Význam mezinárodních organizací v době globalizace PETRA PIKNEROVÁ Mezinárodní organizace - historie • Ústřední komise pro plavbu na Rýně (1815) • Mezinárodní telegrafní unie (1856) • Světová poštovní unie (1874) • Unie pro ochranu průmyslového vlastnictví (1883) à Rozvoj mezinárodního obchodu, pokroky v oblasti průmyslu, technologií, komunikací Zásadní přelom – konec druhé světové války à vznik OSN (předchůdkyní Společnost národů 1919) Mezinárodní organizace jsou z historického hlediska poměrně novým typem aktérů v mezinárodním prostředí. Vůbec první mezinárodní organizací byla Ústřední komise pro plavbu na Rýně založená na vídeňském kongresu roku 1815. Další specializované mezinárodní organizace se pak začaly objevovat od druhé poloviny 19. století v souvislosti s rozvojem mezinárodního obchodu a pokroky v oblasti průmyslu, technologií a komunikací. Vznikly tak např. Mezinárodní telegrafní unie (1856), Světová poštovní unie (1874) nebo Unie pro ochranu průmyslového vlastnictví (1883). Za zásadní přelom v rozvoji mezinárodních organizací lze ale považovat konec druhé světové války (1945). Tehdy vznikla v současnosti jediná univerzální mezinárodní organizace – Organizace spojených národů (OSN). Její předchůdkyně byla Společnost národů (League of Nations), která vznikla již po první světové válce v roce 1919, nicméně její členská základna ani pole působnosti zdaleka nedosahovaly rozměrů dnešní OSN. Co jsou to mezinárodní organizace? Ø Neexistuje univerzální definice „Formální trvalé struktury ustanovené na základě dohody mezi členy (vládními a/nebo nevládními) ze dvou či více suverénních států s cílem prosazovat společný zájem členství.“ Základní charakteristiky: • Dobrovolné členství • Trvalá organizační struktura daná zakládajícím dokumentem • Existence stálého sekretariátu • Fungování poradního shromáždění jako jednoho z orgánů organizace U mezinárodních organizací neexistuje jednoznačný konsenzus na jejich definici. Jednou z široce přijímaných definic je definice Clivea Archera, podle níž jsou mezinárodní organizace formální trvalé struktury ustanovené na základě dohody mezi členy (vládními a/nebo nevládními) ze dvou či více suverénních států s cílem prosazovat společný zájem členství. Základními charakteristikami mezinárodních organizací jsou dobrovolné členství, trvalá organizační struktura daná zakládajícím dokumentem, existence stálého sekretariátu a fungování poradního shromáždění jako jednoho z orgánů organizace. Role mezinárodních organizací Mezinárodní organizace mohou hrát v mezinárodním systému tři základní role: nástroje, arény a aktéra. Mezinárodní organizace velmi často slouží svým členům jako nástroj pro dosahování určitých cílů, kterých členové nemohou, nebo jen velmi obtížně, dosáhnout každý sám. Druhou rolí je úloha arény či fóra, které slouží jako neutrální prostor pro setkávání, jednání, diskuze, spolupráci i vyjádření vzájemného nesouhlasu svých členů. Mezinárodní organizace mohou hrát i roli aktéra. Ačkoliv jsou mezinárodní organizace samy tvořeny jinými entitami, svými členy, mohou se do určité míry chovat jako ucelené, samostatné jednotky. Rozsah a způsob jejich jednání je ale vymezen a regulován tím, co jim dovolí jejich členové. Nelze proto o nich uvažovat jako o zcela nezávislých aktérech, ale spíše jako o aktérech autonomních. Tím se myslí takoví aktéři, kteří disponují vlastním mechanismem rozhodování a jejichž chování nelze předvídat jen na základě znalosti vnějších okolností. Klasifikace mezinárodních organizací Charakter členů •Mezinárodní vládní organizace (IGOs) •Mezinárodní nevládní organizace (NGOs) •Hybridní organizace ◦ Rozsah členství •Regionální •Globální (universální) Zaměření •Všeobecné •Partikulární Struktura - vnitřní institucionální uspořádání a fungování instituce High politics Low politics V současné době na světě existuje přes 66 tisíc mezinárodních organizací. Můžeme je klasifikovat podle různých kritérií. Nejzákladnější rozdělení mezinárodních organizací vychází z charakteru jejich členů – rozlišujeme mezinárodní vládní organizace (IGOs) a mezinárodní nevládní organizace (NGOs). Existují však i organizace hybridní, jejichž členy jsou jak vlády, tak i nevládní subjekty. Aby tyto organizace mohly být nazývány hybridními, musejí mít vládní i nevládní členové rovné postavení a stejná rozhodovací práva – vlády tedy nesmějí být v organizaci dominantní. Příkladem takové organizace je např. Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní svaz ochrany přírody nebo Mezinárodní asociace leteckých dopravců. Dále můžeme mezinárodní organizace dělit podle rozsahu členství. Tradičně se v této klasifikaci hovoří o organizacích regionálních versus globálních (univerzálních). Klíčovým kritériem je tedy rozsah území, z něhož se členové rekrutují. Některé organizace mají své členy rozprostřené po celém světě (typicky OSN), jiné jsou omezeny na určité území (např. NATO, Liga arabských států, …). Dále můžeme mezinárodní organizace dělit podle jejich zaměření, tedy aktivit a cílů, které jsou předmětem jejich činnosti. Může se jednat o organizace všeobecné, které se zaměřují na více oborů činnosti, nebo partikulární (speciální), které se specializují na jednu konkrétní oblast