Samuel Huntington: Střet civilizací Příčiny střetů mezi Islámem a Západem Samuel Huntington u* 1927 New York – 2008 Massachusetts uAmerický politolog , poradce a akademik uHarwardská univerzita ( Ph.D – mezinárodní vztahy, politická věda) uKoordinátorem bezpečnostního plánování v Bílém domě v Radě národní bezpečnosti.( Jimmy Carter) uFormoval americké názory na civilně-vojenské vztahy, politický vývoj států a pohled na komparitivní vládnutí. uPublikace: Střet civilizací, Politická geografie, Úpadek Západu, Teorie modernizace. uZaložil nový proud myšlení v mez. vztazích, inspiroval mnoho autorů u Vývoj světového řádu po studené válce uExistují 4 Teorie: uSamuel P. Huntington: Střet civilizací, nikoli mocností uFrancis Fukuyama: Demokracie, jako konečná forma všech států a kultur uJohn Mearsheimer: USA jako hegemon světa navždy uKritici Mearsheimera: Neustálé měnící se hegemon ( Zákon demokratičnosti společnosti.) – Další hegemonem se stane Čína u u u Střet Civilizací uHlavní myšlenkou je další utváření světa po studené válce, soupeření velmocí vystřídá střet civilizací. uZákladní teze: „ Kultura a kulturní identity, které jsou v nejširším ohledu zároveň identitami civilizačními, utvářejí ve světě po studené válce vzorce soudržnosti, rozpadu a konfliktu.“ uSvěta po studené válce nelze chápat jako jeden harmonický celek -> Model světa (Nezbytný pro pochopení světa) uPohled jednotlivých států nestačí -> Svět je složený s několika civilizací. u u Pojem civilizace uDefinice civilizace se měnila v průběhu moderních dějin uV 18. století: francouzští učenci->civilizace protiklad „barbarství a vandalismu“. ( Gramotná, stabilní, urbanizovanou) u Být necivilizovaný znamenalo nebýt společensky přijat u Anglie: Život ve městech, organizovaný vládou a usnadněný písmem. uV 19. století: Civilizace jako jeden standart pro státy, které chtějí tvořit mezinárodní rámec, vedený Evropou. uV 20. století: Rozdělní na několik civilizací podle určitých kritérií. Opuštění od jednoho standartu. Pojem civilizace uModerní pojetí civilizace: Nosný termín pro společné humanitní ideály a dědictví uCivilizace ≠ Kultura -> Kultura jsou ideály, hodnoty, umění a tradice, které jsou součástí civilizace uCivilizace ≠ Stát -> Civilizace přesahuje státy, územně, kulturně, politicky u Neustále se mění, vyvíjí, modernizuje u Nejdéle trvající společenský útvar na zemi uCivilizační znaky: Primární: Tradice, kultura, náboženství, etnicita, u Sekundární : Dějiny, instituce, jazyk, sebeurčení u u Pojem civilizace uPodle Hungtingtona: uNejširší kulturní entita uZákladním kamenem je často náboženství uDynamický vývoj uCivilizace se navzájem ovlivňují( Ekonomicky, kulturně, vojensky) u u Druhy civilizací uPodle Huntingtona existuje 7(8) civilizací uKaždá má svoje náboženství uKaždá má svojí historii, která je nutno znát k pochopení jej samotné uKaždá civilizace má svoje pomyslné centrum ( Stát, město, Řeka) uCivilizace se navzájem ovlivňují a mohou ( Podle Huntingtona dokonce musí) mezi nimi nastat spory, které mohou vyústit až ke střetům u u Druhy civilizací u• Čínská Ať už ji uvažujeme jako jednu nebo jako řadu takových civilizací, je těsně spojená s konfucianismem, i když ho přerůstá. u• Japonská Civilizace je potomkem civilizace čínské, ale jest nyní samostatnou civilizací. u• Hinduistická Hinduismus je zároveň