Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png DEMOKRACIE A JEJÍ FORMY AR 2021/2022 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Struktura •Co je demokracie •Demokracie a její historie •Přímá demokracie •Reprezentativní demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Filosofické otázky •Demokracie a svoboda nebo demokracie versus svoboda? •Vláda lidu, ale jak: a)přímo? b)lid jen objektem? c)se souhlasem lidu? •Demokracie a její oligarchizace •Demokracie a ochlokracie •Demokracie a její efektivita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Demokracie •Z řečtiny - démos (lid) a kratein (vládnout) - vláda lidu • •1863 - Abraham Lincoln: „vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“ 1)vláda vládne se souhlasem lidu, získává legitimitu díky podpoře lidu, 2)lid se účastní procesu vládnutí - přímo nebo skrze zastupitelské sbory, které volí, příp. si vybírá jinak, 3)cílem vlády je zajištění společného blaha všech členů společenství a zajištění práv jednotlivců. – •Démos v dnešním pojetí - všichni dospělí občané, kteří jsou si rovni Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Demokratické transformace (R. Dahl) •První transformace –5. stol. př. Kr. - antické městské státy (Athény) - malá homogenní společenství –přímá demokracie; exkluzivní demokracie –Navazující tzv. republikánská tradice - Řím a městské státy ve středověké Itálii – •Druhá transformace –18. a 19. století - spojeno s budováním národních států v Evropě a USA - tedy zpravidla větších, heterogenních státech –zastupitelská (reprezentativní) demokracie –dělba moci a omezená vláda –postupné rozšiřování volebního práva –vrcholí vznikem tzv. liberální demokracie • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Demokratické transformace (R. Dahl) •Třetí transformace –přelom 20. a 21. století - inkluzivní demokracie –globální rozšíření liberální demokracie –výzvy představují: •další rozvoj demokracie v informačním věku •demokratizace nadnárodních struktur - otázka, zda lze demokracii vůbec realizovat v jiném než národním státě •poslední dekáda vytvořila další výzvy - posun informačního věku do stadia sociálních sítí, postupující globalizaci se všemi jejími pozitivními i negativními dopady a v posledních dvou letech i situaci globální pandemie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Athény - příklad klasické (přímé) demokracie •4.-5. stol. př. Kr •zapojení všech občanů do správy věcí veřejných, a to ve formě nezprostředkované. •Perikles (50.-30. léta 5. stol. př. Kr.) - exkluzivní charakter - pol. práva pouze muži - občané •nejvyšší orgán Athén - lidový sněm - účast plnoprávných občanů - veškerá moc, včetně voleb stratégů a dalších úředníků; mnozí z nich ale byli losováni •řada problémů: převládající účast méně aktivních občanů, nárůst byrokracie, rostoucí počet osob sociálně závislých na státu, otevření prostoru pro schopné demagogy a manipulaci lidových vrstev - Athény v důsledku toho prohrávají v Peloponéské válce - diskreditace uspořádání •athénská demokracie je navíc nemyslitelná bez existence početné vrstvy otroků, kteří vytvářeli volný čas pro politické aktivity svobodných občanů, a omezeného počtu plnoprávných občanů (max. několik desítek tisíc) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přímá demokracie v Rousseauově pojetí •rozhraní přímé a zastupitelské formy, avšak blíže formě první •politická obec vzniká společenskou smlouvou, po jejímž uzavření musí jednotlivec všechna svá přirozená práva odevzdat ve prospěch společenství •představa obecné vůle (volonté generale), která je společná celému politickému společenství, je vždy správná, neomylná a každý se jí musí bezpodmínečně podřídit •společenství má svou aktivní i pasivní dimenzi: participaci svobodných občanů a zároveň jejich poddanství - občané se podřizují zákonům, které sami spoluvytvořili •koncept lidové suverenity - jediná a nedělitelná, týká se celého lidu - podmínkou je participace všech a vyžaduje tedy existenci relativně malých státních celků – republik - protiklad reprezentativní vlády (Locke) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přímá demokracie v pojetí levice •Marx a marxisté –diktatura proletariátu - skutečná demokracie namísto demokracie „buržoazní“: imperativní mandát, plebiscity, samospráva komun… •Nová levice –tzv. participativní demokracie postavená na samosprávných společenstvích, ve kterých se občané přímo podílejí na rozhodování hlavních institucí •Liquid Democracy (tekutá demokracie) –nová forma, která dává voličům plnou rozhodovací kontrolu - mohou volit buď přímo v otázkách, nebo mohou přenést svou hlasovací sílu na delegáta - jiného člena komunity/občana - odborníka; je možno rozdělit dle odbornosti toho či onoho delegáta Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přímá demokracie v moderní době •v žádné moderní (ani postmoderní) společnosti se nestala skutečností •důvody: 1.velikost území a počet obyvatel, které v podstatě brání technické realizovatelnosti; 2.složitost otázek, o kterých se v moderních demokraciích rozhoduje a které vyžadují přítomnost expertního posouzení; 3.absence přímé odpovědnosti za rozhodnutí lidu; 4.neustálé snižování politické participace - riziko převahy dobře organizované menšiny . • •v řadě moderních demokracií se však prvky a techniky přímé užívají jako doplněk, a to někdy i velmi významný a často užívaný • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Techniky přímé demokracii v reprezentativních demokraciích •Pozitivní nástroje •občanský podnět –nezávazné vyjádření veřejného mínění o navrhovaných zákonech •referendum –různé formy: obligatorní / fakultativní; konzultativní / závazné; celostátní / regionální / lokální; iniciované zdola / shora –nejčastěji ve Švýcarsku - průměrně 4 celostátní referenda ročně + další referenda kantonální či místní –častá jsou referenda i v zemích jako je např. Itálie, Francie, Irsko nebo Dánsko –referenda o otázkách spojených s evropskou integrací (vstup do EU, Maastricht, evropská ústavní smlouva, euro…) – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Techniky přímé demokracii v reprezentativních