Političtí aktéři
Politické strany
• Účastní se voleb
• Cílem - dobytí politické moci
Zájmové skupiny
• Neúčastní se voleb
• Cíl - vykonávat vliv na stát, mocenské orgány, politické strany
Mohou se politickými stranami stát
• Odbory
• Zástupci průmyslu
• Zájmová sdružení (sportovci, pacienti, dopravci)
Politická hnutí
• Široce definovaný fenomén
• Oproti politickým stranám jsou méně organizována
Oproti politickým stranám mají méně koherentní program
• Například: Solidarita, Občanské fórum
Masmédia
• Tisk, rozhlas, televize, internet, blogy
• „videopolitika" (G. Sartori)
www.cevroinstitut.cz
Politické strany
• politické strany klíčovými aktéry demokratického politického procesu
• Drtivá většina liberálních demokracií ve světě se neobejde bez politických
stran
• Výjimky Nauru, Marshallovy ostrovy či Tuvalu demokratické země bez existence
politických stran
• Politické strany tvoří v moderních konsolidovaných i v nově vzniklých
demokraciích páteř demokratického rozhodování
• Historicky se strany ukázaly jako nejefektivnější způsob reprezentace
zájmů společenských skupin a prosazování jejich cílů
• Vládnutí v demokratických režimech = vláda politických stran
www.cevroinstitut.cz
Definice politické strany
• Palombara, Weiner:
1. Trvalá organizace, tj. organizace, která pravděpodobná přežije své
současné vůdce;
. Dobré zařízena a zjevné trvala místní organizace, udržující
pravidelné a rozmanité vztahy na celostátním měřítku;
3. Rozhodná vůle celostátních a místních vůdců organizace dosáhnout
a vykonávat moc, ať už sami nebo s jinými, a nikoli pouze moc
ovlivňovat;
4. Snaha vyhledávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným
způsobem
www.cevroinstitut.cz
Politické strany: definice
• Klasické definice
• LaPalombara a Wiener (1966)
• trvalá organizace, která přežije své současné vůdce
• organizovanost od místní až po celostátní úroveň
• vůle moc vykonávat, nikoli ji jen ovlivňovat
• vyhledávání lidové podpory, zejm. ve volbách
• G. Sartori (1976)
• strana je jakákoli politická skupina, která se představuje ve volbách a je schopna prostřednictvím
voleb umístit kandidáty do veřejných úřadů
• M. Pedersen (1982)
• Organizace, jakkoli slabě či silně organizovaná, která buď nominuje kandidáty do veřejných funkcí,
nebo která alespoň tento záměr deklaruje
www.cevroinstitut.cz
Funkce politických stran
• Formulace společných cílů a zájmů
• Mobilizace společnosti
• Socializace politiky a stabilizace vládních orgánů
www.cevroinstitut.cz
Funkce politických stran
Klaus von Beyme (1997)
• Identifikace cílů (ideologie a programy)
Artikulace a agregace zájmů
• Mobilizace a socializace veřejnosti
• Rekrutování politické elity a sestavení vlády
G. Lavau
• Tribunská funkce
Lipset a Rokkan (1967)
• Ochrana demokracie (systém založený na konkurenci stran chrání stát před
nespokojeností svých občanů: stížnosti a útoky jsou odkloněny od systému jako celku a
směřovány na skupinu, která je momentálně ve vládě)
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran
• Kritéria klasifikace
• Ideologie
• Cíle
• Organizační struktura
• Historický vývoj
• Původ a vznik
• Pozice ve stranickém systému
• Cíle stran
• Vztah k režimu
• Velikost strany
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle ideologie
Klaus von Beyme (1985) - koncept tzv. stranických rodin
• Liberální a radikální strany
• Konzervativní strany
• Socialistické a sociálně demokratické strany
• Křesťansko-demokratické strany
• Komunistické strany
• Agrární strany
• Regionální a etnické strany
• Extrémně pravicové strany
• Ekologické strany
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace stran podle cílů
Cíle politického soupeření
• Vote-seeking
• Policy-seeking
• Office-seeking
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle organizace
• Přímé strany x nepřímé strany
• Centralizované x decentralizované
