d97102 Stranické systémy západních demokracií

Vysoká škola CEVRO
podzim 2020
Rozsah
48/24/0. 9 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Ladislav Mrklas, Ph.D. (přednášející)
Prof. Dr. Miroslav Novák (přednášející)
doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Ladislav Mrklas, Ph.D. (cvičící)
Garance
Prof. Dr. Miroslav Novák
Katedra politologie a mezinárodních vztahů – Katedry – Rektor – Vysoká škola CEVRO
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
d97102/cviceni: Rozvrh nebyl do ISu vložen. M. Brunclík, L. Mrklas
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Předmět je zaměřen na teoretické a empirické aspekty vývoje západoevropských stranických systémů s cílem analyzovat vývoj politických stran v souvislosti s rozvojem moderních (post)industriálních západních společností. Pozornost je též věnována proměnám stranických systémů, proměně vztahu mezi voliči a politickými stranami a vzniku nových typů politických stran. Po úspěšném absolvování budou studenti schopni popsat základní vývojové trajektorie západoevropských stranických systémů. Budou rozumět jaké faktory ovlivňují fungování politických stran a jejich vztah k voličům. Budou schopni analyzovat politické strany z hlediska jejich ideologie, organizace a volební strategie. Studenti budou schopni aplikovat představené teoretické koncepce na konkrétní západoevropské stranické systémy
Osnova
  • 1. Stranické systémy a jejich význam pro fungování moderních demokracií
  • 2. Stranické systémy jako výsledek sociálně-strukturálních a institucionálních faktorů
  • 3. Typologie stranických systémů
  • 4. Formování moderních stranických systémů v západních demokraciích. Původ moderních stran. Teorie štěpení (Lipset a Rokkan)
  • 5. Stranické rodiny v Evropě jako teoretický problém (Beyme, Gallagher, Laver, Mair, Mude…). Vznik a vývoj jednotlivých stranických rodin a jejich relevantních reprezentantů
  • 6. Specifika stranických rodin v zemích střední a východní Evropy
  • 7. Proměny stranických systémů – hypotéza „zmrazení“ a hypotéza „rozmrazení“. Proměny vztahu politických stran a voličů (teorie dealignment)
  • 8. Analytické nástroje pro studium stranických systémů: efektivní počet stran, index fragmentace, volatilita, polarizace
  • 9. Nové typy stran 1: postmateriální hodnoty a levicové-libertariánské strany: strany zelených a pirátské strany
  • 10. Nové typy stran 2: populistické strany: radikálně pravicový a populismus a radikálně-levicový populismus. Populismus a demokracie
  • 11. Nové typy stran 3: strany typu firmy (Hopkin a Paolucci), kyber-strany (Margetts), strany „bez členů“ (Mazzoleni)
  • 12. Typy stran z funkčního hlediska: malé strany, pantové strany, predominantní, dominantní strany; koaliční a vyděračský potenciál (Sartori, Smith, Duverger…)
Literatura
    povinná literatura
  • HLOUŠEK, Vít a Lubomír KOPEČEK. Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3192-6
  • FIALA, Petr, Miroslav MAREŠ a Petr SOKOL. Eurostrany: politické strany na evropské úrovni. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-05-3
  • NOVÁK, Miroslav (ed.). Strany, volby a demokracie. Od Duvergera k Sartorimu a dále. Praha: SLON, 2016. ISBN 978-80-7419-233-3
    doporučená literatura
  • GALLAGHER, Michale, Michael LAVER & Peter MAIR. Representative Government in Modern Europe. Open University Press, 2011. ISBN 978-0077129675
  • MUDDE, Cas. 2013. Three decades of populist radical right parties in Western Europe: So what? European Journal of Political Research 52(1): 1-19. ISSN 0304-4130
  • KATZ, Richard S., a William J. CROTTY (eds.). Handbook of party politics. London: Sage, 2006. ISBN 978-0761943143
Metody hodnocení
Seminární práce na předem konzultované téma Proměny stranického systému konkrétní západní země v posledním desetiletí Nové typy stran Příklady vzniku a vzestupu nových politických stran Test Ústní zkouška
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2013, zima 2014, léto 2015, jaro 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, léto 2020, podzim 2021.