• dividendy ze státních podniků a státních účastí
• úroky ze státního pronajatého majetku, z finančních půjček
• mimořádné příjmy (z privatizace, prodej státního majetku, dary,
odúmrtě)
Výdaje státního rozpočtu
• Výdaje státního rozpočtu na rok 2023: 2,222 bil. Kč
ekonomický pohled:
• výdaje na státní správu a zajištění bezpečnosti a obrany země;
• výdaje na veřejné a veřejně poskytované služby (sociální infrastrukturu)
• hl. školství, zdravotnictví, věda, kultura, sociální služby obyvatelstvu,
ochrana život. prostředí;
• přímé (transferové) platby
• poskytované jednotlivcům ve formě sociálních dávek, podpor a příspěvků,
např. starobní a invalidní důchody, podpory v nezaměstnanosti
• výdaje na podporu firem – subvence, státní nákup zboží a služeb
• splácení státního dluhu, resp. úroků ze státního zadlužení
Výdaje SR:
Z hlediska povinnosti státu hradit výdaje se rozlišují:
• tzv. mandatorní výdaje;
• quasimandatorní výdaje;
• ostatní výdaje (uplatňování konkrétní hospodářské politiky).
MANDATORNÍ VÝDAJE
• povinnost státu ze zákona/mez. smlouvy/smluvního závazku (např.:
dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění, sociální
dávky, platby státu do zdravotního pojištění, podpory v
nezaměstnanosti, výdaje na dluhovou službu, výdaje na volby, odvody
a příspěvky do rozpočtu EU a mezinárodních organizací, státní záruky,
dotace na obnovitelné zdroje aj.).
• Předcovidový rok: cca 825,0 mld. Kč, tj. 14,8 % HDP a 54,8 %
celkových výdajů státního rozpočtu r. 2019
• QUASI-MANDATORNÍ VÝDAJE: nejsou přímo stanoveny zákonem, ale
zajišťují chod státu (platy státních zaměstnanců, policie, soudy, výdaje
na obranu aj.)
• cca 323,1 mld. Kč, tj. 21,5 % celkových výdajů státního rozpočtu 2019.
• NEMANDATORNÍ VÝDAJE: ostatní výdaje, které umožňují vládě
reagovat na hospodářský vývoj a směřovat jimi rozvoj společnosti a
ekonomiky (dopravní infrastrukturu, školství, sport apod.).
• cca 357,2 mld. Kč, tj. 23,7 % celkových výdajů státního rozpočtu r.
2019.
Stanovení výše progresivity vládní daňové politiky:
• a) kolik jednotlivé kategorie obyvatelstva na daních platí
• b) kolik jednotlivé kategorie obyvatelstva získávají od vlády v podobě
transferů – výše přerozdělení
• c) jak je nastavené daňové zvýhodnění
progresivní daňová sazba = při rostoucím příjmu se průměrná sazba
daně zvyšuje – lidé odvádějí ze svého příjmu vyšší daň, např. daň
z příjmů fyzických osob –
• progresivně klouzavá d. sazba
• progresivně stupňovitá d. sazba
(slouží i jako tzv. vestavěný stabilizátor – viz dále)
• proporcionální daň = zatěžuje všechny příjmy stejnou průměrnou
sazbou daně - lidé např. platí 15 % ze všech svých příjmů –
„spravedlivá“ a současně solidární, protože je lineárně rostoucí
• regresivní (degresivní) daň = při vzrůstu příjmů průměrná sazba daně
klesá – lidé odvádějí ze svého příjmu nižší daň
• paušální daň = její výše je pro všechny osoby stejná - bez ohledu na
jejich příjmy
daňová kvóta: porovnávání daňového zatížení
občanů
• Jednoduchá daňová kvóta: daňové příjmy veřejných rozpočtů (děleno
nominálním HDP).
• Složená daňová kvóta: daňové příjmy + příjmy z povinného
pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení + příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti, (celé děleno nominálním HDP)
Lafferova křivka
jak lze (nebo nelze)
docílit cílů hospodářské politiky pomocí
„vhodné“ struktury
výdajové a příjmové části státního
rozpočtu?
(„politikum“ každoročního schvalování SR)
VESTAVĚNÉ (AUTOMATICKÉ) STABILIZÁTORY
• jsou opatření, která po svém zavedení působí v hospodářství
automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů
• působí anticyklicky,
• nedostatek: časové zpoždění
• vláda je instaluje do ekonomiky, aby napomáhaly trhu zajistit
efektivní využití výrobních zdrojů (faktorů) a aby se skutečně
vyrobený produkt co nejméně odchyloval od potencionálního
produktu
• tzn. že stabilizátory mají přispívat k minimalizaci výkyvů
hospodářského cyklu (zpětně vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky)
VESTAVĚNÉ (AUTOMATICKÉ) STABILIZÁTORY
mezi vestavěné stabilizátory patří:
• progresivní daň z příjmu
• určité typy transferových dávek, především pojištění v
nezaměstnanosti
• státní výkup zemědělských přebytků
• subvence k cenám zemědělské produkce
• veřejné práce
ČR a euro:
• pozice ČNB a vlády
(viz dokument https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/menova-
politika/.galleries/strategicke_dokumenty/maastricht_vyhodnoceni_2018.pd
f
• podmínky přistoupení: - dosažení a dodržování formálních
maastrichtských kritérií
1. Kritérium cenové stability
2. Kritérium stavu veřejných financí:
(a) každoroční deficit veřejných rozpočtů
(b) celková vládní zadluženost)
3. Kritérium konvergence úrokových sazeb
4. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů
• kritéria č. 1, 2 a 3 by měly dodržovat všechny státy eurozóny
• morální hazard „jižních států“
• reálná ekonomická situace eurozóny – sladěnost politik:
teorie optimálních měnových zón (EU jako celek nesplňuje)