Hlavní výstupy Dobré vládnutí ve veřejném nezájmu Prezentace výzkumu Cíle výzkumu: porozumět příčinám, kontextu a důsledkům politických změn vedoucích k dobrému vládnutí, včetně porozumění charakteristikám jejich nositelů (2009 – 2022) 2. setkání LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA WWW.KARELMULLER.EU Rámování a metodologie Teorie: občanská veřejnost (KBM), sociální změna: aktéři, instituce, diferenciál (Giddens) 2002 (Hrádek), 2006 (Semily), 2010 (Černošice) (spillover efekty) IPSOS (1101 respondentů, CAPI, list. 2014) 18 polostrukturovaných rozhovorů Zúčastněné pozorování/akční výzkum (Černošice 2009 – 2018) Analýza (obsahová) RP a volební výsledků Interpretace: rozdílné kontexty případů (mocenský diferenciál), návrh typologie Více-případová studie dobrého vládnutí: Černošice, Semily, Hrádek nad Nisou Výběr případů dobrého vládnutí, tj. transparentnosti, otevřenosti, efektivity Před-výzkum případů, semináře k místní politice Hodnocení, ocenění, vzory dobré praxe (MMR, MV, Oživení, Otevřená společnost, Fond OM, Týdeník Ekonom, Deloitte aj.) Výrazní lídři (F. Kořínek, J. Farský, M. Půta) Závěry výzkumu potvrdily oprávněnost výběru Vysoká míra spokojenosti (2–3x větší) Občanská veřejnost Tocquevillovsko-giddensovská perspektiva Müller, KB (2006), The British Journal of Politics and International Relations, 8 (2), 311-330. OČEKÁVÁNÍ/FUNKCE C:\Karel\schemata\Scheme 1 final.jpg RIZIKA Občanská pasivita, apatie Zneužívání politické moci, centralizace, byrokratizace Krize legitimity institucí Atomizace, anomie Kontexty/Města Černošice Semily Hrádek nad Nisou Politické hnutí Věci černošické Volba pro Semily Hrádek potřebuje změny! Kontrola radnice (časový kontext) 2010 – 2018 2006 – 2018 2002 – 2018 Lídr a starosta Filip Kořínek Jan Farský Martin Půta Vzdělanostní kontext 30 % VŠ 10 %VŠ 4 % VŠ Teritoriální kontext suburbánní, velkoměstský periferní, izolovaný, odlehlý periferní, přeshraniční Zdroj kognitivní otevřenosti elit kosmopolitní, noví Evropané waldorfská komunita a školství aktivní hranice, Trojzemí Evropeizace vertikální tematická horizontální Sociální prostředí, veřejná reflexivita Anonymita, velkoměstské familiárnost, Maloměstské/venkovské familiárnost, maloměstské/venkovské Institucionální kultura formálnost ne/formálnost neformálnost Hlavní médium informací o místním dění radniční periodikum rodina, známí rodina, známí Kontext opozice slabá, aktivní politikaření, efekt „Farský“ pasivní, absentující Politické chování, participace aktivní nedůvěra/protestní pasivní ne/důvěra, submisivní>>>protestní pasivní ne/důvěra, submisivní Autopercepce občanské veřejnosti vyhraněný pesimismus pesimismus>>>optimismus mírný optimismus Obecná politická charakteristika vzdoro-demokracie stigmatizovaná demokracie nekonfliktní vláda elit Významné odlišnosti mezi zkoumanými případy v závislosti na rozdílném mocenském diferenciálu, tedy vzdělanostním, případně prostorovém i časovém kontextu zkoumaných případů Spokojenost se životem v místě bydliště ČR 2012 – 2015: 15,7 % velmi spokojených, zdroj CVVM a IPSOS Participace tří měst zdroj: CVVM a IPSOS, 2014 Informovanost obyvatel o dění v obci P16. Máte dostatek informací o politickém dění v obci? P18. Čtete pravidelně