4. SLUŽEBNÍ POMĚR PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ ivan.bilek@email.cz ivan.bilek@vsci.cz BEZPEČNOSTNÍ SBORY • Jsou součástí množiny veřejných sborů • sjednocujícím prvkem je služební poměr jejich příslušníků • bezpečnostní sbory ČR jsou uvedeny v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů • § 1 odst. 1 uvádí, že „Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace 2 ROZDĚLENÍ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ • Bezpečnostní sbory • ozbrojené • neozbrojené • zpravodajské služby • ozbrojené bezpečnostní sbory • Policie ČR • Celní správa ČR • Vězeňská služba ČR • Generální inspekce bezpečnostních sborů • neozbrojeným bezpečnostním sborem je Hasičský záchranný sbor ČR • bezpečnostní sbory – zpravodajské služby • Bezpečnostní informační služba • Úřad pro zahraniční styky a informace. 3 ZÁKLADNÍ POSTULÁTY SLUŽEBNÍHO POMĚRU • Kvalifikační předpoklady pro vstup k bezpečnostním sborů, které jsou pevně stanoveny, na přijetí do služebního poměru není právní nárok • povinnosti příslušníků – zajištění bezvýhradné a nepřetržité služby pro stát pod sankcí • omezení práv příslušníka – zakazuje se politická a jiná výdělečná činnost s výjimkami • kariérní řád – postup ve služební hodnosti na základě výběrového řízení podle předem stanovených kritérií • propracovaný hodnotící systém – pravidelné a průběžné služební hodnocení • motivační faktory – garantovány jistoty (stálost sl. poměru, místo sl. působiště, propuštění jen ze zákonných důvodů, benefity) • pětileté funkční období ředitele bezp. sboru – lze nejvýše dvakrát za sebou • kázeňská a personální pravomoc – k zajištění služební kázně • charakteristika služebních míst a jejich jednotná evidence pro všechny BS • prostupnost mezi bezpečnostními sbory 4 SLUŽEBNÍ A PRACOVNÍ POMĚR • Obecnou normou, která upravuje vznik, změnu, zánik a obsah pracovního poměru je zákoník práce, tím se musí řídit všechny zaměstnavatelské organizace v České republice a v souladu s ním musí jednat všichni vedoucí pracovníci i zaměstnanci • služební poměr je zvláštním pracovním poměrem, který je charakterizován zejména některými zásadními odlišnostmi od klasického pracovního poměru • služební poměr je využíván v subjektech, jejichž zřizovatelem je stát a jejichž organizaci, základní úkoly, povinnosti, oprávnění a činnost je upravena zvláštními zákony • zákon o služebním poměru je ve vztahu k zákoníku práce normou speciální • kde chybí speciální právní úprava, použije se norma obecná 5 ZÁKON O SLUŽEBNÍM POMĚRU Zákon o služebním poměru upravuje právní vztahy, které vznikají mezi státem a fyzickými osobami, které vykonávají specifický výsek státní služby, jímž je služba v bezpečnostních sborech • služba pro veřejnost ve vymezených oblastech vnitřního pořádku a bezpečnosti • zajištění výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody • celnictví a správy daní • ochrany životů a zdraví obyvatel a majetku před požáry a poskytování účinné pomoci při mimořádných událostech • zákon o služebním poměru představuje zákonnou úpravu, jež je společně závazná pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů • současně je každý bezpečnostní sbor samostatně upraven zákonem, který podrobně vymezuje jeho pravomoc, působnost, organizační uspořádaní, jednotlivá oprávnění a povinnosti příslušníků atd. 6 PODMÍNKY VZNIKU SLUŽEBNÍHO POMĚRU Základní podmínkou pro vznik služebního poměru je složení slibu, jehož znění je uvedeno v § 17 odst. 3 zákona o služebním poměru • text slibu zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“ • podmínkou pro složení slibu je jeho potvrzení podpisem • jestliže příslušník slib nesloží nebo složí slib s výhradou, služební poměr nemůže vzniknout 7 PODMÍNKY VZNIKU SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 13 zákona rozlišuje mezi podmínkami pozitivními a negativními • písemná žádost, státní občanství ČR, věk 18 let, bezúhonnost, stupeň vzdělání stanovený pro služební místo, svéprávnost • uchazeč musí být též zdravotně, fyzicky a osobnostně způsobilý k výkonu služby • zákaz členství v politických stranách a hnutích a činnosti v jejich prospěch • zákaz výkonu živnostenské nebo jiné výdělečné činnosti a zákaz členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost • zákaz výkonu jiné výdělečné činnosti mimo např. pedagogické a publikační činnosti nebo správy vlastního majetku 8 ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU • V průběhu výkonu služebního poměru může docházet k jeho změnám • výběrovým řízením při obsazování služebních míst • převedením na jiné služební místo • jmenováním do služební hodnosti • zařazením do záloh • převelením do jiného místa služebního působiště • vysláním na studijní pobyt • vysláním na služební cestu • zastupováním na služebním místě • odvoláním ze služebního místa • zproštěním výkonu služby • skončením