Migrační a bezpečnost, úvod do migrační teorie a praxe Mgr. et Mgr. Pavla Novotná Informace k předmětu •Termíny –11.10., 15.11. •9:30 – 14:00 •PPT •Zápočet – test- uzavřené otázky (základní) •Kontakt – pavla.novotna@mvcr.cz • 1. blok Úvod do tématu – pojmy, data a zdroje dat Základní pojmy I. –MIGRANT/MIGRACE §Legální migrace vs. nelegální migrace §Legální migrant vs. nelegální migrant vs. neregulérní migrant §Dobrovolná migrace vs. nucená migrace §Dobrovolný návrat vs. nucený návrat §Detence (zařízení pro zajištění cizinců) vs. azylová zařízení – –UPRCHLÍK/UPRCHLICTVÍ §Mandátový uprchlík §Princip non-refoulment §Vnitřně vysídlená osoba (IDP) §Přesídlení vs. relokace Definice uprchlíka: "osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, nebo z důvodu příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo zastávání určitých politických názorů a nemůže přijmout ochranu své vlasti“ (Úmluva o právním postavení uprchlíků) Základní pojmy II - ČR •CIZINEC: zákon o pobytu cizinců na území České republiky •(zákon č. 326/1999 Sb.) §Občan třetí země §Občan EU §Osoba bez státního občanství • •MEZINÁRODNÍ OCHRANA: zákon o azylu (zákon č. 325/1999 Sb.) §Žadatel o mezinárodní ochranu (azyl či doplňkovou ochranu) §Azylant §Poživatel doplňkové ochrany • •DOČASNÁ OCHRANA zákon o dočasné ochraně cizinců (zákon č. 221/2003 Sb.) + tzv. Lex Ukrajina (zákon č. 65/2022 Sb. o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace) – Migrační slovníček •Slovníček pojmů - Aktuální informace o migraci (mvcr.cz) •EMN Asylum and Migration Glossary - European Commission (europa.eu) •Key Migration Terms, Migration Glossary | IOM, UN Migration Mezinárodní migrace - data UNDESA 2020 169 mil. pracovních migrantů 6,8 mil studenti 71,2 mil. vysídlených osob 35,3 mil. uprchlíků 48,1 % ženy 10 % děti International Migrant Stock | Population Division (un.org) Mezinárodní migrace - data IOM 2024 –Interactive World Migration Report 2024 (iom.int) §Migrační koridory §Remitence §Země původu §Země cílové – – – Mezinárodní migrace - data UNHCR 2023 Globální uprchlické trendy Na konci roku 2023 celosvětově evidováno: •43,4 mil uprchlíků §73% uprchlíků pochází z 5 zemí (Afghánistán, Sýrie, Venezuela, Ukrajina, Sudan) §hlavní přijímající země (39% uprchlíků): Irán, Turecko, Kolumbie, Německo, Pákistán •6,9 mil žadatelů o azyl •63,3 vnitřně vysídlených osob (IDP´s) unhcr.org/refugee-statistics Evropská migrace - data EUROSTAT 2023 –Eurostat data (Nařízení EU) – •statistiky o migračních tocích (přistěhovalí/vystěhovalí) a obyvatelstvu •statistiky o povoleních k pobytu •statistiky k mezinárodní ochraně •statistiky k vynucování migrační legislativy (nedovolený vstup a pobyt) •statistiky o návratech – –https://ec.europa.eu/eurostat/web/migration-asylum – – – – – Aktuální situace na vnějších hranicích EU www.frontex.europa.eu/publications/ Nelegální migrace do EU – vývoj Zdroj: UNHCR + FRONTEX Aktuální situace – žadatelé o mezinárodní ochranu •1,1 mil žádostí o mezinárodní ochranu v EU, ALE! •hlavní zdrojové země: Sýrie, Afghánistán, Turecko •hlavní cílové země: Německo (29%), Francie, Španělsko •double counting •Co znamená „recognition rate“? –Latest Asylum Trends - Mid-Year review | European Union Agency for Asylum (europa.eu) - • Azylové žádosti per capita 2023 Latest Asylum Trends 2023 (EUAA) Aktuální situace – dočasná ochrana •4,4 mil osob požívajících dočasné ochrany v EU na konci roku 2023 •ČR v přepočtu na počet obyvatel na 1. místě