činnosti. Ty mohou být hospodářské, ekonomické, politické, kulturní atd. Partikulární organizace lze také rozdělovat na ty, které se zabývají tzv. vysokou politikou (high politics) anebo tzv. nízkou politikou (low politics). Vysoká politika zahrnuje témata dotýkající se přímo samotné existence státu, jeho suverenity, bezpečnosti, otázek války a míru. Typickým příkladem organizace z této oblasti je NATO. Nízká politika potom znamená všechna ostatní témata – např. sociální, environmentální nebo kulturní problematiku. Sem řadíme například Amnesty Inernational. Dalším klasifikačním kritériem je kritérium struktury (vnitřního institucionálního uspořádání a fungování instituce). Může se jednat o to, do jaké míry jsou instituce (orgány) mezinárodní organizace nezávislé na vládách členských zemí, zda jednají se všemi členy organizace jako s navzájem rovnými, zda a jak v organizaci funguje rovnováha vládních a nevládních prvků atd. Spadá sem například i kritérium hlasování, které může fungovat na principu prosté většiny, kvalifikované většiny, jednomyslnosti nebo konsenzu. V drtivé většině organizací je zachována rovnost členů, tedy že každý člen má jeden hlas. Mezinárodní vládní organizace (IGOs) Plenární shromáždění • Schází se typicky jednou ročně • Rozhoduje o obecných cílech a směrech působení organizace Výkonný orgán • Dále rozpracovává obecné plány činnosti organizace schválené plenárním shromážděním • Schází se častěji ◦ ◦ Sekretariát • Generální tajemník • Mezinárodní povaha – zaměstnanci z více členských zemí • Nesmějí jednat ve prospěch žádného členského státu Formální trvalé instituce vytvořené třemi a více státy a sloužící konkrétnímu účelu. Zpravidla bývají zakládány podpisem vícestranné dohody či smlouvy mezi státy. Mezinárodní vládní organizace můžeme definovat jako formální trvalé instituce vytvořené třemi a více státy a sloužící konkrétnímu účelu. Zpravidla bývají zakládány podpisem vícestranné dohody či smlouvy mezi státy. Institucionalita je zajištěna existencí stálého sekretariátu. Velmi často však IGOs mívají alespoň 3 úrovně orgánů. Jedním z těchto orgánů je plenární shromáždění, které se typicky schází jednou ročně. Princip rovnosti a suverenity všech členů je zachován a potvrzován tím, že se shromáždění účastní všichni členové organizace. Díky tomu je váha hlasu malých členů stejná jako váha hlasů velkých členů. Toto shromáždění rozhoduje o obecných cílech a směrech působení organizace. Většina mezinárodních organizací má i druhý, a to výkonný orgán. Jedná se o uskupení omezeného počtu členů zvolených všeobecným shromážděním, které se schází častěji, například každý čtvrt rok. Tento orgán dále rozpracovává obecné plány činnosti organizace schválené plenárním shromážděním. Třetím orgánem je stálý sekretariát, jehož výkonný vedoucí bývá označován jako generální tajemník či sekretář. Sekretariát má mezinárodní povahu, což znamená, že bývá tvořen zaměstnanci pocházejícími z více členských zemí. Ani generální tajemník, ani ostatní zaměstnanci sekretariátu nesmějí jednat ve prospěch žádného konkrétního členského státu. Vlády se k vytvoření mezinárodní organizace uchylují v případech situací a problémů, jejichž řešení nejsou státy schopny dosáhnout individuálně, ale potřebují spojit síly a jednat kolektivně. Ustavení mezinárodní organizace kolektivní snahu států významně zefektivňuje, a proto je pro státy členství v IGOs výhodné, svých cílů dosáhnou snadněji. Funkce IGOs 1.Informační – shromažďují, analyzují a předávají členům pro ně užitečné informace 2.Normativní – vytvářejí normy a standardy chování, nikoli však právně závazné, jedná se spíše o snahu hodnotově ovlivnit prostředí mezinárodní politiky 3.Vytváření závazných pravidel – pravidla většinou závazná jen pro členy, kteří se k jejich dodržování sami přihlásí, pouze ve výjimečných případech jsou závazná pro všechny členy organizace 4.Dohled nad dodržováním pravidel – vztahuje se na ty členy, kteří se k dodržování zavázali, může se jednat o sledování porušování pravidel, dokazování těchto porušení, ale i o ukládání sankcí 5.Provozní funkce – hospodaření se společnými prostředky organizace, jejich přerozdělování Podle Harolda Jacobsona mohou plnit konkrétně 5 funkcí: 1.Informační – shromažďují, analyzují a předávají členům pro ně užitečné informace 2.Normativní – vytvářejí normy a standardy chování, nikoli však právně závazné, jedná se spíše o snahu hodnotově ovlivnit prostředí mezinárodní politiky 3.Vytváření závazných pravidel – pravidla většinou závazná jen pro členy, kteří se k jejich dodržování sami přihlásí, pouze ve výjimečných případech jsou závazná pro všechny členy organizace 4.Dohled nad dodržováním pravidel – vztahuje se na ty členy, kteří se k dodržování zavázali, může se jednat o sledování porušování pravidel, dokazování těchto porušení, ale i o ukládání sankcí 5.Provozní funkce – hospodaření se společnými prostředky organizace, jejich přerozdělování Mezinárodní nevládní organizace (INGOs) • Obdobná definice jako u IGOs s tím rozdílem, že jejich členy nejsou státy, ale entity – jednotlivci nebo zájmové skupiny – které nejsou oficiálními představiteli států. • Vytvořené za účelem prosazování společných cílů, zpravidla ve veřejném zájmu. • INGOs