2. DEFINICE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, OZBROJENÝCH SIL, ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB A OSTATNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH SUBJEKTŮ ivan.bilek@email.cz ivan.bilek@vsci.cz ZÁKONNÉ ZMOCNĚNÍ Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Čl. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. 2 VEŘEJNÉ SBORY • Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Vězeňská služba a justiční stráž ČR, Celní správa ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Vojenská policie, Vojenské zpravodajství a obecní policie • jednotlivé zákony obsahují: • strukturu • působnost • hlavní úkoly a cíle • prostředky • úpravu činnosti a specifika 3 NEJEDNOTNOST VEŘEJNÝCH SBORŮ • Nelze jednoduše nalézt společný svorník • všechny příslušníky nelze běžně identifikovat • např. příslušníci zpravodajských služeb působí utajeně • nemají všechny svůj vlastní zákon • viz ÚZSI • nevztahuje se na všechny zákon o služebním poměru • ve Vojenské policii a Vojenském zpravodajství jsou zařazeni vojáci • obecní polici tvoří zaměstnanci obce • jednotnost podle organizačního uspořádání • vymyká se obecní policie – jednotky jsou zřizované vyhláškou obce 4 HLAVNÍ CHARAKTERISTIKA • Předmětné sbory jsou veřejné, protože mají veřejnoprávní charakter • zřízení je možné pouze ze zákona nebo na základě zákona • obsah činnost je regulován předpisy veřejného, především správního práva • zřizovatelem je stát nebo samospráva (obec) 5 SUBSIDIÁRNÍ VEŘEJNÉ SBORY • Subsidiární nebo asistenční sbory • zejména armáda, pokud je povolána k plnění úkolů policie • vojáci zůstávají příslušníky armády a vztahují se na ně i příslušné předpisy, materiálně se však mění v policisty • jejich úkoly, resp. pravomoci, jsou ovšem omezené pouze na určité oblasti, a nikoli veškerou činnost policie 6 OBSAHOVÁ CHARAKTERISTIKA • Hlavní úkol veřejných sborů je především chránit tzv. policejní statky před nebezpečím a poruchami a udržovat, případně obnovovat stav, který lze obecně označit jako • veřejný pořádek a bezpečnost • tj. zejm. ochrana státu, veřejná bezpečnost, bezpečnost osob a majetku, klid, mravnost, veřejné zdraví; jejich okruh se však stále rozrůstá • bezpečnost státu • tj. zahraniční politika, vojenská obrana, vnitřní bezpečnost a pořádek • cíl spočívá v péči o zajištění životů lidí, dodržování lidských práv a svobod, majetku a životních jistot, jakož i fungování státu • podat úplný výčet není s ohledem na dynamiku dosti dobře možné a ostatně ani účelné 7 PŮSOBENÍ VEŘEJNÝCH SBORŮ • Veřejné sbory působí zásadně dovnitř České republiky • mohou působit i na území jiných států (např. policisté podle § 93 zákona o policii nebo příslušníci vězeňské služby podle § 1 odst. 5 zákona o vězeňské službě), resp., jako je tomu u některých zpravodajských služeb, je jejich činnost obrácena do zahraničí • ochrana „policejních statků“ je činnost hlavní a základní, kterou provádějí trvale • policejní statky jsou chráněny i dalšími orgány veřejné moci, především exekutivními a soudními • ostatní orgány z nějakého důvodu (technického, organizačního, právního) zasáhnout nemohou a hrozí-li nebezpečí z prodlení • existují určité hrozby, které mohou být nebezpečné pro samotné základy státu, jeho kvalitu a fungování, jejichž profylaxe, případně odstranění poruchy, je svěřena vesměs nebo výhradně těmto specializovaným veřejným sborům, které si vytváří každý stát 8 DEFINIČNÍ ZNAKY • Smyslem činnosti veřejných sborů je sloužit veřejnosti, ať už svoje úkoly realizují prostředky donucovacími, nebo jinými • možnost použití donucení – násilného fyzického přinucení k plnění povinnosti nebo zabránění, odvracení od porušování zákazu • veřejné sbory by měly usilovat o to, aby vůbec nenastala situace, kdy je zapotřebí k donucení sáhnout • použití těchto prostředků je tzv. ultima ratio, uchýlit se k nim lze, až