www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie zájmových skupin ■Zájmové skupiny: „dobrovolně utvářené sociální jednotky (s určitými cíli a s určitým vnitřním členěním), které se snaží uskutečnit individuální, materiální a ideové zájmy svých členů (ve smyslu potře, užitku a ospravedlnění), přičemž to dělají uvnitř sociální jednotky a/nebo vůči jiným skupinám, organizacím a institucím“ (Aleman 1987) ■Výzkum vztahu jednotlivce, skupin a státu www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Teorie zájmových skupin ■Otázky: ■Kdo se podílí na rozhodování ■Kdo a za jakých okolností se stává úspěšným při prosazování svých zájmů ■Kdo ovlivňuje konkrétní výstupy politiky ■Důraz nejen na studium formálních institucí, ale také na každodenní politickou praxi, chování skupin, masová média, lobby apod. ■2 hlavní teorie ■Pluralismus ■korporativismus www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Pluralismus ■Východiskem – uznání mnohosti, odlišnosti, rozdílnosti ■Hlavní rysy ■Moc je rozptýlená mezi různé aktéry ■Skupiny, zájmy soutěží o vliv, moc ■Všechny skupiny mají různě velkou možnost ovlivnit rozhodování ■Stát je místem střetávání zájmů, neutrálním arbitrem ■Konflikt je přirozený mechanismus při střetu zájmů, konflikt je regulován státem ■Nutný konsensus na pravidlech soutěže, zásadní shoda o pravidlech a principech demokracie ■Politika je projev vzájemných tlaků, které vyvíjejí různé společenské prvky ■Politický proces je výrazem soutěže mezi odlišnými konfliktními zájmy ■Neustálý proces dohadování, v němž jsou konflikty řešeny nenásilnou cestou ■Rovnováha mezi silami skupin – nedochází k převaze žádné z nich www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Pluralismus ■Madison a Tocqueville - myšlenkoví otcové pluralismu ■Pluralismus jako politologická teorie je spojena s americkými politology ■A.F. Bentley (Proces vládnutí 1908) ■Politika je kontinuální proces řešení konfliktů mezi zájmovými skupinami ■Vláda je pouze jednou ze zájmových skupin ■Změna paradigmatu v politické vědě §Odklon od studia formálních institucí ke studiu chování, politického jednání, praktické politiky www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Pluralismus ■David Truman (Proces vládnutí 1951) ■Studium politického systému USA ■Politika je konflikt mezi skupinami, ale konflikt má své hranice (konflikt je konstruktivní prvek) ■Politika je také výběr a soutěž mezi politickými stranami a zájmovými skupinami ■Pluralita názorů, neexistuje jedna dominantní ideologie ■Pluralita skupin, neexistuje dominantní skupina (dominance pouze v úzkých oblastech) ■Rovnováha mezi klíčovými skupinami (kapitál X práce) ■Oddělení politické od ekonomické moci (x marxisté) ■Stát je neutrální, arbitrem konfliktů, určuje pravidla pro prosazování zájmů ■skupiny působí ve prospěch celku (politická socializace apod.) ■Volby – nejsou klíčovou událostí, nevyjadřují stanovisko lidu ■Důležitější jsou skupiny, které vyjadřují stanovisko občanů, ■Moc lidu se projevuje prostřednictvím skupin www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Pluralismus ■Robert Dahl ■Empirická teorie pluralismu (snaha o větší postižení reality) ■Teorie polyarchie ■Podrobné empirické výzkumy mocenské struktury v New Haven ■Dílo „Kdo vládne? Demokracie a moc v americkém městě“ (1961) ■Vláda je záležitostí menšiny, která disponuje mocí ■Moc je ovšem rozptýlena mezi menšiny (ekonomické a sociální elity) ■Demokracie je výsledkem konkurence elit ■Raymond Aron ■Oligarchické tendence v ústavně-pluralitních režimech ■Připouští velký vliv ekonomických elit, ale nepřipouští jejich absolutní moc (viz primát