Dočasná ochrana per capita 2023 Vývoj počtu žádostí o mezinárodní ochranu v EU Zdroj: EUROSTAT + EK Počet cizinců v ČR (2023) 2023 - cizinci tvoří 10% populace ČR www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx (statistiky) www.mvcr.cz/migrace/migrace-web-dokumenty.aspx (výroční/čtvrtletní zprávy o migraci) Imigrace do ČR Nelze regulovat Lze regulovat Struktura migračních toků Vývoj počtu žádostí o pobyt na vstupu do ČR (2015 – 2023) objem migrace do ČR (kvantitativní aspekt)? •absorpční kapacita ČR •personální a prostorové kapacity zastupitelských úřadů a pracovišť OAMP MV struktura migrace/zdrojové země (kvalitativní aspekt)? •priority vlády •bezpečnostní rizika •integrační potenciál •návratová politika Mezinárodní ochrana v ČR Vývoj počtu žádostí o mezinárodní ochranu (2015 – 2023) •odlišná skladba žadatelů o mezinárodní ochranu oproti EU •vysoká míra odchodovosti (zastavených řízení) •nižší „recognition rate“ oproti EU Mezinárodní ochrana - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz) Mezinárodní ochrana v ČR - 2024 Dočasná ochrana v ČR ČR patří k zemím s nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany na obyvatele v EU. 376 tisíc držitelů dočasné ochrany bylo v ČR evidováno k září 2024 (70% tvoří příchozí z roku 2022). Do ČR stále přicházejí noví uprchlíci – stabilně 6 – 8 tisíc osob měsíčně. Více než polovina uprchlíků chce v ČR zůstat i po konci dočasné ochrany. Informativní počty obyvatel v obcích - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz) Nelegální migrace v ČR Evidovány počty cizinců zjištěných při nelegální migraci. 2 kategorie nelegální migrace: •nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici •nelegální pobyt (součástí tranzitní nelegální migrace) celková nelegální migrace v ČR Policie ČR – ředitelství služby cizinecké policie www.mvcr.cz/migrace/migrace-web-dokumenty.aspx (výroční zprávy o migraci) 2. blok Mezinárodní a evropské právo Základní matení pojmů •Rada Evropy (Štrasburk) •Evropská rada (Brusel) •Rada EU (Brusel, Lucemburk) • •Soudní dvůr Evropské Unie (Lucemburk) •Evropský soud pro lidská práva (Štrasburk) Základní mezinárodní právo -nezávazný dokument, obsahující nejznámější katalog lidských práv -podle některých teoretiků nabylo toto prohlášení závaznosti jako právní obyčej -schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948 1950 – RE - Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod -zkráceně Evropská úmluva o lidských právech -nejdůležitější lidskoprávní úmluvou sjednanou v rámci Rady Evropy -základ regionální mezinárodněprávní ochrany lidských práv v Evropě -podepsána v Římě dne 4. listopadu 1950 -Československo bylo roku 1992 vůbec prvním státem střední a východní Evropy, který se stal stranou Úmluvy (úmluva byla ratifikována 18. března 1992 a publikována pod č. 209/1992 Sb.). -porušení je řešeno v rámci Evropského soudu pro lidská práva (Štrasburk) 1951 – UNHCR - Úmluva o právním postavení uprchlíků – tzv. Ženevská úmluva -přijato Valné shromáždění OSN dne 28. července 1951 -úmluva definuje, kdo je uprchlík a jaký druh právní ochrany, jakou další podporu a jaká sociální práva by měly uprchlíkům zaručit smluvní státy Úmluvy. -uprchlíci nesmějí být navráceni do země, kde jim hrozí pronásledování (princip non-refoulment) -definuje povinnosti uprchlíků vůči jejich hostitelské vládě a stanoví, že určité kategorie lidí, jako například váleční zločinci, nemohou získat status uprchlíka -uznává mezinárodní rozměr