Základní zákon SRN z roku 1949 Tereza Havlásková OSNOVA PREZENTACE •Základní informace •Poválečný vývoj v Německu •Program „čtyř D“ •Okupační zóny •Vznik Základního zákona a SRN •Principy Základního zákona •Obsah základního zákona •Spolkový sněm •Spolková rada •Spolkový prezident •Spolková vláda •Spolkový ústavní soud •Změny Základního zákona • • ZÁKLADNÍ INFORMACE •Základní zákon Spolkové republiky Německo (Grundgesetz) •Základní zákon – zdůraznění provizorního charakteru • •Vyhlášen 23. května 1949 v západních okupačních zónách předsedou Parlamentní rady K. Adenauerem • •Vznik Spolkové republiky Německo • • • POVÁLEČNÝ VÝVOJ V NĚMECKU •Obnova Německa •Nejnaléhavější úkol •Již během války – celá řada návrhů o budoucnosti a poválečném uspořádání Německa •Názory jednotlivých zemí na poválečné uspořádání Německa – velmi rozdílné • •Rozdělení Německa do okupačních zón vítězných mocností (Spojenců) •Okupační zóny – rozhodující vliv na poválečný vývoj Německa • •Teheránská konference (1943) + Jaltská konference (únor 1945) •Nekonkrétní dohody o nutnosti demilitarizace, denacifikace a demokratizace Německa •Kromě VB, USA a SSSR – bude okupační zóna přidělena i Francii • undefined POVÁLEČNÝ VÝVOJ V NĚMECKU •Postupimská konference (červenec – srpen 1945) •Rozhodující jednání o budoucnosti Německa •Demokratizace, denacifikace, demilitarizace, dekartelizace a decentralizace Německa, specifikovaná těmito body: • → úplné odzbrojení a demilitarizace • → zrušení a zákaz NSDAP a dalších organizací jako SA či SS • →zrušení všech stěžejních či diskriminačních fašistických zákonů • → zatčení a potrestání nacistických a válečných zločinců • → podpora národa při postupném znovu-vytváření jeho politického života a pořádku na demokratických základech • → reparace •Specifické postavení Francie – konference se neúčastí •→ zřejmý rozdílný vývoj v její zóně oproti zónám okupovaných VB a USA, (tyto dvě země v mnoha směrech okupační správu koordinovaly) → vznik Bizonie •→ později došlo k připojení francouzské zóny → vznik Trizonie undefined PROGRAM „ČTYŘ D“ •Denacifikace •Dekartelizace (průmyslu) •Demilitarizace •Demokratizace (politického systému) • •Povolení politických stran – nejprve v sovětské zóně •Povoleny pouze demokraticky smýšlející strany •Zásadní politické strany •SPD - Sociálnědemokratická strana Německa •KDP - Komunistická strana Německa •SED - Sjednocená socialistická strana Německa •CDU/CSU - Křesťanskodemokratická unie Německa •FDP - Svobodná demokratická strana • • OKUPAČNÍ ZÓNY •Území Německa rozděleno na čtyři okupační zóny – sovětskou, americkou, britskou a francouzskou •Obdobně bylo rozděleno území hlavního města Berlína •Způsob zacházení s jednotlivými okupačními zónami – v každé zóně se lišil •Berlínská proklamace (1945) •Dočasné převzetí správy státu – neexistovala žádná německá (demokratická) vláda •Spojenecká kontrolní rada – vydávání proklamací, zákonů a direktiv, kterými nahrazovala faktickou činnost vlády •Cílem bylo především zabránit návratu totality a militarismu a tím opětovnému ohrožení světového míru •Vnitřní problémy mezi zónami – VB, USA, Francie vs SSSR •18. června 1948 – provedení měnové reformy ze staré říšské marky na marku novou → berlínská krize → urychlila rozdělení Německa na Spolkovou republiku Německo a Německou demokratickou republiku • Mapa undefined VZNIK ZÁKLADNÍHO ZÁKONA A SRN •V průběhu studené války – stále konkrétnější úvahy o vytvoření západoněmeckého státu •Londýnská konference (1948) •Zúčastnění – VB, USA, Francie, Benelux (bez SSSR!) •Ovlivnila vztahy mezi okupačními mocnostmi a činnost Kontrolní rady •Překonán dosavadní odpor Francie – obava z centralizovaného Německa •Londýnská doporučení – přichýlení okupovaného Německo k Západu, přijetí Marshallova plánu •Frankfurtské dokumenty •Vyzývaly ke svolání ústavodárného Národního shromáždění •Hranice spolkových zemí – přezkoumání •Základní rysy Okupačního statutu → 12. května 1949 byl Spojenci vyhlášen, účinnosti nabyl 21. září 1949 •Konference v Koblenci (červenec 1948) •Zasedání západoněmeckých ministerských předsedů •Vytvoření samostatného útvaru pro západoněmecké okupační zóny je pouze dočasné – odmítnutí myšlenky dvou samostatných německých států •Odmítnutí výrazu ústava → přiklonění k termínu Základní zákon – zdůraznění provizorního charakteru •Odmítnuty principy přímé demokracie co se týče tvorby Základního zákona •Herrenchiemsee (srpen 1948) •Odborníci ze všech západních spolkových zemí •Ústavodárné shromáždění – vypracovalo návrh Základního zákona jakožto provizorium, než bude opět ustanoven společný německý stát • VZNIK ZÁKLADNÍHO ZÁKONA A SRN •Parlamentní rada v Bonnu •Parlamentní rada – 65 členů, členové jmenováni zemskými parlamenty •Prezident Parlamentní rady – Konrad Adenauer • → následně první kancléř SRN • → klíčovou postavou určující vývoj SRN •Bonn – poté hlavní město SRN •O návrhu začala Parlamentní rada jednat 1. září 1948 •Přijetí návrhu vypracovaného ústavodárným shromážděním předcházely dlouhé diskuze • → předmětem kritiky především vztah spolku a jednotlivých zemí, převážně ve finančních a zákonodárných kompetencích •8. května 1949 – schválení Základního zákona (53 – pro, 12 – proti) •23. května 1949 – vyhlášení Základního zákona •Půlnoc z 23. – 24. května 1949 – nabytí účinnosti Základního zákona •Vzniká tak Spolková republika Německo •7. října 1949 – vydána ústava pro východní (sovětskou) část Německa •Vzniká tak Německá demokratická republika • • • • PRINCIPY ZÁKLADNÍHO ZÁKONA •Základná zákon psán s úvahami o slabinách výmarské ústavy – racionalizace parlamentarismu •Oslabení pozice prezidenta – nedisponuje skutečnými pravomocemi, volen nepřímo volebním kolegiem •Posílená role vlády v čele s kancléřem – odvolání kancléře – možné jen konstruktivním vyjádřením nedůvěry •Volební systém a zavedení pětiprocentní klauzule ke vstupu do parlamentu •Základní principy – federativnost, demokracie, právní stát •Nezaměnitelné principy •Funkci ochránce ústavy a jejího interpretátora plní Spolkový ústavní soud – protiváha a kontrolní instancí ostatních ústavních orgánů •Po zkušenostech s totalitním systémem byla nově koncipována základní práva – obsažena v prvních článcích Základního zákona (na rozdíl od výmarské ústavy) • OBSAH ZÁKLADNÍHO ZÁKONA •Skládá se z preambule a 11 oddílů •Postupně byly včleněny také oddíly IVa., VIIIa. a Xa. •Už v preambuli byla projevena vůle sjednotit celé