služebního poměru 9 SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU Služební poměr příslušníka skončí • zrušením ve zkušební době i bez uvedení důvodu • uplynutím doby určité • po opětovném nesložení služební zkoušky • nebo negativním služebním hodnocení • propuštěním • z obligatorních důvodů • z fakultativních důvodů • úmrtím nebo prohlášením za mrtvého • dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let 10 PROPUŠTĚNÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU Příslušník musí být propuštěn, jestliže • byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, resp. z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, obdobně při odklonu • porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, • mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti, • porušil stanovená omezení – zákaz práce ve prospěch politické strany nebo hnutí • pozbyl státní občanství České republiky, • pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou těhotenství příslušnice • mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti • pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby • byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena nebo byl této způsobilosti zbaven • uplynula doba a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul, nebo • požádal o propuštění 11 PROPUŠTĚNÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU • Příslušník zpravodajské služby musí být též propuštěn, jestliže mu zanikla platnost osvědčení ke styku s utajovanými informacemi, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené • příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže • služební místo, na něž byl ustanoven, bylo zrušeno v důsledku organizačních změn a příslušníka nelze ustanovit na jiné služební místo, • mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, nebo • dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení. • rozhodnutí o propuštění musí být příslušníkovi doručeno do 2 měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl • při propuštění příslušníka skončí jeho služební poměr podle důvodů • buď dnem doručení rozhodnutí o propuštění • nebo uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění • nebo uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, jestliže služební funkcionář nerozhodne na základě žádosti příslušníka o době kratší. 12 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKA Příslušník je povinen • dodržovat služební kázeň • zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby • zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby • prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování • dodržovat pravidla služební zdvořilosti • poskytovat bezpečnostnímu sboru osobní údaje nezbytné pro rozhodování ve služebním poměru • vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jeho politickým, náboženským nebo jiným přesvědčením • ohlašovat vedoucímu příslušníkovi závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a skutečnost, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu • chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru 13 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI VEDOUCÍHO PŘÍSLUŠNÍKA Vedoucí příslušník je též povinen • hodnotit výkon služby podřízených příslušníků • zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vyškoleni a vycvičeni • oceňovat příkladné plnění služebních povinností • vyvozovat důsledky z porušení služebních povinností a • přijímat podněty k odstranění závad a nedostatků, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby 14 SLUŽEBNÍ KÁZEŇ Služební kázeň spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. • je-li rozkaz vedoucího příslušníka ve zřejmém rozporu s právním předpisem, příslušník je povinen jej na tuto skutečnost upozornit • jestliže vedoucí příslušník trvá na splnění rozkazu, příslušník je oprávněn žádat o jeho písemné vydání • vedoucí příslušník je povinen žádosti vyhovět, umožňují-li to okolnosti výkonu služby • v případě, že to okolnosti výkonu služby neumožňují, učiní tak bez zbytečného odkladu poté, co tyto okolnosti pominou • příslušník je povinen rozkaz splnit a oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu vedoucímu příslušníkovi toho, kdo takový rozkaz vydal. • příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by zřejmě spáchal trestný čin • Příslušníkům bezpečnostních sborů jsou udělovány podle způsobu výkonu služby kázeňské odměny a kázeňské tresty 15 OMEZENÍ PRÁV PŘÍSLUŠNÍKA • Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno • Příslušník zpravodajské služby nesmí být členem odborové organizace • Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem • Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře. Služební funkcionář udělí rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby; souhlas se nevyžaduje např. pro uměleckou nebo pedagogickou činnost, práci v době vazby apod. • LZPS čl. 27/4: Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. 