• "virtuální" strany
např. Die Digitalen v SRN
• Die Digitalen kandidovali v místních volbách v Berlině v roce 1999
Absence jakékoli fyzické organizace
• Existence výlučně na internetové bázi
• Voliči mohli sami tvořit program strany
• Pouze několik jednotlivců, kteří koordinovali internetové stránky
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle historického vývoje
• Strana mas
• Typickými příklady jsou dělnické strany
• Strana kádrů/notáblů (M. Duverger)
• Strana osobností, nízký počet členů
• Catch-all strany (O. von Kirchheimer 1966)
Oslabení role ideologie
• Oslabení role řadových členů na úkor vedení strany
• Oslabení vztahu strany k určité sociální skupině
• Posílení vazby na zájmové skupiny za účelem financování
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle historického vývoje
• Strany profesionálů (A. Panebianco 1988)
• Profesionalizace vedení
• Využívání masových médií, profesionalizace marketingu
• Strany kartelu (Katz, Mair 1995)
• Závislost na státních subvencích pro politické strany
• Přechod od občanské společnosti ke státu, jehož jsou stále více součástí
• Strana podnikatelského typu (Harmel a Svásand 1983)
• Strany založeny bohatými podnikateli
• Strany „jednoho muže"
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle vzniku a původu
Tzv. historicko-konfliktní přístup ke vzniku politických stran - S. M. Lipset a S. Rokkan
Koncept štěpení (cleavages)
2 revoluce a 4 štěpení
3.revoluce - tzv. mezinárodní revoluce, která rozštěpila dělnické hnutí
Případná nová štěpení -např. R. Inglehart - postmateriální X materiální hodnoty
Teritoriální dimenze Funkcionální
dimenze
Národní revoluce Periferie X centrum
Regionalisté vs. centralista
Stát X církev
Sekularisté vs. křesťané
Průmyslová revoluce Město X venkov
Městské vs. agrární
Vlastníci X pracující
Buržoázni vs. Dělnické
www.cevroinstitut.cz
Strany podle původu a vzniku
Lijphart (1980) - další 3 dimenze - konfliktní linie:
• Mezinárodní revoluce —> rozštěpení dělnického hnutí —> vznik komunistických
stran
• Studená válka —> zahraničněpolitická dimenze: Západ versus Východ
• Postmateriální hodnoty („tichá revoluce" - R. Inglehart) —> strany zelených
Poslední desetiletí - nástup nových politických konfliktů: přistěhovalectví,
charakter evropských společností, globalizace ... —> radikální pravice
www.cevroinstitut.cz
Institucionální pohled na vznik stran (Duverger)
• Volební a parlamentní vznik stran
Strany kádrů (elit, honorační) - vznikají propojování regionální báze (volební
výbory kandidátů) a parlamentních klubů - konzervativní, liberální, občanské strany
• Mimovolební a mimoparlamentní vznik stran
Typické pro masové strany - vznikají mimo volební proces z již existujících
masových zájmových organizací: dělnické, agrární a katolické strany
Strany vzniklé rozštěpením nebo integrací
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle pozice v systému
• G. Sartori - koncept relevance politických stran (1976)
• Rozlišení politických stran podle jejich významu a role v rámci stranického systému
• Relevantní strany - hrají roli v rámci stranického systému
• Koaliční potenciál - strany jsou brány v potaz jako potenciální účastník procesu vytváření vládních
koalic
• Vyděračský potenciál - anti-systémové strany- jejich existence ovlivňuje chování a taktiku
prosystémových stran
• Anti-systémové strany (G. Sartori 1976) - strany jejíž cíle, ideologie a východiska jsou v
zásadním rozporu s demokratickými principy. Usiluje o svržení stávajícího systému a
nahrazení jiným systémem (např. komunistické, nacistické strany)
• Extrémní strany - strany na kraji politického spektra
• Extrémistické strany - strany, které prosazují extrémistickou politiku
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle velikosti
• Malé strany
• Numerický přístup
