Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png Ladislav Mrklas STRANICKÉ SYSTÉMY ZÁPADNÍCH ZEMÍ AR 2022/23 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Osnova předmětu •1. Stranické systémy a jejich význam pro fungování moderních demokracií •2. Stranické systémy jako výsledek sociálně-strukturálních a institucionálních faktorů •3. Typologie stranických systémů •4. Formování moderních stranických systémů v západních demokraciích. Původ moderních stran. Teorie štěpení (Lipset a Rokkan) •5. Stranické rodiny v Evropě jako teoretický problém (Beyme, Gallagher, Laver, Mair, Mude…). Vznik a vývoj jednotlivých stranických rodin a jejich relevantních reprezentantů •6. Specifika stranických rodin v zemích střední a východní Evropy •7. Proměny stranických systémů – hypotéza „zmrazení“ a hypotéza „rozmrazení“. Proměny vztahu politických stran a voličů (teorie dealignment) •8. Analytické nástroje pro studium stranických systémů: efektivní počet stran, index fragmentace, volatilita, polarizace •9. Nové typy stran 1: postmateriální hodnoty a levicové-libertariánské strany: strany zelených a pirátské strany •10. Nové typy stran 2: populistické strany: radikálně pravicový a populismus a radikálně-levicový populismus. Populismus a demokracie •11. Nové typy stran 3: strany typu firmy (Hopkin a Paolucci), kyber-strany (Margetts), strany „bez členů“ (Mazzoleni) •12. Typy stran z funkčního hlediska: malé strany, pantové strany, predominantní, dominantní strany; koaliční a vyděračský potenciál (Sartori, Smith, Duverger…) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Požadavky ke zkoušce vSeminární práce na předem konzultované téma –Proměny stranického systému konkrétní západní země v posledním desetiletí –Příklady vzniku a vzestupu nových politických stran »Poslední termín pro odevzdání: 5. ledna 2023 vTest ověřující základní terminologii, klasifikace a typologie stranických systémů a fenomény s nimi spojené (viz distanční opory - klíčová slova, kontrolní otázky a pojmy) v(Ústní) zkouška, kde student prokáže schopnost propojit teorie a koncepty s příklady Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Seminární práce student téma Lukáš Otys Proměny stranického systému Velké Británie Jan Kittrich Vznik a etablování Alternativy pro Německo Hana Heřmánková Vznik a etablování italského Hnutí pěti hvězd Marie Červená Vznik a etablování islandské a …. pirátské strany – srovnání Damián Vacek Proměny švédského stranického systému Daniel Tůma Proměny stranického systému Polska. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Literatura –Povinná –Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada –Sartori, Giovanni. 2005. Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno: CDK. –Strmiska, Maximilián et al. 2005. Politické strany moderní Evropy: analýza stranicko-politických systémů. Praha: Portál. – –Doporučená –Novák, Miroslav. 1997. Systémy politických stran. Praha: Slon. –Novák, Miroslav (ed.). 2016. Strany, volby a demokracie. Od Duvergera k Sartorimu a dále. Praha: SLON –Lane, Jan-Erik a Ersson, Svante. 1999. Politics and society in Western Europe. London: Sage –Lipset, Seymour Martin a Rokkan, Stein. 1967. Cleavage Structures, Party Systems and Voter, Alignments: An Introduction'. In Lipset, Seymour Martin a Rokkan, Stein (ed.). Party Systems andVoter Alignments: Cross-National Perspectives. New York: Free Press Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Další zdroje •https://www.researchgate.net/publication/47379678_The_Party_Family_and_its_Study •http://www.parties-and-elections.eu/ •https://www.youtube.com/watch?v=n0o_Lk2ax4c • • •Studijní opory k předmětu v informačním systému •Další materiály v IS • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png STRANICKÉ SYSTÉMY A JEJICH VÝZNAM PRO FUNGOVÁNÍ MODERNÍCH DEMOKRACIÍ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Sartori (1976/2005): –„stranický systém je přesně oním systémem interakcí vyplývajícím z mezistranické soutěže. To znamená, že systém, o kterém hovoříme, souvisí se vzájemným vztahem stran, s tím, jak je každá strana funkcí (v matematickém smyslu) ostatních stran a reaguje, soutěživě nebo jinak, na ostatní strany“ •Golosov (2013): –„stranický systém jsou opakující se vzorce interakcí mezi stranami“ Co jsou stranické systémy? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Význam politických stran •páteř demokratického rozhodování •historicky nejefektivnější způsob reprezentace zájmů společenských skupin a prosazování jejich cílů •klíčový aktér demokratického politického procesu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Jsou nezbytným prvkem fungování moderní politiky •Jejich vznik je úzce spojen s demokratizací industriálních společností 19. století •Není bez nich představitelná existence žádné současné demokracie •Jsou životně důležitým pojítkem mezi státem a společností. •Jejich soutěž je základním atributem každého demokratického politického režimu. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické strany •Současná demokracie ve své podstatě není nic jiného než „soutěž mezi jednotlivci a zorganizovanými skupinami (primárně politickými stranami) o klíčové pozice v systému vládnutí, a to prostřednictvím regulérních voleb a s vyloučením použití násilí“. •Česká ústava: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran.“ •Pouze v diktaturách je pro vládnoucí elitu z pochopitelných důvodů politická soutěž nežádoucí. Drtivá většina liberálních demokracií ve světě se neobejde bez politických stran Výjimky Nauru, Marshallovy ostrovy či Tuvalu = demokratické země bez existence politických stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy •Sartori (2005): „systém interakcí vyplývající z mezistranické soutěže (…) souvisí se vzájemným vztahem stran, s tím, jak je každá strana funkcí ostatních stran a reaguje, soutěživě nebo jinak, na ostatní strany“ •Tři důsledky: 1.jedna strana nemůže vytvořit stranický systém (protože zde není možné uvažovat o mezistranické soutěži); 2.stranický systém není jen součtem svých dílů; 3.termín „systém“ implikuje určitou míru pravidelnosti. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy a politický prostor •Může obsahovat libovolný počet stran, minimálně však dvě. •Voliči zastávají určité hodnoty a strany, které chtějí vyhrát, by se měly přizpůsobit postojům voličů. •Prostorová soutěž mezi stranickými jednotkami je dána jejich postoji nejčastěji k socioekonomickým otázkám. Čím jsou voliči blíže k centru, tím jsou umírněnější svými postoji. Je však také možné, že sdílí hodnoty obhajované jak pravicí, tak levicí. •S časem se strany ideologicky mění a v prostoru posouvají. •Dostředivý nebo odstředivý charakter politické soutěže. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy a politický prostor •Politické strany jsou obecně nositelkami konfliktů, které se ve společnosti vytváří a formují. (party – part) •Společnost není nikdy jednotná a při řešení daného problému, popřípadě tématu, dochází k názorovému štěpení či konfliktu uvnitř ní. •Společenské skupiny, zastávající různá stanoviska k řešení, se nazývají segmenty, které mezi sebou intenzivně a dlouhodobě bojují a většinou jsou jejich názory a hodnoty obhajovány politickými stranami na legislativní půdě. •Utváření takových segmentů probíhá několik desetiletí a nejedná se o krátkodobý proces. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické systémy a politický prostor •Jednodimenzionální –Dominance jedné konfliktní linie, na které se vymezují všechny relevantní strany –Zobrazuje se jako lineální osa – •Vícedimenzionální –Existuje více relevantních linií, které mohou být buď stejně silné, nebo některé slabší a jiné silnější –Křížící se konfliktní linie –S počtem dimenzí obvykle roste počet relevantních stran –Zobrazuje se jako dvou čí vícerozměrný prostor – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png TYPOLOGIE STRANICKÝCH SYSTÉMŮ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Sociální původ – historické konflikty •Počet stran - velikost soutěžního prostoru, hodnotová velikost, jednoduché schéma pro rozdělení •Organizační uspořádání ve stranách - vnitřní diferenciace a vystupování navenek – soudržnost, stabilita, disciplína, •Model opozice - střetávání mocenských sil mezi vládou a opozicí, souvisí s počtem a organizačním uspořádáním •Síla, respektive velikost, politických stran - souvisí s počtem stran, ale na rozdíl od něj velikost znázorňuje počet křesel a formální sílu jednotlivých stran – počtu klíčová proměnná •Ideologie – souvisí se sociálním původem stran a prostorem - koncept polarizace, neboli ideologické vzdálenosti mezi stranami (Sartori), odstředivé a dostředivé tendence stranické soutěže Proměnné stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Nejvyšší míra dynamiky ze všech součástí politického systému - související proměnné: •volatilita voličů, •frekvence klíčových voleb, •stabilizace politické třídy, •fragmentace stranického systému, •efektivní počet stran, •míra disproporcionality, •úroveň stranické identifikace •kontinuita elit •frekvence změny, •alternace ve vládě, •inovace či stálost vládních alternativ •přístup k vládnutí – možnost všech stran podílet na vládě Dynamika stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Strukturace •Institucionalizace –Scott Mainwaring (1999): „V oblasti politiky, institucionalizace znamená, že političtí aktéři mají jasná a stabilní očekávání ohledně chování ostatních aktérů.