10. NÁSTROJE VNĚJŠÍ KONTROLY BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ ivan.bilek@email.cz ivan.bilek@vsci.cz PŘEDPISY K VNĚJŠÍ KONTROLE BS • Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 143/1988 Sb., o Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání • sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících, ve znění pozdějších změn a doplňků • zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů • zákon o č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů • zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů • zákon 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2 KONTROLNÍ ŘÁD • Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění podějších předpisů • obecný předpis v oblasti kontroly v České republice, účinnost od 1. 1. 2014 • stanovuje procesní pravidla pro orgány exekutivy, provádějícími kontrolu z ministerstev a resortních správních úřadů • zvláštní právní předpis obsahující ustanovení, která jsou v poměru lex specialis k obecným právním normám • zákon o kontrole se vůči nim aplikuje subsidiárně, aniž by bylo třeba výslovného odkazu ve zvláštním právním předpise na zákon o kontrole • na činnost Nejvyššího kontrolního úřadu se kontrolní řád nepoužije • na kontrolu činnosti GIBS, PČR a zpravodajských služeb se kontrolní řád nepoužije • na kontrolní činnost GIBS a PČR se kontrolní řád nepoužije 3 NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD • Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů • Úřad vykonává kontrolu u organizačních složek státu • hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky • státního závěrečného účtu • plnění státního rozpočtu • hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky • vydávání a umořování státních cenných papírů • zadávání státních zakázek • Při kontrole Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní 4 NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘAD • Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů • zákon stanoví zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy • státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti je dozor nad tím, jak orgány státu, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby dodržují právní předpisy v této oblasti • při výkonu státního dozoru se postupuje přiměřeně podle zákona upravujícího kontrolu • státnímu dozoru nepodléhá činnost zpravodajských služeb 5 ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ • Zákon o č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů • zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, ať k němu dochází automatizovaně či jinými prostředky • úřad je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů • vykonává působnost dozorového úřadu pro oblast ochrany osobních údajů vyplývající z mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu • provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů • vede registr zpracování osobních údajů • přijímá podněty a stížnosti na porušení povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů a informuje o jejich vyřízení 6 PARLAMENTNÍ KONTROLA BEZP. SBORŮ • Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů • sněmovna může ze svých poslanců a dalších osob, které nejsou poslanci, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim v rámci své působnosti úkoly • stálé komise: • pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby • pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů • Pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace • pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací • jsou zřizovány zvláštními zákony a tvořené pouze poslanci • sněmovna může zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi • charakter oprávnění podobný orgánu činném v trestním řízení • bez rozhodovacích a výkonných pravomocí • závěry vyšetřovací komise musí schválit plénum Poslanecké sněmovny • bezpečnostní sbory lze kontrolovat i standardními politickými nástroji, např. interpelacemi na příslušného člena vlády nebo premiéra 7 VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV • Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů • ochránce působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod • zjistí-li ochránce šetřením porušení právních předpisů, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil • ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor 8 INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE • Kontrolní orgány zřízené na základě mezinárodní smlouvy o přistoupení České republiky k Evropským společenstvím • v oblasti čerpání strukturálních fondů • v dodržování standardů regulativních aktů • v dalších oblastech, které jsou upraveny mezinárodní smlouvou • např. Evropský účetní dvůr (ECA) prověřuje osoby a organizace, které s prostředky EU hospodaří • Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) chrání finanční zájmy EU vyšetřováním podvodů, korupce a dalších nezákonných činností apod. 9 EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA • ESLP zřízen roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv základních svobod, má sídlo ve Štrasburku, v ČR ratifikována v roce 1992 • stížnost na porušení Úmluvy může k ESLP podat buď některý smluvní stát nebo jednotlivci, skupiny jednotlivců či nevládní organizace • musí být vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky • stížnost musí být podána do šesti měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí • nesmí jít o anonymní stížnost musí jít o věc novou, která nebyla už ESLP projednána • rozhodnutí ESLP nemůže zvrátit rozhodnutí národní justice ani danému státu nemůže nařídit, aby změnil svou legislativu • může pouze konstatovat, že daný stát porušil při posuzování dané kauzy konkrétní lidská