doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. EVROPSKÉ MODELY SOCIÁLNÍ POLITIKY Hlavní témata v oblasti rodinné politiky na úrovni EU •- slaďování pracovních a rodičovských rolí, •- boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě rodin s dětmi, •- podpora mezigenerační solidarity a pečovatelské kapacity v rodinách Rodinná politika a Evropská unie •V Evropské unii je rodinná politika i nadále ponechána v kompetenci národních vlád. •EU nedisponuje pravomocemi pro rodinnou politiku. Instituce rodiny není primárním předmětem její politiky, avšak to neznamená, že by jí nebyla věnována pozornost. •Cíle relevantní pro rodinnou politiku jsou obsaženy v jiných sférách: •- Podpora zrovnoprávnění mužů a žen •- Boj s diskriminací kvůli pohlaví •- Stejná možnost uplatnění na trhu práce pro muže i ženy a rovné zacházení na pracovišti •- Stejné odměny pro muže a ženy •- Dále koordinace sociálních dávek •- Justiční spolupráce (přeshraniční právní otázky ohledně rodiny) • Motivy států k intervencím ovlivňujícím rodinu •Institucionální motivy: ochraňovat rodinu jako tu jedinou správnou instituci (spojeno s konzervativní politikou a tradičním modelem rodiny) •Demografické motivy: k dosažení demografické změny (např. opatření ke zvýšení porodnosti, snížení potratů..) •Ekonomické motivy: hodnota rodiny pro tvorbu lidského kapitálu a umožnění sladění rodinného života a práce •Socio-politické motivy: přímá kompenzace snížených příležitostí v důsledku rodinných závazků (ztráta příjmu, poskytování péče) a boj s chudobou •Motivy rovnosti pohlaví: odstranit ekonomické a sociální znevýhodnění některých skupin (zejména žen) •Motiv blaha dětí: poskytování základního rámce pro veřejné zajištění potřeb dětí (socializace uvnitř i vně rodin) Aktivity EU v oblasti rodinné politiky •Shromažďování informací (Evropská aliance pro rodiny 2007) •Impulzy pro harmonizaci národních právních systémů a pro koordinaci národních legislativ (Doporučení Rady ohledně péče o dítě 1992) •Finanční podpora konkrétních projektů rodinné politiky (členské státy plánují, že vydají na opatření k podpoře zaměstnanosti žen a lepší slučitelnosti profesního a rodinného života celkem více než 2,6 miliardy eur. A více než 555 milionů eur má být použito na zlepšení péče o děti) •Vypracování závazných norem týkajících se rodinné politiky nebo s účinkem na rodinnou politiku (Směrnice o rovném zacházení 1975, Směrnice o lidských právech 1992, Směrnice o rodičovské dovolené 1996) Jednoznačné právní akty EU v oblasti rodinné politiky •Směrnice 92/85/EHS z 19. 10. 1992: Minimálně čtrnáctitýdenní mateřská dovolená bez přerušení •1996 směrnice o rodičovské dovolené a dovolené z rodinných důvodů - minimální rozsah 3 měsíce, může jít až do osmého roku života dítěte. Úhrada záleží na členském státě. •2010 - Evropský parlament navrhl prodloužení minimální mateřské dovolené ze 14 na 20 týdnů a zavedení dvoutýdenní otcovské dovolené s tím, že obě dovolené pro čerstvé matky a otce mají být plně hrazeny - evropské země návrh odmítly Barcelonské cíle •Členské státy se v r. 2002 shodly na významu péče o děti a stanovily si cíle: •- formální péči o děti bude navštěvovat 90 % dětí ve věku od 3 let a 33 % dětí mladších 3 let • •- zaměstnanost žen vzroste na 60 % Děti do 3 let věku ve formálních zařízeních péče o děti • Děti od 3 do 5 let věku ve formálních zařízeních péče o děti • Podíl zaměstnaných matek dle věku dítěte • Podíl zaměstnaných matek dle počtu dětí • •2000 LISABONSKÁ STRATEGIE • zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 •Cíl: zvýšit průměrnou