Veřejné finance v evropském kontextu poznámky k přednáškám Prof. Alena Zemplinerová Podzim 2024 Veřejné finance a veřejný sektor definice a vývoj Veřejné finance = finanční vztahy mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem. Veřejný sektor = část ekonomiky, která se nachází ve veřejném vlastnictví, poskytuje veřejné statky. Veřejné statky = neexistuje pro ně trh (jsou určeny politickými nebo samosprávnými rozhodnutími). Příklady:......armáda, policie, soudy, silnice, ochrana přírody, služby státních úřadů Čisté veřejné statky - financovány zcela z veřejných rozpočtů. Příklady:......pouliční osvětlení (soukromá firma by nebyla schopna vybírat poplatky) Smíšené veřejné statky = neplatí „nevylučitelnost", „nerivalita" nebo „nedělitelnost", jsou spolufinancovány státem. Příklad: školství, zdravotnictví Rozdíly ve finančních vztazích ve veřejném a soukromém sektoru Finanční vztahy ve veřejném sektoru jsou nedobrovolné - probíhají na základě donucení (daně) neekvivalentní - probíhají na základě jednosměrných transferů, neplatí v nich „něco za něcou zprostředkované na základě politického procesu nikoli na základě trhu jako v případě soukromého sektoru Teorie veřejné volby studuje, jak se veřejná správa a vláda rozhoduje a jak řídí ekonomiku (daně, společenská spotřeba, transferové platby, výdaje, regulace). Je aplikována v oblastech, ve kterých je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen politickým systémem rozhodování. Teorie veřejné volby si klade otázky "jak", "co" a "pro koho" ve veřejné ekonomice, obdobně jako to analyzuje teorie nabídky a poptávky pro soukromý sektor. Ve sféře veřejné ekonomiky a politiky odevzdávají lidé reálné hlasy politickým představitelům. Teorie veřejné volby je založena na behaviorálních předpokladech, kdy jednotlivci uvažují racionálně, s cílem maximalizovat užitek a sledují svůj vlastní prospěch. Veřejná volba představuje proces, kterým se individuální preference spojují do rozhodnutí kolektivních (veřejných). Ekonomický trh je v procesu veřejné volby nahrazen trhem politickým, jehož se účastní hlavní aktéři, kterými jsou občané (voliči), politici, nátlakové resp. zájmové skupiny (lobby) a byrokraté (úředníci). Zdroje a literatura: BUCHANAN, J., TOLLISON, R. (1984). The Theory of Public Choice - II. The Amazon Book Review. DVORSKÁ KRUPKOVÁ, L. (1994). Teorie veřejné volby. Praha: VŠE. HALÁSEK, D. (2012). Veřejná ekonomika. Opava: Optys. MUSGRAVE, P, MUSGRAVE, R. (1994). Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W.D. (1991). Ekonomie. Praha: Svoboda. STIGLITZ, J.E. (1997). Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada. https://dokumenty.osu.cz/pdf/materialy/verejna-ekonomika-a-sprava.pdf Definice "státního zaměstnance" a "úředníka" Bartušek, Bouchal, Jánský (2022) uvádějí, že státních zaměstnanců je zhruba jeden milion osob. Chaloupka, Dlouhá, Zeman (2022) uvádějí, že v roce 2021 dosáhl průměrný počet zaměstnanců sektoru vládních institucí přepočtený na plné pracovní úvazky 879,3 tis. Dle Ministerstva financí činil počet státních zaměstnanců 482 tisíc, a z toho v ústředních vládních institucí pracovalo v cca 365 tis. zaměstnanců (42,1 %). https://data.mfcr.cz/katalog/cs/evidencni-pocet-zamestnancu-ve-sluzebnim-a-pracovnim-pomeru Státních úředníků (osob, které jsou ve služebním poměru ke státu podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě), tedy úředníků z ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (např. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost či Energetického regulačního úřadu) a neústřední státní správy (např. finanční správy, správy sociálního zabezpečení, úřadů práce, katastrálních úřadů apod.) bylo 67 844 systemizovaných služebních míst, z toho 58 604 běžných služebních míst (tzv. referentských) a 9 240 vedoucích míst (tzv. představených). Podíl úředníků na státních zaměstnancích je pouhých 15%. Ne všechna místa musí být obsazena. https://www.mvcr. cz/sluzba/clanek/systemizace-slu^ Údaje o přesném počtu státních zaměstnanců se liší, což je způsobeno mimo jiné i různými metodikami použitými při sběru dat. Mezi lety 2017 a 2020 došlo k nárůstu státních zaměstnanců o více než 41,7 tis. Nejvyšší přírůstek, cca 27,9 tis. (6,0 %), byl evidován u místních vládních institucí. V ústředních vládních institucích narostl ve stejném období počet plných úvazků o 13,9 tis. (tj. o 4,0 %). Bartušek, Daniel - Bouchal, Petr - Janský, Petr: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik? Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., 2022. ISBN 978-80-7344-625-3, dostupné na https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA Studie 2 2022 Statni zamestnanci a urednici/IDEA Studie 2 2022 Statni zamestnanci a urednici.html#p=l Chaloupka, Lubomír - Dlouhá, Tereza - Zeman, Martin: Vývoj počtu zaměstnanců v sektoru vládních institucí Úřad národní rozpočtové rady, 2022. https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/informacni-studie-vvvoi-poctu-zamestnancu-v-sektoru-vladnich-instituci/ • Zaměstnanost v S.13, vládou regulovaná sféra, služební místa Zdroj: ČSÚ, SZÚ (MF), Státní služba v roce 2020 (MV) Chaloupka, Lubomír - Dlouhá, Tereza - Zeman, Martin: Vývoj počtu zaměstnanců v sektoru vládních institucí Úřad národní rozpočtové rady, 2022.Graf č. 18, str. 29 https://wwwTozpoctovaradaxz/publikace/informacni-studie-vvvoi-poctu-zamestnancu-v-sektoru-vladnich-insti 900 800 700 600 500 400 300 200 100 2016 2017 2018 2019 2020 Sektor vládních institucí □ Vládou regulovaná sféra (vč. reg. školství ze SR) □ Služební místa Funkce veřejných financí - Financují veřejné statky (snaha napravit tržní selhání např. monopol, existence externalit - vládní selhání?) ... alokace zdrojů - Financují transfery za účelem vyrovnávání nerovností (solidarita: kolik? komu?) progresivním zdaněním (důchodové a majetkové