se uplatňují jako nátlakové skupiny. • Přinášejí do popředí politického zájmu témata, kterým dle jejich názoru státy či IGOs nevěnují dostatečnou pozornost. • Mobilizují veřejné mínění, které pak dále vytváří tlak na národní vlády zevnitř. • ◦ INGOs můžeme do jisté míry definovat obdobně jako organizace vládní s tím rozdílem, že jejich členy nejsou státy, ale entity – jednotlivci nebo zájmové skupiny – které nejsou oficiálními představiteli států. Jedná se o organizace vytvořené za účelem prosazování společných cílů, zpravidla ve veřejném zájmu. Hospodářská a sociální rada OSN (ECOSOC) definuje mezinárodní nevládní organizace jako takové, které nejsou vytvořeny na základě mezivládní dohody. Článek 71 Charty OSN dovoluje Hospodářské a sociální radě konzultovat relevantní mezinárodní nevládní organizace v otázkách spadajících do působnosti Rady. Některé INGOs tedy mají tzv. poradní status ECOSOC, což znamená, že jsou na oficiálním seznamu organizací, které může ECOSOC v případě potřeby konzultovat. INGOs se uplatňují jako nátlakové skupiny, které působí jak na vlády států, tak i na IGOs, usilují o prosazení politických změn. Přinášejí do popředí politického zájmu témata, kterým dle jejich názoru státy či IGOs nevěnují dostatečnou pozornost. Mobilizují veřejné mínění, které pak dále vytváří tlak na národní vlády zevnitř. INGOs se většinou prosazují v oblasti nízké politiky. Organizace spojených národů (OSN) 193 členských států Hlavní cíle: • Zachování mezinárodního míru a bezpečnosti • Rozvíjet přátelské vztahy mezi národy na základě vzájemně výhodné spolupráce a dodržování zásady sebeurčení národů • Prosazovat mezinárodní spolupráci cestou řešení mezinárodních problémů • Posilovat a upevňovat úctu k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství Od svého založení v roce 1945 je na celém světě jedinou a nezastupitelnou univerzální mezinárodní organizací mezivládního charakteru, jejímž hlavním posláním je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvoj hospodářské, sociální a kulturní spolupráce mezi národy. V současnosti má celkem 193 členských států. Hlavní cíle: 1.zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a v zájmu dosažení tohoto cíle přijímat opatření, kterými by se předešlo ohrožení míru, odstranilo jeho ohrožení a potlačil každý útočný čin nebo jiné porušení míru 2.rozvíjet přátelské vztahy mezi národy na základě vzájemně výhodné spolupráce a dodržování zásady sebeurčení národů a činit jakákoliv další vhodná opatření na posílení mezinárodního míru 3.prosazovat mezinárodní spolupráci cestou řešení mezinárodních problémů, a to hospodářského, sociálního, kulturního nebo humanitárního charakteru 4.posilovat a upevňovat úctu k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství 5.slaďovat úsilí národů při dosahování těchto cílů Hlavní zásady fungování OSN • Svrchovaná rovnost všech členských států • Svědomité plnění závazků vyplývajících z Charty OSN • Řešit mezinárodní spory cestou mírových prostředků • Vyvarovat se hrozby nebo použití hrozby síly proti územní celistvosti a politické svrchovanosti členských států • Každý členský stát má povinnost pomoci při každé akci, kterou OSN podniká v souladu s Chartou • Každý členský stát se má vystříhat pomoci tomu státu, proti kterému OSN podniká preventivní nebo donucovací akci • Nezasahovat do věcí, které patří do vnitřní pravomoci státu, což ale nebrání tomu, aby se v případě ohrožení či porušení míru a bezpečnosti kdekoli ve světě použila donucovací opatření na základě kapitoly VII. Charty. 1.svrchovaná rovnost všech členských států 2.svědomité plnění závazků vyplývajících z Charty OSN 3.řešit mezinárodní spory cestou mírových prostředků 4.vyvarovat se hrozby nebo použití hrozby síly proti územní celistvosti a politické svrchovanosti členských států 5.každý členský stát má povinnost pomoci při každé akci, kterou OSN podniká v souladu s Chartou 6.každý členský stát se má vystříhat pomoci tomu státu, proti kterému OSN podniká preventivní nebo donucovací akci 7.nezasahovat do věcí, které patří do vnitřní pravomoci státu, což ale nebrání tomu, aby se v případě ohrožení či porušení míru a bezpečnosti kdekoli ve světě použila donucovací opatření na základě kapitoly VII. Charty. Valné shromáždění • Zastoupeni jsou všichni členové. Každý stát má jeden hlas. Schází se na pravidelných ročních zasedáních. Funkce a pravomoci • Projednává a vydává doporučení týkající se široké škály témat, s výjimkou těch, která přísluší Radě bezpečnosti • Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení; usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin • Debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv • Rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití -Hlavním poradním orgánem, ve kterém mají rovnoprávné zastoupení všechny členské státy. Každý stát bez rozdílu má jeden hlas. Schází se pravidelně na ročních zasedáních, kde se na základě Charty zabývá otázkami mezinárodní spolupráce států v politické, hospodářské, sociální, humanitární a kulturní oblasti. O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, rozhoduje dvoutřetinová většina, o dalších prostá většina. Řádné výroční zasedání začíná vždy v září a pokračuje během celého