na výjimky, teprve v případě, že selžou jiné mírnější prostředky, jakými je např. výzva, aby dotyčný od protiprávního jednání upustil, nebo hrozba, že proti němu bude zasaženo • s donucením se lze setkat v činnosti nejrůznějších orgánů veřejné moci, ale u veřejných sborů přichází jeho použití v úvahu mnohem častěji, a to v podobě přímého donucení • většina veřejných sborů plní i funkce orgánů veřejné správy tím, že vydávají konkrétní správní akty, provádějí kontrolu apod. • některé z nich působí v různém rozsahu také jako orgány činné v trestním řízení 9 ZÁSADA LEGALITY • Výchozí zásada určující činnost veřejných sborů • základní princip právního státu • orgány veřejné moci mohou činit pouze to, co je jim zákonem výslovně povoleno (článek 2 odst. 3 Ústavy a článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) • bez příslušné zákonné licence nesmějí veřejné sbory zasahovat do práv a svobod • takové výslovné zákonné zmocnění je nezbytné tam a pouze tam, kde policie vystupuje jako orgán veřejné moci • servisní činnosti vymezuje obecný zákonný rámec • všeobecná autorizační doložka • faktické pokyny a bezprostřední zásahy 10 ZÁSADA PROPORCIONALITY A SUBSIDIARITY • Zásah má být uskutečněn pouze v míře, která je nezbytně nutná, tedy • volit takové opatření, které ještě vede k cíli, ale současně osobu co nejméně zasahuje • opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí svými negativními důsledky přesahovat přínos, který představuje veřejný zájem na těchto opatřeních • proporcionalitu je třeba posuzovat s ohledem ke všem okolnostem situace, v níž je zásah prováděn, tedy např. osobě, vůči níž zásah směřuje, času a místu, kde k němu dochází, a dalším. • princip naplnění účelu či vhodnosti, podle něhož musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, kterým je ochrana jiného základního práva či veřejného statku • Zásah má být uskutečněn jen tam, kde selhávají jiné prostředky, tedy se k němu má sáhnout pouze tehdy, nepostačuje-li jiný, méně razantní prostředek 11 PRINCIP POTŘEBNOSTI A RESTRIKCE • Podle principu potřebnosti je povoleno použití pouze nejšetrnějšího z více možných prostředků, pokud jde o vztah k dotčeným právům a svobodám • brát v úvahu, je-li prostředek potřebný, a posoudit také vztah, resp. kolizi různých práv, která mohou být zásahem postižena • zkoumat, zdali by stanoveného cíle nemohlo být dosaženo jinými opatřeními, umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod • Podmínky k zásahům do práv osob mají být vždy vykládány restriktivně • dosah právní normy by měl podmínky k zásahu zužovat • rozšiřovat podmínky k zásahu je nepřípustné 12 HLAVNÍ ÚKOLY VEŘEJNÝCH SBORŮ • Úkoly jednotlivých veřejných sborů jsou značně různorodé • všechny mají chránit bezpečnost a veřejný pořádek • ochrana normálního stavu společnosti před nebezpečím • v případě vychýlení dochází k ohrožení společnosti • původ ohrožení v jednání lidí, přírodních událostech, vyšší moci • příčiny mohou být dány důvody uvnitř státu či pocházet zvnějšku • hrozba však může mít i nemateriální povahu v podobě šíření myšlenek, soudů nebo informací 13 HLAVNÍ ÚKOLY VEŘEJNÝCH SBORŮ • Pečovat, aby nebezpečí vůbec nevznikala, a pokud k poruše dojde, mají ji co nejdříve eliminovat • pokud příslušníci veřejných sborů shledají, že určitý prostředek není k zvládnutí situace dostatečný, musí použít jiný • jistá míra nebezpečí je ovšem v moderní společnosti přítomná trvale, ať již jako produkt technologií, nebo chování lidí, a veřejné sbory se mají starat o to, aby zůstala právě v této latentní podobě • posláním všech orgánů veřejné moci starat se o profylaxi, a pokud zůstane bez účinku, učinit kroky k nápravě • specifikum veřejných sborů spočívá v tom, že u nich jde o trvalou a dominující činnost 14 ORGANIZACE VEŘEJNÝCH SBORŮ • Odpovídá funkcím a úkolům veřejných sborů tj. péči o vnitřní pořádek a bezpečnost státu a obyvatel • princip centralizace, koncentrace a dekoncentrace, princip monokratický a jmenovací a princip služební a instanční podřízenosti • řízení z jednoho centra ministerstvem, ministrem či vládou a přímo pak příslušnou ústřední organizační složkou, resp. „ředitelem“ toho kterého veřejného sboru (ředitelem, generálním ředitelem, policejním prezidentem atd.) • obecní policie nemá centrální článek, je podrobena metodickému řízení Policie ČR a MV • politické řízení veřejných sborů 15 BEZPEČNOSTNÍ SBORY • Bezpečnostní sbory ČR jsou uvedeny v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů • § 1 odst. 1 uvádí, že „Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace 16 ROZDĚLENÍ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ • Bezpečnostní sbory: • ozbrojené • neozbrojené • zpravodajské služby • ozbrojené bezpečnostní sbory • Policie ČR • Celní správa ČR • Vězeňská služba ČR • Generální inspekce bezpečnostních sborů • neozbrojeným bezpečnostním sborem je Hasičský záchranný sbor ČR • bezpečnostní sbory – zpravodajské služby • Bezpečnostní informační služba • Úřad pro zahraniční styky a informace. 17 VZTAHY MEZI BEZPEČNOSTNÍMI SBORY • Vztahy mezi jednotlivými bezpečnostními sbory vycházejí z jejich postavení podle právního řádu • Oblasti spolupráce a součinnosti • výměna informací • společné nasazení sil a prostředků • výpomoc při plnění konkrétních úkolů • oblast výměny informací • zpravodajské informace • informace důležité pro trestní řízení • informace pro správní a jiné typy řízení • informace pro vlastní chod bezpečnostních sborů 18 VZTAHY MEZI BEZPEČNOSTNÍMI SBORY • oblasti společného nasazení sil a prostředků • integrovaný záchranný systém • povolání příslušníků bezpečnostních sborů a AČR k plnění úkolů PČR • nácvik společného výkonu služby • oblast výpomoc při plnění konkrétních úkolů • mimořádné události – ohrožení státu • plnění úkolů v trestním řízení • odborná pomoc • nasazení technických prostředků 19 SPOLUPRÁCE ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB • Zákon 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů • upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb ČR, ukládání úkolů, podávání zpráv a poskytování informací zpravodajským službám • „střechový zákon“ vymezuje společné atributy pro všechny zpravodajské služby • konkrétní ustanovení: • § 8 podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů • §§ 9-10 spolupráce zpravodajských služeb • §§ 11-11b poskytování informací zpravodajským službám 20 SPOLUPRÁCE PČR Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů § 14 Spolupráce s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné správy, jakož i s právnickými a fyzickými osobami. § 15 Upozornění na skutečnosti, které mohou vést k ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti § 16 Spolupráce s obcemi – koordinační dohody § 17 Spolupráce s ostatními právnickými a fyzickými osobami - prevence § 18 Vyžadování pomoci od osob a orgánů § 19 Technická podpora zpravodajskými prostředky § 20 Působení policie v rámci integrovaného záchranného systému, při řešení krizových situací a mimořádných událostí a při přípravě na ně § 21 Povolávání vojáků, příslušníků Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky k plnění úkolů policie 21 SPOLUPRÁCE HZS Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů § 19 Spolupráce se správními úřady a jinými státními orgány, orgány územní samosprávy a s osobami § 20 Vyhodnocování ohrožení při výskytu nebo šíření chemické látky a koordinace vyhodnocování údajů v součinnosti s Armádou České republiky. § 21 Žádost o informace, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc § 22 Mezinárodní spolupráce organizacemi, orgány cizího státu nebo zahraničními osobami. 