i společenským systémem Indie, a též tento stát přesahuje. u• Islámská Díky expanzi islámu sem patří řada velmi odlišných islámských kultur – arabská, turecká, malajská, perská. Druhy civilizací u• Západní. Nebo též Západ je civilizace založená na dědictví antiky a katolicismu a protestantismu. Je charakteristická jazykovou pluralitou, oddělením duchovní a světské autority, ochraně lidských práv a zastupitelských orgánech, společenského pluralismu a individualismu. Jednotlivé prvky se mohou nacházet i u jiných civilizací, ale takto dohromady se vyskytují výhradně u civilizace západní. u• Pravoslavná. Huntington hovoří též vyčleňuje ruskou ortodoxní civilizaci, jako nezávislou na západní civilizaci. Druhy civilizací u• Latinskoamerická Ačkoli ji někteří badatelé vnímají jako součást západní civilizace, Huntington ji pro účely analýzy řadí zvlášť. Podle něj, má specifický vývoj oproti Evropě nebo Severní Americe. Typický je pro ni sklon k autoritářské kultuře. u• (Africká) Pro účely analýzy se Huntington zamýšlí též nad existencí africké civilizace. Struktura civilizace uStudená válka: Jednotlivé státy se vztahovaly ke dvěma velmocím uPod skončení SV se státy vztahují k civilizacím ( Absence společného nepřítele) uČlenská země: Plné ztotožnění s civilizací (Příklad Francie v EU) uÚstřední země: Ohnisko civilizace, je na něj nahlíženo jako zdroj kultury , tyto státy komunikují mezi sebou na úrovni mezi civilizační uOsamocená země: Stát, který nemá sounáležitosti s jinými společnostmi ( Etiopie, Oceánie, Japonsko) uČínská, pravoslavná a hinduistická civilizace má jeden dominantní ústřední stát u u Struktura civilizace uZápadní civilizace: USA u Německo?, Francie? ( Území, historie) u Civilizace bez ústředních států, Proč? uIslám: Írán ( Šiité), SAUD( nízký počet obyvatel, kultura) uLatinská Amerika: Brazílie ( Jazyk, ostatními neoblíbený) uAfrika : Nestabilita korupce, Jazyk, postkoloniální rozdělení, Huntington preferuje Nigérii a JAR v budoucnu Struktura civilizace uRozštěpené země: Země s početnými skupinami, náležící k více civilizacím u Konflikty, války (Jugoslávie) Uměle vytvořené celky uRozpolcená země: Lidé v určité zemi se hlásí k jedné civilizace a její kultuře, vládní u představitelé chtějí změnu u Mexiko, Turecko u „Vývoz civilizace“ historické střetávání civilizací uPodle Huntingtona probíhalo protínání civilizací ve 3 fázích u1. Fáze: Doba vzniku civilizací, izolované ( Nízký počet obyvatel) uPrvní konflikt: JV Asie, Severní Indie ( Krátké šarvátky, výjimečně podmanění cizího národa.) Častější byly konflikty uvnitř jedné civilizace. u2. Fáze: 8. Století s příchodem Západní civilizace. uObchod, technologický vývoj, byrokracii, instituce ( To nejlepší z ostatních civilizací) uKřesťanství jako faktor soudržnosti uMezi civilizační vztahy se přeměňují na podřízení Západu. uHuntington:: „Západ dobyl svět nikoli nadřazeností svých idejí, hodnot nebo náboženství, ale především schopností používat organizované násilí.“ uDominance Západu u u „Vývoz civilizace“ historické střetávání civilizací u3. Fáze: uZačátek 20 Století až po současnost uKlesající vliv Západu, více směrné vlivy mezi civilizacemi uIdeologie produkt Západu, náboženství produkt všech ostatních uExport ideologii mimo západ -> nové podoby ( Komunismus v Číně), postupná revolta proti západů, v hlavní roli náboženství. u„Konflikty politických ideologií uvnitř jedné civilizace vystřídal střet kultur a náboženství mezi jednotlivými civilizacemi.