Doc. JUDr. PhDr. Ilona Bažantová, CSc., LS 2022/2023
Hospodářská politika – teorie, které inspirovali
hospodářskou politiku
Transformace centralistické marx. ekonomiky
Stručná charakteristika
(pro zájemce blíže viz skripta Dějiny ek. myšlení v učebních
pomůckách nebo v předepsané učebnici Kotlán/Kliková)
Ekonomické teorie – doporučení pro HP
Doporučení pro tvorbu systémotvorných nástrojů
• utvářejí a udržují společensko-ekonomický systém
tradiční (nyní např. teokracie), centrálně-plánovaný (tzv. socialistický),
tržní, tržně-smíšený
Základ:
- Existence demokratických procedur a právního státu
- Vztah k vlastnictví a nakládání s vlastnictvím
(základní ek. otázka: „kdo, co – jak – pro koho“ )
Doporučení pro tvorbu systémotvorných
nástrojů
1. Žádná změna tržního (kapitalistického) systému (KLPE, neoklasika,
rakouská a neorakouská škola, Chicagské konzervativní školy)
2. Částečné změny systému - „Opravy, zlepšení a zamezení tržních selhání“:
indikativně-plánovaný s úlohou státu v krizi (keynesiánský)
tržně-sociální model (německý ordoliberalismus, švédský soc. dem.)
3. Totální změna systému, typicky z tržního na dirigistický centrálněplánovaný:
marxismus, krajně levicové hnutí a strany (vlastník: stát;
rozhodující pravomoci: stát; hlavní idea: odstranění vykořisťování, dobro)
Variace ad 2. vedoucí až ad 3. – stát deleguje pravomoci na úzkou
„technicistní“ či „odbornou“ skupinu (původní amer. institucionalismus, 30.
léta 20. st. v ČSR laboretismus)
Doporučení pro tvorbu systémotvorných
nástrojů
1. Žádná změna (nechat tržní systém, nic neměnit) →
→ Původní (klasické) liberální ek. teorie a konzervativní teorie –
(KLPE, neoklasika, rakouská škola, po 2. svv Chicagská škola –
monetarismus, ekonomie strany nabídky, škola veřejné volby, nová
institucionální ekonomie)
Doporučení: koncept laissez faire, tzv. Sayův zákon trhů, minimum
přerozdělování, dogma vyrovnanosti rozpočtu, kvantitativní peněžní
teorie (některé školy - zlato jako podklad měny, free banking)
minimum státu – pouze jako rámec, ochrana trhu, důraz na soukromé
vlastnictví a odpovědnost jednotlivce
Původní (klasické) liberální ek. teorie
a konzervativní teorie
• Zachování tržního řádu
Maximálně (později) doporučení pro nástroje běžné hospodařské politiky
KLPE: Základ - 3/3 18. století - Adam Smith, neviditelná ruka trhu
pol. 19. století David Ricardo, J. St. Mill – otevřenost, komparativní výhody
- Neoklasická ekonomie do 30. let 20. st. - objev tržních selhání
A. Marshall, V. Pareto, A. Pigou – ztráta společenského blahobytu (náklady
mrtvé váhy) Pigouovské daně, J. Hicks – společenské optimum
Teorie nedokonalé konkurence – monopoly
Původní (klasické) liberální ek. teorie
a konzervativní teorie
• Rakouská škola od 3/3 19. století do současnosti – důsledná
odpovědnost individua za svůj život, rodinu, podnikání i smrt
• K. Menger, L. Mises, F. A. Hayek … Cesta do otroctví
• (část školy v 5. generaci v USA je až na pomezí anarchokapitalismu)
• Odmítání regulací včetně HS, patentové ochrany …
• J. A. Schumpeter – ekonomické cykly - inovace – změna vlastnictví
vedoucí ke změně systému
JOHN MAYNARD KEYNES (1883–1946)
a HP keynesiánství
• vyšel z neoklasické Cambridgeské školy, z Marshalla X návrat k makroeko,
ke kauzalitám (příčinným vztahům);
• díla: „Ekonomické důsledky míru“ 1919;
záchrana ekonomiky před krizí = záchrana (demokratického) kapitalismu
• „Konec laissez faire“ 1926 „Pojednání o penězích“ 1930;
• velká deprese 30. let: strukturální krize, popřel Sayův zákon trhů, odvrhl
