Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png ČESKÝ PARLAMENTARISMUS AR 2019-20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura a další zdroje k prostudování •Tituly přístupné v Národní knihovně - http://kramerius-vs.nkp.cz/ •Kolář, P. a kol.: Parlament České republiky. 1993-2001. Praha 2002, konkrétně str. 139-176 •Francová, J., Kolář, P. a kol. Parlament ČR. Poslanecká sněmovna. Praha 2008, konkrétně str. 99-110 a 129-170 – nebojte se, jde o obrázkovou knížku, takové skoro leporelo pro dospělé;-) • •Weby obou komor Parlamentu ČR •www.psp.cz – konkrétně Ústava ČR, jednací řád PS, schémata legisl. procesu •www.senat.cz – konkrétně jednací řád Senátu • •Slidy v této prezentaci • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Úkoly k řízené konzultaci 1.Prostudujte si Hlavu druhou Ústavy ČR a dále najděte všechny zmínky o Parlamentu ČR či některé z jeho komor v dalších hlavách. 2.Prostudujte si ústavu, jednací řády obou komor PČR a schéma legislativního procesu, zkuste vysvětlit roli obou komor, prezidenta a vlády v legislativním procesu. 3.Vysvětlete čtyři hlavní role PČR a obou jeho komor (kontrolní, kreační, legislativní, reprezentační). V čem tyto role tkví? Jak se od sebe liší role obou komor PČR? 4.Vysvětlete vazby mezi vládou a PS. Vysvětlete vazby mezi oběma komorami a prezidentem republiky. 5.Projděte si české vlády od roku 1992 a prostudujte si jejich charakteristiky, složení, postavy premiérů, délku trvání, stabilitu a další specifika. 6. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní charakteristiky českého parlamentarismu •Vladimír Klokočka a/versus Giovanni Sartori Øklasický republikánský parlamentarismus s některými drobnými racionalizačními opatřeními a nově též prezidiálními rysy Øparlamentarismus s převahou parlamentu •Bikameralismus •Pozitivní parlamentarismus •Parlament pracovního typu •Parlamentarismus spojený s multipartismem polarizovaného typu a momentálně s potenciálně dominantní politickou stranou • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní fakta o Parlamentu ČR •Dvoukomorový parlament vPoslanecká sněmovna vSenát •Odlišnosti obou komor: ürole a funkce üdélka mandátu a cykly üvolební systémy •Jednání obou komor se řídí jednacími řády ØPoslanecká sněmovna ØSenát – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní funkce Parlamentu ČR •Kontrolní •Reprezentační •Legislativní (legislativní proces přehledně) •Kreační • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Reprezentační role •Vychází z převažujícího zastupitelského charakteru českého ústavního a politického systému •Obě komory reprezentují všechny voliče, reprezentace je odlišná jen v důsledku rozdílných volebních systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kreační pravomoci PČR •Z Ústavy: –PS - návrh na jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ prezidentovi republiky –Senát - souhlas se jmenováním soudců ÚS –Dále: •veřejný ochránce práv a jeho zástupce - volí PS z návrhů prezidenta a Senátu •mediální rady •Pozemkový fond, členové NKÚ, Úřad na ochranu osobních údajů... Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kontrolní funkce PČR •Klíčová je kontrolní funkce vůči složkám výkonné moci - zejména vládě, částečně i prezidentovi republiky èPoslanecká sněmovna - vláda ČR; zpravodajské služby èSenát - prezident republiky èobě komory - pravomoci v oblasti bezpečnosti státu • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Poslanecká sněmovna a vláda ČR •Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně Øodpovědnost se projevuje zejména v hlasování o důvěře / nedůvěře (vyšší kvorum - projev racionalizovaného parlamentarismu) vjednání o důvěře probíhá do 30 dnů od jmenování vlády, a to vždy vvláda může také sama požádat o vyslovení důvěry, a to buď samostatně nebo v souvislosti s návrhem zákona vnávrh na vyslovení nedůvěry může podat nejméně 50 poslanců Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kontrolní