uprchlických krizí a potřebu mezinárodní spolupráce a sdílení odpovědnosti jednotlivými státy 1967 – UNHCR – Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z 31. ledna 1967 -tzv. Protokol k Ženevské úmluvě -Protokol z roku 1967 rozšířil působnost Úmluvy z roku 1951, která se více méně omezovala na ochranu evropských uprchlíků po 2. světové válce a odstranil geografické a časové omezení 1990 (2003) – OSN – Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků -schválilo Valné shromáždění Organizace spojených národů v rezoluci č. 45/158 ze dne 18. prosince 1990 -vstoupila v platnost dne 1. července 2003 -mezinárodněprávní dokument, který se týká pouze ekonomických migrantů -V současnosti patří mezi její signatáře 54 převážně rozvojových zemí, tedy států, odkud ekonomičtí migranti přicházejí. -Z Evropy ji ratifikovaly zatím pouze Albánie, Bosna a Hercegovina a Turecko. -Vyspělé státy, které jsou často cílovou destinací migrantů, nemají většinou o její ratifikaci dosud zájem. CZ neratifikovala. Mezinárodní institucionální zakotvení •SYSTÉM OSN • •Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) - mezivládní organizace založená roku 1951, projektová, původně hlavně organizace návratové politiky. Od roku 2016 v rámci systému OSN • •Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) - v systému OSN • •GMG - Globální migrační skupina - spolupráce 14 agentur OSN (OHCHR, UNDP, UNHCR, UNICEF), skupiny Světové banky, IOM, ILO a WHO • •UN HLD - Dialog OSN na vysoké úrovni – 2006, 2013, 2016, 2019 (Globální kompakty pro migraci a uprchlictví) • •GFMD – Globální fórum k migraci a rozvoji – od 2007 • • Globální kompakt k migraci – od 2018, ČR proti, vede IOM Global Compact for Migration | IOM, UN Migration Globální kompakt k uprchlictví – od 2018, ČR se zdržela The Global Compact on Refugees | UNHCR GMG – Global Migration Group – Globální migrační skupina -Spolupráce 14 agentur OSN, skupina Světové banky, IOM, ILO - ILO, IOM, OHCHR, UNCTAD, UNDESA, UNDP, UNESCO, UNFPA, UNHCR, UNICEF, UNITAR, UNODC, UN Regional Commissions (ECA, ECE, ECLAC, ESCAP, ESCWA), UN Women, Skupina Světové banky, WHO UN HLD - Dialog OSN na vysoké úrovni – 2006, 2013 - 14-15 September 2006 – High-level Dialogue on International Migration and Development - 3-4 October 2013 - High-level Dialogue on International Migration and Development: „Making migration work“ - zvláštní zpravodaj OSN představil ve zprávě z roku 2013 analýzu fóra GFMD (Globální fórum k migraci a rozvoji), které je nezávazné fórum a představuje nejdůležitější fórum, kde státy diskutují management migrace GFMD – Globální fórum k migraci a rozvoji (Global Forum on Migration and Development) -Vzniklo v roce 2007 z iniciativy členských států OSN -Neformální, nezávazný, dobrovolný program řízený vládou -Brusel 2007, Manila 2008, Athény 2009, Mexico City 2010, Ženeva 2011, Mauricius 2012, Stockholm 2013, Istanbul 2014 Mezinárodní institucionální zakotvení II. •OECD •Regionální procesy (EU) – Pražský, Budapešťský, Rabatský, Chartúmský, EUROMED, MARRI, Colombo, Abu Dhabi, Almaty, Východní partnerství, Valletta •Mezinárodní organizace pro rozvoj migračních politik (ICMPD) •ICRC – Červený kříž (doklady Červeného kříže) • • GMG – Global Migration Group – Globální migrační skupina -Spolupráce 14 agentur OSN, skupina Světové banky, IOM, ILO - ILO, IOM, OHCHR, UNCTAD, UNDESA, UNDP, UNESCO, UNFPA, UNHCR, UNICEF, UNITAR, UNODC, UN Regional Commissions (ECA, ECE, ECLAC, ESCAP, ESCWA), UN