Politologie
PhDr. Daniel Kunstät, Ph.D.
CEVRO Institut
www.cevroinstitut.cz
Povinná literatura
Ríchová, Blanka. 2002/2007. Úvod do
současné politologie. Srovnávací analýza
demokratických politických systémů. Praha:
Portál.
Příp.
• Cabada, Ladislav, Kubát, Michal a kol. 2004. Úvod do
studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia.
• Heywood, Andrew. 2004. Politologie. Praha: Eurolex
Bohemia.
Uvod do současné
politologie
Blanka Ŕíchová
Srovnávací analýza
demokratických
politických Bystem ii
www.cevroinstitut.cz
Terminologie politologie
• Ree. „poliš" = městský stát, obec
• Politika = péče o stát
• Politikos = politik
• Cizojazyčné pojmy:
• Political science
• Politische Wissenschaft (Politikwissenschaft)
• science politique
• Politologie, politická věda X „zpolitizovaná věda"
• Politické vědy
• Eugen Fischer-Baling poprvé použil termín „politologie" v roce 1948
• J. Bodin (1576) hovořil o „science politique"
www.cevroinstitut.cz
Co je politologie ? Co je politika?
Politologie - nauka o politice
V češtině jen „politika", podobně např. v němčině
Trojrozměrné pojetí politické vědy
• Policy (obsah): obsahová dimenze; obsah politiky, její výsledek, cíl, konkrétní politiky
různých subjektů (stran, osob, ministerstev, ale i firem...). Z politických idejí a rozhodnutí
se stávají konkrétní opatření, tj. zákony, nařízení, programy, výstupy či jen symbolická
funkce nějakého výsledku politiky
• Politics (proces): postihuje dynamický aspekt vytváření politiky, označuje konfliktní proces
utváření politiky, konkrétní politická a socioekonomická rozhodnutí, požadavky, plány,
dohody. Utváření politické vůle; konflikt versus konsensus; boj o moc; střety zájmů procesuálni
dimenze politiky
• Polity (formy): konkrétní existující nebo požadovaný politický řád, má normativní charakter,
vymezení hranic prostoru, ve kterém se politika odehrává a jeho struktury. Institucionální
dimenze politiky je tedy dána ústavou, právním řádem, tradicí... normativní a strukturální
dimenze, ústavní aspekty: výroky a definice o tom, jaký by měl být konkrétní politický řád,
oblast působení politických idejí a ideologií - určuje pravidla hry, stanovuje principy...
www.cevroinstitut.cz
Politika a politologie
Analogicky: U. von Alemann - 3 rozmery politiky
• Inštitucionálni
• Normatívni
• Procesuálni
• Politika je uskutečňováním policy s pomoci politics na základe polity.
www.cevroinstitut.cz
Pojem „politika"
• Různé přístupy, pojetí, do kterých se promítá vlastní zkušenost, oborové
zaměření a světonázorová orientace
• Politika je mnohostranný společenský jev
• 2 protichůdné přístupy
• Politika jako úsilí o prosazení „obecného blaha" a zájmu všech (tj. tradiční antické pojetí)
• Politika jako to, co „býti má"
• Politika jako upřednostňování partikulárních zájmů, politika jako boj o získání moci
• Politika jako to, „co je"
• Tzn. politika má ambivalentní charakter: obecný vs. partikulární zájem
www.cevroinstitut.cz
Politika: 3 přístupy v chápání
• Idealistický
• Pragmatický
• Neutrální
www.cevroinstitut.cz
Idealistické (hodnotové) chápání politiky
• Idealistický (politika jako praktická etika)
• Platon - politika má zajišťovat řád a spravedlnost obce
• Cicero - spojil politiku se státem a s hledáním nejúčinnějšího působení na společnost. Stát
- věc veřejná, kterou tvoří občané spojení právy a povinnostmi a společenskými zájmy,
cílem je dosažení obecného prospěchu
• Brockhaus (1903) - učení o státních cílech a nejlepším způsobu jejich dosažení, politika je
správa věcí veřejných
• T.G. Masaryk - vědecké vypracovávání a uplatňování norem k cílevědomému řízení
společnosti
• K. Čapek - politika je péče o veřejné blaho
• V. Havel - politika jako praktická mravnost
A. M Ci Ner (1991) - politika jako hledání ideálního způsobu organizace jednotlivých skupin
• Suhr- boj o správný řád
• Hitler - politika je umění vést národ až do konce v jeho boji o místo na zemi
www.cevroinstitut.cz
Pragmatické chápání politiky
• Pragmatický/pesimistický/cynický
• politika jako boj o moc, nadvláda, politika jako mocenský mechanismus
• Machiavelli
• politika: souhrn prostředků, které jsou nezbytné k dosažení a udržení moci a umožňuje jejich
nejucelnejsi využiti
• Je způsobem zacházení s mocí, podmíněným silou vládců nebo lidu a mnoha společenskými
okolnostmi.