16 KÁZEŇSKÉ ODMĚNY • Příslušníkovi lze za projevení osobní statečnosti nebo za splnění zvlášť významného služebního úkolu anebo za účelem ocenění příkladného plnění služebních povinností udělit kázeňskou odměnu • za příkladné plnění služebních povinností se považuje též opakované dosahování velmi dobrých výsledků ve výkonu služby konstatované v závěru služebního hodnocení. • kázeňskou odměnou je • písemná pochvala • peněžitý nebo věcný dar • udělení služební medaile 17 KÁZEŇSKÉ TRESTY • Kázeňským přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu • za takové jednání se považuje i dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení • kázeňské tresty jsou • písemné napomenutí • snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců • odnětí služební medaile • odnětí služební hodnosti (uložení tohoto kázeňského trestu vede k propuštění ze služebního poměru) • uložení pokuty, propadnutí věci a zákazu činnosti 18 ROZVRŽENÍ DOBY SLUŽBY • Základní doba služby příslušníka činí 37,5 hodiny týdně. Příslušníkovi lze na jeho žádost stanovit kratší dobu služby v týdnu • Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše 10,5 hod. týdně v průběhu 52 týdnů • za službu přesčas náleží odměna 100 % za každou odslouženou hodinu navíc • Rozvržení doby služby, směnný a nepřetržitý výkon služby a pružná doba služby • při zařazení do směnného výkonu služby se zvyšuje základní tarif o 10 % • Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v důležitém zájmu služby, jestliže je dán předpoklad výkonu služby přesčas • Příslušník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi jednotlivými směnami v trvání nejméně 10 hodin • při výkonu služby přesčas, lze zkrátit až na 6 hodin • v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek 36 hodin, při službě přesčas min. 12 hodin • Nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce • Nárok na služební volno k účasti ve výběrovém řízení 19 PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY A NÁHRADA ŠKODY • Zákonem jsou určené povinnosti bezp. sboru v oblasti péče o příslušníky • dále nemocenské pojištění • zdravotní, osobnostní a fyzická způsobilost příslušníka • ozdravný pobyt • mateřská a rodičovská dovolená • bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby • Náhrada škody • povinnosti a oprávnění bezpečnostního sboru • odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu • odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání • jednorázové odškodnění 230 000 Kč se poskytne pokud skončil služební poměr v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání • povinnosti příslušníka k předcházení škodám • odpovědnost příslušníka za škodu 20 PÉČE O PŘÍSLUŠNÍKY • Zákaz zneužívání sl. poměru, ponižování lidské důstojnosti, přímé i nepřímé diskriminace a obtěžování • zajištění rovného zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty • právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění • zákaz znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru • povinnost vytvářet podmínky pro řádný a pokud možno bezpečný výkon služby 21 SLUŽEBNÍ PŘÍJEM • Služební příjem příslušníka tvoří: • základní tarif – 11 platových tříd, 12 stupňů • tzv. „platový automat“ tj. +8,5 % mezi třídami a rozpětí stupňů 1,5 násobek á 3 roky byl nahrazen principem „zásluhovosti“ • příplatek za vedení – 5 řídících úrovní 1 000-14 000 Kč • příplatek za službu v zahraničí – 700-4 000 USD • příplatek za sportovní reprezentaci – 5 000-25 000 Kč • zvláštní příplatek za škodlivé prostředí – 500-1 500 Kč • zvláštní příplatek za ohrožení života – 2 kat. 1 000-5 000 a 5 000-10 000 Kč • příplatek za službu ve svátek, pokud nebylo poskytnuto náhradní volno + 25 % platu • osobní příplatek – až 60 % základního tarifu, u PT 8 a vyšší až 100 % • stabilizační příspěvek – 24násobek průměrného platu v ČR tj. až cca 800 000 Kč ročně • odměna – za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu, splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka, nebo dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku • výplata služebního příjmu pouze bezhotovostně na jeden účet 22 SLUŽEBNÍ PŘÍJEM • příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané v krizovém stavu • služba přesčas mimo krizový stav je hrazena poměrnou částí platu příslušníka v kalendářním měsíci, pokud za ni nebylo poskytnuto náhradní volno do 3 měsíců • odměna za služební pohotovost – 10-70 % • služební příjem v záloze – 80 % • služební příjem přechodně nezařazeného příslušníka – 80 % • služební příjem při zproštění výkonu služby – 50 % • celých 100 % služebního příjmu se vyplácí • v prvním měsíci pracovní neschopnosti • po 12 měsíců při služebním úrazu • v době dovolené • nárok na služebního příjem zaniká • pokud si přivodil příslušník neschopnost úmyslně • po dodu umístění ve vazbě • pouze 50 % služebního příjmu se vyplácí • při zproštění výkonu služby • při zaviněné účasti ve rvačce • při neschopnosti způsobené návykovými látkami nebo opilostí 23 NATURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI • Příslušník má nárok na naturální náležitosti. Naturální náležitosti jsou: • služební stejnokroj nebo jiný oděv a obuv, které používá při výkonu služby • součástky určené k obměně nebo doplnění služební výstroje a • služby spojené s údržbou služební výstroje • při přijetí do služebního poměru má příslušník nárok na služební výstroj • po dobu trvání služebního poměru má příslušník nárok na součástky určené k obměně a doplnění služební výstroje a na služby spojené s údržbou služební výstroje • je-li příslušník ustanoven na jiné služební místo nebo dojde-li u něj k podstatné změně podmínek výkonu služby, má nárok na poskytnutí služební výstroje nebo na její doplnění v rozsahu, v jakém to podmínky výkonu služby vyžadují • nelze-li příslušníkovi poskytnout služební výstroj, součástky určené k její obměně nebo doplnění anebo zajistit služby spojené s údržbou služební výstroje, má nárok na poskytnutí náhrady v penězích 24 ZVLÁŠTNÍ POŽITKY Užívání služebních prostředků k jiným účelům • Ředitel bezpečnostního sboru a jeho zástupce mají nárok na užívání služebních prostředků k jiným účelům, a to • služebního vozidla a • jedné účastnické telefonní stanice • k výkonu služebního místa nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici za účelem zajištění okamžité dosažitelnosti. • Služební funkcionář může příslušníkovi povolit použití služebního vozidla k cestě do služby a zpět v souvislosti • s plněním činností v krizových štábech, bezpečnostních radách • při nařízené služební pohotovosti, službě přesčas, návratu ze služební cesty mimo dobu služby • v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby • může též povolit používání účastnické telefonní stanice za účelem okamžitého vyrozumění o uložení služebního úkolu 25 NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ • Příslušník má nárok na náhrady cestovních výdajů při vyslání na služební cestu ke studiu, ozdravný pobyt, při vzniku nebo změně služebního poměru, při zařazení do zálohy činné a vyslání k výkonu služby do zahraničí nebo při stěhování • Příslušník, který je vyslaný na služební cestu, má za podmínek dále stanovených nárok na náhradu jízdních výdajů, jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů a nutných vedlejších výdajů • Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů za použití veřejných dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s podmínkami služební cesty, a to ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři • Příslušník má nárok na náhradu jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny do jeho místa trvalého pobytu nebo jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny, které služební funkcionář schválí na základě žádosti příslušníka • Příslušník má nárok na náhradu výdajů za ubytování, jež vynaložil v souladu s podmínkami služební cesty, a to ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři • Příslušník má nárok na stravné podle délky doby služební cesty v kalendářním dni ve výši určené ředitelem bezpečnostního sboru v rámci rozpětí sazeb stravného stanovených zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru • Příslušník má za podmínek dále stanovených nárok na stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru 26 NÁHRADY CESTOVNÍCH VÝDAJŮ • Služební funkcionář může příslušníkovi přiznat kapesné v příslušné cizí měně až do výše 40 % stravného • Příslušník, kterému je uděleno služební volno při studiu, má nárok na náhradu jízdních výdajů, náhradu výdajů za ubytování, konání zkoušek nebo absolutoria a stravné • Příslušník, který je převeden na jiné služební místo, ustanoven na služební místo po vynětí ze zálohy, převelen, pověřen zastupováním na jiném služebním místě, zařazen do zálohy činné k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě, do zálohy pro studující nebo zálohy zvláštní, do jiného místa služebního působiště, má nárok na náhrady cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě • Příslušníkovi, který žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště z důvodu přijetí do služebního poměru, nebo převedení na jiné služební místo do jiného místa služebního působiště lze přiznat náhrady cestovních výdajů za podmínek a do výše stanovené pro služební cestu • Příslušník, který je vyslán za účelem plnění služebních úkolů na cestu v místě služebního působiště, má nárok na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu; to neplatí pro cesty konané do služby a zpět. • Příslušník, který je zařazený do zálohy činné a je vyslán k výkonu služby do zahraničí, s výjimkou