míru ekonomického růstu do roku 2010 na 3 %, vytvořit dodatečných 20 milionů pracovních míst, což by představovalo zvýšení míry zaměstnanosti z tehdejších 61 % na 70 % a zvýšit podíl pracujících žen z 51 % na více než 60 %. •v roce 2005 revidována •Evropa 2020 •Zvýšení míry zaměstnanosti u osob ve věku 20-64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %, také aktivnější zapojení žen, starších pracovníků a integrace migrujících pracovníků •evropská hospodářská strategie Sociálně – politické nástroje rodinné politiky •Regulace – rodinné právo (manželství, adopce, rozvody, ochrana dětí..), pracovně právní normy (ochrana těhotných,..), právo na ochranu rovných příležitostí •Informace – programy na podporu rodin, hodnocení a benchmarking z hlediska prorodinného chování, apod. •Financování - služeb péče o děti, sociální pojištění, daňové zvýhodnění, příspěvky na bydlení, příspěvky na děti • Podpora rodin •Finanční : •- přímé finanční transfery k rodinám s dětmi formou dávek •- nepřímo prostřednictvím daní • •Pracovní právo v souvislosti s rodičovstvím • •Institucionální péče o děti Veřejné výdaje na rodiny (dávky, služby, daňové úlevy) • Přímé finanční nástroje (Dávky) •Porodné • •Peněžitá pomoc v mateřství nebo otcovství • •Rodičovský příspěvek • •Přídavky na děti Porodné •Nejčastěji jednorázová peněžitá pomoc při narození/adopci dítěte •V některých zemích je vyplácen před porodem, většinou až po porodu •Jedná se většinou o dávku plošnou, v některých zemích je testovaná na základě příjmu rodiny •Může být vyplácen bez ohledu na pořadí dítěte (někde jen na první, jen na třetí, jen na vícečetné porody) Příspěvek v mateřství či otcovství •Váže se na neschopnost ženy vykonávat práci v období před porodem a krátce po porodu •Může být uplatňován i adoptivním rodičem •EU –nejméně 14 týdnů •Náhrada mzdy ve výši 70 – 100% •Většinou z nemocenského pojištění, nebo např. institut rodičovského pojištění (Švédsko) •Placená otcovská dovolená v době kolem narození dítěte – od 2 – 10 dní (placena na stejném principu jako mateřská, až 100% náhrada mzdy) Rodičovský příspěvek •Je určen rodiči, který pečuje o malé dítě a částečně nebo plně omezuje svoji pracovní činnost •Rodiče se mohou střídat nebo i společně •V některých zemích existuje tzv. „otcovská kvóta“ •Čerpán vcelku (ČR) nebo může být čerpán rozděleně •Může být formou plošné dávky nebo odvozené od příjmu •Dle směrnice EU minimálně 3 měsíce a možno čerpat max. do 8 let věku Přídavky na děti •Jedna z nejtradičnějších dávek •Francie:1919 a 1932, Belgie: 1930, Itálie 1937, Nizozemí 1939, hromadně až po 2. svět. válce •Zohledňují výchovu a výživu dětí v rodině •K čemu jejich konstrukce přihlíží: oprávnění, věkový limit, výše může souviset s: příjmem či s počtem dětí, s věkem dětí, někdy: zdravotní stav •Dávky pro rodiny s dětmi, plošné/ testované • • Nepřímá finanční podpora Daňové úlevy •Mohou být nástrojem naplnění následujících cílů: •- vyrovnání zátěže mezi bezdětnými a rodinami s dětmi •- náhrada příjmu pro nízkopříjmové rodiny jako prevence chudoby •- posilují zapojení rodičů na trhu práce •- posilují sociální začleňování • Daňová politika •- Stále častěji se používají daňové nástroje •- Míra zdanění, možnost společného zdanění - - Možnost snížení daňového základu (zdanitelného hrubého příjmu) o odečitatelné položky (na dítě, na partnera, na studium, aj.) •- Možnost snížení již vypočtené daně v závislosti na rodinné situaci (počet dětí, věk dětí, složení rodiny, forma rodiny): daňové dávky •- Extra daňové dávky pro osamělé rodiče • Další typy dávek •- Výživné: neplatí-li