mechanismy PS vůči vládě •vyjádření důvěry / nedůvěry •doporučení PS vládě •schvalování státního rozpočtu - klíčové politikum - může podat jen vláda, a to nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku - zvláštní procedura trojího čtení (viz příště) •schvalování státního závěrečného účtu •Interpelace •právo požadovat informace a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních úřadů •účast ministrů či jejich náměstků na zasedání výborů PS (platí i pro Senát) •vyšetřovací komise PS Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlament ČR a prezident •prezident je neodpovědný, nikoli však absolutně - výjimkou je možnost stíhat prezidenta pro velezradu, a to před ÚS na základě žaloby Senátu (čl. 65 Ústavy ČR) •Obě komory se mohou navíc usnést, že prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad; jeho pravomoci jsou pak převedeny na předsedu vlády a předsedu PS, příp. Senátu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pravomoci PČR v oblasti bezpečnosti státu •obě komory mají rovnocenné postavení –vyhlášení válečného stavu –souhlas s vysláním či pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR –souhlas s účastí ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem –souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území státu • –PS také kontroluje zpravodajské služby (BIS, VOZ, NBÚ) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní postavení prezidenta republiky •Bez kontrasignace •Jmenuje a odvolává premiéra a členy vlády •Svolává zasedání PS •Rozpouští PS •Jmenuje soudce ÚS •Jmenuje předsedu a mpř. NS •Suspenzivní právo veta •Podepisování zákonů •Jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ •Jmenuje členy Bankovní rady ČNB •Odpouští a zmírňuje tresty •S kontrasignací •Sjednávání a ratifikace mez. smluv •Zastupuje stát navenek •Vrchní velitel ozbrojených sil •Státní vyznamenání •Pověřuje a odvolává ved. zast. misí •Vyhlašuje volby do PS a Senátu •Jmenuje a povyšuje generály •Přijímá ved. zast. misí •Jmenuje soudce •Uděluje amnestii •Volen přímo na 5 let (možno dvakrát za sebou) •Hlava státu, z výkonu funkce není odpovědný, neodvolatelný • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politická pozice prezidenta republiky •Tradičně podstatně silnější •Tzv. Hrad – neformální občanská a politická autorita, resp. Intelektuálně-zájmové mocenské uskupení •Hledání vztahu k politickým stranám, vládě a veřejnosti •Otázka způsobu volby prezidenta • •Prezidenti samostatné ČR •1993-2003 Václav Havel (poprvé zvolen bez větších problémů, znovuzvolen těsnou parlamentní většinou) •2003-2013 Václav Klaus (poprvé zvolen až ve 3. kole 3. volby, podruhé ve 3. kole 2. volby) •2013-… Miloš Zeman (první a druhý přímo volený prezident, zvolen vždy ve druhém kole) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezident republiky a Vláda ČR •Komplikované vztahy –legitimita rozdílného typu –mocenské zápolení: stranická politika, „kohabitace“ po česku, zahraniční politika… –odlišný typ pravomocí –odlišné kontrolní mechanismy –brzdy a protiváhy: výběr a jmenování premiéra, kontrasignace, prezidentské veto, společné kreační pravomoci, žaloba k ÚS… – – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vláda ČR - základní informace •vrcholný orgán výkonné moci •skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů (počet není nikde stanoven •odpovědna Poslanecké sněmovně •premiér jmenován prezidentem a na jeho návrh jsou jmenováni i odvoláváni ostatní členové vlád •do 30 dnů od jmenování předstupuje před PS se žádostí o důvěru •vyslovení důvěry / nedůvěry •premiér - demise do rukou prezidenta; ostatní členové ji podávají prostřednictvím premiéra •vláda rozhoduje ve sboru (nadpoloviční většinou všech členů) •ministerstva a jiné úřady lze zřídit jen zákonem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vlády České republiky od roku 1992 1 1992/96 ODS + KDU-ČSL + ODA + KDS Václav Klaus 105 9:3:3:2 Minimální vítězná