daně), vyšším zdaněním luxusního zboží, dotováním chudších, mění rozdělení příjmů ve společnosti.... přerozdělování zdrojů - Financují fiskální politiku s cílem utlumit výkyvy hospodářského cyklu, Ovlivňování makroekonomických ukazatelů státu jako je zaměstnanost, ekonomických růst nebo inflace . ..funkce stabilizační a stimulační - https://www.rozpoctovarada.cz/o-verejnych-flnancich/vse-o-verejnych-financích/ #:~:text=V%2QCeské%2Qrepublice%2Qje%2Qtakzvaná,dluhuJ %20překroč%C3%AD%2055%20%25%20HDP. Efektivnost ve veřejném sektoru - vláda a státní správa nemá tvrdé rozpočtovému omezení, tj.v podstatě nemůže zkrachovat - ve veřejném sektoru nefunguje konkurence ale administrativní monopol - s administrativním monopolem a politickou mocí při rozdělování veřejných prostředků souvisí možnost korupce - výkonnost ve státní správě je obtížné měřit (v soukromém sektoru ano -zisk), a je tudíž omezená možnost kontroly - časové zpoždění: nesoulad mezi potřebou zásahu a konkrétním zásahem, časové zpoždění, legislativní zpoždění, realizační zpoždění, informační zpoždění Rozpočtová soustava Veřejné rozpočty = soustava orgánů a institucí: státu, územní samosprávy, veřejnoprávní neziskové organizace a jejich rozpočty. Tyto instituce vykonávají jejich prostřednictvím veřejné politiky (obrana, školství, sociální atd.). Obsahuje rozpočty veřejných institucí, které nepůsobí na konkurenčním trhu: 1) veřejné rozpočty (státní rozpočet a decentralizované rozpočty vč. Územní samosprávy - v ČR rozpočty obcí a krajů); 2) mimorozpočtové fondy (zdravotní, účelové , dobrovolné, centrální i decentralizované); 3) rozpočty veřejnoprávních neziskových organizací (rozpočty příspěvkových organizací zřizovaných státem a územní samosprávou). Státní rozpočet cca 60%, rozpočty krajů, měst a obcí 20%, mimorozpočtové fondy 20% Rozpočtové určení daní Obce Kraje Státní rozpočet 100 % Daně z nemovitých věcí 100 % DPPO placené obcí 100 % DPPO placené krajem 25,84 % DPH 9,78 % DPH 64,38% DPH 25,84 % DPPO 9,78 % DPPO 64,38% DPPO 25,84 % DPFO vybírané srážkou 9,78 % DPFO vybírané srážkou 64,38% DPFO vybírané srážkou 25,84 % DPFO ze SVČ 9,78 % DPFO ze SVČ 64,38% DPFO ze SVČ 25,84 % DPFO ze ZČ 9,78 % DPFO ze ZČ 62,88 % DPFO ze ZČ 1,5% DPFO ze ZČ Státní rozpočet a deficit 2023: schodek státního rozpočtu plánován ve výši 295 mld. Kč, cca 3.6% HDP 2024: schodek státního rozpočtu schválen ve výši 252 mld Kč. Rozpočet počítá s celkovými příjmy 1940 mld. Kč a výdaji 2192 mld. příjmy státního rozpočtu očištěné o evropské prostředky pokryjí cca % celkových výdajů státu. Na 20% výdajů si stát musí půjčovat Mandatorní a quasi-mandatorní výdaje pro rok 2023 (výdaje, které je stát povinen platit na základě zákonů či smluv a jiných závazků) pak představují 73,4 %. cyklický deficit (pasivní) vzniká v důsledku exogenních faktorů nezávislých na vládních záměrech, (hospodářský cyklus). Možnost korigovat při nepříznivém hospodářském vývoji vzniklý pasivní deficit strukturálním přebytkem není reálná. strukturální deficit: skutečný deficit snížený o cyklický deficit primární saldo vládního sektoru je saldo vládního sektoru snížené o úrokové platby (tj. o tzv. dluhovou službu) (používá se k hodnocení fiskální politiky stávajícího období). https://www.cnb.ez/cs/obecne/slovnik/p.html Státní rozpočet v kostce https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2023-03-28 Statni-rozpocet-2023-v-kostce v02.pdf STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTY ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ https://www.czso.cz/csu/czso/13-2102-01-za rok 2001- xi statni rozpočet a rozpočty uzemnich samosprávnych celku h tt ps:// www. roz p o et o va ra d a. cz/o-ve rej nyc h -financich/vse-o-verejnych-financich/ Saldo státního rozpočtu (v mld. Kč) 150 50 -50 -150 -250 -350 -450 11 ■ I ■ 11111' IM I rn^LnuDr^ooo^o^nr^no^Ln^i^C30cno^r\ifYi^ij-)UDr^cx)cnvládní dle dluh (vnitřní, vnější) Peněžním financováním půjčkou od centrální banky —>monetizace dluhu (zvýšení peněžní zásoby) Ze státních aktiv (privatizace či hospodaření státních podniků ) z přebytku minulých let (nejsou) 2) omezování výdajů (reformy?) 3) růst daňové zátěže 3) z privatizace státního majetku 4) dluhové financování, (vydání státních dluhopisů - nejčastější). Alternativním zdrojem financování rozpočtového deficitu je růst peněžní zásoby tím, že centrální banka na otevřeném trhu nakupuje vládní cenné papíry, emitované vládou, pro krytí potřeb fiskální expanze. Dochází k monetizaci rozpočtového deficitu. Souvislosti rozpočtového deficitu a veřejného dluhu: oboustranně kauzální vztah Struktura příjmů státního rozpočtu Struktura běžných výdajů státního rozpočtu Dotace podnk.s ubjektum Ostatní(vč.pdjčtk) 8.8 % Transfery VR územní úrovně 8.2 % Transfery přisp, org. 7.4 % 8.3% Transfery obyvatelstvu 44.5 % Neinvest.nákupy 22.8 % Financování deficitu veřejných rozpočtů 1) z přebytku minulých let (nejsou) 2) omezování výdajů (reformy?) 3) růst daňové zátěže 3) z privatizace státního majetku či hospodaření státních podniků 4) dluhové financování, (vydání státních dluhopisů - nejčastější). Alternativním zdrojem financování rozpočtového deficitu je růst peněžní zásoby tím, že centrální banka na otevřeném trhu nakupuje vládní cenné papíry, emitované vládou, pro krytí potřeb fiskální expanze. Dochází k monetizaci rozpočtového deficitu. Souvislosti rozpočtového deficitu a veřejného dluhu: oboustranně kauzální vztah https://slideplaver.cz/slide/12976956/ Government deficit in the EU Member States in 2020 (%gdp> 12 ec.europa.eu/eurostat 54 Vládní a státní dluh Absolutní výše státního dluhu dosáhla na konci roku 2022 hodnoty 2 894,8 mld. Kč (43 % HDP). Pro rok 2023 očekáváme nárůst zadlužení na 44% HDP, respektive 3 191,3 mld. Kč. Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí (půjčky, cenné papíry jiné než účasti mimo finanční deriváty a depozita držená ČKA). Do vládního sektoru patří kromě státního rozpočtu též operace Národního fondu, bývalého Fondu národního majetku, státní fondy; Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond; Vinařský fond; Česká konsolidační agentura a její dceřiné společnosti; Česká inkasní; Správa železniční dopravní cesty; PPP Centrum; veřejné vysoké školy; část ústředně řízených příspěvkových organizací; místní rozpočty včetně nově vzniklých regionálních rad regionů soudržnosti; část místně řízených příspěvkových organizácia zdravotní pojišťovny. Státní dluh je dluh definovaný podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech jako souhrn státních finančních pasiv tvořených závazky státu, které vznikly ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiných závazků státu (jiné státní cenné papíry). Nezahrnuje tedy žádné dluhové závazky mimorozpočtových fondů, systému zdravotního pojištění a místních rozpočtů, ani státní záruky nebo jakékoliv další podmíněné závazky vládního sektoru. Vnitřní dluh vyžaduje úrokové platby držitelům obligací, což zvyšuje daně. Ale i tehdy jsou-li zdaněni stejní lidé a platí-li v průměru totéž množství, které dostávají v podobě úroků, budou stále existovat deformační vlivy na pobídky, které jsou nevyhnutelně spojené s jakýmikoli daněmi. Vnější dluh - země dluží cizincům, břemeno dluhové služby z vnějšího dluhu představuje snížení spotřebních možností země. Splácení vnějšího dluhu vyžaduje vývozní přebytek, což je pro některé země velice těžké. ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2022 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=COM%3A2022%3A280%3AFIN Státní dluh České republiky v miliardách korun; s odhadem vývoje # Odhad vývoje # Státnřdluh # Poměr k HDP (pravá osa) Zdroj: Ministerstvo financí §Z BYZNYS Územní rozpočty včetně zřízených PO vykázaly ke konci roku 2022 dluh ve výši 98,4 mld. Kč, což je o 2,5 % (o 2,4 mld. Kč) více než v roce předchozím, https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpoctv/hospodareni-uzemnich-rozpoctu/ zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2022/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu-v- roce-2022-53918#:~:text=Územn%C3%AD%20rozpočtv%20včetně%20zř%C3%ADzených%20PO..%20o%201%2C6%20mld. STAV DLUHU ÚZEMNÍCH ROZPOČTŮ V LETECH 2013 - 2021 (V MLD. KČ) 130 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Zadlužení Evropské unie v prvním čtvrtletí 2023, meziročně kleslo z 87,4 procenta na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v rámci eurozóny z 95 procent na 91,2 procenta. V Česku se zadlužení vůči HDP meziročně zvýšilo. General government debt, 2021 and 2022 (') (General government consolidated gross debt. % of GDP) ■ 2021 -2022 (1) Data extracted on 20 10 2023 Source. Eurostat (gov_10dd_edptl) eurostat 27 Příčiny veřejných dluhů 1) Deficity státních rozpočtů 2) Mimorozpočtové příčiny a) Operace centrální banky na volném trhu (monetizace dluhu—► nákup vládních dluhopisů centrální bankou, pokud jsou nakoupeny od soukromých bank tak se objem státního dluhu zvýší) b) Majetkové operace, které neprochází rozpočtem (záchrana bank a podniků v době krize-konsolidační agentury, nízké dividendy CEZ, nízké příjmy z privatizace ) c) Mimorozpočtové fondy - hospodaření 3) Vývoj HDP (predikce růstu), zpětná vazba Důsledky existence veřejného dluhu - je třeba „obsluhovat" vládní dluh, což znamená splácet nejen jistinu (dlužnou částku) ale i úroky. To může být spojeno s tendencí k dalšímu nárůstu zadlužení. K obsluze státního dluhu existuje ve státním rozpočtu zvláštní položka, tzv. náklady dluhové služby. - dochází nahrazování kapitálu veřejným dluhem. Veřejný dluh vytlačuje ze zásoby bohatství národa kapitál a soukromý Kapitál je nahrazován vládním dluhem. Lidé drží raději aktiva založená na veřejném dluhu než na kapitálu a soukromý Kapitál je nahrazován vládním dluhem jako zdrojem úrokových výnosů ->isou vytěsňovány soukromé investice...zpomalení růstu ekonomiky a růst nezaměstnanosti Dlouhodobé (nezamýšlené) efekty nadměrného růstu veřejných výdajů na soukromý sektor a ekonomiku >^ rostou daně, klesá motivace k investicím >^ narušení konkurence (předpoklad efektivní alokace) >^ deformace cenových signálů >^ strukturální deformace Omezit neefektivnost vynakládání prostředků, které byly odebrány ve formě zdanění soukromým subjektům -> 1) Kontrola nakládání s veřejnými prostředky (ex ante, ex post, audit, NKÚ) 2) Transparentnost vynakládání veřejných prostředků, přístup k informacím (laická kontrola) Co s tím ? Růst ekonomiky? V ČR Reforma mandatorních výdajů - Penzijní reforma - Reforma zdravotnictví - Reforma školství - Reforma státní správy Reformy příjmů - Daňové reformy V Eurozoně? VFEK 1. Úvod a přehled 2. Veřejný sektor a veřejné finance 3. Veřejné finance: funkce a efektivnost 4. Veřejné rozpočty: deficit a dluhová brzda 5. Veřejné dluhy: příčiny a financování 6. Evropská integrace a veřejné finance v EU 7. Rozpočet EU, evropské fondy, politiky a dotace 8. Evropská měnová unie a Eurozona 9. Finanční krize a dluhová krize Eurozony 10. Fiskální pakt, a fiskální disciplína v EU a Euro 6. Evropská integrace: Milníky ve vývoji 1957 Římské dohody: spolupráce v oblasti obchodu a hospodářství: European Economic Comunity (EEC), Evropské hospodářské společenství/ EHS 1967 Spojení existujících společenství (European Coal and Steel Community/ESUO), Euroatom, EEC a vytvoření European Communities (EC), Evropských společenství->ES 1992 Maastrichtská smlouva, spolupráce v ekonomické oblasti byla doplněna o koordinaci v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky a justice, občanství EU, Strategie jednotného trhu, Hospodářská a měnová unie (HMU) 2007 podpis, 2009 ratifikace Lisabonská smlouva, EU získala právní subjektivitu->EU Lisabonská smlouva se snaží sjednotit