Women, Skupina Světové banky, WHO UN HLD - Dialog OSN na vysoké úrovni – 2006, 2013 - 14-15 September 2006 – High-level Dialogue on International Migration and Development - 3-4 October 2013 - High-level Dialogue on International Migration and Development: „Making migration work“ - zvláštní zpravodaj OSN představil ve zprávě z roku 2013 analýzu fóra GFMD (Globální fórum k migraci a rozvoji), které je nezávazné fórum a představuje nejdůležitější fórum, kde státy diskutují management migrace GFMD – Globální fórum k migraci a rozvoji (Global Forum on Migration and Development) -Vzniklo v roce 2007 z iniciativy členských států OSN -Neformální, nezávazný, dobrovolný program řízený vládou -Brusel 2007, Manila 2008, Athény 2009, Mexico City 2010, Ženeva 2011, Mauricius 2012, Stockholm 2013, Istanbul 2014 Kompetence v rámci EU Kompetence v rámci EU Kompetence v rámci EU •Soudní moc • •Evropská komise (EK) - podává žaloby •pilot • infrigement – •Evropský soudní dvůr (ESD) v Lucemburku •generální advokát • judikatura •předběžné otázky •rozsudky 3. blok Vývoj evropské migrační politiky Vývoj migrační agendy v EU I. §Vývoj agendy (obecný rámec) •Jednotný akt (1986) a Schengenská úmluva (1990) •Maastrichtská smlouva (1993) •Amsterodamská smlouva– 1999 •Niceská smlouva – 2003 •Lisabonská smlouva – 2009 •Úvahy o nové smlouvě (Conference on the Future of Europe) – §Víceleté programy pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí •Program z Tampere – 1999 (1999-2003) •Haagský program – 2004 (2004-2009) •Stockholmský program - 2009 (2010-2014) •Strategické směry pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí (závěry Evropské rady z roku 2014) •Strategická agenda (2019 – 2024) – všechny oblasti, Migrační pakt •Strategická vodítka (2024) – pro novou EK, všechny oblasti Víceleté programy pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí Program z Tampere Haagský program -zaručit základní práva, minimální procesní ochranu a přístup ke spravedlnosti -poskytovat potřebným osobám ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících a jinými mezinárodními smlouvami -regulovat migrační toky a kontrolovat vnější hranice Unie -bojovat proti organizovanému mezinárodnímu zločinu a potlačovat hrozbu terorismu -využívat potenciál Europolu a Eurojustu -Závěrečná zpráva Future Group (Zpráva se vyslovuje pro posílení evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a její obsah tvoří konkrétní témata zabývající se zachováním vnitřní bezpečnosti a vnější stability, řízením migrace a azylu, rozvojem civilní ochrany, využitím nových technologií a informačních sítí a prováděním vnějšího rozměru politiky v oblasti vnitřních věcí.) -Strategické směry pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí (2014-2020) – pilíře: Ochrana a prosazování základních práv; Migrace, azyl a hranice; Bezpečnost: boj proti trestné činnosti a terorismu; Justiční spolupráce; Volný pohyb. Výsledky mid-term review: řádná implementace odsouhlaseného, propojování jednotlivých oblastí, spolupráce s dalšími stakeholdery. Vývoj migrační agendy v EU II. –Implementační balíčky od krize 2015 – –První balíček 6/2015 (relokace, hotspots, přesídlování, pašování) –Druhý balíček 10/2015 (společný seznam bezpečných zemí původu, návratová politika, posílení relokace, vnější dimenze) –Třetí balíček 12/2015 (Evropská pobřežní a pohraniční stráž I, revize Schengenského hraničního kodexu) –Čtvrtý balíček 05/2016 (Dublin IV, Eurodac, EASO – společný evropský azylový systém - SEAS ) –Pátý balíček 06/2016 (modrá karta, integrace) –Šestý balíček 06/2016 (Migrační kompakt) –Sedmý balíček 07/2016 (revize dalších směrnic a nařízení SEAS) –Další návrhy na posílení informačních systémů a ochrany vnějších hranic (EES, ETIAS, Schengenský hraniční kodex – znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, SIS, eu-LISA, IBM) a změnu vízové politiky (vízový kodex, VIS) –Osmý balíček 9/2018 (Evropská pohraniční a pobřežní stáž II, návratová směrnice, Agentura EU pro otázky azylu) –Pakt pro migraci a azyl (2020) – • Jednotlivé agendy I. •Schengenské aquis •Schengenský hraniční kodex §26 států (22 ČS EU, Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko) §Kontrola a ochrana vnějších schengenských hranic §Pravidla pro znovuzavedení kontrol na tzv. vnitřních hranicích •IT systémy a jejich interoperabilita (SIS, VIS, EES, ETIAS) • •Vízová politika •Vízový kodex §základní právní nástroj pro vydávání schengenských (krátkodobých) víz §upravuje postupy ve vízovém řízení, vyčísluje náležitosti k vízovým žádostem, lokální schengenská spolupráce §kondicionalita •Seznam zemí, které mají bezvízový styk s EU – 61 zemí + Hong Kong, Macao a Taiwan, poslední bylo Kosovo v 3/2023 (tzv. bílý seznam) •Suspensivní mechanismus § Kdo je vlastně v Schengenu? Nečlenské státy EU v Schengenu: IS, NO, CH, LI. Členské státy EU a Schengenu, ALE zatím nedošlo k odstranění kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích: BG, RO. Členské státy EU mimo Schengen: IE, CY. Jednotlivé agendy II. •Legální migrace •Ve formě směrnic – modré karty, zaměstnanecká karta, studentská směrnice, vědci, sloučení rodiny, oběti obchodování, dlouhodobě pobývající rezidenti • •Nelegální migrace •Návratová směrnice – trčí v EP, odmítal projednat! •Readmisní dohody s třetími zeměmi •Návrhy EK v oblasti převaděčství – vyšší tresty • •Volný pohyb osob •Směrnice o volném pohybu osob • Jednotlivé agendy III. •Společný evropský azylový systém (SEAS) •Směrnice a nařízení (viz projednávané balíčky) – přijímací, kvalifikační, procedurální, směrnice o dočasné ochraně, Eurodac, EASO / EUAA, přesídlovací rámec •Dublinský systém §EU, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko §Mechanismus pro určení státu, který zodpovídá za žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhoduje §Eliminace „asylum shopping“ §Předejití situace „refugee in orbit“ §„one-chance-only princip“ - žadatel o mezinárodní ochranu má právo na meritorní posouzení jeho žádosti pouze v jednom členském státě EU § § • Migrační pakt – co to je a co to není? §soubor legislativních a nelegislativních opatření předložených Evropskou komisí v září 2020 – „fresh start“ §navazuje na jiná legislativní a neleg. opatření z roku 2015 – reakce na migrační krizi §Neleg. opatření – zejména vnější dimenze – spolupráce se 3.zeměmi (sev. Afrika, Turecko, Balkán) §10 legislativních návrhů – azyl + nelegální migrace + ochrana hranic §10.4.2024 schváleno plénem Evropského parlamentu §Květen 2024 – finální schválení jako „A bod“ Radou Evropské Unie §třetí fáze budování společného evropského azylového systému (SEAS) – 1999-2005, 2008-2013, 2015-2024 – tzn. nevytváří se na zelené louce, ale rozvíjí se/novelizuje • 10 legislativních textů - zasahují celý azylový proces: •Příjezd + prvotní kroky: •nařízení o screeningu (prověřování) – totožnost, bezpečnost, zdraví – nasměrování do další procedury, (detence) •nařízení o Eurodac – otisky