• Isac Disraeli - politika: umění vládnout lidu pomocí klamu
• D'Alambert (18.stol.) - umění a praxe vládnout, umění mýlit lidi
• Beaumarchais (fr. dramatik 18.stol.) - umění vytvářet fakta, vládnout a hrát si s událostmi a
lidmi
www.cevroinstitut.cz
Neutrální chápání politiky
• Neutrální (vedení státu, usmiřování konfliktů)
• P. Pithart - komplexní aktivita k urovnávání konfliktů
• Heywood - činnost, jejímž prostřednictvím lidé tvoří, chrání a mění obecná pravidla,
kterými se spravují ve svém životě.
• R. Scruton - politika: aktivita, jejímž prostřednictvím se rozdílné zájmy uvnitř dané
jednotky usmiřují tím, že se jejich nositelům poskytne podíl na moci úměrný jejich
významu pro blaho a přežití celé společnosti
• Bergstrasser - politika: umění vést sociální skupiny k pořádku a vykonávání příkazů
• Lord Butler, F. Peroutka - politika: umění možného
• M. Laver - směsice konfliktů a kompromisů skupin s určitými politickými zájmy
• Aristoteles - umění ovládání a usmiřování rozdílných zájmů
• M. Weber - vedení nebo ovlivňování politického svazu, tedy dnešního státu; úsilí o
dosažení podílu na moci nebo ovlivnění dělby moci, ať již uvnitř státu nebo mezi skupinami
lidí, které zahrnuje
www.cevroinstitut.cz
Hlavní přístupy ke zkoumání politiky
• Normativně-ontologický
• Historicko-dialektický
• Empiricko-analytický
www.cevroinstitut.cz
Normativně-ontologický přístup
• Např. E. Voegelin, L. Strauss, H. Arendtová
• Historicky nejstarší oblast politologického zkoumání
• Zaměřuje se na hledání „obecného dobra" či „správného řádu"
• Navazuje na Aristotela, Platona
• Zahrnuje i ontológii, tj. nauku o bytí, včetně mimosvětské, metafyzické, božské bytí
• Voegelin - odmítá pozitivistickou vědu a její oproštění od hodnotících soudů, což pokládá
za neschopnost posoudit základní etické a politické otázky přítomnosti
• Důraz na to, „co má být"
• Přístupy politické filozofie
• Hodnotové zakotvení - v praktické rovině: R. Reagan, M. Thatcherová
www.cevroinstitut.cz
Historicko-dialektický přístup
• Např. H. Marcuse, J. Habermas
• Podobně jako normativně-ontologický přístup využívá normativní východiska
• Marxistická východiska
• Zákonitý, nezvratný vývoj - Hegel, Marx
• Frankfurtská škola
www.cevroinstitut.cz
Empiricko-analytický přístup
Empirismus
Analýza a shromažďování faktů
Hledání ověřitelných výpovědí,
měřitelných veličin
objektivita, nestrannost
absence hodnotících soudů
Vědecká neutralita
Důraz na to, „co je"
Nezúčastněnost
Aktuální preference pro volby do sněmovny
21,0% n•6,0% 15,5% 5,5% 3.5%
I I . .ODS TOP 09 KSČM KDU-ČSL VV
zdfoj;CvVM
www.cevroinstitut.cz
Čtyři přístupy ke zkoumání politiky
Bôhret, Jann, Kronenwett (1979)
• Normativní - důraz na hodnoty vedoucí k udržení dobrého uspořádání a řádu
• Pragmatický - instrumentální stránka politiky: moc, mechanismy řešení konfliktů
• Politicko-ekonomický - politika jako nadstavba ekonomického systému. Politika není
určena vůlí politiků, ale vývojem objektivních tendencí a zákonitostí
• Teorie systémů - politika je subsystémem
www.cevroinstitut.cz
Předmět politologie
• Obecné dělení politické vědy (např. M. Duverger)
• Opět otázka lingvistická („poliš" + „logos")
• Souvisí s trojrozměrným pojetím politiky - policy (obsah), politics
(proces), polity (formy)
• Politická věda - nauka o státu (historické pojetí)
• Politická věda - nauka o moci (moderní a širší pojetí)
• např. Pennock & Smith 1964: zaměření politiky na proces a moc vs. politika jako organizace a
systém
• Specifické dělení
• Struktury
• Zájmy
• Aktéři (tzv. behaviouralismus - např. Lasswell - Who gets What, When, How?)