politiky) ■Připouští propojování politických a ekonomických elit, ale moc je rozptýlená, existuje velké množství zájmových skupin ■Přílišná démonizace lobbystů a olejářských bosů ■Kritika pluralismu ■Ospravedlňování stávající podoby liberální demokracie ■Nerovný přístup k moci (některé skupiny jsou zcela vyloučeny z podílu na moci) ■Např. podnikatelské zájmy jsou schopny koordinované strategie, jsou dobře organizované a mají značné finanční zdroje www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Korporativismus ■Logickou alternativou pluralismu ■Vstupy do systému – pluralismus (X výstupy ze systému – korporatismus) ■Korporace – společné organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů téhož oboru, které prostředkují své zájmy v politické sféře ■Tradičně spojován s fašismem ■po roce 1945 postupná rehabilitace pojmu ■Historie ■Kořeny pro korporativismus - stavovské sněmy feudálních monarchií (L. Brokl), korporace – duchovenstvo, šlechta, měšťanstvo ■Lev XIII – encyklika Rerum novarum (1891) – myšlenka společných organizací, které jsou schopny nahradit třídní konflikt ■kritika liberalismu i socialismu ■„Všechna zla pocházejí ze svobody, která se odpoutává od pravdy o člověku“ ■Odsouzení socialismu za teorii třídního boje a znárodňovací plány ■Fašistická Itálie, Portugalsko, Španělsko www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Korporativismus ■Zastupitelský systém ■Omezený počet jednotlivých, nesoutěživých a hierarchicky řízených skupin ■Funkčně specializované korporace ■Státem uznané ■Skupiny mají stálý, monopolní, státem uznaný přístup k politické sféře (vládě) ■Posun rozhodování od parlamentu k platformě 3 skupin ■Kapitál ■Práce ■Stát ■Liberální korporativismus ■Švédsko ■SAF – asociace zaměstnavatelů ■LO (1912) – konfederace 24 odborových svazů ■1938 Saltsjöbadenská dohoda mezi SAF a LO §Ochota vyjednávat §Pokojné řešení konfliktů bez zasahování státu ■Rakousko ■Systém povinného členství ve 4 komorách (obchod, práce, zemědělství, svobodná povolání) ■Centralizované komory ■Střechová organizace má monopol na zastupování zájmů ■Autoritářský korporativismus www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Korporativismus ■Neokorporativismu (G.Lehmbruch) ■70.-80.léta ■Liberální varianta korporativismu ■3 prvky ■Zesílení centralizovaných zájmových organizací ■Privilegovaný přístup k vládě pro vrcholné představitele zájmových korporací ■Tripartismus (tzv. sociální partnerství) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Média – hromadné sdělovací prostředky ■Média – „hlídací pes demokracie“ či „čtvrtá komora parlamentu“ ■Nezastupitelný a vlivný politický aktér ■Informuje veřejnost ■Ovlivňuje politické chování ■Agenda setting ■Platforma pro politickou komunikaci ■Rozhoduje volby (např. prezidentské volby v USA = snaha o získání maxima finančních prostředků na zaplacení vysílacích časů) ■Noviny ■Vyvinuly se z pamfletů a informačních letáků, jaké se šířily již v 18.století ■Deníky se 100.000 či 1.000 000 čtenářů se objevily na konci 19.století ■Zprávy, zábava, reklama (často 1 zpráva přináší vše naráz) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Média - noviny ■USA – průkopníkem levného denního tisku ■New York – noviny za jeden cent ■Levný denní tisk se postupně objevoval i v dalších městech a regionech (cca 1900) ■Nejprodávanější noviny se staly mocnou politickou silou ■Pokles významu novin cca po roce 1960 s nástupem televize ■1960 ve Velké Británii připadaly jedny noviny na jednu domácnost ■Koncentrace novin a médií do rukou stále menšího okruhu vlastníků ■Norsko, Švédsko – 70.léta – dotace pro noviny různého politického