druhý rodič, může se zálohově vyplácet, pak se vymáhá •- Dávky pro neúplné rodiny •- Dávky pro děti s handicapem (PnP) •- Příspěvek na bydlení •- Dávka při zahájení školního roku, dávky na pečovatelku……… • Instituce péče o děti üPředškolní zařízení péče o děti (jesle, školky), jiná zařízení (soukromá uspořádání - pečovatelky) üPodpora státu: způsob financování, daňová podpora, apod. üVolnočasové aktivity pro děti (např. tábory, družiny, etc.) üPriority státu: jakým institucím je dávána priorita a z jakých důvodů • Pracovní právo v souvislosti s rodičovstvím üRodičovská dovolená – délka se nemusí krýt s délkou vyplácení dávek • üOtcovská dovolená (Švédsko, Norsko) ü üDovolená z rodinných důvodů (ošetřování dítěte, ..) Opatření na trhu práce üVýhody ze strany zaměstnavatelů, opatření v oblasti pracovního práva: zkrácené úvazky, flexibilní formy zaměstnání üPodpora formou daňového práva (úlevy na dani pro zaměstnavatele, který nabídne částečný úvazek) üSladění práce a péče o rodinu: jedna z priorit evropské rodinné politiky üO efektivitě rozhoduje konstrukce tří oblastí: flexibilní formy zaměstnání, konstrukce rodičovské dovolené, nabídka předškolních zařízení • Použité zdroje •European Aliance for Families, dostupné na http://ec.europa.eu/employment_social/emplweb/families/index.cfm •Kuronen, M. Research on Families and Family policies in Europe. State of the Art, Family Platform 2010, str. 17 – 33 • Regionální politika EU üPolitika koheze (soudržnosti) üCílem je narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími oblastmi prostřednictvím finanční pomoci üVznikla v 70. letech, kdy byly stanoveny cíle společné regionální politiky a vytvořen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) üPodnětem byla tzv. Thomsonova zpráva z r. 1973, která zdůraznila, že dokončení společného trhu je ohroženo regionálními rozdíly - po zavedení společné měny budou mít členské státy mnohem méně vlastních nástrojů na pomoc zaostalým regionům • Východiska üPro úspěch regionální politiky je důležité lokalizovat problémové regiony üKlasifikace regionů podle Komise: –- zaostalé regiony - nedostatečná infrastruktura, nízké příjmy obyvatelstva, tradičně zemědělská výroba, málo kvalifikovaná pracovní síla –- regiony poznamenané průmyslovým úpadkem –- periferní regiony → regiony trpící geografickou izolovaností –- pohraniční regiony nacházející se na vnější hranici společenství –- oblasti vyznačující se negativními sociálními dopady velkých aglomerací –- venkovské regiony → zemědělská výroba je závislá na klimatických změnách • Východiska üČlenské státy jsou mezi sebou porovnávány podle růstu HDP na hlavu. üMezi členskými státy ale existují odlišné správní jednotky, proto v r. 1988 ES zavedlo vlastní statistické teritoriální jednotky – tzv. NUTS üPodle NUTS jsou zjišťovány rozdíly v HDP a rozdělovány finanční prostředky (NUTS 0-5) • NUTS ERDF üV r. 1972 byl založen Evropský regionální rozvojový fond –- Proti Francie a Německo –- Pro Itálie, později Velká Británie, Dánsko a Irsko üV r. 1974 byla uzavřena dohoda o financování ERDF a fond mohl zahájit svou činnost v r. 1975. üProstředky vložené do fondu ale nedosahovaly stanovené výše. üByly stanoveny první zásady čerpání prostředků üPeníze z ERDF jsou pouze dodatečné a nemají nahrazovat pomoc udělovanou členskými státy. Jednotný evropský akt üRegionální politika získala svůj oddíl v zakládajících smlouvách ü üV r. 1989 bylo zavedeno 5 cílů RP, během rozšíření o severské země byly rozšířeny na 6: 1.Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP nižší než 75 % průměru ES/EU) – ERDF, ESF 2.Přeorientování regionů silně postižených úpadkem průmyslu na nové druhy hospodářské činnosti – ESF, ERDF 3.Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti → ESF 4.Zapojení mladých lidí do pracovního procesu → ESF 5.Modernizace a diverzifikace zemědělské výroby a podpora programů na vytváření nových pracovních míst v zemědělském sektoru → ESF, ERDF a EAGGF 6.Udržení osídlení arktických oblastí → ESF, ERDF a EAGGF • Agenda 2000 •Redukce cílů na 3: 1.Podpora hospodářsky zaostalých regionů na úrovni NUTS II (HDP je nižší než 75 % průměru EU) → ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 2.Podpora regionů na úrovni NUTS III, které procházejí hospodářskou a sociální restrukturalizací → ESF, ERDF 3.Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů → ESF Současnost a cíle RP 1.Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU. l lMohou čerpat i státy, jejichž hrubý národní důchod je nižší než 90 % průměru EU. lFinancován z ERDF, FS a ESF lModernizace a diverzifikace ekonomických struktur: výzkum a rozvoj technologií, inovace, podnikání, informační společnost, životní prostředí, turismus, kultura, doprava, energie, vzdělání, zdrav Současnost a cíle RP 2.Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost lNUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence lERDF a ESF lPosílení regionálních kapacit výzkumu a technologického rozvoje, podpora inovace a podnikání lŽivotní prostředí l 3.Evropská územní spolupráce lPodpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III lPodél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a podél námořních hranic (max. 150 km) lMeziregionální a nadnárodní spolupráce regionů lERDF l Principy RP EU •Princip koncentrace: –Prostředky všech strukturálních fondů jsou zaměřeny na základní cíle – •Princip programového plánování: –Princip víceletého plánování, sledování cílů v dlouhodobém horizontu – •Princip partnerství: –Princip subsidiarity –Na implementaci programů se kromě Komise a členských států mají podílet i regionální autority –Výbor regionů → podílí se na formulování regionální politiky • •Princip přídatnosti: –Regionální politika pouze doplňuje regionální politiku členské země –Projekty jsou spolufinancovány členskou zemí Financování •ERDF (Evropský regionální rozvojový fond) –Základní nástroj regionální politiky –Všechny 3 cíle •ESF (Evropský sociální fond) –Hlavní nástroj sociální politiky, zaměřuje se na prevenci a na boj s nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a podporu integrace na trhu práce –Cíl 1 a 2 •Fond soudržnosti (Kohezní fond) –Pomoc je poskytována zemím, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90% průměru EU (celé území Bulharska, ČR, Estonska, Řecka, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska a Slovenska) –Životní prostředí (50 %) a dopravní infrastruktura (50 %) –Cíl 1 – Finanční pravidla •Každý program je financován jen z jednoho fondu (1 program = 1 fond) •Podmínky: projekty musí být v souladu s cíli Lisabonské strategie → konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst •Maximální kofinancování: –Cíl 1: mezi 75-85 % –Cíl 2: mezi 50-85 % –Cíl 3: mezi 75-85 % Realizace üRegionální politika je realizována na úrovni členských států ü üStáty rozhodují o rozložení finančních prostředků ve strukturálních fondech, předkládají projekty, rozhodují o zaměření prostředků ü üRozpočet a jeho pravidla jsou schvalovány Radou a na základě návrhu EK Realizace •Každá země připraví Národní strategický referenční rámec – = základní programový dokument pro