Cíle studijního programu
Hlavním cílem navazujícího magisterského studijního programu Politologie je připravovat kvalifikované odborníky na problematiku politických procesů na národní i globální úrovni, seznámených s hlubšími teoretickými koncepty a vybavených kompetencí k jejich kvalifikovanému analyzování.
Také navazující magisterské studium nabízí širší, mezioborový přístup, který patří k největším devizám CEVRO Institutu, coby akademické instituce se širokým společenskovědním profilem. Odtud též vychází základní koncepce úzkého provázání předmětů nabízejících vysvětlení obecných zákonitostí fungování politických systémů s předměty pokrývajícími problematiku ekonomickou, sociologickou, historickou, a mezinárodněpolitickou.
Studijní program Politologie nabízí studentům možnost získat hlubší znalosti o fungování politických systémů demokratických, ale i nedemokratických zemí různého typu.
Těžiště studia spočívá na dvou pilířích:
– Prvním je rozvíjení detailních znalostí metod a problémů komparativní politologie, a to v oblasti stran a stranických systémů, typů a modelů demokracie, teorií demokratických i nedemokratických systémů i problematiky demokratické tranzice se všemi jejími společensko-politickými konsekvencemi. Komparativní pilíř studia je doplněn analýzou evropských systémů veřejné správy, včetně jejich modernizace.
– Druhým pilířem studia je evropský, ale i globální kontext výzkumu politického rozhodování ve všech jeho rovinách. Posluchači se seznámí s konceptem občanské společnosti v sociálních vědách, s podmínkami a formami utváření občanské společnosti v českém prostředí, i v rámci procesu evropské integrace a se základními socio-kulturními předpoklady a důsledky procesu evropské integrace i širšího procesu globalizace. Pozornost bude zároveň zaměřena na metody, tradice a pojmy politické sociologie, stejně jako na teoretické přístupy ke konceptu dobrého vládnutí (good governance) i s jeho aplikacemi ve veřejné správě na (politické i administrativní) lokální, národní, nadnárodní, globální úrovni (multi-level governace). To vše je doplněno o rovinu perspektivu globalizační a geopolitickou.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Hlavním cílem navazujícího magisterského studijního programu Politologie je připravovat kvalifikované odborníky na problematiku politických procesů na národní i globální úrovni, seznámených s hlubšími teoretickými koncepty a vybavených kompetencí k jejich kvalifikovanému analyzování.
Také navazující magisterské studium nabízí širší, mezioborový přístup, který patří k největším devizám CEVRO Institutu, coby akademické instituce se širokým společenskovědním profilem. Odtud též vychází základní koncepce úzkého provázání předmětů nabízejících vysvětlení obecných zákonitostí fungování politických systémů s předměty pokrývajícími problematiku ekonomickou, sociologickou, historickou, a mezinárodněpolitickou.
Studijní program Politologie nabízí studentům možnost získat hlubší znalosti o fungování politických systémů demokratických, ale i nedemokratických zemí různého typu.
Těžiště studia spočívá na dvou pilířích:
– Prvním je rozvíjení detailních znalostí metod a problémů komparativní politologie, a to v oblasti stran a stranických systémů, typů a modelů demokracie, teorií demokratických i nedemokratických systémů i problematiky demokratické tranzice se všemi jejími společensko-politickými konsekvencemi. Komparativní pilíř studia je doplněn analýzou evropských systémů veřejné správy, včetně jejich modernizace.
– Druhým pilířem studia je evropský, ale i globální kontext výzkumu politického rozhodování ve všech jeho rovinách. Posluchači se seznámí s konceptem občanské společnosti v sociálních vědách, s podmínkami a formami utváření občanské společnosti v českém prostředí, i v rámci procesu evropské integrace a se základními socio-kulturními předpoklady a důsledky procesu evropské integrace i širšího procesu globalizace. Pozornost bude zároveň zaměřena na metody, tradice a pojmy politické sociologie, stejně jako na teoretické přístupy ke konceptu dobrého vládnutí (good governance) i s jeho aplikacemi ve veřejné správě na (politické i administrativní) lokální, národní, nadnárodní, globální úrovni (multi-level governace). To vše je doplněno o rovinu perspektivu globalizační a geopolitickou.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Absolvent studijního programu získává znalosti o fungování politických procesů a politických systémů v národním i globálním měřítku.
- Absolvent zná principy politické analýzy a politické komparatistiky, zaměřené na oblast stran a stranických systémů, typů a modelů demokracie, demokratických i nedemokratických systémů a problematiky demokratické tranzice.
- Absolvent rozumí vývoji politiky v globalizovaném světě, umí pracovat s metodologií a pojmovým aparátem politické vědy a politické sociologie, ale například i ekonomie, historické vědy a politické geografie (geopolitiky).
- Absolvent studijního programu je schopen samostatně analyzovat problémy moderních demokracií na národní úrovni i v širším evropském či globálním měřítku.
- Absolvent je schopen aplikovat nejaktuálnější teoretické poznatky, rozlišovat různé formy a klíčové odlišnosti politických systém demokratických i nedemokratických zemí, rozlišovat fáze přechodu k demokracii či rizika spojená s tranzicí.
