Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas POLITICKÉ SYSTÉMY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Osnova předmětu 1.Hlavní formy vlády v soudobých demokraciích - klasifikace a přístupy k formám vlád 2.Prezidentské režimy - historické utváření ústavního systému USA 3.Prezidentské režimy - modelový případ USA a jeho latinskoamerické varianty 4.Parlamentní režimy - historické utváření ústavního systému Velké Británie 5.Parlamentní režimy - soudobá podoba parlamentního režimu ve Velké Británii 6.Parlamentní režimy - varianty parlamentních režimů 7.Poloprezidentské režimy - modelový případ Francie 8.Poloprezidentské režimy - teoretické reflexe a empirické případy 9.Režim shromáždění a direktoriální režim - historické varianty a ústavní systém Švýcarska 10.Ústavní, institucionální a volební inženýrství - možnosti a limity racionalizace politických režimů a volebních systémů 11.Severské a jihoevropské politické systémy - komparace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura •Povinná •HLOUŠEK, Vít, Lubomír KOPEČEK a Jakub ŠEDO. Politické systémy. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal 2018. ISBN 978-80-87474-23-5. •DVOŘÁKOVÁ, Vladimíra a kol. Komparace politických systémů. Základní modely demokratických systémů. Praha: Oeconomica, 2012 • •Doporučená •NOVÁK, Miroslav a kol. Úvod do studia politiky. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2019. ISBN 978-80-7419-263-0 •SARTORI, Giovanni. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: SLON, 2001. ISBN 978-80-7419-048-3 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Podmínky ke zkoušce (prezenční forma) •2 referáty na předem konzultované téma •prezentace formou ppt v rámci seminářů a v konkrétních termínech • •Závěrečný test Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Podmínky ke zkoušce (kombinovaná forma) •Seminární práce na předem konzultované téma •Teze je třeba prezentovat na ŘK, která bude 10. prosince – prezentovány budou formou pětiminutových vstupů •Témata k výběru budou nabídnuta a zadána na první ŘK •Rozsah seminární práce – 10-12 normostran • •Závěrečný test Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png HLAVNÍ FORMY VLÁDY V SOUDOBÝCH DEMOKRACIÍCH - KLASIFIKACE A PŘÍSTUPY K FORMÁM VLÁD Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura •Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír, Šedo, Jakub: Politické systémy. Barrister & Principal, Brno 2018 – kapitoly 3, 4 a 5 •Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, Praha 2001 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Osnova ŘK 1.Dělba moci 2.Formy vlády dle horizontální dělby moci 3.Parlamentní forma vlády 4.Prezidentská forma vlády 5.Poloprezidentská forma vlády 6.Direktoriální forma vlády 7.Shrnutí 8. 8. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dělba moci •• Dlouhá tradice v evropském politickém myšlení (Aristoteles, Cicero, sv. Tomáš Akvinský, středověk, reformace, Locke…) •• Horizontální (Ch.-L. de Montesquieu) –Výkonná –Zákonodárná –Soudní •• Vertikální –Centrum –Územní samospráva Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Formy vlády – dle horizontální dělby moci •Základní klasifikace •Prezidentský – striktní dělba •Parlamentní – pružná dělba • •Další klasifikace, jež nejsou všeobecně přijímány •Poloprezidentský – střední cesta •Direktoriální – koncentrace moci Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Protože… •Kromě ústavních předpokladů, volebních a stranických systémů je velice podstatnou kategorií reálná politická moc a její dělba (Machiavelli, Weber, Habermas). –osobnosti / strany / zájmové skupiny (lobby) / elity / (formální/neformální) instituce / společnost a její vztah k politice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus – hlavní rysy •pružná dělba moci (resp. oddělení mocí není striktní) –vzájemné přímé působení –členové vlády bývají velmi často členy parlamentu •svrchovanost zákonodárné moci, které je vláda odpovědná –Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat •„destruktivní“ hlasování o nedůvěře •konstruktivní hlasování o nedůvěře (SRN, Španělsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko) •odmítnutí důvěry •možnost exekutivy (za jistých okolností) rozpustit parlament Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png O co vlastně jde – které faktory brát v úvahu 1)Ústavu a zakotvení jednotlivých orgánů, jejich postavení, pravomocí a souvztažností s jinými orgány 2)Institucionální podmínky, především typ volebního systému 3)Strukturu společnosti 4)Politickou kulturu 5)Systém politických stran •(Duverger: „Kdo zná klasické ústavní právo a nezná roli stran, vidí současné politické režimy zkresleně; kdo zná naopak roli stran a nezná klasické ústavní právo, vidí současné politické režimy sice neúplně, ale přesně.“) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus – další rysy •dualismus výkonné moci –prezident/panovník vs. vláda a premiér) •může fungovat v podmínkách –monarchie (prototypem Velká Británie) –republiky (prototypem Francouzská III.republika) •přímo volený prezident •nepřímo volený prezident Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pružná dělba moci •Prolínání zákonodárné a výkonné moci •Nejvíce v britském typu parlamentarismu –bipartismus –většinový volební systém –parlamentní volby jsou současně volbami premiéra –šéf vlády de facto ovládá i dolní sněmovnu (šéf vlády = předseda strany, která má v dolní sněmovně absolutní většinu křesel) –člen vlády musí být (až na výjimky) členem dolní sněmovny –Walter Bagehot – tajemství akceschopnosti britského parlamentarismu spočívá právě v tomto prolínání či spojení mocí •ČR – ústava umožňuje slučitelnost vládní a parlamentní funkce Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Členství ve vládě a parlamentu •Neslučitelnost funkcí člena vlády a MP –Nizozemí, Švédsko, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Belgie •Izrael –PM musí být členem Knessetu –ministři nemusí být členy Knessetu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentský režim – základní principy •striktní dělba exekutivy a legislativy •přímá legitimita parlamentu i prezidenta –obvykle přímá volba prezidenta (pozor však na USA) •jednohlavá exekutiva – prezident •neodvolatelnost prezidenta z politických důvodů •nerozpustitelnost parlamentu •přísná inkompatibilita členství v legislativě a exekutivě Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentský režim – základní principy •na rozdíl od parlamentarismu s jedním ohniskem moci v parlamentu zde najdeme konkurenci několika center moci •striktní dělbu moci doplňuje systém „brzd a protivah“ (checks and balances) –prostředky vzájemného vyvažování moci, aby jedna nemohla nabýt vrchu ani zcela opanovat politická rozhodnutí –prezident potřebuje pro řadu svých rozhodnutí souhlas parlamentu a opačně to platí úplně stejně –příkladem je schvalování rozpočtu kongresem na jedné a podepisování zákonů prezidentem na druhé straně Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Poloprezidentský režim – základní principy •moc je oddělená striktněji než v parlamentarismu, ale méně striktně než v prezidentském režimu •přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident •hlava státu (prezident) je volena všelidovou volbou na pevné funkční období •prezident má své specifické sféry vlivu a pravomoci (typicky v oblasti zahraniční politiky, branných otázkách…) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Poloprezidentský režim – základní principy •exekutiva má dvě hlavy: –prezidenta nezávislého na parlamentu - není oprávněn vládnout sám či přímo; jeho vůle musí být tlumočena vládou a přes její rozhodnutí –premiéra (+ kabinet) závislého na parlamentu, avšak nezávislého na prezidentovi –duální struktura autority umožňuje různé vyvažování a přesuny mocenské převahy v rámci exekutivy •klíčový je právě vztah mezi prezidentem a premiérem v rovině stranické příslušnosti a pozice: –období souhlasných většin –období nesouhlasných většin (kohabitace) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Direktoriální režim – základní principy •Švýcarsko – systém sui generis •koncentrace moci v rukou parlamentu – odtud jiné názvy - systém vlády shromáždění /konventu) •členové vlády jsou jednotlivě voleni oběma komorami parlamentu •vláda je po svém zvolení prakticky nesesaditelná •exekutiva ale nemůže parlament rozpustit •prezident – velmi slabý –volen parlamentem z členů vlády na 1 rok, předseda vládě Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Diskutabilní momenty a faktory •Jsou poloprezidentský režim a direktoriální režim podskupinami nebo specifickými typy? •Přímá volba hlavy státu jako klasifikační faktor? •Formální a faktická podoba výkonu moci •Otázka využívání pravomocí v praxi •Úloha dalších ústavních institucí – ústavní soud, centrální banka, druhá komora parlamentu a její charakter, pravomoci a síla •Územní členění státu a role samosprávy • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace s důrazem na postavení hlavy státu (Cheibub + Hloušek-Kopeček-Šedo) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Mapa forem vlád ve světě \\vsci\data\profiles\ladislav.mrklas\Desktop\Forms_of_government_svg.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png PREZIDENTSKÉ REŽIMY HISTORICKÉ UTVÁŘENÍ A MODELOVÝ PŘÍPAD USA, LATINSKOAMERICKÉ VARIANTY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura •Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír, Šedo, Jakub: Politické systémy. Barrister & Principal, Brno 2017 – str. 88-91 •Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, Praha 2001 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém USA •Prezidentský režim •Nejstarší ústava na světě •Přísná dělba moci •Federalismus •Bikameralismus •Bipartismus USA_map_web Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní systém •Rigidní ústava –souhlas 2/3 poslanců a 2/3 senátorů a ratifikace ¾ států •Systém „brzd a protivah“ (checks and balances) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dělba moci •Exekutivní moc –Prezident – hlava státu & hlava vlády –Ministři mají ve vztahu k prezidentovi pouze poradní funkci a výkonnou funkci •Legislativní moc –Kongres •Soudní moc –Nejvyšší soud –Federální soudy a státní soudy – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přísná dělba moci •Prezident volen na pevně stanovené funkční období •Prezident a členové vlády nesesaditelní z politických důvodů –výj. impeachment: Sněmovna reprezentantů má pravomoc prezidenta obžalovat, Senát má právo soudit prezidenta •Prezident nemůže rozpustit Kongres Prezidentský režim Voliči Kongres volí Prezident – šéf exekutivy volí Navzájem se nemohou sesadit Senát schvaluje prezidentské nominace Prezident – suspenizivní veto Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Okolnosti utvoření funkce prezidenta •Rozpor pohledů na funkci hlavu státu: –obava před autokracií silného prezidenta –požadavek na silného vůdce •Zpočátku nebylo jasné: –kdo bude v čele státu (monarcha, rada, výbor) –jak bude hlava státu uvedena do funkce •Nakonec kompromisní návrh – kolegium volitelů (electoral college) Zde konec 19.února 2019 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Specifika volebního systému prezidenta •Model „electoral college“ - kompromis –silná centrální vláda versus slabá centrální vláda –velké verus malé státy •tzv. virginský plán X newjerseyský plán •Kompromis - tzv. connecticutský plán –současný systém (prvky obou předchozích plánů) •Veliké státy – více volitelů •Malé státy nadreprezentovány •Silná federální vláda, ale státy rozhodují o způsobu alokace volitelů (jen Maine a Nebrasca – poměrný systém) •Ani přímá volba, ani volba parlamentem • Virginský plán - dvoukomorový kongres proporční zastoupení států: volba jedné osoby prezdienta na společném zasedání obou komor Newjerseyský plán – jednokomorový kongres – každý stát jeden zástupce: volba vícečlenné exekutivy (vlády) Oba plány – exekutivu měl volit parlament Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sartori: „jakobypřímá“ volba •obavy: –z velké autority prezidenta a jeho případné tyranie –z centralismu a převahy velkých (lidnatých států) –z demagogie kandidátů • •EC - původní myšlenka - sbor nezávislých osobností –John Jay: EC = „nejosvícenější a nejúctyhodnější občané“ –nepočítalo se s politickými stranami –dnes volitelé – velice loajální „svým“ politickým stranám •= hlavní kritérium pro výběr kandidátů na volitele • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sbor volitelů (electoral college) •Ústava hovoří jen o volitelích – konkrétní podoba EC je výsledkem ústavní zvyklosti • •Postupná evoluce: 2 revize –1804: XII. Dodatek – rozlišení hlasu pro prezidenta a pro viceprezidenta •původně měli volitelé 2 hlasy –1864: ve všech státech přímá volba volitelů •dříve převažovala nepřímá volba volitelů (státními parlamenty) Musilová, Nikola (2011). Sbor volitelů USA: historický vývoj a současná aplikace se zaměřením na jeho reformní alternativy. Acta Politologica 3, 1, s. 29–65. ISSN 1803-8220 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Argumenty pro Sbor volitelů •podpora již velmi ukotveného systému dvou stran –bipartismus – napomáhá stabilitě •základní kámen amerického federalismu –státy si samy určují způsob volby a alokace volitelů –malé státy nadreprezentovány •vítězí ti kandidáti, kteří mají podporu napříč celými USA –nehrozí dominance několika málo lidnatých států •chrání zájmy menšin –často lokálně koncentrované - jejich kandidát může získat hlasy všech volitelů v daném státě Musilová, Nikola (2011). Sbor volitelů USA: historický vývoj a současná aplikace se zaměřením na jeho reformní alternativy. Acta Politologica 3, 1, s. 29–65. ISSN 1803-8220 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Argumenty proti Sboru volitelů •může zvítězit kandidát s nižším počtem hlasů voličů •volitelé nejsou povinni odevzdat hlas tandemu, za nějž byli nominováni –V historii velice málo „faithless electors“ •kandidáti se zaměřují jen na některé státy –swing states, battleground states (Florida, Ohio, Pennsylvania, Michigan) –X safe states, non-competitive states (California, New York, Texas, Illinois) •příliš velká váha určitých států •snížení volební účasti (malá motivace některých voličů v některých státech) • Zde konec 18.2. 2020 Musilová, Nikola (2011). Sbor volitelů USA: historický vývoj a současná aplikace se zaměřením na jeho reformní alternativy. Acta Politologica 3, 1, s. 29–65. ISSN 1803-8220 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby v roce 2000 ElectoralCollege2000-Large Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentské volby – stranicko-politický pohled •dvě fáze –boj o nominaci prezidenta uvnitř strany –soutěž stranických kandidátů o hlasy volitelů – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Primární volby •boj kandidátů o nominaci na prezidenta uvnitř strany •boj o podporu tzv. delegátů –delegáti vybíráni na úrovni států •vrchol na nominačním sjezdu • – 2207721914_3b788fd12e Probíhají v každé straně delegáti na nominačním sjezdu rozhodnou, kdo bude kandidátem na prezidenta Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Primární volby •dva typy výběru delegátů –prezidentské primárky –tzv. caucus –první caucus ve státě Iowa a první primárky ve státě New Hampshire • news-graphics-2008-_655886a Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Caucus •místní volební shromáždění •nejstarší systém •zpočátku absence formálních pravidel •diskuze o kandidátech •začíná na místní úrovni a pokračuje až na celostátní úroveň •účastníci se dělí na skupiny podle podpory jednotlivým kandidátům •snaží se přesvědčit nerozhodnuté •časově náročné •nízká volební účast •pod 10 % registrovaných voličů •místo konání: školy, kostely… • large_caucus Voliči z tohoto procesu vyloučeni Tento způsob vyhovuje zejména stranickým předákům Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentské primárky •až do 70.let 20.století převažovaly caucusy –omezení šancí nezávislých kandidátů •60. léta Demokratická strana – počátek série reforem nominačního procesu –cílem podpořit vyšší participaci mladých lidí, žen a minorit –zavedení proporčního volebního systému pro výběr delegátů •voliči si vybírají delegáty přímo a ti volí kandidáty tajnou volbou •poprvé pro nominaci prezidenta použity v roce 1912 –jako nominační systém pro místní a státní kandidáty použity nejdříve roce 1901 (Florida) • Dudley, Gitelson 2002: 37-39 Dnes převažující způsob výběru delegátů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentské primárky •otevřené primárky – –možné hlasovat i o kandidátech soupeřící strany –není nutná registrace –cca v 17 státech •uzavřené primárky –volič se zapisuje (registruje) jako demokrat či republikán ve volbách •někde funguje i kombinace obou způsobů (Demokraté X Republikáni) 13obama_wave600 Dudley, Gitelson 2002: 38 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický konvent/sjezd •Konvent rozhodne o budoucím stranickém kandidátovi –účast delegátů, kteří vybírání postupně na úrovni států •Stranický konvent nominuje též viceprezidenta –vice-prezident vybírán tak, aby kandidátovi na prezidenta ve volbách pomohl –často strategická volba –původně vybíráni zvlášť (1796 John Adams se stal prezidentem, zatímco Thomas Jefferson se stal viceprezidentem) –1940 - F. D. Roosevelt si viceprezidenta vybral sám • Dudley, Gitelson 2002: 37 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický konvent •Demokraté –proporční volební systém pro výběr delegátů •Republikáni –většinový systém (vítězný kandidát získá hlasy všech delegátů v daném státě) –V několika státech funguje proporční systém • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní principy volebního systému •Nepřímá volba jako záruka proti korupci a tyranii •Možnost revize - kolegium volitelů (příp. Sněmovna reprezentantů) •Princip státní majority • (a dvě výjimky z něj: Nebraska a Maine) •Federalismus • • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 270 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 538 volitelů •435 volitelů (jako je členů Sněmovny reprezentantů, dle počtu voličů) •3 volitelé za District of Columbia •100 volitelů (jako je členů Senátu, 2 za každý stát) „vítěz bere vše“ s výjimkou Maine (4) a Nebrasky (5) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kolegium volitelů 2016 - teorie a praxe Elizabeth Warren backs plan to get rid of the Electoral College | wqad.com •Reálné skóre při hlasování bylo •304 : 227 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Proč je při volbě tak důležitý federalismus? •Již 5x se byl prezidentem zvolen kandidát, který obdržel menší počet hlasů, ale získal dostatečný počet volitelů •O vítězství vždy rozhodují tzv. bitevní státy (battleground / swing states): tradičně Colorado (9), Florida (29), Iowa (7), Michigan (16), Minnesota (10), Nevada (6), New Hampshire (4), Nové Mexiko (5), Ohio (18), Oregon (7), Pensylvánie (20), Wisconsin (10) • • • • • • •V případě nezvolení kolegiem volitelů rozhoduje Sněmovna reprezentantů dle principu 1 stát = 1 hlas • • • • 2004 Bush - Kerry Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Bitevní státy v akci Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systém prezidenta •Kdo vybírá volitele? –proces výběru volitelů se liší stát od státu –obecně: 1.strany nominují volitele na svých celostátních konferencích 2.volitelé jsou zvoleni ústředním výborem strany v daném státě •volitelem se nesmí stát –člen Kongresu –jmenovaní členové výkonné moci http://www.archives.gov/federal-register/electoral-college/selects.html ´zde konec 20.února Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební kolegium •kvórum pro zvolení prezidenta 270 hlasů volitelů •Čl. 2, odd. 2, resp. XII. dodatek (1804): –pokud žádný kandidát nezíská většinu volitelů, prezidenta volí Sněmovna reprezentantů –1800 a 1824 •termín: první úterý po prvním listopadovém pondělí •volitelé se scházejí v pondělí po druhé středě v prosinci ve svých hlavních městech a volí prezidenta Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Okolnosti utvoření funkce prezidenta •Délka mandátu –špatné zkušenosti s jednoročním mandátem guvernérů –špatné zkušenosti s doživotním mandátem –přijat návrh 4 let –od roku 1951 pouze 2 období (XXII.dodatek) •Způsob volby –prezident nesmí být závislý na Kongresu (přísná dělba moci) –obava z přímé volby prezidenta lidem • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezident •Podmínky pasivního volebního práva –Věk minimálně 35 let –Kandidát na prezidenta žije v USA nejméně 14 let –Prezident musí získat občanství narozením • •Čl. 2 „výkonná moc přísluší prezidentu Spojených států“ •jednohlavá exekutiva –hlava státu = hlava vlády –neexistuje funkce premiéra –ministři jsou prezidentovi podřízení •„administration“ Zde konec 5.3.2019 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pravomoci prezidenta 1.Symbolické –úřední hlava státu, právo udělovat milost, dohled na řádným výkonem zákonů 2.Jmenovací –Právo navrhovat a jmenovat velvyslance, ministry, soudce Nejvyššího soudu a další vysoké úředníky… (cca 3000 lidí) –Senát – poradní a schvalovací orgán –Právo odvolat, kteréhokoli úředníka bez ohledu na názor Senátu 3.Legislativní 4.Zahraniční politika 5.Exekutivní President%20of%20US%20Seal_thumb%5B3%5D Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Legislativní pravomoci •Prezident nemá právo legislativní iniciativy –s výjimkou návrhu rozpočtu •Právo suspenzivního veta do 10 dnů –výjimkou společné usnesení Kongresu, jimiž se navrhují ústavní dodatky –veto je přehlasovatelné 2/3 hlasů v obou komorách –veto jako celek (x tzv. item-veto guvernérů) –tzv. kapesní veto – prezident má právo do 10 dnů zákon odmítnout (nepodepsat) Janda, Kenneth. 1998. et al. Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Praha: Slon, p. 225 Prezident má spřízněného člena Kongresu, který návrh zákona předloží Pocket veto - Pokud nastanou kongresové prázdniny během těchto 10 dnů, může prezident zákon nechat „padnout pod stůl“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Legislativní pravomoci •Svolává zasedání Kongresu –mimořádné zasedání za mimořádných okolností •Na společném zasedání informuje Kongres „o stavu Unie“ a doporučuje k jeho zvážení potřebná opatření –nástroj o k ovlivnění legislativy –po vzoru britského Speech from the throne –na společném zasedání obou komor Kongresu ve Sněmovně reprezentantů –od 1790 zprávy jednou ročně - na začátku kalendářního roku – – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zahraničně-politické pravomoci prezidenta •Řídí zahraniční politiku –právo uzavírat smlouvy se zahraničními státy na doporučení a souhlas Senátu –právo přijímat velvyslance, tj. právo uznávat jiné země •vrchní velitel ozbrojených sil –vyhlásit válku může pouze Kongres Otázka, zda může prezident použít ozbrojené síly bez souhlasu Kongresu (např. válka ve Vietnamu) 1973 – zákon, který prezidenta omezil: prezident může disponovat armádou bez souhlasu Kongresu pouze 60 dní Zde konec 27.2 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vláda USA •Vláda jako kolektivní orgán de facto neexistuje •Ministři mají ve vztahu k prezidentovi poradní a výkonnou funkci •Ministři jmenovaní na doporučení a souhlas Senátu •Ministry může však prezident odvolat zcela samostatně Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Výkonný aparát prezidenta •Prezident realizuje svou politiku prostřednictvím řady pomocných a poradních orgánů –Úřad pro řízení a rozpočet (úkolem je připravit rozpočet) –Rada hospodářských poradců –Národní bezpečnostní rada –Rada pro životní prostředí –Federální státní aparát zahrnuje cca 1 000 000 pracovníků Prezident jmenuje se souhlasem Senátu špičky aparátu (cca 3 000 lidí) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nezávislé agentury •Součástí státního aparátu •kontrola a poskytování zvláštních služeb –velký vliv („čtvrtá moc“) –např. NASA, Poštovní služba, Federální rezervní systém (centrální banka), Federální obchodní komise –v čele výbory, jejichž členy (5-7) jmenuje na doporučení a se souhlasem Senátu prezident • NASA_Logo Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Viceprezident •z titulu své funkce předsedou Senátu –Hlasuje, dojde-li k rovnosti hlasů –Senát si volí předsedu „pro tempore“, jehož úkolem je zastupovat viceprezidenta v době jeho nepřítomnosti •nemá téměř žádné pravomoci •často v čele ad hoc diplomatické mise •Až do 1967: žádná úprava pro případ, že se uvolní pozice viceprezidenta •Do té doby funkce viceprezidenta prázdná 16x •Viceprezident John C. Calhoun rezignoval, aby se stal senátorem (1832) •1967 - XXV.dodatek • – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kongres •dvoukomorový •silný odraz federalismu •stejné postavení v legislativním procesu –obě komory právo legislativní iniciativy –k přijetí zákona je nutný souhlas obou komor usa_congress Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Funkce Kongresu •legislativní •kontrolní - finanční –státní rozpočet, cla, dávky, poplatky –klíčová pravomoc pro kontrolu výkonné moci •zahraniční politika –Senát – právo dávat doporučení a souhlas k mezinárodním smlouvám, které uzavírá prezident •kreační –právo vytvářet vlastní orgány – např. vyšetřovací komise •vojenské –právo vyhlásit válku Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Impeachment •proces, který umožňuje zákonodárnému sboru odvolat veřejnou osobu z úřadu •2 hlavní etapy –obvinění –soud •původ této procedury – Velká Británie –17. století – parlament použil impeachment proti úředníkům jmenovaných králem traitor http://www.u-s-history.com/pages/h231.html http://en.wikipedia.org/wiki/Impeachment_in_the_United_States Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Impeachment prezidenta •Ústava USA: –Čl. 1, odd. 2: Sněmovna reprezentantů má moc v procesu impeachment (žaloba) –Čl. 1, odd. 3: Senát je soudním orgánem, který rozhoduje o zbavení funkce federálního státního úředníka (či soudce) - utná 2/3 většina –Čl. 2, odd. 4 – prezident, viceprezident a další úředníci USA mohou být odvoláni v případě zrady, korupce a dalších těžkých zločinů a závažných přečinů •Různé interpretace „high crimes and misdemeanors“ –Někteří ústavní právníci: pouze zločiny –Jiní ústavní právníci: i ztráta důvěryhodnosti •Doposud žádný prezident neodvolán –Andrew Johnson (1868) –Bill Clinton (1998-1999) –R. Nixon (1974 odstoupil ještě před hlasováním) • – impeachment http://www.u-s-history.com/pages/h231.html Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kongres – kontrolní funkce •Senát schvaluje nominace prezidenta na obsazení –jmenování ministrů a vysoce postavených úředníků federálních úřadů –velvyslanců –soudců Nejvyššího soudu a dalších úředníků •Kontrola exekutivy –udělování souhlasu k rozpočtu –právo zvát si na jednání osoby jmenované do státních funkcí •Kontrola justice –zřizuje a ruší federální soudy, ale nesmí zrušit Nejvyšší soud –určuje počet soudců • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sněmovna reprezentantů •House of Representatives (435 členů) –voleni na 2 roky –pasivní volební právo 25 let, člen musí předtím žít minimálně 7 let v USA –právo obžalovat prezidenta, viceprezidenta a jiné úředníky celonárodní vlády z „velezrady, úplatkářství neboj z jiných těžkých zločinů“ –poněkud slabší pozice než Senát •kratší funkční období •větší vazba na lokální zájmy •vyšší míra stranické politiky –právo zdaňovat (získávat příjmy) – democrats-cap-and-trade-bill-house-renewable Janda, Kenneth. 1998. et al. Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Praha: Slon, p. 217 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Senát •Od 1913 přímá volba, dříve voleni státními parlamenty •šestileté funkční období •pasivní volební právo: 30 let, minimálně 9 let v USA •předsedou - viceprezident (současně se volí předseda „pro tempore“) •schvalování smluv •schvalování nominací prezidenta na členy kabinetu, federální soudce, představitele exekutivy, vojenské důstojníky •soudí členy exekutivy obžalované Sněmovnou reprezentantů •větší kolegialita a menší role stranických linií – větší prestiž • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Executive orders (výkonná nařízení) •„dekrety“ prezidenta •legislativní povaha, ale není nutný souhlas Kongresu •zdroje - nepřímo vyplývají z Ústavy –prezident je nositel výkonné moci a je odpovědný za provádění zákonů –zmocnění Kongresu •Protiváha –Nejvyšší soud –Kongres – odmítnutí poskytnout peníze na EO či EO přímo zrušit Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy •Jednokolový většinový systém (FPTP – First Past the Post) pro obě komory –jednomandátové obvody (cca 530 000 obyvatel/1mandát) –aktivní volební právo od 18 let (do roku 1971 21 let) •dvoukomorové parlamenty i na státní úrovni (výj. Nebraska 1937) •1920 ženy získaly volební právo –19. dodatek •1971 aktivní volební právo od 18 let –26. dodatek • Zde konec 6.3. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nejvyšší soud •Od 1803 soudní kontrola ústavnosti –soudy mohou prohlašovat akty zákonodárných sborů i výkonné moci za protiústavní (Marbury vs. Madison) •Nejvyšší soud - nejvyšší konečnou soudní instancí –právo rušit federální i státní zákony –složen z 9 soudců (předseda + 8 přísedících) –soudci jmenováni prezidentem doživotně – na doporučení a souhlas Senátu • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Soudní moc •Federální soudy –Členové jmenováni doživotně na doporučení a se souhlasem Senátu prezidentem –Odvolatelnost soudců - impeachment •Státní soudy –Soudci •jmenováni guvernérem či parlamentem •voleni •kombinace •Např. Illinois – soudci všech soudů jsou voleni přímo Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Federalismus •50 států + federální distrikt s hlavním městem (District of Columbia) •rozdělení působností mezi federace a členské státy •dualistická koncepce –oblast výlučné působnosti federace pozitivním výčtem –oblast působnosti jednotlivých států negativně –Stanoveno v X. dodatku prostřednictvím tzv. zbytkové klauzule •Práva, která ústava výslovně nepřiznává Unii, ani nevylučuje z pravomoci států, náležejí jednotlivým státům nebo lidu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Federalismus •Každý stát má svou vládu (guvernér) a dvoukomorovou legislativu –pouze Nebraska má jednokomorový parlament na základě referenda z roku 1934 –guvernér volen přímými volbami na 4 roky •Postupně docházelo k posilování federalistické tendence –1819 - Nejvyšší soud rozhodl, že federální zákony jsou nadřazené zákonům států • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postupné posilování moci centrální vlády 1.Občanská válka: největší zkouška vztahu států a centrální vlády –Několik států jihu se rozhodlo vystoupit z USA –Armáda Severu vynutila převahu centrální vlády 2.Ústavní dodatky –XIV. Dodatek (1868) •Řádný soudní proces a rovná právní ochrana –XVI. Dodatek (1913) •Pověření k výběru daní z příjmů 3.Běžné zákony a jejich soudní interpretace –Mechanismy ekonomické kontroly (nátlak : dotace) Janda, Kenneth et al. 1998.. Výzva demokracie. Systém vlády USA. Praha: Slon. s. 84. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postupné posilování moci centrální vlády 1.Tzv. pružná klauzule Ústavy –Kongres má pravomoc přijímat zákony, které jsou „vhodné a nezbytné“ k výkonu jeho povinností –Kongres si vymohl postupně pravomoci 2.Historické krize –Občanská válka –Velká hospodářská krize –Světové války 3.Snaha prosazovat zájmy a požadavky většiny lidí Janda, Kenneth et al. 1998.. Výzva demokracie. Systém vlády USA. Praha: Slon. s. 84. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 1860-1865 občanská válka •Příčinou nebylo otroctví, ale charakter federální unie •Rozdíl mezi severem a jihem –Ekonomika jihu postavena na zemědělství •Požadavek na nízká cla na dovoz zboží –Ekonomika severu postavena na průmyslu •Požadavek vyšších cel •Celonárodní zákony poškozovaly jih –Vzpoura jihu –Uplatňoval teorii nulifikace (právo státu zrušit zákon federace) •Sever - vítěz – prohlásil nulifikaci za neplatnou Janda, Kenneth et al. 1998.. Výzva demokracie. Systém vlády USA. Praha: Slon. s. 87-88. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Velká hospodářská krize •Řešení – nákladné pro jednotlivé státy i pro podnikatele •Nutný zásah celonárodních orgánů •F. D. Roosvelt – plán „New Deal“ •Nejvyšší soud zpočátku některá výkonná nařízení zamítl •1937 změna kurzu –podpořil zákon o sociálním zabezpečení –reagoval na výsledky voleb 1936 – podpora pro sociální opatření –„veřejné blaho“ legitimní zdůvodnění dominance centrální vlády • Janda, Kenneth et al. 1998.. Výzva demokracie. Systém vlády USA. Praha: Slon. s. 87-88. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický systém USA •Bipartismus •Hlavní úkol: nominovat kandidáty pro volby na všech úrovních •Neexistuje formální členství •Sartori – 3 rysy –lokalismus (kandidáti reprezentují na federální úrovni zejména zájmy „svých“ volebních obvodů –bezzásadovost (pragmatičnost) –nedisciplinovanost Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 5 hlavních důvodů pro bipartismus 1.Volby jsou extrémně nákladné –Malá šance malých stran uspět –I v případě, že 3. strany seženou dostatek peněz, je obtížné najít vhodná témata 2.Volební systém – FPTP 3.Volební systém je decentralizovaný – každý stát má vlastní pravidla (registrace; nároky na kandidáty jsou velmi vysoké) 4.