liberalismus, vyrovnanost SR, odmítl zlatý standard a kvantitativní peněžní
teorii, důraz na fiskální politiku a přímé daně
• vznik „keynesovství“ jako nového paradigmatu + vznik teoretic. vědy HP →
ospravedlnil (požadoval) aktivní úlohu státu v ekonomice v době krize
• kniha „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ 1936
Keynesiánství
• Chtěný stav plné (dobrovolné) zaměstnanosti → vytváří ji agregátní
koupěschopná poptávka
• Ale: Keynesův zákon klesajícího sklonu ke spotřebě s rostoucím příjmem
základ rovnováhy by měl být S = I (úspory = investice), pokud ne, dochází k
nestabilitě až cyklickým krizím. Ale úspory nevedou přímo k investicím,
investice jsou určovány optimismem a očekáváním a objem investic určuje
pohyb produktu (Y)
• Y = C + S ... velikost Y určuje: mezní sklon ke spotřebě (C) a mezní sklon k
úsporám (S)
• spoření je neřest(!) - nutné impulsy, aby lidé více utráceli
Orientace na krátké období 1 fáze cyklu – „dlouhodobě jsme všichni mrtví“
na HP má zásadní vliv po 2. sv. v. do 70. let 20. st.
Keynesiánství – doporučení nástrojů HP
Fiskální politika:
• stimuly poptávky (HP, výdaje státu, státní zakázky a zaměstnanci, „hladové
zdi“) indikativní plánování,
• Keynes-Kahnův investiční multiplikátor (nejv. efekt stavebnictví),
• státní rozpočet: v krizi deficitní, přebytkový v konjunktuře
• Vestavěné stabilizátory, státní podpory, progresivní přímé zdanění
Monetární politika:
• odmítá kvantitativní peněžní teorii, peníze mají fci likvidity – pomocí
„levných“ a „drahých“ peněz ovlivňování investičního optimismu,
• (na exekutivě závislá) centrální banka má podporovat peněž. a úvěr.
expanzi, odmítnutí zlata v měn. vztazích
• 1944 konference v Bretton-Wood (odmítnutí zlata, návrh multiclearingu)
PŮVODNÍ INSTITUCIONALISMUS a New Deal
• od 90. let 19. st., USA - do cca 40. let 20. st., po 2. svv ještě J. K. Galbraith*
• pojem „INSTITUCE“ a jejich analýza v čase,
• zakladatel: THORSTEIN VEBLEN (1857–1929), vliv i na sociologii a psychol.
• odmítá: homo economicus, ruku trhu, ahistoričnost - kritizuje neoklasiku a
odmítá kapitalistický systém
• Dílo: „Teorie zahálčivé třídy“ (1899), „Teorie podnikání“ (1904) výroba pro
užití a zisk (střet „industrie“ a „businessu“),
• hybná síla (přímý) podnikatel, inženýr, vynálezce … „dobrá instituce
industry“ (ve 30. letech na to navazují „manažerské teorie“); naopak
bankéři, rentiéři atd. jsou parazité („špatná instituce business“),
demonstrace statutu střední třídy
*) místo trhů stačí velké instituce (korporace, odbory, stát. byrokracie)
PŮVODNÍ INSTITUCIONALISMUS a New Deal
• úloha státu: řešení zájmových konfliktů mezi industry a business ve prospěch industry,
(vliv i wisconsinská škola)
• inst. reformy – potlačení rozhodování vlastníků - nakonec by vedly ke změně systému
• New Deal: soubor opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu
let 1933–1937 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta v USA
- Bankovní zákon (vznik velkých bank. skupin), státní záruky – objev „státního“morálního
hazardu – stát ručí za soukromé banky, zrušení (dočasné) zlatého standardu,
- AAA – zemědělský zákon (subvence i za nic nedělání, státní výkupy produkce) zrušen
rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v 1936
- NIRA National Industrial Recovery Act (zrušen v roce 1935) – přímé zásahy do soukr.
vlastnictví a rozhodování podnikatelů
- nová úloha odborů, Wagner Act, kolektivní vyjednávání ….