radniční noviny / noviny, které vydává radnice? Rozhodně a spíše ano % Total (n=1101) Černošice (n=351) Hrádek (n=376) Semily (n=374) Rodinní příslušníci a příbuzní 58 30 70 73 Známí, přátelé, sousedi, spolupracovníci 54 34 61 66 Média (rozhlas, noviny, vývěsky apod.) 34 45 24 33 Schůze, různá shromáždění 11 17 12 5 Restaurace, kavárny, vinárny 11 4 16 13 Jiní, dobře informovaní lidé, kterým věříte 9 14 9 5 Členové městského či obecního zastupitelstva, úřadu 9 23 5 1 Návštěvy kulturních a společenských akcí 4 1 8 4 Politické strany či organizace, jichž jste členem 4 10 1 0 P19. Vyberte prosím 3 nejdůležitější zdroje informací o dění ve Vaší obci. Míra důvěry při jednání s ostatními lidmi G17B. Obecně vzato, řekl/a byste, že se většině lidí dá důvěřovat, nebo že nemůže být člověk při jednání s lidmi nikdy dost opatrný? Důvěra – 5+4 na škále Závěry - hypotézy Politické angažmá jako forma sociální exkluze Klíčová role „politické stranictví“ Nezřejmá korelace mezi vzděláním a diskursivní kulturou dobrého vládnutí na straně občanské veřejnosti Vysokoškolské vzdělání jako katalyzátor protestní participace (NIMBY), překážka spíše než garant dobrého vládnutí Rodiče malých dětí (maminky) jako základ aktivní občanské veřejnosti – kočárkový aktivismus Vysoká stigmatizace politické činnosti IPSOS 2014 P5. Jaký je váš postoj k politice – k jakému z následujících výroků se přikláníte? Aktivita v místní samosprávě P11. Zvažoval/a jste někdy, že byste kandidoval/a v místních komunálních volbách? P12. Představte si, že chcete, aby místní správa něco ve vaší obci či městě zlepšila. Jak je pravděpodobné, že s tím budete schopen/a něco udělat? (CZ průměr = 40%, 2/2014, CVVM) Velmi a spíše pravděpodobné Názor na politickou kulturu státních institucí P6. Zajímalo by nás, co si myslíte o politické kultuře veřejně činných lidí, tedy o tom, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a informují o problémech. Jaká je podle vás politická kultura… Velmi a spíše dobrá Velmi a spíše dobrá Členové vlády Senátoři Poslanci Názor na politickou kulturu místních institucí P6. Zajímalo by nás, co si myslíte o politické kultuře veřejně činných lidí, tedy o tom, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a informují o problémech. Jaká je podle vás politická kultura… Velmi a spíše dobrá Představitelé místní samosprávy Diskursivní kultura, veřejný zájem … IPSOS 2014 „VEŘEJNÁ DISKUZE JE DOBROU CESTOU PRO ŘEŠENÍ OBECNÍCH PROBLÉMŮ“ „POKUD MÁ ČLOVĚK DOBRÝ ZÁMĚR, JE DOBRÉ HO REALIZOVAT ROVNOU, BEZ DLOUHÉHO SCHŮZOVÁNÍ“ Management konfliktnosti … IPSOS 2014 „KONFLIKTNÍ DISKUZE JE ZÁSADNÍ PŘEKÁŽKOU PŘI POKUSECH ŘEŠIT PROBLÉMY“ „JSOU-LI LIDÉ SLUŠNÍ A ROZUMNÍ, DOJDOU VŽDY K JEDNOMYSLNÉMU STANOVISKU“ Opozice jako veřejný statek „Not at all interested in politics“ zdroj: OECD 2016 Reputation of Vocations (2004 – 2016) source: CVVM Zájem o politické záležitosti P3. Když se sejdete se známými či příbuznými, jak často byste řekl/a, že diskutujete Domácí politické záležitosti Místní politické záležitosti Evropské politické záležitosti Aktivní participace na obecních záležitostech P17. Existují různé způsoby, jak zlepšit veřejné záležitosti v obci nebo zabránit jejich zhoršení. Vykonal/a jste některou