Žádné významné regionální rozdíly 5.Prezidentské volby –V prezidentských volbách vítězí ten, který získá většinu ve všech státech –Kandidát se neobejde bez podpory velké strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Political_Parties_Derivation_in_the_Unite d_States.svg/1920px-Political_Parties_Derivation_in_the_United_States.svg.png •1828 - založena Demokratická strana •1854 - založena Republikánská strana Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentské volby dle stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ideová východiska •Obě strany podporují kapitalismus, nízká polarizace, malé programové rozdíly •Republikánská strana (GOP, Grand Old Party) –Konzervatismus v hodnotových otázkách (patriotismus, náboženství, obrana, rodina, etické otázky) –Klasický liberalismus v ekonomických otázkách –Voliči mezi lépe situovanými, muži, protestanti - white Anglo-Saxon protestant –Pro obnovení trestu smrti, odmítá omezení držení zbraní –Menší podpora pro OSN, větší důraz na unilateralismus •Demokratická strana –liberální, („sociální demokracie“) – projevuje větší sociální cítění, podporuje státní zásahy do ekonomiky –větší důraz na rovnost, boj za práva menšin –voliči – nižší třídy, černoši, hispánci, židé, katolíci, ženy, sexuální menšiny, studenti, intelektuálové –podpora od odborové ústředny AFL/CIO (American Federation of Labor – Congress of Industrial Organizations) –více podporuje OSN, zahraniční pomoc, účast v aliancích Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kořeny politické kultury •Agrarianismus –Jefferson, Jackson… - nezávislost, soběstačnost, samospr. pospolitosti; člověk je od přírody dobrý X vláda je nutné zlo; neprosadil se, ale hodnotově přetrval •Demokracie –silná tradice demokratických, osvícenských idejí, rovnost, svoboda, práva, žádné místo pro aristokracii, rule of law, slabý vliv totalitních ideologií •Hranice –neustálý pohyb - honba za bohatstvím, hojností, půdou, štěstím, očekáváním něčeho lepšího •Expanzionismus –víra ve vlastní hodnoty, metody, systém, který je správný a univerzální, kulturní imperialismus a obchodní neoimperialismus •Dynamismus – optimismus •Melting pot –schopnost USA absorbovat a harmonizovat život mnoha imigrantů, etnik, národností, jazyků, kultur, oddanost v americké hodnoty – svoboda, self-made man Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezidentský režim v Latinské Americe •Pravý opak americké politické kultury –autoritářství –silná pozice armády –národnostní a náboženské konflikty –silný kolektivismus •Politické stranictví – mnoho nestabilních, ale dosti soudržných stran •Velký sklon k zablokování systému – výsledkem je pak často vojenský puč Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Index demokracie 2022 (The Economist) •Plná demokracie: Uruguay a Kostarika •Demokracie s nedostatky: Chile, Brazílie, Panama, Argentina, Kolumbie, Peru Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png PARLAMENTNÍ REŽIMY HISTORICKÉ UTVÁŘENÍ A SOUDOBÁ PODOBA VE VELKÉ BRITÁNII. DALŠÍ VARIANTY PARLAMENTNÍCH REŽIMŮ. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém Velké Británie •Parlamentní režim premiérského (kabinetního) typu •Westminsterský typ demokracie •Nepsaná ústava •Pružná dělba moci •Dlouhý a pozvolný vývoj vztahů mezi exekutivou a legislativou •Od autonomie k čistému unitarismu a pak k unitaristické regionalizaci •Bikameralismus •Bipartismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Co je Velká Británie? •Království Velké Británie (1707 - 1801) –1603 - personální unie –1707 - Zákony o sjednocení přijaté skotským a anglickým parlamentem •Po sloučení –jediný parlament zasedající ve Westminsteru –jediný panovník (Velká Británie) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Co je Spojené království? •1801 - Spojené království Velké Británie a Irska •1922 - odtržení Irska •1927 - Spojené království Velké Británie a Severního Irska Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Populační, ekonomická a politická dominance Anglie •Počty poslanců: •Anglie 533 •Skotsko 59 •Wales 40 •Sev. Irsko 18 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Správní struktura UK •odlišná v jednotlivých částech –Anglie •Metropolitní hrabství •Nemetropolitní hrabství •Unitary Authority •Velký Londýn –Skotsko (autonomie) •Obecní oblasti –Wales (autonomie) •Unitary Authority –Severní Irsko (autonomie) •Lokální vládní distrikty United Kingdom Map - England, Wales, Scotland, Northern Ireland - Travel Europe Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava a ústavnost Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava – základní principy •Suverenita parlamentu –podrývána sílící suverenitou lidu (referenda, volby) –do Brexitu podrývána smlouvou o založení EU a následnými smlouvami •Parlamentarismus –Walter Bagehot (1867): „tajemství akceschopnosti Anglické ústavy spočívá v úzkém spojení, jež je téměř úplným spojením výkonné a zákonodárné moci…podle tradiční teorie spočívá význam naší ústavy v úplném oddělení zákonodárné a výkonné autority, ale ve skutečnosti její hodnota leží naopak v jejich jednotě.“ •Unitarismus –parlament může prostou většinou přenést pravomoci na nižší celky, ale také si je může kdykoli vzít zpět • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní vývoj •Klíčové akty směrem ke konstitucionalismu a parlamentarismu •Magna Charta (1215) –Svoboda církve a její nedotknutelnost –Žádné daně bez porady krále se šlechtou a církví –Svoboda měst –Panství práva (Rule of law) –Svoboda obchodníků •Bill of Rights (1689) – omezení panovníka –nemůže rušit a provádět zákony bez souhlasu parlamentu –ztrácí pravomoc ukládat daně –nemůže již již udržovat stálou armádu bez souhlasu parlamentu –nemůže omezit svobodu projevu a debat v parlamentu • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dvoukomorový parlament •Původně „Velká rada“ –House of Commons •nižší šlechta – podle majetkového cenzu •zástupci měst, zástupci hrabství –House of Lords •vyšší šlechta •duchovenstvo •vyvinula ze soudního dvora (curia regis) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Slavná revoluce •Průběh •mocenský převrat •1688 - Vilém III. Oranžský zaútočil na Londýn •od 1689 vládl s Marií II. Stuartovnou - počátek vlády Hannoverské dynastie •Význam •Konzervativní revoluce - bez poprav a občanské války •konečné vítězství parlamentu - princip svrchovanosti parlamentu, právního státu, odmítnutí ambicí Stuartovců na absolutistickou moc •Konec teze o božském právu anglických králů – Whigové: monarchie = výsledek smlouvy mezi lidem a vladařem → lid a jeho zvolení zástupci mají právo krále sesadit •Definitivní porážka katolicismu a vítězství konstituční monarchie a parlamentarismu – • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png „Nový dualismus“ •19. století •Střídá „starý dualismus“ panovník versus parlamentu •vláda versus opozice v parlamentu • = počátek Westminsterského modelu •80. léta 19. století shadow cabinets • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Monarchie a její funkce •Představuje vládu •Symbolizuje autoritu a tvoří zdroj rad •Flexibilita pro ústavní zřízení •Univerzální spojovací článek UK •Ztělesnění tradice a objekt identifikace mas –Jiří V. (1917) nahradil německé rodové jméno Sachsen-Coburg-Gotha anglickým názvem „Windsor“ –veřejné události se začaly zahajovat hymnou Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Královské prerogativy (2004) •Osobní, politická, trestní nedotknutelnost •Vydávání pasů •Zahraniční smlouvy – sjednávání a ratifikace •Oprávnění udělovat čestné šlechtické a další čestné tituly, řády, vyznamenání •Jmenování biskupů •Svolání a rozpuštění parlamentu; otevírání parlamentu •Jmenování (1963, A. Douglas-Home) a odvolání premiéra (1834, Vilém IV.) a ministrů •Vrchní velení nad armádou •Právo vyhlásit válku a uzavřít mír •Udělování vojenských hodností •Schvalování zahraničních misí •Udělování milostí • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Otevírání parlamentu (State Opening of Parliament) •Začátek nového parlamentního období –každý rok –vždy po volbách – první den nového parlamentu •„Queen‘s Speech“ •Tradice sahá do 16.století •Současná podoba ceremonie od 1852 •Pronesen v House of Lords za účasti členů obou komor • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Jmenování premiéra •minimální diskrece –1852 - Viktorie zablokovala jmenování Palmerstona ministrem zahraničí •až do 1963 panovník konzultoval nástupce s nejvýznamnějšími členy konzervativců –1894 - Viktorie se navzdory zvyklostem neporadila s Gladstonem o nástupnictví –1955 - W. Churchill doporučil A. Edena –1963 - Douglas Home •1924 - demise Baldwinovy vlády –král Jiří V. jmenoval R. MacDonalda •1931 - krizová vláda Mac Donalda –tvrdě pracoval na vytvoření konsensu mezi stranami –král věřil MacDonaldovi a společnost věřila králi • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlament - složky •House of Commons •House of Lords •Panovník • –extrémně slabý bikameralismus (Sartori) • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlament - funkce •Nikoli tvorba návrhů zákonů, ale spíše poskytování souhlasu/nesouhlasu •Kreační vs. legitimační role •Kontrola vlády •Poslanci se musí starat o své voliče •Parlament proslovů (2003) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlament - význam •Zpočátku slabý •Po roce 1688 – dominantní •Polovina 19. století - vrchol moci •Pak postupné oslabování ve prospěch kabinetu, resp. premiéra a politických stran – premiérský parlamentarismus •Konkurentem soudní moc •Po vstupu do ES, resp. vzniku EU další oslabování •Oslabení v důsledku devoluce •Brexit – návrat síly? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vztahy mezi komorami •17. stol. - nadvláda House of Commons (HC) ve finančních otázkách •Od 1832 jasná převaha HC, ale House of Lords (HL) občas zákon vetovala •Klíčová byla sílící pozice premiéra (PM) •1911 HL definitivně na druhé koleji Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png House of Commons •cca 650 členů •dva základní úkoly: –podporovat vládu – vládní strana –kritizovat vládu – opoziční strana - oficiální a institucionalizované postavení Opozice Jejího Veličenstva •funkční období –původně nepravidelné –Po 1688 parlament 1x ročně svoláván na dobu v průměru 20 týdnů –1911 – cca 5leté období –2011 - fixní období Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png House of Commons - rozpuštění •1784 - William Pitt poprvé žádost na panovníka o rozpuštění HC – vznik ústavní zvyklosti •částečně dáno zákonem •částečně se jedná o královskou prerogativu •částečně jde o ústavní konvenci •rozpuštění určeno královským prohlášením (Royal Proclamation) •panovník současně vyhlašuje nové volby •Lascelles Principles (1950) –panovník může odmítnout rozpustit HC, pokud existuje životaschopná a akceschopná vláda / volby by byly na škodu národnímu hospodářství / je tu možnost jiného PM schopného vládnout s podporou většiny Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Act of Parliament (2011) •fixní pětileté období - HC se automaticky rozpouští 17 pracovních dnů před volbami •PM má právo odložit volby max. o 2 měsíce •dvě možnosti předčasných voleb –HC vysloví vládě nedůvěru a neodhlasuje důvěru vládě nové do 14 dnů –2/3 většina všech členů hlasuje pro předčasné volby • → panovník na návrh PM v obou případech určí termín nových voleb Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Speaker •Volen absolutní většinou – právo navrhovat má skupina min. 12 poslanců, aspoň 3 z nich z různých 3 stran •předsedá debatám •zajišťuje pořádek •vyvolává poslance k diskuzi •reprezentant HC vůči královně a House of Lords •určuje pořadí hlasování o různých návrzích zákonů… •předseda the House of Commons Commission •právo „suspendovat“ poslance za špatné chování na den nebo požádat sněmovnu o delší suspendaci •právo přerušit jednání při všeobecném nepokoji ve sněmovně •má 3 zástupce (Deputy Speakers) ■ Po zvolení rezignuje na člena své strany •nestranný po dobu funkce i po odchodu z ní •může kandidovat znova v parlamentních volbách - opozice proti němu nestaví protikandidáty; nevede kampaň; kandiduje jako „the Speaker seeking re-election“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png House of Lords •Složité vývojové peripetie – oslabování a posilování, rušení a znovuzavádění •Původní složení –Dědiční členové –Doživotní členové –Biskupové a arcibiskupové •Zlomový rok 1911 – HL zbavena práva vetovat a měnit legislativu; zůstává právo pozdržet přijetí zákona na dobu 3 zasedání (max. 2 roky); nefinanční zákony – max. zdržení 2 zasedání •Stávající podoba na základě reforem z let 1997-99 – New Labour –cca 800 členů •92 dědičných lordů •26 arcibiskupů a biskupů •Jmenovaní a zvolení dědiční lordi – lidé z politiky, vědy, veřejného života, kultury Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Struktura exekutivy •panovník •vláda v čele s premiérem –kabinet –vláda •ministři kabinetu a jejich zástupci •ministři mimo kabinet a jejich zástupci •tajemníci ministerstev •whipové •významní akademičtí pracovníci Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Počet členů vlády a kabinetu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vznik a formalizace funkce premiéra •Původně král vládl a sám si vybíral ministry •Pak přišla Slavná revoluce a později nastoupil král Jiří I. Hannoverský, který neznal anglickou ústavu a nemluvil anglicky, potřeboval tedy prostředníky → první PM Robert Walpole (1721–42) –ministři z řad členů parlamentu –vláda se opírá o podporu parlamentu •„Prime Minister“ – nebyl oficiálním titulem až do 1905 •1917 - název „Prime Minister“ - poprvé formálně (The Chequers Estate Act) •1937 - funkce „konstitucionalizována“ - Minister of the Crown Act Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Premiér dnes •Oficiální název – „First Lord of the Treasury“ •Dominantní osobnost ve vládě – „přímá“ volba •Premiérský model •Předseda vlády a předseda nejsilnější parlamentní strany •Zastupuje kabinet navenek •Prostředník mezi vládou a panovníkem •Neformálně převzal řadu pravomocí panovníka •Má povinnost konzultovat s panovníkem – audience každé úterý Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kabinet •Vyvinul se z královské rady a později tajné rady •král Karel II. – kabinetní rada → kabinet •Státní podsekretáři a ministři •Ministři = šéfové ministerstev –Titul „Secretary of State for ….“ •Členové musejí být členy HC •Výjimkou je Lord Chancellor (ministr spravedlnosti) a ministr financí (HL) •Vnitřní kabinet (cca 6-7 osob) – nejužší grémium kolem PM Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Moderní kabinet •Výsledkem: –průmyslové revoluce (nástup kapitalismu) –reformy parlamentu - rozšiřování volebního práva –posilování stran • • • • •Důsledky: –kabinet – daleko užší vazba na politické strany –ministři akceptovali princip kolektivní odpovědnosti –větší disciplína poslanců –rozhodování kabinetu na základě expertiz Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vláda a House of Commons •Negativní parlamentarismus –vláda nepředstupuje přes HC s žádostí o důvěru •Otázka nedůvěry –čistě právně není vyslovení nedůvěry vládě závazné –pouze vůči PM a kabinetu jako celku, nikoli vůči jednotlivému ministrovi – po r. 1945 se stalo jedinkrát (James Callaghan – 1979), ale celkem 27 iniciativ v letech 1945-99 –prostá většina –přednost před všemi ostatními záležitostmi –návrh: min. 1 den dopředu, min. 1 poslanec •Hlasování o důvěře –cílem je konsolidovat parlamentní podporu pro vládu –obrana proti „rebelům“ – neloajálním poslancům Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy •FPTP – Westminster, místní volby Anglie a Wales •AMS - Wales, Skotsko, London Assembly •STV - Northern Ireland Assembly, zástupci Speakera v dolní komoře, místní volby ve Skotsku a Sev. Irsku a dříve EP v Ulsteru •Alternative Vote (AV) – volba většiny předsedů výborů dolní komory a Speakera, část House of Lords •Supplementary vote – volba starostů v Londýně, Anglii a Walesu, dále Police and Crime Commissioners •Proporční – 1999-2019 - evropské volby mimo Sev. Irska Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy - proporcionalita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Dualismus – Toryové x Whigové •Dualismus – konzervativci versus liberálové •Vznik a etablování Labour Party •Nový dualismus – konzervativci versus labouristé •Regionální strany – SNP a PC •Severoirské strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png House of Commons a FPTP 2010UKElectionMap.svg •2010 • •výsledky •2015 • •výsledky 2015UKElectionMap.svg „Maggie“ http://i.telegraph.co.uk/multimedia/archive/03296/election_simpsons__3296830b.jpg •2017 • • 2017UKElectionMap.svg 2019 https://www.electoralgeography.com/new/en/uk2018/1024px-2019UKElectionMap.svg-1.png výsledky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Politické systémy 2022 DALŠÍ VARIANTY PARLAMENTNÍCH REŽIMŮ Parlamentní režim (konstituční monarchie) Voliči parlament Vláda – dominantní složka exekutivy volí určuje Monarcha (obvykle dědičná linie) Závislá na vůli parlamentu Parlamentní režim (nepřímo volený prezident) Voliči parlament Vláda – dominantní složka exekutivy volí určuje Závislá na vůli parlamentu prezident volí Parlamentní režim (přímo volený prezident) Voliči parlament Vláda – dominantní složka exekutivy volí určuje Závislá na vůli parlamentu prezident volí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Negativní parlamentarismus •Vláda nepotřebuje