demokraciích •Pozitivní nástroje •lidové shromáždění –archaická forma v několika švýcarských obcích •lidová iniciativa –možnost navrhnout zákon nebo iniciovat referendum zdola •plebiscit –forma lidového zákonodárství, iniciována a vyhlášena parlamentem či vládou ad hoc •Negativní nástroj •lidové veto –umožňuje lidu vyjádřit se pro potvrzení přijetí či zamítnutí zákona Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Reprezentativní (zastupitelská) demokracie •lid nositelem veškeré moci, kterou však nevykonává přímo, nýbrž prostřednictvím volených zástupců •spojeno např. s Johnem Lockem, který také zastával tzv. smluvní teorii státu, ovšem člověk se touto smlouvu svých práv nevzdával navždy, ale jen na omezené období (v zásadě období volební); •dalšími teoretiky jsou Robert Dahl, ale i Aristoteles se svým konceptem smíšené vlády •dělba moci do tří složek: zákonodárné, výkonné a soudní • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Reprezentativní (zastupitelská) demokracie •zástupci dostávají určitý vymezený prostor pro autonomní rozhodování; lid však v žádném případě nepřenáší na zástupce svoji suverenitu, pouze se zavazuje, že bude respektovat vůli parlamentu jako vůli svoji •parlament je nejen zástupcem, ale také reprezentantem lidu •dvoustupňový model rozhodování –klíčovou roli hrají politické strany, mobilizující voliče, agregující zájmy jednotlivých skupin, přispívající k artikulaci požadavků a potřeb a podílející se na výběru politické reprezentace •Obvykle spojována s liberální demokracií - rozhodně není to samé Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png MODERNÍ DEMOKRACIE. TYPY A MODELY DEMOKRACIE AR 2021/2022 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Struktura •Moderní demokracie - polyarchie •Modely demokracie •Typy demokracie • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Moderní demokracie •Robert Dahl –hledání označení pro soudobý stav západních systémů, které se významně odlišují od demokratického ideálu – empirická teorie –tzv. polyarchie (tento pojem se ale příliš nevžil a autor jej opustil) –později se tedy pokusil definovat základní kritéria a instituce nutné pro to, abychom mohli pol. systém označit za plně demokratický Instituce Kritéria Volení úředníci Svobodné, spravedlivé a časté volby Všeobecné volební právo Právo být volen Svoboda projevu Alternativní zdroje informací Svoboda shromažďování a sdružování Volební rovnost Účinná participace Pochopení založené na informacích Kontrola programu démosem Univerzálnost > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vlny demokratizace (Samuel Huntington a následovníci) •První vlna demokratizace (1828-1926) –americká a francouzská revoluce, rozšiřování volebního práva, vznik demokratických institucí, pravidelné volby, demokratizace tradičních politických systémů a vznik zcela nových demokracií po IWW –Austrálie, Argentina, Belgie, Československo, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Itálie, Irsko, Island, Japonsko, Kanada, Kolumbie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, USA, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Uruguay, Velká Británie •První zpětná vlna (po r. 1926) –hospodářská krize, vzestup komunismu, fašismu a nacismu –Argentina, Belgie, Československo, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Japonsko, Kolumbie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Uruguay •Druhá vlna demokratizace (1943-1962) –Po IIWW, rovnoprávnost žen, import demokracie do poražených států a vznik nových demokracií v důsledku dekolonizace –Argentina, Barma, Belgie, Bolívie, Botswana, Brazílie, Československo, Dánsko, Ekvádor, Fidži, Filipíny, Francie, Gambie, Ghana, Guyana, Indie, Indonésie, Itálie, Izrael, Jamajka, Japonsko, Jižní Korea, Kolumbie, Libanon, Maďarsko, Malajsie, Malta, Nigérie, Pákistán, Peru, Rakousko, Spolková republika Německo, Srí Lanka, Trinidad a Tobago, Turecko, Uruguay, Venezuela > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vlny demokratizace (Samuel Huntington a následovníci) •Druhá zpětná vlna (od konce 40. let a dále od konce 60. let) –Studená válka, vojenské převraty –Argentina, Barma, Bolívie, Brazílie, Československo, Ekvádor, Filipíny, Fidži, Ghana, Guyana, Chile, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Libanon, Maďarsko, Nigérie, Pákistán, Peru, Řecko, Turecko •Třetí vlna demokratizace (70.-90. léta 20. stol.) –Autoritářské režimy a totalitní režimy se hroutí a/nebo demokratizují, rozpad bipolárního uspořádání; část státu zůstala v šedé zóně –Afghánistán, Albánie, Argentina, Bělorusko, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Československo, Ekvádor, Estonsko, Filipíny, Gruzie, Guatemala, Haiti, Honduras, Portugalsko, Chile, Chorvatsko, Indie, Irák, Jižní Korea, Kambodža, Keňa, Lesotho, Libanon, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Mongolsko, Německá demokratická republika, Namibie, Nigérie, Nikaragua, Pákistán, Panama, Polsko, Peru, Rumunsko, Rusko, Řecko, Salvador, Senegal, Slovinsko, Srbsko/Černá Hora, Súdán, Surinam, Španělsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Východní Timor •Třetí zpětná vlna –Afghánistán, Albánie, Bělorusko, Bolívie, Ekvádor, Filipíny, Gruzie, Guatemala, Haiti, Honduras, Irák, Kambodža, Keňa, Lesotho, Makedonie, Moldávie, Nigérie, Nikaragua, Pákistán, Rusko, Senegal, Súdán, Turecko •Čtvrtá vlna –Různě pojímaná – někdy sem patří demokratizace CEE, demokratizace režimů v Iráku a Afghánistánu, jindy tzv. arabské jaro, velmi nejistý výsledek > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy demokracie •Spor reprezentativnosti a akceschopnosti (efektivity) – obojího nelze dosáhnout ve stejné míře –Příklady jsou rozhodnutí Ústavního soudu ČR o neústavnosti částí volebního zákona z let 2001 a 2021 •Žádná ze zemí nemá některý typ v čisté podobě!!! •Reprezentativnost se pojí s typem konsenzuálním, kde převládá řešení konfliktů kompromisem, založeným na širokém podílu na rozhodování a konkurenci různých mocenských center (vč. decentralizace) - příkladem je Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie nebo některé severské země •Akceschopnost je spojena se systémem westminsterským, neboli většinovým, pro který je typické majoritní řešení konfliktů - většina vyhrává a prosazuje svůj názor, program - příkladem je V. Británie nebo Francie > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy demokracie •Dlouhodobá diskuse mezi odborníky, kde neexistuje konsenzus v otázce univerzálnosti toho či onoho typu •Důležitá otázka při rozhodování o volbě a vhodnosti jednoho z typů pro konkrétní zemi - homogenita nebo heterogenita (segmentace) společnosti –v segmentované společnosti je vhodnější akcent na reprezentativnost a tudíž spíše konsenzuálním typ –v homogenní společnosti může být aplikován model westminsterský > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy demokracie (Arend Lijphart) • Konsenzuální Westminsterský Velká koalice Jednobarevná vláda Rozptýlení moci Převaha vlády Bikameralismus Monokameralismus Multipartismus Bipartismus Více témat Jedno téma Poměrný volební systém Většinový volební systém Federace (decentralizace) Unitární stát Psaná ústava Nepsaná ústava Korporativismus Pluralismus Nezávislost centrální banky Závislost centrální banky > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Česko 2021 - ??? • Konsensuální Westminsterský Velká koalice Jednobarevná vláda Rozptýlení moci Převaha vlády Bikameralismus Monokameralismus Multipartismus Bipartismus Více témat Jedno téma Poměrný volební systém Většinový volební systém Federace (decentralizace) Unitární stát Psaná ústava Nepsaná ústava Korporativismus Pluralismus Nezávislost centrální banky Závislost centrální banky > Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas VLÁDNÍ SYSTÉMY V DEMOKRACII Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dělba moci •• Dlouhá tradice v evropském politickém myšlení (Aristoteles, Cicero, sv. Tomáš Akvinský, středověk, reformace, Locke…) •• Horizontální (Ch.-L. de Montesquieu) –Výkonná –Zákonodárná –Soudní •• Vertikální –Centrum –Územní samospráva Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Formy vlády – dle horizontální dělby moci •Základní klasifikace •Prezidentský – striktní dělba •Parlamentní – pružná dělba • •Další klasifikace, jež nejsou všeobecně přijímány •Poloprezidentský – střední cesta •Direktoriální – koncentrace moci Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png O co vlastně jde – které faktory brát v úvahu 1)Ústavu a zakotvení jednotlivých orgánů, jejich postavení, pravomocí a souvztažností s jinými orgány 2)Institucionální podmínky, především typ volebního systému 3)Strukturu společnosti 4)Politickou kulturu 5)Systém politických stran •(Duverger: „Kdo zná klasické ústavní právo a nezná roli stran, vidí současné politické režimy zkresleně; kdo zná naopak roli stran a nezná klasické ústavní právo, vidí současné politické režimy sice neúplně, ale přesně.“) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Protože… •Kromě ústavních předpokladů, volebních a stranických systémů je velice podstatnou kategorií reálná politická moc a její dělba (Machiavelli, Weber, Habermas). –osobnosti / strany / zájmové skupiny (lobby) / elity / (formální/neformální) instituce / společnost a její vztah k politice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus – hlavní rysy •pružná dělba moci (resp. oddělení mocí není striktní) –vzájemné přímé působení –členové vlády bývají velmi často členy parlamentu •svrchovanost zákonodárné moci, které je vláda odpovědná –Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat •„destruktivní“ hlasování o nedůvěře •konstruktivní hlasování o nedůvěře (SRN, Španělsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko) •odmítnutí důvěry •možnost exekutivy (za jistých okolností) rozpustit parlament Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus – další rysy •dualismus výkonné moci –prezident/panovník vs. vláda a premiér) •může fungovat v podmínkách –monarchie (prototypem Velká Británie) –republiky (prototypem Francouzská III.republika) •přímo volený prezident •nepřímo volený prezident Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pružná dělba moci •Prolínání zákonodárné a výkonné moci •Nejvíce v britském typu parlamentarismu –bipartismus –většinový volební systém –parlamentní volby jsou současně volbami premiéra –šéf vlády de facto ovládá i dolní sněmovnu (šéf vlády = předseda strany, která má v dolní sněmovně absolutní většinu křesel) –člen vlády musí být (až na výjimky) členem dolní sněmovny –Walter Bagehot – tajemství akceschopnosti britského parlamentarismu spočívá právě v tomto prolínání či spojení mocí •ČR – ústava umožňuje slučitelnost vládní a parlamentní funkce Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentský režim – základní principy •striktní dělba exekutivy a legislativy •přímá legitimita parlamentu i prezidenta –obvykle přímá volba prezidenta (pozor však na USA) •jednohlavá exekutiva – prezident •neodvolatelnost prezidenta z politických důvodů •nerozpustitelnost parlamentu •přísná inkompatibilita členství v legislativě a exekutivě Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentský režim – základní principy •na rozdíl od parlamentarismu s jedním ohniskem moci v parlamentu zde najdeme konkurenci několika center moci •striktní dělbu moci doplňuje systém „brzd a protivah“ (checks and balances) –prostředky vzájemného vyvažování moci, aby jedna nemohla nabýt vrchu ani zcela opanovat politická rozhodnutí –prezident potřebuje pro řadu svých rozhodnutí souhlas parlamentu a opačně to platí úplně stejně –příkladem je schvalování rozpočtu kongresem na jedné a podepisování zákonů prezidentem na druhé straně Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Poloprezidentský režim – základní principy •moc je oddělená striktněji než v parlamentarismu, ale méně striktně než v prezidentském režimu •přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident •hlava státu (prezident) je volena všelidovou volbou na pevné funkční období •prezident má své specifické sféry vlivu a pravomoci (typicky v oblasti zahraniční politiky, branných otázkách…) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Poloprezidentský režim – základní principy •exekutiva má dvě hlavy: –prezidenta nezávislého na parlamentu - není oprávněn vládnout sám či přímo; jeho vůle musí být tlumočena vládou a přes její rozhodnutí –premiéra (+ kabinet) závislého na parlamentu, avšak nezávislého na prezidentovi –duální struktura autority umožňuje různé vyvažování a přesuny mocenské převahy v rámci exekutivy •klíčový je právě vztah mezi prezidentem a premiérem v rovině stranické příslušnosti a pozice: –období souhlasných většin –období nesouhlasných většin (kohabitace) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Direktoriální režim – základní principy •Švýcarsko – systém sui generis •koncentrace moci v rukou parlamentu – odtud jiné názvy - systém vlády shromáždění /konventu) •členové vlády jsou jednotlivě voleni oběma komorami parlamentu •vláda je po svém zvolení prakticky nesesaditelná •exekutiva ale nemůže parlament rozpustit •prezident – velmi slabý –volen parlamentem z členů vlády na 1 rok, předseda vládě Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Diskutabilní momenty a faktory •Jsou poloprezidentský režim a direktoriální režim podskupinami nebo specifickými typy? •Přímá volba hlavy státu jako klasifikační faktor? •Formální a faktická podoba výkonu moci •Otázka využívání pravomocí v praxi •Úloha dalších ústavních institucí – ústavní soud, centrální banka, druhá komora parlamentu a její charakter, pravomoci a síla •Územní členění státu a role samosprávy • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace s důrazem na postavení hlavy státu (Cheibub + Hloušek-Kopeček-Šedo) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Mapa forem vlád ve světě \\vsci\data\profiles\ladislav.mrklas\Desktop\Forms_of_government_svg.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Srovnání režimů parlamentní poloprezidentský prezidentský Možnost odvolat exekutivu Ano Ano Ne Rozpustitelnost parlamentu Ano Ano Ne Exekutiva de facto řídí legislativu (Ano) (Ano) Ne Zákonodárná iniciativa exekutivy Ano Ano Ne Právo veta ze strany exekutivy Ano (slabé) Ano (slabé) Ano (silné) Kdo stojí v čele exekutivy Premiér Premiér a/nebo prezident Prezident Volba hlavy státu Není nebo obvykle nepřímá Přímá (přímá) Specifické pravomoci hlavy státu Ne Ano (ano) Inkompatibilita exek. a legisl. funkcí Ne Ne Ano Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas POLITICKÉ STRANY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Političtí aktéři •Politické strany –Účastní se voleb –Cílem – dobytí politické moci •Zájmové skupiny –Neúčastní se voleb –Cíl – vykonávat vliv na stát, mocenské orgány, politické strany –Mohou se politickými stranami stát –Odbory –Zástupci průmyslu –Zájmová sdružení (sportovci, pacienti, dopravci) •Politická hnutí –Široce definovaný fenomén –Oproti politickým stranám jsou méně organizována –Oproti politickým stranám mají méně koherentní program –Například: Solidarita, Občanské fórum •Masmédia –Tisk, rozhlas, televize, internet, blogy –„videopolitika“ (G. Sartori) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Klíčoví aktéři demokratického politického procesu •Drtivá většina liberálních demokracií ve světě se neobejde bez politických stran –Výjimky tvoří Nauru, Marshallovy ostrovy či Tuvalu - demokratické země bez existence politických stran •Politické strany tvoří v moderních konsolidovaných i v nově vzniklých demokraciích páteř demokratického rozhodování •Historicky se strany ukázaly jako nejefektivnější způsob reprezentace zájmů společenských skupin a prosazování jejich cílů •Vládnutí v demokratických režimech = vláda politických stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Definice •LaPalombara, Weiner (1966) –trvalá organizace, tj. organizace, která pravděpodobná přežije své současné vůdce; –dobře zařízená a zjevně trvalá místní organizace, udržující pravidelné a rozmanité vztahy na celostátním měřítku; –rozhodná vůle celostátních a místních vůdců organizace dosáhnout a vykonávat moc, ať už sami nebo s jinými, a nikoli pouze moc ovlivňovat; –snaha vyhledávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným způsobem. •Sartori (1976) –strana je jakákoli politická skupina, která se představuje ve volbách a je schopna prostřednictvím voleb umístit kandidáty do veřejných úřadů •Pedersen (1982) –organizace, jakkoli slabě či silně organizovaná, která buď nominuje kandidáty do veřejných funkcí, nebo která alespoň tento záměr deklaruje Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Funkce •Formulace cílů •Artikulace a agregace zájmů •Mobilizace společnosti •Socializace politiky a stabilizace vládních orgánů •Funkce opozice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy a klasifikace politických stran - kritéria •Ideologie •Cíle •Organizační struktura •Historický vývoj •Původ a vznik •Pozice ve stranickém systému •Vztah k režimu •Velikost strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle ideologie •koncept stranických rodin (Klaus von Beyme, 1985) –Liberální a radikální strany –Konzervativní strany –Socialistické a sociálně demokratické strany –Křesťansko-demokratické strany –Komunistické strany –Agrární strany –Regionální a etnické strany –Extrémně pravicové strany –Ekologické strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle cílů politické soupeření •Vote-seeking •Policy-seeking •Office-seeking Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle organizace •přímé versus nepřímé –individuální členství •typické pro elitní strany a později i strany nově vzniklé –kolektivní členství •odbory, spolky, zájmové organizace •typické pro masové strany socialistického, agrárního a křesťanskodemokratického typu •centralizované versus decentralizované –zpravidla závisí na okolnostech vzniku – době a typu – volební a parlamentní X mimovolební a mimoparlamentní X odštěpení nebo sloučení –může se však měnit v čase •strany volebního typu –souvisí se specifickou konstrukcí politického systému – např. prezidentským režim – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle historického vývoje •Strany mas –Typickými příklady jsou dělnické strany •Strany kádrů/notáblů (M. Duverger) –Strana osobností, nízký počet členů •Catch-all