“ –Mainwaring a Scully (1995) – 4 dimenze, kde je možné sledovat institucionalizaci: 1.pravidelnost vzorců stranické soutěže; 2.zakořeněnost politických stran ve společnosti; 3.legitimita stran 4.organizační struktura politické strany. Stabilita stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Strukturace •Institucionalizace –Scott Mainwaring (1999): „V oblasti politiky, institucionalizace znamená, že političtí aktéři mají jasná a stabilní očekávání ohledně chování ostatních aktérů.“ –Mainwaring a Scully (1995) – 4 dimenze, kde je možné sledovat institucionalizaci: 1.pravidelnost vzorců stranické soutěže 2.zakořeněnost politických stran ve společnosti 3.legitimita stran 4.organizační struktura politických stran. Stabilita stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dimenze institucionalizace (Mainwaring) 1. Silně institucionalizované Slabě institucionalizované pravidelnost vzorců stranické soutěže Velmi stabilní; velké strany přetrvávají na scéně desetiletí; volební volatilita je nízká Poměrně nestálé; některé strany mohou zaznamenat strmý pád, zatímco jiné strany nenadálý vzestu zakořeněnost politických stran ve společnosti Strany jsou silně zakořeněny ve společnosti; většina občanů volí dlouhodobě stejnou stranu a volí na základě strany; organizované zájmy jsou spojeny se stranou Strany jsou slabě zakořeněny ve společnosti; pouze minimum občanů volí stále stejnou stranu; občané volí na základě osob kandidátů legitimita stran Strany a volby mají nezpochybnitelnou legitimitu; strany jsou vnímány jako potřebné a žádoucí demokratické instituce Mnoho jedinců a skupin zpochybňují legitimitu stran a voleb; významná část občanů věří, že nejsou ani žádoucí ani potřebné organizační struktura politických stran Strany mají významné materiální a lidské zdroje; stranické procesy jsou institucionalizované; předsedové stran jsou důležití, ovšem nezastiňují stranu jako takovou Strany nemají tak významné zdroje; jsou výtvorem jednotlivých politických lídrů, přičemž oni mají možnost strany zrušit; vnitrostranické procesy nejsou institucionalizované Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Indikátory institucionalizace (Mainwaring) Dimenze Indikátory pravidelnost vzorců stranické soutěže Index volební volatility zakořeněnost politických stran ve společnosti Stáří stran Volební shoda pro různé typy voleb (legislativní, exekutivní, různé úrovně) Identifikace voliče se stranou Ideové propojení voličů se stranou Úspěšnost nestraníků a antistranických kandidátů legitimita stran Uznání ze strany elit Veřejné mínění na otázky jako: legitimita, důvěra, strany jsou nepostradatelné organizační struktura politických stran Nedá se moc měřit Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Statická část (proměnná) – počet stran, neboli FORMÁT •Kolik relevantních jednotek se nachází uvnitř systému •Dynamická část (proměnná) – polarizace, neboli MECHANISMUS •Mechanismus určuje pomocí kritéria ideologie a ideologické vzdálenosti, jak se strany v ideologickém prostoru chovají a jaké vzorce tvoří. Giovanni Sartori a proměnné Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Maurice Duverger (1951) •Jean Blondel (1968) •Giovanni Sartori (1976) •Robert Dahl (1966) •Peter Mair (1997) •Alan Siaroff (2000) Základní typologie stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •proměnné pluralitních systémů: –počet stran –disciplinovanost (rigidita) vs. nedisciplinovanost (flexibilita) –vzájemná závislost –strany zaměřeny prakticko-technicky X teoreticko-doktrinálně, tj. metafyzicky –Strany fungují "dualisticky" neboli bipolárně 1. Duvergerova typologie Klasické rozlišení jediná strana bipartismus multipartismus Vzájemná závislost - která vede k volebním aliancím) nebo nezávislost (v jejímž důsledky strany jdou do voleb samostatně každá zvlášť) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •bipartismus vs. multipartismus •rigidní (disciplinované) vs. flexibilní (nedisciplinované) strany •strany nezávislé vs. závislé •systémy technické vs. metafyzické •dualistické, tj. bipolární vs. multipolární systémy Duverger - hlavní rozdělení (např. „technický bipartismus“ versus „metafyzický bipartismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Skutečný bipartismus •Pseudobipartismus •Zdánlivý (dualistický) multipartismus •Skutečný (multipolární) multipartismus Základní typy stranických systémů 1.tj. rigidní bipartismus britského typu s disciplinovanými, nezávislými a technickými stranami, 2., tj. flexibilní bipartismus amerického typu s nedisciplinovanými stranami 3.neboli rigidní dualistický čili bipolární multipartismus soupeří 2 poměrně stálé a homogenní aliance nebo rigidní dominantní strana se stálou a poměrně homogenní aliancí, a kde strany jsou technické a závislé 4. neboli multipolární multipartismus s nezávislými stranami Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Dualistické (bipolární) systémy –Skutečný bipartismus –Zdánlivý multipartismus • •Multipolární systémy –Pseudobipartismus –Skutečný multipartismus Typy stranických systémů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png –Polypartismus –Paradualistický systém = "systém dvou stran a půl“ (SRN, BEL, RAK - v minulosti) Další typy stranických systémů do bipolárních systémů zapadá jen zčásti a nedokonale Třetí malá strana, která v něm hraje neúměrně velkou roli, tam mj. znemožňuje úplnou alternaci. 2 velké strany dominují politický život, ale ani jedna nemůže sama získat většinu. Uzavírají alianci buď s třetí stranou nebo mezi sebou. Takto definovaný paradualismus charakterizuje Spolkové Německo, Belgii a Rakousko Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Jean Blondel (1968) •Dvoustranický systém - USA, UK, NZ, AUS •Systém dvou a půl strany - SRN, BEL, IRL, CAN •Multipartismus s dominantní stranou •Multipartismus bez dominantní stranou two-party system (two major parties‘s share gets over 90 % of seats Two and half Theoretically 3-party systems (3 almost equal parties), in practice highly unlikely Hence, two-and-half party system – better label Past examples: Germany, Belgium, Ireland, Canada Current example: UK ? Blondel – dominantní strana – více než 40 % X duverger: Significantly stronger than any other party Its ideology and policies reflect the „spirit“ of the period – public regards the party as dominant Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Koaliční potenciál •Vyděračský potenciál Giovanni Sartori a „relevantní strany“ Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sartoriho klasifikace Druh (formát) Typ (mechanismus) 1 strana Systém jediné totalitární strany - Systém hegemonické strany - 2 strany Systém dvou stran Systém dvou stran 3-5 stran Limitovaný pluralismus Umírněný pluralismus Více než 5 stran Extrémní pluralismus Polarizovaný pluralismus Predominant party = a party, which gains more than 50% seats in at least 3 parliamentary elections May not be dominant ( i.e. may not be much larger than the second largest party) Governs alone Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Systém dvou stran •Jednobarevné většinové vlády •Alternace u moci •Dostředivé tendence Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Umírněný pluralismus •3-5 (6) stran •Dostředivé tendence •Nízká polarizace •Dva bloky stran •Většinové vlády Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Polarizovaný pluralismus •Antisystémové strany •Bilaterální opozice •Neodpovědná opozice •Populismus, trumfování •Vysoká polarizace •Odstředivé tendence • Zde konec 20.února Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Doplňková kategorie •Východiskem Duvergerova „dominantní strana“ •50 % a více mandátů po cca 3 volební období Systém predominantní strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •systém dvou stran •systém dvou a půl stran •umírněný multipartismus s 1 dominující stranou •umírněný multipartismus s 2 hlavními stranami •umírněný multipartismus s vyvážeností hlavních stran •extrémní multipartismus s 1 dominující stranou •extrémní multipartismus s 2 hlavními stranami •extrémní multipartismus s vyvážeností stran • Alan Siaroff (2000) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png PŮVOD MODERNÍCH STRAN. TEORIE KONFLIKTNÍCH LINIÍ (CLEAVAGES) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teorie konfliktních linií (Rokkan/Lipset) •Každé politické soupeření může vyprovokovat vznik konfliktní linie (cleavages) – když je dost silné, může dojit k rozčlenění společnosti na segmenty, které pak v politice reprezentují politické strany •Soudobá podoba stranických systémů je výsledkem historických procesů uvnitř společností – reformace, národní revoluce, průmyslová revoluce, mezinárodní revoluce 1917 •Strany a jejich systémy vznikly jako důsledek vytváření vazeb mezi skupinami voličů politickými stranami, jež reprezentují jejich zájmy • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Základní konfliktní linie Teritoriální dimenze Funkcionální dimenze Národní revoluce Centrum - periferie Stát - církev Průmyslová revoluce Město - venkov Vlastníci – pracující Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typy stran vzniklé konfliktními liniemi Centrum – periferie Regionální (autonomistické, separatist.) strany Stát – církev Křesťanské strany Město – venkov Agrární strany Vlastníci – pracující Sociálnědemokratické strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Další konfliktní linie •Mezinárodní revoluce – reakce na bolševickou revoluci v Rusku – vznik komunistických stran •Vztah k demokratickému systému – fašistické a nacistické strany – občanská společnost X stát •Nové konfliktní linie –Inglehart – postmateriální X materiální hodnoty a vznik stran zelených –Evropeizace – proevropské X protievropské –Globalizace – antiglobalizační levice / pravice • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Homogenní země –Švédsko –Dánsko –UK (?) •Země se štěpeními, která se vzájemně posilují –Belgie •Země s křížícími se štěpeními (cross-cutting cleavages) –Nizozemsko –Švýcarsko • Klasifikace zemí podle struktury (Robert Dahl) 22.