• Ideje
www.cevroinstitut.cz
Duverger a politologie
• 1959 pokus M. Duvergera o vymezení politologie vůči ostatním vědám
1. Zbytková (reziduálni věda)
2. Průsečík ostatních věd, kde moc je hlavním aspektem
3. Zastřešení všech společenských věd
www.cevroinstitut.cz
Kořeny politické vědy
• Právo a státověda
• Theodor Woosley a F.Goodnow (1900) - zakladatelé politické vědy jako odnože právní vědy
• Studium institucí, ústav
• J. Bodin - francouzský teoretik mezinárodního práva
• Fr. Weyer - právní a rektor Masarykovy univerzity
• současní čeští politologové - Adamová, Křížkovský, V. Klokočka; J. Filip, V. Šimíček, J.
Kysela)
• Správní věda
• 1886 - „Studium správy" - W.Wilson (Political Science Quarterly)
• Historie
• Přínos komparativní metody
www.cevroinstitut.cz
Kořeny politické vědy
Filozofie
• orientace na etické normy, hledání správného řádu
• Machiavelli - oproštění politologického zkoumání od etiky
• Sociologie (M. Weber, R. Michels, V. Pareto, G. Mosca)
• politika jako povolání, pojmy „moc", „panství"; R. Michels, Ch. W. Mills, V. Pareto, G. Mosca)
Ekonomie
• otázky hospodářské politiky
• K. Marx, F.A. von Hayek, J. Schumpeter, E. Downs
• Teorie her, teorie koalic, teorie racionální volby
• Geografie
• Politická geografie
Psychologie
• E. Fromm
www.cevroinstitut.cz
Historie politické vědy
• Pojem „politika"
• historický charakter
• tzn. shrnutí a vyjádření poznatků postupně shromažďovaných od antiky až po současnou
situaci
• Politologie - nová či stará věda?
• Politická filozofie a úvahy o státu a správě věcí veřejných - dlouhá tradice
• Politická věda ve smyslu moderní vědní disciplíny - velmi mladá - od konce 19.století,
spíše až 20.století
www.cevroinstitut.cz
Historie politické vědy: příklady předchůdců
• Platon (427-347)
• politická věda jako filozofická kritika athénské poliš (dílo Ústava)
• politická věda jako součást filozofie
• Aristoteles (384-322)
• komparativní analýza tehdejších režimů
• analýza zanikání a udržování politických režimů, systematický výklad
• Politická věda - královská věda v rámci praktické filozofie, kam spadá i etika a ekonomika
• Politická věda - věda o individuálním jednán lidí v domovském společenství (oikos) a v
poliš
• Naplnění člověka je možné pouze v poliš, člověk je „zoon politikem"
www.cevroinstitut.cz
Historie politické vědy: předchůdci
• Cicero (104-43) - analýza římského státu, nejvyšším cílem života je
uskutečnění společenství v římské „res publica"
• Sv. Augustin (354-430) - spis „De Civitate Dei" - idea dvojího „občanství"
X antická tradice jednoty politiky a náboženství - klíčové pro rozvoj
západního myšlení; úvahy o spravedlivém pozemském vládci
• Tomáš Akvinský (1224-1275) - opět se objevuje „zoon politikem",
doporučuje smíšenou vládu - monarcha + skupina rádců, cílem je obecné
blaho.