roku. Funkce a pravomoci -Projednává a vydává doporučení týkající se široké škály témat, s výjimkou těch, která přísluší Radě bezpečnosti -Zabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení; usiluje o zlepšování situace dětí, mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin -Debatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv -Rozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití. Valné shromáždění – výbory Výbory -Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost -Hospodářský a finanční -Sociální, humanitární a kulturní -Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace -Administrativní a rozpočtový -Právní Rada bezpečnosti • Má 15 členů, z toho 5 stálých (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie) a 10 nestálých členů, které volí Valné shromáždění na dvouleté období. • Zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci. Funkce • Projednává situace, které by mohly vést ke vzniku mezinárodních konfliktů; • Navrhuje metody a podmínky smíru; • Doporučuje opatření proti hrozbám nebo aktu agrese; • Doporučuje Valnému shromáždění kandidáta na post generálního tajemníka OSN. -Má 15 členů, z toho 5 stálých (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie) a 10 nestálých členů, které volí Valné shromáždění na dvouleté období. -Je orgánem, který má hlavní zodpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Její rozhodnutí jsou pro členské státy závazná. -Zasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány podle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách. Členové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů). K přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje proti, rezoluce schválena není. Funkce -Projednává situace, které by mohly vést ke vzniku mezinárodních konfliktů; -Navrhuje metody a podmínky smíru; -Doporučuje opatření proti hrozbám nebo aktu agrese; -Doporučuje Valnému shromáždění kandidáta na post generálního tajemníka OSN. Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) • Projednává otázky obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek. • Má 54 členů volených na tříleté období. Funkce • Projednává mezinárodní ekonomické a sociální otázky; • Prosazuje lepší životní úroveň, plnou zaměstnanost a ekonomický a sociální rozvoj; • Podporuje řešení mezinárodních ekonomických, sociálních a zdravotnických otázek, zasazuje se o posilování mezinárodní spolupráce v kultuře a vzdělávání. • Fórum určené k projednávání otázek obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek. Má 54 členů (států) volených na tříleté období. Při hlasování rozhoduje prostá většina. ECOSOC každoročně pořádá několik krátkých zasedání, na něž zve i zástupce občanské společnosti. Kromě toho se každý rok schází v červenci na velkém čtyřtýdenním zasedání, které se koná střídavě v New Yorku a Ženevě. Funkce -Projednává mezinárodní ekonomické a sociální otázky; -Prosazuje lepší životní úroveň, plnou zaměstnanost a ekonomický a sociální rozvoj; -Podporuje řešení mezinárodních ekonomických, sociálních a zdravotnických otázek, zasazuje se o posilování mezinárodní spolupráce v kultuře a vzdělávání. Poručenská rada • Poručenská rada je složena ze stálých členů Rady bezpečnosti (Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie). • Každý člen má jeden hlas a při hlasování rozhoduje prostá většina. • Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti. • Poručenská rada pozastavila svou činnost. Sejde se jen v případě potřeby. V roce 1945 bylo na světě jedenáct území – převážně v Africe a Tichomoří – pod mezinárodním dohledem. Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti. Poručenská rada je složena ze stálých členů Rady bezpečnosti (Čína, Francie, Rusko, Spojené státy a Velká Británie). Každý člen má jeden hlas a při hlasování rozhoduje prostá většina. Poslední svěřenecké území, stát Palau (do té doby pod správou Spojených států), získalo v roce 1994 autonomii. Poručenská rada poté pozastavila svou činnost. Sejde se jen v případě potřeby. Mezinárodní soudní dvůr • Byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. • Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. • S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN. • Mezi nejčastější témata sporů patří např. spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. • Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. • Soud sídlí v Paláci míru v Haagu. Byl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN. Se svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné orgány či organizace systému OSN. Mezi nejčastější témata sporů patří např. spory o hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní rukojmí. Soud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko). Má patnáct soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země. Na přijetí rozhodnutí se musí shodnout devět soudců. Všechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Sekretariát OSN • Správa mírových operací, urovnávání mezinárodních sporů, mapování sociálních a ekonomických trendů apod. • Sekretariát zodpovídá za poskytování služeb ostatním orgánům OSN. Funkce • Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád • Realizuje rozhodnutí členských