Mezinárodní trestní právo Definice zločinů podle MP Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Obsah nPočátky mezinárodního trestního práva nNorimberská definice zločinů podle mezinárodního práva nDalší vývoj po 2. sv. válce nPřínos statutů mezinárodních tribunálů OSN nŘímský statut Mezinárodního trestního soudu 1. Počátky mezinárodního trestního práva nLieberův kodex (1863) – porušení válečného práva nOxfordská příručka IDI (1880) nŽenevská úmluva (1906) nHaagská úmluva č. X (1907) nVersailleská smlouva (1919): •Čl. 228: právo spojeneckých mocností soudit osoby obviněné ze spáchání „činů v rozporu se zákony a obyčeji války“ (=válečné zločiny) •Čl. 227: býv.německý císař Vilém II. obviněn z „těžké urážky mezinárodní morálky a posvátné autority smluv“ (=zločin proti míru) 2. Norimberská definice zločinů podle mezinárodního práva nStatut Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku (8.8.1945) nStatut Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ (19.1.1946) nPojem zločiny podle mezinárodního práva nDefinice 3 zločinů podle MP v čl. 6 Statutu MVT: •Zločiny proti míru •Válečné zločiny •Zločiny proti lidskosti 2. Norimberská definice zločinů podle mezinárodního práva (2) nA) zločiny proti míru: plánování, příprava, zahájení nebo vedení útočné války nebo války porušující mezinárodní smlouvy, dohody nebo ujištění, anebo účast na společném plánu nebo spiknutí k provedení kteréhokoli z výše uvedených činů (= porušení jus ad bellum) n nB) válečné zločiny: porušení zákonů nebo obyčejů války. Mezi tato porušení patří vražda, zlé nakládání nebo deportace civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo uvnitř tohoto území na otrocké práce nebo pro jakýkoli jiný účel, vražda válečných zajatců nebo osob na moři nebo zlé nakládání s nimi, vraždění rukojmích, plenění veřejného nebo soukromého majetku, svévolné ničení měst či vesnic nebo pustošení neospravedlněné vojenskou nezbytností. (=porušení jus in bello) 2. Norimberská definice zločinů podle mezinárodního práva (3) nC) zločiny proti lidskosti: vražda, vyhlazování, zotročování, deportace nebo jiné ukrutnosti spáchané proti civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války, nebo pronásledování z příčin politických, rasových či náboženských při páchání kteréhokoli zločinu spadajícího pod pravomoc Tribunálu nebo ve spojení s takovým zločinem, bez ohledu na to, zda bylo porušeno vnitrostátní právo země, kde zločiny byly páchány ntzv. war nexus nZávažná porušování lidských práv n 3. Další vývoj po 2. sv. válce nZásady mezinárodního práva uznané v Chartě Norimberského tribunálu a jeho rozsudku (Komise MP, 1950): •3 kategorie zločinů – zásada VI = čl. 6 Statutu MVT •Zásada I: každý, kdo spáchá čin, zakládající zločin podle MP, odpovídá za tento čin a podléhá trestu •Zásada II: skutečnost, že vnitrostátní právo neukládá trest za čin, zakládající zločin podle MP, nezbavuje pachatele odpovědnosti podle MP •Zásada III: skutečnost, že pachatel činu jednal jako hlava státu nebo odpovědný vládní činitel, nezbavuje ho odpovědnosti podle MP. 3. Další vývoj po 2. sv. válce (2) nÚmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia (1948): •Čl. I: genocidium = zločin podle MP •Čl. II: „… kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“ nŽenevské úmluvy o ochraně obětí války (1949); pojem „závažná porušení“ (=válečné zločiny) nMezinárodní úmluva o odstranění a trestání zločinu apartheidu (1973) nÚmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1984) nNávrh Kodexu zločinů proti míru a bezpečnosti lidstva (1954, 1996) 4. Přínos statutů mezinárodních tribunálů OSN nStatut Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY, 1993): •Čl. 2: závažná porušení Ženevských úmluv (1949) •Čl. 3: porušení zákonů a obyčejů války •Čl. 4: genocida •Čl. 5: zločiny proti lidskosti nStatut Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR, 1994): •Čl. 2: genocida •Čl. 3: zločiny proti lidskosti (df.neobsahuje požadavek na war nexus) •Čl. 4: porušení společného článku 3 Ženevských úmluv a Dodatkového protokolu II 5. Římský statut Mezinárodního trestního soudu nMnohostranná mezinárodní smlouva nStatut stálého MTS nNejobsáhlejší kodifikace mezinárodního trestního práva hmotného i procesního nNejmodernější a nejpodrobnější df. zločinů podle MP: •Zločin genocidy (čl. 6) •Zločiny proti lidskosti (čl. 7) •Válečné zločiny (čl. 8) •Zločin agrese (df.chyběla, Kampala 2010) 5. Římský statut Mezinárodního trestního soudu (2) nGenocida (df.převzatá z Úmluvy 1948 a statutů tribunálů ad hoc nZločiny proti lidskosti: •Kterýkoli z uvedených činů musí být spáchán „jako součást rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu, při vědomí existence takového útoku“ •Překonán tzv. war nexus •Rozšířený katalog skutkových podstat nVálečné zločiny: •„Zejm. pokud jsou páchány jako součást plánu či politiky nebo jsou spáchány v širokém měřítku“ •Závažná porušení Ženevských úmluv (1949) •Jiná závažná porušení zákonů a obyčejů války aplikovatelných v mezinárodním ozbrojeném konfliktu •Závažná porušení společného článku 3 Ženevských úmluv v případě vnitrostátního ozbrojeného konfliktu •Jiná závažná porušení zákonů a obyčejů války aplikovatelných ve vnitrostátním ozbrojeném konfliktu 5. Římský statut Mezinárodního trestního soudu (3) nZločin agrese: Revizní konference k Statutu MTS, Kampala, Uganda, 2010 nČl. 8 bis: rozlišení 2 definic •„zločin agrese“ = plánování, příprava, zahájení nebo provedení aktu agrese, který představuje zjevné porušení (manifest violation) Charty OSN, osobou, která je v postavení umožňujícím efektivně vykonávat kontrolu nad politickými nebo vojenskými akcemi státu •„akt agrese“ = použití ozbrojené síly státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti druhého státu nebo jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou OSN… nPodmínky pro výkon jurisdikce čl. 15 bis a ter • 6. Závěr n nDotazy a připomínky ? n nDěkuji za pozornost !