aktivní podporu většiny, postačí tolerance většiny •Vláda vládne tak dlouho, dokud jí není vyslovena nedůvěra většinou hlasů •Platí presumpce důvěry •Vláda s volbami nutně demisi nepodává •Např. Švédsko, Dánsko, Rakousko, Norsko, Austrálie, Nový Zéland, Spojené Království, Nizozemsko •Mezi jednotlivými příklady však existují jisté odlišnosti • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pozitivní parlamentarismus •Vláda potřebuje aktivní podporu většiny, vyjádřenou formálním hlasováním o důvěře, nebo osobě premiéra či vládním programu •Hlasování může mít různé formy, podstata ale zůstává stejná •Ještě zesiluje stav, kdy vládě vyjadřují důvěru obě komory parlamentu (např. Itálie) •Vláda v souvislosti s volbami obvykle podává demisi •Např. Česko, Řecko, Itálie, Španělsko, Německo, Bulharsko, Slovinsko, Finsko, Belgie… •Jinou související otázkou je konstruktivní vyjádření nedůvěry (Německo, Španělsko, Maďarsko, Polsko, Izrael a Slovinsko), resp. podmínky pro vyjádření nedůvěry (charakter většiny) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typologie parlamentarismu (konstitucionalistický přístup - V. Klokočka) •Model britského parlamentarismu •Parlamentarismus v ostatních konstitučních monarchiích •„Klasický“ republikánský parlamentarismus •Racionalizovaný parlamentarismus •Prezidiální parlamentarismus (odpovídá víceméně kategorii poloprezidentského režimu) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Model britského parlamentarismu •Ostatní westminsterské modely •Kanada, Austrálie, Nový Zéland, státy v Karibiku… •často federace •obvykle psané ústavy •většinové systémy (FPTP/AV) nebo MMP •bipartismus/bipolarismus •silná pozice PM – převaha nad parlamentem •obvykle bikameralismus, u federací symetričtější •modelu se blíží i některé parlamentní republiky – zj. Indie • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus v ostatních konstitučních monarchiích •Různé formy a podoby praktického fungování •Severské občanské monarchie – spíše převaha parlamentu (hlavně Švédsko), silná tendence ke konsenzu, většinové nebo menšinové vlády, slabé postavení panovníků – zj. Švédsko •Monarchie v zemích Beneluxu – formálně silnější postavení panovníka, převaha parlamentu, vymyká se federalizovaná Belgie s velmi složitým modelem •Španělsko – racionalizovaný parlamentarismus, konstruktivní vyjádření nedůvěry, silný premiér, bikameralismus, regionalizovaný stát Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasický republikánský parlamentarismus •Převaha parlamentu nad vládou a premiérem •Vládní nestabilita •Koaliční vládnutí •Příkladem jsou Itálie, Francie (III. republika), Československo (1918-1938 a 1990-1992), Česká republika a Slovensko… •Modifikací pak např. Rakousko s posíleným prezidentem i kancléřem • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Racionalizovaný parlamentarismus a prezidiální parlamentarismus •Oslabení parlamentu a posílení exekutivy •Do hloubky budou pojednány později • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typologie parlamentarismu (politologický přístup - G. Sartori) •Premiérské (kabinetní, kancléřské) režimy – Velká Británie, Německo •Parlamentarismus s převahou parlamentu – Nizozemsko, Česko •Parlamentarismus s rozhodujícím vlivem politických stran – partitokracie (italská 1. rep.) nebo predominance jedné strany (Švédsko, Norsko, Japonsko…) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Postavení evropských premiérů v parlamentarismu •První nad nerovnými (UK) – vůdce strany, který v podstatě nemůže být sesazen, jmenuje a mění členy vlády podle vlastního rozhodnutí – vládne svým ministrům, má nad nimi převahu •První mezi nerovnými (Německo) – nemůže být sesazen prostým hlasováním parlamentu, může sesazovat ministry, ministři však jeho ne •První mezi rovnými (většina kontinentálních parlamentních režimů) – stojí a padá se svými kabinetem, musí akceptovat ministry navržené stranou či koaličními partnery, malá kontrola personálního složení • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Premiérské (kancléřské) režimy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus s převahou parlamentu (čistý) •Plná závislost vlády na parlamentu - kabinet neřídí legislativu •Složitý postup rozpouštění parlamentu X jednoduchý způsob vyjádření nedůvěry vládě •Zpravidla stranická fragmentace a složité koaliční vládnutí •Moc není sjednocená, naopak je roztroušená a atomizovaná •Nejasná odpovědnost •Mnohdy i slabá stranická disciplína •Nízká akceschopnost kabinetů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamentarismus s převahou politických stran / strany •Partitokracie - vláda stran •Existence jedné silné (tzv. predominantní) strany, která má po dlouhý čas (min. tři volební období) v rukou absolutní většinu parlamentu a tudíž i ve vládě •Dělba moci pak neprobíhá napříč institucemi, ale napříč predominantní stranou - jejími křídly, frakcemi a osobnostmi • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlamenty dle stylu fungování •Parlamenty proslovů –Anglosaské prostředí s jasnými dělítky mezi vládou a opozicí –Návrhy zákonů doznávají v parlamentu malých změn –Půda parlamentů se stává hlavním kolbištěm •Question times •Střety mezi ministry a stínovými ministry •Parlamenty pracovní –V zemích, kde vláda má slabší postavení a musí o podobě svých návrhů diskutovat s opozicí + v zemích, kde mají členové parlamentu rozsáhlou zákonodárnou iniciativu –Důležitá role výborů, komisí, zpravodajů a poslaneckých klubů –Příkladem je Itálie • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Politické systémy 2022/23 POLOPREZIDENTSKÉ REŽIMY: MODELOVÝ PŘÍPAD FRANCIE Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Historické proměny •Střídání republik a monarchií různého typu –Velká francouzská revoluce – monarchie –I. republika (1792-1804) –jakobínské období –období direktoria –První císařství –Červencová monarchie (1830-1848) –II. republika (1848-1852) –Druhé císařství (1852-1870) –III. republika (1870-1940) –Nacistická okupace a Vichistická Francie (1940–1945) –IV. republika (1946-1958) –V. republika (od roku 1958-?) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png III. a IV. republika •III. republika (1871-1940) •IV. republika (1946-1958) •klasické parlamentní demokracie s převahou zákonodárné moci nad výkonnou •rozhodování v rukou zákonodárného sboru, nestabilita, časté vyslovení nedůvěry vládě •partitokracie •silné antisystémové strany: komunisté a poujadisté a do jisté míry i gaullisté • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png IV. republika Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vznik V. republiky •Hluboká politická krize IV. republiky způsobená vládní nestabilitou (za 12 let 21 vlád!) a především situací v Alžírsku •Krize hrozila přerůst v občanskou válku •Armáda usilovala o zachování Alžírska jako francouzské kolonie a zároveň osnovala spiknutí proti politické moci – nakonec se skutečně a opakovaně pokusila o vojenský převrat •Do této situace se vrací de Gaulle a je jmenován premiérem •Ještě v roce 1958 – konkrétně na konci září – je přijata nová ústava, kterou začíná V. republika Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png V. republika Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Francie – zdroje poloprezidentského režimu •Ústava Páté republiky, posilující prezidenta jako rozhodující složku exekutivy –z hlediska: a) pravomocí, b) dlouhého volebního období – původně 7 let, od roku 2002 zkráceno na 5 let a sladěno s volebním obdobím Národního shromáždění (NS) •Politická praxe nastolená prezidenty počínaje Ch. de Gaullem –maximální využívání ústavou daných pravomocí, někdy i nad její rámec – viz odvolávání premiéra –předsedání Radě ministrů –provázanost s politickou stranou, resp. politickým blokem, který má převahu v NS – prezident je jeho reálným obvykle lídrem –výběr slabého a na prezidentovi závislého premiéra Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezident •Volen přímo dvoukolovým systémem (do r. 1962 volen kolegiem volených představitelů – cca 80.000) •Arbitr nad respektem k Ústavě, nad fungováním veřejných mocí a kontinuitou státu, garant národní nezávislosti, územní integrity, respektování dohod a smluv •pravomoci: –jmenuje a v praxi odvolává premiéra a na jeho návrh pak ostatní ministry –předsedá Radě ministrů –vypisuje referenda –žádá o nové projednání zákona –jmenuje prezidenta Ústavní rady a třetiny jejích členů, –oblasti zahraniční a vojenské politiky, –po konzultací s premiérem a předsedy obou komor parlamentu rozpouští Národní shromáždění (jednou do roka) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vláda •uskutečňuje politiku premiéra, stanovenou prezidentem, nebo jeho vlastní v době kohabitace •plní úkoly státní správy, spravuje finance, podílí se na přípravě běžných zákonů •35-40 členů •odpovědná NS – v principu negativní parlamentarismus •inkompatibilita členství ve vládě s funkcí poslance a senátora •postavení premiéra - • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Rada ministrů •orgán k projednávání a přijímání některých aktů výkonné moci: předkládání vládních návrhů zákonů, jmenování vyšších státních úředníků a vojenských důstojníků •členy jsou prezident, který jí předsedá, premiér, služební ministři a někdy i nižší ministři (tedy náměstci či státní tajemníci) •schází se každý týden v sídle prezidenta •Prezident jejím prostřednictvím řídí výkonnou moc, kontroluje vývoj a provádění vládní politiky; slouží v době souhlasných i nesouhlasných většin Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zákonodárná moc •Dvoukomorový parlament – asymetrický bikameralismus –Národní shromáždění •577 poslanců (555 z Francie, 17 DOM, 5 TOM) •volen na 5 let dvoukolovým většinovým systémem •za určitých podmínek může odvolat vládu •relativní většina v NS stačí k prosazení vládních zákonů •vydává zákony, projednává a schvaluje rozpočet •konečné slovo v legislativním procesu –Senát •348 senátorů, včetně zástupců Francouzského společenství národů •stabilizační prvek, nerozpustitelný, volen na 6 let nepřímo prostřednictvím zhruba 150 000 obecních zastupitelů a dalších lokálních politiků, z poloviny obměňován po 3 letech •předseda plní funkci viceprezidenta –systém „kyvadélka“ (la navette) – při přijímání zákona je potřeba shodného návrhu obou komor Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní rada •posuzuje ústavnost právních předpisů •kontroluje volebního procesu •rozhoduje o uvolnění postu prezidenta republiky, pokud ten je nezpůsobilý vykonávat svou funkci. •9 členů: každé 3 roky jsou jmenováni 3 členové na devítiletý mandát - prezident a předsedové obou komor parlamentu •členy jsou de iure doživotně všichni prezidenti republiky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy •Prezident – dvoukolový většinový s uzavřeným druhým kolem (2 kandidáti); nominace 500 osob veřejně zvolených osob •Národní shromáždění – dvoukolový většinový – 1. kolo absolutní většinový, do 2. kola ti, kdo získají aspoň 12,5 % hlasů všech voličů, ve 2. kole stačí relativní většina •Senát – nepřímé volby, volí převážně komunální politici – koexistenční smíšený systém: dvoukolový ve třímandátových a poměrný ve vícemandátových obvodech • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany a stranický systém •Původně dvoupólová čtverylka – PS versus RPR, resp. PCF a UDF •Následně vzestup nových stran v čele s FN, pokusy o sjednocení pravice (UMP), nová centristická uskupení •Hlavní zlom představují volby v roce 2017, kdy dualismus levice versus pravice vystřídal dualismus centristé versus populisté (alias Macron versus Le Pen) •______ •Relevantní strany: • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Územní správa ve Francii •Složitá struktura •Regiony •Departementy •Arondissementy •Kantony •Obce •Zámořská území • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Politické systémy 2021/22 POLOPREZIDENTSKÉ REŽIMY: TEORETICKÉ REFLEXE A EMPIRICKÉ PŘÍPADY Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teoretická reflexe •Vznik poloprezidentských režimů (PPR) souvisí se snahou o reformu parlamentního systému cestou oslabení moci parlamentu ve prospěch exekutivy – jde však jinou cestou než racionalizovaný parlamentarismus •První případy: Výmarské Německo a Finsko – již mezi válkami •Úvahy o samostatné kategorii až záležitost poválečná – souvisí s proměnou politického systému Francie •Otázka legitimity hlavy státu, která není odvozena od parlamentu, nýbrž přímo od lidu – někteří autoři právě přímou volbu považují za klíčovou podmínku pro definici PPR Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teoretická reflexe •Duverger - 3 kritéria PPR: 1.Prezident je volen na základě všeobecného volebního práva, 2.Prezident disponuje celkem rozsáhlými pravomocemi, 3.Vedle něj v systému působí premiér a ministři, závislí na parlamentu –Střídání prezidentské a parlamentní fáze –Základ, ale i zdroj polemik – vágnost, inkonzistence •Sartori – PPR je smíšený systém, kde se mění role prezidenta a premiéra –Prezident je voleb všelidovou volbou, ať už přímo nebo nepřímo na pevně dané období –Sdílí exekutivní moc s premiérem, což vytváří duální autoritu: a)Prezident je nezávislý na parlamentu, není však oprávněn vládnout přímo nebo sám, jeho vůle je tlumočena vládou, b)Premiér a kabinet představují instituce nezávislé na prezidentovi, ale závislé na parlamentu a potřebují podporu parl. většiny, c)Duální struktura umožňuje různé vyvažování a přesouvání mocenské převahy –Ani tahle definice není bezproblémové – tato kritéria splňuje kdekterý parlamentní režim (vč. ČR) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Empirická reflexe I. •Příklad Finska –Ústava z roku 1919 – nejvyšší exekutivní moc přiřkla prezidentovi na úkor premiéra: jmenování vlády, právo vydávat dekrety, vést zahraniční politiku, rozpouštět parlament, vyhlašovat předčasné volby; obecná vláda ale byla přiřčena kabinetu, jenž byl odpovědný parlamentu; prezidenta navíc nevolili voliči, ale speciální kolegium – polopřímá volba v rukou politických stran –Postavení prezidenta souviselo s vývojem domácí i zahraniční politiky - změnu přinesl konec 2. světové války a postavení země jako poraženého státu – výsledkem bylo rozdělení na domácí politiku jako doménu vlády a zahraniční politiku jako doménu prezidenta – prezidenti Paasikivi a Kekkonen –Kekkonen byl v úřadu od roku 1956 až do 80. let – faktický hlavní formátor vlád, kde jádro tvořili „jeho“ agrárníci, soc. dem. a také komunisté, naopak vyřazeni byli na dlouhou dobu konzervativci; premiéry se stávali spíše nevýrazní politici – nízká stabilita vlád, časté prezidentské úřednické kabinety; prezident zasahoval do jmenování konkrétních ministrů; navíc měl velmi dobré vztahy s vedením Sovětského svazu; teprve na sklonku se dostal do konfliktu s premiérem Koivistem (soc. dem.) –Koivisto se stal později prezidentem a inicioval změny ústavy redukující pravomoci a postavení prezidenta; 1999 – nová ústava a tečka za PPR ve Finsku; větší pravomoci si prezident uchoval jen v zahr. pol. –Teprve od začátku 90. let je prezident volen přímo - paradox Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Empirická reflexe II. •Příklad Polska –Tzv. malá ústava neboli novela komunistické ústavy – přímá volba prezidenta, výrazné pravomoci: zahraniční a bezpečnostní politika včetně jmenování vlastních kandidátů do silových resortů –Silné postavení Lecha Walesy a jeho kohabitace s levicovou vládní koalicí (SLD) –Nová ústava přinesla příklon k parlamentarismu, přímá volba však zůstala dodnes – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Formální versus faktický poloprezidencialismus •Jiná kritéria než přímá volba •Celkové postavení prezidenta – složité rozdělení na „ještě slabé“ a „již silné“ •Maurice Duverger a jeho pozice podle ústavy a podle praxe •Otázka vůdcovstí strany ve vládě a opozici •Odpovědnost vlády nejen parlamentu, ale i prezidentovi – José Cheibub –Přímá – prezident může vládu či ministry odvolat –Nepřímá – prezident může vyvolat předčasné volby a ty mohou vést k pádu vlády – otázka z čí vůle – vlastní nebo parlamentní, otázka dlouhodobého nevyužívání této pravomoci •Příklad Rumunska –prezident může rozpustit parlament po konzultaci s předsedy obou komor a předsedy frakcí, pokud není sestavena vláda; –v r. 2003 přišel o možnost odvolat premiéra; politicky silné osobnosti – např. Basescu – jsou schopny i tak dosáhnout svého –Složitá kohabitace 2004-2008 – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Duverger – moc prezidenta Podle ústavy V praxi 1.Francie 2. Finsko 1.Finsko 2. Island 3. Výmarské Německo 3. Výmarské Německo 4. Portugalsko 4. Portugalsko 5. Rakousko 6. Francie 5. Rakousko 7. Irsko 6. Irsko 7. Island Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Politické systémy 2021/22 REŽIM SHROMÁŽDĚNÍ A DIREKTORIÁLNÍ REŽIM: HISTORICKÉ VARIANTY ÚSTAVNÍ SYSTÉM ŠVÝCARSKA Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Režim shromáždění •Vychází z