zaměření s cílem politické rovnováhy ■Noviny musí být úspěšné ■News on Sunday X Sunday Sport ve Velké Británii 1987 ■News on Sunday (politicky nezávislé – cílem „otevřený demokratický duch“) ■Sunday Sport – bulvární médium ■News on Sunday brzy zkrachovaly, Sunday Sport – má dodnes 0,5 mil. náklad www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v demokratických režimech ■Volby – klíčový princip reprezentativní demokracie ■Součástí mechanismu transformace vůle občanů ve výkon rozhodnutí ■Způsob VÝBĚRU a VÝMĚNY politiků ■Pravidelně opakující se způsob legitimace politické moci ■Méně časté: volba soudců ■Též volba v akademických orgánech, sportovních a zájmových organizacích apod. pjan15l www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v moderních demokraciích ■Jeden z mechanismů výběru osob do státních orgánů ■Další mechanismy výběru ■uzurpace ■Dědictví (často v horních komorách) ■dosazení ex offo – zastávání určité funkce z titulu jiné funkce jmenování ■dosazení konkurzem ■aklamace – kolektivní projevení souhlasu, nesouhlasu ■kooptace – doplnění orgánu, kdy o obsazení křesel rozhoduje doplňovaný orgán ■plebiscit – hlasování o kandidátovi ■losování – rozšířené spíše v antice ■nejrozšířenějším systémem legitimace zákonodárné moci Voliči budou vybírat 27 senátorů a 13 hejtmanů. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v moderních demokraciích ■Funkce voleb (D. Nohlen) ■legitimace politické moci (politických stran, jednotlivců) ■výběr politické elity ■pokojné řešení politických konfliktů ■Kontrola nositelů politické moci ■Pokojná výměna vládnoucích ■aktivizace voličů ve prospěch určitých hodnot, cílů, programů (posilování politické participace, občanského vědomí apod.) ■Projev veřejného mínění, nástroj ke zjištění přání a potřeb voličů 081017_volby www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Elektronické volby ■Elektronické hlasování – 2 základní typy ■volby provedené prostřednictvím elektronického zařízení ve volební místnosti ■volby provedené prostřednictvím libovolného elektronického zařízení ■vzdálené hlasování, resp. on-line volby ballot box cartoons, ballot box cartoon, ballot box picture, ballot box pictures, ballot box image, ballot box images, ballot box illustration, ballot box illustrations www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Elektronické volby ■volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím zákonem definovaného elektronického zařízení umístěného v zákonem definovaném místě (volební místnosti) ■„poll-site electronic voting“ („elektronické hlasování ve volebních místnostech“) ■Např. děrné štítky (punch card voting) ■Poprvé použit ve státě Georgia ■Od 60.let se dál rozšiřoval ■optické snímání hlasů (Optical Mark-Sence Voting) ■Poprvé systém testován v 70. letech v USA ■na konci 20. století se systém rozšířil také do Velké Británie, Norska, Ruska, Bosny a Hercegoviny, Venezuely či Hongkongu ■Voličem označený volební lístek následně převeden do digitální podoby skenerem ■systém přímého elektronického zápisu (Direct Recording Electronic Voting System) ■Od konce 90.let 20.století ■Brazílie (od 1997), Nizozemsko, Německo, Belgie a další ■speciální hlasovací terminály s dotykovým displejem nazývaných DRE (direct recording electronic) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni On-line volby ■volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení ■„remote electronic voting“ (v terminologii užívané v EU jako „i-voting“ nebo „on-line volby) ■Tj. volby pomocí internetu, příp. pomocí mobilního telefonu ■USA – 2000 primární volby Demokratické strany v Arizoně ■Švýcarsko – referenda – zejména