práva a nařídit státu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy 10 VÝBOR PROTI MUČENÍ A JINÉMU KRUTÉMU, NELIDSKÉMU ČI PONIŽUJÍCÍMU ZACHÁZENÍ NEBO TRESTÁNÍ • Úmluva OSN z roku 1984, v ČR ratifikována Vyhláškou MZV č. 143/1988 Sb. • vlastní kontrolní mechanismus - Výbor proti mučení (CPT) • každé čtyři roky hodnotí praktické uplatňování úmluvy v signatářských státech • vydává doporučení, která by smluvní státy měly naplňovat • CPT organizuje návštěvy zařízení, kde jsou umístěné osoby zbavené svobody a kontroluje, jak se s nimi zachází • mezi tato místa patří věznice, nápravná zařízení pro mladistvé, policejní stanice, záchytná střediska pro přistěhovalce, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče atd. • delegace CPT mají do detenčních zařízením neomezený přístup a taktéž neomezené právo se v nich pohybovat • s osobami zbavenými svobody mohou hovořit v soukromí a mohou svobodně komunikovat s kýmkoli, kdo může poskytnout informace • jedná se o doporučení, avšak vlády členských států jsou povinny se jimi řídit11 GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ KONTROLNÍ SUBJEKT Úkolem inspekce dále je • u osob z PČR, VS ČR, CS ČR a GIBS provádět zkoušku spolehlivosti • sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti příslušníků PČR, VS ČR a CS ČR • navrhovat opatření pro předcházení protiprávní činnosti • vydávat metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů 12 GENERÁLNÍ INSPEKCE BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ KONTROLOVANÝ SUBJEKT • Kontrolu činnosti GIBS, včetně kontroly použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán • Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS se skládá pouze z poslanců • provádí kontrolu v organizačních částech GIBS • podmínkou zahájení kontroly je vyrozumění předsedy vlády o této kontrole • ředitel předkládá nejméně dvakrát ročně zprávu o použití podpůrných operativně pátracích prostředků a dále též na jeho žádost informace o jejich použití • tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. • Ředitel předkládá vládě, výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech bezpečnosti a kontrolní komisi jednou ročně zprávu o činnosti GIBS a analýzu použití úkonů odposlechu a sledování • Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije 13 ZKOUŠKA SPOLEHLIVOSTI • Cílem je předcházení, zamezování a odhalování protiprávního jednání příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů • testuje odolnost vůči protiprávnímu jednání při řešení běžné situace • provádí určené specializované pracoviště GIBS, lze využít i jiné osoby, např. vězně nebo cizince • inspektor má oprávnění sdělovat nepravdivé údaje • lze se dopustit jednání, naplňujícího znaky přestupku či jiného správního deliktu, nikoliv ale trestného činu • nesmí se bezprostředně ohrozit nebo poškodit majetek, zdraví osob, omezit osobní svoboda a lidská důstojnost • dokumentace se pořizuje obrazovým a zvukovým záznamem • při zjištění protiprávního jednání je informován zaměstnavatel • jednou za půl roku jsou příslušnému bezpečnostnímu sboru předána jména osob, vůči kterým byla zkouška provedena a které se při ní protiprávního jednání nedopustily 14 15 102 68 51 6 0 40 80 120 doprava plnění služebních povinností nález věci neoprávněné násilí 4 47 45 31 56 40 4 22 15 40 13 4 39 37 28 53 35 4 19 10 35 13 0 8 8 3 3 5 0 3 5 5 0 0 10 20 30 40 50 60 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 celkem bez poznatku s poznatkem ZKOUŠKY SPOLEHLIVOSTI Předložen 1. výstupní materiál do vlády: • usnesení vlády ČR ze dne 9. července 2014 č. 541 k Vyhodnocení využití nástroje „zkoušky spolehlivosti“ s návrhem na případné rozšíření na další osoby působící v orgánech veřejné moci • vláda vzala na vědomí a uložila: • řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů nadále sledovat a vyhodnocovat institut „zkoušek spolehlivosti“ pro navazující analytickou práci a pro případné rozšíření zkoušek na další osoby a vládě do 30. června 2016 předložit vyhodnocující analýzu, • členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů poskytnout řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů součinnost při plnění uvedeného úkolu 16 ZKOUŠKY SPOLEHLIVOSTI Předložen 2. výstupní materiál do vlády: • usnesení ze dne 12. října 2016 č. 895 k Vyhodnocení využití nástroje „zkoušky spolehlivosti“ s návrhem na případné rozšíření na další osoby působící v orgánech veřejné moci • vláda vzala na vědomí a uložila: • řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů nadále sledovat a vyhodnocovat institut „zkoušek spolehlivosti“ pro navazující analytickou práci a pro případné rozšíření zkoušek na další osoby a vládě do června 2021 předložit vyhodnocující analýzu • zakomponovat potřebných tabulkových míst do návrhu systemizace a zvýšení finančních prostředků do návrhů rozpočtových kapitol rok 2017 a následující léta • členům vlády poskytnout řediteli GIBS součinnost při plnění úkolů 17 ZKOUŠKY SPOLEHLIVOSTI Předložen 3. výstupní materiál do vlády: • usnesení ze dne 26. července 2021 č. 681 k Posouzení zkoušek spolehlivosti Generální inspekcí bezpečnostních sborů • vláda vzala na vědomí a uložila: • řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů předložit vládě materiál s názvem Posouzení zkoušek spolehlivosti Generální inspekcí bezpečnostních sborů a to do 30. června 2026 • předsedovi vlády, členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy poskytnout součinnost při plnění uvedeného úkolu 18 • Určitým typům protiprávního jednání v bezpečnostních sborech GIBS věnuje zvýšenou pozornost a soustředí se na příčiny, které k jejich spáchání vedly a na okolnosti, které je v bezpečnostních sborech doprovázejí • v souvislosti