Rouseauova pojetí suverenity lidu jako vrcholné, nezcizitelné a nedělitelné moci •Modelové uspořádání – Francie 1793 – zastupitelský orgán má zákonodárnou i výkonnou moc –Legislativa – zákonodárný sbor –Exekutiva – výkonná rada volená a plně odpovědná ZD sboru –Nebylo v praxi realizováno, přesto panuje velká skepse vůči jeho funkčnosti –nedostatky: absence dělby moci, absence brzd a protivah, nejasná pozice justice • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Direktoriální režim •Vrcholný orgán exekutivy je volen, a to individuálně nejvyšším zastupitelským orgánem •Neobyčejně pevná pozice jednotlivých ministrů – téměř vyloučeno odvolání ZS sborem, premiérem i prezidentem •Švýcarsko –členové Federální rady (vlády) jsou jednotlivě voleni Federálním shromážděním, tedy oběma komorami parlamentu –dělba moci je v praxi efektivně uplatněna reálnou separací vlády od parlamentu, a to ve srovnání s parlamentarismem –Federalismus, polopřímá demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém - historie •intenzivní politický život –volby na 3 úrovních: komunální, kantonální, spolkové + plebiscity •1848 a 1874 se po vzoru USA vytvořil spolkový stát a upevnila se soudržnost kantonů •ústava z 1874 platí se změnami dodnes •chybí dělba moci, mechanismus moci opřen o prvky přímé demokracie, konsensuální bezkonfliktní systém, •nemá individuální hlavu státu (prezident na 1 rok, rotační, čestné) •Švýcarský parlament (spolkové shromáždění) –Národní rada – 200 poslanců –Rada států – 46 - 2 za kanton a 1 za kantonální okrsek • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politický systém - historie •původně tři kantony, potom 8, 1800 - 15, dnes 23 (3 rozděleny na 6 polokantonů) - celkem 26 správních jednotek, dlouho označován jako hornoněmecký spolek – –do konce 15. století jen němčina, nebylo však důležité •po roce 1848 němčina spolkovým jazykem, přibyly také FR a IT, rétorománština až 1938, spíše manifestačně vůči běsnícímu nacionalismu a jeho pojetí národa •historie konsensualismu (konsocialismu): –1846-1847 – občanská válka (horské katolické kantony – Sonderbund X liberálové z větších měst), –liberálové vyhráli a řešení bylo kompromisní - neobvyklá shovívavost vítězů - liberálů k poraženým katolíkům • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Švýcarsko - oddělení mocí Une image contenant carte, texte Description générée avec un niveau de confiance élevé Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zvláštnosti politického systému •Koexistence jazykově a nábožensky odlišných komunit •Dlouhá tradice republikánské formy vlády a demokratických institucí •Specifický model vládnutí •Význam přímé demokracie v politickém životě •Magická formule Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koexistence jazykově a nábožensky odlišných komunit •tradice federalismu (73,1% německy, francouzsky 20,9%, italsky 4,7%, rétorománsky 1,3%, tj. průměry naměřené v průběhu 20. století – proporce se mění, ale ne významně) •kantonů 14 N, 4 F, 1 I, 3 kantony – oficiálně dvojjazyčné, 1 kanton – oficiálně trojjazyčný, jednojazyčnost ovšem převládá – některá kantony jsou rozdělené – jazykové hranice přesně v rámci kantonů odděleny – země ze 3 respektive 4 jednojazyčnými oblastmi •míchání segmentů malé, dvojjazyčnost vzniklá na základě smíšených manželství jen u 2,2% Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Jazykový smír •jazyková otázka je řešena v rámci tzv. územního principu • jazykové hranice jsou nedotknutelné: –kantony je musí chránit a správa kantonu musí působit ve prospěch jazykové asimilace, –nicméně jazyková svoboda zaručena, –kantony hledají rovnováhu mezi jazykovou svobodou a ochranou jazyků –příklad fabriky, jež přiláká mnoho zaměstnanců jiného jazyka – důvod k odmítnutí ze strany místních úřadů) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dlouhá tradice republikánské formy vlády a demokratických institucí •„horské“ kantony Uri, Schwytz, Unterwalden – 1291 - tzv. Věčná Aliance – Švýcarské spříseženstvo •obrana hranic proti dotíravým sousedům •kontrast - od středověku až do VFR bylo Švýcarsko – s výjimkou tří zakládajících kantonů, a několika velkých měst, kde zůstal zachován status svobodného lidu – zemí vyloženě feudální •paradoxem zde je např. udělení hlasovacího práva ženám až v roce 1971, na kantonální úrovní plně až 1991 - odmítáno referendy •neexistuje však tradice centralizovaného monarchismu - význam lokalismu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Význam (polo)přímé demokracie •1970-1995 - 215 celostátních referend (pro srovnání: Itálie 39, Irsko 14, Dánsko 6, Španělsko 3, UK 1, Francie – 3, Belgie, Nizozemsko a Portugalsko - 0) •původně existovalo veto lidu •prvky přímé demokracie: 1.referendum, 2.lidová iniciativa – právo předkládat návrhy k hlasování v referendu, 3.v některých kantonech ještě dnes zřídka svoláváno také lidové shromáždění) •nevýhodou – izolovanost a jistý konzervatismus (př. volební právo žen – nedemokratické - či odmítnutí daně z přidané hodnoty – proti principů EU), jistá chaotičnost práva i ústavních pravidel – př. zákaz výroby absintu v ústavě – ústava z pohledu laika (i právníka) údajně chaotická změť pravidel Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Referenda •Referenda obligatorní - změny spolkové ústavy – možné jen se souhlasem většiny hlasujících a většiny kantonů •Referenda fakultativní (na základě lidové iniciativy) •Návrh na změny spolkové ústavy možný na základě iniciativy 100 tisíc občanů (parlament nemá možnost vypracovat protinávrh či zapracovat iniciativu do svého návrhu) •Referendum možné o běžném zákoně (iniciativa 50 tisíc, nebo 8 kantonů) a to do 80 dnů po vyhlášení zákona •Stejná pravidla platí i na kantonální úrovni •7 kantonů a 1 polokanton mají odvolací právo občanů vůči poslancům (právo rozpustit parlament) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •SVP •FDP •SP •CVP •GPS •GLP •BDP • •Magická formule –vzorec, který rozdělí 7 ministerských křesel mezi 4 největší strany ve Federální radě –jedná se o dohodu: jazyková vyváženost – 4 křesla něm. mluvící, 3 franc. či it. mluvící ministři; zastoupení 3 hlavních kantonů –od roku 1959 • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany – poslední volby strana křesla SVP 53 SP 39 GPS 28 FDP 28 CVP 25 GLS 16 BDP 3 Ost. 8 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kantony •na hraně federalismu a konfederalismu •hlavní princip: vše co není svěřeno federální vládě patří do kompetence kantonů •jejich charakter má povahu suverénního státu, každý má svojí ústavu – ta musí být demokratická a podléhá lidovému hlasování •mají vládu (5-9 členů), jednokomorový parlament, •zřídka se konají lidová shromáždění voličů •kantony mají v kompetenci jazykovou otázku •kantony mohou uzavírat (v omezeném rozsahu) mezinárodní smlouvy •rozdílnost kantonů: rozdíl mezi kantony však značný, někde lze referendem volit soudce, rozpustit parlament, odvolat výkonnou radu, v jednom kantonu (Appenzell-Innerrhoden) dokonce neexistuje formální oddělení výkonné a zákonodárné moci •Rada kantonů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Politické systémy 2022/23 ÚSTAVNÍ, INSTITUCIONÁLNÍ A VOLEBNÍ INŽENÝRSTVÍ MOŽNOSTI A LIMITY RACIONALIZACE POLITICKÝCH REŽIMŮ A VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní a institucionální inženýrství - faktory •Ústava a zakotvení jednotlivých orgánů, jejich postavení, pravomocí a souvztažností s jinými orgány – brzdy a protiváhy a jejich racionalizace – litera a/versus zvyklosti •Institucionální podmínky – volební inženýrství, zákonodárství v oblasti politického stranictví, zájmových skupin, jednací řády parlamentních komor •__________________________ –Předpoklady: 1)Struktura společnosti 2)Politická kultura 3)Systém politických stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní inženýrství •Giovanni Sartori –Ústavy jsou „plánem či rámcem svobodné vlády“, ale také „nástroji vlády, které limitují a krotí výkon politické moci a umožňují jeho kontrolu“ –ústavní inženýrství - analytický prostředek ke zkoumání ústav jednotlivých zemí i reálně probíhající proces přípravy, tvorby či měnění ústavy (a dalších souvisejících institucionálních prvků) •Otázka legitimity a participace •Otázka pojetí demokracie •Konkrétní zamýšlení cíle a jejich reálnost Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Racionalizace parlamentarismu •veškeré snahy o zkvalitnění fungování parlamentního režimu s důrazem na posílení výkonné moci, respektive vlády •souvisí se snahou o akceschopnost a stabilitu vlády, resp. Vládnutí •racionalizace má dvě roviny: –ústavně-právní: •proces formování vlády, •proces odvolání vlády, •ústavní kompetence vlády, •vztahy mezi vládou (premiérem) a prezidentem, •nastavení vztahů mezi komorami parlamentu v podmínkách bikameralismu •role a síla ústavního soudu –politická: •stranický systém a jeho fragmentace a polarizace •volební systém a jeho účinky na stranický systém a vládnutí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Racionalizace parlamentarismu: ústavně právní rovina •První směr – Základní zákon SRN •Zefektivnění parlamentní formu vlády v reakci na zkušenosti z Výmarské republiky •Posílení role vlády v čele se spolkovým kancléřem a naopak oslabení role hlavy státu byla oslabena •Někteří autoři právě tento směr považují za jedinou skutečnou racionalizaci, protože posiluje právě vládu a jejího šéfa, a to s respektováním parlamentu, který však má vládu spíše podporovat než být jejím konkurentem •Druhý směr - ústava Páté francouzské republiky z roku 1958 •opouští model parlamentního režimu opouští a posouvá se k režimu poloprezidentskému, kde posiluje především prezidenta směrem k parlamentu i vládě Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Racionalizace parlamentarismu: ústavně právní rovina •Stojí vždy na straně vlády: –usiluje o to, aby proces formování vlády vycházel spíše z principu tolerance, nikoli aktivní podpory vlády parlamentní většinou (negativní parlamentarismus) –v rámci procesu odvolávání vlády se snaží o ztížení vyslovení nedůvěry vládě (konstruktivní vyjádření nedůvěry, vyloučení institutu vyslovení nedůvěry vůči jednotlivému členu vlády, zvyšování počtu poslanců, který je nutný pro podání návrhu na vyslovení nedůvěry, lhůta mezi podáním návrhu a hlasováním, omezení opakovaného vyvolání hlasování…) –usiluje např. o posilování pozice premiéra v otázce výběru či odvolávání ministrů –právo vlády jako orgánu řídícího stát v ZD procesu (právo se ke všem návrhům zákona vyjádřit, v některých případech s právem veta, přednost vládních návrhů zákonů při parlamentním projednávání) – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Racionalizace parlamentarismu na příkladu Německa •Souvisí s celkovým promýšlením systému brzd a protivah v rámci: 1.horizontální dělby moci mezi Spolek a zemské vlády; 2.vertikální dělby moci mezi exekutivu (prezident, kancléř, vláda), legislativu (Spolkový sněm a Spolková rada) a justici se specifickým postavením Spolkového ústavního soudu; 3.svoji důležitou roli hraje i Bundesbank. 4. –Kancléřský systém –Sartori/Klokočka - faktory moci kancléře •ústava – volba kancléře Bundestagem, konstruktivní vyjádření nedůvěry •kancléřský, resortní a kolegiální princip; tzv. zrcadlová oddělení úřadu SK •síla a soudržnost vládní strany •postavení uvnitř vlastní strany •volební klauzule •pravomoc ústavního soudu rozpustit antisystémové strany • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústavní systém SRN Germany Political System Politics German Reunification Political Structure, PNG, 2000x1404px, Germany, Area, Brand, Chancellor Of Germany, Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany a stranický systém •Zásadní posun od systému dvou a půl strany k multipartismu s podstatně větší ideologickou polarizací –zvětšení počtu relevantních stran ze 3 na 5(6) –postavení Linke a AfD - antisystémovost? –nutnost tzv. velkých koalic nebo pestrobarevných kabinetů (Scholz) •Souvisí: –se změnou volebního systému do Bundestagu - zásah Ústavního soudu, který systém výrazně zpoměrnil –se společenskými změnami –se sílící regionalizací Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební inženýrství •Hledání vhodného nebo výhodného volebního systému •Objektivní kritéria pro výběr systému ØCharakter společnosti: homogenní x segmentovaná ØStruktura konfliktních linií (cleavages): jedna dominantní x více dominantních x více nedominantních ØStupeň ideologické polarizace ØTradice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Proměnné volebních systémů •Základní proměnné •Princip přepočtu hlasů na mandáty –Vítěz bere vše - většinový –Mandáty dle poměru hlasů - poměrný systém –Kombinace obou částí s významným podílem každého z nich - smíšený systém •Velikost volebního obvodu –Jednomandátový - takřka vždy většinový systém –Vícemandátové - většinový nebo poměrný Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klasifikace volebních systémů pokročilejší pohled •Gallagher a Mitchell (2005) - šest dimenzí, ve kterých lze rozlišit 2-4 hodnoty: •Velikost volebního obvodu: jedno či vícemandátové •Počet hlasů: jeden nebo dva •Podoba hlasování: kategorická, dividuální nebo ordinální •Volnost voliče při výběru jednotlivých kandidátů: nelze x lze v rámci jedné strany x lze v rámci i mezi stranami) •Počet úrovní, na kterých dochází k distribuci mandátů: jedna nebo dvě rovnocenné či dvě - vyšší a nižší, příp. tři •Opatření snižující míru proporcionality: malé obvody, umělá klauzule, malapportionment •Velmi komplikovaná matérie, při které neexistuje jednotný, tj. všemi bez rozdílu sdílený, pohled Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Většinové systémy •Přidělují mandát vítězi (vítězům) •Pokud se ve volebním obvodu rozděluje více mandátů, není jejich snahou rozdělit je v poměru, nýbrž většině hlasů •Dále se dělí na (možnost různých kombinací): –Relativně většinové –Absolutně většinové –Jednokolové –Dvoukolové (TRS) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Většinové systémy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systémy poměrného zastoupení •Velká variabilita proměnných: –Velikost volebního obvodu (2-x) –Volební formule (přepočítavácí metody) –Počet skrutinií –Volební klauzule –Prémie –Charakter kandidátky (míra personalizace) •Důsledkem je nestejně silná reprezentativita a proporcionalita – SPZ může mít proporční i většinový efekt!!! Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Velikost volebního obvodu •Nejdůležitější proměnná volebních systémů - „district magnitude“ (M) •Označuje počet mandátů, které se rozdělují ve volebním obvodu •3 kategorie volebních obvodů –Malé (2-4) –Střední (5-9) –Velké (10 a více) •Čím menší volební obvody, tím větší disproporcionalita (rozdíl mezi podílem hlasů a podílem mandátů) •Efekt „zrcadlení“ (podíl hlasů = podíl mandátů) nastává s obvody 20 a většími Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební formule •Matematické metody, které slouží k převodu hlasů na mandáty •2 hlavní skupiny: –Volební kvóty (češtině též „volební číslo“) •2 veličiny: S - celkový počet křesel (seats), V – celkový počet hlasů (votes) •Nedokáží rozdělit všechny mandáty, jsou proto doplňovány dalšími technikami •Příklady: Hareova kvóta, Hagenbach-Bischoffova kvóta, Imperiali kvóta, Posílená Imperiali kvóta, Hare-Niemeyerova formule –Volební dělitelé •řada čísel, které dělí zisky stran a rozdělují mandáty •dokáží rozdělit jakýkoli počet mandátů •Příklady: D'Hondtův dělitel, Imperialiho dělitel, Sainte-Laguë dělitel, Modifikovaný Sainte-Laguëův dělitel Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Uzavírací klauzule •V literatuře uváděna i jako umělý volební práh nebo volební kvórum •Zákonem stanovené procento hlasů, které musejí strany a případně volební koalice překročit, aby jim přiděleny mandáty •Jejím smyslem je snížení stranické fragmentace •Tzv. aditivní klauzule pro koalice •Nejčastěji 5% (ČR, Slovensko, Německo, Estonsko, Polsko, Chorvatsko, Lotyšsko…), ale i 8% Lichtenštejsko, 10% Turecko, 17% Řecko (1974-1981), 2% Izrael, Dánsko, 3% Španělsko, Řecko … Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební listiny a jejich charakter •Kritérium: do jaké míry může volič do kandidátní listiny zasahovat •3 typy kandidátních listin –Přísně vázané kandidátní listiny –Vázané kandidátní listiny –Volné kandidátní listiny Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nizozemsko - volby 2017/21 2021 2017 % hlasů mandáty % mandátů % hlasů mandáty % mandátů VVD 21,9% 34 22,7% 21,3% 33 22,0% D´66 15,0% 24 16,0% 12,2% 19 12,7% PVV 10,8% 17 11,3% 13,1% 20 13,3% CDA 9,5% 15 10,0% 12,4% 19 12,7% SP 6,0% 9 6,0% 9,1% 14 9,3% PvdA 5,7% 9 6,0% 5,7% 9 6,0% GL 5,2% 8 5,3% 9,1% 14 9,3% FVD 5,0% 8 5,3% 1,8% 2 1,3% PvdD 3,8% 6 4,0% 3,2% 5 3,3% CU 3,4% 5 3,3% 3,4% 5 3,3% Volt 2,4% 3 2,0% - - JA21 2,4% 3 2,0% - - SGP 2,1% 3 2,0% 2,1% 3 2,0% Denk 2,0% 3 2,0% 2,1% 3 2,0% 50+ 1,0% 1 0,7% 3,1% 4 2,7% BBB 1,0% 1 0,7% - - Bij1 0,8% 1 0,7% 