strany (O. von Kirchheimer 1966) –Oslabení role ideologie –Oslabení role řadových členů na úkor vedení strany –Oslabení vztahu strany k určité sociální skupině –Posílení vazby na zájmové skupiny za účelem financování Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle původu – institucionalistický přístup (M. Duverger) •Volební a parlamentní původ strany –Elitní strany (strany kádrů či notáblů) –Volební výbory –Parlamentní kluby - zůstávají klíčovou mocenskou komponentou –Vyšší míra decentralizace a individualizace, silná role lídra •Mimovolební a mimoparlamentní původ strany –Masové strany –Báze existujících zájmových či nátlakových organizací (odbory, komory, intelektuálové, zednáři, církve, veteráni, politické ligy, tajné společnosti apod.) –Přeměna ve stranu, organizační struktura přejata –Více centralizované - místní pobočky vznikají shora - silná kolektivní vedení Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle původu – institucionalistický přístup (M. Duverger) •Strany vzniklé sloučením nebo odštěpením –Mohou vznikat v různých fázích vývoje stranického systému –Souvisejí s celou řadou faktorů: •frakcionalizací stran, •vznikem nových strukturálních konfliktů ve společnosti, •personální poměry ve straně, •otřesem důvěry ve strany a nutností nově oslovovat, •změnou vzorců chování v rámci stranického systému •__________________________ •Specifické případy: USA (spíše prezidentský než parlamentní původ), demokratizující se země, země třetího světa… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace podle původu – sociální – strukturální přístup •Sociální konflikty –politické strany vznikají z tohoto konfliktu a představují reprezentaci jedné nebo obou stran konfliktu •Sociální třídy –vznikají v důsledku stratifikace, spoluvytvářejí, kolektivní identity a ty jsou živnou půdou pro vznik organizací s potenciálem transformovat se do stran – ØM. Duverger a jeho přirozené dualismy; světová revoluce a komunisté, zahraniční politika ØS. Rokkan a M. S. Lipset - koncept „cleavages“ ØD.-L. Seiler - genealogická klasifikace stran ØR. Inglehart - „silent revolution“ - materialismus versus postmaterialismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koncept konfliktních linií (Rokkan/Lipset) •Každé politické soupeření může vyprovokovat vznik konfliktní linie (cleavages) – když je dost silné, může dojit k rozčlenění společnosti na segmenty, které pak v politice reprezentují politické strany •Soudobá podoba stranických systémů je výsledkem historických procesů uvnitř společností – reformace, národní revoluce, průmyslová revoluce, mezinárodní revoluce 1917 •Strany a jejich systémy vznikly jako důsledek vytváření vazeb mezi skupinami voličů politickými stranami, jež reprezentují jejich zájmy • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní sociální konfliktní linie Teritoriální dimenze Funkcionální dimenze Národní revoluce Centrum - periferie Stát - církev Průmyslová revoluce Město - venkov Vlastníci – pracující Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy stran vzniklé konfliktními liniemi Centrum – periferie Regionální (autonomistické, separatist.) strany Stát – církev Křesťanské strany Město – venkov Agrární strany Vlastníci – pracující Sociálnědemokratické strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické konfliktní linie •Mezinárodní revoluce – reakce na bolševickou revoluci v Rusku – vznik komunistických stran •Vztah k demokratickému systému – fašistické a nacistické strany – občanská společnost X stát •Inglehart – postmateriální X materiální hodnoty a vznik stran zelených •Evropeizace – proevropské X protievropské •Globalizace – antiglobalizační levice / pravice • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické pozice v systému •G. Sartori – koncept relevance politických stran (1976) •Rozlišení politických stran podle jejich významu a role v rámci stranického systému •Relevantní strany – hrají roli v rámci stranického systému –Koaliční potenciál – strany jsou brány v potaz jako potenciální účastník procesu vytváření vládních koalic –Vyděračský potenciál – anti-systémové strany- jejich existence ovlivňuje chování a taktiku prosystémových stran •Anti-systémové strany – strany jejichž cíle, ideologie a východiska jsou v zásadním rozporu s demokratickými principy; usilují o svržení stávajícího systému a nahrazení jiným systémem •Extrémní strany – strany na kraji politického spektra •Extrémistické strany – strany, které prosazují extrémistickou politiku Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Monotematické strany •„single-issue party“ •Strany, které se profilují pouze v 1 klíčové otázce •Trvalejší strany nuceny formulovat komplexní program –strany zelených •Německo, Švédsko, Rakousko –„proti-evropská“ hnutí •Lidové hnutí proti Evropské unii (Dánsko) •Červnová listina (Švédsko) –antiimigrační strany •Listina Pima Fortuyna (Nizozemsko) •Demokraté Švédska (Švédsko) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace politických stran podle velikosti •Kritéria –Podíl hlasů –Podíl mandátů - má největší vliv na postavení ve stranickém systému –Počet členů •Numerický přístup –Jean Blondel - velké min. 40%, malé 10%, střední 15-20%, velmi malé 5 a méně % –Peter Mair - malá strana - 1-15% ve třech po sobě jdoucích volbách – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas STRANICKÉ SYSTÉMY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy •systémy politických stran a jejich vzájemných vztahů, které charakterizují především: –počet politických stran v rámci politické soutěže –síla politických stran –relevance politických stran –ideologická vzdálenost stran (polarizace) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy a soutěž •Stranické systémy se svobodnou soutěží stran •Stranické systémy bez svobodné soutěže stran: –Systém jediné strany –Systém hegemonické strany – –__________ –základní hranice leží mezi systémem jediné strany a více stran, kam patří již systém dvou stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Počet stran •výchozí kritérium pro klasifikace stranických systémů –monopartismus (systémy jediné strany nebo systémy