příslušníka, který vykonává službu v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů, má nárok na náhradu cestovních výdajů jako při zahraniční služební cestě za dobu cesty z České republiky do místa výkonu služby v zahraničí a zpět a za služební cesty v zahraničí 27 VÝSLUHOVÉ NÁROKY Koncepce služebního poměru je založena na tzv. odkládání platu na dobu po jeho skončení, jako určitá náhrada za omezení ve výkonu služby • výsluhový příspěvek – pokud služební poměr trval alespoň 15 let, je bývalému příslušníkovi vyplácen doživotně • činí určitou část jeho průměrného platu za konkrétní dobu, strávenou ve službě • po 15 letech služby činí 20 %, 16-20 let +3 % za každý odsloužený rok, 21-25 +2 %, 26-30 let +1 % • po 30 letech služby se jedná o 50 % dosaženého průměrného platu za poslední kalendářní rok, resp. poslední tři roky, podle toho, co je pro bývalého příslušníka výhodnější • v letech 2011-2016 byla na tyto dávky, z důvodů dopadů hospodářské krize uvalena srážková daň ve výši 15 %, od roku 2017 tomu tak, na základě poslanecké iniciativy, již není • odchodné – pokud služební poměr trval alespoň 6 let se vyplatí jednorázově • po 6 letech sl. poměru ve výši jednoho služebního příjmu, • každý rok se zvyšuje o 1/3 sl. příjmu • max. šestinásobek sl. příjmu • v případě odsouzení pro úmyslný trestný čin se výsluhové nároky nevyplatí 28 ÚMRTNÉ A PŘÍSPĚVEK NA POHŘEB PŘÍSLUŠNÍKA • Skončí-li služební poměr příslušníka ve služebním poměru jeho úmrtím, náleží každému pozůstalému úmrtné • Pro účely úmrtného se za pozůstalého považuje manžel, manželka, nezaopatřené dítě a za podmínky, že příslušník je povinen poskytovat výživu, také rodič nebo další osoba • Výše úmrtného činí trojnásobek měsíčního služebního příjmu zemřelého příslušníka • Zemřel-li příslušník mimo válečný stav na území České republiky, poskytne bezpečnostní sbor na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu • V případě úmrtí příslušníka v zahraničí náleží úhrada pouze pobýval-li příslušník v zahraničí ze služebních důvodů • Na přání pozůstalých vypraví bezpečnostní sbor svým nákladem zemřelému příslušníku jednoduchý pohřeb; do nákladů se zahrnou i výdaje na kovovou vložku, poplatky a dopravné do místa pohřbu, nevypravuje-li se pohřeb v místě úmrtí 29 ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU • Účastníkem řízení je příslušník, bývalý příslušník nebo pozůstalý po příslušníkovi; účastníkem řízení o jednání, které má znaky přestupku, je též navrhovatel • v řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o právech nebo povinnostech účastníků • řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na přijímací řízení, služební hodnocení, vyslání na služební cestu, vyslání na studijní pobyt, vyslání na ozdravný pobyt, nařízení služební pohotovosti, rozvržení doby služby v týdnu, nařízení služby přesčas, určení nástupu dovolené a odvolání z ní a udělování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu • účastník si v řízení může zvolit zmocněnce • zákon upravuje práva a povinnosti, podání, průběh řízení, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí • rozhodnutím je úkon služebního funkcionáře v určité věci, jímž se zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určeného účastníka nebo jímž se prohlašuje, že tento účastník má určitá práva a povinnosti • zvláštní typ řízení • o propuštění pro porušení služebního slibu • řízení o kázeňských přestupcích a přestupcích • odvolání, rozklad, soudní přezkum, rušení pravomocných rozhodnutí 30 INFORMOVÁNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ • Příslušníci mají právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby. Jestliže u bezpečnostního sboru nepůsobí odborová organizace, je bezpečnostní sbor povinen příslušníky informovat a jednat s nimi přímo • za projednání záležitostí týkajících se výkonu služby se považuje jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušníky nebo jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušným orgánem odborové organizace za účelem dosažení shody o podmínkách výkonu služby • bezpečnostní sbor je povinen informovat příslušníky o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v bezpečnostním sboru, stavu a struktuře příslušníků v bezpečnostním sboru, základních podmínkách výkonu služby a jejich změnách a stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby • bezpečnostní sbor je povinen s příslušníky projednat otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby v rozsahu stanoveném zákonem 31 PŮSOBNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE A VYŠŠÍHO ODBOROVÉHO ORGÁNU • Odborová organizace, která působí v bezpečnostním sboru, má právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby, a dále je oprávněna • projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným pro systemizaci služebních míst bezpečnostního