Ženeva ■Estonsko („E-stonia“) ■2005 regionální volby (internet k volbě použilo cca 0,9% voličů) ■2007 parlamentní volby (3,4%) ■2009 volby do Evropského parlamentu (6,5%) 800px-Estonia_stub www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Význam voleb ■Dopad na teorii demokracie ■Tzv. demokracie na vstupu ■Hlavním kritériem je, aby všechny názorové (včetně malých či málo významných) proudy společnosti byly zastoupeny v celonárodním zastupitelském sboru (parlamentu) ■Tzv. demokracie na výstupu ■Hlavním kritériem je, aby byla vůle a zájem společnosti (vůle lidu) v praxi efektivně prosazena a naplněna ■Reprezentativnost X akceschopnost www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby a volební systémy 081205_sjezd ■Tzv. neklasická teorie demokracie ■Demokracie – jako procedura výměny vládnoucích ■Hlavním znakem: možnost voličů zbavit se prostřednictvím voleb svých vládnoucích ■Schumpeter, Popper, Sartori aj. ■Tendence k prosazování většinových či „nečistých“ proporčních volebních systémů www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby jako klíčový rys demokracie ? ■Robert Dahl: klasická definice demokracie (polyarchie) ■Kniha „Demokracie a její kritici“ (1995): 4 ze 7 kritérií se přímo vztahují k volbám ■Volení úředníci ■Svobodné a pravidelně se opakující volby ■Všeobecné volební právo ■Právo být volen ■Svoboda projevu ■Alternativní informace ■Autonomie sdružování www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební demokracie ■Freedom House (2001) – volební demokracie (electoral democracy) ■Demokracie definována pomocí soutěživých voleb: ■pluralita politických stran ■soutěživé volby ■určitá míra dělby moci ■Není však nutně liberální demokracií – tj. plná a univerzální občanská práva a vláda zákona ■Absence garance všeobecného volebního práva ■Někdy absence politické kontroly nad armádou www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v demokratických režimech ■Minimální definice demokracie: ■„spravedlivé a poctivé volby (free and fair election) ■Rok 2000: parlamentní volby se nekonaly jen ve 24 zemích ar120269789652219 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Svobodné a spravedlivé volby ■Fundamentální zásady voleb ■„free & fair elections“ ■Svobodné (free) volby ■Poctivé (fair) volby volby www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Svobodné a poctivé (spravedlivé) volby ■Svobodné ■Respekt k lidským právům (svoboda slova, shromažďování) ■Neomezená možnost registrovat se jako volič nebo jako kandidát ■Svobodný přístup k různým zdrojům informací ■Svobodná média ■Poctivé ■Absence vlivu politických stran na organizaci a průběh voleb ■Všeobecné volební právo ■Ústavní ochrana volebního práva ■Otevřený a průhledný způsob sčítání hlasů ■Rovné a nenásilné zacházení se stranami a kandidáty všech stran www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v nedemokratických režimech ■volby i v nedemokratických režimech ■Nespravedlivé a nepoctivé ■Zástěrka nedemokratického režimu ■Cílem vzbudit dojem demokratičnosti ■Ani nedemokratičtí vládci si nemohou dovolit volby ignorovat ■Např. volby jednotné kandidátky Národní fronty Volby_plakat www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Typy voleb podle úrovně ■úrovně voleb ■Místní zastupitelstva ■Regionální zastupitelstva (resp. parlamenty států federace) ■Parlamentní (celonárodní úroveň) ■Volby do Evropského parlamentu 47573 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby prvního a druhého řádu ■Různá míra významu přikládána různým volbám ■Volby prvního řádu ■Volby druhého řádu Reif, K., Schmitt, H., 1980. Nine second-order national elections - A conceptual framework for the analysis of European election results. European Journal of Political Research 8 (1), 3 – 44. Schmitt, H., 2005. The European Parliament Elections of June 2004: Still Second-order? West European Politics 28 (3), 650-679. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby prvního řádu ■Vnímány jako nejdůležitější volby ■Rozhoduje se o zásadním směřování země (daně, zahraniční politika…) ■Volby do národního parlamentu v parlamentních režimech ■Volby prezidenta ■Zejména v poloprezidentských a prezidentských režimech obama-mccain www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby druhého řádu ■second-order elections ■Karlheinz Reif a Hermann Schmitt ■Vnímány jako méně důležité („less at the stake“) ■Volby do Evropského parlamentu ■Též také volby do lokálních a regionálních zastupitelstev eu+election+logo+jpg www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby druhého řádu: Evropský parlament ■Karlheinz Reif a Hermann Schmitt (1980) ■Volby do Evorpského parlamentu – méně důležité, protože je méně v sázce ■Schmitt (2004): 4 hypotézy ■volební účast ve volbách do EP je nižší než ve volbách do národních parlamentů ■Nízká volební účast neznamená krizi legitimity EP ■Vládní strany prohrávají ve volbách druhého řádu ve srovnání s předcházejícími volbami do národních parlamentů ■Velké strany prohrávají ■Voliči chtějí dát šanci menším stranám ■projevuje se fenomén „ voting with the heart rather than voting with the head“ Reif, K., Schmitt, H., 1980. Nine second-order national elections - A conceptual framework for the analysis of European election results. European Journal of Political Research 8 (1), 3 – 44. Schmitt, H., 2005. The European Parliament Elections of June 2004: Still Second-order? West European Politics 28 (3), 650-679. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Typy voleb: podle orgánů ■Zastupitelské orgány (parlamenty a jiné typy zastoupení) ■Prezidentské ■Volba premiéra ■Přímá (1992-2001 v Izraeli) (fakticky i v premiérských systémech) ■Nepřímá – prostřednictvím parlamentu: ■Finsko, Německo, Maďarsko ■Volby soudců ■USA – některé státy: Michigan, Minnesota, Ohio ■Vnitrostranické ■Např. tzv. primární volby (nominace stranických kandidátů do voleb) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v moderních demokraciích ■V rámci pojmu volby lze rozlišovat: ■(1) volební právo ■okruh osob, které jsou oprávněny hlasovat, a k podmínkám, které určují hlasování ■(2) volební systém ■konkrétní způsob, kterým je vůle voličů transformována do konečné podoby voleného sboru www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volby v moderních demokraciích ■Zásady volebního práva v moderních demokraciích ■Přímé ■Rovné ■Tajné ■Všeobecné www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební právo ■4 klíčové atributy volebního práva v liberálních demokraciích ■Všeobecné volební právo ■Rovné volební právo ■Tajné hlasování (1789 ve Francii) ■Přímé hlasování (od 1793 ve Francii) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební právo ■Všeobecné volební právo ■Pro muže: 1789 – Francie, USA – 1787 ■1718-71 - Švédsko ■Omezené volební právo pro ženy (majetek) ■1776 - New Jersey ■1838 - ostrov Pitcairn ■1869 – Wyoming ■1893 – Nový Zéland ■1902 - Austrálie ■1906 – Finsko ■1918 – Československo suffragettes www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební právo ■1928 – Velká Británie ■1971 – Švýcarsko ■Na kantonální úrovni ■Appenzell Ausserrhoden až 1989 ■Appenzell- Innerrhoden až 1990 (po rozsudku Spolkového soudu) ■1959 a 1971 referendum o volebním právo pro ženy ■1984 – Lichtenštejsko ■2006 