legislativní procesy a vymezit rozdělení pravomocí mezi EU a členskými státy. Nové rozdělení pravomocí pro instituce EU : pravomoci Evropské komise a Evropského parlamentu se zvýšily. Rada EU si zachovala významnou pozici v legislativním procesuV Radě EU o konečném znění návrhu hlasují pouze kompetentní ministři Evropský parlament - zrovnoprávnění jeho pozice ve schvalovacím procesu EU. Negativní dopady Lisabonské smlouvy - schvalovací proces bude komplikovanější a zdlouhavější. http s: //euro skop. cz/e vrop ska-unie/historie-eu/ Evropská integrace a krize: Poválečná ekonomická krize: Pařížské a Římské dohody Krize finanční a konec Brettonwoodské dohody 1973: vlastní měna (Wernerova zpráva) Krize finanční a krize Eurozony... Krize imigrační Krize covidova: Greendeal (Next generation) a zdvojnásobení rozpočtu EU Co je "EU" a "jednotný evropský trh" Evropská unie je společenstvím 27 evropských států, které spojují hospodářské a politické cíle (zachování míru, stability a hospodářské prosperity). Společenství se postupně integrovalo a rozšiřovalo. Nemá ve světě obdobu. Nemá vládu ani armádu, nemá ministerstvo financí ale má centrální banku. Federace? Konfederace? má 24 úřední jazyky, 450 milionů lidí. Velkým dilematem, které politici i občané EU řeší, je míra politické integrace a to, jak má EU vystupovat navenek. Eurooptimisté chtějí mít z Unie federaci s vedením vystupujícím jednotně. Euroskeptici jsou proti politickému spojování a preferují pouze ekonomické společenství volného trhu. Jednotný evropský trh zajišťuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob na jednotném vnitřním trhu EU. Odstraňováním technických, právních a administrativních překážek se snaží umožnit občanům svobodně obchodovat a podnikat. Četné překážky na jednotném trhu však přetrvávají: • fragmentované daňové systémy jednotlivých zemí • oddělené vnitrostátní trhy v oblasti finančních služeb, energetiky a dopravy • různorodá pravidla, normy a postupy v oblasti elektronického obchodování v jednotlivých zemích EU • složitá pravidla uznávání odborných kvalifikací • Volný pohyb pracovních sil je omezen rozličnými systémy sociálního, zdravotního a penzijního zabezpečení Politiky EU výlučné pravomoci EU: celní unie, hospodářská soutěž, měnová politika pro země eurozóny, zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky a společná obchodní politika - pravomoc přijímat právní předpisy převedena pouze na EU. sdílené pravomoci EU: vnitřní trh, sociální politika, hospodářská, sociální a územní soudržnost, zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů, životní prostředí, ochrana spotřebitele, doprava, transevropské sítě, energetika, prostor svobody, bezpečnosti a práva, společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví, činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, společnápolitika v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci - pravomoc je sdílena. Členské země mohou přijímat právní předpisy pouze v případě, že Unie v uvedených oblastech ještě nepředložila legislativní návrh, nebo ho ani předložit nehodlá. podpůrné pravomoci EU: ochrana a zlepšování lidského zdraví, průmysl, kultura, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport, civilní ochrana a správní spolupráce. V těchto oblastech může EU členské země pouze podporovat a koordinovat.Unie nemá pravomoc přijímat právní předpisy a nesmí do legislativních opatření členských zemí zasahovat. https://euroskop.cz/evropska-unie/politiky-eu/ Společná obchodní politika Se vznikem celní unie (1968) začalo EHS vůči třetím zemím vystupovat jako celek a obchodní politika se stala výlučnou pravomocí Evropských Společenství.Členské země nemohou provádět zahraničně obchodní politiku nezávisle a samostatně. Obsah společné obchodní politiky vymezují články 131 -134 Smlouvy o založení ES . GŘ pro obchod předkládá Radě návrhy opatření společné obchodní politiky. Cíle společné obchodní politiky EU: - prosazování otevřeného obchodního systému ve světě - ochrana zájmů EU a členských zemí zejména v případech, kdy by měl volný obchod nepříznivé dopady na ekonomickou situaci, prosperitu, zaměstnanost či obchodní bilanci v EU. Lisabonská smlouva: Rozšiřuje se pravomoc EU pro oblast přímých zahraničních investic (dosud pravomoc členských států). Společná politika v oblasti konkurence 1) Zákaz kartelových dohod 2) Zneužití monopolního postavení 3) Kontrola fúzí (koncentrace) 4) Zákaz veřejné podpory (státní pomoci) 5) Kontrola veřejných zakázek (Společná) zemědělská politika EU - největší položka rozpočtu - na SZP přispívá každý obyvatel unie ročně 100 € - finanční prostředky slouží pro zajištění kvalitních potravin a odpovídajících příjmů 19 milionů evropských zemědělců - zemědělská půda a lesy pokrývají převážnou většinu evropského území (více než 90 %) - zvýšení zemědělské produktivity (na pracovníka i ha) - v důsledku dotací došlo k nadměrnému zvýšení zemědělské produkce, EU se od 70. let změnilo z importéra zemědělské produkce na exportéra 7. Rozpočet EU - není to klasický rozpočet ale široce zaměřený fond nástroj k financování integračních aktivit v rámci EU od roku 1970. Rozpočet je sestavován v souladu s Finanční perspektivou EU (víceletý finanční rámec) na základě dohody EP, Rady a EK. Finanční rámec stanoví rozpočtové priority na 7 let (maximální velikost a složení „předvídatelných" výdajů EU)-> dlouhodobé plánování. Roční rozpočet činí 1,24 % hrubého národního produktu EU. (v roce 2009 přibližně 113 miliard eur, 235 EUR na občana EU->nástroj přerozdělení). Společný návrh rozpočtu EU na rok 2024 byl dohodnut v rámci jednání Rady EU s Evropským parlamentem 11. listopadu, a schválen na plenárním zasedání 22. listopadu. Celkové závazky jsou stanoveny na 189 385,4 milionu eur a celkové platby činí 142 630,3 milionu eur. V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo ponecháno k dispozici 360 milionů eur, aby mohla EU reagovat na nepředvídatelné potřeby. Výdaje rozpočtu EU Zemědělská politika - největší rozpočtová položka, klesá (v období 1968 - 1975 činila 93 % rozpočtu, 2007 -2013 v průměru 43 %). V současnosti cca 1/3 rozpočtu Strukturální opatření (regionální politika, politiky soudržnosti, resp. Kohézni politika - (cca 36 % rozpočtových výdaju). Finance plynou do Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti. Výdaje na posílení konkurenceschopnosti EU - cca 8,5 % rozpočtových výdaju (výdaje na výzkum a technologický rozvoj, transevropské dopravní a energetické sítě, vzdělávací programy, podporu podnikání a další politiky směřující k podpoře konkurenceschopnosti EU) Spolupráce se třetími zeměmi - cca 5,7 % rozvojové země, předvstupní pomoc a pomoc v rámci tzv. sousedské politiky. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo - výdaje určené na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv a na soudní spolupráci. Do této kategorie spadají i programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce. EU jako globální hráč Administrativa 7% 60% Zdroj: Evropská komise 'Upraveno pro účely rozšíření z roku 1995 Příjmy rozpočtu EU 1. Tradiční vlastní zdroje - cla a zemědělské poplatky z cukru vybírané od roku 1970, dnes přibližně 10 % příjmů, 2. DPH - přibližně 10 % příjmů, 3. HND - největší podíl na rozpočtu, přibližně 70 % příjmů, 4. Zdroj z plastového odpadu - nová kategorie od 1. ledna 2021, približne 4 % príjmu, 5. Ostatní příjmy - daně zaměstnanců EU z jejich platů, pokuty společností, které porušovaly hospodářskou soutěž a další; přibližně 2-8 % příjmů. Straková E., ROZPOČET EU V ANALOGII S FEDERÁLNÍM ROZPOČTEM USA: DISKUZE O MOŽNÝCH PODOBÁCH ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE V KONTEXTU POSÍLENÍ JEHO VÝZNAMU 1 https://www.csas.cz/static internet/cs/Evropska unie/Mesicnik EU aktualit/Mesicnik EU aktualit/Prilohv/Mesicnik 2010 08.pdf Víceleté finanční rámce EU - dlouhodobé rozpočty Od roku 1988 funguje EU s dlouhodobými rozpočty, jež se nazývají víceleté finanční rámce (VFR). Dlouhodobé rozpočty poskytují stabilní rámec stanovící celkové výdajové limity s cílem: • sladit výdaje s politickými prioritami EU • zvýšit předvídatelnost financí EU pro spolufinancovatele a příjemce finančních prostředků • zajistit rozpočtovou kázeň • usnadnit přijímání ročního rozpočtu EU V současnosti pokrývá VFR období sedmi let. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021-2027 a nástroj Next Generation EU Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021-2027 spolu s nástrojem na podporu oživení Next Generation EU (NGEU) podporuje oživení po pandemii covidu-19 a dlouhodobé priority EU v různých oblastech politiky. Tento komplexní finanční balíček kombinuje: • 1 216 miliard eur jako součást víceletého finančního rámce (v běžných cenách) • 807 miliard eur v rámci mimořádného nástroje na podporu oživení NGEU (v běžných cenách) https://www. consilium. europa. eu/cs/policies/the-eu-budget/long-term-eu-budget-2021-202 7/ I. JEDNOTNÝ TRH, INOVACE A DIGITÁNÍ OBLAST 187,4 MLD. EUR Výzkum a inovace Evropské strategické investice Jednotný trh 4 Vesmír 27,5 rr.tó. EUR SOUDRŽNOST A HODNOTY ^3řF442,4 MLD. EUR 5 Regionální rozvoj a soudržnost 6 Hospodářská a měnová unie 7 Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty BEZPEČNOST A OBRANA 27,5 MLD. EUR 12 Bezpečnost 13 Obrana 14 Reakce na krizi SOUSEDSTVÍ A SVĚT 123 MLD. EUR 15 Vnější činnost 16 Předvstupní pomoc PŘÍRODNÍ ZDROJE A ŽIVOTNÍ S|p? PROSTŘEDÍ Zemědělství a námořní politika Životní prostředí a oblast klimatu MIGRACE A SPRÁVA HRANIC 34,9 MLD. EUR 10 Migrace 11 Správa hranic EVROPSKÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA 85,3 MLD. EUR 17 Evropská veřejná správa Next Generation EU (NGEU) schválen doplňkově k VFR 2021-2027 v objemu 807 mld. EUR,( Tato částka je v běžných cenách. Odpovídá částce 750 miliard eur v cenách z roku 2018) které si Evropská komise vypůjčí na finančních trzích se zárukou rozpočtu EU. Tyto prostředky pak v letech 2021-2024 prostřednictvím rozpočtu EU posilují vybrané rozpočtové kapitoly a nástroje, případně budou z menší části poskytnuty ve formě půjček pro členské státy. Půjčky budou následně spláceny v období 2028-2058 navýšenými odvody do rozpočtu EU či případně zavedením nových vlastních zdrojů.Víceletý finanční rámec pro období 2021-2027 je členěn do sedmi výdajových okruhů (Headingů), z nichž některé jsou finančně posíleny z NGEU: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/recovery-plan-europe_cs https://euroskop.cz/evropska-unie/vicelety-fmancni-ramec/ Víceletý finanční rámec na období 2021-2027 Rozpočtová položka VFR Všechny částky v eurech jsou v běžných cenách.Zdroj: Evropská komise a NGEU NextGen erationE U 1. Jednotný trh, inovace a digitální 149,5 miliardy eur 11,5 miliardy eur 2. Soudržnost, odolnost a hodnoty 426,7 miliardy eur 776,5 miliardy pi ir 3. Přírodní zdroje a životní prostředí 401 miliard eur 18,9 miliardy eur 4. Migrace a správa hranic 25,7 miliardy eur 5. Bezpečnost a obrana 14,9 miliardy eur — 6. Sousedství a svět 110,6 miliardy eur — 7. Evropská veřejná správa 82,5 miliardy eur — CELKEM VFR 1 210,9 miliardy pi ir 806,9 miliardy pi ir Fondy EU a jejich čerpání Fondy Evropské unie slouží k financování politik EU a jsou pod správou Evropské komise. Finance jsou rozdělovány v rámci tzv. programových období, trvajících 7 let v souladu Víceletými finančními plány. Kromě rozpočtu jsou stanovovány nové cíle a priority, jichž se členské státy snaží dosáhnout. Fondy zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR/ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS) (Kohezní fond), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Evropský námořní a rybářský fond (EMFFYhttps:// www.eurodesk.cz/granty/fondy-a-programy-eu Členské země čerpají prostředky z Evropských fondů na základě operačních fondů, které jsou spravovány na národní úrovni. Fondy EU jsou určené ke spolufinancování programů zahrnutých pod Dohodou o partnerství: Dohody o partnerství na období 2021-2027 (DoP) s přílohou "Přehled vymezení a doplňkovosti mezi fondy a ostatními nástroji EU", která byla schválena Evropskou komisí v květnu 2022 a aktualizována na národní úrovni v červnu 2023. Ministerstvo pro místní rozvoj - orgán pro koordinace MFCR - orgán pro audit a správu, a koncepčně a metodicky řídí toky finančních prostředků z rozpočtu EU a zahraničí poskytnuté CR v rámci fondů EU. https://www.dotaceeu.ez/cs/evropske-fondy-v-cr/kohezni-politika-po-roce-2020/dohoda-o-partnerstvi/v navrhu-dohody-o-partn Náklady a přínosy členství ČR v EU Celkově od vstupu České republiky do EU v květnu 2004 do 30. června 2012 odvedlo Česko do unijního rozpočtu 285,37 miliardy korun a získalo 468,38 miliardy. Kladné saldo čisté pozice tak od vstupu do EU do poloviny letošního roku podle Ministerstva financí činí 183 miliard Kč. čistý příliv peněz z EU nelze brát kritérium pro hodnocení našeho členství v Unii. Z ekonomického hlediska jsou významnější přínosy ve formě přístupu na trh s půl miliardou nadprůměrně bohatých spotřebitelů a na straně nákladů pak například byrokracie spojená s implementací některých evropských norem. Hospodářská a měnová unie Eurozóna Cleny Hospodářské a měnové unie (Economic and Monetary Union - EMU) jsou všechny země EU (28). 1978 Projekt ECU; mechanismus směnných kurzu „ERM" 1987 Projekt HMU 1992 Maastrichtská kritéria pro vstup do Eurozony 1997 Pakt stability, který měl zabezpečit rozpočtovou disciplínu zemí po přijetí eura a vytvoření ERM II (European Exchange Rate Mechanism). Měnové kurzy v ERM II se smí pohybovat +/- 15 % od kurzu eura, dva roky před prověřením možnosti vstupu do závěrečného stadia nesmí členská země devalvovat svou měnu oproti měnám ostatních členských zemí EU) 1998 - vytvořena Evropská centrální banka, společná měnová politika Vstup do Eurozóny a zavedení EURA: Maastrichtská (konvergenční) kriteria • Cenová stabilita - průměrná roční inflace ne více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (hodnota inflace nižší, ale blízká 2 %) • Stabilita devizového kurzu - alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II • Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb - dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability • Výše hrubého veřejného dluhu - podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %, podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %. Evropská centrální banka • se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem je odpovědná za řízení měnové politiky eurozóny, např. prostřednictvím stanovení úrokových sazeb. • Jejím prvotním úkolem je zajištění cenové stability, aby inflace nepoškozovala evropskou ekonomiku. • Kromě toho odpovídá za definování a provádění měnové politiky Evropské unie. Banka rozhoduje nezávisle na vládách a ostatních subjektech. EUROZONA 1.1.1999 -splnilo konvergenční (Maastrichtská) kritéria 11 zemí: Cenová stabilita; Fiskální stabilita Kursová stabilita; Úroková stabilita. Euro do 2002 v elektronické podobě 2002 Zánik měn 11 národních -EURO, ECB v _ Členské státy Evropské unie jsou zavázány vstoupit do Eurozóny. Z této povinnosti jsou vyvázány Velká Britanie a Dánsko, které mají vyjednané výjimky (takzvaný opt-out neboli trvalou výjimku), a Švédsko, které si nevstoupením do ERM II zařídilo de facto opt-out. Dluhová krize v Eurozone finanční krize 2007^dluhová krize 2008-> hospodářská krize 2009->krize v Eurozone -> 3 aspekty krize Bankovní krize (Irsko) _ v v Fiskální krize (Řecko a Španělsko) v v Hospodářská krize (Itálie, Španělsko, Řecko) -> důsledky pro EMU a EU integration ? - Prohloubení integrace (centralizace rozhodování) - bankovní unie Průběh dluhové krize eurozony a průběžné snahy o řešení Krizi eurozóny odstartovalo přiznání Řecka, že roční schodek řeckého státního rozpočtu v roce 2010 není 3,7% ale 12,5 % (Řecko nemělo být v eurozóně). Květen 2010 schválily EU a MMF (tzv. první záchranný balík) Řecku půjčku 110 miliard EUR výměnou za drastická úsporná opatření (propuštění části státních zaměstnanců, plošné snížení důchodů a zvýšení věku odchodu do důchodu, zmražení investic do infrastruktury). Investoři se začali odvracet od vládních dluhopisů Řecka a dalších předlužených zemí. ECB začala tyto dluhopisy (10. května 2010) skupovat ve snaze snížit výnosy Červen 2010 Vytvoření EFSF (European Financial Stability Facility) 440 miliard eur Listopad 2010 Irsko požádalo o pomoc, aby mohlo sanovat své banky. Po schválení úsporného programu dostalo 85 miliard eur (první "balík" z EFSF) Květen 2011 Portugalsko získalo 78 miliard eur (druhý „balík" z EFSF) Dluhová krize - pokračování říjen 2011 již 14. protikrizový summit EU za posledních 21 měsíců. Navrhl navýšení EFSF až na bilion eur s tím, že si bude moci půjčovat na kapitálovém trhu. Ani lbn EUR by nebyl dostatečný pro řešení dluhové krize Itálie (a Španělska). Požadavek, aby soukromí investoři akceptovali padesátiprocentní odpis řeckého vládního dluhu. Velké evropské banky musejí doplnit svůj kapitál o 106 miliard eur. Státní dluhopisy (jejich rating se snižuje) a investoři je odmítají nakupovat. Dluhopisy jsou v bilancích bank a s propadem ratingu musí banky doplnit kapitál, aby dodržely pravidla regulátora. Bylo třeba refinancování splatných dluhopisů zemí PIIGS. V prvním čtvrtletí 2012 byla jejich hodnota 184 miliard eur, za celý rok 582 miliard. ....Dluhová krize pokračuje. velké země - snížení ratingu (bankovní sektor by potřeboval další rezervy) další země mohou přijít s požadavkem na odpis části dluhů Zvažované scénáře řešení dluhové krize v eurozóně a očekávané důsledky 1) Vydání společných dluhopisů „Eurobondů" a dohled EK (rozpočtová disciplína, škrty v rozpočtech, dohled nad rozpočty) 2) ECB poskytne úvěr nebo nakoupí státní dluhopisy (přes IMF). Nákup státních dluhopisů je vzhledem k rostoucí monetární bázi legislativně omezen. Dochází ke zvýšení peněz v oběhu, což má makroekonomické důsledky jak na agregátní cenovou hladinu, tak na pohyb úrokových sazeb. Lidem v Evropě se znehodnotí úspory v investičních a penzijních fondech, banky budou muset zvýšit svůj kapitál a přestanu půjčovat. 