NĚMECKÝ ORDOLIBERALISMUS
• ekonomická škola na univerzitě ve Freiburgu, konec 30. let, resp. polovina
40. let 20. st., přímá aplikace 2/2 40. let do 60. let 20. st., spojení s
CDU/CSU - ideové základy ek. integrace (hosp. soutěž, nezávislost CB)
• Odmítnutí německého národního socialismu (nacismu) a dirigismu (zrušení
trhu)
• fungování svobodných trhů ohrožují „nové feudality“→
→ demonopolizace
• pro udržení liberalismu(= svobody) je důležitý řád → ten vytváří a garantuje
demokratický stát → pomocí zákonů (právní stát)
• odmítali liberalismus založený na základě spontánní evoluce
ORDOLIBERALISMUS – principy pro HP
Vytvoření a udržení ŘÁDU: nastavení právně-institucionálního uspořádání
(stát je odpovědný za vytvoření a udržování řádu, ale již ad hoc do ekonomiky
nezasahuje)
- princip konkurence: ex-ante úřad na ochranu hospodářské soutěže a zákon
- stabilní měnový systém: relativně nezávislá centrální banka se stabilizačníprotiinflačně
zaměřenou politikou
- sociální řád: průběžné penzijní pojištění, sociální síť na základě
zásluhovosti a (!) solidarity … princip osobnosti (iniciativa a zodpovědnost)
subsidiárně doplněný společenskou solidaritou
„stát blahobytu“, „sociálně-tržní hospodářství“ :
teoretik Walter Eucken
a politik CDU, ministr a spolk. kancléř Ludwig Erhard (1897-1977), tvůrce
německého hospodářského zázraku (1948 měn. reforma, odstranění
vázaného hospodářství), poslední politik +/- Helmut Khol (cca 80. a 90. léta)
CHICAGSKÁ ŠKOLA
• ideoví „zakladatelé“ chicagské školy 30. léta 20. století USA, rozvoj do
současnosti
• kritika New Dealu, po 2. sv. v. kritika keynesiánské HP
• idea „laissez faire“ a nezasahování státu,
v teorii odmítli „všemohoucnost“ matematických fcí v ekonomii
Zakladatel: Frank Knihgt (1895-1972) stoupenec rakouské školy a
Mengera,
rehabilitoval podnikatelský zisk je to výsledek nejistoty v podnikání
(pojem riziko a nejistota)
CHICAGSKÁ ŠKOLA – a „její“ konzervativní školy
• metodologický pozitivismus (statistika, empirické potvrzování hypotéz),
úloha informací a teorie tržních cen, kvantitativní ek. analýza
• liberalismus (Mont Pelerin Society), odmítání státních zásahů
• rozšíření výzkumu za tradiční hranice ekonomie (G. Becker: ekonomie jako
imperiální věda)
• odmítnutí teorie bludných kruhů chudoby a jiný pohled na ek. rozvoj. zemí,
úloha lid. kapitálu (T. Schultz)
• oblast teorie peněz a centr. bankovnictví, rehabilitace kvantitativní peněžní
teorie, víra ve volné tržní síly, kritika keynesovství (M. Friedman)
MONETARISMUS
MILTON FRIEDMAN (1912 – 2006) Přínos pro monetární politiku – úlohu CB
• vyšel z Chicagské školy, teprve později název podle „Studie o kvantitativní
teorii peněz“(1956) + 1967 přednáška „Úloha monetární politiky“
• kvantitativní peněžní teorie → analýza poptávky po penězích (proč nemá
ad hoc zasahovat „stát“):
Stabilní charakter poptávky po penězích: - lidé přizpůsobují svou spotřebu
dlouhodobě očekávanému důchodu (tzv. permanentní důchod)
a) poptávka po penězích je stabilní, protože jsou stabilní spotřební výdaje
domácností
b) poptávka po penězích je stabilní, protože jsou stabilní faktory ovlivňující
poptávku: reálná hodnota bohatství-peníze, obligace, akcie, fyzický a lidský
kapitál
MONETARISMUS
nabídka peněz je exogenní veličina závislá na centrální bance  CB