únor Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •tři elementy –empirický –normativní –organizační • Pohled na konfliktní linie (Bartolini/Mair) 22.únor Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Politické a sociologické konfliktní linie •Sociologický přístup - Gallagher, Mair, Przeworzski - vychází ze studia sociální rozvrstvení společnosti - teprve pak stanovuje KL a voličské vazby •Politický přístup - vnímá KL jako striktně politické postoje a chování, problematiku segmentace nechává stranou; výzkum vzorců politické polarizace - Inglehart, Kitschelt •Kombinace obou přístupů - Lijphart - ideologické dimenze: podpora režimu, rozpor v zahraniční politice, rozpor v otázce evropské integrace, materialismus versus postmaterialismus Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png STRANICKÉ RODINY V EVROPĚ JAKO TEORETICKÝ PROBLÉM Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zdroje k tématu ■Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (2010): Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada ■Gallagher, Michael, Laver, Michael, Mair, Peter (2011). Representative Government in Modern Europe. New York: McGraw Hill ■Parties and Elections in Europe • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické rodiny jako předmět politologického výzkumu •Robert Michels (1911), Maurice Duverger (1951), Martin Lipset - Stein Rokkan (1967) - starší studie, které ještě nehovoří explicitně o stranických rodinách, ale pracují s kategoriemi velmi blízkými •Gordon Smith (1972) - 11 proudů odleva doprava - ideově-pol. báze •Daniel L. Seiler (1980, 1985) - „familles partisans“ - základ v modelu „cleavages“ •Klaus von Beyme (1985) - „familles spirituelles“ - taktéž základ v modelu „cleavages“ è 9 rodin •Michael Gallagher, Michael Laver, Peter Mair (1992 a násl.) - stranické rodiny rozlišené na základě tří kritérií •Reakce na demokratizaci SVE è nové impulsy pro vznik a obnovu stran •Po roce 2000 - velké diskuse o platnosti konceptu, vývoji jednotlivých rodin… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klaus von Beyme: Parteien in westlichen Demokratien (1982) •Patrně nejautoritativnější zdroj k této problematice •„duchovní rodiny“ politických stran založené na ideologických odlišnostech - omezeno jen na prostor západní Evropy •Východisko v Lipsetově a Rokkanově modelu konfliktních linií - historicko-sociologická báze •Rodiny: 1) liberální a radikální strany, 2) konzervativní strany, 3) socialistické a sociálnědemokratické strany, 4) křesťansko-demokratické strany, 5) komunistické strany, 6) rolnické strany, 7) regionální a etnické strany, 8) krajně (extrémně) pravicové strany, 9) ekologické strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klaus von Beyme - pokr. •Iniciační impuls vzniku - reakce na konflikt ve společnosti •„Ideologická“ kritéria pro klasifikaci jednotlivých stran: –Jméno strany –Pokud jméno nedostačuje, voličská percepce programu a ideologická pozice strany •Hodnotitelem ideologie strany je její volič •Autor se zajímá především o duchovní rodiny jako celky a tudíž se soustřeďuje na rozdíly mezi jednotlivými duchovními rodinami, nikoli na diference mezi jejich členskými stranami è to může být zásadní problém Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Klaus von Beyme - pokr. •Velkou kritiku vyvolalo užívání kritéria jména strany - viz desítky zavádějících případů jmen •Pro situaci zemí střední a východní Evropy vytvořil na poč. 90. letech specifický koncept: 1) strany/hnutí fóra, 2) křesťanští demokraté, 3) liberálové (lib. demokraté), 4) sociální demokraté, 5) reformní komunisté, 6) ekologové, 7) nacionalisté, 8) etnické a regionální strany, 9) funkční skupiny • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koncept Michaela Gallaghera, Michaela Lavera a Petera Maira •Řada vydání publikace Representative Government in Modern Europe - poslední dvě (2007 a 2011) zahrnují i členské země EU ze SVE •jedenáct evropských stranických rodin –čtyři „rodiny levice“: 1) sociální demokraty, 2) komunisty, 3) novou levici, 4) strany zelených –pět „rodin středu a pravice“: 5) křesťanské demokraty, 6) sekulární konzervativce, 7) liberály, 8) agrárníky a 9) krajní pravici –ostatní: 10) iredentistické a regionalistické strany a 11) rodinu tzv. ostatních, kam autoři zařazují obtížně klasifikovatelné – a to obvykle velmi malé – strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koncept M. Gallaghera, M. Lavera a P. Maira - pokr. •tři kritéria pro rozřazení (inspirace u Maira - Muddea): 1.sdílený genetický původ, postavený na politické mobilizaci za obdobných historických okolností nebo v intencích reprezentace obdobných zájmů - problematické v částech Evropy, kde byla přetržena kontinuita nebo došlo k velkému zpoždění ve vývoji 2.členství v institucionalizovaných multinacionálních politických skupinách (nadnárodních federacích politických stran) - instrumentalizace 3.příbuzné programové politiky (policies) - užší kritérium než u Beymeho - obecně problematické z hlediska geografického i chronologického (politiky se mění); speciálně problematické v postkomunistickém prostoru Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Průměrné volební výsledky stranických rodin v poválečných dekádách (zdroj: Gallagher, Laver, Mair 2007) 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-4 komunisté 7,9 7,3 7,5 5,4 (7,5) 3,5 (5,8) 2,3 (4,4) sociální demokraté 33,6 32,1 31,8 30,7 (30,8) 29,9 (30,5) 28,8 (29,3) nová levice - 1,1 1,6 2,6 (2,1) 1,8 (1,4) 2 (2) zelení - - - 2,3 (1,9) 4,8 (3,9) 5,4 (4,4) křesťanští demokraté 22,9 23,4 22,1 21,5 (18,4) 17,6 (15,1) 16,9 (14) konzervativci 15,4 15,8 15,2 16,3 (17,5) 15,0 (16,9) 15,4 (18,5) liberálové 8,7 9,8 9,6 10,3 (11,1) 10,1 (11,3) 10,7 (11,4) agrárníci 6,6 6,9 6,7 5,4 (4,3) 6,4 (5,1) 7,1 (5,7) krajní pravice 1 0,5 1,6 2,2 (1,8) 6,3 (5) 5,8 (4,7) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Průměrné výsledky stranických rodin v původních demokraciích (n=16) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sociálně-demokratické a socialistické strany •Nejvýznamnější rodina na levici •Vznik obvykle v závěru 19. století - osa vlastníci x pracující + souvislost s odbory •Odlišné tradice a původ - marxismus versus domácí tradice, síla odborů… •Povětšinou původně radikální, marxistické, odmítaly trh è nálepka antisystémové opozice •Postupné přizpůsobení v souvislosti s rozšiřováním volebního práva •Po 1. světové válce secese revolučních křídel - komunistické strany •Mezi válkami první účast na vládě v některých zemích •Po válce postupný odklon od marxismu (1959 - Bad Godesberg) - vize silného sociálního státu, rozsáhlého veřejného sektoru a akceptace smíšeného modelu ekonomiky se zachováním solidarity… •Nástup soc.dem. ve velké části západní Evropy; likvidace ve východním bloku Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sociálně-demokratické a socialistické strany - pokr. •Od 70. let soupeření s radikální pravicí o velkou část voličů z dělnického prostředí •Konec 20. století - odklon od odborů, posun do středu (ne však všeobecný) - symbolem je New Labour - politika třetí cesty •V současné době se řada tradičních soc.dem. stran potýká s naprosto zásadními problémy (viz Francie či Německo) •Mezi soc. dem. jsou dnes velké rozdíly z hlediska jejich postavení na pravo-levé škále, z hlediska pohledů na zásadní problémy i z hlediska úspěšnosti na domácích pol. scénách •Změny ve struktuře společnosti: úbytek dělníků, nárůst tzv. nové střední třídy, často posmateriálně orientované •Specifická situace stran v zemích SVE •Silná integrace: SI, PES Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sociální demokraté (průměrné výsledky po dekádách) 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-11 Kypr 9,7 9,5 8,1 Irsko 10,9 14,8 12,7 8,9 14,9 13,4 Švýcarsko 26 26 25,7 21,2 21 20,5 Nizozemsko 30,7 25,8 31,9 31 26,5 20,8 Finsko 25,9 26,9 25,1 25,4 24,4 21,7 Lucembursko 37,1 35 35,4 32,3 24,8 22,5 Francie 25,9 18,6 22,1 35 24,4 24,4 Belgie 35,9 31 26,6 28 23,8 24,6 Dánsko 40,2 39,1 33,6 31,9 36 26,8 Itálie 18 19,4 14,4 16,4 25,7 28,6 Island 19,5 15 14,8 17,1 20,3 29,2 Norsko 47,5 45,4 38,8 37,4 36 30,8 Německo 30,3 39,4 44,2 39,4 36,9 31,9 Velká Británie 46,3 46,1 39,1 29,2 38,9 35 Švédsko 45,6 48,4 43,7 