koalice s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, minimální vítězná ideologicky propojená koalice 2 1996/7 ODS + KDU-ČSL + ODA Václav Klaus 99 (100) 8:4:4 Menšinová koaliční 3 1997/8 US + KDU-ČSL + ODA Josef Tošovský (dův. 123) --- Menšinová polopolitická (poloúřednická) koaliční s časově omezeným mandátem 4 1998-2002 ČSSD Miloš Zeman 74 20 Menšinová jednobarevná 5 2002/4 ČSSD + KDU-ČSL + US Vladimír Špidla 101 11:3:3 MVK s nejmenším počtem mandátů, MVK s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, MVK ideologicky propojená 6 2004/5 ČSSD + KDU-ČSL + US Stanislav Gross 101 11:3:3 totéž 7 2005/6 ČSSD + KDU-ČSL + US Jiří Paroubek 101 12:3:3 totéž 8 2006/7 ODS Mirek Topolánek 81 15 (9/6) Menšinová jednobarevná – nedostala důvěru PS 9 2007/9 ODS + KDU-ČSL + SZ Mirek Topolánek 100 (+2) 8:4:4 Menšinová koaliční (resp. MVK s nejmenším počtem mandátů, progr. vzdáleností, ideologicky propojená koalice) 10 2009/10 (ODS + ČSSD + SZ) Jan Fischer (dův. 156) 17 Vláda odborníků - nestraníků s širokou politickou podporou (původně s jasným dočasným mandátem - půdorys VK) 11 2010/13 ODS + TOP09 + VV (Lidem) Petr Nečas 118 6:5:4 (+1) Minimální vítězná koalice s nejmenší programovou vzdáleností, ideologicky propojená 12 2013 ? Jiří Rusnok 93 ? Vláda odborníků (prezidentský kabinet) - nedostala důvěru 13 2013-17 ČSSD + ANO2011 + KDU-ČSL Bohuslav Sobotka 111 8:6:3 MVK s nejmenší programovou vzdáleností svých členů, ideologicky propojená 14. 2017-18 ANO2011 Andrej Babiš 78 15 Menšinová jednobarevná - nedostala důvěru PS 15. 2018-… ANO2011 + ČSSD Andrej Babiš 93 10:5 Menšinová koaliční s tichou podporou v PS Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postavení premiéra •kontinentální typ parlamentarismu s rozhodující rolí Poslanecké sněmovny •premiér - první mezi rovnými - jestliže se vláda usnese podat demisi, musí se podřídit •přesto někteří premiéři byli (nebo jsou) skutečně dominantní – souhra mnoha (mocenských) faktorů –Klaus I –Zeman –Babiš I./II • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Čeští premiéři Jméno Strana Počet dní v úřadu Počet vlád Pořadí Václav Klaus ODS 1828 2 1. Josef Tošovský nestr 218 1 Miloš Zeman ČSSD 1460 1 2. Vladimír Špidla 755 1 7. Stanislav Gross 274 1 Jiří Paroubek 498 1 8. Mirek Topolánek ODS 997 2 5. Jan Fischer nestr 461 1 Petr Nečas ODS 1109 1 4. Jiří Rusnok nestr 219 1 Bohuslav Sobotka ČSSD 1427 1 3. Andrej Babiš ANO2011 (přes 850…?) 2 (6…?) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Čeští premiéři Strana Počet premiérů Počet vlád Počet vlád s důvěrou Počet dní ODS 3 5 4 3934 ČSSD 5 5 5 4414 ANO2011 1 2 1 (850…?) nestr 3 3 2 898 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany a jejich podíl ve vládách Strana Počet premiérů Počet účastí ve vládě Počet roků ve vládě ODS 3 5/6 11/12 ČSSD 5 6/7 13/14 KDU-ČSL 0 8 16 ANO2011 1 3 1 ODA 0 3 6 US-DEU 0 4 4 TOP09 0 1 2 SZ 0 1/2 3/4 VV (Lidem) 0 1 2 KDS 0 1 4 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy vlád •Převažují vlády koaliční - z toho 6 MVK, 3 menšinové •Zastoupeny jsou i jednobarevné kabinety, pouze 1 však získal důvěru •Specifický typ představují vlády Tošovského, Fischera, Rusnoka •Během 28 let se vystřídalo 15 vlád a 12 premiérů •ČR se nijak zásadně nevymyká kontinentálnímu průměru, nadprůměrná je však variabilita vlád Většinové vlády Menšinové vlády Celkem Koaliční vlády 6 3 9 Jednobarevné vlády - 3 3 Specifické případy (2) (1) 3 Celkem 6 (8) 6 (7) 15 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png VOLEBNÍ SYSTÉMY V ČESKÉ REPUBLICE 2019/2020 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura a další zdroje k prostudování •Tituly přístupné v Národní knihovně - http://kramerius-vs.nkp.cz/ •Volební systém do Poslanecké sněmovny •Vodička, K. - Cabada, L.: Politický systém České republiky. Historie a současnost. Praha 2008, konkrétně str. 209-212 •Chytilek, R. a kol.: Volební systémy. Praha 2009, konkrétně str. 292-314 •Ostatní volební systémy •Chytilek, R. a kol.: Volební systémy. Praha 2009, konkrétně str. 315-318 • •Slidy v této prezentaci • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Úkoly k řízené konzultaci 1.Prostudujte si nejprve souhrn volebních systémů v ČR a shrňte, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Zamyslete se, proč jsou mezi nimi rozdíly a zda to má logiku, nebo nikoli. 