22 SPOLUPRÁCE CS ČR Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů • § 4 Generální ředitelství cel • zabezpečuje laboratorní zkoumání a analýzu vzorků zboží, jeho kriminalistickotechnické zkoumání, kriminalistické analýzy a rozbory • drží, skladuje a používá vybrané výrobky, látky a věci, zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné a psychotropní látky, prekursory drog, jedy, padělky peněz, cenin a cenných papírů, zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví • technicky zabezpečuje použití zpravodajské a zabezpečovací techniky nebo sledování osob a věcí • spolupracuje s ozbrojenými silami a bezpečnostními sbory • v rámci dělené správy zajišťuje vymáhání nezaplacených pravomocných pokut 23 Zákon ČNR č. 555/1992 Sb. o Vězeňské a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů • §2/1m) ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě spáchané při výkonu služby nebo při plnění pracovních úkolů. • § 24/1 spolupracuje při plnění svých úkolů zejména s ozbrojenými bezpečnostními orgány České republiky, s dalšími orgány státu, s orgány obcí a s obdobnými institucemi v zahraničí SPOLUPRÁCE VS ČR 24 Zákon č. 341/2011 Sb. o Generální inspekci bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů • § 8 spolupráce s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné správy, jakož i s právnickými a fyzickými osobami. • § 9 žádost o • věcnou a osobní pomoc, zejména potřebné podklady a informace včetně osobních údajů • technické a personální zabezpečení odposlechu a záznamu tel. provozu nebo operativně pátracích prostředků • zajištění znaleckých posudků a odborných vyjádření, stop a dalších úkonů souvisejících s dokazováním v rámci trestního řízení • součinnost při zajištění, zadržení nebo zatčení osoby, umístění osoby do cely nebo jiném omezení na svobodě a eskortu osoby • jinou součinnost, není-li schopna splnění konkrétního úkolu zajistit jinak • § 37 předávání informací • PČR, VSČR CSČR zpravodajským službám České republiky, Vojenské policii a dalším orgánům veřejné správy informace, které získala při plnění svých úkolů • řediteli bezpečnostního sboru informace o skutečnostech na jejichž základě lze příslušníka zprostit výkonu služby • § 41 /9 Jednou za půl roku inspekce v souhrnné zprávě sdělí příslušnému bezpečnostnímu sboru jména zkoušených osob, které se při zkoušce spolehlivosti nedopustily protiprávního jednání SPOLUPRÁCE GIBS 25 SPOLUPRÁCE VOJENSKÉ POLICIE Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů • § 10 předává zpravodajským službám České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Policii České republiky, ministerstvu obrany, Vězeňské službě České republiky a Celní správě České republiky informace • § 56 spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může od nich požadovat podklady a informace • § 57 spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory, obecní policií, Vojenským zpravodajstvím a s obdobnými institucemi v zahraničí 26 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů • § 1/3 obecní policie spolupracuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem s Policií České republiky, státními orgány a orgány územních samosprávných celků. SPOLUPRÁCE OBECNÍ POLICIE 27 ZDROJE • HORZINKOVÁ, Eva, Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upravené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. ISBN 978– 80–7380–263–9 • MATES, Pavel, Jindřich ŠKODA a František VAVERA. Veřejné sbory. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2011. 384 s. ISBN: 978-80-7357-572-2 • ústavní zákony a zákony, dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/ 28 ZKUŠEBNÍ OKRUHY Definice bezpečnostních sborů, ozbrojených sil, zpravodajských služeb a ostatních bezpečnostních subjektů • subjekty vnější a vnitřní bezpečnosti • základní zásady a principy činnosti veřejných sborů • zákonné vymezení bezpečnostních sborů • základní úkoly bezpečnostních sborů • vztahy mezi bezpečnostními sbory, ozbrojenými silami a ostatními bezpečnostními subjekty 29