prstů, foto, doklady •nařízení o ECRIS – lustrace během screeningu – „EU rejstřík trestů“ • •Azylové řízení: •azylové procedurální nařízení – azylové řízení na hranicích a na území – rychlejší proces, (detence) •kvalifikační nařízení – podmínky pro udělení mezinárodní ochrany, integrace •přijímací směrnice – materiální podmínky pro žadatele (ubytování, doklady, zdr. péče…), (detence) •½ nařízení o azylovém migračním managementu – „dublinská pravidla“, (detence) •Solidarita: •2/2 nařízení o azylovém migračním managementu - relokace, peníze, technická pomoc – roční cyklus, ad hoc, rozhoduje Rada EU •nařízení o přesídlování – dobrovolné programy pro transfer uprchlíků přímo ze třetích zemí •Krize: •krizové nařízení – migrační tlak, instrumentalizace, vyšší moc, (detence) • •Návraty: •návratové hraniční nařízení – návrat z hranice po azyl. hran. řízení, (detence) • - (bohužel nepřijata novela tzv. návratové směrnice) – úkol pro další cyklus • •Ochrana hranic – Schengenský hraniční kodex (2024) •Spolupráce – nařízení o EU azylové agentuře (2021) Jednotlivé agendy IV. •Vnější vztahy •Readmisní dohody a praktické formy návratové spolupráce (standardní pracovní postupy) •Migrační regionální dialogy •Finanční nástroje – Víceletý finanční rámec - NDICI, Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku •Politická prohlášení ke spolupráci s třetími zeměmi – společné prohlášení EU-Turecko, spolupráce s Tuniskem, Libanonem •Inovativní koncepty §Instrumentalizace §Externalizace Aktuální debaty (obecně) •Tři pilíře migrační politiky EU • –Vnější dimenze, aneb kdo vyjedná a zaplatí zastavení migrace před hranicemi EU? –Ochrana vnějších hranic EU, aneb kdo zaplatí ploty? –Vnitřní dimenze, aneb jak si férově rozdělit břemeno? • Aktuální debaty – co nás čeká? •Posílení spolupráce s třetími zeměmi •Posílení návratové politiky – páky a pobídky pro spolupráci s třetími zeměmi (víza, rozvoj, obchod) •Boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi •Posílení ochrany vnější hranice EU – implementace mandátu Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex), informační systémy (EES, ETIAS a SIS, atd. a jejich vzájemná interoperabilita) •Hraniční kontroly na vnitřních schengenských hranicích •Migrační pakt – implementace do 06/2026 •Nové koncepty v externalizaci •Debata o reakci na instrumentalizaci • • • Zdroj novinky.cz 4. blok Vývoj české migrační politiky Vývoj počtu cizinců – imigrační země •Od země uzavřené, přes zemi tranzitní po zemi imigrační. §90. léta – první legislativa, balkánské války, masivní tranzitní migrace §1999 – nová legislativa §2004 – vstup do EU §2007 – vstup do Schengenu §2008/9 – hospodářská krize §2012 – programy ekonomické migrace §2015 – krize v EU §2022 – dočasná ochrana, uzavření hranic MIGRAČNÍ POLITIKA ČR §Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky – každoroční zpráva pro vládu, BRS, Parlament §Strategie migrační politiky ČR a Komunikační strategii ČR přijaty formou usnesení vlády č. 621/2015 dne 29. 7. 