státostrany) –bipartismus (systém dvou stran) –multipartismus (systém více než dvou stran) • •Toto rozlišení najdeme již v roce 1896 v práci Lawrence Lowella • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Další proměnné stranických systémů •Velikost stran – první typologii založenou na počtu a velikosti stran představil –Jean Blondel (1968) •dvoustranický systém •systém dvou a půl strany •multipartismus s dominantní stranou •multipartismus bez dominantní strany –dominantní strana má alespoň 40% hlasů a zpravidla má dvakrát více hlasů než druhá nejsilnější strana Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sartoriho typologie •2 proměnné pro analýzu stranických systémů •Počet stran - formát – vztahuje se k počtu relevantních stran •Polarizace – mechanismus – vztahuje se k reálnému fungování systému •Typy: vsystém jediné strany vsystém hegemonické strany vsystém predominantní (převládající) strany vbipartismus (systém dvou stran/dvoustranický systém) vumírněný pluralismus vpolarizovaný pluralismus v atomizovaný pluralismus (zhruba více než 10 stran) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systém jediné strany •V praxi existuje pouze 1 legální strana •Liší se podle míry intenzity ideologie a míry mobilizace mas: –Systém totalitní strany –Systém autoritářské strany –Systém pragmatické strany • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systém s hegemonickou stranou •Autorem konceptu hegemonické strany polský politolog Jerzy Wiatr – koncept k popsání stranického systému v Polské lidové republice před rokem 1989 •Povolena existence dalších politických stran (tzv. satelitní strany) •Absence skutečné soutěže stran •Systémy národní fronty •Přítomnost ostatních stran má budit zdání soutěže, svobody, legitimity •2 podtypy hegemonické strany: –Ideologicko-hegemonická strana (PSDS v Polsku) –Pragmaticko-hegemonická strana (Institucionální revoluční strana v Mexiku) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systém predominantní strany •predominantní = převládající •Strana, která minimálně třikrát za sebou získá absolutní většinu v parlamentu •Soutěživý systém •Jednobarevná vláda •Ostatní strany dočasně ztrácejí svou relevanci, ale kdykoli je možná alternace • –trvale – např. sociální demokracie v severských zemích –dočasně – New Labour v UK, španělští socialisté • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Bipartismus •Soutěž 2 relevantních stran •Široce orientované/rozkročené stran •Jedna ze stran je vždy schopna získat absolutní většinu křesel v dolní komoře •Jednobarevné vlády •Alternace, resp. potenciál pro alternaci •Slabá polarizace •Unimodální rozdělení voličů •Dostředivý směr soutěže Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Umírněný pluralismus •3-5/6 relevantních stran •Mechanismus podobný mechanismu bipartismu •Bipolární charakter •Alternace bloků stran •Koaliční vlády •Nízká polarizace •Dostředivá stranická soutěž Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Polarizovaný pluralismus •Více než 5/6 relevantních stran •Relevantní antisystémové strany •Bilaterální opozice •Silný střed •Silná polarizace •Převaha odstředivých tendencí •Silná ideologizace politiky ve společnosti •Nezodpovědné opoziční strany •Periferní obměna vlády •Imobilismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Polarizovaný pluralismus •Více než 5/6 relevantních stran •Relevantní antisystémové strany •Bilaterální opozice •Silný střed •Silná polarizace •Převaha odstředivých tendencí •Silná ideologizace politiky ve společnosti •Nezodpovědné opoziční strany •Periferní obměna vlády •Imobilismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teorie koalic •Koalice – partnerství 2 a více aktérů •Typy koalic: –Volební –Legislativní –Vládní •Teorie navazuje na teorii racionální volby a teorii her •Co je racionální? –Dosažení maxima cílů za vynaložení minima nákladů –Cíle: peníze, moc, křesla v parlamentu, křesla ve vládě –Náklady: úsilí, peníze, čas, kompromisy… •V teorii koalic: zajištění potřebné legislativní většiny k prosazení návrhů vlád Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy vlád •Proměnné: –Většina ØVětšinové ØMenšinové –Počet partnerů ØJeden ØVíce - minimální vítězná koalice/nadbytečná koalice v„Velká koalice“ –Ideologická a programová blízkost ØIdeově propojené ØIdeově nepropojené • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako způsob výběru kandidátů (politických uskupení) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby jako výběr kandidátů •Personalizace volby a personalizace politiky, její výhody a nevýhody •Modely a systémy založené na personalizaci •Přímá volba a její úskalí •_______________ •Role politických stran při volbách •Volby jako výběr politického uskupení • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako způsob výběru programu (politické agendy) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby jako forma výběru programu •Souvisí se strukturou základních konfliktů ve společnosti, které mohou být dlouhodobé i krátkodobé •Vliv na strukturu politických stran a stranického systému – vzorec stranické soutěže •Řešení konkrétních problémů versus velké politické ideologie • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako symbol demokracie •(„svátek demokracie“) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Svátek demokracie •Otázka volební účasti a neúčasti („hlasování nohama“) •Četnost voleb a jejich termín (případně další podmínky – alternativní formy hlasování aj.) •Další formy politické participace – instrumenty přímé demokracie, petice, nestandardní formy… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • • •Volby jako legitimace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako způsob integrace společnosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako forma kontroly Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako prostředek změny Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby jako výraz konkurence Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby koho (čeho) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Limity voleb Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • •Volby