• Malé strany 1-15% hlasů ve třech po sobě jdoucích volbách
• Definiční přístup (např. Gordon Smith 1991)
• 3 kritéria - umístění v prostoru, opoziční/koaliční role, účast v procesu
změny
• Marginální strana - nachází se na koncích stranického spektra, podle
numerického přístupu může být velká, ale má malý koaliční potenciál
• Pantová strana - umístěna v blízkosti centra politického spektra, má velký
koaliční potenciál
• Odtržená strana - nezařaditelná na klasické škále levice- pravice
www.cevroinstitut.cz
Klasifikace politických stran podle velikosti
• Velké strany
• Strana s většinovým posláním - získává absolutní většinu
parlamentních křesel, sama vykonává moc
• Dominantní stran - mnohem silnější než jakákoli jiná strana, ale
nemusí získat absolutní většinu mandátů (Duverger)
• Predominantní strana - alespoň ve 3 volbách po sobě dosahuje
absolutního počtu křesel v parlamentu, ale nemusí být výrazně větší
než druhá největší strana
• Ultradominantní strana - charakteristicky dominantní a predominantní
strany
www.cevroinstitut.cz
Monotématické strany
• Single-issue party
• Strany, které se profilují pouze v 1 klíčové otázce
• Trvalejší strany nuceny formulovat komplexní program
• Strany zelených
• Německo, Švédsko, Rakousko
• „proti-evropská" hnutí
• Lidové hnutí proti Evropské unii (Dánsko)
• Červnová listina (Švédsko)
• Anti-imigrační strany
• Listina Pima Fortuyna (Nizozemsko)
• Demokraté Švédska (Švédsko)
www.cevroinstitut.cz
Monotématické strany
• Jiná specifická témata
• Strana svobody/Strana automobilistů (Švýcarsko)
• Dnes již širší program, včetně odporu vůči imigrantům
• Strana přátel piva
• Strana pobřeží (Norsko) - obhajoba zájmů velrybám ze severních pobřežních oblastí země
• Pirátská strana (Piratpartiet - Švédsko) - prosazování ochrany soukromí osobnosti,
ochrany před monopoly, boj proti odposlechům aj.
• Strana penzistů (Finsko) - 90.léta - vůdcem Pirjo Aalle (27 let věku v roce 1999)
• Demokratická strana penzistů Slovinska (v parlamentu od 1992)
• Strana pro zvířata (Nizozemsko) - založena 2002, 2 křesla v dolní komoře
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy
• Studium stranických systému tradičně zahrnuje analýzu
• politických stran
• interakce mezi nimi
• dva základní elementy
• statický (strany)
• dynamický (vzájemné vztahy mezi stranami)
• Stranický systém není pouhou sumou (agregátem) jednotlivých stran
• interakce je to, co tvoří stranický systém
• "stranický systém je (...) systémem interakcí vyplývajícím z mezistranické soutěže. To
znamená, že systém (...) souvisí se vzájemným vztahem stran, s tím jak je každá strana
funkcí (v matematickém smyslu) ostatních stran a reaguje soutěživě nebo jinak, na ostatní
strany" (Sartori 2005: 55)
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy
• Stranické systémy se svobodnou soutěží stran
• Stranické systémy bez svobodné soutěže stran
• Systém jediné strany
• Systém hegemonické strany
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy
• Počet stran - výchozím kritériem pro klasifikace
stranických systémů
• Klasifikace stranických systémů
• monopartismus (systémy jediné strany nebo systémy
státostrany)
• bipartismus (systém dvou stran)
• multipartismus (systém více než dvou stran)
• Toto rozlišení najdeme již v roce 1896 v práci A. Lawrence
Lowella
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy
• Metody počítání politických stran
1. Kvalitativní přístup (např. G. Sartori)
2. Kvantitativní přístup
• Ad1) Giovanni Sartori - zohledňoval pouze tzv. relevantní strany
• Tj. strany, které mají
• koaliční potenciál
• vyděračský potenciál
• Počet křesel v parlamentu nehraje roli
• Ad2) Kvantitativní přístupy
• tzv. index efektivního počtu stran
• zohledňuje nejen počet, ale i velikost stran (Laakso, Taagepera 1979)
• N = 1/ZniPi2,
• tzv. index fragmentace( Douglas Rae 1967)
• F = 1-ZniPi2.