2015 §Klíčové oblasti: §integrace §nelegální migrace a návratová politika §azyl §vnější dimenze migrační politiky §volný pohyb osob v EU a schengenská spolupráce §legální migrace §mezinárodní vztahy a evropské závazky ČR v oblasti migrace • Odpovědné instituce v ČR •Koordinace azylové, migrační a integrační politiky v ČR •OAMP - Odbor azylové a migrační politiky MV ČR • •Meziresortní charakter problematiky •Ministerstva s gescí migrace – MV, MPSV, MZV, MPO •Ministerstva s přidruženou gescí – MSp, MŠMT, MF, MMR, MD, MZd •Meziresortní orgán – komise, pracoviště –KO - Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic a migraci •2006 na úrovni náměstků ministrů •2015 na vládní úrovni –ANACEN – Analytické centrum pro ochranu státních hranic a migraci (2007) – •Další subjekty •VOP •Tripartita, ČKR •samospráva •NNO • Koordinace migrační politiky - Úřad (UK), odbor (ČR), ministerstvo (FR, SE, BE, NL) Legislativní rámec v ČR •Obecné normy •Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) •Mezinárodní úmluvy •Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky •Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR •Zákon č. 191/2016 Sb. o ochraně státních hranic •Mezinárodní ochrana a dočasná ochrana •Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu •Zákon č. 221/2003 Sb. o dočasné ochraně cizinců • • Vládní usnesení •Strategie migrační politiky (2015) •Legální migrace §Programy ekonomické migrace §Programy studentské migrace •Schengenská spolupráce §Národní schengenský plán - 2014 •Zahraniční pomoc §Stálý zdravotně humanitární program MEDEVAC (od 90. let, 2014 jako stálý) §Program Pomoc na místě (2014) •Integrace §Usnesení č. 954 ze dne 20. listopadu 2015 „Státní integrační program pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v roce 2016 a v letech následujících“ §Usnesení č. 26 ze dne 18. ledna 2016 aktualizovaná Koncepce integrace cizinců „Ve vzájemném respektu“ • Leták ke strategii se zásadami. 5. blok Uprchlictví Mezinárodní ochrana • •Dvě základní formy ochrany: • •Azyl (na dobu neurčitou) §Ochrana osob pronásledovaných v zemi původu nebo osob, které se pronásledování důvodně obávající (stanoveno „Ženevskou úmluvou“ 1951). •Doplňková ochrana (na dobu určitou) §Transponována do českého práva evropskou směrnicí, nižší forma ochrany nad rámec Ženevské konvence, evropské úmluvy. – –Další formy: •Přesídlování •Humanitární azyl – •O mezinárodní ochranu může standardně požádat každý cizinec, zvláštní postup se stanoví, pokud: §Je zjištěno, že žadatel je žadatelem nebo držitelem MO v jiném členském státě EU, nebo je držitelem víza či pobytu jiného členského státu EU (Dublinské nařízení/AMMR). §Je zjištěno, že žadatelem je státním příslušníkem státu na seznamu bezpečných zemí původu (automaticky všechna státy EU a pak národní seznam ve formě vyhlášky MV) – –ALE! Soudy nerespektují ani Dublin ani vyhlášku MV, postup tedy nemusí platit! – • Mezinárodní ochrana - proces Cizinec v ČR požádá o MO Přezkum v rámci Dublinského řízení: - pozitivní Řízení o azylu v ČR Transfer do ČS EU - udělení azylu - udělení doplňkové ochrany - neudělení Žaloba Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu V případě neudělení: nebo - negativní Návrat Dobrovolný x Nedobrovolný Mezinárodní ochrana - statistiky I. •Počet poživatelů ochrany v ČR §Azyl – 1268 ( TOP 5: Myanmar 197, Afghánistán 186, RF 177, Bělorusko 147, Ukrajina 74) §Doplňková ochrana – 1228 (TOP 5: Ukrajina 428, Sýrie 271, Afghánistán 67, Čína 58, stateless 58) •Počet žádostí o ochranu v ČR (2023) §1425 (TOP 5: Turecko 213, Uzbekistán 136, Vietnam 136, Ukrajina 129, RF 120) §Nové/opakované – 1150/275 •Rozhodování §Rozhodnutí – 1633 (56 azyl, 268 DO, 622 negativ, 687 zastaveno) §Žaloby – 721 (432 zamítnuté, 141 zastavené, 123 vrácené) §NSS – 350 (290 cizinec, 60 MV), 292 rozhodnutí (25 vráceno) Zdroj: MVČR Mezinárodní ochrana - statistiky II. 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 (k 6. 