Zkouška z předmětu Občanské právo II Místo a datum konání: Praha 14. 1. 2023 Jméno a příjmení studenta: Pokyny: U otázek č. 1 až 4 označte všechny správné odpovědi (otázky jsou po 5 bodech, které lze získat jen jsou-li zaškrtnuty všechny správné odpovědi). U otázek č. 5 až 8 doplňte vlastní odpověď (otázky jsou po 10 bodech). Na vypracování celé zkoušky je 30 min. čistého času. 1. Příslušenstvím pohledávky je či jsou podle občanského zákoníku a) úroky, b) úroky z prodlení, c) smluvní pokuta, d) náklady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Utvrzením dluhu je a) smluvní pokuta, b) zřízení zástavního práva, c) uznání dluhu, d) poskytnutí jistoty. 3. Ke zvláštním úpravám nájmu v občanském zákoníku patří a) ustanovení o nájmu nebytových prostor, b) ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání, c) ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k jinému účelu než podnikání nebo bydlení, d) ustanovení o nájmu pozemků. 4. Škoda se podle občanského zákoníku nahrazuje v penězích a) odpovídá-li to zvyklostem, b) žádá-li to poškozený, c) žádá-li to škůdce, d) není-li dobře možná náhrada uvedením do předešlého stavu. 5. Jaká vada zakládá právo kupujícího z vadného plnění? Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, i když se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti (§ 2100 odst. 1 o. z.). 6. Povinnost platit smluvní pokutu je v občanském zákoníku založena na subjektivním, nebo objektivním principu? Co je moderační právo soudu? Na objektivním principu – zákon nevyžaduje zaviněné porušení povinnosti (§ 2048 odst. 1 o. z.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Tento postup soudu se označuje jako moderační právo. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2052 o. z.). 7. Vyjmenujte způsoby určení ceny díla, které předvídá občanský zákoník. Pevná cena (zvláštním způsobem určení pevné ceny je cena podle rozpočtu – § 2620 o. z.), způsob určení ceny, cena odhadem (§ 2586 odst. 2 o. z.). 8. Které dva základní způsoby vydání bezdůvodného obohacení upravuje občanský zákoník? Jak obecně upravuje vztah mezi nimi? Vydání obohacení a peněžitá náhrada. Vydání obohacení je prioritním způsobem, peněžitá náhrada se uplatní, není-li vydání možné. § 2991 odst. 1 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. § 2999 o. z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.