musí být nezávislá na exekutivě („státu“)
• tržní ekonomika je stabilní systém, změny v nabídce peněz = šoky
pro ekonomiku  „zlaté monetární pravidlo“ (měn. růst kolem 3 %)
• Inflace = peněžní jev
• kritika Phillipsovy křivky (v krátkém období je peněžní iluze a
nominální mzdy se jeví jako reálné mzdy, po čase iluze vyprchá a
nezaměstnanost se vrací na svou přirozenou úroveň a cenová hladina
se zvýšila, protože existují adaptivní inflační očekávání (lidé se
zvýšenou cenovou hladinou budou počítat a ta již zůstane vysoká)
MONETARISMUS – doporučení pro HP
• odmítnutí politiky levných peněz a úvěrové keynes. expanze (cíle se
stejně nedosáhnou a zvýší to cenovou hladinu)
• odmítnutí rozpočtové politiky  efekt vytěsňování soukromého
sektoru vládním, ztráta iniciativy a invence
• místo podpor navrhuje systém negativní daně
• přirozená úroveň nezaměstnanosti = při níž nedochází k výkyvům
inflace  trh práce se sám „čistí“ pohybem reálné mzdy
• odpůrce společného Eura, MMF a ostatních finanč. a bankovních
institucí
 MMF podporuje morální hazard
(je proti fixním měn. kurzům, navrhuje plovoucí kurzy)
ŠKOLA RACIONÁLNÍCH OČEKÁVÁNÍ
v 60. letech John F. Muth formuloval hypotézu racionálních očekávání,
v USA - 70. léta navázání (+ monetarismus a vliv Chicagské školy):
• odmítání státních zásahů a hospodář. politiky
• předpoklad fungujícího tržního mechanismu  teze o racionálních ex
ante-očekáváních, např. chování na trhu práce, očekávaná inflace
• Odmítnutí Philipsovy křivky („jevová“ a „pravdivá“)
• teorie časové nekonzistence  na chování politiků, centrál. bankéřů,
teorie hosp. cyklu - nabídková str. - technolog. pokrok (navazují na J.
Schumpetera)
• DOPORUČENÍ: zavedení jednoduchých, průhledných a dlouhodobě
platných pravidel pro chod NH
ŠKOLA STRANY NABÍDKY
• Od 2/2 70. let 20. století, USA, konzervativní škola, vyšla z Chicagské
školy
• nabídka primárně nereaguje na změny poptávky, ale na nabídkové
podněty - motivace k práci, úsporám a investování  nízké daňové
sazby - doporučení pro HP
„reaganomika“
• Hl. představitel: Artur B. Laffer (1941-)
• „Lafferova křivka“ (optimální zóna zdanění) – viz fiskální politika
ŠKOLA VEŘEJNÉ VOLBY (Public Choice)
EKONOMICKÁ ANALÝZA POLITIKY (překračování ekonomické
metodologie chicagské školy do ostatních oborů)
• volič = spotřebitel (analýza motivací a zájmů politiků, voličů a státních
úředníků): teorie byrokracie, teorie zájmových skupin, teorie dobývání
renty (rent-seeking)
• DOPORUČENÍ pro HP: co nejnižší vliv státu včetně odbourání
monopolu stát. úřadů - privatizace všech činností, které mohou dělat
soukromé subjekty (pošta, zápisy do rejstříků ...)
• Hl. představitel James M. Buchanan
MARXISMUS –
ucelený filozofický, ekonomický a politický systém
• ZAKLADATEL KAREL MARX (1818-1883) A FRIEDRICH ENGELS
• Ek. dílo: „Odcizení práce“ „Kapitál“ 1867, „Teorie o nadhodnotě“
• Teorie etap ve vývoji civilizací + historický materialismus + Hegelovskou
dialektiku + pracovní teorii hodnoty → dopracovali do teorie nadhodnoty a
teorie vykořisťování (novou hodnotu tvoří jen pracující konkrétní hmotnou
prací, ale nedostávají plný výtěžek své práce)
→(politicky teorie revolučního zániku kapitalismu pomocí třídního boje a
revoluce, zrušení kapitalistického státu, trhu, peněz, práva, policie ….)