Německo, když prohlašovala, že Základní zákon byl usnesen „aby pro přechodnou dobu dal státnímu životu nový řád“, přičemž německý lid v zemích Bádensku, Bavorsku, Brémách, Hamburku, Hessensku, Dolním Sasku, Severním Rýně – Vestfálsku, Porýní-Falci, Šlesvicko-Holštýnsku, Virtembersku-Bádensku a Virtembersku-Hohenzollern „jednal i za ony Němce, jimž bylo odepřeno spolupůsobit“. V závěru pak preambule vyzývala veškerý německý lid „aby svobodným sebeurčením dokončil jednotu a svobodu Německa“. •Dle článku 140 Základního zákona jsou jeho součástí články 136, 137, 138, 139 a 141 Ústavy Německé říše z 11. srpna 1919 (Výmarská ústava) •Tyto články jsou součástí Základního zákona v nezměněné podobě dodnes •PREAMBULE •Oddíl I. – ZÁKLADNÍ PRÁVA •Oddíl II. – SPOLEK A ZĚMĚ •Oddíl III. – SPOLKOVÝ SNĚM •Oddíl IV. – SPOLKOVÁ RADA •Oddíl V. – SPOLKOVÝ PRESIDENT •Oddíl VI. – SPOLKOVÁ VLÁDA •Oddíl VII. – ZÁKONODÁRSTVÍ SPOLKU •Oddíl VIII. – PROVÁDĚNÍ SPOLKOVÝCH ZÁKONŮ A SPOLKOVÁ SPRÁVA •Oddíl IX. – SOUDNICTVÍ •Oddíl X. – FINANCE •Oddíl XI. – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ OBSAH ZÁKLADNÍHO ZÁKONA SPOLKOVÝ SNĚM (BUNDESTAG) •Spolkový sněm – ve třetím oddílu Základního zákona •Spolu se Spolkovou radou vykonávají zákonodárnou moc spolku •Členové Sněmu – voleni ve všeobecných, přímých, svobodných, rovných a tajných volbách – čtyřleté volební období •Aktivní volební právo – každý, kdo dosáhl 21 let, pasivním volebním právo – každý, kdo dosáhl 25 let •Po dvou říšských sněmech císařské monarchie a Výmarské republiky – Sněm třetím svobodně voleným parlamentem na německé půdě, jemuž náleží zastupování celého národa, ale je prvním, který má tak silné postavení, tak rozsáhlé pravomoci, a natolik ovlivňuje spolkovou vládu •Hlavní pravomocí Spolkového sněmu – pravomoc legislativní, avšak kromě ní mu byla Základním zákonem svěřena i další důležitá práva – volba kancléře, schvalování rozpočtu a kontrola exekutivy •V čele Spolkového sněmu stál předseda – designován politickou stranou, která měla v Spolkovém sněmu nejpočetnější zastoupení •Nedílnou součástí Spolkového sněmu – výbory, které byly buď obligatorně zřizovány jako výbory stálé nebo jako výbory mimořádné • Např. výbor pro zahraniční věci, výbor pro obranu, výbor vyšetřovací či výbor pro ověřování voleb… • •Jednotlivé spolkové země se na zákonodárném procesu a správě spolku účastnily prostřednictvím Spolkové rady •Skládala se z členů zemských vlád, kterými byli zároveň jmenování a odvoláváni •Počet členů Spolková rady vyslaných jednotlivými spolkovými zeměmi – shodný s počtem jejich hlasů a závisel na počtu obyvatel té které země •Přičemž každá země měla nejméně tři hlasy, země s více než dvěma miliony obyvatele měly čtyři hlasy a země s více než šesti miliony obyvatel měly hlasů pět. •V čele Spolkové rady stál předseda – byl radou volen na jeden rok. •Dle Základního zákona má povinnost svolat jednání Rady, požadují-li tak zástupci minimálně dvou spolkových zemí či spolková vláda. •Jedním z hlavních úkolů – schvalovat spolu se Spolkovým sněmem právní předpisy, u nichž Základní zákon či jiný (zpravidla spolkový) zákon vyžaduje souhlas Spolkové rady • SPOLKOVÁ RADA (BUNDESRAT) •Spolkový prezident byl volen