www.cevroinstitut.cz
Další proměnné stranických systémů
• Velikost stran
• první typologií založenou na počtu a velikosti stran představil Jean Blondel (1968)
• dvoustranický systém
• systém dvou a půl strany
• multipartismus s dominující stranou
• multipartismus bez dominující strany
• Dominující strana má alespoň 40% hlasů a zpravidla má dvakrát více hlasů než druhá
nejsilnější strana
• Polarizace - ideologická vzdálenost mezi politickými stranami (G. Sartori)
• 3 možnosti měření polarizace na pravo-levé škále
• Expert judgements
• Průzkumy mezi voliči či elitou politických stran
• Obsahová analýza programových dokumentů
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy
• Sartori: 2 proměnné pro analýzu stranických systémů
• Počet stran
• Tj. formát - vztahuje se k počtu relevantních stran
• Polarizace
• Tj. mechanismus - vztahuje se k reálnému fungování systému.
• typologie stranických systémů:
• systém jediné strany
• systém hegemonické strany
• systém predominantní (převládající) strany
• bipartismus (systém dvou stran/dvoustran ický systém)
• umírněný pluralismus
• polarizovaný pluralismus
• atomizovaný pluralismus (zhruba více než 10 stran)
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy - bipartismus
• Soutěž 2 relevantních stran
• Široce orientované/rozkročené strany
• Jedna ze stran vždy schopna získat absolutní většinu křesel v dolní
komoře
• Jednobarevné vlády
• Alternace, resp. potenciál pro alternaci
• Slabá polarizace
• Unimodální rozdělení voličů
• Dostředivý směr soutěže
• Velká Británie
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy: umírněný pluralismus
• 3-5/6 relevantních stran
• Mechanismus podobný mechanismu bipartismu
• Bipolární charakter
• Alternace bloků stran
• Koaliční vlády
• Nízká polarizace
• Dostředivá stranická soutěž
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy: polarizovaný pluralismus
• Více než 5/6 relevantních stran
• Relevantní antisystémové strany
• Bilaterální opozice
• Silný střed
• Silná polarizace
• Převaha odstředivých tendencí
• Silná ideologizace politiky ve společnosti
• Nezodpovědné opoziční strany
• Periferní obměna vlády
• Imobilismus
• Výmarské Německo, 1.italská republika, IV. Francouzská republika, Chile
před rokem 1973
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy - systém predominantní strany
• Soutěživý stranický systém
• Predominantní strana - absolutní většina křesel po dobu min. 3 volebních
období
• Jednobarevné vlády
• Reálná soutěž stran
• Alternace kdykoli možná
• Indie - Kongresová strana
• Japonsko - Liberálně-demokratická strana
• Švédsko, Norsko - Sociální demokracie
• Irsko - Fianna Fáil
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy: systém jediné strany
• V praxi existuje pouze 1 legální strana
• Liší se podle míry intenzity ideologie a míry mobilizace mas
• Systém totalitní strany
• Systém autoritářské strany
• Systém pragmatické strany
• Španělsko po roce 1939 - zpočátku systém autoritářské strany, později
systém pragmatické strany
www.cevroinstitut.cz
Stranické systémy - systém s hegemonickou stranou
• Autorem konceptu hegemonické strany polský politolog Jerzy Wiatr
• Koncept k popsání stranického systému v Polské lidové republice před rokem 1989
• Povolena existence dalších politických stran (tzv. satelitní strany)
• Absence skutečné soutěže stran
• Nesoutěživý charakter systému
• Systémy národní fronty
• Přítomnost ostatních stran má budit zdání soutěže, svobody, legitimity
• 2 podtypy hegemonické strany
• Ideologicko-hegemonická strana (PSDS v Polsku)
• Pragmaticko-hegemonická strana (Institucionální revoluční strana v Mexiku)
www.cevroinstitut.cz
Teorie koalic
• Koalice - partnerství 2 a více aktérů
• Typy koalic
• Volební
• Legislativní
• Vládní
• Teorie navazuje na teorii racionální volby a teorii her
• Co je racionální?
• Dosažení maxima cílů za vynaložení minima nákladů
• Cíle: peníze, moc, křesla v parlamentu, křesla ve vládě
• Náklady: úsilí, peníze, čas, kompromisy...