využívání fondů Evropské unie –= seznam operačních programů posuzovaný Komisí • •Rámec podpory společenství –Dokument schválený Komisí po dohodě s příslušným státem • •Operační program –Dokument schválený Komisí pro realizaci referenčního rámce podpory • Realizace Bez názvu Sociální služby v EU •V různých modelech sociálního státu se přístup k sociálním službám liší. • •Těžkosti při komparaci začínají u konceptů: na poli mezinárodní diskuse stále neexistuje obecně přijatá definice, co všechno lze zahrnout pod pojem „sociální služba“. • Sociální služby v EU •Obecně v EU celý systém označován jako „sociální ochrana – social protection“ • •= „sociální služby – social services“ + •„sociální pomoc – social assistance“ (finanční pomoc) + •„sociální zabezpečení – social security“ Komparace SS v EU Østejný typ služby spadá v různých zemích do různých kategorií (stejná služba poskytovaná seniorům může patřit do systému sociální či zdravotní péče) Ønestejná charakteristika sociálních služeb také způsobuje problémy při kategorizaci (např. denní program pro děti může nabývat různých podob, od herních aktivit na hřišti po pravidelnou celodenní péči) Øobtížné vymezit jednotné statistické ukazatele • Základní modely SS v EU ØSkandinávský model veřejných služeb ØJihoevropský model (Portugalsko, Španělsko, Řecko a Itálie) ØBritský model (reziduální pojetí financování) ØModel založený na principu subsidiarity (Holandsko, Německo, a částečně i Belgie a Francie) Skandinávský model • - dostupné programy pro děti a seniory •- účast žen na placené práci je vyšší než kdekoli jinde na světě -aplikace principu univerzality = existuje standardní úroveň služeb, které se k uživateli dostávají prostřednictvím stejného systému -důraz je kladen na samostatnost místních úřadů (klíčová role při plánovaní a financování služeb sociální péče) Jihoevropský model -nabídka služeb sociální péče značně omezena -většina služeb má neformální charakter a nejbohatší vrstvy obyvatel využívají soukromé komerční služby -obecně zastávají veřejnoprávní subjekty skromnější roli -poměr žen v pracovním procesu je malý Britský model • - princip pomoci podmíněný ověřením výše majetku •- stát se snaží navrátit odpovědnost příjemci a zmenšit rozsah sociálních služeb -veřejné sociální služby jsou zaměřeny výlučně na příjemce s limitovanými prostředky -reziduální pojetí financování (minimální role státu) Model na principu subsidiarity -hlavně v péči o seniory -Holandsko, Německo, částečně i Belgie a Francie -odpovědnost za péči o seniory na rodině -hlavními poskytovateli služeb jsou náboženské a politické organizace -financování je záležitostí veřejného sektoru -financování je vícezdrojové, zejména ze systému zdravotního pojištění Francie • - decentralizace = převod na regionálně volené zastupitele spolu s odpovědností za sociální služby kompetence voleného „presidenta“ jednotlivých oblastí (département) •- stát koordinuje a vykonává dohled nad službami v oblasti zdravotní (pobytová péče, psychiatrické péče, zdravotní služby ve školství – preventivní programy) • Francie Øoblasti odpovídají za dotace přímo určené poskytovatelům sociálních služeb v regionu (pobytová péče pro seniory a lehce zdravotně postižené, domácí péče, dětské stacionáře a pečovatelská centra) Øjednotný informační systém (MINITEL) v rámci kterého lze získat základní informace o poskytování sociálních služeb jak pro veřejnost, tak pro odborníky Francie Øpřístup k sociálním službám na místní úrovni zajišťují střediska sociální pomoci (centres communaux d´action sociale), která poskytují základní