0,3% 0 0,0% ost. 2,0% 0 0,0% 1,3% 0 0,0% Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nizozemsko - volby 2017/21 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko – volby 2019 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Smíšené volební systémy •Kombinace proporčních a většinových systémů pro volby do jediné komory •Každý ze systémů musí být zastoupen aspoň v 5 % mandátů •Moderní trend při volebních reformách Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typologie smíšených systémů •Podle vstupů - otázka vzájemného nastavení jednotlivých složek –Závislá kombinace –Nezávislá kombinace –Supersmíšený •Podle výstupů - více odráží konkrétní volební výsledky –Většinové smíšené systémy –Poměrné smíšené systémy –Speciální kategorie - Itálie a Maďarsko Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Německo - sporný klasifikační případ •Personalizovaný systém poměrného zastoupení (mixed member proportional system) •Celkem 598 křesel •Každý volič má 2 hlasy –1.hlas pro volby v jednomandátových volebních obvodech •systém relativní většiny •299 jednomandátových obvodů –2.hlas pro stranické kandidátky •Druhý hlas je rozhodující – určuje celkový poměr mandátů •Novinka od roku 2013 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Německo 2013 • • •Volby ve volebních obvodech • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Německo 2013 Volební obvody Kandidátní listiny celkem hlasy v % mandáty hlasy v % mandáty mandáty mandáty v % CDU 37.2 191 34.1 64 255 40.5 CSU 8.1 45 7.4 11 56 8,9 SPD 29.4 58 25.7 135 193 30,5 Linke 8.2 4 8.6 60 64 10.2 Zelení 7.3 1 8.4 62 63 10.0 FDP 2.4 0 4.8 0 0 0 AfD 1.9 0 4.7 0 0 0 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Jednojmenné přenosné hlasování •Personalizovaný poměrný systém bez kandidátní listiny •Příklad Irska – 166 poslanců voleno ve 41 v.o. po 3-5 mandátech –Strany kandidují buď jednoho nebo více kandidátů - dle své odvahy –Kandidát je zvolen, když naplní tzv. Droopovu kvótu: Q = H/(M + 1) + 1 –Volební lístek se jmény kandidátů všech stran – volič sestavuje pořadí podle svých preferencí, a to zapsáním číslice od 1 do x –Tolik skrutinií, aby byla obsazena všechna křesla – metody shora (přerozdělování dalších hlasů kandidáta, který už byl zvolen) a zdola (pokud nejsou ještě naplněna místa, nastupuje v podstatě australský systém) –Hlasy jednoho voliče se tak dají používat několikrát, aniž by musel jít znovu k volbám –Zachovává teritoriální vazbu i personalizaci a navíc je proporční – mnoho expertů jej považuje za nejlepší volební systém Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Smíšené systémy •Kombinace proporčních a většinových systémů pro volby do jediné komory •Každý ze systémů musí být zastoupen aspoň v 5 % mandátů •Moderní trend při volebních reformách •Dají se třídit: –Podle toho, zda převažuje poměrný nebo většinový účinek: •Většinové smíšené •Poměrné smíšené –Podle toho, zda obě složky nějak souvisejí: •Závislá kombinace •Nezávislá kombinace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy ve světě (2017) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Hlasování expertů o „nejlepším“ volebním systému (2004-2005; 169 expertů) Volební systém Pořadí Průměrné pořadí Počet 1. míst Dle 1. míst Personalizovaný poměrný 1. 2,37 52 1. STV 2. 2,60 38 2. Listinný pom. s otevřenými kandidátkami 3. 3,26 18 4. Alternativní hlasování 4. 4,01 10 5. Listinný pom. s uzavřenými kandidátkami 5. 4,17 9 6. První v cíli 6. 4,67 21 3. Dvoukolové hlasování 7. 4,90 7 7. Většinový smíšený 8. 5,18 3 8. Jeden nepřenosný hlas 9. 6,76 3 9. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png „Duvergerovy zákony“ - 1951 1.Proporční systém usnadňuje zavedení a udržení systému četných, tuhých, nezávislých a obvykle stabilních stran 2.Dvoukolový většinový systém tíhne k systému pružných, závislých a relativně stabilních stran 3.Jednokolový většinový systém pomáhá bipartismu, alternaci neboli střídání dvou velkých nezávislých stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Oprávněnost volebního inženýrství •Vynucené okolnostmi •Itálie po zhroucení stranického systému I. Republiky •Oprávněné („osvícené“) •Polsko na počátku 90. letech po negativních zkušenostech s příliš velkým počtem stran zastoupených v Sejmu •Ryze účelové •Příklady: Francie za prezidenta Mitteranda – přechod od většinové k proporční volbě za účelem upevnění vlastní pozice; Slovensko na sklonku Mečiarovy vlády – omezení kandidatury koalic a další úpravy za účelem udržení u moci • •Volební reforma v ČR z let 1999-2001 stojí někde na pomezí VI vynuceného okolnostmi a oprávněného Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Kdo reformuje (Reynolds, Reilly, Ellis 2005) •Převzetí systému z předchozí éry (např. koloniální) •Produkt vyjednávání politických elit, veřejnost se neúčastní •Nastolení aktuálním vykonavatelem pol. autority •Důležitá role vykonavatele pol. autority, která je nahrazována •Kombinace expertního návrhu a legislativního rozhodování, příp. referenda •Navržení i přijetí v referendu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vlny volebního inženýrství (volebního designu) •První vlna (1820-1920) –Evropa, USA - rozšiřování volebního práva –Anglosaské země - FPTP, Evropa - proporční / vícekolové VS •Druhá vlna (po druhé světové válce) –Detotalitarizace (prvky zabraňující návratu totalitarismu) + dekolonizace (převzetí) •Třetí vlna (70.-90. léta 20. století) –Pád nedemokr. Režimů v LA, jižní a SVE - velmi různorodé •Čtvrtá vlna (90. léta 20. století) –VR v řadě zemí se zavedenou demokracií - Itálie, Japonsko, N. Zéland - posun ke smíšeným systémům Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební inženýrství v postkomunistických zemích •Ideální prostředí pro výzkum VI •Řada zemí prošla několika volebními reformami - např. Ukrajina, Rusko nebo Chorvatsko vyzkoušely většinový, smíšený i poměrný systém •Např. v Polsku se pak volební systém upravuje prakticky před každými volbami •Taagepera - díky častým změnám omezený psychologický efekt •Šedo - vyšší koncentrace stranického systému u zemí, které reformovaly nejméně často • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Politické systémy SEVERSKÉ A JIHOEVROPSKÉ POLITICKÉ SYSTÉMY - ÚVOD DO KOMPARACE Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní východiska •Srovnáváme –Španělsko, Itálii, Portugalsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko •Analogie –Parlamentní režimy s výjimkou Portugalska –Monarchie nebo republiky –Multipartismus •Odlišnosti –Historické – počínaje středověkem a konče 20. stoletím –Státoprávní –Osídlení – lidnatost, hustota, migrační toky –Kulturní –Náboženské –Geopolitické –Ekonomické a strukturální –Doba vzniku/etablování aktuálního politického systému – • – • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Doba, rytmus a forma založení aktuálního systému •Jižní Evropa –Revoluční a kontrarevoluční zvraty –Zkušenosti s autoritářskými (totalitními) tendencemi, v POR a SPA relativně dlouhé –Opakované změny státoprávního rámce –Centralizace versus decentralizace –Současné ústavy jako součást přechodu k demokracii - inspirace •Skandinávie –Relativně plynulý a kontinuální vývoj – vzájemně závislý u NOR, DEN, SWE –FIN – bouřlivější v závislosti na geopolitice (poloprez – parl) –Zkušenosti s okupací totalitním státem (výj. SWE) –Ústavy jsou historické, s výjimkou FIN – – • – • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Komparativní případová studie •Studium příkladů určitého jevu, v našem případě celých komplexů jevů - politických systémů •Jedna z nejrozšířenějších kvalitativních metod v oblasti politologie a mezinárodních vztahů •Průkopníky této metody byli mj. Adam Smith, Alexis de Tocqueville nebo Karl Marx •Rizika metody: omezená platnost, náročnost na zdroje… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Portugalsko – 19. století •Teritoriální konsolidace a kulturní homogenizace proběhla už ve středověku – výjimkou je pochopitelně koloniální panství •Období politické nestability – silná armáda a její role při příklonu k • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Itálie – 19. století a sjednocování •Do poloviny 19. století – Itálie rozdrobena do malých státních útvarů, severní část pod vládou Habsburků… •Hnutí za sjednocení –Shora – monarchistický základ – savojská dynastie v Piemontu - hr. Cavour –Zdola – karbonáři, Mladá Itálie – Garibaldi a Mazzini –Soupeření mezi oběma tendencemi –1859/61-70 – sjednocení kombinací obou přístupů è parlamentní monarchie inspirovaná francouzskou ústavou 1830 –Důležitá role Pruska a Francie [USEMAP] Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sjednocená Itálie •Tzv. liberální éra –rozdrobená pravice x silný sociální liberalismus –převaha tzv. mladé levice –Agostino Depretis - de facto socialistická vláda se silnými autoritářskými tendencemi –klientelismus, transformismus soupeření oligarchických uskupení liberálního typu (pravice-levice) – strany elit –1887 - Francesco Crispi - kolonialismus, orientace na zahraniční politiku (Anglie, –Zemědělská krize a emigrace (USA, Jižní Amerika) –Giovanni Giolitti –později nástup nových hnutí – katoličtí lidovci, socialisté – masové strany • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko - 19. století •Ve znamení revolucí a dramatických zvratů •1812 – liberální ústava – vzor pro řadu jiných zemí – předmět neustálých střetů mezi panovníkem a politickou veřejností •Střety mezi mocenskými skupinami: panovník a dvůr, armáda, církev, občanské skupiny (slabé) – v případě vítězství převládalo majoritní řešení, nikoli konsensus •Mechanismus změn ve stylu vojenského puče (tzv. pronunciamento) •1868 - tzv. slavná revoluce - gen. Francisco Serrano •1873 – vyhlášení republiky, která ale byla záhy svržena – restaurace monarchie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko - období restaurace (1874-1931) •Po restauraci Alfonse XII. - dualismus liberální a konzervativní strany •formuje se však i opozice: regionalisté, socialisté, anarchisté, karlisté, republikáni apod. - velká fragmentace, a proto není pro monarchii nebezpečná •Systém stále více směřuje ke korupci, společnost se dělí na ty u moci (zkorumpované) a ovládané (oběti) •Závěr století ve znamení ostudné prohry ve válce s USA, která de facto zakončuje španělskou koloniální éru - krize • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Itálie – 20. století - vývoj do nástupu Mussoliniho •1912 – všeobecné volební právo pro muže nad 30 let •1914-18 – účast ve válce po boku Dohody è neuspokojení ambic è rozčarování •1919 – zavedení proporčního volebního systému a volební vítězství socialistů •1920-22 - radikalizace politické situace za přispění komunistů è liberálové se obracejí směrem k novému hnutí – fašistům è 1922 - pochod na Řím a jmenování Mussoliniho premiérem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko - od diktatury k diktatuře (1923-1936) •1923 – puč gen. Prima de Rivery – osobní režim – populistické rysy, účtování se starým režimem •1930 – konec diktatury •1931 – demise krále Alfonsa XIII. a nástup tzv. druhé republiky •Republika od počátku definována pokrokářsky >> nesmiřitelný konflikt s církví + účtování s minulostí – odcizení velké části elit – opět převládá majoritní řešení konfliktů – vysoká míra polarizace •1936 – konec republiky – puč generála Franka •Občanská válka 1936-39 – konflikt za účasti mezinárodních posil na obou stranách – končí vítězstvím frankistické strany >> právě vítězství je hlavním bodem, od něhož diktatura po celou dobu odvozuje svoji legitimitu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Mussoliniho fašistický režim •Nedemokratický režim jakobínského revolučního typu – sám Mussolini použil poprvé pojem „totalitní“(„vše ve státě, nic proti státu, nic mimo stát“) - v čele duce •Poslední volby se konaly v roce 1924, pak už jen plebiscity •Místo politických stran soustava zastoupení jednotlivých korporací podle dělby práce – komora svazků (fasci), Velká fašistická rada •1943 – Mussolini sesazen, následuje okupace německou armádou a opětovné dosazení Mussoliniho – tzv. Italská sociální republika v Saló •Režim je sesazen opět kombinací tlaku shora i zdola Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Frankistický režim •autoritářský režim postavený prakticky čistě na osobě diktátora a jeho mocenských oporách: •jediná legální strana Falanga (později Národní hnutí, nebo jen Hnutí), •armáda •některé společensko-politické organizace blízké církvi (Národní katolické sdružení propagandistů a později i Opus Dei) •Francisco Franco - „Caudillo“ - zákon o nástupnictví byl přijat teprve v roce 1947 v referendu (pro 82%) è Španělsko definováno jako monarchie •spory o nástupnictví po Frankovi – vyloučen byl legitimní nástupce Juan, místo něj byl později jeho syn Juan Carlos •ideologie - unitární, hierarchicky uspořádané a katolické Španělsko Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Frankistický režim •Role Carrera Blanka – pobočník Franka •Od poloviny 50. let roste nespokojenost – univerzity, dělnické nepokoje, autonomistické a separatistické hnutí, včetně atentátů ETA >> reakcí je postupná modernizace země, zejména v oblasti ekonomické: rozvoj turistiky, průmyslu, obchodu > velké změny ve společenské struktuře – předpoklad pozdější úspěšné demokratizace •Uvnitř režimu dochází ke stále větším konfliktům mezi dvěma hlavními křídly – Opusem Dei a lidmi kolem Manuela Fragy •1973 – ETA – „operace lidožrout“ – úspěšný atentát na Blanka è režim se dostává do fáze agonie, která pokračuje až do smrti diktátora Franka v listopadu 1975 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přechod k demokracii po italsku •Kombinovaný charakter - kontinuita monarchie + radikální proměna •Základem jsou odlišné tlaky: –shora (+ zvnějšku) - Itálie na straně poražených ve 2. světové válce (požadavek bezpodmínečné kapitulace) è přímá okupační správa - na rozdíl od Německa ale nebyla příliš uplatňována - rozhodování ponecháno na samotných Italech –zdola - protifašistický odboj, včetně partyzánských oddílů (Výbor národního osvobození /CLN/- na severu ovládaný komunisty a socialisty + tzv. Akční stranou, na jihu liberály a křesťanskými demokraty) Ødiskuse o postupu mezi Badogliovou vládou, uznanou jako spoluválčící po boku Spojenců, a CLN - končí kompromisem a vstupem CLN do vlády •Aktéři: Spojenci, odbojáři, část postfašistické elity •Relativně vysoká rychlost - zůstávají ale některé problémy, které de facto přispěly ke zhroucení tzv. První republiky o 50 let později Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přechod k demokracii po španělsku •Vzorový přechod pro řadu dalších zemí – dle Stepanovy typologie tzv. redemokratizace zahájená zevnitř autoritářského režimu - rozhodující roli mají sami nositelé předchozího režimu – zj. premiér Suaréz (pův. tajemník Hnutí) •Výchozí situace - existence relativně rozvinuté občanské společnosti a pokročilá fáze ekonomické modernizace - víceméně tržní ekonomika založená na soukromém vlastnictví, obrovský boom turismu •frankismus se zrodil a zemřel s osobou svého vůdce, pokusy o nalezení pokračovatele končí fiaskem •nejtvrdší frankisté („Bunkr", armáda) hýřili pokusy o převrat, všelijak konspirovali, a to ještě řadu let po demokratizaci •Španěly strašily vzpomínky na krvavý konflikt, který demokracii zakončil è snaha o konsensus všech relevantních hráčů, neproběhlo prakticky žádné vyrovnání s minulým režimem Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přechod k demokracii po španělsku •Sociální problémy - nezaměstnanost, tvrdá konkurence, nucená mobilita pracovních sil, rozsáhlé rekvalifikace •Značné problémy s nacionalismem, které se ale jakžtakž podařilo zažehnat regionalizací •Důležitá byla zahraniční politika – Španělsko bylo členem NATO a relativně rychle se integrovalo do ES •Klíčová role krále Juana Carlose, coby nositele kontinuity •Konsolidace armády proběhla až na konci 80. let •Zaklínací formulkou celého přechodu se stal kompromis – včetně legalizace komunistické strany, která však musela souhlasit s monarchií •Vystřízlivění z demokracie na konci 70. let – krize důvěry – překonána alternací u moci – nejprve PSOE místo UCD, později PP místo PSOE, resp. PSOE za PP Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zrod První republiky v Itálii •Kompromis mezi odbojovými složkami včetně komunistů •Pokračuje debata o charakteru režimu – monarchie versus republika • •1946 •referendum: vítězství republiky nad monarchií v poměru 54,3 ku 45,7 % (ale sever pro republiku, jih pro monarchii) •Volby: DC 35 %, PSI 21 %, PCI 19 %, lib. 7 %, rep. 4 %, zastánci monarchie 8% è ačkoli DC zvítězili, neměli na pravici spojence, a proto se obrátili k levici, včetně komunistů – ti z vlády vypadli až v roce 1947 è začátek desetiletí centristických vlád pod vedením DC a bez účasti PCI •1947 – republikánská ústava • •1948 – volby: DC 49 %, PSI+PCI jen 31 %... Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Italské republiky •Přijata 1947 jako kompromis mezi různými politickými proudy, včetně komunistů •Klasický republikánský parlamentarismus– nenese znaky racionalizovaného parlamentarismu (Klokočka) •Silný bikameralismus – rovnoprávné postavení obou komor vůči vládě i v legislativě •Silné prvky přímé demokracie - referenda •Relativně silné postavení nepřímo voleného prezidenta Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Španělského království •1977 – první svobodné volby: vítězství Suárezova UCD (35%), před PSOE (30%), PCE (9%), AP (8%) a dalšími, včetně CDC, PNV èmenšinová vláda UCD •Kompromis – princip, že ústava nesmí obsahovat nic, proti čemu by se zásadně postavila byť jediná z relevantních politických sil – příklady: forma státu, odluka církve od státu, pozice panovníka, národnostní otázky •Relativně rozsáhlá diskuse za účasti odborníků i neparlamentních stran •Přijata v říjnu 1978 – pro hlasovaly všechny strany s výjimkou části baskické reprezentace nespokojené s příliš kompromisní úpravou statutu Baskicka Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní principy španělské ústavy •Konstituční monarchie v čele s králem – veškerá moc je ale odvozena od lidu •Racionalizovaný parlamentarismus (Klokočka) •Regionální uspořádání státu •Ústavní soudnictví • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Parlament •Bikamerální – Poslanecká sněmovna a Senát •Obě komory jsou vybaveny de facto stejnými kompetencemi, volby probíhají ve stejném termínu a až do roku 1994 zde také fungoval stejný, tj. proporční volební systém •Poslanecká sněmovna – 630 poslanců •Senát – 315 volených členů (regionální báze), 5 doživotních senátorů jmenovaných prezidentem a všichni bývalí prezidenti •Zákony musejí být schváleny oběma komorami odděleně •Klíčové jsou výbory obou komor – na základě zmocnění předsedy mohou dokonce přijímat zákony, aniž by byly na jednání pléna! •1/3 komory může iniciovat referendum (stejně jako 500 tis. voličů nebo 5 region. shromáždění) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Prezident •Hlava státu (postavení někde mezi franc. a něm.) •Volen nepřímo na společném shromáždění obou komor parlamentu, doplněných o 3 delegáty z každé z 20 provincií (s výj. Val d´Aosta), a to na sedm let /rekord v r. ´71, kdy byl prezident zvolen až v 21. kole!!/ •Čistě prezidentské akty – jmenování 5 členů ÚS, 5 doživotních senátorů, suspenzivní právo veta •Rozpouští obě komory parlamentu, a to po dohodě s předsedy obou sněmoven – prostředek nátlaku •Dekrety s mocí zákona – nepoužívané •Silná role při jmenování vlády – zejména v důsledku roztříštěného stranického systému Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Rada ministrů (vláda) •Sestavuje a řídí ji předseda jmenovaný prezidentem (na jeho návrh jsou jmenováni další členové Rady) •Formování vlád bývá velmi složité •Vláda je odpovědna oběma komorám Parlamentu, k vyjádření nedůvěry stačí hlasování jedné z nich – hlasuje se po jménech na základě tzv. odůvodněného návrhu •Vláda podává demisi do rukou prezidenta, který nemá povinnost ji přijmout, může ji naopak požádat, aby setrvala ve své funkci, rozpustit komoru(-y) a vypsat nové volby •Předseda řídí vládní politiku a nese za ni odpovědnost •Obrovská nestabilita vlád za První republiky Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zákonodárná moc - Generální kortesy (Cortes Generales) •Poslanecká sněmovna (Congres de Diputados) –Volena na 4 roky proporčním volebním systémem (přímo z ústavy) –Silnější z obou komor – je jí odpovědna vláda –Poslanecké kluby musí mít min. 15 členů, ostatní poslanci jsou zařazeni do tzv. smíšeného klubu •Senát (Senado) –Volen na 4 roky většinovým systémem, část senátorů je delegována jednotlivými autonomními komunitami - ustavení předcházela velká diskuse –Poměrné malé pravomoci: k přehlasování stačí prostá většina PS, silnější roli má Senát v případě ústavních zákonů (nutnost 3/5 většina členů obou komor) –požádá-li o tom aspoň desetina PS nebo S musí být vypsáno referendum; u občanských svobod je třeba dokonce 2/3 většina, a to opakovaně i v nových Kortesech + souhlas v referendu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Panovník •Hlava státu, symbol jednoty •Mezi důležité pravomoci patří: výběr a jmenování premiéra a na jeho návrh i ministrů, rozpouštění parlamentu v případě, že nedojde ke schválení premiéra, vyhlašování referenda •Symbolická role současného krále daleko převyšuje ústavní vymezení •Klíčová role Juana Carlose při pokusu o puč v roce 1980 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vláda •Formování –Král po konzultaci s parlamentními stranami navrhne prostřednictvím předsedy Sněmovny kandidáta na premiéra –Kandidát předkládá sněmovně návrh programu –K vyjádření důvěry je v I. kole třeba absolutní většina hlasů, ve druhém pak postačí relativní většina – prostředí pro toleranci menšinových kabinetů –Teprve po vyjádření důvěry je premiér oficiálně jmenován a na jeho návrh jsou pak jmenováni ministři •Konstruktivní vyjádření nedůvěry Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dílčí shrnutí I. Itálie Španělsko 19. a počátek 20. století sjednocování, nestabilita nestabilita, puče Nedemokratické režimy Fašismus Frankismus Přechod k demokracii Zdola i shora Redemokratizace zevnitř Kontinuita V zásadě nikoli Ano Nový režim Republika jako kompromis Monarchie jako kompromis Ústavní systém Klasický republ. parlam. Racionalizovaný parlam. Charakter ústavy Rigidní Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dílčí shrnutí II. Itálie Španělsko Parlament Symetrický bikameralismus Asymetr. bikameralismus Dolní komora Poslanecká sněmovna Horní komora Senát - region. zastoupení Vláda Odpovědná oběma komorám Odpovědná PS Formování / konec vlády Hlasování o důvěře / nedůvěře (v obou kom.) Volba premiéra, konstrukt. veto nedůvěry Hlava státu Dědičný monarcha Nepřímo volený prezident Postavení hlavy státu Silné Středně silné Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politická kultura a volební chování v Itálii •Silný a stabilní stranický systém versus slaboučké kabinety - proč? –rozpojení politické odpovědnosti a skutečné moci è partitokracie –vlády slouží k zajištění služeb, příplatků, prebend •Základní charakteristiky PK - partikularismus - loajality vůči základním komunitám (rodina, klan, obec, farnost…) X nedostatek národního vědomí a identifikace •Socialisticko-komunistické kultura proti kultuře katolické - sítě masových politických stran (nejrůznější zájmové organizace), regionální báze („bílé“ a „rudé“ zóny) è komunistický versus katolický lid è PCI (PSI) kontra DC •Malé názorové strany •Od 60. let patrné změny: rozvolnění vazeb, nový přístup ke komunist. opozici Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Vlády první italské republiky •Od roku 1945 do jara 1994 se vystřídalo 52 kabinetů!!! –rekord drží devítidenní kabinet G. Andreottiho •povětšinou šlo o koaliční vlády •DC vytvořila i 12 jednobarevných kabinetů •ve všech zastoupena Křesťanská demokracie (DC), jež také zpravidla obsazovala post premiéra •Dalšími častými koaličními stranami byly PSI, PSDI, PRI, občas i PLI • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krize italské společnosti •Přelom 80. a 90. let - paralelní krizové tendence: –Institucionální oblast –Daňový systém a přerozdělování (ze severu na jih) –Krize důvěry v politickou třídu i celou republiku způsobená korupcí •Hlavní mezník – 17. únor 1992 – začátek tzv. revoluce soudců (akce „čisté ruce“) – Di Pietro vydává zatykač na socialistu Chiesu; následuje série podobných odhalení u čelných představitelů všech stran, zj. dvou hlavních vládních – DC a PSI è celková bilance – více než 900 vyšetřovaných předních politiků •Sílící regionalismus – sever versus jih (vč. Říma) – přerůstá v populistický protest proti celému systému – partitokracii – Liga severu a její vůdce Bossi – požadavek federalizace („Řím ani nemá na výběr: Buď s námi do Evropy, nebo s Rwandou Burundi“) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Italské volební systémy a reformy •Po válce zaveden proporční systém s velmi poměrnými výsledky – s malými modifikacemi (tzv. Legge Scelba, resp. oslabování preferenčního hlasování) přetrval až do roku 1993 •1993 – zásadní volební reforma – zavedení smíšeného volebního systému s převahou většinových prvků → silná bipolární tendence (viz dále) •2005 – druhá volební reforma – návrat k proporčnímu systému, avšak s velmi výraznou většinovou prémií posilující vytváření předvolebních koalic (viz dále) •2015 – třetí volební reforma – systém však nikdy nebyl použit, neboť jej zrušil Ústavní soud •2017 – zatím poslední reforma – opět zavedení smíšeného systému: 37% křesel přidělených pomocí většinově, 63 % poměrně –V roce 2020 v referendu schváleno snížení počtu členů obou komor parlamentu 400/200 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Důsledky volebních reforem •historické strany nepřežily nebo se musely přizpůsobit •vytvoření dvou širších volebních bloků - bipolární stranický systém – střídání u moci proběhlo již 5 (6) krát! •levice (postkomunisté, levicoví křesťanští demokraté, Margherita, dnes Demokratická strana) •pravice (Forza Italia, Národní aliance, Liga severu, pravicoví křesťanští demokraté, dnes Bratři Itálie) Ønarůstající stabilita a akceschopnost vláda ØPřetrvávají ale i: »fragmentace uvnitř velkých bloků »pokusy o vzkříšení politického středu »strany extrémní levice i pravice »Populisté - Hnutí 5 hvězd » Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Italští ministerští předsedové po r. 1946 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy - Španělsko •Sněmovna - proporční systém se silným většinovým efektem –350 poslanců –50 volebních obvodů (provincie) - velké rozdíly ve velikosti 1-30 a více –D´Hondtova formule –3 % klauzule na úrovni provincie –striktně vázaná kandidátka •Senát –208 voleno v provinciích, vždy za každou provincii 4 senátoři (výjimkou jsou malé provincie, kde se volí 1-3) – blokové hlasování –40 senátorů vysílají autonomní komunity a regiony prostřednictvím svých zastupitelských sborů – tito senátoři nesmí vstupovat do stranických klubů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konfliktní linie (cleavages) v italské společnosti do 90. let •Třídní linie, zahrnující konflikt mezi vlastníky a pracujícími è silná ideologizace (PCI) •Náboženská linie - štěpí společnost na sekularizovaný blok a katolický blok, resp. laické a konfesijní strany •Centrum - periferie è rozpory mezi „vyspělým Severem“ a „zaostalým Jihem“ - sílí v 80. letech •Zahraniční orientace - Východ versus Západ è zásadní vliv na koaliční chování + zásadní odlišnost mezi umírněnou levicí (PSI, PSDI) a levicí extrémní (PCI) •Reforma versus revoluce - postoje k fašistickému a demokratickému režimu è radikální (antisystémové) póly Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konfliktní linie od 90. let •Levice versus pravice - třídní i symbolická báze è bipolární formát a mechanismus stranického systému •Regionální linie - jih versus sever - LN, regionální podpora obou bloků (sever a jih - pravice, střed - levice) •Relikty linie stát versus církev •evropské otázky (federalismus versus euroskepticismus) •styl vládnutí •Open versus closed ve vztahu ke globalizaci Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Relevantní strany do roku 1994 –Křesťanská demokracie (DC) - pivotální postavení –Komunistická strana (PCI) - antisystémová opozice, drobné korekce v 70. letech –Socialistická strana (PSI) - od opozice po nezbytnou součást vlády –Republikánská strana (PRI) - malá, ale často nepostradatelná –Liberální strana (PLI) - malá, ale často nepostradatelná –Italské sociální hnutí (MSI) - antisystémová opozice, později se reformuje –Sociálnědemokratická strana (PSDI) - malá, ale často nepostradatelná –Radikální strana (PR) - malá strana –monarchisté - malá izolovaná strana v (antisystémové) opozici –Jihotyrolská lidová strana (SVP) - malý etnicko-regionální spojenec DC –zelení – konec 80. let - posiluje až v samém závěru období –reg. ligy – Liga severu (LN) – konec 80. let - sílící, jeden z důvodů krachu systému Volby do Poslanecké sněmovny 1945-1992 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Přeskupení sil na počátku 90. let •Rozklad a zánik PSI •Rozklad a rozpad DC → vznik Italské lidové strany (PPI) a Křesť.dem. středu (CDC) •Transformace PCI a následný rozpad na reformistickou Demokratickou stranu levice, později Levicové demokraty (PDS/DS) a ortodoxní komunisty (PRC, resp. ) •Transformace a následné dělení MSI na Národní alianci (AN) a menší postfašistické formace •Marginalizace PSDI, PRI a PR •Přeskupování politického středu kolem osobností typu Dini či Prodi - Margherita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranický systém od roku 1994 •Sílící bipolární tendence - střídání bloků u moci •Neúspěšné pokusy o etablování třetí pivotální síly •Sbližování levice a středu •Přetrvávající nestabilita vlád •Vnitřní heterogenita, rozkročenost a rozdrobenost obou hlavních bloků (na pravici hlavně AN versus LN, na levici různě ortodoxní komunisté) •Silná pozice lídrů (personalizace) – Berlusconi, Prodi, Renzi… •Přetrvávající regionální heterogenita •Politologové opatrně hodnotí jako umírněný multipartismus se sílící dostředivou tendencí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dnešní stav politických stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Etapy vývoje španělského stranického systému •1975-1982 - utváření základních pólů a vztahů –základy kvadripolárního uspořádání - dva hlavní póly (UCD a PSOE) a dva vedlejší póly (AP a PCE) + regionální politické formace –menšinové vlády Adolfa Suáreze (UCD) •Volby 1982 - zlom ve vývoji - drtivé vítězství opoziční PSOE, tedy strany nespjaté s minulým režimem - zformování první jednobarevné většinové vlády Felipe Gonzalese •Po roce 1982 - současná podoba –V reakci na úspěch PSOE a rozklad UCD se formuje nová alternativa - Lidová strana (PP) –Střídání volebních vítězství PSOE a PP, resp. jejich jednobarevných (menšinových nebo většinových) vlád - od bipolarismu směrem k bipartismu –Silné postavení regionálních stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konfliktní linie ve Španělsku •Do pádu UCD –zejména postoje vůči frankistickému režimu è (AP) - UCD x ostatní –regionální linie centrum versus periferie •Po pádu UCD –postupné prosazení osy levice versus levice - třídní i symbolický charakter - od 90. let jednoznačná dominance è PSOE x PP –regionální linie si zachovala obrovský význam •Dnes –levice versus pravice ztrácí na síle –přetrvává a částečně dokonce posiluje regionální linie – referendum v Katalánsku, vznik centralistických stran Ciudadanos –sílí otázka globalizace spojená mimo jiné s generačním apelem – open/closed –populismus – • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sněmovna mandáty (v %) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Španělsko – volby 2019 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Relevantní strany •Svaz demokratického středu (UCD) –Postfrankistická formace (spíše koalice než strana) - 4 hlavní proudy - rozhodující liberální a křesťanskodemokratický –Klíčová role A. Suáreze –Vládní strana 1977-1982, rozpadla se v poslední letech • •Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) –Historická strana založená r. 1879 –V době frankistického režimu v ilegalitě, resp. exilu –Po roce 1975 - střety o ideový charakter - vytlačení marxistů –Klíčová role F. Gonzalese –V roce 1982 převzala vládu –Členství v PES –Nyní v čele premiér Zapatero Zobrazit obrázek v plné velikosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Relevantní strany •Lidová strana (PP) –Vznikla transformací postfrankistické Lidové aliance (AP) –Postupně se stala všelidovou stranou zahrnující konzervativní, liberální i křesťanskodemokratické prvky - bývá řazena do (sekulárně) konzervativní rodiny - schopná oslovit více než 40 % voličů –Členství v Evropské lidové straně –Klíčová role expremiéra José Maríi Aznara (reformátor); nyní v čele Mariano Rajoy • •Sjednocená levice (IU) –Stálá aliance komunistů (PCE) a menších levicových formací –PCE - historická strana; od 70. let relativně umírněná - do vlády zapojena nebyla –Klesající podpora + největší problémy s volebním systémem è velmi slabé výsledky –Členství v PEL –Dnes je silná jen díky spolupráci s Podemos – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nové relevantní strany –Vox •pravicoví populisté • –Podemos •nová populistická levice • –Ciudadanos •liberálové – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Místní správa a samospráva - Španělsko •Obce – v čele starostové a radní •Provincie - zastupitelstva •Autonomní společenství –Původně jen historické regiony Baskicko, Katalánsko a Galicie, po referendu Andalusie – mají vlastní vlády a parlamenty –Dalších 13 komunit mělo původně nižší pravomoci, po roce 1992 se ale téměř vyrovnalo – silné jsou zejména Valencie, Kanárské ostrovy