s plněním úkolů bezpečnostních sborů jsou tyto problematiky protiprávního jednání vnímány jako bezpečnostní riziko • jsou hlavním předmětem preventivně výchovné, vzdělávací a metodické činnosti GIBS • problematika korupčního jednání • delikvence v oblasti extremismu, omamných a psychotropních látek a domácího násilí • úniky informací • podezření na mučení a jiné nelidské a kruté zacházení SLEDOVANÉ PROBLEMATIKY PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ 19 PREVENTIVNÍ UPOZORNĚNÍ A METODICKÉ DOPORUČENÍ • Pokud z vyhodnocení protiprávní činnosti vyplývá závěr, že se nejedná pouze o selhání jednotlivce, ale mohlo dojít k selhání kontroly, systému řízení, nebo o nedokonalou organizační strukturu • opatření, která působí preventivně a v maximálním možném rozsahu omezují nebo znemožňují další páchání protiprávní jednání • Vydávání metodických doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů se na rozdíl od preventivních upozornění nesoustředí pouze na konkrétní případ, ale komplexně řeší ucelenou problematiku • je zřízena Metodická rada pro bezpečnostní sbory, jejíž členové navrhují vhodná aktuální témata pro zpracování 20 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY KONTROLNÍ SUBJEKT • Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné správy, jakož i s právnickými a fyzickými osobami • v rámci spolupráce policie zejména upozorňuje orgány a osoby na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti • Policie spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami • vykonávajícími činnost v oblasti • prevence kriminality a sociálně patologických jevů • vzdělávacích aktivit na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti • poskytování podpory, péče a pomoci obětem trestných činů • zmírňování následků trestných činů • prevence a řešení následků krizových situací a mimořádných událostí na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti • pracujícími s pachateli trestných činů a osobami se sociálně patologickým nebo obdobným rizikovým způsobem chování, nebo • vykonávajícími jinou činnost ve prospěch zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti 21 POLICIE ČR – KONTROLOVANÝ SUBJEKT • Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu a rušení provozu elektronických komunikací vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán • Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací se skládá pouze z poslanců • kontrolu provádí kontrolní komise v příslušných útvarech PČR po předchozím vyrozumění ministra vnitra • ministr vnitra předkládá kontrolnímu komisi nejméně dvakrát ročně zprávu o použití prostředků a dále též na jeho žádost informace o použití těchto prostředků • tím není dotčeno právo kontrolní komise požadovat informace a účast na jednání od jiných osob • ministr vnitra předkládá vládě, příslušnému výboru Poslanecké sněmovny a kontrolní komisi jednou ročně analýzu použití úkonů • Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije 22 CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY KONTROLNÍ SUBJEKT • § 12/2d) trestního řádu • policejními orgány se rozumějí • pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů 23 CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY KONTROLOVANÝ SUBJEKT • Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán (totožný s kontrolním orgánem PČR): • Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací • Ministr financí předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití prostředků 24 KONTROLA ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB • Činnost ZS podléhá kontrole vlády a Parlamentu • rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví zvláštní zákon • zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti údaj o počtu případů poskytnutí informací • působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena • jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele • není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly • Poslanecká sněmovna je o činnosti ZS informována vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby • Od 1. ledna 2018 je uzákoněn Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR 25 KONTROLA ČINNOSTI BIS • Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán • kontrolní orgán se skládá nejméně ze sedmi členů, tak aby byl zastoupeny politické subjekty PS • členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny • kontrolní řád se na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby nepoužije • Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu • statut Bezpečnostní informační služby • návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby • písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky • podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní informační služby • Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání • zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby • zprávu o použití zpravodajských prostředků ve věcech, ve kterých svou činnost již ukončila • počet případů použití zpravodajské techniky • souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta • zprávu o využívání žádostí o poskytnutí bankovní zprávy v ukončených případech 26 KONTROLA ČINNOSTI BIS • Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby • kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídicí činnost • má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení • každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci • povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení o porušení zákona 27 KONTROLA ÚZSI • ÚZSI podléhá kontrole vlády a parlamentu • od 1. ledna 2018 je zřízena Stálá komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Poslanecké sněmovny, podle zákonné