a jejich zneužití / zneužívání Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Alternativy vůči volbám I. •Uzurpace •Ustavení rodem (dědictví) - v současnosti dědičné monarchie, horní komory •Ustavení z titulu jiné funkce (ex offo) - virilní členové - horní komory •Jmenování - horní komora, nejčastěji jmenovaná hlavou státu •Konkurz - o obsazení rozhoduje ad hoc jmenovaná komise Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Alternativy vůči volbám II. •Aklamace - kolektivní vyjádření souhlasu či nesouhlasu s rozhodnutím •Kooptace - o doplnění orgánu, kde se uvolnil určitý počet křesel, rozhodují členové tohoto orgánu •Plebiscit - hlasuje se jen o jedné alternativě (osobě) - pro/proti •Losování - antika - rozhodnutí vyšší mocí; současnost - rozhodování v případě remízy - faktor štěstí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní roviny voleb •Volební právo - úzká souvislost s ústavním (příp. i správním) právem •Volební systém - specifická subdisciplína politologie •Volební chování - sociologie politiky • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vývoj atributů volebního práva •Všeobecné volební právo –každý občan má právo volit a nepřímo se podílet na politické řízení společnosti - rozšíření evoluční i revoluční cestou –postupné rozšiřování práva - cenzy (majetkové, daňové, rasové…) –dva kroky: nejprve všeobecné jen pro muže, teprve později a postupně i pro ženy –ženy nejprve Wyoming (1869), Nový Zéland (1893), v Evropě Finsko (1906), …ČSR (1918)…, USA (1920)… v katolických zemích Evropy až po 2. sv. válce… Švýcarsko až 1971 (polokanton Appenzell-Innerrhoden až 1991), Lichtenštejnsko 1984 –přelomová data - 1789 (Francie) a 1848 (Švýcarsko) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vývoj atributů volebního práva •Omezení všeobecnosti v současnosti •Státní občanství - prolomení v zemích EU (eurovolby, komunální volby) •a/nebo trvalý pobyt •Odsouzení od jisté výše trestu •Pozbytí způsobilosti k právním úkonům •Diskuse o dalších omezeních (rozšíření) –Věk pro aktivní VP - povětšinou 18 let, 16 let v Brazílii a Rakousku (z nedem. zemí Kuba, Írán) –Více hlasů osobě, která je zákonným zástupcem dítěte - rodič hlasuje vícekrát, vedle svých hlasů má hlasy za své děti –Otázka kauce u pasivního VP Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vývoj atributů volebního práva •Rovné –Každý občan má hlas se stejnou hodnotou - opakem byl např. kuriový systém –Poprvé uplatněno společně s všeobecným ve Švýcarsku (1848 - ale jen muži), natrvalo poprvé ve Francii (1870), Německu (1871), Rakousko-Uhersko (1907)…, v UK až 1948 –Čistá rovnost jen v teorii - viz nestejně velké volební obvody… – –Nerovnosti v hlasování •De iure: přidělení více hlasů určitým skupinám voličů, rozdělení voličů do několika skupin, s razantními rozdíly v počtu voličů připadajících na 1 posl. •Volební obvody - gerrymandering - manipulace s hranicemi v.o. (klasický/dvoustranický); malapportionment - vymezení různě velkých obvodů tak, aby jisté obvody vysílaly do zast. sboru více zástupců, než by odpovídalo jejich lidnatosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vývoj atributů volebního práva •Přímé –Opakem nepřímého založeného na volbě volitelů, kteří vybírali poslance - v některých případech až do dneška –V průběhu 19. století ve většině zemí –Dnes častá nepřímá volba hlavy státu (parlament/volební sbor), resp. horní komory parlamentu (kvazihorní komory) •Tajné –Opatření proti volební manipulaci –Poprvé Francie 1789 (zástupci 3. stavu), pak Jižní Austrálie 1856 natrvalo –Totalitní režimy 20. století tuto podmínku zpravidla nedodržovaly, resp. dodržovaly jen formálně Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební právo versus volební povinnost •Volební právo jako veřejná funkce (veřejný zájem) è povinnost •Volební povinnost v řadě zemí zůstala - v Evropě např. Belgie, Itálie… •Trestem za neomluvenou neúčast je nejčastěji pokuta, případně ztráta volebního právě v případě opakované neúčasti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ideální model vývoje voleb v pěti fázích (S. Rokkan) •Období před Velkou francouzskou revolucí – místní a provinční volební praktiky, volby politických orgánů byly vázány na korporativní pojetí politického člověka (šlechta, duchovenstvo, cechy) •Období po VFR – období celosvětové standardizace pravidel; VP se přestává vázat pouze na příslušnost k určitému stavu - rozhodující je ekonomická síla voliče (majetek, vysoký příjem, daně) •Vstup mas do politiky – volební právo se stává všeobecným (ve smyslu pro muže), ne však stále rovným, roli hraje gramotnost a usedlost voličů, ekonomické podmínky nemají vliv na všeobecnost, na rovnost však stále ano – existence kuriového systému a pluralitní hlasování (více hlasů) •Odstranění všech ekonomických a sociálních překážek – stále zůstává odlišná váha hlasů, geografické zvýhodňování •Uznání univerzálního a rovného volebního práva – rozšíření na ženy a mladé lidi • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vývoj všeobecného volebního práva (S. Rokkan) •Vstup do jednotlivých období šel ruku v ruce s postupující demokratizací a překračování tzv. prahů: •práh legitimace (oprávnění) – obyvatelé obdrželi první politická práva (shromažďování, sdružování, svoboda projevu) •práh inkorporace (začlenění) – neprivilegovaným vrstvám bylo přiznáno právo participovat na volbě politických zástupců •práh reprezentace (zastoupení) – snižování překážek bránících vstupu nových politických sil do parlamentu •práh exekutivní moci – do parlamentu a případně vlády se mohou prosadit zástupci všech občanů od jistého věku • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Tradiční formy hlasování •Tištěný volební lísek •Mechanický sčítací stroj •Děrný štítek •Optické snímání hlasů •Elektronické hlasování ve volebních místnostech Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Alternativní formy hlasování •Jedna z možností jak zvýšit volební participaci •Zastánci i kritici •Formy: –Korespondenční hlasování (ve Švýcarsku 2003 až 69% voličů; v některých státech USA zavedeno všeobecné korespondenční hlasování: Washington, Oregon…) –Hlasování prostřednictvím telefonu –Hlasování prostřednictvím digitální TV –Hlasování SMS zprávami –Internetové (elektronické) hlasování - nejdále Estonsko 2007 • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Diskuse o významu volebních systémů •Roviny diskuse: 1.Ovlivňuje stranický systém a model vládnutí více volební systém, anebo struktura společnosti a politická kultura? 