SZZk_SPGS Společnost a politika v globálním světě

Vysoká škola CEVRO
léto 2022
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: SZk.
Garance
prof. PhDr. Karel Müller, Ph.D.
Katedra politologie a mezinárodních vztahů – Katedry – Rektor – Vysoká škola CEVRO
Předpoklady
ROCNIK ( 2 )
Student losuje dvě otázky, na každou otázku má 10 min přípravy.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Osnova
  • 1. Charakterizujte hlavní bezpečnostní hrozby v době globalizace v souladu s pojetím tzv. Kodaňské školy Barryho Buzana. Jak se liší pojetí bezpečnosti v bipolárním a post-bipolárním systému z hlediska hlavních hrozeb? Vybranou dimenzi bezpečnostních hrozeb charakterizujte podrobněji.
  • 2. Charakterizujte proměny systému mezinárodních vztahů v období globalizace (s důrazem na období po skončení Studené války) s ohledem na polaritu systému, aktéry systému, roli velmocí v době globalizace, hlavní mezinárodní organizace působící v post-bipolárním systému a hlavní příčiny konfliktů v době globalizace.
  • 3. Charakterizujte hlavní societální hrozby v době globalizace (migrace, střety kultur, role náboženství a jazyka) a jejich vliv na mezinárodní vztahy v době globalizace.
  • 4. Popište a analyzujte hlavní dlouhodobé vývojové globalizační trendy ve vztahu ke kvalitě života (délka života, prosperita, rovnost apod.)
  • 5. Vysvětlete podstatu hlavních argumentů pro svobodný obchod (absolutní a komparativní výhoda) a objasněte podstatu protiargumentů, které navrhují svobodný obchod omezit.
  • 6. Analyzujte problematiku vyčerpávání přírodních zdrojů, objasněte její ekonomický a politický rozměr.
  • 7. Charakterizujte hlavní argumenty ekonomických a politických debat o globální změně klimatu a analyzujte možné reakce na tyto problémy ve světle hledání řešení ostatních globálních problémů lidstva.
  • 8. Občanská společnost: preskriptivní a deskriptivní přístup.
  • 9. Občanská společnost a kvalita demokracie v současné České republice
  • 10. Občanská společnost v historické perspektivě (Rakousko-Uhersko, období první republiky, komunistická éra)
  • 11. Politická kultura a politická socializace: teorie, typy, význam
  • 12. Neklasické teorie demokracie (Schumpeter, Popper). Polyarchie (Dahl). Konsensuální a většinové demokracie (Lijphart). Přímá a reprezentativní demokracie v praxi. Elektronická demokracie.
  • 13. Přechody k demokracii v teorii a praxi: povaha odstraňovaného režimu, vlny a etapy demokratizace, typologie přechodů k demokracii
  • 14. Nedemokratické režimy, jejich základní klasifikace, autoritářské a totalitární režimy v teorii a praxi. Hybridní politické systémy – mezi demokracií a diktaturou
  • 15. Stát a jeho atributy. Vztah centralizace/decentralizace a demokracie.
  • 16. Opozice, její podoby v dějinách, její druhy v demokratických a autokratických režimech.
  • 17. Modely reprezentace zájmů v politických systémech: korporativismus, pluralismus, neokorporativismus a jeho kritici. Zájmové skupiny a veřejná sféra v procesu evropeizace
  • 18. Politické strany, jejich vývoj, jejich typy.
  • 19. Stranické systémy, jejich klasifikace a jejich role v moderních politických systémech. Koncept konfliktních linií („cleavages“)
  • 20. Národ a nacionalismus v teorii (Gellner, Hroch aj.) a praxi.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, léto 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, léto 2023, podzim 2023, jaro 2024.