• Vlastnictví → státní, stát = dělnický stát, internacionální důraz, základ:
privilegia dělnické třídy vedené uvědomělým předvojem (KS)
Konečný cíl: každému (pracujícímu) podle jeho potřeb → → komunismus
„Ekonomiky“ založené na marxismu
• Zásadní (revoluční) změna vlastnických vztahů (tzv. znárodnění) – zákaz
soukromého vlastnictví a podnikání, pouze osobní; VF pouze ve vlastnictví
„státu dělníků, rolníků a pracující inteligence“ – všelidové (státní) vlastnictví
• Zrušení „buržoazního“ práva a státního aparátu (policie, armáda, soudy) →
nastolení lidové demokracie → socialismus (v ČSR v r. 1960)
• Odstranění vykořisťování – „právo na práci a současně povinnost pracovat“,
dělník dostane „plný výtěžek své práce“
• Odstranění tržních vztahů → trhů, zboží, peněz, nabídky a poptávky …
• Místo neviditelné ruky trhu ex-post je státní plán ex-ante ve formě zákona
→ řízení ekonomiky a určování potřeb: ideově – KS, formálně – Státní
plánovací úřad, 5leté plány, základ těžký průmysl (industrializace), není
bankovní sektor („monobanka“), nedostatková ekonomika, šedá aktivita
• Uzavřenost ekonomiky v RVHP (internacionalismus)
Transformace ekonomik ze „socialistických“
na tržní (tržně-smíšené)
• Změna vlastnictví (Ústava) a zrušení vládnoucí úlohy KSČ, politické změny
(pluralita: politické strany, svobodné volby, média)
• Pluralita vlastnictví + změna vlastnických vztahů → privatizace (malá a velká),
restituce, transformace družstev
• Zrušení: centrálního plánování, tvorby cen (dotací) a státního monopolu POZ pro
zahraniční obchod → liberalizace ekonomiky, povolení soukromého podnikání
(04/1990), 1. 1. 1992: živnostenské oprávnění, vznik s.r.o. (obch. zák.)
• Vznik bankovního sektoru (CB a komerční banky), ale zatím ve státním vlastnictví
• Zreálnění kurzu Kč a deregulace cen → růst inflace (regulace mezd, sociální
příspěvky), růst nezaměstnanosti – vznik ÚP;
• Postupná směnitelnost Kčs (plná vnější směnitelnost Kč r. 1995)
• Nový daňový systém (1993)
…. → → → nutná změna zákonů
Změna vlastnických vztahů
• Privatizace („malá“ a „velká“)
cíl předání státních podniků do soukromého vlastnictví, různé metody
+ cíl: „co bylo ukradeno, musí být vráceno“
• Restituce (pro fyzické osoby, hranice 25. 2. 1948, čs. stát. občanství)
výjimky pro náboženské kongregace
• Transformace družstev (JZD na družstva podle obch. zák.)
Změna vlastnických vztahů - privatizace
• Problém: nedostatek kapitálu, volba cest („federální ekonomové“ x „republiková“ cesta x
opozice), neexistence kapitál. trhu, neexistence stát. dozoru
• privatizace – „malá“: cíl vznik podnikání, služby (leden 1991 – 1993), vydražení (většinou)
právo nájmu malých provozoven služeb (2 roky, poté 5 let), povinný odkup zásob a
vybavení, forma aukcí – platby „cash“ hned (zvl. účet Ministerstvo, FNM)
• privatizace – „velká“: cíl předání státních podniků do soukromého vlastnictví, různé
metody:
1. prodej státních podniků předem (vládou) určenému zájemci (AutoŠkoda)
2. převod st. podniků na státní a.s. a poté:
- Přímý prodej (veřejná soutěž - priv. projekt a přímo určená cena, nebo projekt a
postup do dalšího kola, cena poté přes obálkovou aukci)
- Kupónová privatizace („aukční“ soutěž o akcie) I. 1992, II. 1993-94
- Převod akcií obcím, veřejně prospěšným organizacím …