44,5 39,8 35,2 Rakousko 43,3 45 50 45,4 37 35,9 Portugalsko 28,7 39,4 36,9 Řecko 43,5 43,8 40,8 Španělsko 43,5 39,4 41,7 Malta 54,9 38,5 51,2 49 48,1 48,7 Evropa 33,6 32,2 31,8 30,9 30,5 28,9 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sociální demokraté •Nejsilnější strany v národní aréně v 90. letech (průměr nad 30%) •LP (Malta) •PSOE •PASOK •PS (Portugalsko) •SPÖ •SAP (Švédsko) •LP (UK) •SPD •DNA (Norsko) • • • • • Nejslabší strany v národní aréně v 90. letech (průměr méně než 20%) ■EDEK (Kypr) ■LP (Irsko) Těsně nad 20% ■SP (Švýcarsko) ■PvdA (Nizozemsko) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sociální demokraté - aktualizace 2015-16 UK (2015) 30,4 + Estonsko (2015) 15,2 - Švýcarsko (2015) 18,8 = Portugalsko 32,3 + Řecko (2015 I./II.) 4,7 / 6,3 --- Polsko (2015) 7,6 --- Chorvatsko (2015/2016 široké koalice) 33,2/33,8 - Španělsko (2015/2016) 22,0/22,7 -- Irsko (2016) 6,6 (+3,3) -- Slovensko (2016) 28,3 -- Kypr (2016) 6,2 - Litva (2016 - 1. kolo) 14,4 - Dánsko (2015) 26,3 + Finsko (2015) 16,5 -- Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Sociální demokraté - premiéři (prezidenti) 2017 Země EU Švédsko Itálie Malta Portugalsko Rakousko? Česko? Slovensko Mimo EU Černá Hora Albánie Moldávie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Komunistické strany •Vznikaly secesí levicových křídel soc.dem. - tzv. mezinárodní revoluce po skončení 1. světové války a říjnové revoluce v Rusku •Marxisticko-leninská doktrína třídního boje a diktatury proletariátu •Odmítání politické soutěže •Po 2. světové válce většina stran loajální vůči KSSS •Volební vzestup po 2. světové válce è řada stran vstupuje do vlád •Posléze pozvolná eroze podpory a marginalizace è jisté změny v profilu - zlomový rok 1968 a otázka podpory invaze do Československa •Po nástupu Gorbačova a rozpadu východního bloku transformace většiny KS v západní i východní části Evropy •Zbylé strany malé, některé se snaží o integraci levice •PEL Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Komunistické strany (průměrné výsledky po dekádách) 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-2011 Belgie 3,4 3,7 2,9 1,4 0,2 0 Dánsko 4,5 1 3 0,9 0 0 Island 16,4 16,3 23,7 15,3 9,6 0 Nizozemsko 4,4 3,2 3,4 1,1 0 0 Norsko 4,3 1,8 1 0,9 0 0 Švédsko 4,2 1,8 1 0,9 0 0 Rakousko 4,3 1,7 1,2 0,7 0,4 0,7 Švýcarsko 2,7 2,6 2,4 0,9 1,1 0,8 Lucembursko 11,6 14 8,2 5,1 2,8 1 Francie 23,9 21,4 21 12,4 12,6 4,5 Španělsko 6,1 9,9 4,8 Itálie 22,7 26,1 30,7 28,3 6,7 6 Řecko 12,1 9,5 6,8 Portugalsko 16 9,7 6,9 Německo 1,1 0 0 0 4 (8,2) Finsko 22,1 21,6 17,6 13,9 10,7 8,5 Kypr 30,1 31,8 32,8 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Komunisté - aktualizace 2015-17 Portugalsko (2015) (10,2) + Řecko (2015 I/II) 5,5/5,6 - Španělsko (2015/2016 - Podemos) 3,7/(20,1) / Kypr (2016) 25,7 - Francie (2017) 2,7 - Norsko (2017) 2,2 + Česko (2017) ? ? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nová levice •víceznačný pojem užívaný pro značně odlišné fenomény •Strany nalevo od soc. dem. a „napravo“ od komunistů •Dá se dále členit: radikálně levicové postmoderní formace, sociálně-populistické strany, reformně komunistické strany (?) •Zastoupení v některých severských zemích (tzv. severská zelená levice - Dánsko, Norsko, Island), v Nizozemsku (Zelená levice /?/+ Socialistická strana) a jihoevropských zemích (Francie, Řecko, Portugalsko, Španělsko) •Sporné případy: Die Linke (D), Levicová aliance (Fin) •V posledním desetiletí procházejí renesancí v souvislosti s tápáním části soc. dem. a erozí či transformací komunistických stran •Otázkou zůstává, zda jde o svébytnou stranickou rodinu, totéž však platí pro rodinu komunistickou - není lepší sjednocující pojem „krajní levice“ ? •PEL Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nová levice - aktualizace 2015-17 Řecko (2015 I./II.) 35,5 / 36,3 + Španělsko (2015/2016) 22,0/22,7 + (nová) Irsko (2016) 3,9 + (nová) Dánsko 7,8 + Nizozemsko 9,1 - Francie 11,0 + (nová) Německo 9,2 + Norsko 6,0 + Island ? ? Premiér Řecka Tsipras (SYRIZA) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany zelených •Vznik na konci 70. let - KL materialismus/postmaterialismus è oslovení převážně mladé generace (Ronald Inglehart: „silent revolution“) •Od 80. let některé SZ členy vlád, zpravidla jako menší koaliční partneři soc.dem. è často vedlo k rozštěpení stran na umírněné a fundamentalisty (viz Německo) •Principy trvale udržitelného rozvoje, mír ve světě, odzbrojení, rovnost pohlaví, ochrana menšin •Po roce 2000 jistý pokles podpory, zejména v některých zemích, v jiných naopak oživení, především pak po roce 2010 •Ekologismus versus environmentalismus •EGP Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Strany zelených - aktualizace 2015-17 Švýcarsko (2015) 7,1 - Portugalsko Součást nové levice = Španělsko (2015/2016) Součást nové levice = Irsko (2016) 2,7 + Kypr (2016) 4,8 + Litva (2016 - 1. kolo, spol s agr.) (21,5) + Finsko (2016) 8,5 + Dánsko (2016) 4,8 + (nová) Nizozemsko (2017) 9,1/3,1 + / + Spoj. Království (2017) 1,6 - Francie (2017) 4,3 - Německo (2017) 8,9 + Lichtenštejnsko (2017) 12,6 + Norsko (2017) 3,2 + Rakousko (2017) ? ? Česko (2017) ? ? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Agrární stranická rodina - základní vymezení •Zrod svázán s konfliktní linií město versus venkov: růst konkurence na agrárním trhu - tlak na jeho ochranu + kulturní a mentalitní faktory •S. Rokkan - 4 podmínky pro vzestup agrárních stran: 1.Relativně malý význam měst v éře rozšiřování volebního práva 2.Velký počet a význam samostatně hospodařících středních rolníků 3.Relativně silné kulturní bariéry mezi městem a venkovem 4.Absence silnějšího vlivu katolicismu na venkově •D. Arter - typické strany jedné třídy •Agrární ideologie: půda, soukromé vlastnictví (?!), nezávislost, třídní solidarita (komunita, korporativismus) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Agrární strany - aktualizace 2015-17 strana hlasy (v %) změna Litva (2016 - 1. kolo, spol s agr.) (21,5) + Švýcarsko (2015) 29,4 + Finsko (2015) 21,1 + Estonsko (2015) 24,8 + Chorvatsko (součást širokých koalic 2015/16) 33,4/33,8 / Dánsko (2015) 19,5 - Polsko (2015) 5,1 - Norsko (2017) 10,3 + Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Křesťanskodemokratické strany •Vznikají zpravidla na konci 19. století v procesu sekularizace (KL stát versus církev) jako masové politické strany; výjimkou jsou zejména severské, tudíž protestantské KD •Nejvýznamnější rodina v pravé části politického spektra (neplatí ale o všech stranách) •Zastoupení v prakticky všech evropských zemích s výj. UK, Islandu a Malty •Několik typů KD dle doby charakteru společnosti, konfese, existence konkurenčních středopravých formací •Po 2. světové válce se velká část katolických stran transformovala do modernější nadkonfesní podoby - vzorem byla CDU è velký vzestup Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Křesťanskodemokratické strany •Program sociálně tržního hospodářství s důrazem na sociální rozměr, důraz na rodinu, tradiční morálku, podpora evropské integrace, nikoli však ve všech případná a nikoli bezvýhradná •V polovině 90. let - úpadek (viz DC, ÖVP, CDA, CDU…), který ale v některých případech už kolem milénia vystřídala stabilizace •Strany, které velmi často a dlouhodobě vládly v různých koaličních modelech •Specifické postavení v zemích SVE - zpravidla tradicionalističtější malé (menšinové) strany •Vysoká míra integrace - viz EPP Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Křesťanskodemokratické strany (průměrné výsledky po dekádách) 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-2010 Španělsko 2,2 0 0 Dánsko 0 0 3,9 2,4 2,2 1,4 Finsko 0 0,6 2,9 2,8 3,4 4,7 Itálie 41,3 38,6 38,5 33,6 17,8 5,7 Švédsko 0 1,1 1,6 2,4 7,7 7,1 Norsko 10,3 9 11,9 8,7 10,8 8,2 Portugalsko 6,9 7,3 9,6 Švýcarsko 24,2 24,4 23,2 22,2 18,8 16 Belgie 45,4 36,3 33,7 27,8 23,1 20 Německo 47,7 46,3 46 45,9 40,1 28,2 Irsko 28,1 33,4 32,8 33,9 26,3 28,6 Nizozemsko 53,2 49,8 37,8 36,6 23,3 28,8 Rakousko 43,8 46,9 43,2 42,2 28,7 34,2 Lucembursko 37,5 34,3 31,2 33,3 30,3 37,1 Malta 35,9 52,7 48,3 50,9 50,5 50,6 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Křesťanští demokraté - aktualizace 2015-17 Švýcarsko (2015) 11,6 - Portugalsko (koalice s PSD) 38,6 - Chorvatsko (2015/2016 široké koalice) 36,3/33,4 + Irsko (2016) 25,5 -- Slovensko (2016) 4,9 -- Nizozemsko (2017) 12,4 (3,1/2,2) +/+/= Bulharsko (2017) 3,1 - Německo (2017) 33,0 - Lichtenštejnsko (2017) 33,7 - Norsko (2017) 4,2 - Rakousko (2017) ? ? Česko (2017) ? ? Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Křesťanští demokraté - premiéři (prezidenti) 2016/17 Země EU Speciální případy Německo Evropská komise, Baskicko, Jižní Tyrolsko, Trento, německé spol. v Belgii, Vorlarlbersko, Tyrolsko, D. Rakousy, H. Rakousy, Salcbursko, Štýrsko, Bavorsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Hesensko, Sev. Porýní - Vestfálsko, Sársko, Sasko, Sasko - Anhaltsko, … Irsko Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konzervativní strany •Vznikají již v 19. století v reakci na nástup liberalismu - jedná se o jednu z nejstarších stranických rodin •Konzervativní doktrína: nedokonalost člověka, organické pojetí společnosti, autorita, hierarchie, řád, majetek, národ… od konce 20. století i trh •Různé fáze vývoje: od 30. let až do konce 70. let vyznává většina politiku tzv. třetí cesty, změna až po nástupu Thatcherové - posun k ekonomickému liberalismu •Existují především v protestantských zemích a vybraných zemích, které ve 20. století prošly některou z forem diktatury, příp. zažily politický pád křesť. demokracie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konzervativní strany - pokr. •Skupina velmi různorodých politických stran dle síly, postavení, postoji k evropské integraci •Z hlediska průměrné síly jedna z nejstabilnějších stranických rodin - výkyvy v některých zemích jsou totiž kryty výkyvy v jiných •V některých zemích v posledním desetiletí na úkor konzervativců posiluje krajní pravice nebo liberálové, příp. obě tyto rodiny •(Zpravidla) transatlantismus •Pozice je často závislá na silných lídrech (UK, Francie, Španělsko, Itálie…) •Důležitá pozice i v zemích SVE: Maďarsko, Česko, Polsko, Slovinsko, Pobaltí Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konzervativní strany 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-11 Švýcarsko 0 0 0 0 1,2 1,8 Nizozemsko 0 0 0 0 0 5,4 Dánsko 18,4 21,3 10,5 19,5 13,3 8,7 Norsko 18,7 20,2 20,9 28,1 15,7 17,5 Finsko 14,2 14,2 19,6 22,9 19,5 20,4 Švédsko 17 14,4 15,4 21,1 22,3 23,9 Island 41,3 39,5 36,8 38,4 38,8 31,3 Kypr 32,8 35,2 32,9 Velká Británie 47,6 42,7 41 42,2 36,3 33,4 Irsko 46 45,7 49,1 45,9 39,2 33,5 Itálie 0 0 0 0 13,9 34,5 Francie 44,2 55,6 50,3 42,7 39,7 36,4 Řecko 41,8 44 40,2 Španělsko 25,9 33,3 41,7 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konzervativní strany (aktualizace 2017) Bulharsko 32,7 = Malta 43,7 + Spoj. Království 42,4 - Francie 15,8 - Lichtenštejnsko 35,2 - Albánie 28,9 - Norsko 25,0 - Island 25,2 - Česko 11,3 (5,3) (5,2) + / - / nová Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Konzervativci - premiéři (prezidenti) 2016 / 17 Země EU Mimo EU Španělsko Norsko Polsko Island Spojené Království Srbsko Bulharsko Andorra Maďarsko Monako Kypr (Turecko) Chorvatsko Bosna a Hercegovina Speciální případy: Kosovo, Kastilie - Leon, Galicie, La Rioja, Madrid, Murcia, Navarra, Ligurie, (Sicílie) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Liberální (a radikální) strany •Nejstarší evropská stranická rodina - vzniká již kolem poloviny 19. století, v některých zemích i dříve •Nejúspěšnější stranická rodina druhé poloviny 19. století, po nástupu všeobecného volebního práva ztrácí dech •Individualismus, trh, svoboda… •Po 2. světové válce další krize této rodiny - odklon od volného trhu, od 60. let postupné posilování, zpravidla však vykoupené odideologizováním •V současnosti až na výjimky malé a středně velké strany blízké středu a tudíž schopné vstupovat do různých koalic Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Liberální (a radikální) strany - pokr. •Dvě skupiny stran z hlediska postavení na levo-pravé škále: –Pravice - klasický liberalismus: Benelux, Irsko, Portugalsko, (Dánsko) –Středolevá pozice - sociální liberalismus: Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Slovinsko –V některých zemích existují obě strany vedle sebe (Nizozemsko, Dánsko) •Zpravidla proevropské postoje - relativně silná míra integrace •V posledním desetiletí se pozice liberální rodiny zlepšila v důsledku rozpadu některých stranických soustav (Itálie, Belgie) a posilování na úkor konzervativních či agrárních stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Liberální strany (průměrné výsledky po dekádách) 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-11 Finsko 7,1 9,7 5,4 0,9 1,7 0 Island 0 0 0 0 1,8 0 Malta 0 0 0 0 0 0 Řecko 0 0 0 Rakousko 8,4 6,2 5,6 7,4 5 0,3 Španělsko 4,6 3,2 2 Irsko 0 0 0 3,5 4,7 2,2 Itálie 4,8 8,1 5,4 6,9 5,8 4,5 Norsko 9,8 9,5 5,8 3,4 4,1 4,6 Dánsko 8,1 9,3 8,3 5,6 4 7,3 Francie 0 0 0 0 0 8,9 Švédsko 22,1 16,3 11,8 10,8 7 9,3 Německo 8,6 9,4 5,4 6,9 5,8 10,6 Lucembursko 12,6 13,6 21,8 17,5 20,7 15,6 Švýcarsko 31,4 32,9 31,1 30,1 24,8 16,7 Kypr 23,6 20,6 19,4 Velká Británie 5,1 9,9 14,7 23,9 17,3 21,2 Belgie 11,5 18,3 15,4 21,1 22,6 23,4 Nizozemsko 9,9 12,8 19,7 25,5 34,6 28,8 Portugalsko 27,3 39,4 34,1 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Liberální strany (aktualizace 2017) UK 7,4 - Nizozemsko 21,2 (12,2) - (+) Francie 4,1 (3,0) (28,2) ?? + (nová, sporná) Norsko 4,4 - Německo 10,7 + Island 7,9 - Rakousko 5,3 + Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice •Značně problematické vymezení rodiny - terminologie (krajní, radikální, extrémní pravice…) •Různě silná xenofobie a rasismus •Řada stran stojí na pokraji této a jiné rodiny (např. FPÖ, AN, VB, Pokroková strana v D a N) •Specifická pozice stran v zemích SVE •Společné body: antiimigrační apel, odpor proti multikulturalismu (ne SVE), proti establishmentu (korupce, velká koalice…) •Značně nízká míra propojení a integrace rodiny •Naprosto nová situace vzniká v posledních dvou desetiletích v důsledku postupující krize identity evropské civilizace, nárůstu euroskepticismu, rozkladu stranických systémů, nárůstu populismu • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice (průměrné výsledky po dekádách) 50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 90. léta 2000-2011 Velká Británie 0 0 0 0 0 0,3 Lucembursko 0 0 0 1,2 1,2 0,9 Německo 1,1 2,1 0 0,3 2,5 1,7 Švédsko 0 0 0 2,6 1,4 3,3 Řecko 0 0 3,9 Francie 4,3 0 0 6,7 14,2 7,8 Finsko 0 0 0 0 0,3 8,2 Belgie 0 0 0 1,5 9,7 8,7 Nizozemsko 0 0 0 0,6 1,8 11 Itálie 11,1 6,3 6,7 6,6 20,9 11,4 Dánsko 0 0 11 6,6 7,5 13,9 Rakousko 0 0 0 0 22 17,8 Norsko 0 0 3,5 7,1 10,8 19,9 Švýcarsko 0 0 4,8 4,3 7,6 29,4 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Krajní pravice (široké pojetí) - aktualizace 2017 UK UKIP 1,8 -- Nizozemsko VVD (FVD) 13,0 (1,8) - (nová) Bulharsko Ataka (koal.) (9,1) - Francie FN 13,2 - Norsko FrP 15,2 - Německo AfDF 12,6 + Rakousko FPO 26,0 + Česko SPD 10,6 (nová) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Etnické a regionální strany •Linie centrum - periferie •Nejrůznější podoby a pozice na levo-pravé škále •Různé názory na státoprávní uspořádání •Velké rozdíly mezi čistě etnickými a regionálními formacemi… • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Etnické a regionální strany v západní Evropě typ orientace síla konkrétně Belgie etnicko-regionální různé, spíše doprava 25 NVA, VB… Finsko etnická strana liberální 4,5 Švédská lidová strana Francie různé různé 3 desítky drobných formací Itálie různé od středu doprava 2 / 4,5 SVP, PPS, MPA... / LN Švýcarsko různé různé 2 LdT, MCG + evangelické strany UK etnicko-regionální spíše doleva 7,5 SNP, PC, severoirské strany Španělsko etnicko-regionální různé 9,5 Více než desítka Irsko etnicko-religiózní levice 7,8 Sinn Fein Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2019/20 a stranické rodiny EST FIN SPA BEL DEN GRE AUT POR POL SWI UK IRL SLK SER CRO NMC LIT komunisté 5 6 1 sociální demokraté 10 18 28 16 26 8+3 21 36 13 17 32 7 18 10 25 36 9+9+3 nová levice 8 13 9 8 32 10 25+3 7 4 zelení 11 12 7 14+2 3+1 13+8 3 7 křesť. demokraté 4 13 2 38 11 21 5 35 konzervativci 18+12 17 21 9 40 4 44 26+2 44 22 25+8 61 37 25+3 liberálové 29+23 2 7 16 23+9 1 8 28 27 15 12 7+6+6 2 4 9+7 agrárníci 14 9 18 krajní pravice 18 15 12 9 7 16 1 7 8+3 3 regional., autonom. 4,5 11 19 2 8 2 12+7 5 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2021 a stranické rodiny BUL ALB CYP CZE GER ISL MOL MON NED NOR komunisté 22 3 27 5 sociální demokraté 13 49+7+2 7 4 26 10+4 6 26 nová levice 5 13 6 8 zelení 4 1 15 6+3 4 křesťanští demokraté 24 10 4 konzervativci 24 39 28+4 28 24 26 5 21 liberálové 11+6 12 8 53 58 22+15 5 agrárníci 17+5 1 14 krajní pravice 3 7 10 10 6 11+2 12 regionalisté, autonomisté 11 2 15 ostatní 24+5+13 27+16 9+9 3+2+1 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Rodina pirátských stran •Česko (11 / koalice se STAN 16), Island (8,5), Lucembursko (6,5) •EP - Česko, Německo, Lucembursko •Internacionála •Zatím spíše ne • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volby 2021/2022 Bulgaria Czechia Germany Iceland Norway Bulgaria Cyprus Albania Bulgaria Netherlands Liechtenstein Denmark Bulgaria Latvia Italy Sweden France Slovenia Hungary Serbia Malta Portugal Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koncept stranických rodin - budoucnost •Velmi nejistá budoucnost tradičních stranických rodin + velmi nejistá budoucnost samotného konceptu •Nutnost reakce na aktuální vývoj, který je ovšem tak dynamický, že to momentálně takřka není možné •Krize tradičních stranických rodin - sociální demokraté, křesťanští demokraté, konzervativci, liberálové, komunisté… •Perspektivy nových či staronových rodin/“rodin“ - depolitizovaní populisté, euroskeptické strany, strany podnikatelského typu, nová (populistická) levice, fragmentace krajní pravice… •Evropa a/versus USA - deideologizace a/versus reideologizace politiky • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Fenomén „open“ / „closed“ politického spektra •Johnston, Christopher D.; Lavine, Howard; Federico, Christopher M. (2017). Open versus Closed: Personality, Identity, and the Politics of Redistribution •alternativa ke standardnímu pravo-levému politickému spektru •osa otevřenosti/uzavřenosti – sociálně liberální a globalistická versus kulturně