2.Zamyslete se nad efekty volebního systému do Senátu. Prostudujte si jeho složení (např. zde) a zamyslete se nad důvody, proč se složení této komory tak dramaticky měnilo. Jaký tyto změny mohly mít na politickou situaci v celé zemi? 3.Vysvětlete důvody pro a proti volební reformě z let tzv. opoziční smlouvy. Proč její podstatné části zrušil Ústavní soud? 4.Charakterizujte současný volební systém do PS. Projděte si jednotlivé výsledky voleb v době, kdy platil, a vysvětlete, proč se např. tak zásadně liší míra jeho proporcionality. 5.Proč se o volebním systému hovoří jako o hybridu? 6.Co bylo podstatou druhého pokusu o volební reformu? Kdo ji vyvolal a proč? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy v Česku - základní přehled Většinový dvoukolový s uzavřeným 2. kolem Senát Prezident republiky Poměrného zastoupení listinného typu Poslanecká sněmovna Zastupitelstva obcí Zastupitelstva krajů Evropský parlament Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém do Senátu •Většinový princip vyplývá z ústavy •Dvoukolový většinový – absolutní většina (při volbách ZD tělesa prakticky neužívaný) ►►častá negativní volba ve druhém kole •Efekty: –Posilování „nezávislých“ a středových kandidátů, kteří „nejméně vadí“ – částečná relevance jinak nerelevantních stran –Posilování lokálně zakotvených kandidátů (starostové, primátoři) –Silný efekt vyvažování v době, kdy existuje zřetelná vláda (vládní koalice) –Posilování osobností a kandidátů s populárním povoláním (lékaři, učitelé…) –Výrazné oslabování extremistů –Není však imunní vůči dobově podmíněnému populismu (např. protikorupční tažení, boj proti zdravotnickým poplatkům aj.) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém do zastupitelstev krajů •Systém poměrného zastoupení listinného typu s vázanou, nikoli však zcela přísně, listinou •AVP i PVP - 18 let; obě volební práva jsou vázána na trvalý pobyt v příslušném kraji •Volební obvody odpovídají území každého kraje – jde tedy o velké volební obvody, kde se volí 45-65 zastupitelů •Kandidovat mohou politické strany a politická hnutí nebo jejich koalice •Do skrutinia postupují pouze strany, které v rámci kraje překonaly uzavírací klauzuli, jež činí 5 % •Rozdělování mandátů probíhá v jediném skrutiniu pomocí tzv. modifikované D´Hondtovy formule (metoda volební dělitele) •jednotliví kandidáti získávají mandáty podle pořadí, v jakém byli uvedení na kandidátní listině – ke změně může dojít na základě preferenčních hlasů, když některý kandidát získá více než 5 % preferenčních hlasů •Z hlediska svého efektu jde o výrazně proporční volební systém, kde disproporční faktor představuje jenom uzavírací klauzule vyřazující ze skrutinia strany, které jí nedosáhly Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém do obecních zastupitelstev •Systém poměrného zastoupení listinného typu s polovázanou listinou •Volební obvody odpovídají území obce či města, ty je však mohou rozdělit do více obvodů - různorodost •Kandidovat mohou politické strany a politická hnutí nebo jejich koalice, případně nezávislí kandidáti •Odlišná je struktura hlasu ‐ pro kandidáty, nikoli pro strany (tři formy hlasování) •Uzavírací klauzule 5% (na úrovni volebního obvodu) •rozdělování mandátů probíhá v jediném skrutiniu pomocí tzv. D´Hondtův dělitel •jednotliví kandidáti získávají mandáty podle pořadí, v jakém byli uvedeni na kandidátní listině – ke změně může dojít na základě výpočtu, do kterého vstupují individuální hlasy •z hlediska svého efektu jde o výrazně proporční volební systém s velmi malou personalizací volby počet