• Politický řád má vytvářet světské předpoklady pro zdokonalování lidí
www.cevroinstitut.cz
Historie politické vědy
Další rozvoj politické vědy spojen se vznikem národního státu
Osamostatnění politické sféry od náboženství, sekularizace
Politické myšlení se pojí se státem
„znovuzaložení" politické vědy pod vlivem rozvoje empiricky a matematicky
orientovaných přírodních věd (např. Galileo)
• Niccolo Machiavelli (1469-1527)
• Analýza soupeření států v severní Itálii
• Odluka politického myšlení od filozofie
• hlavní akcent kladen na moc, důraz na objektivitu, role morálky a náboženství upozaděna
• Politická věda jako učení o moci (dílo „Vladař"), techniky získání, udržení a posílení moci
• Jean Bodin (1530-1596) - teorie suverenity
• Thomas Hobbes (1588-1679)
• John Locke (1632-1704)
www.cevroinstitut.cz
Moderní politická věda
Rozvoj v USA na konci 19.století, později i v Evropě
19.století - 2 hlavní předměty zájmu
• Studium institucí
• Věda o morálce
Rozvoj politologie v souvislosti s rozvojem moderní společnosti
západního typu
• vysoká míra participace občanů - rozšiřování volebního práva
• demokratizace rozhodování
• Individualismus, sekularizace
• právní stát
Potřeba zkvalitnit správu a vládnutí
• nutnost analýzy a získávání poznatků s cílem zlepšit řízení demokratických společností
www.cevroinstitut.cz
Historie politické vědy II - institucionalizace
• USA: počátky politologie jako moderní vědy
• 1857 -1.katedra Historické a politické vědy na Kolumbijské univerzitě
• 1880 - první samostatná katedra politické vědy na Kolumbijské univerzitě
• 1886 - časopis Political Science Quarterly
• 1895 - založena London School of Economics and Political Science
• 1871 - založena Škola svobodných politických věd v Paříži
• 1901 - samostatná katedra politické vědy na univerzitě ve Wisconsinu
• 1903 - založena American Political Science Association
• 1906 - založen časopis American Political Science Review
• Hlavní rozvoj politologie až po roce 1945
www.cevroinstitut.cz
Vnitřní členění politické vědy
Konference UNESCO (1948)
1. Politická teorie
• Politická teorie
• Dějiny politických teorií
2. Politické instituce
• Ústava
• Forma vlády
• Regionální a lokální forma vlády
• Veřejná správa
• Ekonomické a sociální funkce vlády
• Komparace politických institucí
3. Strany, skupiny a veřejné mínění
• Politické strany
• Skupiny a sdružení
• Účast občanů na vládě a správě
• Veřejné mínění
4. Mezinárodní vztahy
• Mezinárodní politika
• Mezinárodní organizace
• Mezinárodní právo
www.cevroinstitut.cz
Vnitřní členění politické vědy - pozdější pojetí
Rubrika „veřejná správa" se osamostatnila jako „administrativní věda"
• Postupně se prosadila novější klasifikace
1. Politická teorie
2. Politická sociologie
3. Administrativní věda
4. Mezinárodní vztahy
www.cevroinstitut.cz
Politická teorie
Protichůdná pojetí
• Politická teorie je víceméně politickou filozofií
• Politická teorie není politickou filozofií, je
vědou
Sartori (1974) na zákl. N. Bobbia provedl toto
rozlišení:
Filozofie Věda
• Logická dedukce
• Ospravedlňování
• Empirická verifikace
• Deskriptívni explikace
• Normativní hodnota • Hodnotová neutralita
• Všeobecný, základní ráz
• neaplikovatelnost
• Segmentovaný, kumulativní ráz
• Operacionalizace, aplikovatelnost
www.cevroinstitut.cz
Politická teorie
• David Miller rozlišuje 4 přístupy k politické teorii
• Politická teorie jako dějiny politických idejí - tj. studium politického myšlení, politické
filozofie
• Pojmová analýza - důraz na přesnost pojmů, konceptů
• Formální modelování - zaměření na vysvětlení fungování politikcých procesů
• A. Downs - Ekonomická teorie demokracie
• Teorie racionální volby
• Koaliční modely
• Teoretická část politické vědy
• Formulace hypotéz, teorií a obecných vysvětlujících rámců
www.cevroinstitut.cz
Politologie v ČR
• 3 kořeny
• Státověda (Fr. Weyr ztotožňoval politologii se státovědou, věda
o politice jako věda o turistice)
• Sociologie (E. Beneš, J. Mertl)
• Morální filozofie (T.G. Masaryk, E. Rádi)
• Témata
• Tranzitologie
• Ústavní systémy
• Stranické systémy
• Volební systémy
• Demokracie
• Komparace středoevropských politických systémů
www.cevroinstitut.cz
Politologie v ČR
• V období komunismu - Vysoká škola politická,
mantinely marxismu-leninismu
• Rozvoj moderní politické vědy až po roce 1989
• 1990 - založen IPS na FSV UK v Praze
• Politologové z řad historiků, sociologů, právníků
• Pracoviště
• UK v Praze (FF, FSV, PF)
• MU v Brně
• UP v Olomouci
• ZU v Plzni
• Univerzita Hradec Králové
• UJEP
www.cevroinstitut.cz
Politická sociologie a sociologie politiky
V USA politická sociologie (politická věda) je téměř synonymem
sociologie politiky
• M. Duverger: Sociologie politiky. Základy politické vědy.