• V teorii koalic: zajištění potřebné legislativní většiny k prosazení návrhů vlády
www.cevroinstitut.cz
Teorie koalic
• Koalice na vládní úrovni
• Nové volby
• Výměna předsedy vlády
• Změna stranického složení vlády
• Rezignace vlády následována novou vládou v čele se stejným premiérem
• Předpokladem teorie: strany chápány jako unitární aktéři
• Strany se chovají předvídatelně jako jednotky
• Silná disciplinovanost stran: 80-90% poslanci strany hlasují jednotně
www.cevroinstitut.cz
Teorie koalic - vlády
• 2 hlavní proměnné
• Vztah k parlamentní většině
• Většinové
• menšinové
• Počet členů
• Jednobaravné vlády
• Koaliční vlády (složené ze 2 a více stran)
www.cevroinstitut.cz
Teorie koalic
• Menšinová vláda
• vláda složená ze strany či stran, které nemají více než 50%
křesel v parlamentu (dolní sněmovně)
• X Kaare Strom (méně než 50% )
• Většinová vláda
• vláda složená ze strany či stran, které mají více než 50% křesel
v parlamentu (dolní sněmovně)
www.cevroinstitut.cz
Teorie koalice - vlády
Většinová jednobarevná vláda (USA,
Velká Británie)
Většinová koalice (SRN, ČR)
Menšinová jednobarevná vláda (tradičně
Japonsko, Indie, Švédsko)
Menšinová koalice (tradičně Dánsko)
www.cevroinstitut.cz
2 tradice studia koalic
• Americká
• W. Riker - Theory of Political Coalitions (1962)
• Racionalita stran - zisk podílu na vládě
• Hra s nulovým součtem
• Velmi malá role ideologie X důraz na boj o dosažení moci (office-seeking)
• Důraz na modely
• Racionální koalice - minimal winning coalition - minimum členů, ale nadpoloviční počet
mandátů
• Selhává při vysvětlení menšinových vlád
• Evropská
• Prvořadý důraz kladen na empirický výzkum
• Zohledňuje roli ideologie a politické kultury
• Schopnost vysvětlit menšinové vlády
www.cevroinstitut.cz
Většinové vlády: přehled
• Minimální vítězné koalice
• Nadbytečně velké koalice
• Vlády celonárodního sjednocení /vlády národní jednoty
• Velké koalice
• Švýcarsko - magická formule
www.cevroinstitut.cz
Minimální vítězná koalice (MWC)
• Žádný „nadbytečný" člen
• Čím více členů, tím méně křesel pro jednotlivé strany
• 2 výhody:
Většinový status, tj. schopnost vlády prosadit své návrhy
• Nejmenší možný počet členů, tj. zajištění maxima křesel pro své členy
• Preferovaný typ koalice, zvláště americkými politology, resp. officeseeking
teorií
www.cevroinstitut.cz
Typy MWC
• Kritérium počtu členů koalice (Leiserson 1968)
• Kritérium počtu legislativních křesel, která koalice kontroluje (Riker 1962)
• Kritérium programové (ideologické) závislosti mezi členy koalice
• Kritérium kombinující počet členů a jejich ideologickou orientaci (Axelrod
1970)
• Minimal connected winning coalition
www.cevroinstitut.cz
Minimální vítězné koalice: příklad
• Parlament =100 křesel
• A 34 křesel
• B 27 křesel
• C 18 křesel
• D 16 křesel
E 15 křesel
• MWC
• A+B
• A+C
• B+C+D
• B+C+E
www.cevroinstitut.cz
Minimální vítězné koalice: Leiserson, Riker, Axelrod?