států OSN • Organizuje mezinárodní konference • Poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN Témata, kterým se věnuje: správa mírových operací, urovnávání mezinárodních sporů, mapování sociálních a ekonomických trendů apod. Sekretariát zodpovídá za poskytování služeb ostatním orgánům OSN. Funkce -Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád -Realizuje rozhodnutí členských států OSN -Organizuje mezinárodní konference -Poskytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN. Generální tajemník • Šéfem administrativy OSN • Předkládá témata k projednání Valnému shromáždění nebo jinému orgánu OSN, upozorňuje Radu bezpečnosti na situace ohrožující mezinárodní bezpečnost, působí jako arbitr ve sporech mezi členskými státy a slouží jako mediátor mezinárodních vyjednávání. • Od roku 2017 António Guterres Je šéfem administrativy OSN. K dispozici má personál mezinárodních úředníků. Ti jsou odpovědni generálnímu tajemníkovi, nikoli vládám států. Generální tajemník předkládá témata k projednání Valnému shromáždění nebo jinému orgánu OSN, upozorňuje Radu bezpečnosti na situace ohrožující mezinárodní bezpečnost, působí jako arbitr ve sporech mezi členskými státy a slouží jako mediátor mezinárodních vyjednávání. Generální tajemník nemůže jednat samostatně bez podpory a souhlasu členských států. Současným (devátým) generálním tajemníkem je od roku 2017 António Guterres. Orgány a přidružené organizace OSN UNICEF • Jedná se o největší světovou organizaci, která se celosvětově zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporou jejich všestranného rozvoje. • Pracuje ve 193 zemích světa. • Zajišťuje dětem zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím, zneužíváním a riziky nemoci AIDS. • Založen 11. prosince 1946. Původně jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci pro pomoc dětem postiženým druhou světovou válkou. • Od roku 1953 trvalou součástí OSN. UNICEF neboli Dětský fond Organizace spojených národů je částí OSN. Jedná se o největší světovou organizaci, která se celosvětově zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporou jejich všestranného rozvoje. Pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem pomáhá přežít a podporuje jejich rozvoj, od narození až do dospělosti. Zajišťuje dětem zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím, zneužíváním a riziky nemoci AIDS. Práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolnických příspěvků. UNICEF byl založen 11. prosince 1946. Původně jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci pro pomoc dětem postiženým druhou světovou válkou. Od roku 1953 je již pod názvem UNICEF trvalou součástí OSN. Zásady práce UNICEF 1.Nezávislost – práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolných příspěvků. 2.Efektivita – na přímou pomoc dětem jde 89,3 % z každého daru. (5,9 % na provoz a management, 4,8 % investice, fundraising a koordinace) 3.Vytrvalost – dětem po celém světě pomáhá UNICEF už od roku 1946. 4.Zkušenost – UNICEF v maximální možné míře využívá místních pracovníků, kteří nejlépe znají jazyk a prostředí. 5.Spolupráce – UNICEF působí mezinárodně jako tzv. mezivládní organizace. 6.Respekt – práce UNICEF se řídí zásadou nezasahovat do místní kultury a tradic. Činnost UNICEF – Ochrana dětí • „Každé dítě má právo na dětství.“ • Zajišťuje registraci dětí při narození, poskytuje pomoc zneužívaným dětem a šíří osvětu o riziku předčasných sňatků a těhotenství, včetně prevence HIV/AIDS. • Ve válečných oblastech UNICEF šíří osvětu o nebezpečí nevybuchlé munice. Vyjednává také demobilizaci dětských vojáků a pomáhá jim se začleněním do společnosti. • Osvětou působí i na odstranění škodlivých tradic, jako je ženská obřízka. „Každé dítě má právo na dětství.“ UNICEF podporuje Úmluvu o právech dítěte, která prosazuje rovné příležitosti pro všechny děti bez ohledu na to, kde žijí. Kvůli extrémní chudobě vykonává 152 milionů dětí po celém světě dětskou práci, aby zajistily obživu sobě i svým rodinám. Chudoba často nutí zoufalé rodiny provdávat své dcery v dětském věku, protože se o ně už nedokážou postarat. Každý rok se v dětském věku provdá 12 milionů dívek. Ve válečných konfliktech po celém světě jsou děti unášeny a zneužívány jako dětští vojáci. Aktuálně je do probíhajících konfliktů po světě zapojeno přibližně 300 000 dětských vojáků. UNICEF zajišťuje registraci dětí při narození, poskytuje pomoc zneužívaným dětem a šíří osvětu o riziku předčasných sňatků a těhotenství, včetně prevence HIV/AIDS. Ve válečných oblastech UNICEF šíří osvětu o nebezpečí nevybuchlé munice. Vyjednává také demobilizaci dětských vojáků a pomáhá jim se začleněním do společnosti. Osvětou působí i na odstranění škodlivých tradic, jako je ženská obřízka. Činnost UNICEF - Výživa • Zřizuje výživová centra a dodává terapeutickou výživu Plumpy‘Nut. • Dodává nejchudším rodinám domácí zvířata a odolné plodiny, aby měly možnost obživy a mohly se o sebe samy postarat. • Učí rodiče, jak z dostupných plodin připravovat levná, ale výživná jídla. UNICEF zřizuje výživová centra a dodává terapeutickou výživu Plumpy‘Nut (terapeutická výživa s vysokým podílem proteinů, má vysoký obsah kalorií, takže dítě získá spoustu energie i z velmi