úpravy musí mít lichý počet členů a musí být zastoupeny všechny politické subjekty zvolené do PS • kontrolní oprávnění má obdobná jako Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS 28 ORGÁN NEZÁVISLÉ KONTROLY ZS ČR • Má vykonávat na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby v oboru její působnosti na území ČR, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod • skládá se z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Vláda nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly. Nikdo nemůže být členem více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí. • členem může být pouze státní občan ČR, starší 40 let, s právnickým VŠ vzděláním, s platným osvědčením pro stupeň utajení Přísně tajné. • členem nemůže být ten, kdo byl v posledních 3 letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky. • člen je při výkonu své funkce nezávislý a při svém rozhodování je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. • v čele orgánu nezávislé kontroly stojí jeho předseda, jehož funkční období trvá 1 rok. 29 ORGÁN NEZÁVISLÉ KONTROLY ZS ČR • Při výkonu své kontrolní činnosti se ONK oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. • zpravodajská služba není povinna orgánu nezávislé kontroly předat informaci, která by mohla • zmařit účel probíhající akce s předchozím souhlasem předsedy vlády, • odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby • odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby, • ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo • porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informace třetí straně. • má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení. • ONK vypracuje na základě provedené kontroly činnosti zpravodajské služby písemnou zprávu, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon a jakým způsobem. • písemnou zprávu zašle tomu ze zvláštních kontrolních orgánů, který dal orgánu nezávislé kontroly podnět ke kontrole zpravodajské služby, a dále též řediteli zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. 30 ORGÁN NEZÁVISLÉ KONTROLY ZS ČR • Zjistí-li orgán nezávislé kontroly při prováděné kontrole, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků. • Každé podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí při prováděné kontrole, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci. • Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny. • Orgán nezávislé kontroly podává zvláštním kontrolním orgánům jednou ročně zprávu o své činnosti. • Orgán nezávislé kontroly dosud nebyl personálně naplněn a činnost nevykonává. 31 OBČANSKÁ KONTROLA - PODNĚTY • Např. § 56 zákona o GIBS: • Každý může upozornit inspekci na nedostatky v činnosti bezpečnostního sboru, na nějž se vztahuje působnost inspekce, nebo skutečnost, že se příslušník nebo zaměstnanec dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, kázeňského přestupku nebo jiného správního deliktu • inspekce musí upozornění přijmout • do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá • § 97 zákona o PČR: • Každý může upozornit na nedostatky v činnosti policie, nebo že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku. • policista nebo útvar policie musí upozornění přijmout • policie do 30 dnů ode dne přijetí upozornění vyrozumí toho, kdo jej učinil, o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění osoba požádá 32 OBČANSKÁ KONTROLA – PETICE • Zákon Federálního shromáždění ČSSR č. 85/1990 Sb., o právu petičním • právo obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu • petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává • státní orgán je povinen ji přijmout • je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal • v odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení • státní orgány upraví způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech 33 OBČANSKÁ KONTROLA – PRÁVO NA INFORMACE • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů • povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce • každý povinný subjekt musí zveřejnit důvod a způsob založení, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost apod. • povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací • povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení, rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků, plnění úkolů zpravodajských služeb apod. • lze se domáhat soudního přezkumu 34 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE • Nejsou součástí exekutivy, zpravidla však čerpají dotace na podporu činnosti • např. Transparency International • Amnesty International • Human Rights Watch • Otevřená společnost o. p. s. • Rekonstrukce státu • Frank Bold apod. • některé NGO jsou součástí nadnárodních organizací a struktur • spolupracují s novináři, politiky, byznysmeny apod. • často mají neprůhledné financování • občas jsou přes ně vyřizovány osobní účty a zájmy lobby • při soustředěných útocích mohou zneschopnit činnost bezpečnostního sboru 35 KRITICKÉ FAKTORY • Nástrojů vnější kontroly je dostatek – lze je někdy zneužívat • Ve volebním období 2014-2017 byla zřízena další úroveň kontroly zpravodajských služeb • lze se dohadovat v čím politickém zájmu • v tomto volebním období však nebyla zprovozněna • Při neplnění některých infomačních povinností nehrozí povinným subjektům žádná sankce • Zkoušky spolehlivosti se minimálně do roku 2021 nebudou rozšiřovat 36 ZDROJE • Zákony a podzákonné normy • webové stránky institucí • https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2021-07-26 37 ZKUŠEBNÍ OKRUHY Nástroje vnější kontroly bezpečnostních sborů • Kontrolní řád, kontrola NBÚ, ÚOOÚ • Kontrola PČR • Kontrola GIBS • Zkouška spolehlivosti • Zákon o svobodném přístupu k informacím 38