obyvatel počet členů zastupitelstva do 500 5 – 15 501-3.000 7 – 15 3.001-10.000 11 – 25 10.001-50.000 15 – 35 50.001-150.000 25 – 45 nad 150.000 35 – 55 AVP i PVP ‐ 18 let; obě jsou vázána na trvalý pobyt v příslušném místě (prolamuje princip st. občanství) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém do Poslanecké sněmovny do roku 2000 •Silně proporcionální systém –velké volební obvody – jen (průměr 25 mandátů) –dvě skrutinia –Hagenbach-Bischoffova kvóta –5% klauzule (7 pro 2 strany, 9 pro 3 a 11 pro vícestranné koalice) - jediná proměnná omezující proporcionalitu –4 preferenční hlasy (10 % hranice pro posun) •Efekty –Nefavorizoval vítěznou stranu ani strany silnější, naopak svojí silnou proporcionalitou posiloval postavení malých stran - napomáhal vládní nestabilitě a neakceschopnosti –Posilování postavení antisystémových formací (KSČM, SPR-RSČ) –Nízká personalizace –Volilo se v neexistujících krajích 1992 1996 1998 % křesla % křesla % křesla ČSSD 6,5 16 26,4 61 32,3 74 ODS 29,7 76 29,6 68 27,7 63 KSČM 14 35 10,3 22 11 24 KDU-ČSL 6,3 15 8,1 18 9 20 US-DEU 0 0 0 0 8,6 19 SZ 0 0 0 0 1,1 0 SPR-RSČ 6 14 8 18 3,9 0 ODA 5,9 14 6,4 13 0 0 LSU 6,5 16 0 0 0 0 HSD-SMS 5,9 14 0 0 0 0 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Reforma volebního systému 2000/2001 •2000 - změna většiny základních parametrů: –35 volebních obvodů (5-8 mandátů) –Modifikovaný D´Hondt (od 1,42) –Aditivní kvorum –Jiný způsob financování stran – větší podíl za mandáty než za získané hlasy •Podle modelových propočtů by systém vedl k zisku absolutní většiny mandátů pro jednu stranu – ODS v roce 1996 a ČSSD v roce 1998 •1999-2001 – velká diskuse mezi odbornou veřejností –Pro reformu: Miroslav Novák, Petr Fiala, Miroslav Mareš, Michal Kubát, Tomáš Lebeda… –Proti reformě: Michal Klíma, Jiří Kunc, Vladimíra Dvořáková, Karel Vodička, Vojtěch Šimíček, Jan Filip, Jiří Pehe… •2001 - reformu zastavil Ústavní soud – na návrh prezidenta zrušil většinu jejích výsledků Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Reforma volebního systému 2007/2008 •Kýžené efekty: –Vyšší proporcionalita (zejména pro menší strany) –Větší odstup v zisku mandátů pro první a druhou stranu („bonus pro vítěze“) •Tři návrhy paragrafového znění do PS 1.175 křesel ve 14 krajích za pomoci St.-Lague + 25 křesel celostátní úroveň - nejsilnější strana d´Hondt, ostatní St.-Lague/dánský dělitel 2.Kraje se spojují do NUTS II, tam Hagenbach-Bischoff/Hare, zbývající mandáty získává vítězná strana 3.Distribuce mandátů na celostátní úrovni, d´Hondt, část mandátů - tzv. degresivní bonus (max. 10 křesel pro vítěze) – • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Současný volební systém do PS •Kompromisní podoba po pádu volební reformy •Hybrid: 14 volebních krajů – nesrovnatelná velikost (5-25 mandátů) a tudíž zcela odlišné až protikladné efekty – viz výsledky letošních voleb •Jediné skrutinium •D´Hondt •Aditivní kvorum zůstalo •Pouze 2 preferenční hlasy – 7% hranice pro posun na kandidátce, od voleb 2010 5% hranice • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2002 ČSSD 30,2 70 35 ODS 24,47 58 29 KSČM 18,51 41 20,5 Koalice 14,27 31 15,5 > Propad hlasů: 12,55 % Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2006 ODS 35,38 81 40,5 ČSSD 32,32 74 37 KSČM 12,81 26 13 KDU-ČSL 7,22 13 6,5 SZ 6,29 6 3 Propad hlasů: 5,98 % > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2010 ČSSD 22,08 56 28 ODS 20,22 53 26,5 TOP 09 16,7 41 20,5 KSČM 11,27 26 13 VV 10,88 24 12 Propad hlasů: 18,85 % > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2017 Propad hlasů: 6,29 % ČSSD 7,27 15 7,5 ANO 2011 29,64 78 39 KSČM 7,76 15 7,5 TOP 09 5,31 7 3,5 ODS 11,32 25 12,5 SPD 10,64 22 11 Piráti 10,79 22 11 STAN 5,18 6 3 KDU-ČSL 5,8 10 5 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2013 Propad hlasů: 12,62 % ČSSD 20,45 50 25 ANO 2011 18,65 47 23,5 KSČM 14,91 33 16,5 TOP 09 11,99 26 13 ODS 7,72 16 8 Úsvit 6,88 14 7 KDU-ČSL 6,78 14 7 >