informace a sociální poradenství Øjejich sociální pracovníci jsou přímo zaměstnanci odborů sociálních věcí jednotlivých oblastí (département) Francie Øprogram opatření ke snížení sociální izolace (RMI) – především ohrožených skupin mladé populace Økombinovaný systém přímé finanční podpory (zajišťující státem garantované životní minimum) a podmínky účasti v různých programech sociálních aktivit, napomáhajících úspěšné reintegraci do běžného života ØRMI umožňuje komplexní zajištění individuálních potřeb i potřeb rodiny v rámci finančních možností všech zúčastněných, jejich psychosociálních dovedností, sociálních vztahů a životních cílů - „klíčový sociální pracovník“ zjišťuje tyto potřeby a mobilizuje všechny nezbytné zdroje Německo •Základní princip = princip subsidiarity, hlavní důraz kladen na vzájemnou solidaritu a odpovědnost občanů za sebe i za svoji rodinu • •- pomoc státu vstupuje do systému až v okamžiku, kdy rodinná a vzájemná podpora komunity dlouhodobě selhává Německo Øsociální pomoc v sobě zahrnuje také zdravotní pomoc a zvlášť vymezenou sociální a zdravotní péči o děti a mladistvé Øje poskytována na základě potřebnosti a financována z místních daní Østátní správa funguje na třech úrovních: celostátní, zemské (Länder) a lokální Øveřejná (státní) sociální péče je legislativně vymezena na úrovni celé federace Německo •Veřejná (státní) sociální péče je odpovědná především za 2 základní formy pomoci: •- „substituční pomoc“ (finanční pomoc na základě testování příjmu) •- „pomoc lidem v mimořádných životních podmínkách“ (integrace zdravotně postižených, práce s osobami bez přístřeší, služby na podporu integrace seniorů na úrovni své komunity, apod.) • Německo •Nezávislý (nestátní a neziskový) sektor: -velmi rozvinutý a zastoupený na všech úrovních systému sociální péče -6 velkých celostátních organizací, fungujících jako koordinační centra v oblasti sociálních služeb (jsou financovány ze státního rozpočtu, mají placené zaměstnance a celou síť dobrovolných spolupracovníků) -největší organizací je Agentura služeb Německé evangelické (lutheránské) církve - zaměstnává v oblasti zdravotní a sociální péče a pedagogické práce kolem 86 tisíc profesionálních sociálních pracovníků -zastřešující organizaci všech subjektů je Federální asociace nevládních organizací v oblasti sociální péče Německo Østát poskytuje podle zákona přímé a nepřímé granty nezávislým organizacím, platí služby poskytované nezávislými organizacemi, pokud uživatelé mají právní nárok na tyto služby a preferují služby poskytované nezávislou organizací Øna celostátní úrovni zprostředkovává kooperaci veřejného a soukromého sektoru Německá asociace pro veřejnou a soukromou sociální péči Øvztahy mezi státním a soukromým sektorem jsou založeny na bázi vzájemného respektu, kooperace a poskytující možnost volby každému občanu Rakousko •Systém zaručených minimálních příjmů (bedarfsorientierte Mindestsicherung) je modernizovanou verzí předchozích dávek sociální pomoci (Sozialhilfe) do roku 2011 •trvalý pobyt (bydliště) v Rakousku •pro rakouské občany, občany EHP, státní příslušníky třetích zemí se zvláštním povolením k pobytu (zejména „osob s trvalým pobytem v EU“) a osoby, jimž byl přiznán status uprchlíka Rakousko •příjem nebo ostatní příspěvky osoby žádající o finanční pomoc, například dávky v nezaměstnanosti, výživné •dávky na péči (obdoba PnP) a přídavky na děti nejsou při stanovení příjmu příjemce zohledňovány •prověření majetkových poměrů - celkový majetek Rakousko •Minimální standard (Mindeststandards) •pokrytí výdajů na jídlo, základní životní