d87377 Mezinárodní bezpečnostní instituce

Vysoká škola CEVRO
jaro 2021
Rozsah
24/0/0. 9 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Daniel Machytka, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Daniel Machytka, Ph.D. (přednášející)
Tomáš Raděj, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Jan Paďourek (přednášející)
Garance
Mgr. Daniel Machytka, Ph.D.
Katedra bezpečnostních studií – Katedry – Rektor – Vysoká škola CEVRO
Rozvrh
Po 9:30–10:50 Učebna 218/B, kromě Po 26. 4., kromě Po 3. 5.
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
d87377/cviceni: Po 11:00–12:20 Učebna 218/B, kromě Po 26. 4., kromě Po 3. 5., D. Machytka
Předpoklady
V prezenční i distanční formě se kurz zakončuje ústní zkouškou. Ke zkoušce budou připuštěni pouze studenti, kteří řádně splnili doprovodná cvičení a sepsali seminární práci. Na ústní zkoušku se připravte v úplném rozsahu z literatury a okruhů dle sylabu předmětu. Dále doporučujeme použít také opory ke studiu, které vám pomohou k hlubší orientaci v předmětu. V prezenční formě studenti absolvují doprovodná cvičení a semináře. V rámci seminářů studenti vypracují referát, týmovou případovou studii a seminární práci. Obsahové náležitosti těchto podmínek i způsob jejich prezentace stanoví vedoucí seminářů na úvodní hodině.V distanční formě studia dálkový studenti sepíší seminární práci na definované téma v rozsahu 15 a více normostran. Seminární práce musí vycházet z odborných recenzovaných článků, z odborných monografií a ze studia doprovodné literatury. Témata seminární prací přidělí vedoucí kurzu během úvodních přednášek.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s podobou, fungováním, agendou, nástroji a vzájemnými vztahy klíčových mezinárodních organizací a režimů zabývajících se zajišťováním bezpečnosti. Předmět se zabývá institucionalizací bezpečnostních vztahů v globální perspektivě: věnuje se nejenom institucím, tvořícím evropskou bezpečnostní architekturu (NATO, EU, OBSE, Rada Evropy), a institucím zajišťujícím globální management bezpečnosti v širším smyslu (OSN) ale i nezápadním regionálním bezpečnostním organizacím (Africká unie, ASEAN) a režimům. Po úspěšném absolvování budou studenti schopni porozumět diskusím o postavení, významu a úloze mezinárodních (multilaterálních) institucí v zajišťování mezinárodní stability a bezpečnosti v posledních přibližně sto letech. Budou rozumět tomu, že na význam, role a prospěšnost mezinárodních bezpečnostních institucí existovaly a existují různé názory, které v zásadě odpovídají základním myšlenkovým tradicím v rámci teorií mezinárodních vztahů. Zároveň budou rozumět současnému mezinárodnímu institucionálnímu uspořádání v oblasti bezpečnosti v Evropě i mimo ni. Budou znát koncept Evropské bezpečnostní architektury i podobu, postavení a činnost jednotlivých institucí působících v jejím rámci.
Výstupy z učení
Po úspěšném absolvování budou studenti schopni porozumět diskusím o postavení, významu i úloze mezinárodních (multilaterálních) institucí a jejich úloze v zajišťování mezinárodní stability i bezpečnosti v posledních přibližně sto letech. Studenti také porozumí tomu, že na význam, roli a prospěšnost mezinárodních bezpečnostních institucí existovaly a existují různé názory, které v zásadě odpovídají základním myšlenkovým tradicím své doby. V neposlední řadě si tak studenti rozšíří i své znalosti týkající se teorií mezinárodních vztahů. Zároveň budou rozumět současnému mezinárodnímu institucionálnímu uspořádání v oblasti bezpečnosti v Evropě i mimo ni. Budou znát koncept Evropské bezpečnostní architektury i podobu, postavení a činnost jednotlivých institucí působících v jejím rámci.