malého množství). Jako trvalé řešení dětské podvýživy dodává nejchudším rodinám domácí zvířata a odolné plodiny, aby měly možnost obživy a mohly se o sebe samy postarat. Učí rodiče, jak z dostupných plodin připravovat levná, ale výživná jídla. Činnost UNICEF – Pitná voda • V nejchudších zemích a krizových oblastech světa UNICEF dodává tablety na čištění vody. • Buduje studny a veřejné vodovody jako trvalé řešení přístupu k vodě. • Vysazuje stromy, které v půdě zadrží více vody, instaluje nádrže na dešťovou vodu. • Učí místní komunity s vodou lépe hospodařit a dětem strádajícím dehydratací a infekcemi ze špinavé vody dodává orální rehydratační sůl. V nejchudších zemích a krizových oblastech světa UNICEF dodává tablety na čištění vody, buduje studny a veřejné vodovody jako trvalé řešení přístupu k vodě, vysazuje stromy, které v půdě zadrží více vody, instaluje nádrže na dešťovou vodu, učí místní komunity s vodou lépe hospodařit a dětem strádajícím dehydratací a infekcemi ze špinavé vody dodává orální rehydratační sůl. Činnost UNICEF - Zdraví • V rámci očkovacích programů UNICEF chrání děti proti šesti smrtelným dětským nemocem: spalničkám, záškrtu, černému kašli, tetanu, tuberkulóze a dětské obrně. • V krizových oblastech UNICEF také zřizuje zdravotnická centra, dodává léky a potřebné vybavení, školí místní zdravotníky a šíří osvětu o odpovědném rodičovství. V rámci očkovacích programů UNICEF chrání děti proti šesti smrtelným dětským nemocem: spalničkám, záškrtu, černému kašli, tetanu, tuberkulóze a dětské obrně. Každý rok se díky očkování podaří zachránit životy více než 3 milionů dětí. V krizových oblastech UNICEF také zřizuje zdravotnická centra, dodává léky a potřebné vybavení, školí místní zdravotníky a šíří osvětu o odpovědném rodičovství. Činnost UNICEF - Vzdělání • Zajišťuje přístup k základnímu vzdělání pro všechny chlapce i dívky. • Pomáhá budovat tzv. školy přátelské k dětem, kde je vždy k dispozici zdroj pitné vody a oddělené toalety. • V krizových oblastech UNICEF staví mobilní školní stany. • Také školí místní učitele a zajišťuje dětem nezbytné pomůcky, jako jsou batohy, sešity a psací potřeby. UNICEF zajišťuje přístup k základnímu vzdělání pro všechny chlapce i dívky. Pomáhá budovat tzv. školy přátelské k dětem, kde je vždy k dispozici zdroj pitné vody a oddělené toalety. V krizových oblastech UNICEF staví mobilní školní stany, aby děti mohly pokračovat ve školní docházce. UNICEF také školí místní učitele a zajišťuje dětem nezbytné pomůcky, jako jsou batohy, sešity a psací potřeby. Mezinárodní měnový fond (MMF) V současné době je členem MMF 190 zemí. Hlavní cíle: • Podporovat mezinárodní měnovou spolupráci • Usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu • Podporovat devizovou stabilitu • Napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů • Učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí • Zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů MMF je mezinárodní ekonomická organizace přidružená k OSN, klade si za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Mezinárodní měnový fond byl vytvořen na konferenci konané v Bretton Woods v červenci 1944. V současné době je členem MMF 190 zemí. Hlavními cíli IMF jsou: 1.Podporovat mezinárodní měnovou spolupráci 2.Usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu 3.Podporovat devizovou stabilitu 4.Napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů 5.Učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí 6.Zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů Činnost MMF Monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; poskytování poradenství v oblasti měnové politiky Finanční asistence – půjčování členským zemím s problémy v rámci platební bilance Technická asistence - poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF (jedná se o různá expertní školení) Rada guvernérů • Vrcholným řídícím orgánem MMF • Každá členská země je zde zastoupena jedním guvernérem. Guvernér je jmenován členskou zemí a je jím obvykle guvernér centrální banky. • Sbor guvernérů je oprávněný přijímat nové členy MMF, určovat výši členských kvót. • Sbor guvernérů se schází během výročních setkání MMF, zpravidla jednou ročně. je vrcholným řídícím orgánem MMF. Každá členská země je zde zastoupena jedním guvernérem. Guvernér je jmenován členskou zemí a je jím obvykle guvernér centrální banky. Sbor guvernérů je oprávněný přijímat nové členy MMF, určovat výši členských kvót (objem kapitálu, který musí každá členská země každoročně zaplatit). Sbor guvernérů se schází během výročních setkání MMF, zpravidla jednou ročně. Výkonná rada • Odpovědná za vedení každodenní agendy MMF • Skládá se z 24 ředitelů, kteří jsou voleni členskými zeměmi nebo skupinami členských zemí na dva roky. • Výkonný sbor je zodpovědný za záležitosti jednotlivých států (hodnocení vývoje jejich hospodářství, prosazování politiky doporučené MMF apod.) • Členem Výkonné rady je i generální ředitel, který zastává funkci předsedy Výkonné rady. • Výkonná rada se obvykle schází několikrát týdně. Je odpovědná za vedení každodenní agendy MMF. Skládá se z 24 ředitelů, kteří jsou voleni členskými zeměmi nebo skupinami členských zemí na dva roky. Osm členských států (Čína, Francie, Německo, Japonsko, Rusko, Saúdská Arábie, Velká Británie a USA) má právo na jednoho výkonného ředitele, dalších 16 ředitelů zastupuje jednotlivé skupiny států. Výkonný sbor je zodpovědný za záležitosti jednotlivých států (hodnocení vývoje jejich hospodářství, prosazování politiky doporučené MMF apod.) Členem Výkonné rady je i generální ředitel, který zastává funkci předsedy Výkonné rady. Výkonná rada se obvykle schází několikrát týdně. Nezávislý hodnotící orgán • Založen Radou výkonných ředitelů MMF v červenci 2001. • • Jeho úkolem je poskytovat objektivní a nezávislá hodnocení záležitostí souvisejících s MMF. • • Tento orgán funguje nezávisle na managementu MMF a mimo dosah vlivu Rady výkonných ředitelů MMF. byl založen Radou výkonných ředitelů MMF v červenci 2001. Jeho úkolem je poskytovat objektivní a nezávislá hodnocení záležitostí souvisejících s MMF. Tento orgán funguje nezávisle na managementu MMF a mimo dosah vlivu Rady výkonných ředitelů MMF. Arktická rada • Mezivládní organizace podporující spolupráci, koordinaci a interakci mezi arktickými státy, arktickým původním obyvatelstvem a dalšími obyvateli Arktidy ve společných arktických otázkách. • Arktickou radu tvoří 8 arktických států: Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a USA. • Mezi stálé členy Arktické rady patří i 6 mezinárodních organizací původních obyvatel. Arktická rada je mezivládní organizace podporující spolupráci, koordinaci a interakci mezi arktickými státy, arktickým původním obyvatelstvem a dalšími obyvateli Arktidy ve společných arktických otázkách, zejména v otázkách udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí v Arktidě. Arktickou radu tvoří 8 arktických států: Dánsko, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Rusko, Švédsko a USA. Mezi stálé členy Arktické rady patří i 6 mezinárodních organizací původních obyvatel. Arktickou radu tvoří také nearktické státy, mezivládní a nevládní organizace (např. Arktický institut Severní Ameriky, Poradní výbor pro ochranu moře, …). Mají status tzv. pozorovatelů. Arktická rada byla založena 19. září 1996, kdy vlády Kanady, Dánska, Finska, Islandu, Norska, Ruska, Švédska a Spojených států podepsaly Ottawskou deklaraci. V jejím předsednictví se státy střídají po dvou letech. Od roku 2021 předsedá Arktické radě Rusko, kterému předsednictví skončí v roce 2023. Činnost Arktické rady Hlavní témata: • Arktické národy • Biodiverzita • Podnebí • Oceán • Znečištění • Prevence a reakce na mimořádné události 2013: Agreement on Cooperation on Marine Oil Pollution Preparedness and Response in the Arctic Arktická rada se schází každých 6 měsíců v zemi předsedy na zasedání vyšších arktických úředníků (někdy jsou to velvyslanci, ale často jsou to vysocí úředníci ministerstva zahraniční). Přítomni jsou také zástupci šesti stálých účastníků a oficiální pozorovatelé. Každá rotující předsednická země přijímá odpovědnost za udržování sekretariátu, který se zabývá administrativními aspekty Rady, včetně organizování pololetních zasedání, spravování internetových stránek a distribuování zpráv a dokumentů. Témata: 1.Arktické národy 2.Biodiverzita (od založení Rady je ochrana životního prostředí jádrem její práce. V Ottawské deklaraci všech osm arktických států potvrdilo svůj závazek chránit arktické životní prostředí a zdravé ekosystémy, udržovat arktickou biologickou rozmanitost, chránit a umožnit udržitelné využívání přírodních zdrojů.) 3.Podnebí – Teploty v Arktidě nadále rostou na trojnásobek celosvětového ročního průměru, což vede k mnoha změnám probíhajícím v Arktidě. Nejvýraznější je, že sníh a led tají rostoucí rychlostí. To má dopad jak na místní ekosystémy, tak na globální klimatický systém. Přispívá ke zvyšování hladiny moří. Arktická rada a její pracovní skupiny proto úzce spolupracují s pozorovatelskými státy a organizacemi Rady a dalšími zúčastněnými stranami na řešení důsledků měnícího se klimatu. 4.Oceán – V zájmu ochrany arktického mořského prostředí a vyrovnání možných škodlivých dopadů změny klimatu a znečištění uznaly arktické státy potřebu úzce spolupracovat – a činí tak v celé řadě mořských problémů. Patří mezi ně otázky související se znečištěním moří, udržitelnými postupy námořní dopravy, pátracími a záchrannými operacemi, námořní spoluprací a řízením rizik. 5.Znečištění 6.Prevence a reakce na mimořádné události Příklad dohody: V roce 2013 přijala Arktická rada Dohodu o spolupráci v oblasti připravenosti a reakci na znečištění moře ropou v Arktidě. Každý ze států se zavázal, že zahájí monitorovací činnost s cílem identifikovat případy znečištění ropou v oblastech spadajících do jeho jurisdikce a pokud možno v přilehlých oblastech mimo jurisdikci jakéhokoli státu. Amnesty International • AI je mezinárodní hnutí, které monitoruje porušování lidských práv a iniciuje kampaně proti jejich porušování. • V současné době má 10 milionů členů a sympatizantů ve více než 150 zemích a regionech. • Amnesty International založil roku 1961 britský právník Peter Benenson. •Zveřejnil článek Zapomenutí vězni, ve kterém žádal čtenáře, aby psali a posílali dopisy vyjadřující podporu uvězněným a mučeným lidem kvůli svému vyznání či nepřijatelnosti pro vládu. Amnesty International je