Zkouška z předmětu Občanské právo II Místo a datum konání: Praha 14. 1. 2023 Jméno a příjmení studenta: Pokyny: U otázek č. 1 až 4 označte všechny správné odpovědi (otázky jsou po 5 bodech, které lze získat jen jsou-li zaškrtnuty všechny správné odpovědi). U otázek č. 5 až 8 doplňte vlastní odpověď (otázky jsou po 10 bodech). Na vypracování celé zkoušky je 30 min. čistého času. 1. Není-li ve veřejné nabídce určena lhůta pro její přijetí, a) platí lhůta bez zbytečného odkladu, b) platí lhůta přiměřená povaze veřejné nabídky, c) veřejná nabídka je neplatná, d) veřejná nabídka se považuje za vyhlášení veřejné soutěže; nesplňuje-li jeho náležitosti, potom za obecnou výzvu k podávání nabídek. 2. Ručením lze zajistit a) budoucí dluh dlužníka, b) neplatný dluh, který dlužník převzal v dobré víře, že jde o dluh platný, c) jen část dluhu dlužníka, d) platný dluh z postoupené pohledávky. 3. Podle obecné úpravy nájmu je nájemce povinen užívat najatou věc a) s nezbytnou péčí, b) jako řádný hospodář, c) s odbornou péčí, d) k ujednanému účelu. 4. Příkazník může vypovědět závazek z příkazní smlouvy a) jen z ujednaného nebo zákonem zvlášť stanoveného důvodu, b) z ujednaného důvodu nebo z jiného spravedlivého důvodu, c) kdykoli, a to nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena, d) kdykoli, a to s patnáctidenní výpovědní dobou počítanou ode dne doručení výpovědi, ledaže určí výpovědní dobu delší. 1. Jaká je základní délka lhůty, v níž může spotřebitel odstoupit od smlouvy uzavřené distančně nebo mimo obchodní prostory? Co je třeba k dodržení této lhůty, pokud oznámení o odstoupení od smlouvy zasílá poštou? § 1829 odst. 1 OZ Spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. § 1818 OZ Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje. 2. Jak občanský zákoník upravuje vztah mezi právem věřitele na úroky z prodlení a na náhradu škody, pokud se vztahují k porušení stejné smluvní povinnosti? Je tato úprava dispozitivní, nebo kogentní? § 1971 OZ Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. Dispozitivní. 3. Vysvětlete (úplný) rozdíl mezi obchodním zastoupením výhradním a nevýhradním. O jaké obchodní zastoupení půjde, pokud ze smlouvy nevyplývá, zda má být výhradní, nebo nevýhradní? § 2487 OZ Bylo-li ujednáno výhradní obchodní zastoupení, nemá zastoupený právo na rozhodném území nebo pro určený okruh osob využívat jiného obchodního zástupce; obchodní zástupce nemá ve stejném rozsahu právo vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby, ani uzavírat obchody na vlastní účet nebo na účet jiné osoby. Ale zastoupený má právo sám uzavírat obchody, na které se vztahuje výhradní obchodní zastoupení, i bez součinnosti obchodního zástupce. V takovém případě však obchodnímu zástupci vzniká právo na provizi, jako by tyto obchody byly uzavřeny s jeho součinností. § 2488 OZ Nevyplývá-li ze smlouvy, že je obchodní zastoupení výhradní, může zastoupený pověřit i jinou osobu stejným obchodním zastoupením, jaké ujednal s obchodním zástupcem, a obchodní zástupce může vykonávat činnost, ke které se zavázal vůči zastoupenému, i pro jiné osoby, popřípadě uzavírat obchody, jež jsou předmětem obchodního zastoupení, i na vlastní účet nebo účet jiné osoby. 4. Jaké dva základní způsoby náhrady škody upravuje občanský zákoník? Jak obecně upravuje vztah mezi nimi? § 2951 odst. 1 OZ Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Občanský zákoník dává přednost náhradě škody uvedením do předešlého stavu.