2.Ovlivňuje volební systém i další vlastnosti stran a stranického systému (struktura, leadership, frakce…)? 3.Existuje ideální volební systém? 4.Existuje univerzální volební systém? 5.Má politická reprezentace legitimní právo volební systém měnit? A popř. v jakém směru? 6.Do jaké míry je legitimní omezit politickou pluralitu na výstupu (tedy reprezentaci)? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Proměnné volebních systémů •Základní proměnné •Princip přepočtu hlasů na mandáty –Vítěz bere vše - většinový –Mandáty dle poměru hlasů - poměrný systém –Kombinace obou částí s významným podílem každého z nich - smíšený systém •Velikost volebního obvodu –Jednomandátový - takřka vždy většinový systém –Vícemandátové - většinový nebo poměrný Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Význam volebních systémů •Vedle struktury společnosti a existujících „cleavages“ hlavní faktor, který ovlivňuje formát a mechanismus stranického systému, tedy: –počet relevantních stran, –jejich sílu, –jejich interakce (formování a fungování vlád, charakter opozice, koaliční vzorce… ostrakizaci) –organizační strukturu stran. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace volebních systémů •Většinové systémy –veškeré mandáty jsou na úrovni obvodu přidělovány jedné kandidátní listině (kandidátovi) •Systémy poměrného zastoupení –na úrovni obvodu jsou mandáty děleny v souladu s poměrem hlasů mezi kandidátkami •Smíšené systémy –část mandátů je přidělována dle většinové, část dle poměrné techniky - obě musejí mít reálný vliv na volený orgán (např. 5 %) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Většinové systémy •Přidělují mandát vítězi (vítězům) •Pokud se ve volebním obvodu rozděluje více mandátů, není jejich snahou rozdělit je v poměru, nýbrž většině hlasů •Dále se dělí na (možnost různých kombinací): –Relativně většinové –Absolutně většinové –Jednokolové –Dvoukolové (TRS) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Většinové systémy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systémy poměrného zastoupení •Velká variabilita proměnných: –Velikost volebního obvodu (2-x) –Volební formule (přepočítavácí metody) –Počet skrutinií –Volební klauzule –Prémie –Charakter kandidátky (míra personalizace) •Důsledkem je nestejně silná reprezentativita a proporcionalita – SPZ může mít proporční i většinový efekt!!! Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Velikost volebního obvodu •Nejdůležitější proměnná volebních systémů - „district magnitude“ (M) •Označuje počet mandátů, které se rozdělují ve volebním obvodu •3 kategorie volebních obvodů –Malé (2-4) –Střední (5-9) –Velké (10 a více) •Čím menší volební obvody, tím větší disproporcionalita (rozdíl mezi podílem hlasů a podílem mandátů) •Efekt „zrcadlení“ (podíl hlasů = podíl mandátů) nastává s obvody 20 a většími Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební formule •Matematické metody, které slouží k převodu hlasů na mandáty •2 hlavní skupiny: –Volební kvóty (češtině též „volební číslo“) •2 veličiny: S - celkový počet křesel (seats), V – celkový počet hlasů (votes) •Nedokáží rozdělit všechny mandáty, jsou proto doplňovány dalšími technikami •Příklady: Hareova kvóta, Hagenbach-Bischoffova kvóta, Imperiali kvóta, Posílená Imperiali kvóta, Hare-Niemeyerova formule –Volební dělitelé •řada čísel, které dělí zisky stran a rozdělují mandáty •dokáží rozdělit jakýkoli počet mandátů •Příklady: D'Hondtův dělitel, Imperialiho dělitel, Sainte-Laguë dělitel, Modifikovaný Sainte-Laguëův dělitel Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Uzavírací klauzule •V literatuře uváděna i jako umělý volební práh nebo volební kvórum •Zákonem stanovené procento hlasů, které musejí strany a případně volební koalice překročit, aby jim přiděleny mandáty •Jejím smyslem je snížení stranické fragmentace •Tzv. aditivní klauzule pro koalice •Nejčastěji 5% (ČR, Slovensko, Německo, Estonsko, Polsko, Chorvatsko, Lotyšsko…), ale i 8% Lichtenštejsko, 10% Turecko, 17% Řecko (1974-1981), 2% Izrael, Dánsko, 3% Španělsko, Řecko … Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební listiny a jejich charakter •Kritérium: do jaké míry může volič do kandidátní listiny zasahovat •3 typy kandidátních listin –Přísně vázané kandidátní listiny –Vázané kandidátní listiny –Volné kandidátní listiny Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Jednojmenné přenosné hlasování •Personalizovaný poměrný systém bez kandidátní listiny •Příklad Irska – 166 poslanců voleno ve 41 v.o. po 3-5 mandátech –Strany kandidují buď jednoho nebo více kandidátů - dle své odvahy –Kandidát je zvolen, když naplní tzv. Droopovu kvótu: Q = H/(M + 1) + 1 –Volební lístek se jmény kandidátů všech stran – volič sestavuje pořadí podle svých preferencí, a to zapsáním číslice od 1 do x –Tolik skrutinií, aby byla obsazena všechna křesla – metody shora (přerozdělování dalších hlasů kandidáta, který už byl zvolen) a zdola (pokud nejsou ještě naplněna místa, nastupuje v podstatě australský systém) –Hlasy jednoho voliče se tak dají používat několikrát, aniž by musel jít znovu k volbám –Zachovává teritoriální vazbu i personalizaci a navíc je proporční – mnoho expertů jej považuje za nejlepší volební systém Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Smíšené systémy •Kombinace proporčních a většinových systémů pro volby do jediné komory •Každý ze systémů musí být zastoupen aspoň v 5 % mandátů •Moderní trend při volebních reformách •Dají se třídit: –Podle toho, zda převažuje poměrný nebo většinový účinek: •Většinové smíšené •Poměrné smíšené –Podle toho, zda obě složky nějak souvisejí: •Závislá kombinace •Nezávislá kombinace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy ve světě (2017)