V originále
The presented study is theoretically based on the office-seeking approach and coalition theory. It is based on the most widely used theories of portfolio distribution in the executive and legislative bodies (proportionality, power index, voting weights) and tests them on data related to coalition negotiations in the Czech Republic in the case of a new government coalition in 2021, which is a case of the surplus majority Government. The study follows the distribution of portfolios in the government, in the presidium of the Chamber of Deputies, as well as in the presidiums of permanent parliamentary committees. It also deals with the type of electoral coalitions, where the coalition SPOLU formed a super additive coalition, while the coalition and PIRSTAN was a mere additive coalition. Grounded on the theory of electoral games, the Shapley-Shubik and Banzhaf power indices and the theory of coalition formation are used to analyse the possible minimal winning coalitions that could emerge after the elections to the Chamber of Deputies in 2021.
Česky
Předkládaná studie je teoreticky založena na přístupu office – seeking a teorii koalice. Vychází z nejpoužívanějších teorií rozložení portfolia v exekutivě a zákonodárných orgánech (proporcionalita, index moci, hlasovací váhy) a testuje je na datech souvisejících s koaličním vyjednáváním v ČR v případě nové vládní koalice v roce 2021. což je případ nadměrné většinové vlády. Studie sleduje rozložení portfolií ve vládě, v prezidiu Poslanecké sněmovny i v prezidiích stálých parlamentních výborů. Dále se zabývá typem volebních koalic, kdy koalice SPOLU tvořila superaditivní koalici, zatímco koalice a PIRSTAN byla pouhou aditivní koalicí. Na základě teorie volebních her jsou mocenské indexy Shapley-Shubik a Banzhaf a teorie vytváření koalic použity k analýze možných minimálních vítězných koalic, které by mohly vzniknout po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.