Kuvajt Datei:Frauenstimmrecht01.jpg Švýcarsko 1920 http://www.frauenkommission.ch/pdf/d_2_2_politik.pdf www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva ■Omezení volebního práva ■Libanon (ženy musí prokázat základní vzdělání), volební právo pro muže je povinné, pro ženy nikoli ■Spojené arabské emiráty ■1.volby 2006 (muži i ženy) ■Země, kde ženy nemohou volit ■Bhútán (každá rodina má 1 hlas) ■Brunej ■Saudská Arábie ■2005 první volba na lokální úrovni (pouze pro muže) ■Vatikán ■Volby pouze papežské konkláve (pouze muži) http://www.wisegeek.com/in-which-countries-are-women-not-allowed-to-vote.htm http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2006/12/200852514471900747.html www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva ■Důvody pro omezení volebního práva ■Majetek ■Náboženství ■gramotnost ■Věk ■Způsobilost k právním úkonům ■Občanství ■Příslušnost k ozbrojeným složkám ■Odsouzení za trestný čin www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva – majetkový cenzus ■Kritérium prospěšnost člověka pro společnost ■Právo volit měl jen člověk, který disponoval určitým majetkem a platil daně ■Veřejná moc a služby – placeny z daní ■o tom, kdo a jak bude nakládat s veřejnými prostředky rozhoduje ten, kdo platí daně ■Základním zdůvodněním: stabilizace právního řádu a ochrana soukromého majetku ■Kdyby se i nemajetným a chudým dal stejný hlas, dosáhli by většinu v parlamentu. Protože by jich byla většina, získali by rozhodující slovo a mohli by pak vyvlastnit majetek nebo radikálně snížit daně a stát by ztratil schopnost jednat www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva: majetkový cenzus ■Rakousko-Uhersko ■1848 Prozatímní volební řád ■Volby do Poslanecké sněmovny ■Muži starší 24 let ■Volební právo odepřeno: ■Lidem žijícím z denní nebo týdenní mzdy ■Služebnictvo ■Osoby žijící na úkor veřejných dobročinných ústavů ■Postupně majetkový cenzus snižován ■Např. 1882 Taafeho volební reforma – 5 zlatých penize Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 262. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva – majetkový cenzus ■Příklad z Velké Británie ■1832 – tzv. Greyova reforma – snížení majetkového cenzu na 10 liber – pro všechny muže; zrušila tzv. shnilé volební obvody (vylidněné obvody) ■1867 – Disraeli snížil cenzus na 5 liber ■1884-1885 - Gladstonova reforma ■zavedeny nové jednomandátové obvody ■právo volit získali všichni muži vlastnící samostatné stavení ■1918 – zrušen majetkový cenzus pro muže do 21 let, ženy mohly volit po 30.roce (avšak žena musela bydlet sama či s mužem v obydlí, kde se platila činže) ■1928 – všeobecné volební právo ■1948 – zákaz volit ve více obvodech –dosaženo rovné právo Svatoň, Jan. 1997. Vládní orgán moderního státu. Brno: Doplněk. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva: náboženské důvody ■17.století – Velká Británie – zákony, které znemožňovaly volit příslušníkům jiné než anglikánské či protestantské víry ■Různá omezení až do pol. 19.století ■Po vyhlášení nezávislosti USA v roce 1776 v řadě amerických států nebylo povoleno židům, katolíkům apod. kandidovat ve volbách image003 http://en.wikipedia.org/wiki/Suffrage#Religion www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva ■Státní občanství a naturalizace ■Např. ČR: čl. 18 Ústavy: „Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.