mezinárodní hnutí, které monitoruje porušování lidských práv a iniciuje kampaně proti jejich porušování. V současné době má 10 milionů členů a sympatizantů ve více než 150 zemích a regionech. Amnesty International založil roku 1961 britský právník Peter Benenson. Benenson byl šokovaný článkem v novinách o dvou portugalských studentech, kteří byli odsouzeni na 7 roků za to, že si připili na svobodu. Benenson zveřejnil v The Observer článek Zapomenutí vězni, ve kterém žádal čtenáře, aby psali a posílali dopisy vyjadřující podporu uvězněným a mučeným lidem kvůli svému vyznání či nepřijatelnosti pro vládu. Jedním ze šestice zapomenutých vězňů - o kterých článek informoval - byl i pražský arcibiskup Josef Beran, který byl tou dobou pronásledován komunistickým režimem v Československu a který byl zároveň také jedním z prvních propuštěných. Cíle AI Mezi cíle Amnesty International patří: Propuštění vězňů svědomí, politických vězňů a dalších nespravedlivě vězněných Dodržování základních lidských práv a svobod kdekoliv na světě Spravedlivé soudy pro všechny Zrušení trestu smrti a zastavení mučení Ochrana civilistů v ozbrojených konfliktech Zajištění základních práv uprchlíků Boj proti násilí na ženách a domácímu násilí Odstranění diskriminace a boj proti chudobě Principy AI • AI staví na principech univerzality a nedělitelnosti lidských práv, mezinárodní solidarity, humanismu, nestrannosti, nezávislosti a spolehlivém výzkumu. • Hnutí je nezávislé na vládách, politických stranách, ekonomických subjektech, náboženstvích či ideologiích všeho druhu. • V čele stojí volení zástupci členů. • Financování závisí na individuálních dárcích a místních dobrovolnických skupinách. • • Nobelova cena míru v roce 1977 • Cena OSN na poli lidských práv v roce 1978 Amnesty staví na principech univerzality a nedělitelnosti lidských práv, mezinárodní solidarity, humanismu, nestrannosti, nezávislosti a spolehlivém výzkumu. Hnutí je nezávislé na vládách, politických stranách, ekonomických subjektech, náboženstvích či ideologiích všeho druhu. Na výzkum stavu lidských práv ani jiné akce nepřijímají prostředky od vlád či států. V čele stojí volení zástupci členů. Financování hnutí závisí především na individuálních dárcích a místních dobrovolnických skupinách. AI pro svou činnost nepřijímá finanční pomoc od vlád. Za svou činnost organizace dostala v roce 1977 Nobelovu cenu míru. V roce 1978 získala organizace Cenu OSN na poli lidských práv. Význam mezinárodních organizací v době globalizace • Vzrostl význam těch částí světové politiky, které se netýkají bezprostředně tzv. velké politiky (např. otázky bezpečnosti a války). • MO na sebe převzaly značnou část mezinárodní politiky, národní stát už není jediným aktérem světové politiky. • Aktéři se sdružují do MO za účelem spolupráce a společného postupu v mnoha oblastech – nejen oblast bezpečnosti, ale také ekonomie, humanitární pomoci, lidských práv, ochrany životního prostředí, ochrany přírodních zdrojů atd. • MO se prosazují i v mezinárodních bezpečnostních vztazích, kde vystupují s odkazem na všeobecně uznávané mezinárodní hodnoty. Význam mezinárodních organizací v době globalizace • Globalizace je pojímána jako nové, neutrální prostředí, v němž státy nebo mezinárodní organizace usilují o prosazování svých zájmů a o zajišťování své bezpečnosti. • MO se angažují za prosazení práv, působí jako lidskoprávní organizace, nátlakové organizace, vytváří mezinárodní kampaně. • Zabezpečují transfer zboží a služeb (lékařská pomoc, humanitární pomoc). • Vlády se k vytvoření mezinárodní organizace uchylují v případech situací a problémů, jejichž řešení nejsou státy schopny dosáhnout individuálně, ale potřebují spojit síly a jednat kolektivně. Ustavení mezinárodní organizace kolektivní snahu států významně zefektivňuje, a proto je pro státy členství v MO výhodné, svých cílů dosáhnou snadněji. Význam mezinárodních organizací v době globalizace • Malé státy obvykle upřednostňují provádění politiky skrze mezinárodní organizace, jelikož v rámci organizace jsou si hlasy velkých a malých států zpravidla rovny, a tím se částečně smazává mocenský rozdíl mezi slabými a silnými. • Nicméně fungování MO má i své nedostatky, např. problém černých pasažérů (free riderů). Černými pasažéry bývají menší členské státy, které například nepřispívají do rozpočtu organizace tolik jako velcí členové, přesto ale požívají stejných výhod. • Kegley a Wittkopf: vznik tzv. globální občanské společnosti à INGOs jsou paralelou k občanské společnosti na globální úrovni. Zdroje EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - AVIS, 2006. ISBN 80-7278-326-2. KREJČÍ, Oskar. Mezinárodní politika. 5. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2014. ISBN 978-80-87865-07-1. PŠEJA, Pavel, Petr SUCHÝ, Oldřich KRPEC a Zdeněk KŘÍŽ, ed. Moc a zájmy v mezinárodním systému: procesy, aktéři a problémy v mezinárodních vztazích. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015. ISBN 978-80-7325-409-4. https://www.amnesty.org/en/ https://www.amnesty.cz/ https://www.unicef.cz/ https://arctic-council.org/ https://www.osn.cz/ https://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-instituce/imf-mezinaro dni-menovy-fond-11650 Děkuji za pozornost