• Rozdíly pouze minimální
• Sociologie politiky - abstraktnější, zabývá se užším okruhem tématu, větší důraz na vztah
politiky a společnosti, méně se zabývá státem, více se zaměřuje na chování, praktické
jednání
• Politická sociologie - zkoumá i mezinárodní vztahy, stát, siřeji vymezený okruh zájmu,
blízký vztah k právní vědě, studium institucí
• G. Sartori ovšem rozlišoval mezi sociologií politiky a politickou sociologií
• Sociologie politiky - součást sociologie, zatímco politická sociologie je mezivědní obor
• Sociologie politiky- politika je chápána jako závislá proměnná
• Politická sociologie - politika a společnost se navzájem ovlivňují
www.cevroinstitut.cz
Primát politiky
• Raymond Aron (1905-1983)
• Primát politiky - 2 rozměry
• Politický režim, nikoli ekonomika, charakterizuje a specificky odlišuje rozdílné druhy
moderních společností
• Způsob výběru vládnoucích a způsob, jakým vykonávají moc, odhaluje ráz (lidský či
nelidský) celého společenského systému
www.cevroinstitut.cz
Nepolitická politika
• Vychází z morálního či náboženského základu
• Dlouhodobý, globální pohled, lidská a občanská práva (Amnesty
International, Human Rights Watch)
• T. G. Masaryk - nepolitická politika- politika kulturní X politika úzce
poslanecká a úzce politická
• A. Solženicyn, Jacek Kuroň, Václav Havel - intelektuální disent, ústup z
politiky, otázka: „co dělat, když nejde nic dělat?": život v pravdě,
autentičnost individuality; i zdánlivě nepolitická, nezávislá činnost, má
politický dopad.
• Václav Bělohradský - nepolitická politika - převahu v ní mají nadpolitické
instituce - boj o základní hodnoty, o povahu režimu, nepolitická politika je
vhodná pouze v určité situaci - doba krize, otázka přežití národa
www.cevroinstitut.cz
Hodnoty a hodnocení v sociálních vědách
• Tradiční rozdíl v přístupu k hodnocení v politologii
• např. empiricko-analytický přístup vs. normativně-ontologický
• Politika jako snaha o obecné dobro vs. politika jako boj o moc
• Niccolo Machiavelli (1469-1527)
• pokládán za průkopníka objektivního pozorování a vědecké analýzy politiky
• Stál u emancipace politického myšlení od etiky
• Filozofie není vědou a věda není filozofická
• Důraz kladen na to „co je" a nikoli na to „co býti má"
• „technologie moci"
www.cevroinstitut.cz
Hodnoty a hodnocení v sociálních vědách
• Inspirace politické vědy od přírodních věd
• snaha o nezávislost, objektivitu, tj. vliv pozitivismu
• August Comte - zakladatel sociologie (1987-1857)
• 3 vývojová stádia vývoje lidské společnosti a myšelní
• Teologické
• Víra v nadpřirozené jsoucno - Bohové
• Metafyzické (abstraktní)
• Hledání abstraktních principů
• Pozitivní, vědecké
• poznání univerzálních zákonů na základě pozorování faktů. Na základě těchto zákonů bude pak
možno řídit běh společnosti
www.cevroinstitut.cz
Hodnoty a hodnocení v sociálních vědách
• M. Weber - rozlišuje 4 typy jednání
1. Účelově racionální - jednání je racionální vzhledem k cíli, tj. logické,
technické jednání. Aktér volí vhodné prostředky k dosažení cíle
2. Hodnotově racionální jednání-jednání je racionální vzhledem k
hodnotě
3. Afektivní/emocionální
4. Tradiční
• Věda - je činnost účelově racionální, ale cíl (pravda) je dán hodnotícím
soudem
• Věda - musí být hodnotově neutrální, má být objektivní, platit
všeobecně a pro každého. Vědec nesmí do svého zkoumání promítat
své hodnoty, názory a přesvědčení. Hodnotové soudy může vědec
vyslovovat pouze jako soukromá osoba
www.cevroinstitut.cz
Hodnoty a hodnocení v sociálních vědách
• Kritika hodnotové neutrality v sociálních vědách (L.