Osnova
  • 1. Teoretický základ. Teorie mezinárodních vztahů a mezinárodní bezpečnost
  • 2. Mezinárodní bezpečnost a její institucionální zajištění: klíčové koncepty (kolektivní bezpečnost, kooperativní bezpečnost, bezpečnostní společenství, rovnováha moci, mezinárodní organizace a mezinárodní režimy)
  • 3. První moderní pokus o kolektivní bezpečnost - Společnost národů. Systém OSN po roce 1945 (založení OSN, Rada bezpečnosti OSN)
  • 4. Evoluce a milníky OSN.Současné diskuse o reformě OSN a složení RB OSN. Nástroje OSN při zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Praktické aktivity OSN
  • 5. Evropská bezpečnostní architektura: současný stav a budoucí perspektivy (NATO, EU/CSDP, OBSE a jejich vzájemné vztahy). NATO v době studené války
  • 6. Adaptace Severoatlantické aliance po skončení studené války
  • 7. NATO a vojenské operace krizového managementu
  • 8. Bezpečnostní rozměr evropského integračního procesu
  • 9. OBSE - pokus o regionální bezpečnostní instituci
  • 10. Nezápadní regionální bezpečnostní instituce(Afrika, jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, Varšavská smlouva, země bývalého SSSR)
  • 11. Mezinárodní bezpečnostní režimy
  • 12. Česká republika a její členství v OSN, NATO, EU a OBSE
Výukové metody
Teoretická příprava formou samostudia a výukou přednášek ze strany pedagoga. Čtení povinné literatury a kritické čtení odborných článků. Semináře a procvičování znalostí formou studentských prezentací a týmových případových studií.
Metody hodnocení
V prezenční i distanční formě se kurz zakončuje ústní zkouškou. Ke zkoušce budou připuštěni pouze studenti, kteří řádně splnili podmínky k udělení zápočtu (viz dále). Na ústní zkoušku se připravte v úplném rozsahu z literatury a okruhů dle sylabu předmětu. Dále doporučujeme použít také opory ke studiu, které vám pomohou k hlubší orientaci v předmětu. V prezenční formě studenti absolvují doprovodná cvičení a semináře. V rámci seminářů studenti vypracují referát, týmovou případovou studii a seminární práci. Obsahové náležitosti těchto podmínek i způsob jejich prezentace stanoví vedoucí seminářů na úvodní hodině.V distanční formě studia dálkový studenti získají zápočet sepsáním seminární práce na definované téma v rozsahu 15 a více normostran. Seminární práce musí vycházet z odborných recenzovaných článků, z odborných monografií a ze studia doprovodné literatury. Témata seminární prací přidělí vedoucí kurzu během úvodních přednášek.
Informace učitele
Témata seminárních prací, určená formou výzkumné otázky a níž se student snaží najít vědecky relevantní odpověď: 1) Jak se v průběhu dvacátého století vyvíjelo institucionální zabezpečení bezpečnosti v mezinárodním systému v praxi?
2) Proč Společnost národů nedokázala zabránit vzniku druhé světové války a jaké aktivity činila?
3) V čem se proměnila OSN na začátku a poté po konci studené války a jak se měnila její globální aktivita čase?
4) V jakém rozsahu jsou důvody a historické souvislosti, které vedly ke vzniku Severoatlantické aliance aktuální a jak vypadá nyní původní transatlantická vazba?
5) Jakým způsobem se NATO staví k současné krizi na Ukrajině, a jakým způsobem se bude vyvíjet současný polarizovaný vztah mezi NATO a Ruskou federací?
6) Jaký je praktický i teoretický rozdíl mezi kolektivní obranou, společnou bezpečností a právem na individuální nebo kolektivní sebeobranu, které vychází z čl. 51 Charty OSN?
7) Z jakých důvodů došlo k vytvoření KBSE a jaké skutečné přínosy pro současnou bezpečnost přináší fungování i role OBSE?
8) Jaký je vztah NATO a ostatních regionálních bezpečnostních organizací v Asii a Africe?
9) Jak probíhaly procesy vedoucí k ustavení režimu NPT (nešíření jaderných zbraní) a jak proběhl rozpad režimu SALT, START a INF?
10) Byla ČR někdy členem Rady bezpečnosti? Pokud ano, kdy a jaké aktivity tam vyvíjela a jak česká dimenze ovlivnila světovou bezpečnost?
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, léto 2020.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.vsci.cz/predmet/cevro/jaro2021/d87377