FLEISSNER, Kamil, Karel MÜLLER, Daniel KNÝ a Luděk FRÁNĚ. Ne/kritická reflexe minulosti a přeshraniční spolupráce v trojmezních Euroregionech Nisa a Šumava. Na cestě od nostalgického hledání kořenů k dialogickému vzpomínání? Historická sociologie. Praha, 2022, roč. 14, č. 1, s. 61-89. ISSN 1804-0616. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.14712/23363525.2022.5.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Ne/kritická reflexe minulosti a přeshraniční spolupráce v trojmezních Euroregionech Nisa a Šumava. Na cestě od nostalgického hledání kořenů k dialogickému vzpomínání?
Název anglicky Non/critical reflexivity of the Past and Cross-border Cooperation in the Triangle Euroregions Nisa and Šumava. Between Nostalgic Search for One´s Roots and Dialogic Remembering?
Autoři FLEISSNER, Kamil (garant), Karel MÜLLER (203 Česká republika, domácí), Daniel KNÝ a Luděk FRÁNĚ.
Vydání Historická sociologie, Praha, 2022, 1804-0616.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50400 5.4 Sociology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW Historická sociologie
Kód RIV RIV/27590101:_____/22:00000174
Organizační jednotka Vysoká škola CEVRO
Doi http://dx.doi.org/10.14712/23363525.2022.5
Klíčová slova anglicky Europeanization of collective memory; dialogic remembering; active border; cross-border cooperation; Euroregion
Štítky RIV24
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Návaznosti GA17-03881S, projekt VaV.
Změnil Změnil: prof. PhDr. Karel Müller, Ph.D., učo 5212. Změněno: 28. 11. 2022 19:22.
Anotace
Výzkumný článek si klade za cíl přispět k diskusi o procesu evropeizace kolektivní paměti. Zkoumáme vztah mezi ne/reflexivními paměťovými přístupy a přeshraniční spoluprací (CBC) v trojúhelníku Euroregiony Nisa a Šumava. Předpokládáme, že klíčoví lokální agenti CBC hájí přístup dialogického zapamatování, a přispívají tak k procesu horizontální evropeizace. Abychom tento předpoklad ověřili, provedli jsme dotazníkové šetření se 79 starosty a 52 polostrukturovanými rozhovory s různými agenty v CBC na všech stranách obou euroregionů. Shromážděná statistická data byla analyzována pomocí křížové tabulky. V rozhovorech byly identifikovány četné diskurzy o historických konfliktech a CBC. Kvantitativní i kvalitativní data jsme interpretovali pomocí konceptu aktivní hranice [Müller 2014, 2018] a čtyř modelů vyrovnávání se s traumatickou minulostí [Assman 2010]. Našli jsme důkazy, že traumatická minulost přestává být vnímána jako bariéra a stává se považována za katalyzátor CBC. V tomto procesu byly jako nejdůležitější označeny následující faktory: strukturální vnímání paměti, přeshraniční socializace, vazba na projekt EU a především generační propast. Dokazujeme, že předními zastánci dialogického vzpomínání jsou zástupci střední generace starostů, pro které se přestavba přeshraničních vztahů stala celoživotní výzvou.
Anotace anglicky
The research article aims to contribute to the discussion on the process of Europeanization of collective memory. We examine the relationship between non/reflexive memory approaches and cross-border cooperation (CBC) in the triangle Euroregions Nisa and Šumava. We assume that key local agents of CBC defend dialogic remembering approach, therefore contribute to the process of horizontal Europeanization. To test this assumption, we conducted a questionnaire survey with 79 mayors and 52 semi-structured interviews with various agents in CBC in all sides of both Euroregions. Collected statistic data were analysed through the use of crosstabulation. In the interviews were identified multiple discourses on the historical conflicts and CBC. We interpreted both quantitative and qualitative data using the concept of the active border [Müller 2014, 2018] and four models of dealing with the traumatic past [Assman 2010]. We found evidence that traumatic past ceases to be perceived as a barrier and becomes to be seen as a catalyst for CBC. In this process, the following factors were identified as most crucial: structural perception of memory, cross-border socialisation, attachment towards EU project and, above all, generational gap. We prove that the leading supporters of dialogic remembering are representatives of the middle-aged generation of mayors, for whom the re/construction of cross-border relationships have become a lifelong challenge.
VytisknoutZobrazeno: 12. 10. 2024 15:45