Strauss, E. Voegelin)
• Voegelin - dochází k destrukci vědy na pozitivismus, zúžení
vědy na popis institucí. Politická věda je ovšem vědou o lidské
existenci ve společnosti v dějinách a principech řádu
• Nutnost posoudit základní etické a politické otázky přítomnosti,
nelze být neutrální např. ve vztahu k nacismu
• Strauss - politická věda se musí zabývat nejen prostředky, ale i
cíli a posuzovat kvalitu těchto cílů, nelze všechny hodnoty
považovat za rovnocenné. Je obtížné nalézt neotřesitelné etické
soudy, ale nelze současně rezignovat na nalezení těchto
absolutních norem.
www.cevroinstitut.cz
Metody politologie
Metoda - předem stanovený postup, který se drží určitých pravidel a jehož cílem je
dosáhnout vytčeného cíle, např. potvrzení či vyvrácení teorie
• Teorie - systém hypotéz a zobecnění, které mají za úkol vysvětlit určité fenomény,
problémy
Hypotéza - předpokládaný vztah mezi dvěmi či více proměnnými či koncepty
Hypotéza, která byla potvrzena, je označována jako „zákon"
• Cílem sociálních věd - formulace hypotéz, teorií (a „zákonů")
Problém idiografického charakteru společenských věd
Dělení metod, resp. věd (W. Windelband 1848-1915)
• Nomotetické metody (přírodní vědy) - formulace obecných zákonů
• idiografické metody (duchovní, kulturní vědy) - analýza jednotlivostí, jedinečnosti
I sociální vědy usilují o formulaci zákonitostí, obecných platných výpovědí apod.
www.cevroinstitut.cz
Metody politologie
Experiment
• Převzat z přírodních věd
• Cílem zjistit vztah mezi 2 proměnnými
• Pracuje se stimuly
• Statistické metody
• Převzaty z matematiky
Měření korelace mezi proměnnými (např. vztah mezi výší HDP a demokracií)
Komparativní metoda
• Otázka srovnatelnosti společenských jevů (srovnávání „jablek s hruškami")
• Míra abstrakce (Sartori: „ladder of abstraction")
• Cílem ověřit teorie, ověřit nové teorie, shromáždit nová data, vytvořit koncepty („data containers")
• Zásady
• Definice objektu komparace
• Určení cíle komparativní studie
• Kritéria komparace
• Časová osa komparace
www.cevroinstitut.cz
Komparativní metoda
• Případové studie
• Analýza totožných procesů nebo institucí
• Např. Lipset a Rokkan 1967; Tilly - 90.léta (analýza revolucí 1492-1992)
• Klasifikace omezeného souboru zemí (např. area studies)
• Statistické analýzy
• Regionální statistické analýzy
• Globální statistické analýzy
• encyklopedický charakter
• souhrn velkého množství dat
• problémem těchto studií je přihlížení politických, ekonomických, kulturních či sociálních specifik.