konzervativní a protekcionistická •důsledek finanční krize 2008 a evropské migrační krize v polovině 2. dekády •Příklady: brexitové referendum, americké volby 2016, Polsko, Nizozemsko, Francie… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png „open“ versus „closed“ •Přistěhovalectví a sociální integrace •Obchodní a hospodářská integrace •Elity a antiestablishmentový apel •Identita •Demografická báze štěpení a vzdělání a výše příjmu, někde i generační záležitost •Otázka optimismu – pesimismu ohledně budoucnosti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nové voličské třídy po r. 2010 •Thibault Muzergues: Quadrature des Classes •Kreativní třída - počátek 21. sto., městský a kulturní fenomén; lidé, kteří díky kreativní ekonomice stoupali po sociálním žebříčku; ekonomická síla v myšlenkách a konceptech; hodnoty: individualismus, flexibilitu a diverzitu; favoriti: Macron, Trudeau, Obama •Předměstská střední třída – nelíbí se jí vzestup kreativní třídy a vnucování kreativních/sociálně liberálních hodnot; tradičnější buržoazie - denní rutinou a dojíždění; respekt k (sociálním) normám, imigraci vnímají jako kulturní hrozbu; často volí podnikatelské strany •Nová menšina - zbytky bílé pracující třídy a celý segment deklasované méně vzdělané střední třídy – vzpoura proti systému; primární oběti globalizacea stát; voliči Le Penové, Zemana •Mileniálové – proti systému, ale jiná forma rebelie; na pracovní trh vstoupili v roce 2008 a později, takže pro ně bylo těžší najít své místo ve společnosti – frustrace – nová levice: Syriza, alternativní Labour Jeremyho Corbyna, M5S, Piráti... Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické rodiny v zemích SVE (poslední volby) země rok kom nl sd zel lib agr kd konz kp er ost vláda Bulharsko 2014 19,6 41,6 4,5 14,8 18,7 GERB, RB, ABV Česko 2013 14,9 20,5 6,8 19,7 6,9 18,7 ČSSD, ANO, KDU Estonsko 2015 15,2 27,7 24,8 30,5 RE, SDE, IRL Chorvatsko 2016 33,8 4/konz/sd sd konz 45,2 3,6 6,2 HDZ, MOST Litva 2016 14,4 agr 13,7 21,5 27 5,5 6,2 ? Lotyšsko 2014 23 agr 19,5 45,5 6,7/agr V, ZZS, NA Maďarsko 2014 25,6 5,3/sd sd konz 44,9 20,2 FIDESZ, KDNP Polsko 2015 7,6 24,1 5,1 37,6 8,8 0,2 7,6 PiS Rumunsko 2016 ? ? ? ? ? ? ? ? ? bezp. Slovensko 2016 28,3 12,1 4,9 12,1 16,6 17,6 SMER-SD, SNS, MH, SIEŤ Slovinsko 2016 6 6 1 8 4 20,7 5,4 44,5 SMC, DESUS, SD Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png PROMĚNY STRANICKÝCH SYSTÉMŮ AR 2021/22 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Koncept stranických rodin - budoucnost •Velmi nejistá budoucnost tradičních stranických rodin + velmi nejistá budoucnost samotného konceptu •Nutnost reakce na aktuální vývoj, který je ovšem tak dynamický, že to momentálně takřka není možné •Krize tradičních stranických rodin - sociální demokraté, křesťanští demokraté, konzervativci, liberálové, komunisté… •Perspektivy nových či staronových rodin/“rodin“ - depolitizovaní populisté, euroskeptické strany, strany podnikatelského typu, nová (populistická) levice, fragmentace krajní pravice… •Evropa a/versus USA - deideologizace a/versus reideologizace politiky • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické rodiny ve SVE - stav •Rozklad celého stranického systému - všichni s výjimkou Chorvatska, Polska a do značné míry i Maďarska a Estonska •Hluboká krize většiny „tradičních“ politických stran první a často i druhé generace - Slovinsko, Česko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko •Krize tradičních stranických rodin - na prvém místě sociálních demokratů, následovaných liberály a křesťanskými demokraty - zejména Polsko, Maďarsko, Litva a Slovensko •Nástup (staro)nových a obvykle pravověrnějších stran v rámci tradičních stranických rodin (konzervativci, liberálové, agrárníci) •Vznik a velký nástup nových formací populistického, protestního, antiestablishmentového typu, včetně jiných alternativ (Piráti, regionalisté) •V některých zemích i významné posílení krajní pravice - V4, Rumunsko, Bulharsko… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranické rodiny ve SVE - perspektivy •Většina výše zmíněných procesů má spíše tendenci dále růst •V některých případech se nová uskupení stabilizují a po jistou dobu budou hrát roli „tradičních“ stran - viz ANO nebo Smer •Zhroucení nových formací však skýtá prostor pro další nástup populismu a experimentování, spíše než návrat k tradičním stranám •Otázkou je budoucnost národně konzervativních stran (FIDESZ, PiS…) a zejména krajní pravice •Perspektivu mají i uskupení s generačním apelem - mladá generace nebo naopak senioři (resp. předdůchodový věk) •Dá se očekávat úpadek sociálních demokratů, které budou střídat / doplňovat menší (krajně) levicové strany nebo nová levice; anebo budou podléhat populistickým a podnikatelským stranám Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Rokkan - Lipset: „Stranické systémy 60.let odrážejí s několika významnými výjimkami, strukturu štěpení 20. let. Toto je klíčová charakteristika západní soutěživé politiky ve věku konzumní společnosti: stranické alternativy a v pozoruhodně velkém počtu případů také stranické organizaci jsou starší než většina elektorátu.“ HYPOTÉZA ZMRAZENÍ (FREEZING HYPOTHESIS) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Stabilní systémy až do 60. let •Stranické systémy reflektují strukturu konflikntních linií, jež se dotvořila ve 20. letech –Saturace společnosti volebním právem –Konsolidace sociálních tříd –Společnost- relativně přehledně rozdělená –ENCAPSULATION - proces mobilizace jednotlivých sociálních skupin –Jedinci – pevnou součástí svých sociálních skupin Interpretace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •3 různé pohledy: 1.Tradiční KL jsou stále relevantní •Freezing hypothesis stále platí (Bartolini, Mair 1990) 2.Úpadek tradičních KL •Zmírnění sociálních rozdílů, bohatnutí společností •Žádná nová štěpení (Franklin 1992) 3.Úpadek tradičních a nástup nových štěpení •Vznik nových štěpení (Inglehart 1977) Interpretace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Sociologický přístup •Ronald Inglehart (1971, 1977, 1984) •Rozsáhlé průzkumy hodnotových systémů západních společností •Příklon k tzv. post-materiálním hodnotám –Životní styl –Otázky životního prostředí –Genderové otázky –Smysluplná práce – Ronald Inglehart: koncept post-materiálních hodnot Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Bohatství, prosperita a mír v poválečných letech → změna hodnotové orientace •Jiné hodnoty (value change) → nová štěpení (ne-ekonomická) → nové strany •Oslabení tradičních štěpení •Re-alignment Hlavní závěry Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Monokauzální styl uvažování •Sociologizující přístup – opomíjí politické faktory •Nástup stran zelených, ale patří k menším formacím –Zařadily se na levo-pravé ose → potvrzení stability tradičních štěpení •Lidé (i mladí) preferují materiální hodnoty •Lidé se rozhodují stále hlavně podle svého sociálního statusu Kritika Inglehartovy teorie Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teze o změně •od 70.let – takřka konsensus •západní elektorát prochází změnou •důsledkem je nestabilita volebního chování •vyšší volatilita •vzestup nových stran •oslabení tradičních stran •„rozmrzání“ stranických systémů (konec freezing hypothesis) •Electoral change → party system change Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Teze o stabilitě •Peter Mair: “myths of electoral change” •Elektorát je stabilní (volatilita) •Enormní expanze elektorátu od 60.let (Bartolini, Mair 1990) •Baby boom •Snižování volebního věku •Švýcarsko – zdvojnásobení počtu voličů (ženy) •Jinde v západní Evropě: nárůst o 1/3 •Tradiční strany si udržují „svůj“ podíl Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Dealignment •70. léta - Velká Británie –snižující se třídní hlasování •Oslabení či rozklad tradičních vazeb mezi voliči a stranami •Oslabení cleavages •Zejména stranická identifikace –Sloužila tradičně k vysvětlení stability •X volatilita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příčiny fenoménu dealignment •Krátkodobé faktory –Skandály, selhání politiků a stran –Hospodářská krize •Dlouhodobé faktory –Vzrůstající úroveň vzdělání –Rostoucí sociální diverzifikace –Změna v sociální struktuře společnosti –Utlumení velkých sociálních konfliktů –Pluralita médií –Nezávislost médií na politických stranách –Vyšší míra dostupnosti informace o politice –Schopnost voliče obejít se bez informační podpory strany a zorientovat se v politice samostatně • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příčiny fenoménu dealignment •Nová témata •Selhání a změna strategie stran –Nové typy stran přebírají funkce tradičních stran –Catch-all strategie mainstreamových stran –Odcizení stran od voličů –Nástup státního financování stran • • • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Další projevy •anti-party sentiment •Načasování volebního rozhodnutí •Personalizace politiky •Rozhodování na základě –Osobnosti –Konkrétního tématu •split-ticket voting Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranická identifikace •Psychologická vazba voliče na politickou stranu •Dlouhodobý vztah •Formuje způsob, jakým volič chápe politiku, jak interpretuje politické události •Klíčový faktor –k analýze vztahů