SZZk_KP Komparativní politologie

Vysoká škola CEVRO
léto 2021
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: SZk.
Garance
prof. PhDr. Karel Müller, Ph.D.
Katedra politologie a mezinárodních vztahů – Katedry – Rektor – Vysoká škola CEVRO
Předpoklady
ROCNIK ( 2 )
Student losuje dvě otázky, na každou otázku má 10 min přípravy.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Osnova
  • 1. Kvantitativní a kvalitativní metody v politologii, jejich výhody a nevýhody. Millovy metody. Strategie zaměřené na případy a strategii zaměřené na proměnné.
  • 2. Výkonná moc a hlava státu v moderních demokraciích – komparativní analýza formálního a faktického postavení výkonné moci v moderních politických systémech.
  • 3. Legislativní moc – komparativní analýza různých podob zákonodárné moci v moderních demokraciích. Struktura legislativní moci: bikameralimus a unikameralismus v teorii a praxi.
  • 4. Politický a stranický systém Velké Británie: historický vývoj, instituce, aktéři, specifika. Westminsterský model demokracie a jeho přednosti a nevýhody.
  • 5. Politický a stranický systém USA: historický vývoj, instituce, aktéři, specifika. Přednosti a problémy prezidentských režimů.
  • 6. Politický systém Francie: historický vývoj, instituce, aktéři, specifika. Poloprezidentský režim v dalších evropských zemích.
  • 7. Politický a stranický systém Švýcarska: historický vývoj, instituce, aktéři, specifika. Direktoriální režim a federalismus. Problematika konsensuální demokracie. Techniky a instituty přímé demokracie v praxi.
  • 8. Politický systém Spolkové republiky Německo: historický vývoj, instituce, aktéři, specifika. Racionalizovaný parlamentarismus a jeho základní rysy.
  • 9. Komparace vývoje ústavních, volebních a stranických systémů po roce 1989 v zemích střední a východní Evropy.
  • 10. Vertikální dělba moci ve státě: unitární státy, federace, konfederace. Decentralizační procesy a jejich podoby v demokratických státech. Teoretická východiska a příklady z praxe
  • 11. Volby a jejich funkce. Klasifikace volebních systémů: základní proměnné, přednosti a nevýhody, účinky volebních systémů.
  • 12. Poměrné volební systémy. Hlavní proměnné a aplikace v praxi. Vliv na podobu stranického systému.
  • 13. Většinové volební systémy. Hlavní proměnné a aplikace v praxi. Vliv na podobu stranického systému.
  • 14. Smíšené volební systémy. Hlavní proměnné a aplikace v praxi.
  • 15. Historický vývoj, proměny a problémy českého ústavního, volebního a stranického systému.
  • 16. Transformační procesy v zemích střední a východní Evropy: charakter nedemokratického režimu, způsob přechodu k novému systému, problémy konsolidace demokracie.
  • 17. Stranické rodiny: teoretická reflexe, vznik a vývoj jednotlivých stranických rodin a jejich relevantních reprezentantů. Specifika stranických rodin v zemích střední a východní Evropy. Evropeizace: teoretická reflexe, vznik a vývoj jednotlivých eurostran.
  • 18. Proměny stranických systémů zemí západní Evropy v druhé polovině 20. století. Stará a „nová“ štěpení, nové strany, otázka stability stranických systémů.
  • 19. Teorie koalic a typy vlád v moderních demokraciích. Institucionální a neinstitucionální faktory ovlivňující podobu vlád. Aplikace teorie koalic na český případ. Typy vlád v evropských zemích.
  • 20. Místní a regionální politika v České republice. Politické instituce českých obcí a měst. Specifika volebního a stranického systému na regionální a komunální úrovni.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, léto 2022, podzim 2022, jaro 2023, léto 2023, podzim 2023, jaro 2024.