3) Řízený bankrot zadlužených zemí (vystoupení Řecka z eurozóny) znamenal by problémy pro banky a další instituce, které drží dluhopisy zadlužených států (PIIGS). Na trhu jich je za víc než 1,5 bilionu eur. 2013 - Snaha o prolomení „začarovaného kruhu" Banky jsou hlavními investory do státních dluhopisů. Finanční krize, která se projevuje snížením růstu ekonomiky, což vede ke snížení hodnoty státních dluhopisů a investoři (banky) se dostávají do ztráty. Vzniká potřeba jejich zachraňování z veřejných zdrojů, čímž se ale dále prohlubují veřejné dluhy a dojde k dalšímu poklesu hodnoty státních dluhopisů. To vede k dalším ztrátám investorů (bank) do státního dluhu...jsou-li banky zachraňovány z veřejných prostředků, veřejný dluh se zvyšuje a roste i zadlužení soukromého sektoru. Popsaný scénář se týká jen některých evropských ekonomik a jejich bankovních sektorů. Co s tím? - V krátkém horizontu kapitálové posílení bankovního sektoru - dlouhodobé systémové řešení: bankovní unie - Zmenšit veřejný sektor a mít vyrovnané veřejné rozpočty EU reakce na krizi Více centralizace — Integrovaný finanční rámec [Banking Union) — Integrovaný rozpočtový rámec [Stability and Growth Pact, Fiscal pacť) ve výši 1 074,3 miliardy eur, mimořádný nástroj na podporu oživení Next Generation EU (NGEU) ve výši 750 miliard eur 1,8 bilionu eur Pakt stability a růstu 1997 stanovil závazná pravidla rozpočtové kázně, aby případné vysoké schodky státních rozpočtů nebo vysoké veřejné dluhy neohrožovaly stabilitu eura - spočívá v koordinaci národních fiskálních politik v hospodářské a měnové unii. Byl zaveden s cílem ozdravit veřejné finance a zabránit vzniku „ nadměrných" schodků. - dodržování pravidel je monitorováno Evropskou komisí a ostatními členskými státy prostřednictvím Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Selhání Paktu -> 2005 reforma Paktu, posílení preventivní síly pravidel, zohlednění cyklického charakteru fiskálního vývoje a výchozích parametrů jednotlivých zemí... neplní se a není respektován. Itálie a Belgie nedodržela 60ti% zadluženost před zavedením eura od ledna 2002. Řecko falšovalo statistické údaje. Sankce za neplnění Maastrichtských kriterií nikdy nikdo neuložil- Francie a Německo nedodržovaly Maastrichtská kriteria v letech 2003-2004, EK je žalovala, Evropský soud vyšel do ztracena... Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v HMU (Fiskální pakt) Hlavy států a předsedové vlád členských států EU (s výjimkou Spojeného království a České republiky podepsali dne 2. března 2012. V platnost vstoupila v roce 2019. CR přistoupila až v roce 2020. (Sdělení č. 46/2020 Sb. m. s.) Cílem smlouvy je zajistit stabilitu eurozóny jako celku, posílit fiskální kázeň zavedením sankcí a dohledu, a zavedením „pravidla vyrovnaného rozpočtu". Cílem je, aby byla do pěti let od svého vstupu v platnost začleněna do práva EU. Má být nástrojem řešení krize jednotné měny euro a povede k zvýšení rozpočtových pravomocí orgánů EU s cílem snížit rozpor fiskální a monetární částí procesu hospodářské a měnové unifikace. Hlavní pravidla fiskálního paktu Vnitrostátní rozpočty budou vyrovnané (roční strukturální schodek veřejných financí nepřekročí 0,5 % nominálního HDP). Pokud se členský stát od tohoto pravidla odchýlí, dojde k sankci. Členské státy mají povinnost začlenit „pravidlo vyrovnaného rozpočtu" do vnitrostátních právních systémů, pokud možno na ústavní úrovni. Lhůta pro splnění této povinnosti je 1 rok. Neprovede-li některý členský stát „pravidlo vyrovnaného rozpočtu" včas, rozhodne o dané věci Soudní dvůr EU. Rozhodnutí Soudního dvora bude závazné a v případě jeho nesplnění může následovat pokuta až do výše 0,1% HDP. Je-li měnou dotčené země euro, poplyne uvedená částka do Evropského mechanismu stability (EMS), jinak bude příjmem rozpočtu EU. Členské státy budou Evropské komisi a Radě podávat zprávy o svých plánech týkajících se emisí dluhopisů k financování veřejného dluhu a budou vzájemně i spolu s orgány EU předem koordinovat všechny zásadní hospodářské reformy. Bankovní unie (i) Jednotný evropský bankovní dohled, Single Supervisory Mechanism (SSM),který přenáší pravomoci bankovního dohledu z národní na evropskou úroveň (cca 130 bank), hledání špatných úvěrů, stres-test.; (ii) Společný evropský systém pojištění vkladů v evropských bankách; Deposit Guarantee Schemes (DGS) (iii) Společný evropský systém pro ozdravení a restrukturalizaci bank (nástroj řešení insolvence bank) (Single resolution mechanism-SSM) Evropský měnový fond? Může bankovní unie prolomit „bludný kruh" mezi bankami a státy? Kdo bude platit rekapitalizaci problematických bank? ČR: Výhody a nevýhody zavedení EURO Vvhody společná měna přináší transparentnost a srovnatelnost cen odpadá kurzové riziko zrychlení a zjednodušení přeshraničních plateb v euru, které jsou v podstatě platbami vnitrostátními. Tato výhoda platí přiměřeně i pro platby v euru z CR do zemí evropské měnové unie, protože i náš stát se připojil k trendu zjednodušování a zrychlování přeshraničních plateb v této nové měně snížení transakčních nákladů (poplatky na vedení účtů, za směnárenské operace) Nevvhodv neomezený pohyb kapitálu přináší nebezpečí přelévání zdrojů z oblastí s nižší produktivitou do oblastí, kde je produktivita vyšší přechod na euro přináší pro