volič-strana –K porozumění volebního a politického chování •Angus Campbell (1960) • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranická identifikace •Klíčová role socializace •Rodina •Přátelé •Pracoviště •Sociální milieu •Klíčová role socio-demografických charakteristik •Třída •Náboženství •Místo bydliště •vzdělání • → kotvící mechanismy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Stranická identifikace •Předvídatelnost volebního chování •Každá strana má „své“ voliče •Každý volič má „svou“ stranu •Omezuje velké výkyvy ve volebních ziscích stran •Campbell - “core” a “peripheral” voliči –velký zájem o politiku a účast ve všech volbách –X –nižší zájem o politiku a účast jen na klíčových volbách Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Funkce •Poskytuje návod na hodnocení a postoje v politice •Ukazatel směru v komplexnosti politického života •Mobilizace voličů •Jasná vodítka při volbě •Efektivní nástroj – zkratka a úspora času •Nemusí se opírat o racionální úvahu •Klíčová je důvěra ve „svou“ stranu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Index třídního hlasování •Robert Alford (1963) –Manuální dělníci hlasují pro levicové strany mnohem častěji než nemanuální pracovníci –I = M – N •M ….. % manuálních dělníků volících levici •N……… % nemanuálních dělníků volících levici •Dnes ne příliš relevantní •Religiózní hlasování Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Anti-party sentiment •Rostoucí nedůvěra vůči stranám •Nejen nezájem ale i odpor •Průzkumy: stále více lidí si myslí, že •politici nevědí, o čem mluví, a jsou zkorumpovaní •politické strany jsou škodlivé pro demokracii •politici usilují o vlastní prospěch, nikoli o veřejný prospěch •Nástup anti-stranických stran, populismu, extrémní pravice… Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Valenční teorie volebního chování •Tradiční pohled –Volič se rozhoduje podle slibů a programu strany –Pro volební soutěž jsou zásadní tzv. poziční témata •Valenční teorie –volič hodnotí i předchozí působení dané strany –posuzuje schopnost strany a současných lídrů dostát svým slibům, prosazovat program a řešit zásadní problémy v zemi –Zásadní pro volební soutěž jsou tzv. valenční témata •program X kompetence Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Valenční témata •existuje téměř absolutní shoda mezi politiky –vs. poziční témata –korupce, funkční stát, hospodářský růst, kvalitní zdravotnictví…. •→ voliče primárně zajímá, zda strana bude schopna těchto cílů dosáhnout •Volič přihlíží k –minulým ne/úspěchům strany –schopnostem současného personálního složení strany Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Valenční teorie volebního chování •rozhodující ještě 2 kritéria –osoba stranického lídra –identifikace voliče s danou politickou stranou •aktuální valenční témata a osoba stranického lídra jsou silnějšími kritérii než stranická identifikace voliče •volič je ochoten se od strany odvrátit v případě, že není spokojen s prvními kritérii Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png NOVÉ TYPY STRAN AR 2021/22 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nové typy stran •Spojuje populismus, rozdělují původ, vztahu k ideologiím a role, které si zvolily: –strany typu mluvčí - skupinové zájmy - menšiny, senioři, zemědělci… - nejsou spjaty s žádnou silnou ideologií –strany typu očišťovatelé a vyzyvatelé - ideologicky „čisté“ alternativy existujících stran, které se zpronevěřily svým idejím, příp. příliš uhnuly jinam –strany typu proroci - nastolují zanedbávaná témata –strany typu „projekt novosti“ - časté ve SVE • Democratic Party of Pensioners of Slovenia - Wikipedia Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nové typy stran •se dají dělit i dle organizační struktury, role leadera, financování... –strany typu firma (podnikatelská strana) –digitální (virtuální) strany –strany typu hnutí (nezávislých) –??? – Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png POSTMATERIÁLNÍ HODNOTY. LEVICOVÉ-LIBERTARIÁNSKÉ STRANY: STRANY ZELENÝCH A PIRÁTSKÉ STRANY AR 2021/22 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Herbert Kitschelt: levicové-libertariánské strany •„levice“ –nedůvěra k trhu a soukromým investicím –rovnostářské výzvy •„libertariánské“ –odmítnutí pravomoci soukromých nebo veřejných byrokracií regulovat individuální a kolektivní chování Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Levicově-libertariánské strany: sdílené hodnoty §Post-materiální hodnoty §Vlastnictví sebe sama §Participativní demokracie §Decentralizace §Rovnostářské přerozdělení §Kolektivní vlastnictví přírodních zdrojů Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Tichá revoluce (1971, 1977, 1984) •Dlouhodobé průzkumy mezi voliči západních demokracií •Posun směrem k „postmateriálním“ hodnotám: –Ochrana životního prostředí –Životní styl –Gender –Smysluplná práce Ronald Inglehart: postmateriální hondoty Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Původ stran zelených •Trajektorie zdola nahoru •Původní agenda –stavby jaderných elektráren, přehrad, –rozšíření letištních drah –(jaderné) odzbrojení –ničení historických památek •Označení „Zelená“ je odvozeno od „Zelených zákazů“ australské hnutí stavebních dělníků, kteří odmítli stavět na místech kulturního a ekologického významu Australia and New Zealand Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Hlavní politiky 1.Participativní demokracie 2.Svoboda, autonomie a individualita 3.Ochrana ŽP 4.Decentralizacenvironmental protection • → volání po přímých a participativních formách demokracie Zde konec 30.10 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Opozice proti víře •možnost pokračujícího ekonomického růstu pro lidské účely •potíže vyplývající z hospodářského růstu lze řešit vědeckými a technologickými prostředky •problémy životního prostředí lze „řídit“ v kontextu stávajícího politického a společenského řád Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zelený diskurs •ekologická moudrost •lidské bytosti jsou součástí přirozeného světa •tento svět je konečný→ neomezený růst materialismu je nemožný • •1983 „Právě jsme si vypůjčili Zemi od našich dětí“ http://www.demokratiegeschichte.eu/fileadmin/user_upload/Grundrechte__Parlamente__Parteien/GruenenW ahlplakat1983.jpg Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zelený diskurs •Sociální odpovědnost •Neomezený růst materiálu je nemožný → klíč ke společenské odpovědnosti: spravedlivá distribuce sociálních a přírodních zdrojů, jak lokálně, tak globálně •Vhodné rozhodování - rozhodnutí učiněná přímo na příslušné úrovni těmi, kterých se to týká •Anti-kapitalismus, protože kapitalismus může za devastaci přírody a ŽP • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Organizace •Dvoučlenné spolupředsednictví - muž/žena •Odmítnutí centralizované, byrokratické organizace typické pro masové strany •Malá místní organizovaná jádra •Slabé národní zastřešující organizace http://www.dw.com/image/0,,5108954_4,00.jpg 1972 Values party in New Zealand Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png První úspěchy •1972 – Tasmánie (AUS) a Nový Zéland •1972 - první strana zelených v Evropě - kanton Neuchâtel •1973 - první národní strana zelených v Evropě - People (UK) •1977 - první strana se adjektivem „zelená“ v názvu - D. Sasko - Zelený list pro ochranu ŽP •První křesla v parlamentu: –1983 - Finsko a Německo - první křesla v parlamentu –1988 - Švédsko •První členství ve vládě: –1998 - Německo –2014 - Švédsko • UK: the Green party (People) eventually turned into the Ecology Party and then the Green Party Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Pirátské strany •první pirátská strana PP 2006 – Švédsko (Piratpartiet) •Pirate Bay – 2003, kriminalizace a popularizace •Hlavní důvody vzniku: –Boj proti autorským právům –Ochrana soukromí –Boj proti patentům 463px-Piratpartiet-771707 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební úspěchy •Švédsko –2006: 0,63% –2012: 0,43% –2009 (EP): 7,1% (2014: 2,2,%) •Island –2013: 5 % –2016: 14,5 % –2017: 9,2 % –2021: 8,6 % Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Volební úspěchy •Německo –2009: 2% –2013: 2,2% –Lokální volby – 2009/2011 Aachen, Berlín… –2017: 0,4% •Česko –2010: 0,8% –2013: 2,6% –2017: 10,8% –2021: 15,6 % v koalici se STAN – (ale jen 4 mandáty) – 2936554-predvolebni-vtipy Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Témata •Ochrana soukromí a ochrana osobních údajů před státní kontrolou a sledováním •Autorská práva a patenty •Internet zdarma •Kryptoměny •Transparentnost a boj proti korupci •Přímá demokracie •Legalizace marihuany pro medicínské využití •Digitalizace státu Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Tekutá demokracie •Jiný pohled na demokracii •Reakce na krizi zastupitelské demokracie •Pokus o oživení aspektů přímé demokracie •Občanské možnosti •Delegování moci na zástupce •Přijímání politických rozhodnutí (on-line referenda) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Populistické strany •Poslední dekády – růst stran, které jsou běžně označovány za populistické •Též ve střední a východní Evropě –Strany bez jasné ideologie –Volební úspěch postaven na obhajobě běžných občanů a kritice elit •Často populismus dáván jako synonymum pro demagogii –Populismus ale nemusí být doprovázen demagogií –Demagogie nemusí být doprovázena populistickou argumentaci • Havlík, Vlastimil, Pinková, Aneta. 