na dobu pěti let (s možností jednoho opětovného zvolení) Spolkovým shromážděním •Pasivní volební právo – každý Němec, který má volební právo do Spolkového sněmu, který zároveň dovršil 40 let věku. •Spolkový prezident zastával tradiční úlohu hlavy státu •Zastupoval SRN navenek v mezinárodních stycích, uzavíral mezinárodní smlouvy a pověřoval a přijímal velvyslance, jmenoval a odvolával soudce a spolkové úředníky, stejně jako důstojníky a poddůstojníky. •Spolkový prezident byl ze své funkce politicky neodpovědný •Mohl však být Spolkovým sněmem nebo Spolkovou radou obžalován u Spolkového ústavního soudu pro úmyslné porušení Základního zákona nebo jiného spolkového zákona •Oproti Výmarské ústavě je jeho postavení vůči vládě a parlamentu obecně koncipováno jako slabší • SPOLKOVÝ PRESIDENT (BUNDESPRÄSIDENT) •Spolková vláda – kolektivním orgánem skládajícím se ze spolkového kancléře a spolkových ministrů •Kancléř je volem Spolkovým sněmem na návrh spolkového prezidenta •Jednotliví spolkoví ministři – jmenování spolkovým prezidentem na návrh spolkového kancléře •Úkolem kancléře – určovat směřování politiky, za což také nese odpovědnost •V rámci tohoto směřování vede každý spolkový ministr své ministerstvo samostatně a sám za něj zodpovídá •Silná pozice spolkového kancléře – posílena institutem tzv. konstruktivního vyjádření nedůvěry •Spolkový sněm může vyslovit spolkovému kancléři nedůvěru – většinou svých členů zvolí jeho nástupce •Institut konstruktivního vyjádření nedůvěry – zaveden za účelem zajištění stability vlády po předchozích nedobrých zkušenostech z Výmarské republiky • SPOLKOVÁ VLÁDA (BUNDESREGIERUNG) •Zásadní roli v soudnictví Spolkové republiky Německo – Spolkový ústavní soud •Úlohy Spolkového ústavního soudu •Působení jako orgán ústavního dozoru, řešení kompetenčních konfliktů mezi jednotlivými orgány Spolkové republiky Německo, řešení sporů mezi spolkem a jednotlivými zeměmi či rozhodování o protiústavnosti politických stran •Díky tomu představuje Spolkový ústavní soud jednu z nejvýznamnějších mocenských institucí • SPOLKOVÝ ÚSTAVNÍ SOUD (BUNDESVERFASSUNGSGERICHT) ZMĚNY ZÁKLADNÍHO ZÁKONA •V období 1949 - 1990 se Základní zákon přirozeně nevyhnul změnám •Změn proběhla celá řada, přičemž ve zmiňovaném období jich bylo celkem 36. •V období do roku 1989 bylo změněno 47 článků a dalších 73 jich bylo doplněno •Další novelizace – znovusjednocení Německa dne 3. října 1990 •Mnohé z těchto změn byly přijaty ještě v roce 1990 •Úpravu podstoupila i preambule, která reflektovala dovršení snah o opětovnou jednotu DĚKUJI VŠEM ZA POZORNOST ZDROJE •https://is.muni.cz/elportal/estud/praf/js09/dejiny/web/prameny/09/Zakladni_zakon_SRN_-_Grundgesetz _-_1949.pdf •https://www.gesetze-im-internet.de/gg/BJNR000010949.html •https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/116535/120350579.pdf?sequence=1&isAllowed=y •https://is.muni.cz/th/h1fxa/Ustavni_vyvoj_v_SRN__1949_-_1990__-_Eva_Cerna.pdf •https://www.youtube.com/watch?v=Dr82OEjkGU0 •https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1407152-nemecka-ustava-slavi-dodnes-naplnuje-vetsinu-nemcu-poci tem-hrdosti •https://de.wikipedia.org/wiki/Grundgesetz_f%C3%BCr_die_Bundesrepublik_Deutschland •