• Parlament =100 křesel
• A 34 křesel
• B 27 křesel
• C 18 křesel
• D 16 křesel
E 15 křesel
www.cevroinstitut.cz
Koalice v ČR: 1992
ODS 66
KDS 10
Levý blok 35
ČSSD 16
LSU 16
KDU-ČSL 15
SPR-RSČ 14
ODA 14
HSD-SMS 14
Celkem 200
www.cevroinstitut.cz
Koalice v ČR: 1996
ODS 68
ČSSD 61
KSČM 22
KDU-ČSL 18
SPR-RSČ 18
ODA 13
Celkem 200
www.cevroinstitut.cz
Koalice v ČR: 1998
ČSSD 74
ODS 63
KSČM 24
KDU-ČSL 20
US 19
Celkem 200
www.cevroinstitut.cz
Koalice v ČR: 2002
ČSSD 70
ODS 58
KSČM 41
KDU-ČSL 23
US-DEU 8
Celkem 200
www.cevroinstitut.cz
Koalice v ČR: 2006
ODS 81
ČSSD 74
KSČM 26
KDU-ČSL 13
sz 6
Celkem 200
www.cevroinstitut.cz
Koalice v ČR: 2010
ČSSD 56
ODS 53
TOP 09 41
KSČM 26
VV 24
Celkem 200
www.cevroinstitut.cz
Nadbytečně velké koalice
• Nadměrné koalice (oversized coalitions)
• Minimálně 1 „nadbytečný" člen
• Ochrana před nedisciplinovanými poslanci
• Příprava změny ústavy apod.
Válečné/poválečné kabinety (např. celonárodní koalice: Velká Británie, Švédsko, Itálie)
• Konsociační demokracie (Nizozemsko, Švýcarsko)
www.cevroinstitut.cz
Švýcarský model koalice
• Od roku 1959 tzv. magická formule
• 7 členů vlády
• Složení vlády odpovídá jazykovému, náboženskému regionálnímu
charakteru země,
• 4 strany si rozdělují mandáty v poměru 2:2:2:1
www.cevroinstitut.cz
Švýcarský model koalice: principy
Politický
• Dělba křesel mezi 4 hlavní politické strany
• 1959 Zauberformel - rozdělení křesel mezi: FDP(liberálové), SPS (soc.dem.), CVP (křesť.dem.) a SVP
(lidová strana) v poměru 2:2:2:1
• Od roku 2003 SVP získala 1 křeslo na úkor CVP
Kantonální
• Tři největší kantony Curych, Basilej, Vaud mají vždy účast ve vládě
• Jazykový
• Alespoň 2 ministři reprezentují jazykové menšiny
• 65% Švýcarů mluví německy (4 křesla)
• 18,5% mluví francouzsky (2 křesla)
• 6,5 % mluví italsky (1 křeslo)
Náboženský
• Náboženská vyváženost mezi ministry
• 47% katolíci
• 44% protestanti
www.cevroinstitut.cz
Menšinové vlády
• Tradičně považovány za anomálii, deviaci či defekt stranického systému
• strany nejsou schopny zformovat většinovou vládu
• Očekávání většinové vlády po volbách se nenaplní
• Imobilita v rámci stranického systému
• Specifické okolnosti (před přípravou novely ústavy, novými volbami apod.)
• Rozpad tradiční koalice
Vládní strana má jen o méně málo křesel, než je potřebná většina
www.cevroinstitut.cz
Menšinové vlády
Kaare Strom (1990): racionální vysvětlení menšinových vlád
• Strany mají možnost ovlivňovat politiku i z opozice (parlamentní výbory)
• Tzv. podporující strany
• Opoziční strana má vliv, ale nenese odpovědnost za vládní politiku
• Čekání na lepší podmínky (po příštích volbách)
www.cevroinstitut.cz
Podpůrná strana
• Koncept „podpůrné" strany (Mattson)
• Dohoda s koalicí
• Trvalá součástí vládní legislativní báze
• Podpora vlády v kritických situacích
www.cevroinstitut.cz
Podpůrné strany
• často tzv. menšinové vlády s podporující stranou
• K. Strom: „skryté většinové vlády"
• K. Strom rozlišuje 2 typy menšinových vlád:
• formální menšinové vlády schopny utvářet stabilní a spolehlivé většinové legislativní
koalice díky podpoře jedné či více stran, které ve vládě zastoupeny nejsou
• Skutečné menšinové vlády" (postrádají spolehlivé mimovládni politické strany
• nejsou schopny trvale formovat většinové legislativní koalice (vyhledávají ad hoc podporu)
• Podobně F. Sterzel (1999)
• neformální většinová vláda
www.cevroinstitut.cz