2012. „Seeking a theoretical frameowrk: how to define and identify populist parties?“ pp. 17-38 In Vlastimil Havlík, Aneta Pinková et al. Populist Political Parties in East –Central Europe. Brno: Masarykova univerzita. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png POPULISTICKÉ STRANY AR 2021/22 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Populistické strany •Různé přístupy –Populismus jako plnohodnotná „ideologie“ •Radikální hnutí a doktríny obhajující zájmy rolníků (USA, Rusko – konec 19. stol.) –Populismus jako tenká ideologie (thin-centred) •Nesoustředí se na plnohodnotnou vizi společnosti •Vybírá si některé specifické prvky společnosti, zejména politický systém a jeho strukturu –Populismus jako komunikační strategie Havlík, Vlastimil, Pinková, Aneta. 2012. „Seeking a theoretical frameowrk: how to define and identify populist parties?“ pp. 17-38 In Vlastimil Havlík, Aneta Pinková et al. Populist Political Parties in East –Central Europe. Brno: Masarykova univerzita. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Definice populismu •Francisco Panizza (2005): analytické jádro populismu 1.Lidé a elity jsou chápány jako homogenní skupiny 2.Mezi lidmi a elitami je antagonistický vztah 3.Lidé – morálně čistý suverén, který má rozhodovat Havlík, Vlastimil, Pinková, Aneta. 2012. „Seeking a theoretical frameowrk: how to define and identify populist parties?“ pp. 17-38 In Vlastimil Havlík, Aneta Pinková et al. Populist Political Parties in East –Central Europe. Brno: Masarykova univerzita. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Lidé a elity = homogenní skupiny •Lid = homogenní skupina s kolektivními, společnými zájmy –Odmítá dělení společnosti do tříd či jiných skupin (sociální, náboženské…) –Lid – jednotný –Lidé = „obyčejní lidé“ •Elita = homogenní skupina s partikulárními zájmy –Sabotuje zájmy a demokratická práva lidu –Usilují o vlastní prospěch –Spojeny s negativními jevy ve společnosti (korupce, zneužívání moci, elitářství, privilegia) • – Havlík, Vlastimil, Pinková, Aneta. 2012. „Seeking a theoretical frameowrk: how to define and identify populist parties?“ pp. 17-38 In Vlastimil Havlík, Aneta Pinková et al. Populist Political Parties in East –Central Europe. Brno: Masarykova univerzita. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Lid a elita = antagonistický vztah •Elity – jsou vzdálené běžným lidem •Antagonismus - východiskem je pojem „anti-political-establishment party“ APE /Andreas Schedler (1996)/ –APE obviňují etablované strany z vytváření exkluzivního mocenského kartelu, neodpovědného a neodpovídajícího lidem –APE znázorňují veřejné politiky jako homogenní třídu líných, nekompetentních, sebe se obohacujících a po moci bažících lidech a gaunerech –APE: hlavní cleavage: mezi vládnoucími a ovládanými, voliči a elitami, kartelem elit a mlčící většinou –Neútočí na demokracii, ale na způsob výkonu moci –Voliči – zrazeni elitami a stranami - není rozdílu mezi opozicí a vládními stranami – proti pol. třídě jako celku – – Havlík, Vlastimil, Pinková, Aneta. 2012. „Seeking a theoretical frameowrk: how to define and identify populist parties?“ pp. 17-38 In Vlastimil Havlík, Aneta Pinková et al. Populist Political Parties in East –Central Europe. Brno: Masarykova univerzita. Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Typologie populismu •Populismus může být kombinován s různými ideologiemi •Populismus - jako strategie bez obsahu •Jinde – populismus – nezbytná směs u každé strany, každá strana je do určité míry populistická •2 typy populismu –Strany čistě populistické – odmítají dělení levice vs. pravice jako zastaralé •Jádro strany, nejasná identita –Populismus jako součást určité ideologie •Radikální populistická pravice Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Radikální populistická pravice •radikální populistická pravice (H. G. Betz, C. Mudde) •nová post-industriální extrémní pravice (P. Ignazi) •extrémní pravice (C. Mudde) •radikální pravice (H. Kitschelt) •krajní pravice (Veugelers) •anti-imigrantské strany 77213285 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příklady stran a volební zisky •Dánsko – Danskfolkeparti (2007: 13,9%) •Francie – Front National (1986 – 9,7%) •Maďarsko - Jobbik Magyarországért Mozgalom (2010: 16,7%) •Německo – Nationaldemokratische Partei Deutschlands (2005: 1,6%) •Nizozemí - Partij voor de Vrijheid (2010: 15,5%) •Švédsko – Sverigedemokraterna (2010: 5,7%) •Velká Británie – British National Party (2010: 1,9%) •Rakousko – Freiheitliche Partei Österreichs (1999 – 26,9%) •Švýcarsko – Schweizerische Volkspartei •(2007 – 28,9%) 4127391831_86f6f3fa91_b1-400x336 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Od extrémní k populistické pravici •Zvláště od konce 80.let –radikálně kritické vůči socioekonomickému a politickému uspořádání (boj proti „establishmentu“) –anti-stranický sentiment –nejsou (alespoň podle své rétoriky) antisystémové –nejsou rasistické –zdůrazňují hodnotové a kulturní rozdíly (nikoli rozdíly biologické) danskfolkeparti Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Zákon a pořádek •Imigrace spojována s –Kriminalitou –Zneužíváním sociálního systému –Narušením národní pospolitosti –Ohrožením národních hodnot a kultury sozialstaat_statt_zuwanderung Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Příčiny úspěchu extrémně pravicových stran •2 obecné přístupy –„strana poptávky“ (demand side) •obecné sociálněekonomické a strukturální faktory •vhodné podmínky pro potenciální vzestup extrémně pravicových stran –„strana nabídky“ (supply side) •schopnost strany těchto příležitostí využít •vlastní strategie jednotlivých stran wilders_legend Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Nabídkové faktory •Cas Mudde: tři důležité faktory pro úspěch extrémní pravice –umírněná ideologie – distanc od nacismu a rasismu –charismatický vůdce –silná organizační struktura •členství •organizační zázemí, včetně stranické organizace na lokální úrovni 1115426-df Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png ANALYTICKÉ NÁSTROJE PRO STUDIUM STRANICKÝCH SYSTÉMŮ AR 2021/22 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •3 hlavní přístupy: 1.Sartoriho koncept „relevantních stran“ 2.Matematické formule 3.Arbitrární rozhodnutí Počet stran Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Douglas Rae •2 kritéria: –Počet stran –Velikost stran •F = 1−Ʃ (si)2 –Max. = 1 (velké množství stran) –Min. = 0 (jedna strana) Raeův index frakcionalizace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Zadání •5 stran: A, B, C, D, E •Každá ze stran zisk 20 % mandátů •Výpočet •F = 1- (0,22+ 0,22+ 0,22+ 0,22+ 0,22) •F = 1- (0,04+ 0,04+ 0,04+ 0,04+ 0,04) •F = 1-0,2 = 0,8 • Příklad Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Laakso, Taagepera 1979 • N = 1/ Σni=1 Pi2 •Snadnější interpretace Efektivní počet stran Příklad •A…………………….40 % •B…………………….15 % •C…………………….15 % •D…………………….15 % •E……………………..15 % 0,16+0,0225+0,0225+0,0225+0,0225 = 1 ENP = 1: 0,25 = 4 • Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Ideologická vzdálenost mezi stranami •Zpravidla na škále levice-pravice –Zachycuje podstatu stranických systémů (Sani - Sartori 1983) •3 metody 1.Expert surveys-judgments (Castles, Mair 1984) 2.Průzkumy mezi voliči či elitami stran 3.Obsahová analýza stranických dokumentů •Comparative manifesto project • Polarizace Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Electoral volatility •Pův. přírodní vědy •Analýza přesunů voličské podpory pro jednotlivé strany v čase (volby) •Individuální (hrubá volatilita, gross volatility) –party switching –overall volatility •Total volatility –Agregovaná (čistá volatilita) –tzv. Pedersenův index • • Volatilita (těkavost) Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Měřítko pro přesuny volební podpory pro politické strany mezi volbami • ∆ pit = pit - pit-1 • • TNCt =S ªi=1ú ∆ pitô »TNC = total net change • • V = ½ TNC • • Pedersenův index Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png 2010 2013 ČSSD 22,1 20,5 ODS 20,2 7,7 ANO - 18,7 TOP09 16,7 12,0 KSČM 11,3 14,9 VV 10,9 - KDU-ČSL - 6,8 Úsvit - 6,9 Ostatní 18,8 12,5 Příklad ČR Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png •Vztah není zcela závislý –vysoká hrubá volatilita a současně nízká čistá volatilita •V praxi - vysoký stupeň korelace Hrubá / čistá volatilita Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Důležité proměnné českého stranického systému (1992-2018) 1992 1996 1998 2002 2006 2010 2013 2017 průměr Index fragmentace 0,86 0,81 0,79 0,79 0,74 0,85 0,87 0,86 0,81 Index efektivního počtu stran 7,31 5,33 4,72 4,82 3,91 6,75 7,62 6,93 5,65 Počet stran zastoupených v ČNR/PSP ČR 8 6 5 5 5 5 7 9 6,00 Součet podílu hlasů pro dvě nejsilnější strany 43,8 56,1 60,1 54,7 67,7 42,3 39,1 41,0 51,6 Součet podílů mandátů pro dvě nejsilnější strany 55,5 64,5 68,5 64 77,5 54,5 48,5 51,5 62,6 Podíl hlasů pro strany, které nepřekročily 5 % 19,1 11,2 11,3 12,6 6 18,9 12,6 6,3 12,98 Počet kandidujících stran 19 20 18 29 26 27 24 31 23,0 Cevro institut_doplnkove_rgb_neg_cz.png CEVRO_web.png Počet (relevantních) stran