“ u„Modernizace a globalizace pramenící ze západu mylně vyvolává představu jedné univerzální civilizace.“ u u u „Vývoz civilizace“ Pozápadnění a modernizace uWesternizace, Amerikanizace, globalizace uNevytváří se Univerzální civilizace( Jazyk, náboženství, kultura, identita) uModernizace jako potencionální stmelovací faktor uS modernizací jde ovšem snaha o pozápadnění civilizací> setkává se s odporem uHistoricky se s odmítáním obojího můžeme setkat u Číny a Japonska( Samuraj) uMyšlenka, pokud chceme být úspěšní jako Západ, musíme ho celý přijmout-> u->reformy Mustafy Kemala Ataturka v Turecku( Odklon od Islámské kultury za účelem zlepšení ekonomické, technologické vyspělosti. Vývoz civilizace“ Pozápadnění a modernizace uÚspěch modernizace ( Ekonomické, politické, vojenské) u může vyvolat zvýšené sebevědomí a důvěru ve vlastní kulturu. uDruhým důvodem jeto, že modernizace vede k zpřetrhání u tradičních pout společenských vztahů a vede až pocitům ztráty morální hodnoty. Technologie a pokrok vzniklé prázdno nedokáže nahradit a pro tyto potřeby se sahá zpět k náboženství, které navrací vlastní identitu, smysl a cíl . Zároveň se odlišností od západu přispívá k budování vlastní identity. uModernizace ≠ Pozápadnění u u uZelená (Egypt), Modrá (čína, Japonsko) Červená ( Utopistická Kamelismus) Černá(Reálný Kamelismus) -> Většina zemí Úpadek západu uZápad se vyčerpal a zdá se, že stále více z jeho sil se přelévá jednak k nezápadním národům a k k nadnárodním koncernům -> Asie, Islám uAsie: V rámci asijské jednoty dochází i k odkazům na konfucianistickou tradici uNárodní hrdost a sebejistota snižuje ochotu přistupovat na požadavky západních zemí ( Ekonomika, Armáda, Lidská práva) u„Asijský hodnotový systém je ten pravý úspěšný a že dřívější západní model zkrátka nefunguje, asijská kultura je kulturou vyšší ke té západní. Rodí se zde asijská verze západního universalismu“ uIslám: Islámské obrození -> modernizace bez účastí západu, Generační problémy, rozdílnost názorů, konzum. u u Západ vs Islám Náboženství uZápad: Křestanství uOddělení státu a náboženství, kultura se neodráží v náboženství, člověk vytváří naše poznání a vědění, člověk může měnit svět u uIslám: Islám uNáboženství je součást politické moci, Kultura pramení čistě z náboženství, člověk nemůže měnit svět, Vše je dáno Bohem Západ vs Islám Společnost, Politická struktura uZápad: Moderní, vzdělaná, bohatá, propojená, tolerantní, umírněná u Demokracie, vláda lidu, lidská práva, u uIslám: Zastaralá, nízká úroveň vzdělání, uzavřená, militantní, chudoba (Velké rozdíly mezi soc. vrstvami u Teokracie, doktríny, celek převyšuje jednotlivce. u Západ vs Islám Základní hodnoty uZápad: Křesťanství, Antika, Osvícenství, Racionalismus uSvoboda jednotlivce, slova, pohybu, vyznání atd. Kapitalismus, konzum uVolnost u uIslám: Korán, Šária uDůraz na skupinu( Rodina), uzavřené sociální vrstvy, kolektivismus, názorová uzavřenost u Západ vs Islám Historie uKřížové výpravy uNájezdy do Evropy ( Turecko, Maurové) uPost koloniální země uMigrace u uKritika Hungtingtona: Špatná interpretace mez. vztahů. Podpora Islamofobie. u Zjednodušená interpretace Islámské kultury u u u u u u Děkuji za pozornost u