sboru, k systému hodnocení a odměňování příslušníků a k vývoji služebních příjmů, projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se skončení služebního poměru, projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které se týkají podmínek výkonu služby příslušníků, projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na rozvržení doby služby, projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat, • být informována o příslušníkovi přijatém do služebního poměru, být zúčastněna v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře a vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby • Nevyjádří-li se odborová organizace k návrhu na projednání a zaujetí stanoviska v uvedených věceh do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen písemný návrh, nebo v dohodnuté lhůtě, postupuje služební funkcionář dále bez jejího stanoviska. • Vyšší odborový orgán při projednávání podle je zejména oprávněn projednávat a zaujímat stanoviska v uvedených záležitostech, být účasten v hodnotících a poradních orgánech ředitele bezpečnostního sboru, vykonávat kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. • Služební funkcionář je povinen zajistit, aby odborová organizace, která působí v bezpečnostním sboru, a vyšší odborový orgán mohly uskutečňovat oprávnění, která jim stanoví tento zákon. • Za odborovou organizaci, která působí v bezpečnostním sboru, jedná příslušný odborový orgán. Za příslušný odborový orgán nebo vyšší odborový orgán se pro účely tohoto zákona považuje orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace; za vyšší odborový orgán se považuje též ústřední odborový orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu odborových organizací. 32 KOLEKTIVNÍ DOHODA • Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek může příslušný odborový orgán, popřípadě vyšší odborový orgán uzavřít jménem příslušníků kolektivní dohodu s bezpečnostním sborem • na postup při uzavírání kolektivní dohody, na její platnost, účinnost a na řešení kolektivních sporů se vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu přiměřeně, s výjimkou ustanovení o stávce a o výluce • ochrana odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových organizací • příslušník, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru. • bezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm působí, poskytnout informace a podklady k výkonu její činnosti a je povinen přihlížet k jejím stanoviskům • dále je povinen vytvářet materiálně technické podmínky pro činnost odborové organizace a umožnit příslušníkům konání voleb do jejich orgánů. • okruh funkcí v odborovém orgánu, k jejichž výkonu budou příslušníci dlouhodobě uvolněni, stanoví ředitel bezpečnostního sboru v dohodě s příslušným odborovým svazem 33 BENEFITY • Služební poměr na dobu určitou/neurčitou • zájem bezpečnostního sboru na zvyšování kvalifikace • služební volno při studiu vyšší odborné nebo vysoké školy • 6 týdnů dovolené v kalendářním roce • nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce po 15 letech služebního poměr • 100 % služební příjem v prvním měsíci pracovní neschopnosti 34 NÁVRHY NA ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU • Zejména škodlivé je přibližování civilnímu pracovnímu právu, zejména • proplácení veškeré přesčasové práce – realizováno • stanovení příplatku z službu ve svátek – realizováno • vyplácení náborového příspěvku – realizováno • zkušební doba při vzniku služebního poměru – realizováno • zrušení platového automatu – realizováno • uzákonění postavení bývalých příslušníků – realizováno • snižování kritérií pro vznik služebního poměru – částečně realizováno • možnost příjímání občanů s cizí státní příslušnosti • zastropování výsluhového příspěvku • rozvolnění kariérního řádu • lobby odborářů • úlitby politiků 35 KRITICKÉ FAKTORY NE/ÚSPĚCHU • snahy o zcivilňování služebního poměru – trvalá lobby bezpečnostních agentur • slevování z nároků na přijímání nových uchazečů • polemika o výsluhových nárocích • nivelizace služebních příjmů • kvantitativní ukazatele odměňování vs. kvalitativní (proplácení přesčasů a práce ve svátek, tlak na příplatky za práci v noci) • rozšiřování služebního poměru na zdravotníky, učitele, strážníky apod. 36 ZDROJE • TOMEK, Petr. Slovník služebního poměru. Olomouc: ANAG s.r.o., 2009. 304 s. ISBN: 978-80-7263-541-2 • TOMEK, Petr. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem k 1.7. 2012. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. s. 154. ISBN 978-80-7263-752-2 • Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 37 ZKUŠEBNÍ OKRUHY Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů • zákonné vymezení služebního poměru • základní postuláty služebního poměru • rozdíly mezi služebním a pracovním poměrem • podmínky vzniku služebního poměru • návrhy na změny zákona o služebním poměru 38