Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png ÚSTAVA ČR: VZNIK, VÝVOJ, ZÁKLADNÍ PRINCIPY; DĚLBA MOCI AR 2019-20 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní vývoj 1989-1992 •listopad 1989 - vypuštění článků o vedoucí úloze KSČ, NF a marxismu-leninismu è základní předpoklad pro politický pluralismus •únor 1990 - zásadní proměna podoby parlamentu: zkrácení volebního období (cesta ke svobodným volbám), zakotvení institutu volného poslaneckého mandátu •červen 1990 - první svobodné parlamentní volby do obou komor FS a obou republikových národních rad •leden 1991 - přijetí Listiny základních práv a svobod (později recipována do právního řádu samostatné ČR) •červenec 1991 - ústavní zákon o referendu jako možná cesta k vyřešení státoprávních sporů / nebylo využito •červen 1992 - druhé parlamentní volby •září 1992 - SNR schvaluje Ústavu SR, která ji prohlásí za svrchovaný a suverénní stát •25.11.1992 - FS přijímá ústavní zákon o zániku čs. federace •16.12.1992 - ČNR přijímá Ústavu ČR Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní vývoj 1993-2020 •1.1.1993 - vznik České republiky - Ústava se stává základním zákonem a v ní zakotvené instituce, jsou-li ustaveny, přebírají své funkce •září 1995 - zákon o volbách do Parlamentu ČR - cesta k naplnění Senátu •1996 - volby do PS a Senátu •1997 - ústavní zákon o zřízení VÚSC (krajů) - naplněn v roce 2000 •březen 1998 - zákon o zkrácení volebního období do PS coby řešení vládní krize z konce roku 1997 •1998-2002 - pokusy o zásadnější reformy ústavy a volebního systému končí nezdarem - výsledkem je stávající podoba volebního systému do PS •2002 - ústavní zákon o referendu v otázce přistoupení ČR k EU •2003 - naplnění Nejvyššího správního soudu •2009 – Ústavní soud „ruší“ předčasné volby •2012 – změna způsobu volby prezidenta republiky •2013 - omezení imunity Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Okolnosti vzniku Ústavy ČR •Prof. Jan Filip •Ústava nevznikla v důsledků vítězství v revoluci nebo ve válce, ani v důsledku porážky; nebyla ani důvodem demokratizace •Vznikla jako pragmatické řešené složité státoprávní a politické situace •Nebyla výsledkem tužeb, ani aspirací – a dokonce vznikla v době, kdy se teprve hledala idea české státnosti • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Proces přijímání Ústavy ČR •Ustavení dvou komisí –Vládní (předseda – V. Klaus, místopředseda – J. Kalvoda, sekretář – C. Svoboda, členové: F. Šedivý, J. Vlach, V. Cepl, D. Kroupa, V. Benda, V. Peřich, J. Litomiský, M. Výborný, V. Novotný, M. Sylla, P. Zářecký, D. Hendrych) –Parlamentní – komise předsednictva ČNR (M. Benda, J. Bílý, P. Hirsch, A. Hrazdíra, I. Janů, H. Marvanová, I. Mašek, J. Ortman, J. Payne, A. Röschová, V. Sochor, M. Uhde, J. Vik) •Návrhy politických stran a hnutí – některé ve formě tezí, jiné kompletní: ČSSD, Levý blok, LSU-ČSS, OH, Koruna česká •Při projednávání převažovala “většinová” strategie vládní koalice – návrhy opozice byly diskutovány jen s ohledem na nutnost její podpory •Naprosto zásadní vývoj mnoha míst ústavy – často téměř protiklad počáteční úpravy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní sporné body •Bikameralismus – velká škála řešení: –hayekovská představa o zvláštní působnost (Senát – soukromé právo; Sněmovna – veřejné právo) –regionální Senát tvořený přednosty okresních úřadů –Senát projednávající jen ústavní zákony a zákony z čl. 40 platné Ústavy –Prozatímní Senát tvořený poslanci FS •pravomoc PS samu sebe rozpustit •trestní parlamentní řízení proti ministrům •volební systémy do obou komor •3/5 versus nadpoloviční většina pro ústavní zákony •územní samospráva - zemské uspořádání – zemské zákonodárství •spor o přímou demokracii – referenda •Listina základních práv a svobod Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vliv historických a zahraničních ústavních textů •zásadní návaznost na ústavní listinu z roku 1920 •málo patrný je i vliv ústavy z roku 1960, resp. její federalizační novely z roku 1968 – konstrukce Ústavního soudu •španělská ústava – pravidla pro jednání společné schůze obou komor •tzv. malá polská ústava – rozlišení hlasování o návrzích zákonů , které Senát zamítl nebo vrátil s pozměňovacími návrhy •Francie a USA – parciální obnova Senátu po 1/3 •Německo a Polsko – vztah komor v ZD procesu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní ústavní a politické principy •svrchovanost lidu a reprezentativní demokracie •dělba moci - parlamentarismus – klasického republikánského typu s prvky racionalizace; dualismus jednotlivých složek moci •jednotný (unitární) stát •právní stát (vláda práva); ústavnost - silná pozice Ústavního soudu •lidská práva – Listina •většinový princip a ochrana menšin •volná soutěž politických stran •odmítnutí násilí jako prostředku politiky •územní a profesní samospráva