potřeby, osobní hygienu, topení, elektřinu, domácí spotřebiče a osobní potřeby nutné k dosažení náležité účasti na společen. a kulturním životě •pár se dvěma dětmi ve věku mezi 5 a 10 lety = 1 438,26 EUR (zahrnuto 25 % nákladů na bydlení) •vyplácen po dobu trvání stavu hmotné nouze Rakousko •Sociální zabezpečení - sociální pojištění poskytuje 22 pojišťoven: 19 zdravotních pojišťoven, 5 institucí důchodového pojištění a 4 úrazové pojišťovny •všechny součástí Hlavního svazu rakouských sociálních pojišťoven •zdravotní a úrazové pojištění spadají pod dohled federálního ministerstva zdravotnictví •nemocniční péče - fondy zdravot. pojištění, které převzaly funkci zdravotních pojišťoven Rakousko •Rodinné dávky - Spolkové ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže (Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend) a Finanční úřady (Finanzämter), které jsou pod přímým dozorem tohoto ministerstva •Přídavky na děti (Familienbeihilfe) – všem osobám s trvalým pobytem v Rakousku (financovány z příspěvků a daní zaměstnavatelů) Rakousko •Dávka na dlouhodobou péči (Pflegegeld) - nemá vazbu na příjem ani majetek příjemce •účelem je nahradit výdaje spojené s dlouhodobou péčí a zajistit osobám ve stavu odkázanosti maximální potřebnou péči a podporu •poskytovány v případě fyzického nebo psychického postižení či emočních problémů, případně smyslové nedostatečnosti Rakousko •7 kategorií závislosti – od kategorie 1 (péče 60 až 85 hodin měsíčně) po kategorii 7 (péče více než 180 hodin týdně) •Výše dávky na dlouhodobou péči se stanoví podle kategorie odkázanosti: •kategorie 1 = 154,20 EUR za měsíc •kategorie 7 = 1 655,80 EUR za měsíc •ústavní péče - 80 % dávky přímo instituci •vyplácena po dobu trvání stavu odkázanosti Velká Británie Øpovažována za průkopníka v oblasti sociální péče a sociálních služeb Ødisponuje rozsáhlým a rozvinutým systémem sociální péče, má dobře fungující legislativu a síť nezávislých sociálních služeb Ørozčleněna na Anglii a Wales, Skotsko a Severní Irsko - podobné formy sociálních služeb, ale odlišnou legislativní úpravu Velká Británie •Na úrovni centrální vlády odpovídá za systém sociálních služeb Ministerstvo zdravotnictví a státní tajemník, který řídí Inspektorát sociálních služeb. •Tři typy místní správy: rada hrabství, metropolitní oblasti a Správní obvod Londýna, jsou kompetentní k poskytování sociálních služeb v regionech. •Sociální služby jsou financovány kombinovaným systémem složeným ze státních financí (daňové poplatky), financí místní správy a zvyšujícího se podílu plateb uživatelů služeb. •Komunitní sociální péče - testování příjmu. •Preventivní péče a zařízení první krizové pomoci jsou spíše na okraji pozornosti statutárních vládních organizací. •Preventivní sociální služby zajišťuje především nezávislý sektor. Belgie Ø vysoký ekonomický statut – cca 18. místo celosvětové tabulky GNP Ø3 částečně autonomní regiony: üFlandry s vlámsky (nizozemsky) hovořícím obyvatelstvem üValoňsko francouzsky hovořící region üBrusel (geograficky do Flander) - bilingvální charakter Belgie •Zákon o sociální ochraně = zajišťuje všem občanům nárok na sociální služby a poskytuje pomoc ať již preventivní nebo kurativní povahy. • •Služby mohou být poskytovány formou materiální, sociální, lékařské nebo psychologické pomoci. • •Služby jsou financovány smíšenou formou - granty (často od speciálních „social welfare“ nadací), platby od obecních zastupitelstev, ze státního rozpočtu nebo přímé platby klientů Belgie •Výkonná moc – stát a jednotlivé regiony • •Centrální stát = oblast sociálního zabezpečení •Regiony = vlastní správa v rámci zdravotnictví, veřejných služeb, školství, sociální pomoc a služby • = tvorba politiky v oblasti hospodářství, dopravy a životního prostředí Sociální služby ve Flandrech •Vždy adresná pomoc!!! Ørodinná politika a všechny formy pomoci dětem a rodinám Øpřijímání a integrace imigrantů Øopatření na podporu osob se zdravotním postižením včetně odborného výcviku pro výkon povolání Øslužby pro seniory Øspeciální formy pomoci mladistvým Øpostpeniterciární péče a reintegrace po výkonu trestu Sociální služby ve Valoňsku Øsamostatné územně správní jednotky (district) - veřejné centrum sociální péče Øcentra sociální péče poskytují: üsociální služby üsociální dávky dorovnávající životní minimum (50% plateb je přímo ze státního rozpočtu, 50% z místních zdrojů) Irsko Øhistorická role katolické církve v oblasti politiky sociálních a zdravotních služeb Øprincip subsidiarity Ødominantní role náboženských a dobrovolnických organizací Øneexistuje centrálně řízený systém poskytování sociálních služeb - v rámci resortu zdravotnictví je spravuje 8 regionálních zdravotních výborů Ø •Zdravotní výbory zajišťují 3 základní programy: üpéče ve veřejných (všeobecných) nemocnicích üpéče ve speciálních nemocničních zařízeních ükomunitní péče (sociální služby) Švédsko Øsubjekty místní správy - odpovědné za péči (převážně nemedicínskou) o seniory, o děti, a individuální sociální služby Øsociální práce na úrovni obce ve švédských podmínkách zahrnuje právě individuální sociální služby, tj. péči o drogově závislé, péči o děti, práci s rizikovými skupinami mladistvých a sociální pomoc (dávky poskytované na základě testování příjmu) Švédsko -náklady na sociální služby tvoří třetinu všech výdajů; vedle výdajů na vzdělávání, infrastrukturu a rekreační a kulturní aktivity - •- největší důraz v rámci sociálních služeb je kladen na poskytování péče seniorům a lidem se zdravotním postižením (cca 49%), péči o děti (32%), a individuální a rodinné služby (18%) Švédsko •V oblasti sociálních služeb vystupuje potřeba vymezit základní priority celého systému sociální péče: üzvýšit příjmy obecních rozpočtů üzvýšit efektivitu systému sociální péče üudržet na stejné úrovni dostupnost služeb, a zároveň snížit či radikálně změnit kvalitu poskytovaných služeb üzrušit nebo zredukovat určité typy služeb. • Španělsko Ørozděleno na autonomní oblasti, Baleáry a Kanárské ostrovy, spravuje také 2 teritoria v severní Africe ØCentrální vláda v Madridu má právní a finanční odpovědnost za celostátní systém sociálního zabezpečení, který je spravován autonomními oblastmi ØCentrální vláda přímo kontroluje sociální služby pro uprchlíky a další kategorie cizinců a administruje sociální služby na území severoafrických teritorií Španělsko Øautonomní oblasti mohou vytvářet vlastní legislativu v oblasti sociálních služeb Øsprávně jsou rozčleněny do provincií a samosprávných měst Øpreventivní sociální služby jsou plně v kompetenci měst a jsou podporovány a financovány oblastmi Øsociální služby jsou financovány z daní, každý region individuálně podporuje poskytování služeb na svém území Španělsko Ønezávislé neziskové organizace jsou financovány z vlastních zdrojů, na základě grantů a státních kontraktů, z příspěvků uživatelů a dárců Ødobře se rozvíjí dobrovolnické sociální služby Øvytvořena síť zařízení, poskytujících základní sociální služby nebo první pomoc - tato centra jsou k dispozici pro každých 5 – 25 tis. obyvatel a zajišťují základní informace, domácí péči, zjišťují potřebnost pobytové péče a podílejí se na rozvoji komunitních sociálních služeb