• vypovídací hodnota těchto studií je oslabena tím, že vytrhávají dané fenomény ze vztahu k prostředí
www.cevroinstitut.cz
Politická moc a její formy
• Politika jako boj o nedostatkové zdroje —> moc jako nástroj pro tento boj
• Moc - schopnost přimět druhé, aby udělali to, co se po nich požaduje i
proti jejich vlastní vůli
• M. Weber moc je „možnost prosadit vlastní vůli uvnitř nějakého sociálního vztahu i
navzdory odporu, nezávisle od toho, v čem tato možnost spočívá"
www.cevroinstitut.cz
Formy moci
1. Vliv
• schopnost přesvědčit ostatní, aby přijali vůli nositele moci. Ovlivněný chápe své
rozhodnutí jako dobrovolné
2. Donucení
• nedobrovolné podřízení se a přijetí postoje od nositele moci, účinnost hrozby, sankce,
trestu
• Manipulace - na hranici mezi donucením a vlivem
• Autorita formální X autorita neformální (přirozená)
www.cevroinstitut.cz
Formy moci
3. Autorita - zdroj moci je respektován, uznáván, lidé se podřizují primárně
nikoli z přesvědčení o správných názorech nositele moci, ale proto že
uznávají zdroj příkazů a považují toto podrobení se za prospěšné a správné.
• Lidé jsou obklopení autoritami - rodina, zaměstnavatel, stát, církev, myslitel
• Svoboda je tak chápána jako dobrovolný výběr mezi autoritami
www.cevroinstitut.cz
Panství
• Panství - užší pojem než pojem „moc"
• Panstvím disponuje jen ten, kterému se ostatní
podřizují, protože uznávají jeho autoritu jako
legitimní
Stát - vztah panství lidí nad lidmi. Ovládaní se podrobují
vynucené autoritě vládnoucích, kteří se opírají o „prostředek
legitimního násilí"
www.cevroinstitut.cz
3 typy legitimního panství
Tradiční
odvozeno z tradice (monarcha)
Charismatické
• Osobní kvality jedince (prorok, demagog, vůdc
vojevůdce)
Racionální (legální, byrokratické)
autorita se opírá o systém neosobních pravidel
institucí, vládu zákona
www.cevroinstitut.cz
Politik a úředník
• Politik vs. úředník (R. Aron, M. Weber)
• Rozlišení: administrativní moc X výkonná a zákonodárná moc
• Úředník - profesionál, do funkce se dostává na základě svého vzdělání a znalostí,
neutrální, vykonává pokyny politiků
• Politik - amatér - do funkce se dostává zvolením, jmenováním, určuje pravidla - co je
dobré, co je špatné. Nese zodpovědnost za svá rozhodnutí.
• V totalitních režimech se rozdíl mezi politikem a úředníkem stírá, politikem je tu pouze
vůdce či úzký okruh vládnoucích, ostatní vykonávají jejich vůli
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura
• Historicky nahromaděná
institucionalizovaná i neinstitucionalizovaná
zkušenost určité sociálni skupiny, zpravidla
národa či třídy
• zákony, hodnocení, postoje, víry, uznávané i
odmítané normy, hodnoty, stereotypy, zvyklosti
apod. týkající se procesu řešení veřejných otázek,
procesu vládnutí a místa jednotlivých politických
subjektů v něm
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura
• L. Pye (1961) - souhrn orientací názorů a mínění, jež dávají smysl
politickému procesu a jež poskytují základní představy a normy, jimiž se
řídí politické chování. Politická kultura zahrnuje politické ideály a fungující
normy dané státnosti a je tak „zobecněným výrazem psychologické a
subjektivní dimenze politiky"
• Politickou kulturu formuje
• Historie - významné historické události
• vývoj politického myšlení
• Zkušenosti lidí
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura
Předchůdci - např. Alexis de Tocqueville (1805-1859)
• popisoval občanské povědomí Američanů - ochota participace, tvorba občanských
sdružení - klíčový rys americké občanské společnosti
Koncept, který se v politické vědě etabloval od 50.let 20. století
• Behavioralismus
• Strukturální funkcionalismus
Klasikové - G. Almond a S. Verba (Civic Culture 1963)
www.cevroinstitut.cz
Typy politické kultury (Almond a Verba)
• G. Almond, S. Verba - Civic Culture (1963)
1) Parochiální
• Neexistují zde specializované politické role, ani skuteční politici.
• Politické myšlení není odděleno např. od náboženského myšlení
• Běžní členové společnosti nemohou očekávat změny politického systému, ani nemají na politický
systém vliv.