z následujících činností v uplynulých 12 měsících? Účast na zasedání zastupitelstva Účast na zasedání Komisí Rady města Osobní setkání se starostou, místostarostou nebo zastupitelem Míra opinion leadrů v obcích POSTOJE OBYVATEL K ŽIVOTU A POLITICKÉMU DĚNÍ V OBCI G17. Nyní zde mám několik výroků, které je možné použít k popisu lidí. Které z následujících výroků Vás vystihují? Rád/a se ujímám vedení při společenských akcích S chutí přesvědčuji druhé o svém mínění Často zjišťuji, že se ostatní řídí podle mého vzoru Otázky, závěry – společné rysy I Role politických elit v prosazování dobrého vládnutí ústřední! Jaké faktory vedly k mobilizaci občanských elit a k nástupu politických změn vedoucích k dobrému vládnutí? PROŽITEK KRIZE Jaké byly sociodemografické charakteristiky zkoumaných politických elit? Šlo o příslušníky střední třídy? Dominovali mezi nimi starousedlíci, nebo nově příchozí? STŘEDNÍ TŘÍDY, STAROUSEDLÍCI, ALE… PROGRESIVNÍ NÁPLAVY (velkoměstské) Jaké kognitivní atributy a kompetence politických aktérů doprovázely prosazování dobrého vládnutí? SMYSL PRO PLURALITY (ODLIŠNÉ ZDROJE), VEŘEJNÉ UČENÍ/SPILLOVER, PRACOVIST, ZAUJETÍ, MISIONÁŘSTVÍ Otázky, závěry – společné rysy II Jaké kognitivní atributy a kompetence politických aktérů doprovázely prosazování těchto změn, pokud šlo o percepci a zacházení s mechanismy kontroly politické moci? UZNÁNÍ A VTAŽENÍ OPOZICE (KONTROLNÍ VÝBORY), ODLIŠENÍ a NECHUŤ K POLITIKAŘENÍ, OTEVŘENOST RADNIČNÍCH PERIODIK Jaké kognitivní atributy a kompetence politických aktérů doprovázely prosazování těchto změn, pokud šlo o formy komunikace a obsluhování zdrojů veřejné důvěry v politické instituce? DELIBERATIVNÍ FORMY, TVÁŘÍ V TVÁŘ, ŽUMPA WEBOVÉHO FÓRA. Jaké zdroje interpersonální důvěry nacházíme mezi politickými elitami, které prosazovaly příkladné politické změny, včetně jejich proměn v průběhu zkoumaných změn? LEGITIMIZAČNÍ DILEMA, (ABSENCE POZITIVNÍCH A PŘEVAHA NEGATIVNÍCH ZPĚTNÝCH VAZEB), ÚSTŘEDNÍ ROLE POLITICKÝCH STRAN (HNUTÍ) V REKRUTOVÁNÍ, MOTIVACI A INTEGRACI POLIT. ELIT Otázky, závěry – společné rysy III Byl nástup příkladných změn doprovázen nárůstem občanské participace, která by politickým elitám poskytovala potřebné poznávací a legitimizační zázemí? PARADOX ÚSPĚCHU, POLITICKY PASIVNÍ, SPOLKOVĚ AKTIVNÍ, AČKOLI PRŮMĚRNÉ AŽ PODPRŮMĚRNÉ, NIMBY, MAMINKY/URPUTNÉ A KŘIČÍCÍ MENŠINY, OCHABOVÁNÍ/ROZČAROVÁNÍ NA STRANĚ POL. ELIT Vedly tyto příkladné změny, které přinesly rozšíření participačních příležitostí, k posílení legitimity místních politických institucí? (Lze tedy předpokládat pozitivní korelaci mezi participační a legitimizační funkcí občanské veřejnosti?) NEDOŠLO, INVERZNÍ VZTAH LEGITIMITY A PARTICIPACE Jaké další faktory nejvýznamněji ovlivňovaly reflexivitu místních politických institucí? Dobrovolná seminární aktivita 1) Vyberte si konkrétní obec. Nejlépe nějakou, o které už máte určité znalosti. Zkuste ji zhodnotit z hlediska znaků dobrého/špatného vládnutí (viz dnešní přednáška). 2)Druhá možnost je detailněji se zaměřit na jeden z aspektů dobrého vládnutí (možno srovnat více obcí). Termín do 15. 11. do 24 hodiny. Preferovaná forma výstupu je krátký paper (4 body) + PP prezentace (2 body)! Případně pouze jen jedno z toho.