každý podnik nové náklady spojené s adaptací na euro, včetně nákladů na přípravu managementu a zaměstnanců, informovanost klientů, informační materiály, zpracování dat atd. směnný kurz a úrokové sazby není možné používat jako nástroj obchodní a měnové politiky Zvýšení cenové hladiny v Přijetím eura by CR povinně vstoupila do Evropského, stabilizačního mechanismu (ESM), tzv. eurovalu, což by znamenalo další výdaje veřejných rozpočtů. Ukončení kursu Předpokladem ukončení kursu je kvalitní seminární práce dle následujících pokynů. Téma je vybíráno z níže uvedeného seznamu. Doporučuji prokonzultovat a schválit předem výzkumnou otázku, teorii (relevantní koncepty a definice) a zvažovanou statistickou analýzu (tabulku, graf) s vyučujícím. Náležitosti seminární práce: Na titulní straně je uveden název práce, jméno autora, druh a místo studia, název kursu, datum zpracování. Na další stránce je abstrakt a klíčová slova, obsah s názvy kapitol a subkapitol. Rozsah semestrální práce je min. 5 normostran ve Wordu (10000 znaků), včetně grafů a tabulek a max. 10 normostran. Přílohy se do počtu znaků nepočítají. Práce se odevzdává pouze v elektronické podobě (e-mailem), nejpozději den před zkouškou. Struktura práce 1. Úvod (výzkumná otázka a přístup ke zpracování tématu, metoda, použitá statistická data) 2. Stať (hlavní část práce - teoretická východiska a analýza dat) 3. Závěr (shrnutí a odpověď na zadanou otázku, vlastní kritický názor podpořený argumenty) - Seznam použité literatury (autor, název článku či knihy, rok a vydání), a internetových zdrojů na konci práce (v textu uveden odkaz na zdroj a rok), v seznamu literatury musí být alespoň jeden akademický zdroj, raději více - Případné přílohy jsou uvedeny za seznamem literatury a jsou očíslovány tak aby v textu na ně mohl být odkaz U statistických a číselných údajů musí být uveden zdroj (v textu pod čarou, pod tabulkou a grafem jako Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat, internetový odkaz atd.). Tabulka či graf zpracovávaná autorem seminární práce, je zdroj: „Vlastní zpracování na základě dat...". Kriteria hodnocení seminární práce Výsledná známka je souhrnem splnění následujících kriterií: 1) Aktuálnost a formulace výzkumné otázky a formální náležitosti včetně citačního kodexu (20%) 2) Kvality použité zdrojové literatury a analýzy potřebné k zodpovězení otázky (relevantní teorie a analýza podpořená argumenty, citacemi existujících výzkumných prací či analýz, fakty, statistikami, grafy, čísly, logickou argumentací atd.) 40% 3) Kvalita závěrů, odpověď na výzkumnou otázku, schopnost formulace vlastního názoru a schopností kriticky přistoupit k tématu 40% Doporučená témata a doporučené výzkumné otázky 1. Reforma veřejného sektoru (VS) a veřejných financí v České republice (ČR). Jak je veliký VS v ČR, Jak lze měřit velikost VS? Roste VS nebo se zmenšuje? 2. Struktura a schodky státního rozpočtu ČR. Příčiny, důsledky a možnosti financování. Pomáhá zákon o rozpočtové odpovědnosti, kontrola ze strany EU? Proč je třeba reformovat veřejné výdaje? 3. Veřejné dluhy v ČR a v eurozoně. Příčiny dluhové krize v eurozoně. Měla ČR přistoupit ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii ( Sdělení č. 46/2020 Sb. m. s.) 4. Veřejné příjmy v ČR a příjmy do rozpočtu EU. Rozpočtové určení daní, dopady do obecních rozpočtů, srovnání s jinou členskou zemí EU nebo Švýcarskem. 5. Veřejné výdaje: Obvyklá struktura v členských zemích EU (ČR) a výdaje z rozpočtu EU. Odlišnosti rozpočtu EU od národních rozpočtů. Teorie fiskálního federalismu. 6. Rozpočet EU a fiskální politika v EU. Struktura výdajů, vývoj a rozhodování o struktuře rozpočtového rámce. Výzkumná otázka: Je fiskální disciplína v EU proveditelná? např. Jak by se musela proměnit příjmová a výdajová struktura rozpočtu EU, aby mohl plnit funkce veřejné služby, zajišťované dnes národními státy? 7. Rozpočtový rámec EU 2021-2027 a Zelená dohoda (Zelený úděl) pro Evropu - Jak je financována (Plán na podporu oživení EU-Next generation EU) 8. Evropské dotace. Náklady (platby do EU) a přínosy (dotace z fondů EU) členství CR v EU. Dotace na samosprávné úrovni. Problémy čerpání fondů EU. 9. Dluhová krize v eurozoně. Kriteria pro vstup do eurozóny a jejich dodržování. Pakt stability. 10. Měla by Česká republika (ČR) přijmout euro (rizika a příležitosti, pro a proti) ? Plní ČR Maastrichtská konvergenční kriteria? Je EU optimální měnová zona ? Jaký by měl být konverzní kurs? Internetové zdroje Internetové stránky organizace EUROSKOP www.euroskop.cz Internetové stránky ČNB www.cnb.cz Internetové stránky Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz https://www.mfcr. cz/assets/cs/media/Statni-dluh_2022_Strategie-fmancovam Internetové stránky Evropské centrální banky www.ecb.int Evropské právo http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Vnitřní trh - základní principy - http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrní-trh/vnitrní-trh-eu/ Česká republika a zavedení Eura http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_clen_staty_eurozony.html Evropská komise: útvary a služby http: //ec. europa. eu/about/dscs. htm Public Finances in EMU 2011, European Economy 3/2011 http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/201 l/pdf/ee-2011 -3_en.pdf Měsíčník EU Aktualit, Česká spořitelna, Erste Transparency International, analýzy, publikace http://www.transparency.cz/publikace-analyzy/ Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP): analýzy, publikace Kubátová, K.: Daně - konkurence nebo harmonizace?, sborník textů Daňová konkurence č.29/2004, Centrum pro Ekonomiku a Politiku (CEP), článek dostupný na http ://cepin. cz/cze/prednaska.php?ID=466 https://www.dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/statistika-cerpani-fondu-eu-2 Výroční zprávy o implementaci Dohody o partnerství.