• Nepřítomnost občanského vědomí
• Identifikace s konkrétní lokalitou
2) Poddanská
• pasivní vztah k politickému systému, např. středověké feudální systémy
3) Participační, aktivistická
• aktivní role členů v politickém systému
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura (Almond, Verba 1963 (1980)
• Velká Británie
• Participační i poddanská politická kultura
• Respekt občanů k vládě
• později patrný pokles národní hrdosti a důvěry
• USA
• Převažuje participační politická kultura
• později patrná pokles národní hrdosti a důvěry
• Itálie
• Převažuje patriarchální politická kultura
• Německo
• Převažuje poddanská kultura, později se zvýšilo národní sebevědomí
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura: pokračovatelé (Robert Putnam (*1941))
• Znovuoživení zájmu o politickou kulturu (Making
Democracy Work 1993, Bowling Alone 2000)
• „sociální kapitál" (termín poprvé použit v roce 1961 Jane
Jacobs - Life and Death of Great American Cities)
- kvalita sociálních vazeb tvořených vztahy, normami a
důvěrou; občanská solidarita, míra participace,
• Making Democracy Work (1993)
• Studium 20 regionů v Itálii od roku 1970
• Sociální kapitál je podmínkou pro udržení demokracie a dobré
správy věcí veřejných
• Stejné instituce, ale různý sociální a kulturní kontext: instituce
regionů, kde byla nejvyšší míra participace (v občanských
sdruženích, fotbalové kluby), měly nejlepší výsledky
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura: pokračovatelé (Robert Putnam (*1941)
• Bowling Alone: America's Declining Social Capital
(1995, 2000)
• Eroze sociálního kapitálu v USA (např. úpadek míry volební
účasti; občanské participace)
• Cca 25% pokles členství ve všech typech spolků a asociací za
posledních 25 let
• Účast na občanském mítinku (22% v roce 1973 X 13 procent v roce 1993)
• Důvěra ve vládu (málo či vůbec: 30% v roce 1966 X 75% v roce 1992)
• Důvěra v ostatní lidi (58% v roce 1960 X 37% v roce 1993)
• Členství v odborech (33 % v roce 1953 to 16 % v roce 1992)
• Růst počtu lidí angažujících se v neziskovkách, environmentálncíh
organizacích, seniorské asociace: American Association of Retired
Persons: 0,4 mil členů v roce 1960 X 33 mil. Členů v roce 1992)
• Možné příčiny - příliv žen na trh práce, větší mobilita Američanů, individualizace &
privatizace volného času vlivem moderních technologií
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura
„Odcizená" politická kultura
• Typické pro post-komunistické společnosti
• Nedůvěra vůči státním institucím
• Nedůvěra vůči voleným politikům
• Odcizení se od politických národních institucí i
symbolů
http://www.citime.cz/politika/1911-vereine-mineni-iako-
indikator-ceske-politicke-kultury.htm
www.cevroinstitut.cz
Politická kultura
• Otázky předběžných podmínek pro
fungování demokracie
• Socio-ekonomická úroveň (S. M. Lipset)
• Politická kultura, náboženství (S. Huntington)
www.cevroinstitut.cz
Občanská společnost
• Síť skupin, sdružení, které fungují nezávisle a mimo vládní struktur
• „společenství plnoprávných suverénních občanů, kteří se mohou aktivně
podílet na vytváření a kontrole státní politiky a kde se uplatňují
demokratické ideje, mechanismy a procedury" (Adamová, Křížkovský)
• Nezávislá občanská společnost je předpokladem svobodného politického
systému (Čapek, T.G.M. - demokracie není samozřejmá, nutná je
angažovanost, hodnoty, jinak hrozí oligarchizace)
• Totalitní režimy likvidují svobodnou občanskou společnost a vytvářejí
totálně kontrolovanou občanskou společnost (např. Hitlerjugend, Pionýr,
SSM, ROH - převodové páky totalitních režimů)
www.cevroinstitut.cz
Občanská společnost
„soubor nevládních institucí, který je
dost silný, aby mohl fungovat jako
protiváha státu, a zatímco ponechává
státu funkci garanta míru a arbitra
zásadních zájmů, zabraňuje mu
atomizovat zbytek společnosti a
ovládnout ho" (Gellner)
www.cevroinstitut.cz