10.) Žádosti o mez. ochranu 756 753 707 1 156 1 525 1 478 1 452 1 701 1628 1 164 1 411 1 694 1 425 1 014 UKR UKR UKR UKR UKR UKR UKR UKR ARM UKR UKR UKR TUR UZB BLR SYR SYR SYR SYR IRQ ARM GEO UKR GEO GEO TUR UZB UKR RUS BLR RUS VNM KUB CUB GEO CUB GEO VNM AFG RUS VNM VNM VNM VNM VNM RUS VNM SYR AZB ARM VNM BLR VNM GEO UKR RUS MNG RUS ARM CUB ARM CHN VNM VNM KAZ UZB MDA VNM RUS MDA Udělená ochrana Azyl: 113 49 97 82 71 148 29 47 49 42 191 92 56 36 Doplňková ochrana: 270 149 261 294 399 302 118 118 63 72 120 387 268 113 Správa uprchlických zařízení SUZ MV ČR I. •Organizační složka státu podřízená náměstkovi MV pro veřejný pořádek a bezpečnost •Typy zařízení: azylová zařízení a zařízení pro zajištění cizinců • •1) Azylová zařízení –Přijímací středisko (PřS) •ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu •zajištění základních vstupních procedur (identifikace totožnosti, zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, vstupní pohovor a sociální šetření, předepsaná vstupní zdravotní prohlídka) •není možné volně opustit zařízení •tranzitní prostor mezinárodního letiště Praha, PřS Zastávka (JMK) –Pobytové středisko (PoS) •Ubytování jedinců po dobu řízení ve věci jejich žádostí o mezinárodní ochranu •Je možné středisko volně opouštět nebo využít možnosti ubytování v soukromí •PoS Kostelec nad Orlicí (KHK), PoS Havířov (MSK) –Integrační azylové středisko (IAS) •Slouží osobám, kterým byla udělena mezinárodní ochrana a které vstoupily do Státního integračního programu (SIP) a požádaly o dočasné ubytování (max. 18 měsíců) •Ubytování je zpoplatněno •IAS Jaroměř (KHK), Předlice (ÚK), Brno (JMK), Havířov (MSK) Správa uprchlických zařízení SUZ MV ČR II. •2) Zařízení pro zajištění cizinců • •Do zařízení je cizinec umístěn po rozhodnutí o zajištění §Před rozhodnutím musí být vždy splněny podmínky, mimo jiné možnost uplatnění alternativ k zajištění •Důvody zajištění §správní vyhoštění §vycestování §průvoz či předání cizince podle mezinárodní smlouvy (dublinské nařízení, readmise) •3 zařízení: §ZZC Balková (Plzeňský kraj) §ZZC Bělá pod Bezdězem (Středočeský kraj) §ZZC Vyšní Lhoty (Moravskoslezský kraj) •Aktuálně je v českých ZZC ubytováno cca 100 osob •Celková kapacita českých ZZC je cca 1 000 osob. • Zahraniční pomoc MV • • * Vládní program České republiky * Realizován od roku 1993 * Koordinován Ministerstvem vnitra ČR * Zdravotně humanitární zaměření * Snaha zajistit zranitelným populacím přístup ke zdravotnické péči – akcent na uprchlíky a sociálně slabší část místního obyvatelstva • v číslech 2013 - 2023 Related image 400 287 3374 105 vyslaných lékařských týmů zdravotních humanitárních evakuací operovaných pacientů vyškolených expertů Program MEDEVAC v číslech: •3774 operovaných pacientů v zahraničí, •400 proškolených osob - lékařů a dalšího zdravotnického personálu, •287 zdravotně humanitárních evakuací, •105 vyslaných lékařských týmů, •24 zemí, ve kterých byl realizován, •19 podpořených projektů na posílení zdravotnické infrastruktury, •9 zapojených českých nemocnic. •Program Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů • 1.Stabilizace uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a navrátilců •zlepšení bydlení a infrastruktury •podpora vzdělání a zaměstnanosti •podpora živobytí a zlepšení potravinové bezpečnosti 2.Posilování ochrany hranic, azylových a migračních systémů partnerských zemí, boj proti nelegální migraci 3.Osvěta o rizicích nelegální migrace DĚKUJI ZA POZORNOST