“ ■Nikaragua, Peru, Filipíny – pasivní volební právo pouze pro rodilé občany ■Uruguay – naturalizovaní občané mohou být zvoleni až po 5 letech ■Mikronésie – min. 15 let občanství umožňuje kandidovat ve volbách ■Maroko, Guinea – naturalizovaní občané mohou volit až po 5 letech ■Alandské ostrovy (závislé území Finska) ■Volební právo vázáno na právo rodné země §získáno narozením rodičům, které toto právo mají §Získáno též těmi, kdo bydlí na AO pět let a mají znalost švédského jazyka §Toto právo mohou získat pouze občané Finska §Právo rodné země ztrácí ten, kdo žije mimo AO více než 5 let § www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva ■Odsouzení (odnětí svobody) – v mnoha státech USA ■Vojáci ■1. čs. republika ■Francie (1872-1945) ■Gramotnost ■V minulosti v USA – testy gramotnosti – cílem de facto zabránit černošské populaci volit voting_literacy_tests Obr. z r. 1916 (USA) www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Omezení volebního práva ■Rasa ■Systém apartheidu v JAR (1948-1994) ■USA (nepřímá diskriminace až do roku 1965, kdy byl přijat Voting Right Act) apartheid www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební právo ■Tajnost hlasování ■Již volba zástupců třetího stavu v roce 1789 ve Francii ■nevyžadování tajnosti se ve 20.století stalo jedním z příznaků nedemokratičnosti režimu Volebni_mistnost volby%2001 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Přímé volební právo ■Přímost hlasování ■Volič volí přímo svého kandidáta ■Historicky to běžné nebylo ■Např. 1848 Prozatímní volební řad z 9.května 1848 ■Nepřímá volba Poslanecké sněmovny ■Na 500 voličů připadal 1 volitel na venkově a 2 ve městě ■Již francouzská ústava z roku 1793 garantovala přímé volební právo ■Nepřímá volba přetrvává ■často prezident v parlamentních režimech (a USA) ■horní komora parlamentu Šedo, Jakub; Chytilek, Roman; Čaloud, Dalibor; Lebeda, Tomáš. 2009. Volební systémy. Praha: Portál, s. 262. www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební právo ■Rovné volební právo ■Každý hlas má stejnou váhu ■Hlas každého voliče má stejnou váhu ■stejný počet voličů, kteří připadají na jednoho zástupce ■Nelze nikde 100% zaručit www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Volební právo ■Typy volebního práva z hlediska voličů ■Aktivní (právo volit) ■Pasivní (právo být volen) ■Příklad: ČR ■Aktivní volební právo do PS PČR: 18 let ■Pasivní volební právo do PS PČR: 21 let ■Aktivní volební právo do Senátu PČR: 18 let ■Pasivní volební právo do Senátu PČR: 40 let ■Příklad: prezidentské volby v USA ■Pasivní volební právo: 35 let, kandidát získal občanství narozením, musí žít v USA minimálně 14 let 070808-obama-607 www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Všeobecné volební právo: kontroverze ■Volby mj. rozhodují o tom, kam směřují peníze daňových poplatníků ■Volební právo mají všichni –tj. i lidé, kteří ■Nepracují a nechtějí pracovat ■Neplatí daně a platit je nechtějí ■Ochotně dají hlas populistickým kandidátům, kteří si hlas těchto voličů koupí předvolebním gulášem nebo nerealistickými sliby ■Všeobecné volební právo nahrává populismu www.cevroinstitut.cz Cevro-institut_doplnkove_rgb_negativni Všeobecné volební právo: kontroverze ■Řešení (Richard Sulík): ■Hlasy si nebude kupovat populistický politik, ale přímo STÁT ■Každý oprávněný volič by 1 měsíc před volbami dostal šek na 7 EURO (= výše příspěvku stranám za hlas) ■V den voleb volič odevzdá šek a svůj hlas ■Šek se odevzdá straně, kterou zvolí ■Volič, který se zřekne možnosti volit, bude moci vyměnit šek za peníze a propít je ■Očekávaný výsledek ■Volební právo bude nadále zdarma ■Lidé, kteří mají skutečný zájem volit, volit půjdou ■Ostatní si nechají šek proplatit ■Populisté, kteří získávají hlasy nereálnými sliby by byli oslabeni Richard Sulík Spoluautor zavádění rovné daně na Slovensku spoluautorem „tlusté peněženky“ české ODS 2009 založil stranu Svoboda a solidarita