- Uplatnění absolventa
Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Politologie se uplatní jako politolog či analytik schopný provádět jak dílčí analýzu politického procesu a politických aktérů, tak analýzy v globálním měřítku.
Uplatnění najdou např. v think- tancích a jiných NGO, jež se věnují politickým a společenským transformacím, vzniku a rozvoji občanské společnosti a občanského vzdělávání či procesům „democracy building“ a „democracy promotion“ či postkonfliktní stabilizace. Uplatní se též v odborném a analytickém zázemí politických organizací, na české či mezinárodní scéně, v mezinárodních organizacích či orgánech Evropské unie. Budou moci poskytovat politické konzultace v rámci státního i soukromého, komerčního i neziskového sektoru.
Absolventi uplatní synergii odborných znalostí a dovedností v těchto typech pracovních pozic (či veřejných funkcí):
– učitelé politologických a společenskovědních předmětů na úrovni střední či vyšší odborné školy,
– hlavní politický analytik, projektový manažer či samostatný odborný pracovník ve státních i nestátních organizacích a institucích,
– vedoucí organizační pracovník ve struktuře politické strany, hnutí, zájmové či nátlakové skupiny nebo jiné neziskové organizace,
– odborný zaměstnanec zastupitelského úřadu v zahraničí či zahraničního zastupitelského úřadu v ČR,
– odborný zaměstnanec mezinárodní organizace nebo NGO,
– novinář či editor média,
– konzultant domácích či mezinárodních institucí, firem či organizací pro určitý konfliktní region světa,
– volený člen zastupitelského sboru (národního či Evropského parlamentu, krajského či obecního zastupitelstva).
Někteří zvláště talentovaní absolventi budou též připraveni na pokračování v postgraduálních doktorských studijních programech v České republice a ve světě.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
1. Základní rámec tvoří kreditový systém ECTS. Každý student musí k úspěšnému absolvování získat minimálně 120 kreditů, jejichž strukturu stanoví studijní plány. Jeden kredit odpovídá přibližně 26 hodinám práce.
2. Studijní plány tvoří: a) povinné předměty, b) státní závěrečné zkoušky, c) volitelné předměty.
3. Na povinné předměty připadá konkrétně 75 kreditů.
4. Státní závěrečné zkoušky se skládají ze dvou atestací a obhajoby diplomové práce, za které student získá celkem 23 kreditů
5. Student musí během studia získat minimálně 22 kreditů v rámci volitelných předmětů, mezi něž patří cizí jazyky, specifické předměty pro daný studijní program, které rozšiřují či prohlubují znalosti studenta, vybrané povinné předměty blízkých studijních programů (zejména předměty právní a z oblasti mezinárodních vztahů), předměty dovednostního typu (soft skills) a předměty vyučované v cizích jazycích (zejména anglickém). /Přílohou spisu jsou dva takové předměty, které slouží jako příklady./
6. Z 22 kreditů připadajících na volitelné předměty musí být minimálně 10 kreditů získáno za studijní povinnosti spjaté s cizími jazyky – konkrétně buď přímo za cizí jazyky, nebo studijní předměty vyučované v cizích jazycích. Tuto povinnost je též možné splnit získáním kreditů za absolvované studijní předměty v rámci mezinárodní studentské výměny (Erasmus aj.).
7. Délka vyučovací hodiny je 40 minut. Vyučuje se vždy v blocích po dvou vyučovacích hodinách. Každá přednáška, cvičení i řízená konzultace v rámci kombinovaného studia zahrnuje tedy 80 minut.
- Návaznost na další studijní programy
Politologie a mezinárodní vztahy (Bc.)
Volněji lze tímto programem navazovat i na dva bakalářské příbuzné studijní programy (Bezpečnostní politika a Praxe veřejné správy).
Pro absolventy navazujícího magisterského programu Politologie vysoká škola CEVRO Institut dlouhodobě připravuje profesně a manažersky laděné vzdělávání v rámci svých programů zaměřených na problematiku kybernetické bezpečnosti (MBA) a bezpečnostního a krizového managementu (MPA).
- Další informacePodmínky k přijetí ke studiu
Uchazeč se podrobí ústnímu motivačně laděnému pohovoru, který probíhá před přijímací komisí tvořenou z pedagogů vysoké školy CEVRO Institut. Účelem pohovoru je zjištění zájmu o zvolený program, rámcového přehledu dané problematiky na úrovni absolventa bakalářského stupně studia a dále odborného zaměření bakalářské práce, kterou si uchazeč přinese k pohovoru. Rozprava probíhá nad okruhy, které jsou zveřejněny na webových stránkách školy.
Uchazeč může přijat i na základě výsledků předchozího studia. To primárně platí o absolventech bakalářského programu Politologie a mezinárodní vztahy na vysoké škole CEVRO Institut, případně i o absolventech dalších dvou bakalářských programů (Bezpečnostní politika, event. Praxe veřejné správy). Předpokladem je výborný výsledek státních závěrečných zkoušek, včetně obhajoby bakalářské práce. Ve výjimečných případech může být na tomto základě přijat i absolvent příbuzných studijních programů na jin vysoké škole, který dosáhl výborných výsledků u státních závěrečných zkoušek, včetně obhajoby bakalářské práce.