a Navarra Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Regionální strany a stranické systémy •Důležité specifikum španělského stranického systému, a to na úrovni národní i regionální •Řada regionů má své specifické systémy nebo subsystémy - uplatnění především při formování regionálních vlád • •Nejvýznamnější regionální formace: –Konvergence a jednota (CiU) - katalánská středopravicová formace –Baskická národní strana (PNV) –Katalánská republikánská levice (ERC) –Kanárská koalice - Kanárská národní strana (CC-PNC) –Galicijský národní blok (BNG) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Regionalizace Itálie •první pokusy hned po válce jako součást demokratizace, ty však nakonec ustoupily vládní centralistické politice •k regionalizaci dochází až v roce 1970 v souvislosti s modernizací VS – autonomii získaly specifické regiony (Sicilíe, Sardinie, Valle d´Aosta, Trentino-Alto Adige, Friuili-Venezia) - vlastní legislativa v jasně daných oblastech, ani v tomto případě však nedošlo např. k fiskální autonomii, přetrvala centralizace rozhodování Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Regionalizace Itálie •třetí vlna je spojena s přelomem 80. a 90. let a autonomismem italského severu (Liga severu) - postupné posilování autonomie 20 regionů, z nichž 5 má ústavně danou autonomii zvláštním statutem - mnohé z regionů volají po větší míře autonomie - hovoří se o tzv. regionálním federalismu, který ovšem nedosáhl reálného federalismu; každý region má svůj vlastní parlament (regionální rada) a tzv. regionální giuntu, neboli vládu v čele s prezidentem regionu - mají vlastní legislativu ve všech oblastech mimo exkluzivní kompetence státu •regiony se dále dělí na provincie, metropolitní města, autonomní provincie a volná sdružení obcí - celkem přes 100 •obcí je v Itálii celkem přes 8 tisíc Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Regionalizace Španělska •regionalizace proběhla jako součást demokratizace po pádu centralistického frankistického režimu, v dalších fázích vývoje pak prošla řadou posilujících vln •v ústavě z roku 1978 je garantováno právo na autonomii národů a regionů - iniciativa směrem k autonomii je ponechána na samotné regiony, není zde stanoven její rozsah •Regiony jsou si formálně rovné, mají rozsáhlou autonomii s širokými legislativními a výkonnými pravomocemi – je jich celkem 19 + Ceuta a Melilla se spec. statutem - mají své parlamenty a vlády • • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Regionalizace Španělska •Reálně je ale rozsah autonomie u každého regionu jiný, stanoví ho tzv. Autonomní statut - původně se dělily se na "historické" regiony s odlišným jazykem (Baskicko, Katalánsko, Galicie a Andalusie) a "nehistorické" regiony, které k autonomii dospějí postupně •Plné autonomie dosáhlo již 7 regionů, další se o to pokoušejí •I "historické" regiony mají mezi sebou různé rozdíly (např. Baskicko a Katalánsko mají také vlastní policejní jednotky, Baskicko a Navarra vybírají daně a vedou debatu se státem, kolik z těchto daní musejí odevzdat státu, zatímco jiné regiony to mají jasně dáno zákonem apod.) •Nižšími jednotkami jsou provincie (50) a obce (celkem cca 8000) • • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dílčí shrnutí II. Itálie Španělsko Volební systémy Výrazně proporční, později smíšený, nyní opět proporční s prémií Proporční s většinovými účinky Konfliktní linie za 1. rep. třídní, náboženská, symbolická a regionální linie; od 90. let levice x pravice + centrum x periferie pův. postoj vůči minulosti; později levice x pravice + centrum x periferie Charakter vlád do 90. let - koaliční - vysoce nestabilní; od 90. let koaliční - alternace dvou bloků Až do roku 2021 výhradně jednobarevné, zpravidla menšinové založené na spolupráci s reg. stranami Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dílčí shrnutí II. Itálie Španělsko Relevantní strany Do 90. let: DC, (PCI), PS, PSD, PRI, PLI, (MSI), (LN) UCD (do 1982), PSOE, PP, PCE (IU), regionální strany (zj. CiU, ERL, CC), nově Vox, Podemos, Ciudadanos Od 90. let - bouřlivý vývoj; Aktuálně: M5S, Lega, PdI, PD, FI… Stranický systém Extrémní a silně polarizovaný multipartismus Multipartismus s bipolární tendencí (+ spec. postavení reg. stran) Multipartismus s bipolární tendencí alternace Ano (v případě Itálie až od 90. let) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Portugalské republiky •1976 – zásadně ovlivněna revoluční situací: obsahuje řadu článků o budování socialismu, právech pracujících, zákazu privatizace + silná role armády – Revoluční rada – poradní orgán prezidenta tvořený levicovými armádními představiteli •1976-1982 – bezpochyby poloprezidentský režim – prezident Ramalho Eanes •Revize 1982 –oslabení prezidenta, ani dnes však není klasickým parlamentarismem –zřízení Ústavního soudu –zrušení Revoluční rady a její nahrazení Radou státu (prezident, předsedové vlády, parlamentu, Úst. soudu, ombudsman, předsedové regionálních vlád /Azory, Madeira/, bývalí prezidenti, 5 členů jmenuje prezident a 5 volí parlament) – poradní orgán pro případ politických krizí –Vláda již není odpovědná prezidentovi, ale jen parlamentu, a byly omezeny i možnosti rozpustit parlament –prezident jmenuje premiéra, zachovává si též právo rozhodnout, zda po pádu vlády jmenuje nového premiéra nebo rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby, od r. 1989 má i pravomoc vyhlásit referendum (za souhlasu premiéra nebo vlády) •Negativní parlamentarismus • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Portugalsko - parlament •Unikameralismus •Shromáždění republiky – 230 poslanců volených na 4 roky •Poměrný volební systém – 13 obvodů (2-48 mandátů), D´Hondt •Možno rozpustit po předchozím slyšení stran zastoupených v něm a na slyšení Státní rady; nemůže být rozpuštěno během prvních 6 měsíců své existence a posledních 6 měsíců mandátu prezidenta Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Portugalsko - exekutiva •Prezident republiky – viz výše •Vláda - může být uvolněna z funkce po slyšení Státní rady a za předpokladu, že je to žádoucí pro zajištění řádného chodu demokracie – tady je zakopaný pes střetů mezi prezidentem a vládou •Státní rada - poradní sbor, který se skládá z předsedy Republikového shromáždění, premiéra, předsedy Ústavního soudu, Ochránce spravedlnosti, z předsedů regionálních vlád, z pěti občanů vybraných prezidentem a z pěti občanů volených republikovým shromážděním Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Období prezident 1976-86 António Ramalho Eanes 1986-96 Mário Soares (PS) 1996-2006 Jorge Sampaio (PS) 2006-2016 Aníbal Cavaco Silva (PSD) Od r. 2016 Marcelo Rebelo de Sousa (PS) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Společné rysy severských zemí •Historie •Společná identita •Geografie •Hospodářství •Jazyky •Politická oblast •Náboženství Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Historie •2 typy států –tzv. imperiální – Dánsko a Švédsko –tzv. následnické státy •1905 - Norsko •1917 - Finsko •1944 - Island Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Historie •Vikingská éra (700-1000) •Dánsko tradiční mocnost •od roku 1380 společný stát s Norskem •Dánsko ovládalo i Island •Dánsko dominovalo tzv. Kalmarské unii - aliance tří skandinávských monarchií Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Historie •Švédsko - tradiční regionální mocností •v 17. století dominovalo na Severu •Vrchol rozmachu: třicetiletá válka – boj proti Rakousku na straně Francie •1648 boj v Praze •Švédsko kontrolovalo celý baltický region •multinárodnostní stát – Němci, Estonci, Dánové, Litevci, Norové, Finové, Laponci •19. stol. – Švédsko a Dánsko definitivní ztráta mocenského statusu na mezinárodním poli • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Historie •Norsko patřilo Dánsku až do roku 1814 –po napoleonských válkách připadlo Švédsku •Norsko získalo nezávislost v roce 1905 •Island nezávislý až v roce 1944 –již v roce 1874 samospráva –autonomie 1904 •Finsko patřilo Švédsku až do roku 1809 –pak připadlo Rusku –Švédsko kompenzováno Norskem •Finsko na Rusko získalo nezávislost až v roce 1917 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Společná identita? –vikingská historie –předkřesťanská mytologie –regionální solidarita –skandinávské jazyky –Kalmarská unie –protestantismus –společný právní systém –společná teritoria –→ základ pro společnou severskou identitu • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Malé státy? •V počtu obyvatel ano •V rozloze zdaleka ne všechny • – Počet obyvatel v mil. Rozloha v km² Hustota zalidnění ob./km² Švédsko 10,5 449 964 23 Norsko 5,4 385 207 14 Finsko 5,6 338 440 16 Dánsko Grónsko Faery 5,8 43 094 136 0,06 0,05 2 166 086 1 396 Island 0,3 103 125 3,2 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Model konsenzuální demokracie •3 základní prvky konsensuálního modelu 1.rámec pravidel pro vytváření politické vůle a pro regulaci – tzn. instituce •Parlamentní demokracie •Proporční volební systémy •Reformismus sociální demokracie 2.charakteru konfliktů – nízká intenzita •neexistuje příliš mnoho neřešitelných, hlubokých a nepřekonatelných rozporů 3.způsob, kterým jsou politické konflikty řešeny •typická snaha nalézt řešení, konsenzus, kompromis •typické široké legislativní koalice pro řešení hlavních problémů • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politická kultura •Homogenní politická kultura –žádné či nepříliš významné etnické či náboženské menšiny –švédská menšina ve Finsku –německá menšina v Dánsku – Šlezvicko •Jan Erik Lane - 3 hlavní elementy typické pro skandinávské země: –kompromis –sociální konsenzus –rozsáhlé sociální inženýrství Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Demokratické reformy v severských zemích VŠEOBECNÉ VOLEBNÍ PRÁVO PROPORČNÍ VOLEBNÍ SYSTÉM PARLAMENTNÍ REŽIM DÁNSKO 1918/1915 1920/1915 1901 FINSKO 1907 1907 1919 NORSKO 1915 1920-1921 1884 ŠVÉDSKO 1921 1907-1909 1917-1921 ISLAND 1915 1915/1959 1903 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typické rysy (David Arter) §proporční volební systém •Finsko (1907) •Dánsko (1915) •Švédsko (1909) §stranický systém •multipartismus •dominantní pozice sociálně demokratických stran, s výjimkou Islandu •severský pětistranický systém Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typické rysy (David Arter) §koaliční i jednobarevné vlády §minoritní vlády – typické pro Švédsko, Norsko a Dánsko (podle E. Damgaarda je Dánsko „domovem minoritních vlád“) §korporativismus – sdílení moci – participace zájmových skupin na legislativním rozhodování – postupný úpadek §stát blahobytu (welfare state) §silné zastoupení žen §tradice feminismu včetně feministických stran §ve všech zemích již byly ženy premiérkami, v obou republikách i prezidentkami §vysoké zastoupení žen v parlamentu a ve vládě Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické systémy •jednokomorové parlamenty –dlouhá tradice – Althing 930 (Island) •společná tradice otevřenosti vlád –svoboda informací, –veřejná kontrola, –dodržování lidských práv, –ombudsman, –možnost trestního řízení proti ministrům, –odvolatelnost jednotlivých členů vlády •severní dimenze EU • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Rozdílné rysy •Politické systémy –Dánsko, Norsko a Švédsko – monarchie –Finsko, Island - republiky, přímo volený prezident •Zahraniční politika –Různá pozice severských států v průběhu studené války –Geopolitický model v průběhu studené války: „severská rovnováha“ •Dánsko, Norsko a Island – zakládající členové NATO – 1949 •Švédsko – neutralita od roku 1814; nyní žádost o vstup do NATO •Finsko - velmi specifická situace; nyní žádost o vstup do NATO –Dánsko, Švédsko, Finsko v EU –Norsko a Island mimo EU Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Švédského království •1809 – dělba moci; zásadně měněna až na přelomu 60. a 70. let 20. stol. – zrušení horní komory parlamentu – nová ústava pak 1975 – tři samostatné texty •Parlamentarismu se prosadil kolem 1. světové války •Panovník bez pravomocí •Posílený premiér volený parlamentem na návrh jeho předsedy (rarita) •Negativní parlamentarismus – odmítnout může absolutní většina proti •V případě, že by parlament třikrát za sebou odmítnul premiéra, konají se nové volby (zatím se to nikdy nestalo) •Parlament může vyslovit nedůvěru vládě i jejímu jednotlivému členovi • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Norského království •1814 – nejstarší platná ústava v Evropě •Konstituční monarchie, dělba moci – směr k parlamentarismu – milník – rok 1884 – odpovědnost vlády parlamentu •Klasický negativní parlamentarismus – vláda nepodává demisi s koncem volebního období •Možnost vyslovit nedůvěru celé vládě i jednotlivému ministrovi •Řada konvencí a nepsaných pravidel • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Dánského království •1848– nejstarší platná ústava v Evropě •Konstituční monarchie, dělba moci – směr k parlamentarismu – milník – rok 1872 – ústavní spor o jmenování vlády •1915 – nová liberální ústava – v účinnosti až od r. 1920 •Stávající ústava až od r. 1953 – zrušení bikameralismus •Klasický negativní parlamentarismus – vláda nepodává demisi s koncem volebního období •Možnost vyslovit nedůvěru celé vládě i jednotlivému ministrovi •Řada konvencí a nepsaných pravidel • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Finské republiky •Základy ještě v době ruské nadvlády (1809 a 1906) •1917 – vyhlášena nezávislost – spory o formu •1919 – republikánská ústava se zvýrazněnou pozicí prezidenta (poloprezidentský režim) •2000 – nová ústava – nasměrování k parlamentarismu •Přímo volený prezident •Jednokomorový parlament •Od negativního k pozitivnímu parlamentarismu – hlasování o premiérovi, kterého navrhne prezident • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Ústava Islandské republiky •1944 – po plebiscitu o ukončení personální unie s Dánskem (pro 97 %) a nastolení republiky (95 % pro) •republika s přímo voleným prezidentem - osciluje mezi: –negativním parlamentarismem s posílenou hlavou státu –poloprezidencialismem, kde prezident zdaleka nevyužívá všech pravomocí svěřených ústavou (diplomacie, právo vetovat zákony odhlasované parlamentem a předkládat je k národnímu referendu) •klíčovou roli hraje premiér Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební systémy Země Počet poslanců Struktura Volební obvody a jiné Švédsko 349 310 pevných mandátů + 39 kompenzačních 29 obvodů – 2-38 mandátů; mod. St.-Lague; 4 % klauzule; 12 % v obvodu Dánsko 175 135 pevných + 40 kompenzačních 10 obvodů; D´Hondt; 2 % klauzule Norsko 169 150 pevných + 19 kompenzačních 19 obvodů – 4-17 mandátů; 4 % klauzule Finsko 200 200 obvodů 14 obvodů, 15. obvod Alandy, D´Hondt Island 63 54 pevných + 9 kompenzačních 6 obvodů – 8-10 mandátů; 5 % klauzule; D´Hondt Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy •Formovaly se ve 2. polovině 19. stol. – nejprve jako elitní strany, později nástup stran masových •Nejsilnější stranou byla dlouhá desetiletí sociální demokracie – výjimkou je Island •Ve všech zemích dále existovaly konzervativní, liberální, agrární a komunistické strany, jejich profily se ale často lišily •O severských státech se mluví jako o dobrém příkladu tzv. zamrznutí •Některé strany se postupně reformovaly, což platí zejména o agrárních a komunistických stranách Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy •Hlavní konfliktní linií byla s výjimkou Islandu všude třídní osa kapitál/práce •Ve Finsku, v Norsku a na Islandu hrála důležitou roli i otázka nezávislosti – linie centrum/periferie •Ve všech zemích byla s různou intenzitou znát rozpolcenost města a venkova a později i stát versus církev, která vedla ke vzniku křesťanských stran •Po bolševické revoluci vznikly komunistické strany – osa mezinárodní revoluce •Postmaterialismus se prosadil někde ve formě samostatné strany zelených, obvykle ale obohatil repertoár jiných formací (agrárníků, soc.dem., liberálů) •V posledních dekádách roste význam rozštěpení v otázkách evropské integrace a globalizace obecně Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy •Někdy se hovoří o tzv. pětistranickém systému, situace je ale složitější •Nejsilnější stranou byla dlouhá desetiletí sociální demokracie – výjimkou je Island •Ve všech zemích dále existovaly konzervativní, liberální, agrární a komunistické strany, jejich profily se ale často lišily •Některé strany se postupně reformovaly, což platí zejména o agrárních a komunistických stranách Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Party Votes % Seats +/– Independence Party 48,708 24.39 16 0 Progressive Party 34,501 17.27 13 +5 Left-Green Movement 25,114 12.57 8 –3 Social Democratic Alliance 19,825 9.93 6 –1 People's Party 17,672 8.85 6 +2 Pirate Party 17,233 8.63 6 0 Reform Party 16,628 8.33 5 +1 Centre Party 10,879 5.45 3 –4 Icelandic Socialist Party 8,181 4.10 0 New Liberal Democratic Party 845 0.42 0 New Responsible Future 144 0.07 0 Total 199,730 100.00 63